ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 87d137d0-767c-11dc-b101-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 35 celkem · entity: person 164, place 85, org 11, work 11
1 masthead
Strana z.
2 masthead
NARODNI LISTY
3 masthead
26. října 1907. Ciele 29e
4 title
Říšská rada.
5 article
Poslanecká sněmovna. (Schůze 26.) Ve Vídni, 25. října. (Původní telel. zpráva »Nár. Listů«.) Poslanecká sněmovna odročila se za krise ministerské, která nastala demisí obou českých člonů kabinetu, do pondělka od- poledne. Zejíra nepochybně koná se ministerská rada, která zabývati se bude situací, způsobenou demisí ministrů dra. Fořta a dra. Pacáka. První čtení vládních předloh o rakousko- uherských smlouvách vyrovnacích pokročil dnes hodně daleko. Zájem pro ně nebyl valný jsa upoután a soustřoděn na události mimosně- movní, proneseny však byly některé řeči velm pozoruhodné. Dr. Chiari, předseda německé strany li- dové, hrozil, že by Němci zmařili parlamentn vyřízení předloh vyrovnacích vůbec, kdyby vlá- da v něčem povolila nám Čechům. To jest me- toda, která hodna jest výtky. Ke vládě chodá se svými požadavky Němei, chodi s nimi Po- láci, chodí Rusové haličtí, chodí Rumuni, chodi Slovinci a Chorvaté. Všem slibuje a zaručuje se splnění požadavků jejich. Kde kdo smu provozovati politiku postulátní, jen my Če- chové ne, snad proto, že stiženi jsme požehná- ním anebo klatbou — jest věru těžko se roz- hodnouti pro jedno z obou jmen — že v zemich našich bydlí Němci, kteří mají plné žaludky, ale chtějí, bychom my byli celým státem odsou- zeni ko stálému postu. Tento terorismu Němců na straně jedné a tato slabost vlá- dy vůči nim na straně druhé, roztrpčuj přirozeným způsobem každou če- skoumysl. Po té stránce bude se musit státi náprava, nemá-li veřejný život býti otráven úpl- ně, a nemá-li zmizeti poslední zbylek víry ve spravodlivost vlády a státu.
Pacák Chiari Němec Čecho Rus Rumun Chorvat Vídeň poslanecký sněmovna Itoda
6 article
Dr. Lueger o vyrovnacích smlouvách nepronesl ničeho. Patrně jich nečetl, poněvadž jich pro svou chorobu a také pro slabost zraku čisti nemohl a nemůže. Přece však učinil ně- které výroky, které tu stručně zaznamenáváme. Neoznačil ani souhlasné, ani zamítavé stano- visko své strany k vyrovnacím předlohám; řekl jen, že strana křesťansko-sociální se rozhodne, bude-li pro ně nebo proti nim, teprve až bude jednání výborové skončeno, zvláště však až vláda odpoví k četným dotazům; některé z nich uvedl dr. Luoger hned.
doktor Lueger Luoger
7 article
Bar. Beck může říci síraně křesťansko- sociálni: „Moc, má panenko, moc se ptáš!“ Dr. Luoger chce věděti, zdali vůbec nikdy Ma- ďarům nebudou učiněny ústupky vojenské, chee věděti, zdali nebudou Maďaři povolávání do za- hraničních služeb, chce věděti, jak se upraví definitivní poměr zabraných obou zemí ku Před- litavsku. Krátce: vůdce vídeňských antisemitů chce zvěděti tolik, co by mu ani bar. Beck, ani bar. Aehrenthal, ani bar. Buri an, ani pan S chönaich nemohli zodpověditi. Pr tom si vídeňský starosta zabrousil starými způs bem na Maďary, zastávaje se nemaďarských ná rodů zalitavských. Kdykoli slyšíme vůdce anti semitů horovati pro rovné právo Rumunů a Sl váků a pro rovné právo Chorvatů a Srbů, vždy- cky si díme, že bylo by zajisté dobře, kdyby dr. Lueger a jeho přívrženectvo, které vzrostlo na 96 mužů ve sněmovně, čásť svého zanícen pro rovnoprávnost věnovali Slovanům předlitav- ským a Čechům vídeňským. Chce-li pan dr Lueger a chtějí-li jeho političtí přátelé osvěd- čiti smysl pro spravedlnost, mají tedy v téte polovině říše k tomu příležitosti mnohem více Mluvčí sociálně-demokratický dr. Ellen- bogen tlumil patrně oposiční toninu; prohlásil jménem svých soudruhů, že uznávají sice zlep- šení ve vyrovnacích smlouvách nynějších, že jsou vůbec pro Pospodářskou pospolitost obou polovin říše, ale že nemohou převzíti zodpověd- nost za dílo, při kterém nebyli zúčastněni. Rozhodně zamítavé stanovisko zaujal prol vyrovnání z důvodů státoprávních, národních politických vůbec dalmatský Chorvat dr. Pe- rič; reservovaně choval se agrární mluvčí P.
doktor Luoger Maďar Beck Rumun Chorvat Srba Lueger Čecho Ellen Ma
8 article
[dr. Zahradník; kladl hlavní důraz na státo právní požadavek českého národa. Poslanec prof. dr. Fiedler náleží E nej lepším znalcům celé látky, o kterou jde ve sně- movně. Ovládá její podrobnosti všechny. Jak historik vyrovnacích smluv v odborné literatuře české po zemřelém dru. Kaizlovi a dru. Rezkovi, prostudoval vznik jednotlivých kompromisů a veškeren vývoj v hospodářských stycích obou států. Proto jest povolán podati odborný soud o nynějším díle vyrovnacím. Kri- tiku dnes jím pověděnou sledovalo velmi hojné posluchačstvo nejpozorněji. Týkala se jak fi- nančních, tak státoprávních momentů, pokud jedná se o poměr obou polovin říše. Nezatemňo- val světlých, ale nezamlčel také stinných. Do- stalo se mu za jeho výkon hlučného potlesku. P. Šrámek jako tlumočník smýšlení ka- tolicko-národní strany zabýval se ve svých vý kladech také národními poměry v Uhrách a dal projov nepokryté solidaritě s nebohými Slováky. Dvorní rada ministerstva železnic dr. Ku- randa byl snesitelným, dokud mluvil o me- ritu předloh, protože pohyboval se na půdě sobě známé; jakmile však zabočil na pole národnost- ní, způsobil odpor. Brojil totiž proti drahám dal matským, proti spojení jich v kraňském městě Rudolfově, tvrdě, že dráha jak kraňská tak dalmatská bude pasivní. Mluvila tu z něho ne- přejícnost vůči Jihoslovanům. Jako bývalý úřad ník resortu železničního mohl a měl by věděti že jest v Rakousku více drah pasivních, ktero stát s'avěl nebo převzal. Ovšem jsou to dráhy které nevedou územím slovanským. Za vládu dnes nepromluvil nikdo
doktor Zahradník profesor Fiedler Kaizl Rezek P Šrámek Slovák Ku Jihoslovan Uhry Rudolfov Rakousko
9 article
Z Vídně, 25. října. (K. k) Přodseda dr. Weisskirchner zahájil schůz o 11.15 hod. dop. Mezi došlými spisy je návrh posl. dre Fiedlera na úpravu poměrů pošlovních úřadníko v Čechách Dotazy podali poslanci: Buřival a sp. p postupu úřadníků X. hodn. tř. u sl. drah: — Joha nis a sp. po vystavění nové budovy pro poštovn a telegrafní úřad v Příbrami; — Pik a sp. po nede- slatečném počtu delinitivních výhybkářů a želez- ničních hlídačů v obvodu ředitelství st. drah v Če- chách; Albrecht a sp. po chování se českého tisku v Brně k tamějším poštovním sluhům. Sněmovna pokračovala v 1. čtení vyrovnání. Posl. dr. Chiari je povděčen, že parlament ko- nečně projednává vyrovnání, jež je zvlášť významne nejen pro hmotné blaho obyvatelstva, ale i po strán- ce politické. Vláda za nynějších okolností a se zřete- lem na různé činitele dosáhla vůbec, čeho dosíe mohla. Konstatuje to proto, že v ní zasednjí důvěr- níci jeho strany a různých národností, a předloha má též podpis hr. Auersperga, důvěrníka všech agrár- ních kruhů rakouských. Přes to rakouský parlament- ník po dosavadních zkušenostech musí chovati nedů věru k předlohám o vyrovnání. Za nynějšího rokován musí býti všeliký národní úslupek vyloučen. Myslí že mluví jménem všech Němců, praví-li, že v oka- mžiku, kdy by se přidružili takoví činitelé, mělo by to na německé strany takový účinek, že by uskuteč nění tohoto vyrovnání bylo úplně vyloučeno. (Hlučný souhlas) Pozoruje celé vyrovnání shledává především pro- spěch v tom, že je skutečně vyrovnacím komplexem V meritu i ve stylisaci předloh v příčlně záležitost státoprávních jest obsažen další krok ku postaven
Přodseda doktor Weisskirchner Fiedler Buřival Albrecht Posl Chiari Auersperg Němec Vídeň Čechy Příbram Brno
10 article
Uher jako státu samostatného. Je te směnka na úpl neu rozluku roku 1917. Pohřešuje údaje, jak má býti po r. 1917 upraven poměr mezi Rakouskem a Uhra- mi. Úmysl, aby byla ihned způsobena rozluka mezi Rakouskem a Uhrami neprovedl by se ve dvou mě- sicích. Ve vyrovnacích předlohách není obsažen tak rakouský požadavek dvoulelé vojenské služby. V při- čině hospodářských záležilosti vyslovuje vládě plné uznání za řešení ve formě 10lelého přechodního sta- dia. Cukorní surtaxa znamená skutečně proražení společného celního území. Rečsiík uznává význam smlouvy veterinářské, splnění agrárních přání ve příčině mlecího řízení, zrušení bursovního obchodu tenminového a šťaslné řešení otázek železničních. Jasné řešení finančních olázek je pro nás velic cenným. Dobře je rozřešena též otázka rentového bloku. Naproti usnesení rak, zeědělské ústředny, že vyrovnání pro agrárníky je nepřijatelné, prohlašuje, že takové olázky nesmějí býti řešony se stanoviska ryze agrárního. Průmyslu záleží velice, aby nejistela v poměru mezi Rakouskem a Uhrami byla odstraněna a jeho odbytiště v Uhrách bylo zachováno, protože náš průmysl v mnohých odvětvích je zařízen pro trh uherský a při rozluce bude musit zápasiti s velikými obtížemi. Doporučuje, aby všecky strany se snažily dospěti ke společnému podkladu při posuzování vy- rovnacích předloh, což by na všechen způsob nej- více vyhovovalo důstojnosti parlamentu. Jedná se o to, zda vzhledem na všeobecnou situaci a na te.
Uher Rakousko Uher Uhry
11 article
že ve vyrovnání je dána deslhiletá lhůla, v níž se můžeme dále rozvíjeti, budeme míti možnost, hlaso- vati pro předlohy, nebo event, vysloviti se proti nim (Pochvala) Posl. dr. Lueger uznává, že v předlohách jest obsaženo mnoho na prospěch Rakouska, avšak jsou také velmí mnohá povážlivá místa. Jeho strana bude moci zaujati definitivní postavení k vyrovnání až pe tomto objasnění a jednání výborovém. Nutí nás k to- mu okolnost, že řeči ministrů Košuta a Wekerla částečně jsou v protivě k řečem našich ministrů. Chceme věděti, kteří ministři mluvili pravdu. (Vese- lost.) Druhá okolnost, pro kterou jest vyrovnání ve- lice povážlivo, jest ta, že politikové maďarští, nebo správněji řečeno, židovsko-maďarští, setrvávají ve staré vyděračské politice. Po té stránce pouka zuje na neuvěřitelné nakládání se zástupci nemaďarských národností, jimž dokonce brachiálním násilím se znemožňuje vykonávati mandáty, jakož i na vymo- žení záruk úslavních, které jsou jen cenou, jež se platí za schválení vyrovnání s Uhrami. Nemůže nám býti lhostejno, aby z apoštolského krále z milosti boží stal se král z milosti Košulovy.
Posl doktor Lueger Košut Wekerla Rakousko Uhry Vesa
12 article
Jeho strana je také znepokojena stanoviskem v otáz- kách vojenských. Také po této stránce žádáme z úplně uspokojivé prohlášení, že nebyly Maďarům učiněny žádné další ústupky. Polřebujeme armádu rakousko-uherskou, ale nepotřebujeme armády Košu- tovy. (Pochvala.) Přejeme si také uspokojivé prohlá- šení, že nejdůležilější vyslanecká misla nebudou ob- sazována vždy jen Madary. Děje se tu velká chyba, zejména na Balkáně. Tam je třeba ználi zájmy bal- kánských, zejména slovanských národů, a zaujmouti je pokud možno pro Rakousko. (Pochvala.) Nemůžeme připustili, aby Bosna a Hercegovina staly se maďarskými podprovincemi. Doufá, že mini- stři učiní ve výboru náležité prohlášení. Maďarských výhrůžek nebojíme se. Nyní brozí Maďaři bankovní olázkou, jen ať to zkust! (Souhlas.). Však brzy pře- stanou. Arci, i my mámne zájem na pokojném řešení této olázky. Poukazuje-li se, že by byli poškozeni Rakušané, kteří mají uherské renty, ať je za to tro- chu potrestán Rakušan, klerý nakoupil uherských p- pírů. (Hlučná veselost, poclivala a potlesk.) Ať jen Maďaři příliš nehrozí, jinak se může sláti. že nedostanou ani tohoto posledního vyrovnání, a my už nyní zahájíme s nimi boj, třeba za nepřízni- vých znamení. K rozluce v tom smyslu, jak se mnozl domnívaji, nedojde. Řečník nikdy nevolal „Pryč od Uherl“, nýbrž „Pryč od této proradné, židovsko- maďarské klíky!“
Maďar Koša Rakušan Balkán Rakousko Bosna a Hercegovina
13 article
Od Uher se nechceme odloučiti. Nedáme si za- vříti bránu na východ; doženou-li nás Maďaři k boji jsme laké odhodlání vésti jej co nejrázněji a co nej- bezohledněji. (Ilučná pochvala a potlesk mezi kře- stanskými sociály.) Posl. dr. Ellenbogen soudí, že dělnictvo nejlépe ví, jak velikým zlem byla by pro ně hospodářski rozluka obou území. Avšak agrárníci zde i tam dů- sledně pracovali na přetržení hospodářského poula a za zády rakouské vlády vyjednávali s uherskými agrárníky, aby si vynutili vysoká agrární cla; ale nejen agrárníci, i průmyslníci použili vyrovnání, aby naplnili své kapsy na újmu lidu. To dokazují ustano- vení vyrovnání o lihovém a cukerním kontingentu, která jsou zákonnou ochranou kartelů. Soupeřství mezi rakouským a uherským průmyslem nelze bráli tak vážně; uherský průmysl je přestrojený průmysl rakouský, jakož vůbec velká čásť uhershého průmyslu je pouze průmyslem na výrobu suhvencí, jichž hoj- nou měrou účastní se maďarští poslanci. Příčina všech vyravnávacích krisí vězí v chorobném zachovávání státoprávního dualismu. Po té stránce skutečně je předložené vyrovnání obratem k lepšlmu. Proč ale vláda nešla dál a neuvažovala také o zrušení dele- gací? Musíme trvali na tom, aby Rakousko a Uhry měly vlastní plnou státní neodvislost, aby však v zá- jmu národů obou čáslí tvořily společné hospodářské území
Maďar Posl doktor Ellenbogen Uhry Rakousko
14 article
Zvýšení kvoty je mravní výsledek, ale hmolně má nepatrný význam. Rečník doulá, že ministr fi- nancí použije ke zmírnění cukerní daně ve vyrovnání dosažené svobody, určovati si jednotlivé berní sazby Otázka rozdělení banky není výhradně uherským zá jmem, poněvadž by pak Uhry platily Ilakousku zne hodnecenými penězi. Vláda vykoupí si asi těžkým obětmi svalení Uher k zachování společné banky Veterinářská smlouva obsahuje krutá ustanovení Druhá kolej do Těšína je povážlivý ústupek. Pova žujeme-li vyrovnání za celek, jsou v něm zájmy pod nikatelů všemi směry chráněny, kdežto zájmy dělni- ctva nepožívají ochrany pražádně. Dělníci jsou vy- dání na milost agrárníkům a průmystníkům. Vlád měla od Uher žádat aspoň, aby bylo poskytnute koaličního práva dělnictvu. Socialisté chtějí také štěstí Uher, nenávidí všal panující třídy v Uhrách, které mluví jměnem lidu avšak co nejázkostlivěji se straní styků s ním a uvá- dějí vlnstní národ na pokraj propasti. Sociální demo- kraté chtějí jen s uherským lidovým parlamenten uzavříti vyrovnání, nikoli však s koruptním parla mentem privilejí. Ač úplně uznávají, co je ve vy- ravnání lepším, vitají pokrok, třeba malý v oboru státní samostatnosti Rakouska a upevnění hospodář ské jednoty obou států a ač vůbec užnávají nutnost vyrovnání — nejsou s ta, protože na díle nespolu působili a nebyli tázáni, převziti za ně zodpovědnost. Hlučná pochvala mezi sociálními demokraty.) Posl. dr. Fiedler prohlašuje, že nehodlá uhodit na obrněný nepřátelský ton, jenž ozývá se zde i z Litavou, mluví-li se o vyrovnání, a nesnesitelně ztrp- čuje náladu na obou stranách. Vyrovnání sluší pro
Uher Pova Posl doktor Fiedler Těšín Uhry Rakousko Litava
15 article
brali s hospodářskě a státoprávní síránky. Piáme-l se, není-li nové vyrovnání opětným poškozením Ra- kouska — o výhodách pro Rakousko nelze přece mlu- viti! — nemůže spravedlivá kritika upříti novým úmluvám jistého uznání, neboť některá příkrá usta- novení vyrovnávacího provisoria z r. 1899 byla jistě zmírněna. Ovšem je ztráta mnoha milionů, vyplýva- jící z ustanovení o obchodu s dobytkem, mnohem důležitější, než výhoda zvýšeně kvoty, jíž lze sotva odčiniti škodu přikazovacího řízení. Dalšími škodami. jež zůstaly ve vyrovnání, jsou, nespravedlivé celní zúčtování a surtaxa. Postrádá zvláštní ustanovení o rozdělení kontingentu, prostého surlaxy. Přispěl ky k uklidnění cukerního průmyslu všech zemi, kdyby vláda prohlásila, jak si toto rozdělení předslavuje. Další poškození utrpěli jsme ustanovením o kontin- gentování uherského bleku rentového Nepříznivým bodem ve vyrovnání je také, že nebyla řešena bankovní olázka. Rečník vykládá ob- šírně výhody a škody Rakouska z bankovní rozluky i pospolitosti, zabývá se ustanoveními o ochraně zná- mek a vzorků a poznamenává, že v novém vyrov- nání byly mnohé dřívější škody v ohledu hespodář- ském sice zmírněny, mnohé hroty však zůstaly vzbuzují těžké obavy. Těžké jsou zejména se sta- noviska státoprávního, poněvadž nové vyrovnání zna- mená veliký krok Uherska ku předu na cestě k usku- tečnění jeho úpiné státní samostalnosti.
Piat Rakousko
16 article
Uherská hospodářská samostatnost, stanovená ji uherským zákonem z r. 1899, došla nyní v této p- lovině říše slavného uznání tim, že na místo celního a obchodního spolku nastala celní a obchodní smlcu- va. Zatím jde ovšem o pouhou formu. Avšak pouhý farmální rozdíl mohl by nabýti v r. 1907 necbvyklého dosahu. Nyní musíme míti na paměti úzkostlivou otázku, použijí-li Uhry též skutečně svého práva. stanoviti samostatně celní tarií a uzavirati třeba pro- střednictvím ministra zahraničních věcí vlastní smlou- vy s cizinou. Bohužel! musíme se domnivati, že nynější stav povede k samostatnému zastoupení uher- ských obchodně politických zájmů v cizině a k usta- novení samostatných orgánů za účelem tohoto za- stoupení, a to bude opět na škodu veřejné správě našich zahraničních záležitostí. Sluší pochybovati, bu- deme-li potom moci též udržeti jednotnou instituei vojska.
Uher
17 article
Vinu, že 5ž v čl. IV. prohlašuje se uherst lospodářská smostalnost, mají slredny, jež svou obstrukční taktikou v r. 1897 a 1898 zamezily vyří- zení tehdejšího vyrovnání. Národnostní nesnášelivost. jež tehda slavila ve sněmovně orgie, postihla krule vládu a zasaiila mocnářství zející ránu. Toufo ne- snášelivostí docílilo se dvou úspěclyů: Odvolání jazy- kových nařízení a zákonodárného uznámní hospodář- ské samoslatnosti uhorské. Nechce rozhodovati, bu- dou-li se Němci chlubiti též druhým úspěchem. Zed- povědnost za poměry — již dnes nastavší — nepadá na nás, dnes nejde též o to, abychom pronášeli re- krimnace. Jediný způsob, jakým bylo by možno čeliti nebozpočným následkům, jež by nynější stav mohly způsobili, spočívá ve vnitřní konsolidaci tohoto státu a konsolidace ta jest peuze možna, získá-li slát sku- tečně pro státní myšlenku neněmecké národy, a po- volá-li je potom k vydatné součinnosti. To bude však možno jen, poskytne-li podmínku ke všestrannému zdárnému rozvoji svých národů, skutečným zajiště ním úplné rovnocennosti všech národů zřízením vy rovnávacích, kulturních a j. institucí, přizpůsobením veřejnoprávních a ústavních poměrů skutečným po- třebám národním Hlučný souhlas) a histerickým právům jednollivých zemí, z nichž tento stát povstal
Němec
18 article
Tasková konsolidace jevia by účinek i naproti Uhrám kde při sevšeobccnění volebního práva nemaďarské národy nabudou mnohem většího vlivu na slatn záležifosti, než posud. Skonsolidovaná, ke všem ná- rodům stejně spravodlivá Cislaitanie získá si sympati těchto národů a zabrání timto způsobem jednostram nýmu maďarskému imperialiseu Jen spraveňlivou, všem národům vyhovující úpra- vou vnitřních poměrů bude rukouskému státu umož něno, s jistotou státi naproti událostem, jež připravuj se jako důsledek vyrovnacího díla. (Ilučná pochvala a potlesk mezi Čechy.
Uhry Čechy
19 article
Posl. Perič praví, že vyrovnáním byla zachována pro nastávajících 10 let dualistická noustava, vlastní to prozdroj všech kalamit mocnářství. Chorvaté, kteří musí těžce zápasiti o tvá zaručená práva, jež nejsou uznávána rakouskou, ani maďarskou vládou, nezno- hou býti spokojeni s tímto vyrovnáním. Zapovídá jim to jejich národní čest. Protestují, že nebylo dbáno uhersko-chorvatského vyrovnání a doufají, že také jiné strany připojí se k tomulo prolestu. Ale Chorvate nusí také z hospodářských důvodů hleděti s obavam vstříc každé opravě vyrovnání. (Pochvala mezi Chor- vaty.) Posl. Zahradník považuje celé dlle za vše možn jen ne za vyrovnání. Jde o pokojné vyrovnání mezi dvěma samoslaínými státy, avšak zapomíná se, že v Rakousku míru není. Vše jest klamem, pokud ne- dojde k vyrovnání mezi německým národem a ne- německými národy a nebude zrušen německý centra- listický systěm. Jde vlastně o vyrovnání s cizím státem.
Posl Perič Chorvat Chor Rakousko
20 article
Ohružuje se proti odstrkování Čech. Český náro přeje si spravedlivého vyrovnání; roztrpčení a od- strkování vede ke kalastrofní pohromě. K uzavření vyrovnání třeba dvou rovnoprávných kompaciscenlů. Uherská vláda není zástupkyní lidového parlamentu. V Uhrách mělo se především zavěsti rovné volebnt právo. Nečník brojí proti utiskování Slováků a j. ne- maďarských národností v Uhrách, Mají-li čeští poslan- ci schváliti vyrovnání, učiní tak pouze se slavnnou
Slovák Čechy Uhry
21 article
výhiradou, že nesmí se tím nikterak praejudikovaki českému státnímu právu. Ve Vídni musí se konačně pochopiti, že český národ nemůže býti ze světa vy- hlazen, že je svrchovaně na čase uzavřiti s ním spravedlivé narovnání. Pouze ve znamení spravedl- nosti může rakouská vláda dále pracovati pro blaho národů a pro blaho království a zemí. (Hlučná pochvala mezí českými agrárníky.) Posl. Sommer brojí proti pochvalným hymnám o vyrovnání a proti tajemnůstkářství, které bylo s tímto dílem provozováno. Poukazuje na patrnou rozluku s Uhrami po desíti letech, při níž nedostane se Rakousku žádného odškodnění. Vyrovnáním byl také porušen st. zákl. zákon; nyní mají oba státy při uzavírání zahraničních smluv vystupovati samo- statně. Jeho strana stojí na stanovisku rozluky, chce však, aby byla provedena cestou smluvní po splnění oprávněných požadavků rakouských. Parlamentní vy- řízení nynějšiho vyrovnání nebude možné, vyjde-li vláda jen na krok vstříc české postulátní politice Nejsme hluši k nárokům ostatních národností, avšak pokud kulturní potřeby jsou ukojovány z prostředků obecných, musíme na tom trvati, aby uspořádání ta- kových záležitostí nedělo se jednostranným stykem mezi jednou národností a ministerslvem, nýbrž vzá- jemnou dohodou mezi národy. (Souhlas na levici.) Řečník doufá, že nynější vláda bude přece p- někud chytřejší než dřívější a uchrání nás před ná- sledky politiky, směřující k rovnoprávnosti, jak má ji na mysli posl. dr. Krumář.
Posl Sommer doktor Krumář Vídeň Uhry
22 article
Promlouvaje o vyrovnání, prohlašuje, že vlád měla usilovat, aby našemu průmyslu uherský trh byl zachován. Ohražuje se proti zachování poplatkův u Železných vral, poukazuje na význam uherských Němců a problašuje, že ministerský předseda měl ohraditi se proti šíleným maďarisučním choulkám v Uhrách. Konečně přimlouvá se, aby při úpravě obchodně-politických styků v r. 1917. Rakousko pro- vedlo nějnkým způsobem hospodářské přičlenění Německu. (Hlučná pochvala) Posl. Šrámek brojí proti uliskování Slováků v Uhrách. Jeho strana, jež ctí státoprávní ideály če- ského národa zrovna tak, jako ostatní státoprávní sírany, musí čůkladně uvažovati, než rozhodneo svém defmitivním postavení a na těchto úvahácha připadných prohlášeních vlády učiní závislým svá rozhodnutí, avšak dojista ohradí se proti každému státoprávnímu využitkování vyrovnávací smlouvy ve prospěch uherské státní myšlenky, ve prospěch po- savadní maďarské vyděračné politiky v oboru ho- spodářském a státoprávním. (Hlučná pochvala a po- llesk.)
Němec Posl Šrámek Slovák Uhry Rakousko Německo
23 article
Posl. Kuranda praví, že přednoslí vyrovnání jest jeho desitileté trvání, utvoloni rozhodčího soudu, odstranění závazku minimálního tarifu na rak. st. druhách jako tarifu maximálního, jakož i ustanovent o blokové rentě. Zrušení dopravní daně na Dunaji je rovněž výhodou pro Rakousko, jako zrušení ren- tové daně z jistých uherských cenných papírů je vý- hodou pro Uhry. Veterinářská smlouva je povázliva Dalmatské dráhy finančně škodí a hospodářsky jsou bezcenny, protože dostalo se jimi dalmalské námořní plavbě největší konkurence a proto, že tyto dráhy byty stavěny pouze pro velkochorvatskou agitaci Krujinskými druhami bude mimo to Uhrám zřízen dovoz uhlí. Zvýšení kvoty je nedostatečné. Pojednav o bankovní otázce, vyslovuje naději, že také po dal- šich desíti letech nedojle k bankovní rozluce. (Sou- hilas) Jednání přerušuje se.
Posl Kuranda Dunaj Rakousko Uhry
24 article
Posl. Markov (v dolazu k předsedoví) stěžuj si, že posl. Staruch spílal mu včera, aniž byl volán k pořádku, „darebáků a zrádnů Předseda dr. Weisskirchner neví ničeho o výkřicích; nejsou prý ani ve stenografickém pro- tokole. Byla-li však slova ta pronesena, vyslovuje nad nimi své politování. Posl. dr. Redlich (v dotazu k předsedovi) při- pomíná, že mezi čl. III. předložené rak.-uh. celní obchodní slouvy o uzavírání obchodních smluv st. zákl. zákonem o společných záležibostechi, je rozpor, aniž děje se ve vyrovnání zmínka o těto změně st. zákl. zákona, k níž Gřeba dvouiřetinové většiny. Táže se předsedy, hodlá-li navázati s mini- sterstvem styky, aby závada tato byla aspoň fommálně odstraněna. Rozhodně však ať podá o tom vysvětleni, považuje-li možným, smí-li státní základní zákon býti změněn jednostranně a) slátní smlouvou, b) na 10 roků. Předseda odpovídá, že na dotaz tento odpoví v některé příští schůzi Konec schůze ve 346 hod. več.; příští bude v pondělí ve 3 hod. odp.
Posl Markov doktor Weisskirchner Redlich
25 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 25. října. (Česká krise ve Vídni.) K historii nynější české krise ve Vídni podává některé vysvěílivky vídeňský zpravodaj „Pest. LI.“. Na základě rozmluvy s vynikajícím českým politikem sděluje, že čeští poslanci ne hodlají nyní prováděti ve Vídni politiku postulá- tovou, tím méně mezi svými požadavky a uher- ským vyrovnáním utvořiti „junetim“ — ale po- něvadž vyrovnání není jen záležitost hospodář- ská, nýbrž eminentně politická, mají z slušné, aby vláda, která české poselstvo odka- zuje vždy jen do budouena, zaujala se nyní ne
Praha Vídeň
26 article
V. Mrětík, Zlatá nit, fragmenty a hrsť epi gramů. Tamiéž Karel Rožek, Červ, drama o 4 jednáních II. vydání. Divadelní knihovna Máje. Sv. 39. Nakla- dalelské družstva Máje. 1 K 40 h. *Victor Cherbuliez: Bestie, román, ple ložila Eliška Reháková. 2 K 50 h. * Vynálezy a pokroky, populární časopis technický, čís. 3. Nakladatel Fr. Šimáček. Čís. 32 h Zvon, čis. 4. Tamtéž * Jan Herben, Do třetího a čtvrlého poko- lení, román, II. vydání. Telč. Emil Šolc, nakladatel. * Světová knihovna. (Nákladem J. Otty v Praze.) Čís. 621—622. Miloty Zdirada Po- láka: „Cesta do Italie.“ I. Čís. 623—624. Dr. K. Kraepelin: „Studie přírody v bytě.“ Ii * Divadelní knihovna Máje. Pořádí JUDr. Jos. Štolba. Karel Rožek: „Červ“. Drama o čtyiech jednáních. Druhé vydání. Victor Cherbuliz: „Bestie“. Z frančiny přeložila Eliška Řebšková, Vydalo nakladatelské družstvo Máje. Tiskem Jitího Jelena na Mělnice. * „Stručné výklady nejlepšlch dra- mat Shakespeanových.“ Podává Richard Ji- řík. Nákladem hanáckého knihkupectví Jarosl. Pátka ve Výškově. Tiskem Fr. Obziny „Nejdůležitějšíkolky a poplatky. Pro poučení i praktickou potřebu napsal Eberl Frant c. k. finanční koncipista. Knihkupectví E. Weinfurtera v Praze Slovenská knižnica: Roč. 1. Sväzok 3. Jocef Gregor Tojovský: „Smutně nč- ty.“ V Pešt-Dudíně. Redizuje a vydává Fr. Votruba.
V Mrětík Rožek Cherbuliez Reháková Šimáček Herben Šolc J Ott Milota K Kraepelin JUDr Jos Štolba Victor Cherbuliz Řebšková Jelen Shakespeanový Obzina Nejdůležitějšíkolka František c E Weinfurter Jocef Gregor Votruba Francie Telč Praha Italia Mělnice Výškov PeštátnýDudín Bestia Jarosl
27 article
„Německo-české poštovní názvo- sloví“, sestavené pěčí koncoplních úřadníků c. k. poštovního a telegrafního ředitolství pro království české. Tiskem Alb. Malíře na Král. Vinohradech. * „Etude sur lethnografie des Slaves de Macédoine.“ Réponse M. J. Cvi- jič par le Dr. A. Ichircolí professour A T'Universilé de Sophia. Sophia. Imprimerie de la Cour. Prošek J. Herben: „Do třetího i čtvrtéh pokolení.“ II. vydání. Nákladem E. Šolce v Telči. Sešit 1. Théophile Gautier: „Noc Kleopa- třina.“ Moderní Bibliotéka. * „Manželství a jeho reforma.“ Miro- slava Procházková. Tiakem a nákladem Národní knih- tiskárny Kramář a Procházka v Olomouci. * Scotus Viater: Die Zukunít Oeslerreich- Ungarns und die Hallung der Grossmächte. Leipzie und Wien. Franz Deuticke. * „Akademic“. Rovue socialistická. Sešit 1. Ročník XII. Řtíjen 1907. Na druhou polovici listopadu chystá redakto Hanuš Kuílner svoje dílo: „Husitské války obranech“, sbírku 59 map a plánů válečných výprav jež naši Husitě podniknouti byli nuceni s celým svě- tem na uhájení svého bytu. Vypsány tu všecky, Pa- lackým, Tomkem a mnoha jinými historiky zazna- menané výpravy a podány i taktické náčrtkv. Každá Frěres. z mapek má svůj stručný text. Jelikož autor na dílo nákladné nenalezl nakladalele, vydal je nákladem vlastním (cena 5 korun). Dilo bude vílanou illustraci k dějinám Palackého i Tomkovým a lze doufati, ž nalezne se dostatek těch, již zajímají se o nejslavnější války našeho národa
Král Macédoine M J doktor Sofie Prošek J Herben E Šolc Gautier Procházková Procházka Deuticke Kuílner Tomek Palacký Tomkův Německo Telč Mira Olomouc Dila Scotus Viater Universilý jít Sofie Imprimerie jít le coura die Zukunít Oeslerreich Ungarn und die Hallung der Grossmächte Leipzie und Wien
28 article Hudba.
Hudba. + Ku dnašnímu koncertu paní Marie Eerilesovy- Kohnevy, na jehož programu je koncert Beelhovanův, Paganiního a Sarasate Carmen Fantasie, soustředil se veškeren zájem umělecky citíci Prahy. Průvod kon- certu obstará a dvě solová čísla přednese orkestr Ceské Filharmonie řízením pana dra. Zemánka. Po- něvadž o 7. hodině večerní veškery vehody se uza- vrou a nikomu do sálu vstup dovolen nebude, prosí se uctivě obecenstvo, by včas svá mísla za jalo. Vstupenky, jichž nevalný počet zbývá, lze obdržeti do5 hodin v hudebním závodě Fr. A. Urbánka a od 6 hudin večer u pokladny v Rudolflně. + Cyklns Beclhovenových skladeb orcheskrálních zahájen bude v čtvrtém symfonickém koncertě, kona- ném zejtra o 4. hodině odpoledne v sále plodinové hursy provedením ouvertur k »Fideliu« a ke »Králi Štěpánu« a klavízního koncertu, v němž solový part na Bechsteinově klavíru přednese pan prof. Karel HI. ffieister. Koncert zahájen bude Sukovou »Dramati- ckou ouverturon«, načež následovati hude Čajkov- ského suita č. 1 Dmoll, dílo v Praze dosud neznámé, v cizině náležející k nejoblíbenějším skladbám mistro- vým pro svou nevyčerpatelnou melodičnost a zvuko- vou nádhieru.
Eerilesův Beelhovanův Paganiní Sarasate Carmen fantazie Zemánek A Urbánek Cyklns Fidelius Štěpán Bechsteinův profesor Karel HI Praha Francie Čajkov Dmoll
29 article
+ Spolek magistrálních a obeoních pomooných úřadniků král. hlavního města Prahy pořádá 26. října o 8. hodině vejerní na Žfíně akademii ve prospěch podpůrných fondů za prolektorálu pana JUDra. Karla Groše, starosty král. hlavního města Prahy, při níž úřinkují: paní Dadla Škardová, choť advokáta, pan Otakar Mařák, člen opery Národního divadla, pan Fr- Hiavatý, čien divadia »Úrania«, Ševčíkovo kvarietto, pp. Bohuslav Lhotský, Karel Procházka, Karel Mora- vec a Bedřich Váška, pan Ladislav Skuhrovský, člen orchestru Národního divadla. Průvod na klavír pře- vzal pan Rudolí Chmeliček, člen Národního divadla. Hudební čásť provede úplná kapela pěšiho pluku č. 75, iízením kapelníka pana J. Zemana. Po vyčerpání programu taneční vínek. L'stky lze koupiti u starosty spolku pana Eduarda Pecholda v staroměstské radnici, třelí patro číslo dveří 6t, neb u jednatele pana A. Kunze v referátě zdravotním, č. pop. 4-l. »Minutas, který též přijímá reklamace dam. + Hudha chrámová. V Chlumci nad Cidlinou provedena bude v neděli dne 27. října o 11. hodině dopoředne Karla Douše mše z G-moli pro sóla, smí- šený sbor a varhany. Dále následující skladby »O salu- taris hostia« od Skuherského, »Papge lingua« tioj hlasé od Plaského, po mši čtylhiasý sbor smíšený »Otče náše z Es dur od E. Dal. Wünsche, Graduale a Comunio chorálně. Zpěvy řídi pan R. Haslinger ředitel kůru.
JUDr Groš Dadl Škardová Mařák Ševčíkův Lhotská Procházka Mor Váška Ladislav skuhrovský Rudolit J Zeman Pechold A Kunz chrámový Douš Skuherský Wünsch Graduale Comunio R Haslinger Praha Francie Hiavatý Chlumec nad Cidlina spolek magistrální národní divadlo orchestra národní divadlo
30 article Různé zprávy.
Různé zprávy. =Zeměiřesení v Iialii Z Ríni a, 25. října »Messngero« píše: Obyvatelstva všech kra- jin, postižených zemětřesením vr. 1905 zmoenilo se velké rozechvění, poněvada se obávají nových otřesů. Podrobnost spousty v kraji gerackém působily mocným dojmem. Učenci připomínaj že právě jako v r. 1905 předcházel prudký výhuch Stromboli, který pak náhle pře stal. Mimo to, jako v r 1905 nastalo zeme- třesení v době prvních velkých po- zimních dešťů, které asi vnikly do hlu- bokých, sopečnými výbuchy způsobe- ných trhlin a vssály se do země, kde se asi vodní proudy dostaly do sopečných chodeb. Má se za to, že jest celk sm 300 mrtvých. Ve Ferruzanu jestprý 200, v jiných krajích 50 mrlvých. Zraněno prý bylo na 1000 lidr. Divisijní velitel v Ca- tanzaru Aliprandi odebral se dn e ráno do území postiženého katastro- tou. Prozalím dal rozděliti 1590 voj- stanů. Dle zprávy z Gerace bylo ve Ferruzanu, kde prý jest mrtvých a ra- něných 500, vytaženo 212 mrtvol z tro- sek. Ve Sv. Eugenii byla z trosek vyta- žena celá rodina, ještě sice žijící, ale těžce zraněná. »Popolo Romano« sdě- luje, že vláda nařídila zříditi v Ca- labrii techníckou a finanční kance- lář, která by vyšetřila způsobe ne škody, aby mohly býti rychle prove- deny odpisy daní. Z Reggia di Calabria, 25. října. (K. k. V Castelnuovo d Africo sbořilo se zemětřesením 22 domů, 16 domů je n spadnutí. Jedna osoba byla zabita,6 osob těžce zraněno. V Africu byly četné domy poškozeny a dvě osob lehce zraněny. — V Bově Superior byly skoro všecky domy poškozeny, 5 jich jest z části pobořeno, mnoho jich nedá se již obývati. V San L eu sřítila se zvonice kostela, kůrazu ne přišel nikdo. V Bově Marnii jsou té- měř všechny domy lehce poškozeny.
Gerace Eugenius Romana Ca Ferruzan Reggio di Calabria Castelnuovo d Afriko sbořit San L Stromboli Bova Superior
31 article
V osadách Boccaforte, San Lorenzu Bagaladi jsou domy silně pobořeny, o život však ne přišel nikdo. Vobelch Roghudi a Condufuri byly domy leh ee poskozeny. V Condufuri bylo nařízeno vykliditi domy, které hrozí sřícením Poděšené obyvatelstvo opouští domy Coulonii byla věznice pobořena Vězňové zůstali bez pohromy a byi dopraveni do Gerace. Z Říma, 25. října. (K. k.) Křižák »Umherto« od- plul podel pobřeží Reggio di Calabria do Gerace Marina, aby přispěl ku pomoci obyvatelstvu, země- třesením postiženému. Ředitelství státních drah na řídilo, aby věci, jichž potřebují obyvatelé zemětřese- ním postižení, byly jim ibnad bezplatně dopraveny »Giornale d' Italia« sděluje z Reggia di Calabrin Obyvatelstvo táboří pod širým nebem ve veřejných nebo v soukromých v- zích, nebo v zatímních stanech, zří- zených z pokrývek. Četníci, policiste a vojáci hlídkují na ulicích pomáh aj obyvatelstvu a dělí se s nejchudším o své masné konservy. Úřady umístěny jsou zatím v budově prefektury. Jes obava, že úhrnný počet mrtvých páčí se na 600. Situace v provincii Reggio jest zoulalá, Též nepoškozené domy jsou prázdné, poněvadž obyvalelé ne- chtějí se z bázně před dalším zemětře- sením do nich vrátiti. I v městě Reg- giu spalo jen málo osob v noci ve svýci domech. Vojáci konají skutky oběta ve hrdinnosti. Z Reggia di Calabria, 24. října. (K. k.) Geody namicka observatoř zaznamenala dnes tři lehké olřesy země, které však byly pozorovány toliko na přístrojích, a to v 8 hod. 42 min. ráno, ve 12 hod. 45 min. odpoledne a v 6 hod. 10 min. večer. Večer bylo vysláno opětně vojsko do Ferruzana.
Boccaforte Řím Reggio di Calabria Marino Reggio di Calabrin Reggio Rega Sana Lorenza Giornale d ' Italia
32 article
Z Terstu, 25. října. (K. k.) Na zdejší c. k. ná- mořní observatoři zaznamenaly včera večer seismo grafické přístroje zemětřesení, jehož chnislo odha- duje se na vzdálenost 700 kilometrů. Začátek v 9ho- din 30 min. 30 vt., největší rozkyv 32.6 mm. v 9 ho din 39 min. 46 vt., konec v 10 hod. 27 min. 27 vt v noci. Mimo to odchý ilo se ještě kývadlo o 6. mm. k severozápadu. Z Říma, 25. října. (K. k.) Min. předseda na- řídil zdravotní správě, aby zaslala do Reggia de Ca labria deset nepromokavých stanů, v nichž mohlo by býti umistěno asi 100 osob, jakož i pomocné zdra- votní prostředky. Následkem podpory funkcionářů vládou tam vyslaných, a podpory vojska, lze již po zorovati značný pokrok ve zřízování úlulků a vykli zení domů. Posud nebyla oznámena žádná škoda na železničních tratích a veřejných budovách. — Král věnoval ve prospěch obětí zemětřesení 100.000 lir. Dopisovatel »Giornale d'Ilalia« podává z Gerace Marina tuto zprávu o svých prvních dojmech po pří- chodu do Ferruzzana: Krajina skýtá úžasný obraz. Ulice jsou pokryty troskami. Z domů zbyly jen zlí- ceniny. Zdi jsou na spadnuti a střechy vznášejí se v pravém slova smyslu ve vzduchu. Pouze zvolna, překonáváním nejrůznějších obtiží, lze postupovati ku předu mezi troskami a rumem. Četníci a policisté pracují s největší námahou, aby vysvobodili obyva- telstvo ze sřícených domů. Rozvážní oběsné podpo- rují vojáky v jejich pracích. Stále vytahovány jsou z trosek zohavené mrtvoly. Posud bylo nale- zeno 230 mrtvol a přes 400 těžce zraně- ných. Bylo požádáno o vyslání nových vojen ských posl.
Terst Řím Reggio jít Ca mm Giornale d ' Ilalia
33 article
Z Říma, 25. října. (K. k.) Jak došly zprávy o pohromě ve Ferruzzanv, odebrala se tam ihned škadrona vojska a nalezla obec tuto téměř úplně v ssutinách. Po silnici nebylo ani stopy. Vše bylo pobořeno. Vojsko zachránilo 9 osob a vytáhlo ze zřícenin mnoho mrivol. Z Říma, 25. října. (K. k.) Ministr vojenstv pošle do Calabrie další vojsko se soumary a pomoc- nými prostředky. Mimo to bude tam denně zasílati 20 m. ctů. chleba. Z Brancaleone, 25. října. (K. k.) Zemětře- sení způsobilo velké spousty ve všech osadácha obeích. Obyvatelstvo je velmi ustrašeno a táboří pod širým nebem. Slabě prší. Moře jest rozbouřeno.
Brancaleone Řím
34 article
= Úmrtí. Z Gorice, 25. října. Pol. zbrojm. svob. pán Catinelli zemřel dnes po delší cho- robě. = Vydání šl. Tarnovské. Z Vídně, 25. Híjna. Dnes ráno byla šl. Tarnovská povozem dopravena z budovy zemského soudu na nádraží západní dráhy. kdež ji bylo vykázáno místo ve vagonu první třídy rychliku, jedoucího do Ponteby. Na italské hranici bude šl. Tarnovská přejala italskými úřadními orgá- ny a odevzdána benátskému soudu = Kostelní loupeže ve Francii. Z Paříže, 25. října. V doparlementu Somme podnikli zloději pravé loupežné tažení proti kostelům. V Monliersu u Ami- en-, v Saleuxu a v Dreuilu byly kostely úplně vy- loupeny a rovněž mnoho kostelů kantonu molien- ského. = Bankéři uprohli. Z Pešti, 25. října. Ob bratři Herzegové, kteří před třemi lely založil v Somboru bamkovní a komisionářský obchod, jenz prospível, uprchli, poškodivše své klienty o 11/2 mii. korun. Soudní komise nalezla v pokladně jen tři mince, totiž korunu, dvouhaléř a haléř. V portefcuiliu byly jen bezcenné směnky. Četné poněžní ustavy utrpí ztrály = Bratří Wrightové. Z Berlína, 25. října.
Pol Catinelli Tarnovský Tarnovská Herzegová Wright Gorica Vídeň Francie Paříž Somme Pešť Berlín
35 article
Bratři Wrightové, kteří se zde po několik neděl zdrže- vali a vyjednávali s různými velkoprůmyslníkyo prodej svého létacího stroje, vrátili se dnes s nepo- řízenou do Paříže. Jak známo, tvrdí Wrightové, že se svým drakovým létadlem ulelěli velké vzdálenosti, lak prý r. 1905 až 36 kilometrů nad loukou u Day- tonu v Ohiu, při čemž obletěli pozemek třicetkrát. Ačboli známný americký vzducnoplavecký technik prof. Chanute jejich snahy v příčině prodeje aerc- planu podporoval a dosvědčil, že viděl le ne 1200 , nemohli se kapitalislé přece odhodlati ke koupi, po- něvadž vynálezci před složením kupní ceny nechitěli provésti žádný vzlel na zkoušku = Chareltovy kryslaly. Z Paříže, 24. října. (K. k) Komise, zřízená akademií věd ku prozkou- mání krystalů podobných diamantům, jež chemik Charette vyrobil elektrochemicky, zjistila, že krystaly ty nemají naprosto žádných vlastností diamantů. Jsou to výrobky organické, složené podobnž jake naftalin.
Wright Charette Paříž Ohio akademie věda