3
masthead
26. října 1907. Ciele 29e
5
article
Poslanecká sněmovna.
(Schůze 26.)
Ve Vídni, 25. října.
(Původní telel. zpráva »Nár. Listů«.)
Poslanecká sněmovna odročila se za
krise ministerské, která nastala demisí obou
českých člonů kabinetu, do pondělka od-
poledne.
Zejíra nepochybně koná se ministerská
rada, která zabývati se bude situací, způsobenou
demisí ministrů dra. Fořta a dra. Pacáka.
První čtení vládních předloh o rakousko-
uherských smlouvách vyrovnacích pokročil
dnes hodně daleko. Zájem pro ně nebyl valný
jsa upoután a soustřoděn na události mimosně-
movní, proneseny však byly některé řeči velm
pozoruhodné.
Dr. Chiari, předseda německé strany li-
dové, hrozil, že by Němci zmařili parlamentn
vyřízení předloh vyrovnacích vůbec, kdyby vlá-
da v něčem povolila nám Čechům. To jest me-
toda, která hodna jest výtky. Ke vládě chodá
se svými požadavky Němei, chodi s nimi Po-
láci, chodí Rusové haličtí, chodí Rumuni, chodi
Slovinci a Chorvaté. Všem slibuje a zaručuje se
splnění požadavků jejich. Kde kdo
smu provozovati politiku postulátní, jen my Če-
chové ne, snad proto, že stiženi jsme požehná-
ním anebo klatbou — jest věru těžko se roz-
hodnouti pro jedno z obou jmen — že v zemich
našich bydlí Němci, kteří mají plné žaludky,
ale chtějí, bychom my byli celým státem odsou-
zeni ko stálému postu. Tento terorismu
Němců na straně jedné a tato slabost vlá-
dy vůči nim na straně druhé, roztrpčuj
přirozeným způsobem každou če-
skoumysl. Po té stránce bude se musit státi
náprava, nemá-li veřejný život býti otráven úpl-
ně, a nemá-li zmizeti poslední zbylek víry ve
spravodlivost vlády a státu.
Pacák
Chiari
Němec
Čecho
Rus
Rumun
Chorvat
Vídeň
poslanecký sněmovna
Itoda
6
article
Dr. Lueger o vyrovnacích smlouvách
nepronesl ničeho. Patrně jich nečetl, poněvadž
jich pro svou chorobu a také pro slabost zraku
čisti nemohl a nemůže. Přece však učinil ně-
které výroky, které tu stručně zaznamenáváme.
Neoznačil ani souhlasné, ani zamítavé stano-
visko své strany k vyrovnacím předlohám; řekl
jen, že strana křesťansko-sociální se rozhodne,
bude-li pro ně nebo proti nim, teprve až bude
jednání výborové skončeno, zvláště však až
vláda odpoví k četným dotazům; některé z nich
uvedl dr. Luoger hned.
doktor
Lueger
Luoger
7
article
Bar. Beck může říci síraně křesťansko-
sociálni: „Moc, má panenko, moc se ptáš!“
Dr. Luoger chce věděti, zdali vůbec nikdy Ma-
ďarům nebudou učiněny ústupky vojenské, chee
věděti, zdali nebudou Maďaři povolávání do za-
hraničních služeb, chce věděti, jak se upraví
definitivní poměr zabraných obou zemí ku Před-
litavsku. Krátce: vůdce vídeňských antisemitů
chce zvěděti tolik, co by mu ani bar. Beck,
ani bar. Aehrenthal, ani bar. Buri an,
ani pan S chönaich nemohli zodpověditi. Pr
tom si vídeňský starosta zabrousil starými způs
bem na Maďary, zastávaje se nemaďarských ná
rodů zalitavských. Kdykoli slyšíme vůdce anti
semitů horovati pro rovné právo Rumunů a Sl
váků a pro rovné právo Chorvatů a Srbů, vždy-
cky si díme, že bylo by zajisté dobře, kdyby
dr. Lueger a jeho přívrženectvo, které vzrostlo
na 96 mužů ve sněmovně, čásť svého zanícen
pro rovnoprávnost věnovali Slovanům předlitav-
ským a Čechům vídeňským. Chce-li pan dr
Lueger a chtějí-li jeho političtí přátelé osvěd-
čiti smysl pro spravedlnost, mají tedy v téte
polovině říše k tomu příležitosti mnohem více
Mluvčí sociálně-demokratický dr. Ellen-
bogen tlumil patrně oposiční toninu; prohlásil
jménem svých soudruhů, že uznávají sice zlep-
šení ve vyrovnacích smlouvách nynějších, že
jsou vůbec pro Pospodářskou pospolitost obou
polovin říše, ale že nemohou převzíti zodpověd-
nost za dílo, při kterém nebyli zúčastněni.
Rozhodně zamítavé stanovisko zaujal prol
vyrovnání z důvodů státoprávních, národních
politických vůbec dalmatský Chorvat dr. Pe-
rič; reservovaně choval se agrární mluvčí P.
doktor
Luoger
Maďar
Beck
Rumun
Chorvat
Srba
Lueger
Čecho
Ellen
Ma
8
article
[dr. Zahradník; kladl hlavní důraz na státo
právní požadavek českého národa.
Poslanec prof. dr. Fiedler náleží E nej
lepším znalcům celé látky, o kterou jde ve sně-
movně. Ovládá její podrobnosti všechny. Jak
historik vyrovnacích smluv v odborné literatuře
české po zemřelém dru. Kaizlovi a dru.
Rezkovi, prostudoval vznik jednotlivých
kompromisů a veškeren vývoj v hospodářských
stycích obou států. Proto jest povolán podati
odborný soud o nynějším díle vyrovnacím. Kri-
tiku dnes jím pověděnou sledovalo velmi hojné
posluchačstvo nejpozorněji. Týkala se jak fi-
nančních, tak státoprávních momentů, pokud
jedná se o poměr obou polovin říše. Nezatemňo-
val světlých, ale nezamlčel také stinných. Do-
stalo se mu za jeho výkon hlučného potlesku.
P. Šrámek jako tlumočník smýšlení ka-
tolicko-národní strany zabýval se ve svých vý
kladech také národními poměry v Uhrách a dal
projov nepokryté solidaritě s nebohými Slováky.
Dvorní rada ministerstva železnic dr. Ku-
randa byl snesitelným, dokud mluvil o me-
ritu předloh, protože pohyboval se na půdě sobě
známé; jakmile však zabočil na pole národnost-
ní, způsobil odpor. Brojil totiž proti drahám dal
matským, proti spojení jich v kraňském městě
Rudolfově, tvrdě, že dráha jak kraňská tak
dalmatská bude pasivní. Mluvila tu z něho ne-
přejícnost vůči Jihoslovanům. Jako bývalý úřad
ník resortu železničního mohl a měl by věděti
že jest v Rakousku více drah pasivních, ktero
stát s'avěl nebo převzal. Ovšem jsou to dráhy
které nevedou územím slovanským.
Za vládu dnes nepromluvil nikdo
doktor
Zahradník
profesor
Fiedler
Kaizl
Rezek
P Šrámek
Slovák
Ku
Jihoslovan
Uhry
Rudolfov
Rakousko
9
article
Z Vídně, 25. října. (K. k)
Přodseda dr. Weisskirchner zahájil schůz
o 11.15 hod. dop.
Mezi došlými spisy je návrh posl. dre
Fiedlera na úpravu poměrů pošlovních úřadníko
v Čechách
Dotazy podali poslanci: Buřival a sp. p
postupu úřadníků X. hodn. tř. u sl. drah: — Joha
nis a sp. po vystavění nové budovy pro poštovn
a telegrafní úřad v Příbrami; — Pik a sp. po nede-
slatečném počtu delinitivních výhybkářů a želez-
ničních hlídačů v obvodu ředitelství st. drah v Če-
chách; Albrecht a sp. po chování se českého tisku
v Brně k tamějším poštovním sluhům.
Sněmovna pokračovala
v 1. čtení vyrovnání.
Posl. dr. Chiari je povděčen, že parlament ko-
nečně projednává vyrovnání, jež je zvlášť významne
nejen pro hmotné blaho obyvatelstva, ale i po strán-
ce politické. Vláda za nynějších okolností a se zřete-
lem na různé činitele dosáhla vůbec, čeho dosíe
mohla. Konstatuje to proto, že v ní zasednjí důvěr-
níci jeho strany a různých národností, a předloha
má též podpis hr. Auersperga, důvěrníka všech agrár-
ních kruhů rakouských. Přes to rakouský parlament-
ník po dosavadních zkušenostech musí chovati nedů
věru k předlohám o vyrovnání. Za nynějšího rokován
musí býti všeliký národní úslupek vyloučen. Myslí
že mluví jménem všech Němců, praví-li, že v oka-
mžiku, kdy by se přidružili takoví činitelé, mělo by
to na německé strany takový účinek, že by uskuteč
nění tohoto vyrovnání bylo úplně vyloučeno. (Hlučný
souhlas)
Pozoruje celé vyrovnání shledává především pro-
spěch v tom, že je skutečně vyrovnacím komplexem
V meritu i ve stylisaci předloh v příčlně záležitost
státoprávních jest obsažen další krok ku postaven
Přodseda
doktor
Weisskirchner
Fiedler
Buřival
Albrecht
Posl
Chiari
Auersperg
Němec
Vídeň
Čechy
Příbram
Brno
10
article
Uher jako státu samostatného. Je te směnka na úpl
neu rozluku roku 1917. Pohřešuje údaje, jak má býti
po r. 1917 upraven poměr mezi Rakouskem a Uhra-
mi. Úmysl, aby byla ihned způsobena rozluka mezi
Rakouskem a Uhrami neprovedl by se ve dvou mě-
sicích. Ve vyrovnacích předlohách není obsažen tak
rakouský požadavek dvoulelé vojenské služby. V při-
čině hospodářských záležilosti vyslovuje vládě plné
uznání za řešení ve formě 10lelého přechodního sta-
dia. Cukorní surtaxa znamená skutečně proražení
společného celního území. Rečsiík uznává význam
smlouvy veterinářské, splnění agrárních přání ve
příčině mlecího řízení, zrušení bursovního obchodu
tenminového a šťaslné řešení otázek železničních.
Jasné řešení finančních olázek je pro nás velic
cenným. Dobře je rozřešena též otázka rentového
bloku. Naproti usnesení rak, zeědělské ústředny, že
vyrovnání pro agrárníky je nepřijatelné, prohlašuje, že
takové olázky nesmějí býti řešony se stanoviska
ryze agrárního. Průmyslu záleží velice, aby nejistela
v poměru mezi Rakouskem a Uhrami byla odstraněna
a jeho odbytiště v Uhrách bylo zachováno, protože
náš průmysl v mnohých odvětvích je zařízen pro trh
uherský a při rozluce bude musit zápasiti s velikými
obtížemi. Doporučuje, aby všecky strany se snažily
dospěti ke společnému podkladu při posuzování vy-
rovnacích předloh, což by na všechen způsob nej-
více vyhovovalo důstojnosti parlamentu. Jedná se
o to, zda vzhledem na všeobecnou situaci a na te.
Uher
Rakousko
Uher
Uhry
11
article
že ve vyrovnání je dána deslhiletá lhůla, v níž se
můžeme dále rozvíjeti, budeme míti možnost, hlaso-
vati pro předlohy, nebo event, vysloviti se proti nim
(Pochvala)
Posl. dr. Lueger uznává, že v předlohách jest
obsaženo mnoho na prospěch Rakouska, avšak jsou
také velmí mnohá povážlivá místa. Jeho strana bude
moci zaujati definitivní postavení k vyrovnání až pe
tomto objasnění a jednání výborovém. Nutí nás k to-
mu okolnost, že řeči ministrů Košuta a Wekerla
částečně jsou v protivě k řečem našich ministrů.
Chceme věděti, kteří ministři mluvili pravdu. (Vese-
lost.) Druhá okolnost, pro kterou jest vyrovnání ve-
lice povážlivo, jest ta, že politikové maďarští, nebo
správněji řečeno, židovsko-maďarští, setrvávají ve
staré vyděračské politice. Po té stránce pouka zuje
na neuvěřitelné nakládání se zástupci nemaďarských
národností, jimž dokonce brachiálním násilím se
znemožňuje vykonávati mandáty, jakož i na vymo-
žení záruk úslavních, které jsou jen cenou, jež se
platí za schválení vyrovnání s Uhrami.
Nemůže nám býti lhostejno, aby z apoštolského
krále z milosti boží stal se král z milosti Košulovy.
Posl
doktor
Lueger
Košut
Wekerla
Rakousko
Uhry
Vesa
12
article
Jeho strana je také znepokojena stanoviskem v otáz-
kách vojenských. Také po této stránce žádáme z
úplně uspokojivé prohlášení, že nebyly Maďarům
učiněny žádné další ústupky. Polřebujeme armádu
rakousko-uherskou, ale nepotřebujeme armády Košu-
tovy. (Pochvala.) Přejeme si také uspokojivé prohlá-
šení, že nejdůležilější vyslanecká misla nebudou ob-
sazována vždy jen Madary. Děje se tu velká chyba,
zejména na Balkáně. Tam je třeba ználi zájmy bal-
kánských, zejména slovanských národů, a zaujmouti
je pokud možno pro Rakousko. (Pochvala.)
Nemůžeme připustili, aby Bosna a Hercegovina
staly se maďarskými podprovincemi. Doufá, že mini-
stři učiní ve výboru náležité prohlášení. Maďarských
výhrůžek nebojíme se. Nyní brozí Maďaři bankovní
olázkou, jen ať to zkust! (Souhlas.). Však brzy pře-
stanou. Arci, i my mámne zájem na pokojném řešení
této olázky. Poukazuje-li se, že by byli poškozeni
Rakušané, kteří mají uherské renty, ať je za to tro-
chu potrestán Rakušan, klerý nakoupil uherských p-
pírů. (Hlučná veselost, poclivala a potlesk.)
Ať jen Maďaři příliš nehrozí, jinak se může sláti.
že nedostanou ani tohoto posledního vyrovnání, a
my už nyní zahájíme s nimi boj, třeba za nepřízni-
vých znamení. K rozluce v tom smyslu, jak se mnozl
domnívaji, nedojde. Řečník nikdy nevolal „Pryč od
Uherl“, nýbrž „Pryč od této proradné, židovsko-
maďarské klíky!“
Maďar
Koša
Rakušan
Balkán
Rakousko
Bosna a Hercegovina
13
article
Od Uher se nechceme odloučiti. Nedáme si za-
vříti bránu na východ; doženou-li nás Maďaři k boji
jsme laké odhodlání vésti jej co nejrázněji a co nej-
bezohledněji. (Ilučná pochvala a potlesk mezi kře-
stanskými sociály.)
Posl. dr. Ellenbogen soudí, že dělnictvo nejlépe
ví, jak velikým zlem byla by pro ně hospodářski
rozluka obou území. Avšak agrárníci zde i tam dů-
sledně pracovali na přetržení hospodářského poula
a za zády rakouské vlády vyjednávali s uherskými
agrárníky, aby si vynutili vysoká agrární cla; ale
nejen agrárníci, i průmyslníci použili vyrovnání, aby
naplnili své kapsy na újmu lidu. To dokazují ustano-
vení vyrovnání o lihovém a cukerním kontingentu,
která jsou zákonnou ochranou kartelů. Soupeřství
mezi rakouským a uherským průmyslem nelze bráli
tak vážně; uherský průmysl je přestrojený průmysl
rakouský, jakož vůbec velká čásť uhershého průmyslu
je pouze průmyslem na výrobu suhvencí, jichž hoj-
nou měrou účastní se maďarští poslanci. Příčina všech
vyravnávacích krisí vězí v chorobném zachovávání
státoprávního dualismu. Po té stránce skutečně je
předložené vyrovnání obratem k lepšlmu. Proč ale
vláda nešla dál a neuvažovala také o zrušení dele-
gací? Musíme trvali na tom, aby Rakousko a Uhry
měly vlastní plnou státní neodvislost, aby však v zá-
jmu národů obou čáslí tvořily společné hospodářské
území
Maďar
Posl
doktor
Ellenbogen
Uhry
Rakousko
14
article
Zvýšení kvoty je mravní výsledek, ale hmolně
má nepatrný význam. Rečník doulá, že ministr fi-
nancí použije ke zmírnění cukerní daně ve vyrovnání
dosažené svobody, určovati si jednotlivé berní sazby
Otázka rozdělení banky není výhradně uherským zá
jmem, poněvadž by pak Uhry platily Ilakousku zne
hodnecenými penězi. Vláda vykoupí si asi těžkým
obětmi svalení Uher k zachování společné banky
Veterinářská smlouva obsahuje krutá ustanovení
Druhá kolej do Těšína je povážlivý ústupek. Pova
žujeme-li vyrovnání za celek, jsou v něm zájmy pod
nikatelů všemi směry chráněny, kdežto zájmy dělni-
ctva nepožívají ochrany pražádně. Dělníci jsou vy-
dání na milost agrárníkům a průmystníkům. Vlád
měla od Uher žádat aspoň, aby bylo poskytnute
koaličního práva dělnictvu.
Socialisté chtějí také štěstí Uher, nenávidí všal
panující třídy v Uhrách, které mluví jměnem lidu
avšak co nejázkostlivěji se straní styků s ním a uvá-
dějí vlnstní národ na pokraj propasti. Sociální demo-
kraté chtějí jen s uherským lidovým parlamenten
uzavříti vyrovnání, nikoli však s koruptním parla
mentem privilejí. Ač úplně uznávají, co je ve vy-
ravnání lepším, vitají pokrok, třeba malý v oboru
státní samostatnosti Rakouska a upevnění hospodář
ské jednoty obou států a ač vůbec užnávají nutnost
vyrovnání — nejsou s ta, protože na díle nespolu
působili a nebyli tázáni, převziti za ně zodpovědnost.
Hlučná pochvala mezi sociálními demokraty.)
Posl. dr. Fiedler prohlašuje, že nehodlá uhodit
na obrněný nepřátelský ton, jenž ozývá se zde i z
Litavou, mluví-li se o vyrovnání, a nesnesitelně ztrp-
čuje náladu na obou stranách. Vyrovnání sluší pro
Uher
Pova
Posl
doktor
Fiedler
Těšín
Uhry
Rakousko
Litava
15
article
brali s hospodářskě a státoprávní síránky. Piáme-l
se, není-li nové vyrovnání opětným poškozením Ra-
kouska — o výhodách pro Rakousko nelze přece mlu-
viti! — nemůže spravedlivá kritika upříti novým
úmluvám jistého uznání, neboť některá příkrá usta-
novení vyrovnávacího provisoria z r. 1899 byla jistě
zmírněna. Ovšem je ztráta mnoha milionů, vyplýva-
jící z ustanovení o obchodu s dobytkem, mnohem
důležitější, než výhoda zvýšeně kvoty, jíž lze sotva
odčiniti škodu přikazovacího řízení. Dalšími škodami.
jež zůstaly ve vyrovnání, jsou, nespravedlivé celní
zúčtování a surtaxa. Postrádá zvláštní ustanovení
o rozdělení kontingentu, prostého surlaxy. Přispěl
ky k uklidnění cukerního průmyslu všech zemi, kdyby
vláda prohlásila, jak si toto rozdělení předslavuje.
Další poškození utrpěli jsme ustanovením o kontin-
gentování uherského bleku rentového
Nepříznivým bodem ve vyrovnání je také, že
nebyla řešena bankovní olázka. Rečník vykládá ob-
šírně výhody a škody Rakouska z bankovní rozluky
i pospolitosti, zabývá se ustanoveními o ochraně zná-
mek a vzorků a poznamenává, že v novém vyrov-
nání byly mnohé dřívější škody v ohledu hespodář-
ském sice zmírněny, mnohé hroty však zůstaly
vzbuzují těžké obavy. Těžké jsou zejména se sta-
noviska státoprávního, poněvadž nové vyrovnání zna-
mená veliký krok Uherska ku předu na cestě k usku-
tečnění jeho úpiné státní samostalnosti.
Piat
Rakousko
16
article
Uherská hospodářská samostatnost, stanovená ji
uherským zákonem z r. 1899, došla nyní v této p-
lovině říše slavného uznání tim, že na místo celního
a obchodního spolku nastala celní a obchodní smlcu-
va. Zatím jde ovšem o pouhou formu. Avšak pouhý
farmální rozdíl mohl by nabýti v r. 1907 necbvyklého
dosahu. Nyní musíme míti na paměti úzkostlivou
otázku, použijí-li Uhry též skutečně svého práva.
stanoviti samostatně celní tarií a uzavirati třeba pro-
střednictvím ministra zahraničních věcí vlastní smlou-
vy s cizinou. Bohužel! musíme se domnivati, že
nynější stav povede k samostatnému zastoupení uher-
ských obchodně politických zájmů v cizině a k usta-
novení samostatných orgánů za účelem tohoto za-
stoupení, a to bude opět na škodu veřejné správě
našich zahraničních záležitostí. Sluší pochybovati, bu-
deme-li potom moci též udržeti jednotnou instituei
vojska.
Uher
17
article
Vinu, že 5ž v čl. IV. prohlašuje se uherst
lospodářská smostalnost, mají slredny, jež svou
obstrukční taktikou v r. 1897 a 1898 zamezily vyří-
zení tehdejšího vyrovnání. Národnostní nesnášelivost.
jež tehda slavila ve sněmovně orgie, postihla krule
vládu a zasaiila mocnářství zející ránu. Toufo ne-
snášelivostí docílilo se dvou úspěclyů: Odvolání jazy-
kových nařízení a zákonodárného uznámní hospodář-
ské samoslatnosti uhorské. Nechce rozhodovati, bu-
dou-li se Němci chlubiti též druhým úspěchem. Zed-
povědnost za poměry — již dnes nastavší — nepadá
na nás, dnes nejde též o to, abychom pronášeli re-
krimnace. Jediný způsob, jakým bylo by možno čeliti
nebozpočným následkům, jež by nynější stav mohly
způsobili, spočívá ve vnitřní konsolidaci tohoto státu
a konsolidace ta jest peuze možna, získá-li slát sku-
tečně pro státní myšlenku neněmecké národy, a po-
volá-li je potom k vydatné součinnosti. To bude však
možno jen, poskytne-li podmínku ke všestrannému
zdárnému rozvoji svých národů, skutečným zajiště
ním úplné rovnocennosti všech národů zřízením vy
rovnávacích, kulturních a j. institucí, přizpůsobením
veřejnoprávních a ústavních poměrů skutečným po-
třebám národním Hlučný souhlas) a histerickým
právům jednollivých zemí, z nichž tento stát povstal
Němec
18
article
Tasková konsolidace jevia by účinek i naproti Uhrám
kde při sevšeobccnění volebního práva nemaďarské
národy nabudou mnohem většího vlivu na slatn
záležifosti, než posud. Skonsolidovaná, ke všem ná-
rodům stejně spravodlivá Cislaitanie získá si sympati
těchto národů a zabrání timto způsobem jednostram
nýmu maďarskému imperialiseu
Jen spraveňlivou, všem národům vyhovující úpra-
vou vnitřních poměrů bude rukouskému státu umož
něno, s jistotou státi naproti událostem, jež připravuj
se jako důsledek vyrovnacího díla. (Ilučná pochvala
a potlesk mezi Čechy.
Uhry
Čechy
19
article
Posl. Perič praví, že vyrovnáním byla zachována
pro nastávajících 10 let dualistická noustava, vlastní
to prozdroj všech kalamit mocnářství. Chorvaté, kteří
musí těžce zápasiti o tvá zaručená práva, jež nejsou
uznávána rakouskou, ani maďarskou vládou, nezno-
hou býti spokojeni s tímto vyrovnáním. Zapovídá
jim to jejich národní čest. Protestují, že nebylo dbáno
uhersko-chorvatského vyrovnání a doufají, že také
jiné strany připojí se k tomulo prolestu. Ale Chorvate
nusí také z hospodářských důvodů hleděti s obavam
vstříc každé opravě vyrovnání. (Pochvala mezi Chor-
vaty.)
Posl. Zahradník považuje celé dlle za vše možn
jen ne za vyrovnání. Jde o pokojné vyrovnání mezi
dvěma samoslaínými státy, avšak zapomíná se, že
v Rakousku míru není. Vše jest klamem, pokud ne-
dojde k vyrovnání mezi německým národem a ne-
německými národy a nebude zrušen německý centra-
listický systěm. Jde vlastně o vyrovnání s cizím
státem.
Posl
Perič
Chorvat
Chor
Rakousko
20
article
Ohružuje se proti odstrkování Čech. Český náro
přeje si spravedlivého vyrovnání; roztrpčení a od-
strkování vede ke kalastrofní pohromě. K uzavření
vyrovnání třeba dvou rovnoprávných kompaciscenlů.
Uherská vláda není zástupkyní lidového parlamentu.
V Uhrách mělo se především zavěsti rovné volebnt
právo. Nečník brojí proti utiskování Slováků a j. ne-
maďarských národností v Uhrách, Mají-li čeští poslan-
ci schváliti vyrovnání, učiní tak pouze se slavnnou
Slovák
Čechy
Uhry
21
article
výhiradou, že nesmí se tím nikterak praejudikovaki
českému státnímu právu. Ve Vídni musí se konačně
pochopiti, že český národ nemůže býti ze světa vy-
hlazen, že je svrchovaně na čase uzavřiti s ním
spravedlivé narovnání. Pouze ve znamení spravedl-
nosti může rakouská vláda dále pracovati pro blaho
národů a pro blaho království a zemí. (Hlučná
pochvala mezí českými agrárníky.)
Posl. Sommer brojí proti pochvalným hymnám
o vyrovnání a proti tajemnůstkářství, které bylo
s tímto dílem provozováno. Poukazuje na patrnou
rozluku s Uhrami po desíti letech, při níž nedostane
se Rakousku žádného odškodnění. Vyrovnáním byl
také porušen st. zákl. zákon; nyní mají oba státy
při uzavírání zahraničních smluv vystupovati samo-
statně. Jeho strana stojí na stanovisku rozluky, chce
však, aby byla provedena cestou smluvní po splnění
oprávněných požadavků rakouských. Parlamentní vy-
řízení nynějšiho vyrovnání nebude možné, vyjde-li
vláda jen na krok vstříc české postulátní politice
Nejsme hluši k nárokům ostatních národností, avšak
pokud kulturní potřeby jsou ukojovány z prostředků
obecných, musíme na tom trvati, aby uspořádání ta-
kových záležitostí nedělo se jednostranným stykem
mezi jednou národností a ministerslvem, nýbrž vzá-
jemnou dohodou mezi národy. (Souhlas na levici.)
Řečník doufá, že nynější vláda bude přece p-
někud chytřejší než dřívější a uchrání nás před ná-
sledky politiky, směřující k rovnoprávnosti, jak má ji
na mysli posl. dr. Krumář.
Posl
Sommer
doktor
Krumář
Vídeň
Uhry
22
article
Promlouvaje o vyrovnání, prohlašuje, že vlád
měla usilovat, aby našemu průmyslu uherský trh
byl zachován. Ohražuje se proti zachování poplatkův
u Železných vral, poukazuje na význam uherských
Němců a problašuje, že ministerský předseda měl
ohraditi se proti šíleným maďarisučním choulkám
v Uhrách. Konečně přimlouvá se, aby při úpravě
obchodně-politických styků v r. 1917. Rakousko pro-
vedlo nějnkým způsobem hospodářské přičlenění
Německu. (Hlučná pochvala)
Posl. Šrámek brojí proti uliskování Slováků
v Uhrách. Jeho strana, jež ctí státoprávní ideály če-
ského národa zrovna tak, jako ostatní státoprávní
sírany, musí čůkladně uvažovati, než rozhodneo
svém defmitivním postavení a na těchto úvahácha
připadných prohlášeních vlády učiní závislým svá
rozhodnutí, avšak dojista ohradí se proti každému
státoprávnímu využitkování vyrovnávací smlouvy ve
prospěch uherské státní myšlenky, ve prospěch po-
savadní maďarské vyděračné politiky v oboru ho-
spodářském a státoprávním. (Hlučná pochvala a po-
llesk.)
Němec
Posl
Šrámek
Slovák
Uhry
Rakousko
Německo
23
article
Posl. Kuranda praví, že přednoslí vyrovnání jest
jeho desitileté trvání, utvoloni rozhodčího soudu,
odstranění závazku minimálního tarifu na rak. st.
druhách jako tarifu maximálního, jakož i ustanovent
o blokové rentě. Zrušení dopravní daně na Dunaji
je rovněž výhodou pro Rakousko, jako zrušení ren-
tové daně z jistých uherských cenných papírů je vý-
hodou pro Uhry. Veterinářská smlouva je povázliva
Dalmatské dráhy finančně škodí a hospodářsky jsou
bezcenny, protože dostalo se jimi dalmalské námořní
plavbě největší konkurence a proto, že tyto dráhy
byty stavěny pouze pro velkochorvatskou agitaci
Krujinskými druhami bude mimo to Uhrám zřízen
dovoz uhlí. Zvýšení kvoty je nedostatečné. Pojednav
o bankovní otázce, vyslovuje naději, že také po dal-
šich desíti letech nedojle k bankovní rozluce. (Sou-
hilas)
Jednání přerušuje se.
Posl
Kuranda
Dunaj
Rakousko
Uhry
24
article
Posl. Markov (v dolazu k předsedoví) stěžuj
si, že posl. Staruch spílal mu včera, aniž byl volán
k pořádku, „darebáků a zrádnů
Předseda dr. Weisskirchner neví ničeho
o výkřicích; nejsou prý ani ve stenografickém pro-
tokole. Byla-li však slova ta pronesena, vyslovuje
nad nimi své politování.
Posl. dr. Redlich (v dotazu k předsedovi) při-
pomíná, že mezi čl. III. předložené rak.-uh. celní
obchodní slouvy o uzavírání obchodních smluv
st. zákl. zákonem o společných záležibostechi, je
rozpor, aniž děje se ve vyrovnání zmínka o těto
změně st. zákl. zákona, k níž Gřeba dvouiřetinové
většiny. Táže se předsedy, hodlá-li navázati s mini-
sterstvem styky, aby závada tato byla aspoň fommálně
odstraněna. Rozhodně však ať podá o tom vysvětleni,
považuje-li možným, smí-li státní základní zákon býti
změněn jednostranně a) slátní smlouvou, b) na 10
roků.
Předseda odpovídá, že na dotaz tento odpoví
v některé příští schůzi
Konec schůze ve 346 hod. več.; příští bude
v pondělí ve 3 hod. odp.
Posl
Markov
doktor
Weisskirchner
Redlich
25
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 25. října. (Česká krise ve
Vídni.) K historii nynější české krise ve Vídni
podává některé vysvěílivky vídeňský zpravodaj
„Pest. LI.“. Na základě rozmluvy s vynikajícím
českým politikem sděluje, že čeští poslanci ne
hodlají nyní prováděti ve Vídni politiku postulá-
tovou, tím méně mezi svými požadavky a uher-
ským vyrovnáním utvořiti „junetim“ — ale po-
něvadž vyrovnání není jen záležitost hospodář-
ská, nýbrž eminentně politická, mají z
slušné, aby vláda, která české poselstvo odka-
zuje vždy jen do budouena, zaujala se nyní ne
Praha
Vídeň
26
article
V. Mrětík, Zlatá nit, fragmenty a hrsť epi
gramů. Tamiéž
Karel Rožek, Červ, drama o 4 jednáních
II. vydání. Divadelní knihovna Máje. Sv. 39. Nakla-
dalelské družstva Máje. 1 K 40 h.
*Victor Cherbuliez: Bestie, román, ple
ložila Eliška Reháková. 2 K 50 h.
* Vynálezy a pokroky, populární časopis
technický, čís. 3. Nakladatel Fr. Šimáček. Čís. 32 h
Zvon, čis. 4. Tamtéž
* Jan Herben, Do třetího a čtvrlého poko-
lení, román, II. vydání. Telč. Emil Šolc, nakladatel.
* Světová knihovna. (Nákladem J. Otty
v Praze.) Čís. 621—622. Miloty Zdirada Po-
láka: „Cesta do Italie.“ I. Čís. 623—624. Dr.
K. Kraepelin: „Studie přírody v bytě.“ Ii
* Divadelní knihovna Máje. Pořádí
JUDr. Jos. Štolba. Karel Rožek: „Červ“. Drama
o čtyiech jednáních. Druhé vydání.
Victor Cherbuliz: „Bestie“. Z frančiny
přeložila Eliška Řebšková, Vydalo nakladatelské
družstvo Máje. Tiskem Jitího Jelena na Mělnice.
* „Stručné výklady nejlepšlch dra-
mat Shakespeanových.“ Podává Richard Ji-
řík. Nákladem hanáckého knihkupectví Jarosl. Pátka
ve Výškově. Tiskem Fr. Obziny
„Nejdůležitějšíkolky a poplatky.
Pro poučení i praktickou potřebu napsal Eberl Frant
c. k. finanční koncipista. Knihkupectví E. Weinfurtera
v Praze
Slovenská knižnica: Roč. 1. Sväzok
3. Jocef Gregor Tojovský: „Smutně nč-
ty.“ V Pešt-Dudíně. Redizuje a vydává Fr. Votruba.
V Mrětík
Rožek
Cherbuliez
Reháková
Šimáček
Herben
Šolc
J Ott
Milota
K Kraepelin
JUDr
Jos
Štolba
Victor Cherbuliz
Řebšková
Jelen
Shakespeanový
Obzina
Nejdůležitějšíkolka
František c
E Weinfurter
Jocef Gregor
Votruba
Francie
Telč
Praha
Italia
Mělnice
Výškov
PeštátnýDudín
Bestia
Jarosl
27
article
„Německo-české poštovní názvo-
sloví“, sestavené pěčí koncoplních úřadníků c. k.
poštovního a telegrafního ředitolství pro království
české. Tiskem Alb. Malíře na Král. Vinohradech.
* „Etude sur lethnografie des
Slaves de Macédoine.“ Réponse M. J. Cvi-
jič par le Dr. A. Ichircolí professour A T'Universilé
de Sophia. Sophia. Imprimerie de la Cour. Prošek
J. Herben: „Do třetího i čtvrtéh
pokolení.“ II. vydání. Nákladem E. Šolce v Telči.
Sešit 1.
Théophile Gautier: „Noc Kleopa-
třina.“ Moderní Bibliotéka.
* „Manželství a jeho reforma.“ Miro-
slava Procházková. Tiakem a nákladem Národní knih-
tiskárny Kramář a Procházka v Olomouci.
* Scotus Viater: Die Zukunít Oeslerreich-
Ungarns und die Hallung der Grossmächte. Leipzie
und Wien. Franz Deuticke.
* „Akademic“. Rovue socialistická. Sešit 1.
Ročník XII. Řtíjen 1907.
Na druhou polovici listopadu chystá redakto
Hanuš Kuílner svoje dílo: „Husitské války
obranech“, sbírku 59 map a plánů válečných výprav
jež naši Husitě podniknouti byli nuceni s celým svě-
tem na uhájení svého bytu. Vypsány tu všecky, Pa-
lackým, Tomkem a mnoha jinými historiky zazna-
menané výpravy a podány i taktické náčrtkv. Každá
Frěres.
z mapek má svůj stručný text. Jelikož autor na dílo
nákladné nenalezl nakladalele, vydal je nákladem
vlastním (cena 5 korun). Dilo bude vílanou illustraci
k dějinám Palackého i Tomkovým a lze doufati, ž
nalezne se dostatek těch, již zajímají se o nejslavnější
války našeho národa
Král
Macédoine
M J
doktor
Sofie
Prošek
J Herben
E Šolc
Gautier
Procházková
Procházka
Deuticke
Kuílner
Tomek
Palacký
Tomkův
Německo
Telč
Mira
Olomouc
Dila
Scotus Viater
Universilý jít Sofie
Imprimerie jít le coura
die Zukunít Oeslerreich
Ungarn und die Hallung der Grossmächte
Leipzie und Wien
28
article
Hudba.
Hudba.
+ Ku dnašnímu koncertu paní Marie Eerilesovy-
Kohnevy, na jehož programu je koncert Beelhovanův,
Paganiního a Sarasate Carmen Fantasie, soustředil se
veškeren zájem umělecky citíci Prahy. Průvod kon-
certu obstará a dvě solová čísla přednese orkestr
Ceské Filharmonie řízením pana dra. Zemánka. Po-
něvadž o 7. hodině večerní veškery vehody se uza-
vrou a nikomu do sálu vstup dovolen nebude, prosí
se uctivě obecenstvo, by včas svá mísla za jalo.
Vstupenky, jichž nevalný počet zbývá, lze obdržeti
do5 hodin v hudebním závodě Fr. A. Urbánka a od
6 hudin večer u pokladny v Rudolflně.
+ Cyklns Beclhovenových skladeb orcheskrálních
zahájen bude v čtvrtém symfonickém koncertě, kona-
ném zejtra o 4. hodině odpoledne v sále plodinové
hursy provedením ouvertur k »Fideliu« a ke »Králi
Štěpánu« a klavízního koncertu, v němž solový part
na Bechsteinově klavíru přednese pan prof. Karel
HI. ffieister. Koncert zahájen bude Sukovou »Dramati-
ckou ouverturon«, načež následovati hude Čajkov-
ského suita č. 1 Dmoll, dílo v Praze dosud neznámé,
v cizině náležející k nejoblíbenějším skladbám mistro-
vým pro svou nevyčerpatelnou melodičnost a zvuko-
vou nádhieru.
Eerilesův
Beelhovanův
Paganiní
Sarasate
Carmen fantazie
Zemánek
A Urbánek
Cyklns
Fidelius
Štěpán
Bechsteinův
profesor
Karel HI
Praha
Francie
Čajkov
Dmoll
29
article
+ Spolek magistrálních a obeoních pomooných
úřadniků král. hlavního města Prahy pořádá 26. října
o 8. hodině vejerní na Žfíně akademii ve prospěch
podpůrných fondů za prolektorálu pana JUDra. Karla
Groše, starosty král. hlavního města Prahy, při níž
úřinkují: paní Dadla Škardová, choť advokáta, pan
Otakar Mařák, člen opery Národního divadla, pan Fr-
Hiavatý, čien divadia »Úrania«, Ševčíkovo kvarietto,
pp. Bohuslav Lhotský, Karel Procházka, Karel Mora-
vec a Bedřich Váška, pan Ladislav Skuhrovský, člen
orchestru Národního divadla. Průvod na klavír pře-
vzal pan Rudolí Chmeliček, člen Národního divadla.
Hudební čásť provede úplná kapela pěšiho pluku č. 75,
iízením kapelníka pana J. Zemana. Po vyčerpání
programu taneční vínek. L'stky lze koupiti u starosty
spolku pana Eduarda Pecholda v staroměstské radnici,
třelí patro číslo dveří 6t, neb u jednatele pana A.
Kunze v referátě zdravotním, č. pop. 4-l. »Minutas,
který též přijímá reklamace dam.
+ Hudha chrámová. V Chlumci nad Cidlinou
provedena bude v neděli dne 27. října o 11. hodině
dopoředne Karla Douše mše z G-moli pro sóla, smí-
šený sbor a varhany. Dále následující skladby »O salu-
taris hostia« od Skuherského, »Papge lingua« tioj
hlasé od Plaského, po mši čtylhiasý sbor smíšený
»Otče náše z Es dur od E. Dal. Wünsche, Graduale
a Comunio chorálně. Zpěvy řídi pan R. Haslinger
ředitel kůru.
JUDr
Groš
Dadl Škardová
Mařák
Ševčíkův
Lhotská
Procházka
Mor
Váška
Ladislav skuhrovský
Rudolit
J Zeman
Pechold
A Kunz
chrámový
Douš
Skuherský
Wünsch
Graduale
Comunio
R Haslinger
Praha
Francie
Hiavatý
Chlumec nad Cidlina
spolek magistrální
národní divadlo
orchestra národní divadlo
30
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
=Zeměiřesení v Iialii Z Ríni a, 25. října
»Messngero« píše: Obyvatelstva všech kra-
jin, postižených zemětřesením vr. 1905
zmoenilo se velké rozechvění, poněvada
se obávají nových otřesů. Podrobnost
spousty v kraji gerackém působily
mocným dojmem. Učenci připomínaj
že právě jako v r. 1905 předcházel prudký
výhuch Stromboli, který pak náhle pře
stal. Mimo to, jako v r 1905 nastalo zeme-
třesení v době prvních velkých po-
zimních dešťů, které asi vnikly do hlu-
bokých, sopečnými výbuchy způsobe-
ných trhlin a vssály se do země, kde se
asi vodní proudy dostaly do sopečných
chodeb. Má se za to, že jest celk sm
300 mrtvých.
Ve Ferruzanu jestprý 200, v jiných
krajích 50 mrlvých. Zraněno prý bylo
na 1000 lidr. Divisijní velitel v Ca-
tanzaru Aliprandi odebral se dn e
ráno do území postiženého katastro-
tou. Prozalím dal rozděliti 1590 voj-
stanů. Dle zprávy z Gerace bylo ve
Ferruzanu, kde prý jest mrtvých a ra-
něných 500, vytaženo 212 mrtvol z tro-
sek. Ve Sv. Eugenii byla z trosek vyta-
žena celá rodina, ještě sice žijící, ale
těžce zraněná. »Popolo Romano« sdě-
luje, že vláda nařídila zříditi v Ca-
labrii techníckou a finanční kance-
lář, která by vyšetřila způsobe ne
škody, aby mohly býti rychle prove-
deny odpisy daní.
Z Reggia di Calabria, 25. října. (K. k.
V Castelnuovo d Africo sbořilo se
zemětřesením 22 domů, 16 domů je n
spadnutí. Jedna osoba byla zabita,6
osob těžce zraněno. V Africu byly
četné domy poškozeny a dvě osob
lehce zraněny. — V Bově Superior
byly skoro všecky domy poškozeny,
5 jich jest z části pobořeno, mnoho
jich nedá se již obývati. V San L eu
sřítila se zvonice kostela, kůrazu ne
přišel nikdo. V Bově Marnii jsou té-
měř všechny domy lehce poškozeny.
Gerace
Eugenius
Romana
Ca
Ferruzan
Reggio di Calabria
Castelnuovo d Afriko sbořit
San L
Stromboli
Bova Superior
31
article
V osadách Boccaforte, San Lorenzu
Bagaladi jsou domy silně pobořeny,
o život však ne přišel nikdo. Vobelch
Roghudi a Condufuri byly domy leh ee
poskozeny. V Condufuri bylo nařízeno
vykliditi domy, které hrozí sřícením
Poděšené obyvatelstvo opouští domy
Coulonii byla věznice pobořena
Vězňové zůstali bez pohromy a byi
dopraveni do Gerace.
Z Říma, 25. října. (K. k.) Křižák »Umherto« od-
plul podel pobřeží Reggio di Calabria do Gerace
Marina, aby přispěl ku pomoci obyvatelstvu, země-
třesením postiženému. Ředitelství státních drah na
řídilo, aby věci, jichž potřebují obyvatelé zemětřese-
ním postižení, byly jim ibnad bezplatně dopraveny
»Giornale d' Italia« sděluje z Reggia di Calabrin
Obyvatelstvo táboří pod širým nebem
ve veřejných nebo v soukromých v-
zích, nebo v zatímních stanech, zří-
zených z pokrývek. Četníci, policiste
a vojáci hlídkují na ulicích pomáh aj
obyvatelstvu a dělí se s nejchudším
o své masné konservy. Úřady umístěny
jsou zatím v budově prefektury. Jes
obava, že úhrnný počet mrtvých páčí
se na 600. Situace v provincii Reggio
jest zoulalá, Též nepoškozené domy
jsou prázdné, poněvadž obyvalelé ne-
chtějí se z bázně před dalším zemětře-
sením do nich vrátiti. I v městě Reg-
giu spalo jen málo osob v noci ve svýci
domech. Vojáci konají skutky oběta ve
hrdinnosti.
Z Reggia di Calabria, 24. října. (K. k.) Geody
namicka observatoř zaznamenala dnes tři lehké
olřesy země, které však byly pozorovány toliko na
přístrojích, a to v 8 hod. 42 min. ráno, ve 12 hod.
45 min. odpoledne a v 6 hod. 10 min. večer. Večer
bylo vysláno opětně vojsko do Ferruzana.
Boccaforte
Řím
Reggio di Calabria
Marino
Reggio di Calabrin
Reggio
Rega
Sana Lorenza
Giornale d ' Italia
32
article
Z Terstu, 25. října. (K. k.) Na zdejší c. k. ná-
mořní observatoři zaznamenaly včera večer seismo
grafické přístroje zemětřesení, jehož chnislo odha-
duje se na vzdálenost 700 kilometrů. Začátek v 9ho-
din 30 min. 30 vt., největší rozkyv 32.6 mm. v 9 ho
din 39 min. 46 vt., konec v 10 hod. 27 min. 27 vt
v noci. Mimo to odchý ilo se ještě kývadlo o 6.
mm. k severozápadu.
Z Říma, 25. října. (K. k.) Min. předseda na-
řídil zdravotní správě, aby zaslala do Reggia de Ca
labria deset nepromokavých stanů, v nichž mohlo by
býti umistěno asi 100 osob, jakož i pomocné zdra-
votní prostředky. Následkem podpory funkcionářů
vládou tam vyslaných, a podpory vojska, lze již po
zorovati značný pokrok ve zřízování úlulků a vykli
zení domů. Posud nebyla oznámena žádná škoda na
železničních tratích a veřejných budovách. — Král
věnoval ve prospěch obětí zemětřesení 100.000 lir.
Dopisovatel »Giornale d'Ilalia« podává z Gerace
Marina tuto zprávu o svých prvních dojmech po pří-
chodu do Ferruzzana: Krajina skýtá úžasný obraz.
Ulice jsou pokryty troskami. Z domů zbyly jen zlí-
ceniny. Zdi jsou na spadnuti a střechy vznášejí se
v pravém slova smyslu ve vzduchu. Pouze zvolna,
překonáváním nejrůznějších obtiží, lze postupovati
ku předu mezi troskami a rumem. Četníci a policisté
pracují s největší námahou, aby vysvobodili obyva-
telstvo ze sřícených domů. Rozvážní oběsné podpo-
rují vojáky v jejich pracích. Stále vytahovány jsou
z trosek zohavené mrtvoly. Posud bylo nale-
zeno 230 mrtvol a přes 400 těžce zraně-
ných. Bylo požádáno o vyslání nových vojen
ských posl.
Terst
Řím
Reggio jít Ca
mm
Giornale d ' Ilalia
33
article
Z Říma, 25. října. (K. k.) Jak došly zprávy
o pohromě ve Ferruzzanv, odebrala se tam
ihned škadrona vojska a nalezla obec tuto téměř
úplně v ssutinách. Po silnici nebylo ani stopy. Vše
bylo pobořeno. Vojsko zachránilo 9 osob a vytáhlo
ze zřícenin mnoho mrivol.
Z Říma, 25. října. (K. k.) Ministr vojenstv
pošle do Calabrie další vojsko se soumary a pomoc-
nými prostředky. Mimo to bude tam denně zasílati
20 m. ctů. chleba.
Z Brancaleone, 25. října. (K. k.) Zemětře-
sení způsobilo velké spousty ve všech osadácha
obeích. Obyvatelstvo je velmi ustrašeno a táboří pod
širým nebem. Slabě prší. Moře jest rozbouřeno.
Brancaleone
Řím
34
article
= Úmrtí. Z Gorice, 25. října. Pol. zbrojm.
svob. pán Catinelli zemřel dnes po delší cho-
robě.
= Vydání šl. Tarnovské. Z Vídně, 25. Híjna.
Dnes ráno byla šl. Tarnovská povozem dopravena
z budovy zemského soudu na nádraží západní dráhy.
kdež ji bylo vykázáno místo ve vagonu první třídy
rychliku, jedoucího do Ponteby. Na italské hranici
bude šl. Tarnovská přejala italskými úřadními orgá-
ny a odevzdána benátskému soudu
= Kostelní loupeže ve Francii. Z Paříže, 25.
října. V doparlementu Somme podnikli zloději pravé
loupežné tažení proti kostelům. V Monliersu u Ami-
en-, v Saleuxu a v Dreuilu byly kostely úplně vy-
loupeny a rovněž mnoho kostelů kantonu molien-
ského.
= Bankéři uprohli. Z Pešti, 25. října. Ob
bratři Herzegové, kteří před třemi lely založil
v Somboru bamkovní a komisionářský obchod, jenz
prospível, uprchli, poškodivše své klienty o 11/2 mii.
korun. Soudní komise nalezla v pokladně jen tři
mince, totiž korunu, dvouhaléř a haléř. V portefcuiliu
byly jen bezcenné směnky. Četné poněžní ustavy
utrpí ztrály
= Bratří Wrightové. Z Berlína, 25. října.
Pol
Catinelli
Tarnovský
Tarnovská
Herzegová
Wright
Gorica
Vídeň
Francie
Paříž
Somme
Pešť
Berlín
35
article
Bratři Wrightové, kteří se zde po několik neděl zdrže-
vali a vyjednávali s různými velkoprůmyslníkyo
prodej svého létacího stroje, vrátili se dnes s nepo-
řízenou do Paříže. Jak známo, tvrdí Wrightové, že
se svým drakovým létadlem ulelěli velké vzdálenosti,
lak prý r. 1905 až 36 kilometrů nad loukou u Day-
tonu v Ohiu, při čemž obletěli pozemek třicetkrát.
Ačboli známný americký vzducnoplavecký technik
prof. Chanute jejich snahy v příčině prodeje aerc-
planu podporoval a dosvědčil, že viděl le ne 1200 ,
nemohli se kapitalislé přece odhodlati ke koupi, po-
něvadž vynálezci před složením kupní ceny nechitěli
provésti žádný vzlel na zkoušku
= Chareltovy kryslaly. Z Paříže, 24. října.
(K. k) Komise, zřízená akademií věd ku prozkou-
mání krystalů podobných diamantům, jež chemik
Charette vyrobil elektrochemicky, zjistila, že krystaly
ty nemají naprosto žádných vlastností diamantů.
Jsou to výrobky organické, složené podobnž jake
naftalin.
Wright
Charette
Paříž
Ohio
akademie věda