1
masthead
Ročník XXXXVI.
2
masthead
V Praze, v sobotu 26. října 1907.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
předp lácí sei
v Praze v sdminhlrasl
na měsše . . . . .
na čtvrt letn
s dvejí čonášken
na ruěsí
na čtvt 1ta . . . . 7 K 50k
ve nlislkáck
na něfe . . . . . . 2 K 30h
Peštout
n něsíe . . . . .
tvrt leta . . . . S K oo
s dvejí nlsilko
na aate
.::k e
ne tvrt .a
Praha
5
article
Ministři dr. Fořt a dr. Pacák
odstoupili.
Ministři dr. Fořt a dr. Pacák
odstoupili.
Z Vídně, 25. října.
Ministři dr. Pacák a dr. Fořt
uskutečnili dnes odpoledne po
dlouhých a důkladných rozpravách se svými
politickými přáteli svůj úmysl.
podati žádost za propuštěnou: o
144. hodině odebrali se společně do ministerské
síně v paláci sněmovním a tam předsedov
ministerstva bar. Beckovi odevzdali
společnou písemnou demisi.
Chef vlády byl jejich přichodem a žádost
sobě podanou velmi zaražen. Patrně ne-
čekal, že se věci provedou do posledních dů-
sledků. Patrně též on oddával se liché domněn-
ce, že ohláška demise zůstane ohláškou. Vida
že ministří čeští nerozpakují se provésti konse-
kvenci stavu věcí v českém táboře, vyslovi
hluboké politování nad tím, co s
sla!o. Navzájem ministři čeští ujistili bar
Becka, že nejsou vedeni žádným
osobními motivy proti němu. Roz
mluva dra. Fořta a dra. Pacáka s bar
Beckem trvala jen několik minut. Od něh
odebrali se oba do zasedací sině poslanecké sně
movny, kdež vyklidili své zásuvky na minister
ské lavici, na které již neusedli, nýbrž na svých
místech poslaneckých.
V zasedací síni, ve které mluvil právě po-
slanec prof. dr. Sommer o vyrovnacích před-
lohách, způsobila zpráva, že čeští ministři chtěj
odejít z kabinetu a jejich stěhování z ministersko
lavice do řad poslaneckých neobyčejný
rozruch, který ještě v zrostl, když ve chví
tu všichni ministři opustili s
dadla svá, by se odebrali k bar. B-
ckovi.
O 11. hodině dopolední sešla se parlament.
ní komise klubu českého: poslanci dr. Kra-
mář, dr. Žáček, dr. Srb, Kaftan, prof.
dr. Čelakovský, Maštálka a dr. Buli
(poslanec dr. Herold byl omluven) ku porad
s ministry drem. Paeákem a drem. For-
tem. Trvala hodinu. Usneseno v ní doporu-
čiti klubu, by se vyslovil pro de-
misi obou českých ministrů.
Fořt
doktor
Pacák
Beck
profesor
Sommer
Žáček
Srb
Kaftan
Čelakovský
Maštálek
Bout
Herold
Vídeň
6
article
Po schůzi té šel dr. Pacák do sněmovny
kde na ministorské lavici seděl bar. Bec
sám, jemuž oznámil, co se právě stalo. Z parla-
mentní komise odešli poslanci dr. Kramář,
dr. Žáček, dr. Srb, Maštálka a dr.
Bulin do ministerské sině sněmovní, kde měli
s bar. Beckom dvouhodinnou roz-
mluvu. V té probrán celý soubor záležitostí, kte-
rými způsobena byla demise českých ministrů.
Premiér nebyl při tom zůstaven v nižádnýeh
pochybách, že by marny byly jeho spe-
kulace nanějakeu kombinaci s frak
cí jinou, kdyby slevovati chtěla z toho
ee poslanei a ministři „Českého klu-
bu“ zastávají. Taková kombinace by stroskotala
na soudě českého národa.
Byly skoro již dvě hodiny, když jmenovan
poslanci odešli od bar. Becka. Několik minu
potom sestoupilo se plenum „Českého klubu“
které se rozhodlo dáti scuhlas návrhu
by ministři dr. Fořt a dr. Pacák podali de
misi.
O schůzi klubu byla vydána zpráva předsed
nictva: „Český klub k naléhavé žádosti ministrů
dra. Fořta a dra. Pacáka usnesl se nebrá
niti jim v podání demise, jsa přesvědčen, ž
tímto způscbem urychlí se vyjas-
něnímezi poslanci českými, které
jest po názoru klubu nezbytno-
má-li se docíliti zdárného hájen
zájmů veškerého českého národa.
Klub vyslovil jednomyslně oběma mini-
strům vřelý dík za všechno dosav ad-
ní obětavé a úspěšné hájení če-
ských věcí v radě koruny.
doktor
Pacák
Bec
Kramář
Žáček
Srb
Maštálek
Beck
Fořt
Český klub
7
article
Schůze klubu trvala skoro hodinu. Hne
ze schůze klubovní šli oba čeští ministři k bar
Beckovi a podali mu list, jenž obsahuje je-
jich žádost, aby byli propuštěni z úřadu.
Demise obou českých členů ka-
binetu ukázala se nezbytnou z dů-
vodů a příčin, které jsme v „Národních Listech“
v posledních dnech několikráte již vyložiliá
zvláště pak proto, aby umožnilo se sou-
středění a sjednocení poslanců če-
ských na říšské radě v jeden šik
se společným nejen cílem, ale take
základem. Jinak jest úspěšná politika ve
sněmovně poslanecké nemyslitelnoua
nemožnou.
Všechny dosavadní pokusy, po té strán-
ce podniknuté jednak v ten rozum, aby poslanei
čeští srazili se v jeden voj, jednak a zvláště.
aby se dohodli o podstatě politiky
své, zůstaly marny. Při veškerých poku-
sech těch, poslanci svobodomyslní a jejich oba
ministři opětně a důrazně prohlásili, že jsau
ke všem obětem osobním v zájmu
společné věci ochotni, připraven
a odhodláni.
Čeští ministři nemohou zůstati v kabinetě.
jakmile zjistí se, že není ani jednoty českých
skupin, ani dohody jejich o meritorním obsahu
jejich postupu, ani důvěry, o kterou zástupcové
českého národa v radě koruny musí být
opřeni, majíli tam míti vliv a váhu.
Skutkem, k němuž odhodlali se oba čeští mi-
nistři, nemá býti nikterak prodloužen, ještě
méně pak rozmnožen zmatek v řadách českých;
naopak jejich demisí mají býti ukli-
zeny osobní překážky, které sna
byly na závadu shodě českých
stran v jednotném klubu nebo sva-
z u. Čeští ministři jednají v opravdovém
hlubokém zápalu pro věc celéh
českého národa, která neúprosně vyža-
duje, by o politických úkolech a snahách jeho
pracoval jednotný šik jeho zástupců.
Beck
český národ
8
article
Postavení českých ministrů v kabinetě be
opory z dola, bez solidarity s větši-
nou poslanců českých jest obtíž no
ba nemožno. Ještě více silunce odborného
ministra českého, který má ve Vídni mnoho
odpůrcův i nepřátel. Poloviny své energie potře-
buje, aby rozvětvený a spletitý stroj jeho od-
boru náležitě pracoval. Četné živly zde staví se
proti němu na pól protichůdný. Veškeré Ně-
mectvo dívá se naň úkosem. Každý
jeho úspěch se potlačuje neb alespoň umen-
šuje. Všeliké jeho počínání se předem po-
dozřívá. Všechny jeho plány s
kazí a maří. Úkolům svým dostáti může
odborný ministr jen tenkrát, má-li silnou dů-
věru, bez které zdar jeho práce a podnikání jest
nemožným.
Oba čeští ministři po bedlivé úvaze stavu
věcí v táboře českém a po bedlivé úvaze pro-
spěchu národa, který je vyslal opětně do zastu-
pitelstva českého lidu, podali bar. B ec ko
svoji žádost za propuštěnou. To jest událost
bez odporu vážná, to je čin, který se nepodniká
bez úvah a zámyslů nejopravdovějších. To je
politický čin dosahu největšího.
Slovo má teď ministerský předseda baron
Beck. Jemu bude teď buď hledati nové
dosavadních lepší cesty k českému národu, nebo
obrátiti svou vládu ve směr, kterému česká ve-
řejnost a české poselstvo porozumí tak, že
další jeho svorný postup nebude sporů, sžírají-
cích vnitřní i zevní sílu národa.
Beck
Vídeň
9
article
Čeští ministři na odchodu.
Čeští ministři na odchodu.
Ve vleklé krisi poselstva českého na
radě říšské dospělo včera k rozhodnému
kroku. Oba ministři dr. Pacák a dr. Foř
podali do rukou předsedy ministerstva bar
Becka žádost odstupnou, když poslední
24hodinová lhůta, poskytnutá k upraven
poměrů mezi českými skupinami poslane
ckými a vládou, minula bezvýsledně. Přes to
že oba odstupující ministři v obtížném postavení
svém ze všech sil svých se snažili působiti
co nejprospěšněji v radě koruny pro zájmy
našeho národa, nerozpakovali se ani na oka
mžik dáti svá křesla k disposici českéh
poselstva, jakmile seznali, že předpoklady
jejich vstoupení do ministerstva v tomto
směru se nedostavily.
Změna byla, jak známo, přivoděna květ
novými volbami do říšské rady, prvními na
základě všeobecného volebního práva. Vol-
bami těmito pozbyla národní strana svobodo-
myslná převahy v poselstvu českém, a oba
čeští ministři, z lůna jejího před tím do ka-
binetu Beckova povolaní, pozbyli tím pevné
půdy pro parlamentní ministry nezbytně
nutně. Že strana svobodomyslná nevyjde
z voleb ve starém počtu, o tom nebylo vní
samé nijaké pochybnosti; ale ani ostatní ob-
čanské strany — vyjma jediné klerikály —
nedodělaly se úspěchů, jež očekávaly, což
platí zejména o státoprávní koncentraci,
jakož i o straně pokrokové; rovněž straně
agrární se nepodařilo obsaditi veškery ven-
kovské mandáty: Ze 75 mandátů českých
v Čechách připadlo, jak známo, Mladočechům
a Staročechům pouze 16, agrárníkům 23,
sociálním demokratům 17, státoprávní kon-
centraci 10, klerikálům 7; dohromady pak
ze 108 poslanců českých z Čech, Moravy a
Slezska zvoleno Mladočechů a Staročechů
24, agrárníků 28, sociálních demokratů 24.
klerikalů 17, státoprávních 11, realisté 2
2 různí.
Pacák
doktor
Foř
Beck
Beckův
Čechy
Morava
Slezsko
strana svoboda
10
article
Již z tohoto prostého výčtu poměru si
jednotlivých skupin poslaneckých jest pa
trno, že postavení obou českých ministrů
bylo otřeseno nejprve v poselstvu českém.
nalézajíc přímé podpory sotva u čtvrtiny
všech českých poslanců.
Bylo by bývalo prostým důsledkem květ
nových voleb, kdyby byla v zápětí jich vy-
pukla ministerská krise; že se tak nestalo.
bylo rovněž způsobeno stavem v českém po-
selstvu. Jednak se uvažovalo, že většina po
slanců jsou parlamentní nováčci, kteří ne-
mohou ihned zasáhnouti do neznámých sobě
poměrů vládních a parlamentních, jednak
bylo známo, že červnové zasedání rady říšské
bude jen krátké, a že k žádné důležitější akci
nebude přikročeno, konečně naskytla se my
šlenka tehdy zajisté zcela případná, že po-
daří se semknouti různé skupiny českých
poslanců ve společný svaz, a že svaz ten
jakožto většina českého poselstva bude sto
11
article
upraviti modus vivendi k oběma českým mi
nistrům. Podařilo se sice svaz zamýšleny
utvořiti ze všech skupin až na sociální de
mokraty, ale svaz byl povahy prozatímní
nevyřešil svůj poměr k ministerstvu v dob
zasedání rady říšské, a když pak byla v čer
venci rada říšská odročena, trval stav tétc
prozatímnosti až do nynějšího opětného je
jího svolání, kdež mezi její nejdůležitějš
úkoly náleží ovšem zatím vládami vídeňskou
a pešťskou dojednané vyrovnání rakousko-
uherské.
Není nejmenší pochybnosti, že baronu
Beckovi na tom záleží, aby vyrovnání totc
parlamentně a v čas t. j. do Vánoc vyřídil.
Ale otázka rakousko-uherského vyrovnání je
spolu věcí, jež bude vůzati všecky styky
soustátí v poměru obou jeho polovin na
dobu deseti let, a jež tudiž zasáhne hluboko
i do postavení veškerých národů, zejmena
pak našeho národa českého. Nic není tudíž
přírozenějšího, než že ve skůpinách českého
poselstva nastala otázka, jaký jest poměn
této vlády k němu a tudíž i k potřebám
českého národa? Otázka tato nebyla dle
všeho uspokojivě zodpovídána předsedou mi-
nisterstva, a nad to kupily se ještě pochyb-
nosti, kam míří bar. Beck s rekonstrukcí
svého ministerstva, již hodlá provésti, az
bude míti rakousko-uherské vyrovnání i par
lamentně vyřízeno a nebude napotom již
nucen tajiti své další politické cíle a ohlížeti
se po hlasech, nezbytných mu nyní pro
rakousko uherské vyrovnání.
To vše uspíšilo vývoj krise v českém
poselstvu a důsledně i krise obou českých
ministrů, kteří prohlásili, že budou jednati
solidárně a ve smyslu tom i včera po usne-
šení klubu spojených Mladočechů a Staro-
čechů společně a jednotně podali žádost
odstupnou.
Beck
spojený mladočech
12
article
Tímto jejich jedině správným krokem
uvolněno postavení českého poselstva, vrá-
cena mu plná schopnost vlastního rozhodnut
a zejmena poskytnuta příležitost, aby zaujalo
takové postavení ku vládě, kteréž konečně
vyjasní vzájemný poměr a tudíž i vládní po-
litiku co do potřeb národa českého.
Orgán české strany agrární přinesl ná-
sledující pozoruhodný výklad k dané situaci
a jednání, jež zakončeno žádostí za odstoupe-
nou obou českých ministrů. Dle něho pokro-
čilo téměř čtrnáctidenní jednání zákulisní už
tak daleko, že možno sděliti veřejnosti na-
zírání klubu agrárního aspoň v ptázkách zá-
sadních na vyrovnání. Známo jest již, že
»svaz« českých klubů a stran na radě říšské
opětně se ujal činnosti a že pro tento měsíc
schůze jeho svolává a řídí předseda klubu
agrárního poslanec Karel Prášek.
Pověsti, že strana agrární domáhá se
zastoupení ve vládním kabinetě, že se chce
státi stranou vládní a že tlačila mladočeské
ministry z jejich křesel, vyvrátil klub agrární
jednomyslným usnesením, kteréž sdělil ostat-
ním stranám i oběma ministrům, a jež se
stalo jakožto odpověď na tyto dvě ministry
předložené otázky, jak list dí »přísné a ka-
ždou diplomatičnost vylučující«, a sice:
a) chce-li strana a klub agrární spolu-
působiti při utváření společného klubu če-
ského neb nějakého útvaru, který by hájil
jednotně věc všenárodní;
V drobném proueji:
ranní číala o sobě . . . za g
. . . . za 2h
odpolodni
Ve slialkách na Venkorěs
ranní čislo. . . . . . . . 10h
vdpolední . . . . . . . . 4h
Inserát
plati su hotové hspřed.
Předplscení a lnserty přijímá sdmini-
strace v Marianské uliel č. s.
Tam nackázají sa též redakne
Uiskárna a ezpsdice „Národnich Listě
Rakopisy ze nevraceji.
Prášek
Rakopisa
13
article
b) byl-li by a za jakých podmí-
nek ochoten vstoupiti do vládní většinya
provozovati tak politiku positivní?
Po dvouhodinném rokování zodpověděny
tyto otázky jednomyslně takto: Klub agrární
nejen že jest ochoten spolupůsobiti při tvo-
ření určitého společného útvaru, který
by byl kompetentní starati se o věci vše-
národní, nýbrž sám se všemožnou obě-
tavostí a loyálností vyjde vstříc podobným
tužbám a i iniciativně v této věci chce byti
činným «
Na druhou otázku však nemůže klub
agrární dati odpověď, dokud komise jím
zvolená, aby prozkoumala rakousko-uherské
vyrovnání po stránce věcné, nepodá svého
referátu, aby klub mohl posouditi, zdaž je
vůbec možno a i za určitých před-
pokladů pro vyrovnání hlasovati. Pro-
hlásil dále možnost vstoupiti do vládní
většiny, 1. když o rakousko-uherském vy-
rovnání uzná, že neznamená zhoršení dosa-
vadního stavu v záležitostech zemědělských,
2. kdyby byly splněny určité předpo-
klady, které by upravily půdu, na niž by
se ctí vstoupiti mohla delegace agrární, 3.a
teprve po splnění všech těchto předpokladů
a po uvážení, ze kterého směru politiky,
zda positivního (t. j. vládního) či negativního
(t. j. oposičního) kyne do budoucnosti ná-
rodu českému a lidu zemědělskému pro-
spěch, a za úplné rovnocennosti s ostatními
spojenými stranami činil by klub agrární
nárok, aby zastoupen byl v ministerstvu
svým důvěrníkem.
14
article
Dle odpovědi té má orgán agrární za
to, že jest velmi daleko a i velmi pochybno,
zda klub agrární nastoupí vůbec dráhu po
litiky positivní.
O vyjednávání s bar. Beckem dále sdě-
luje, že předseda ministerstva dosud jest
opojen svými úspěchy (volební opravoua
dohodou s uherskou vládou), následkem
čehož se staví upjatě ku požadavkům agrár-
ních poslanců, tak že o nějakých na-
bídkůch se strany vlády anebo opačně
poslanců agrárních vůbec neby lo
jednáno. —
Rozumíme tomuto poslednějšímu sdělení
tak, že »nabídkami«, jež se nestaly, jsou
mínčny »předpoklady«, o nichž se v od-
povědi na ministerské otázky mluví. —
Odstoupení obou českých ministrů po-
stavilo nyní veškeré české poselstvo před
dva, pro národ náš na ten čas nejdůležitéjší
problémy.
Předně zjednati jasné podmínky pro
společný útvar českého poselstva, kterýž by
z něho učinil početního činitele, s nímž
každá vláda jednati musí bez upjatosti,a
za druhé shrnouti potřeby národa ve spo-
lečný, jasný program akční, jenž by byl vo-
dítkem nejen společného parlamentního útvaru,
ale i důvěrníků jeho, kteří by byli povoláni
ke spolupůsobení ve vládě a na jeho zá-
kladě sjednali podmínky své součinnosti.
Vždyť právě vývoj nynější krise jest do-
kladem, jak jest nezbýtno přesné ujednání
s vládou podmínek, jejichž skutečné plnění
a ne pouze slibování poskytnoutí může spo-
lehlivé základy součinnosti českého poselstva
při politice — positivní.
Beck
16
article
Literatura.
Literatura.
Za spisovatelem Václavem Freynem
Napsal MUDr. Zikmund Janke.
Neni tomu ještě tak dlouho, co počalo ob-
jevovati se jméno Freyncvo častěji v na-
šich beletristických časopisech. Byla to zvlášíe
„Zlatá Praha“, „Zvon“, „Máj“ a „Č-
ský Svět“, v jejichž povídkových sloupcích
vyskytovalo se jméno toto. Přehlížím velmi pil-
ně časopisy tyto — jsouť mi v „mé kavárně
vždy v pátek nebo v sobotu očekávanou pochout-
kou, na kterou vždy celý týden se těším (ne-
hledě ovšem i k časopisům ostatním) — a tu,
kdykoli viděl jsem novou črtu se jménem
Freynovým, dal jsem se horlivě do čtení,
ježto zejména sloh jeho, i ovzduší, ze kterého
čerpal látku pro povídky své, velice mne in-
teresovaly. A tu zejména z povídky „Konec ko-
medie“ vytušil jsem autora hluboce cítícího, n-
obyčejně plasticky kreslícího, ale při tom asi
i svrchovaně nešťastného, neboť napadlo mi, že
tragickým rekem povídky té je autor sám, autor
v jehož těle i duši zapouštěla již tehdy smr
své drápy... Přesvědčil jsem se brzy, že tušení
mé bylo správným. Náhodou rozstonalo se těžee
děeko v rodině jeho sestřičky — roztomilý Fra-
niček — a já byl k němu volán jako lékař. Roz-
poznal jsem chorobu těžkou, sotva vyléčitelnou
Freyn
MUDr
Janke
Freynův
Roza
Praha
17
article
Bylo mi to jedním z nejtěžších úkolů, když toto
své mínění sděliti jsem musil rodičům, již lá-
skou neskonalou lpěli na svém drahém jediná-
čkovi. Ale bylo nezbytí — musil jsem je zne-
náhla připravit na blížící se katastrofu. Účinek
byl ovšem zdreující; otec i matka klesali pod
tihou zprávy té. Otec ve hlubokém, ztrnulém
bolu, matka v záplavě slz a bolestných stenů
s hrůzou očekávali skonu svého miláčka. Vi-
douce jej pomalu odumírati — to veliké, krásné
štěstí své pozemské — uvědomili o tom všechny
své milé. Mezi nimi byl a záhy k lůžku umíra-
jícího Fráníčka přijel V. Freyn, jeho strýček
Tentokrát nevolal již hošík vesele :„Teje, tejc“
a nevzlnhoval k němu ruček svých. Ležel bez-
vládně na lůžku — jenom někdy, jakoby ztěžka,
otevřel víčka oční ke mdlému, bezvý znamnému
Fráníček
V Freyn
18
article
pohledu — rty křečovitě se sevřely místo radost-
ného úsměvu na uvítanou, hluboký ojedinělý
sten ozval se z prsou, na nichž chvílemi nebylo
již ani viděti pohybů dýchacích ... Frániček
záhy skonal a v té době navštívil mne jeho
strýček Freyn, sám těžce nemocný. Nepřišel
s nadějí, že se uzdraví, ale s nadějí, že se cho-
roba aspoň v podstatě nezhorší, že snad aspoň
ještě nějaký delší čas popřáno mu bude choditi
po hroudách domoviny. Vyšetřiv ho, nevzal jsem
mu té naděje, nýbrž posílil a utužil v jeho oče-
kávání. Bylo viděti, jak po mých slovech útěchy
vesele zajiskřily mu oči! Těšil se, že bude
hodně pilně psáti — — A když pohovořili jsme
si ještě trochu o novější české literatuře, roze-
šli jsme se, abychom již — nikdy se nesetkali.
Pak dovídal jsem se o něm od jeho sestřiček.
ale zprávy nezněly příznivě. Kašel se zhoršil.
chuť k jídlu žádná, spánek přerývaný, noční
poty, hlas silně ochraptě! — všechno zlé zna-
mení. Opustil Prahu, aby usídlil se ve víle
svých přepečlivých rodičů v Červeném Kostelci.
To léto bylo letos tak studené, tak sychravé, tak
novlídné. Skoro samý déšť a chladný vítr —
toho teplého, zářivého, obrozujícího sluníčka
tak málo! A pacienti rázu páně Freynova tolik
by ho potřebovali. Tím asi urychlena katastrofn.
Freyn
Freynův
Praha
Kostelec
19
article
Když cítil, že takřka zlomeny jsou již síly jeho,
zatoužil aspoň na okamžik zase po Praze. Znovu
chtěl se optati, není-li to něco jen pomijivého,
a je-li přece ještě jiskřička naděje! Jak teskně
prý se loučil s vilou v Kostelci, s její zahradou
s jejím okolí! Tak smutně se tam všude roz-
hlížel, jako by byl cítil, že tomu všemu dává
s Bohem — navždy. Ten odehod z klínu dobré
matičky, z náručí oteova, byl pro něho jistě
chvílí v životě snad nejbolestnější! „Naposledy.
naposledy“ — syčelo a hučelo mu v hlavě. „Na-
posledy jsem Vás zulíbal,“ pravil mu jeho těž-
ký dech a těžká, skoro vrávoravá chůze. Cítil,
že jede si do Prahy — pro smrt. Nedala na
sebe dlouho čekati! Ve vinohradské nemocnie
přepadla jej a zardousila právě, když s horeč-
nou takřka touhou očekával první samostatnou
sbírku svých prací. Tolik se na ni těšil, tolik
knihtiskárnu popoháněl, tolik o ní mluvil! Ale
smrt nedopřála mu ani té poslední radosti. Kéž
by mu byla popřála ještě jen asi 2 hodiny ži-
vota! Václav Freyn byl by měl aspoň v ru-
kou svou knihu, byl by si přečetl vlastníma oči-
ma název „Za soumraků i nocí“, byl by
si ji aspoň přelistoval a stati některé přehlédnul
byl by si uvědomil, že přece jen nežil nadarmo
byl by si ji jistě k srdci položil! A ta smrt
s vlastní knihou povídek na srdci nebyla by bý-
vala tak hrozná, tak tragická. Ale nestalo se
tak. Freyn zavřel již oči na věky, a duše od-
stěhovala se do velikého Neznáma, když přiše
posel s knihou. Ruce již byly studené a srdce
přestalo tlouci — ale aspoň k tomu mrtvému
srdci byla kniha na chvíli položena ... Tak do-
konal, nedočkav se poslední své radosti!
Freyn
Praha
Kostelec
20
article
Toť stručný nástin posledních dnů jeho ži-
vota. Třeba ještě jen podotknouti, že zemřel ve
stáří 30 roků, narodiv se v Záboři u Kolína roku
1877, studovav na reálce v Pardubicích, na
technice i universitě v Praze, a byv asi půldru-
hého roku suplujícím profesorem na reálce v Ná-
chodě. Prvé práce jeho vycházely ve feuilletonu
„Národních Listů“, jež zasílal jak
jednoroční dobrovolník z vojenských cvičení ze
Lvova v roce 1902. Byly to zejména feuille-
tony „Na polské vsi“ a „Do okol
L vova“. Nejhorlivěji psal loni a letos
Samostatnou sbírku svých prací, zmíněnou již
kníhu „Za soumraků i nocí“ vydalo na-
kladatelské družstvo „Máje“, Freyn sám na-
zval práce ty náladami a scénam i. Zcel
přilehavě. Nevynikají bohatostí a rozmanitost
děje, nýbrž spíše plastikou předmětu líčeného.
Sloh je neobyčejně vkusný a vybroušený! Lícně
a popisy vyznačují se milým půvabem. Děj, ně-
kdy zcela prostinký, zaujme přece jen cele duši
vaši, poněvadž cítíte, jak je to vše pravdivé
jak odpovídá to skutečnosti, a jak vymyká
se to vší banalitě a touze po laciném zevnějším
efektu... Námět povídky jest nejednou dosti
choulostivý, ale zpracování je takové delikátní,
že nenajdete ani stopy po něčem frivolním. Na
mnoze zachvějete se až nad drsnou pravdivostí
déje líčeného (Andrée, Nad mlhami, První láska)
a máte nevyslovitelnou soustrasť s těmi bytostmi
jež tolik vroucně a ideálně milují a tak jso.
zklamány... Stat v povídce Andrče, kde ne
věsta se přesvědčí, že její ženích dlí v nociv
ložnici její matky, je líčena v pravdě mistrovsky.
Freyn
Andrée
Zábor
Kolín
Pardubice
Praha
Ná
Lvov
Andrč
L vov
21
article
Tak životních scén najdeme v literatuře jen po-
řídkul
Jeť tedy jistě Freynova kniha „Za sou
mraků i noci četbou velmi zajímavou, i důkaz-
nou, že autor její byl pronikavým talentem. Du-
kaz ten podávají i ostatní, v časopisech porůznu
vyšlé práce, jež zařadil autor v cyklus „Po-
vídek o matkách“. Vyšlo již jich několik a
bude to značnou zásluhou nakladatelského druž-
stva „Máje“, jestliže i tyto uvije v jednu ky-
tici a tiskem je vydá. Poznamenati dlužno dále.
že i do němčiny přeložena jest povídka jeho
„Konec komedie“. Přinesl ji „Das interessan e
Freynův
22
article
Blatt“ ve Vídni dne 18. července v č. 29. v pře-
kladu pí. Auředníčkové. Tamtéž vyjde
záhy také překlad povídky „Selmělo se“. Není
mnoho autorů našich tak šťastných, aby zřeli
práce své přeloženy do jazyků cizích. Poště-
stilo-li se to zesnulému Freynovi, byla pří-
činou toho výhradně a jedině vlastní vnitřní cena
práce té, neboť protekce nějaké za účelem tím
neměl, aniž ji kdy vyhledával. Také „čestnou
zmínkou“ vyznamenána byla povídka jeho v lon-
ském konkursu „Zlaté Prahy“, nazvaná „Tak
jak rozešli se mnozí“. Vyjde dle oznámen
redakce v některém z nejbližších čísel. Ke kon-
kursu jinému rovněž zaslal svou práci; dle mí-
nění těch, kteří práci tu četli, než do konkursu
byla zaslána, je to prý jeho nejzralejším a nej-
cennějším plodem duševním. V rukopisu zane-
chal román Joseí Suk, pohříchu nedokončený
sám cenil si ho velice, sliboval si od něho znač
ného úspěchu literárního a těšil se nesmírně na
jeho zakončení. Bohužel, nelítostná smrt vyra-
zila mu péro z ruky dříve, než došel k toužeb-
nému cíli. Snad udá se někdy ještě příležitost
zmíniti se o tomto pohrobku jeho ... I na poli
tvorby dramatické se pokusil. Napsal akto-
vé drama „Rozhodnutí“ a zadal je Národnímu
divadlu ku provozování, kdež nebylo dosud
provozování jeho rozhodnuto. Měl jsem příleži-
tost nahlédnouti do původního konceptu; práee
je vskutku napínavá, a není pochyby, že dodě-
lala by se na prknech silného úspěchul
Blatt
Auředníček
Suk
Vídeň
Praha
23
article
Toť jsou asi kontury, kterými vystihnout
jsem hleděl relief zesnulého spisovatele; zemřel
v nejkrásnějším věku života, a i to jaro žit
jeho — bičováno a mrskáno jsouc těžkou, zá-
keřnickou chorobou — nebylo nikterak radostná
a veselé. Vše, co mohlo vésti k záchraně jeho,
stalo se. Byl mu poskytnut slunný teplý jih ke
zotavování — Nervi, Mentone, Arco — i do
bran sanaforia v Gärbersdorfu se uchýlil, něja-
kou dobu také v Zamberku v „Albertinu“ pobyl
ale vše bylo marné. Smrt příliš jistě a bezpečně
vyvolila si jej za oběť, než aby dala si jej vy-
rvati — ani láska v domě otcovském, ani bez-
příkladná péče rodičů a sester, ani slunce, ani
moře, ani věda lékařská nedovedly ji přemoci ..
A tak skonal dne 11. října t. r. a pohřben byl
dne 14. října na hřbitově olšanském v Praze.
Hustý průvod pohřební ubíral se toho dne
o 4. hodině odpolední z ústřední kaple ke hrobu,
kde dříme sladký svůj sen Fráníček Fingerů,
synovec zesnulého. Ke Fráničkovi mu ustlali
k věčnému odpočinku. Měli se tolik rádi za živa,
budou milovati se zajisté i ve smrti ... Pohřbu
zúčastnila se deputace profesorského sboru
v Náchodě, za „Máj“ přišel redaktor a spi-
sovatel p. Herites. Ostatní byli známýmia
příbuznými jeho i celé rodiny, a zajisté přišli
i ti, kteří ho znali pouze z literární činnosti
jeho. I ti nasypali zajisté se slzami v očích tro-
chu hlíny do hrobu jeho, připomínajíce si s úča-
stí, jak mohl rozvinouti se a rozkvésti tak pro-
nikavý a svérázný talent, kdyby nebylo té ne-
úprosné smrti. Nuže, nechť klidně a sladce dří-
me věčný svůj sen. Nežil nadarmo . ..
Nervi
Fráníček Finger
Herites
Menton
Olšanský
Praha
Náchod
Arco
Albertina
25
article
Nový román Antala Slaška „Na rozhrani“,
jehož první sešit právě se objevil na trhu knihku-
peckém (vychází nákladem J. Otty v Praze v sešitech
po 32 hal.), předcházela pověsť, že děj jeho čerpán
jest ze současného společenského života českého,
že uměleckým svým řešením dotýká se nejbolestněj-
šího a nejakluálnějšího našeho problému národního:
krutého hospodářského a politického zá pasu českých
menšin v pohraničních krajích království, ve zněm-
čeném území. Rozumí se, že zaslouží plnou pozor-
nost — a nejenom pouze literárního světa českého,
— když aulor tak seriosního jména a svérázného ta-
lentu, jako je Antal Stašek (dr. A. Zeman), na-
píše román, obírající se problémem našich hospo-
dářských a národnostních zápasů. V české krázné li-
teratuře máme pořád ještě málo knih, které by úzce
souvisely s naším veřejným životem, které by pokou-
šely se prostředky ryze uměleckými z něho těžiti,
a nemůžeme jich míti nikdy dosti. Již začátek Sla-
škova románu kreslí rázovitě dějiště jeho — český
severovýchod pobliž rozhraní jazykového. Slibuje děj
bohatý a zajímavý, plný vážných úvah a podnětů.
Nebude dojista třeba hlučných slov, která by jej hlo-
mozně doporučovala teprve pozornosti českého čte-
nářstva.
Dr. K. Kraepelin, Sludie přírody v bytě.
Čásť II, č. 623—624 Světové knihovny. J. Otto,
Praha. Anglické knihovny řada II., sv. 24. obsahuje
Ansteve román Vice veršů čili Naučení otcům.
Prel. Stan Chitlussi. Tamiei.
Slaška
J Ott
Stašek
doktor
A Zeman
K Kraepelin
Sludie
Otta
svatý . 24
Chitlussi
Praha
Vic verš čít naučený otec