1
masthead
28. srpna 1913. číslo 23
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4
title
Národní hospodář.
5
article
Košicko-bohumínská dráha.
Košicko-bohumínská dráha.
Dráha košicke-bohumínská, jež získala si přimo
neobyčejných zásluh o industrialisaci těšínského
Slezska, jest jednou z nejdůležitějších železničních
trati v Rakousku, ačkoliv teprve nyní vyhověno
dlouholetému volání kruhů obchodních po stavbě
druhé železniční koleje na půdě rakouského Slez-
ska. Dráha košicko-bohumínská měří celkem 351
kilometrů, z čehož na rakouskou část trati připadá
71 km a 22 železničních stanic, kdežto část uher-
ská měří 280 km.
Slezsko
Rakousko
km
6
article
Jako jiné železnice, tak i dráha košicko-bohu-
mínská podstatně přispěla k četným hospodářským
přeměnám kraje, jímž probíhá. Během času vznikly
podél trati četné průmyslové podniky, jichž za-
kladatelé dovedli vystihnouti výhody levných pra-
cevních sil stejně jako poměrnou blízkost roz-
sáhlých, vydatných odbytišť. Původní zemědělský
kraj, jakoby se byl instinktivně bránil těmto dů-
sledkům existence trati, jež způsobila změnu cel-
kové jeho struktury. Autonomní činilelé nejednou
kladli všemožné překážky při určování místa ná-
draží. V Jablunkově dokonce moudří obecní konše-
lé ubránili se tomu, aby železniční stanice byla
umístěna blíže než tři čtvrti hodiny od města! Ty-
to těžkosti časem ovšem byly překonány, ale za-
nechaly zbytečně mnoho trpkostí do daleké bu-
doucnosti, která vyznačovala se ustavičnými boji
obcí proti správě dráhy a naopak. Došlo konečně
i tak daleko, že obcím byly povolovány zástavky
jen pod tou podmínkou, když se zřekly na všechny
příští časy nároků na čekárny pro obecenstvo. Byl
v tom kus Uher — a snad také kus Uher byl v
tom, jak v nejednom případě došlo ke zřízení řád-
ných železničních budov staničních. Staré, čas o
času, prý od jiskry z lokomolivy, byly zapáleny
vyhořely. Polehčujícím momentem v jejich zániku
jest to, že v jistém případě stará chalupa shořela
teprve tehdy, kdy stála již nová železniční budo-
va... Než to jen mimochodem.
Uher
Jablunkov
Uhry
7
article
Košicko-bohumínská dráha patří k nejírekven-
tovanějším železnicím v Rakousku vůbec. Ji jde
hlavní vystěhovalecký proud z Uher do Německa
i do Ameriky a ona jest hlavní fepnou hospodář-
ských styků ostravsko-karvinského revíru a Něme-
cka se Zalitavskem, resp. s poloostrovem balkán-
ským. Hospodářské styky Německa s Uhrami zvlášt
v poslední době dějí se ve znamení systematické-
ho vzrůstu a odtud maďarské snahy jednak po
druhé železniční koleji na Těšínsku, jednak po pří-
mém vyústění košicko-bohumínské dráhy na síť že-
leznic německých, jež vídeňskou vládou kombíno-
vány s jistými strategickými železnicemi na jibu
říše. Celková frekvence na rakouské části trati jest
ovšem značně větší než na tratích uherských. Svěd-
čí o tom následující data osobní dopravy v před-
cházejícím roce 1912. V tomto roce uherskou částí
trati projelo 2.769.883 osob, kdežto částí rakou-
skou projelo 2,604.963 osob, ačkoliv tato část jest
toliko pětinou délky celé trati. Z uherských sta-
nic největší frekvencí cestujících vykázala Košice
t. j. 255.704. Ze stanic rakouských větší frekvenei
výkázal Těšín (602.608 osob) a Karvinná (263.816
osob). Počtu přibližně stejného s Košicí dosáhl
Třinec (242.000 osob) a Bohumín (237.000 osob).
Rakousko
Uhry
Německo
Amerika
Zalitavsko
Těšínsko
Svěd
Těšín
Třinec
Bohumín
Karvinná
8
article
Všech cestujících v roce 1912 bylo 4,817.656 osob.
ze kteréhožto počtu 31.132, t. j. 0.65 proc. připadá
na třídu první, 578.524 osob čili 12.01 proc. na třídu
druhou a 4.208.000, t. j. 87,34 proc. na třídu třetí.
Počet ujetých kilometrů činil 146.473.001. t. j. každý
cestující průměrně ujel 30 km. Pokud se týče
příjmů osobní dopravy, zaplatili na jízdném cestu-
jící první třídy 163.000 K. t. j. 3.7 proc., cestujíet
druhé třídy 1.253.710 K. t. j. 28.4 proc., cestující
třetí třídy 3,000.865 K, t. j. 67.9 proc. Využití
nosností vagonů bylo velmi vysoké. Na uherské
části trati činilo nejvýše 89 proc., na trati rakouské
nejvýše 98 proc., průměr činil 91 proc. u vozů ob-
sazených. Počítá-li se využití všech vozů, tedy prů-
měr klesá na 35 proe.
Pokud jde o nákladní dopravu, nechme opětně
mluviti čísla. V uplynulém roku vývoz z Rakouska
do Uher obnášel celkem 1,264.000 tun, z čehož při-
padalo na uhlí 877.000 tun, na koks 322.000 tuna
zbytek teprve na tovary jiné. Naproti tomu byloz
Uher do Předlitavska přivezeno 657.341 tun, z če-
hož 516.900 tun připadalo na železnou rudu, 31.700
tun na dřevo, 33.900 tun na kámen. Železná ruda
zpracována jednak v Třinci, jednak ve Vítkovicích.
Uher
Rakousko
Uhry
Předlitavsko
Třinec
Vítkovice
km
9
article
Nepoměrně čilejší byly obchodní styky Uhers
říší německou, odkudž do Uher přivezeno jen uhlí
téměř jednou tolik, jako z Těšínska, t. J. 1,736.700
tun, dále 40.071 tun koksu. Celkový vývoz z Ně-
mecka do Uher po košicko-bohumínské dráze ob-
nášel 1,887.150 tun, tedy byl o více než 1,000.000
tun větší než vývoz rakouský toutéž tratí. Naproti
tomu dovoz Německa z Uher byl značně menší
Obnášel toliko 183.822 t. z čehož přes jednu třetí-
nu, t. j. 65.060 tun činila ruda železná. Není nej-
menší pochybnosti o tom, že rakouský vývoz ko-
šicko-bohumínskou tratí mohl býti značně vyšší,
kdyby nebylo maďarské politsky odvety za odpor
vídeňské vlády prodi druhé železniční koleji. Tim
se stalo, že správa dráhy všemožně podporovala
na příklad dopravu německého uhlí, zatím co i při
intensivní těžbě závody na Karvínsku si stěžovaly
do nedostatku prázdných vagonů a volné tempo
dopravy vagonů naplněných, čímž odbyt karvín-
ského uhlí v Uhrách postupně byl stlačován na mi-
ru pokud možno nejmenší.
Uhry
Těšínsko
Německo
10
article
Zajímavo jest sledovat rozvoj košicko-bohu-
mínské dráhy od jejího vzniku v roce 1876. Tehdy
délka trati činila 367 km, dnes činí 452 km. Vlaky
v r. 1876 urazily dohromady 1,225.000 km, v r. 1912
však již 5,151.000 km. Roku 1876 cestující urazili
celkem 23.000.000 km, v roce předcházejícím však
již 146,000.000 km. V r. 1912 každou slanicí denně
projel průměrně 31 vlak, 809 vagonů, 888 osoba
5078 tun nákladu. V r. 1876 činil denní průměr to-
liko 9 vlaků, 215 vagonů, 174 osoby a 933 tun.
r. 1876 příjmy trati obnášely 3.500.000 K. vydání
3.000.000 K. V r. 1882 příjem činil téměř 10,000.00
korun, vydání 4,725.000 K. V r. 1892 příjem
13,000.000 K. vydání 6,000.000, po desíti letech
18,432.000 korun, vydání 11,916.000 korun a ko-
nečně v r. 1912 příjem 33,217.065 K, vydání 8.406. 135
korun. Přes značný zisk obnáší zúročení investo-
vaného kapitálu toliko 3.33 proe.
km
11
article
Neméně zajímavo jest povšimnouti si blíže, po-
kud na příjmech dráhy participují Uhry a pokud
rakouská část trati. Z celkové sumy 33 mil. příjmů
připadá na část uherskou 21,937.841 K, t. j. 66.04
proc., na část slezskou připadá 11,279.224 K, čili
33.96 proc. Vydání na uherskou část trati obnášejí
16.737.379 K. čili 67.46 proc., na rakouskou část
8.073.551 K. čili 32.54 proc. Na dělku trati 1 k
připadá průměrně 57.428 K přijmů a 43.815 K vy-
dání. I činí tedy čistý zisk z jednoho kilometru
trati 13.613 K. Na slezské části trati však výno
1 km jde neobyčejně nad tento průměr, a sice činí
zde 161.131 K při 115.336 K vydání, takže čistý
zisk, který zbývá, činí 45.795 Kll Stejně jest ovšem
na Šlezsku intensivnější dopravat zde projíždí jed-
nou stanicí denně průměrně 80 vlaků, kdežto cel-
kový průměr činí toliko 31 vlak.
Z těchto dat jest zřejmo, že význam rakouské
části trati již dnes jest nepopíratelně větší než
trati uherské, a jest jisto, že ještě vzroste, jakmile
vybudována bude druhá kolej, k jejíž stavbě právě
jsou činěny první počátky. Pak stane se dráha ko-
šicko-bohuminská teprve hlavním činitelem v utvá-
ření hospodářských poměrů na Slezsku, a bylo by
si jen přáti, aby zdařily se kroky jak s české, tak
polské strany zahájené za účelem obhájení jazyko-
vých práv našich a polských. Až dosuď represen-
tuje se dráha košicko-bohumínská jako podněk vý-
lučně maďarsko-německý a její správa, stejně tak
jako personál, nenechá si ujšti nižádné příležilosti,
aby proti nám co nejenergičtěji nevystupoval. Ve-
de to nejenom k četným konfliktům osobním, ale
také k přečetným nedorozuměním věcným, př
nichž trpí jak zájem obchodu a průmyslu, tak zá-
jem dopravy. Že se takovéto poměry pak nehodi
na trať prvotřídní, jakou dráha košicko-bohumín-
ská nesporně jest, rozumí se samo sebou
Uhry
Slezsko
km
12
article
Americké bursovní a tržní zprávy
Americké bursovní a tržní zprávy
(Kabelové telegramy „Národních Listů“.)
Peněžní bursa.
Z Nov. Yorku, 27. srpna. Na počátku dnešní
bursy bylo smýšlení nepravidelné. Obchod byl mír-
ný, neboť spekulace vzhledem na napjetí s Mexi-
kem chovala se zdrželivě, Pro vůdčí hodnoty jevi
se však přece jen zájem. Tak získaly Reading
Amalgamated 1/2 a Union Pacific 1/4 dol. Naproti
tomu v hodnotách jižních drah došlo k realisacím.
Hodnoty měďového trhu byly pevné. Také pro oce-
lářský trust na dobré zprávy ze železářského prů-
myslu jevila se poptávka. Baissa s malým výsled-
kem podnikla útok na kursovní niveau, které k zá-
věru jevilo proti včerejšku jen malý pokles. Celko-
vý obrat činil 200.000 shares, státních papírů pro-
dáno ze 1.5 mil. dol.
Peníze poslední
Kabel, transí. . .
486575 486.57 486.—
Amalgamated . . . .
73.62
67.12 67.—
American Smelting . 65.50.
American Lokomotive
35.25 25.12
36. 25
36.15 36.50
Anaconda . . . .
Atchison .. . .
95.25 95.75 96.—
95.75 95.25
Baltimore a Ohio p
219.15 220.37
218.87
Canadian Pacific i
106.50 106.75
106.—
Chicago, Milwauke
28.6
28.75
28.37
127.50
126.50
127.37
Great Northern
York
Mexi
Baltimore
Ohio
Chicago
Milwauke
Reading Amalgamated
Union Pacifik
American Smelting
American Lokomotiv
dol
Canadian Pacifik
14
article
134.50 135.50
134.63
Louisville a Nashville
22.75
Missouri Kansas : u
98.25
96.25
New-York Central;
111.50
110.50 111.50
Northern P'acifie
112.62
112.75
112.75
Pennsylvania . .
160.50
161.37
161.—
Reading. . . .
Rock Island . . 17.25 17.50
17.50
24.75
24.75 24.87
Southern Railway
90.25
Southern Pacific ., 89 62 96.—
64.12
61.75
Steel Comon .
Union Pacific a
12.25
12.50
Stabash, pref.; 11 87
Weel pref.. . .. . 107.75 107.50 108.12
Southern Pácif. Bd 4 87.12 87.25 87.12
Obilí, mouka, plodiny.
Z Chicaga, 27. srpna. Pšenice. Trh počal
chabě na nižší liverpoolské záznamy. Také smýš-
lení bylo chabé na větší přívoz a na slabost blíz-
kých terminů. Kukuřict. Na počátku trhu bylo
smýšlení pevné na zprávy o suchu. Když později
předpovídány deště, terminy polevily.
Z Chicaga, 27. srpna-
Pšenice zimní č. 2 27. 26. 25, 23. 22.
na září. . . 86.62 87.— 87.12 86.87 87.1
na prosinec . 90.12 90.37 90.37 90.37 90.6
na květen . . 95.— 95.25 95.25 95.12 95.3
Kukuřice č. 2
na září . . . 73.87 73.50 72.37—72.37 72.2
na prosinec . 68.87 68.87 68.37 68.12 68.7
uz květen . . 70.— 70.— 64.62 69.37 69.
Oves č. 2 na září 40.62 41.12 41.75 41.62 42.—
Z Nového Yorku, 27. srpna.
Pšenice zimní č. 2 27. 26. 25. 23. 22.
pohotová . . 97.— 96.50 96.— 96.— 96.—
na září . . , 96.12 96.37 95.75 95.25 95.12
na prosinec . 98.12 98.37 98.37 98.12 98.37
83.75
Louisville
Nashville
Missouri
NewYork Central
Pennsylvanie
Reading
Island
Chicago
Nový York
Union Pacifik
Northern P ' acifie
17.50
24.75
24.87 Southern Railway 90.25 Southern Pacifik
Southern Pácif
15
article
Kukuřice pohot. 83.50 83.25 84.75 83.—
Oves č. 2 pohot. 47.75 48.50 48.50 45.50 48.50
4.90
Mouka minneap. 4.90 4.90 4.90 4.90
Obilí liverpool.. 2.— 2.25 2.62 2.62 2.6
hamburské 38.— 45.— 47.50 47.50 47.50
» brémské . 40.— 45.— 45.— 42.50 42.50
6.20
6.50
» rofterdam. 5.50 6.— 6.—
Tuky, maso.
Z Chicaga, 27. srpna
11.05
Sádlo na září . . ..
11.179
11.20
11.12.
na říjen . . . .
11.37
11.37
11.25
Žebírka za hotové . .
11.50
11.35
11.22
Žebírka na září . . .
20.97
Vepřové maso na září 20.95
na říjen —
15.000 51.00
Dovoz vepřů z Chiraga 28.0 00
74.000 96.000
» » ze západu 75.000
Z Nov. Yorku, 27. srpna.
Sádlo prim. vest . . 11.30 11.40 11.40 11.4
23.50 23.50 23.50
Vepřové maso . . „ 23.50
Hovězi maso . . . . 22.—
Káva,
Tuka
Sádlo
Chicago
York
2.62
hamburský
Sádlo na zář
11.37
žebírko
11.35
11.40
23.50
vepř masa
Hověz masa
16
article
Z Nov. Yorku, 27. srpna.
9.37 9.50
9.37
Káva pohotová č. 7 . . 9.37
na srpen . . . 8.94 9.15 8.95 8.85
na září . . . . 8.94 9.15 8.99 8.90
na prosinec . . 9.24 9.46 9.29 9.16
na březen . . 9.54 9.75 9.56 9.43
9.55
na květen . . .
27. 26. 25. 23. 22. 21.
Pohotová. . . 12.55 12.45 12.45 12.30 12.15 12.25
na srpen. . . 12.39 12.18 12.20 11.94 11.73 11.82
11.77 11.55 11.65
na září . . . 12.23 12.02 12.01
11.70 11.47 11.57
na fíjen . . . 12.19 11.96 11.92
11.62 11.40 11.50
na listopad . . 12.07 11.89 11.85
11.64 11.42 11.5
na prosinec. . 12.09 11.92 11.87
11.54 11.34 11.43
na leden . . . 12.— 11.82 11.79
11.62 11.42 11.53
na březen . . 12.03 11.92 11.89
na květen . . 12.16 11.96 11.93 11.65 11.46 11.57
na červen .
na červenec. . —.— —.-
Z Nového Orleanu, 27. srpna.
Pohotová . . 125/1, 123/1% 12 391
Kovy.
Z Nového Yorku, 27. srpna.
elezo sur. č. 2 Foundry
» South. Foun, č.1.
„ měkké
» sur. jižní č. 2.
Dcel. paličky (pittsb.)
Ocelové koleje (pittsb.)
Koks pohotový . ..
Olovo . . .
Měď stand. poholová
» elektr. . . .
Zinek . . . . . .
Cín . . . . . . .
Zinek
York
Nový Orlean
Nový York
South
Founy
8.95 8.85 na zář
8.99 8.90 na prosinec
9.46
9.75
na květen
12.45
12.15
na srpen
12.02
11.57
11.96
11.50 na listopad
11.89
11.92 11.89 na květen
17
article
Cukr gran. . . . .
Cukr centrifugal. ..
Petrolej (barrel.). ..
Petrolej v kotlech.
Pensyív. sur. petrolej
ze zřídla . . . .
Terpentin novoyorský.
» wilmington.
Savannah
Banka pro průmysl pivovarský v Praze.
Správní rada ústavu zabývala se ve schůzi
dne 19. t. m. bilanční zprávou ústavu za
první pololetí 1913. Bilanční zpráva vykazuje
navzdor nepříznivým poměrům na poli hospo-
dářském i finančním zvýšenou zisko-
vou číslici proti prvnímu pololetí roku
loňského, opravňující při nerušeném chodu
nejméně ke stejné dividendě jako
loni, tím spíše, že výnosy obchodů pro-
visních nebyly v bilanci prvního pololetí
pojaty, nýbrž teprve v letošním druhém polo-
letí budou vyúčtovány. Banka jest ve všech
odděleních plně zaměstnána, v odděle-
ní pro zboží pak lze vzhledem k nastávající
nákupní saisoně pivovarské očekávati dalš
vvýšení agendy,ni
nlžilan
Savannah
Praha
18
article
73.37 67.12
73.37 67.12
22.87
97.37
15250 153.—
11.12
11.10
22
article
16.00—16.25
15.50—15.75
14.75—15.25
15.75 14.75
23
article
16.00— 16.21
15.50—15.75
14.75—15.25
15.75 14.75
26
article
1.25
2.50—2. 60
2.50—2. 60
25. 23
27. 26.
4.75 4.75
4.75 4.75
16.12 16.— 16.— 15.87
15.75 15.75 15.87 15.87
5.80 5.8
5.879 5.85
42.60 41.879 41.25 41.25
Různé.
27. 26. 25. 23.
4.70
4.70
4.80 4.80
3.73 3.73
3.80 3.80
8.70 8.70 8.70 8.70
5.— 5.— 5.—
2.50 2.50 2.50 2.50
43.— 43.— 43.50 43.50
37.50 38.— 38.75 38.—
27
article
Ku poklesu odbytu píva v Čechách píše
pivovarský časopis „Kvas“: Sládci a hostinští
viděli jakousí spásu svých špatných obchodů
letošního leta v měsíci srpnu, dokud ovšem
nevěděli, že na počátku měsíce srpna dojde
k opětnému zavedení zemské dávky z piva a
ke zvýšení zemské přirážky. Nyní zbývá již
jen 5 dní do ukončení srpna a nechybí se, od-
hadne-li se počet horkých dnů tohoto měsíce
na 4. Zklamáni jsou především všichní sládei,
hostinští, zejména ti, kteří do nájmu zahrad-
ních restaurací vložili statisíce, a zklamán
jsou všichní hostinští vůbec, poněvadž naděje
v měsíc srpen kladené, rozpadly se v niveč
K tomuto zlu, způsobenému nepříznivým po-
časím, přidružila se od 6. srpna nově zave-
dená zvýšená zemská dávka z piva a zavlád-
nuvší po celé zemi abstinence, vyvolaná pro-
hlášením bojkotu na zdražené pivo. Některé
pivovarý na jihu Čech některý den nevysta-
vily ani za korunu piva. Stejný úkaz možno
pozorovati také na severu, severozápadě, vý-
chodě a severovýchodě Čech. V četných zá-
vodech továrních dělnictvo úplně přestalo
odebírati pivo. Jestlíže letošní deštivé leto za-
vinilo značný úbytek spotřeby piva i v zemích.
Čechy
28
article
kde nebyla daň zvýšena, tak že na příklad je-
diný pivovar vykazuje úbytek výstavu číslic
20.000 hl. oproti soudobí loňskému, možno si
představiti, jaký obrovský úbytek vykazovati
bude následkem výše uvedených okolnosti vý-
stav piva v Čechách. Váznutí odbytu piva ne-
ušetřilo ani největších podniků, a kdo by se
domníval, že věci tak daleko nedospějí, toho
vyvede zajisté z omylu jeho zpráva, že i je-
den z největších českých pivovar
byl nucen následkem značného obmezení vý-
roby prozatím 33 dělníků propu-
stiti a jak se s mnoha stran ujišťuje, dalši
propouštění dělnictva z práce jeví se nezbyt-
ným. Také jiné moderně zařízené
velkozávody pivovarské v Če-
chách velice trpí stagnací výstavu. Výsle-
dek váznutí odbytu jeviti se bude ve velmi
smutných číslicích příštích bi-
lancí. Nyní ocitáme se na počátku podzimu,
kdy nastává méně práce, kdy obmezuje se
konsum a jest potřebí většího vydání vzhle-
dem k zásobení se na příští periodu výrobní.
Čechy
29
article
A aby míra zla byla dovršena, máme k oče-
kávání pomoklé špatné ječmeny a o 6 až 10
hal. dražší uhlí a vedle toho ještě značně menší
sklízeň chmele oproti loňsku, kteráž zajisté
nezůstane bez vlivu na stoupnutí cen! Byl-li
obraz, v jakém se jevilo pivovarství v naší
polovině říše v posledních 8 až 9 měsících po-
nurý, tož počátek nové kampan
pivovarské vystupuje na obzoru
v barvách mnohem smutnějších,
poněvadž průmysl pivovarský nemůže, jako se
v jiných oborech průmyslových dělo, nakupo-
vati za hotové a vystavovati polotovary pod
cenou do ciziny, neboť jediný jen průlom do
cen znamenal by všeobecnou zkázu a zhoubu
finančně slabších elementů. Při tom není ni-
kde viděti záchrany. Naopak, dlužno se obá-
vati, že přijetím velkého finančního plánua
snad i zvýšením státní daně z piva budou tyto
poměry ještě zhoršeny.
Z trhu cukerního. V Praze, 27. srpna
Surovina. Sluneční pohoda neprospívá ce-
nám nové kampaně a příznivá zpráva Lichto-
va vyvolala další pokles cen téže, l: ně-
muž došlo i na dnešním trhu našem. Oproti
tomu jeví se značnější poptávka po zboží po-
hotovém k úhradám, což přispívá k postupné-
mu zvyšování ceny. Na našem dopoledním
trhu bylo lze K 21.40 resp. K 20.85 franko
Ústí docíliti, ale ceny ty k obchodům nevedly.
Praha
Ústí
respektive
30
article
Londýn i odpolední Hamburk zněly klidněa
poslednější v záznamech na srpen získal 15
fen., na září 10 fen., ostatní lhůty nepodléhaly
změnám. Naše bursa končí proto pro
promptní tendencí ustálenou
cenou zotavenou na K 21.80, na říjen-
prosinec při slabší náladě uváděno K 20.90
z Ústí. — Na trhu s rafinádami není
změny ani v obchodě, ani v ceně.
Z Hamburku sděluje depeše Společ-
nosti pro obchod se zbožím ze dne 27. t. m.
Mírně ustáleným večerním záznamům násle-
dovala závěrka pro staré zboží pev-
nější v důsledku hledání zboží ke krytí zá-
vazků, pro novou kampaň slabší na příznivé
zprávy Lichta. Dnešní zahájení pro staré zboží
vykazovalo další zpevnění; dopoledne
dostavilo se značné zlepšení za stoupají-
cích záznamů na rozmnoženou poptávku
po zboží ke krytí závazků, kdežto nová kam-
paň usilovněji vybízena a proto ceny
se oddrobovaly.
O stavu řepy v Čechách píše včerejší „Pr
Zuckermarkt“: Povětrnostní poměry v uply-
nulém týdnu utvářily se tentokráte poněkud
příznivěji. V první polovině týdne byla sice
obloha ještě zamračena, avšak k dešťům ne-
došlo při poměrně vyšší teplotě než v před-
chozích týdnech. V pátek konečně obloha se
vyjasnila a dostavilo se dlouho vytoužené slu-
nečno. Také noční teplota poněkud stoupla.
Londýn
Hamburk
Ústí
Společ
Čechy
Zuckermarkt
31
article
Za těchto povětrnostních poměrů učinil
vývojřepy pokrok, ačkoliv vzrůst váhy
kořene jest poměrně malý. Podle našeho ná-
hledu mohlo by nyní suché a teplé počasí po-
trvati až do zahájení kampaně, aby zrání po-
stupovalo ke spokojenosti jak rolníků tak
cukrovarů. Vykvětlic jest jen málo a o škůd-
cích řepy není vůbec slyšeti.
Z trhů peněžních, 27. srpna. Vídeň. Jsou
zbavena starostí o pokojné rozřešení drinopolské
otázky, projevila bursa dnes pevně smýšlení ve
vydatném vzestupu kursů hodnot, souvisících
blízkým Východem. Nejdříve zdrželivá, poněvadž
americké zprávy zněly neuspokojivě a poněvadž
při prolongací byla pohotovost peněz při nadbyt-
ku kusů trochu těsná, dostala bursa brzo pevné
vzezření, když ukázal se poznovu větší zájem o
Alpinky, který byl uváděn v souvislost s úhrad-
ními koupěmi a když vzestupné hnutí pčetných
šraňkovních hodnot, zejména tureckých, mělo přiz-
nivý vliv na celkový trh. Zájem jevil se časem ta-
ké o akcie Státní dráhy a Škodovky. Silněji v po-
předí nalézaly se turecké losy, které se zvýšily
asi o 5 K. Favorisovány byly dále akcie Východ-
ních drah, které byly kupovány se zřetelem na
nastávající novou úpravu společenského poměru
a dosáhly zvýšení o 19 K. Mimo turecké hodnoty
stoupaly také akcie petrolejových podníků v sou-
vislosti s mezinárodním stoupáním petrolejových
hodnot. Z rent, které celkem podražily o 5 h.
poklesla rakouská zlatá renta o 20 h. Devisy a
valuty se nezměnily. Při zaopatřování reportovaly
banky za 634 až 634%. Po vyhlášení premie bylv
obchodovány ultimové cepné hodnoty na září. Z
našich papírů obchodovány akcie západočeských
kaolinek za 876.50 K, České cukerní placeny 352
kor., Chorvatské 1353 K, v Kolbenkách došlo
obchodům za 446 K a v Daňkovkách za 442 k
Vídeň
Kolbenka
Daňkovka
34
article
Na trhu eskomptním byl stav peněz nezměněný
Sazby za první akcepty bankovní činily 542/1% až
53/% 9.
Nabídka belgických peněz do Prahy. Jak se
dovídá „P. T.“, obdržela jistá zdejší banka na-
bídku peněz z Belgie. šlo o umístění obnosu ně-
kolika milionů na dobu 5 let za pevnou sazbu 5 94,
jež však po připočtení požadované provise zvyšuje
se na 512%. Nabídka tato, jež jest jednou ze zná-
mek ulehčení na trhu peněžním, dotyčné bance ne-
vyhovovala.
Bulharská půjčka. Bulharský ministr finaneh
přikročí co nejrychleji k ujednání 5procentní,v
delší době umořitelné půjčky v částce 600 mil. zla-
tých lvů (íranků). Za tím účelem bude utvořeno
mezinárodní konörcium pod vedením Nár. banky
bulharské. Půjčka umístěna bude hlavně v Paříži,
avšak bude též apelováno na německý a vzhledem
ku politickému spojení na rakouský kapitál.
Praha
Belgie
Paříž
35
article
Účast ministerstva veřejných praci při zřízo-
vání veřejných osvětlovacích zařízení. Vzhledem
k tomu, že s četných stran projeveno bylo přání,
aby ministerstvo veřejných prací zřídilo úřad, je-
hož hlavním úkolem by bylo spolupůsobiti při zři-
zování osvětlovacích zařízení pro veřejné účely
uložil ministr veřejných prací dr. Trnka strojni-
ckému a elektrotechnickému oddělení ministerstva
veřejných prací, jež jest pověřeno též vyřizováním
osvětlovacích záležitostí, aby zahájilo poradní čin-
nost v uvedeném směru.
* Změna firmy. Dosavadní firma Jo seí
Jiroušek, americká zařízení účtáren a kance-
láří v Praze, přibrala za společníka p. Karla Ji-
rouška a zapsána byla v obchodním rejstřiku
pod firmou „Jerry, společnost pro zaři-
zování kanceláří Jiroušek spol.
v Praze II.-1646 (Vladislavova 13). Oba společníci
znamenají samostatně. Ochranná tovární značka
„Jerry“ přihlašuje se v mezinárodní kanceláři
Bernu k záznamu, rovněž slovní známka „JJerry-
Automatic“ je zákonitě chráněna.
doktor
Trnka
Jiroušek
Karel
Jerry
Vladislavův
Praha
Bern
JJerryAutomatic
36
article
Sklizeň kukuřice v Uhrách. Příznivý odhad
pravděpodobného výnosu sklizně kukuřicev
Uhrách překvapil. Podle soukromých zpráv však
odhad odpovídá úplně nymějším nadějím. Vývin
kukuřice v mnohých komitátech sice se opozdil
ježto věak většinou nastalo lepší počasí, soudí se.
že opoždění bude dohoněno a že při pěkném pod-
zimu kukuřice plně uzraje. Loni byl podzim chlad-
ný a deštivý, lakže kukuřice namnoze nedozrála
a sklizena byla za velice nepříznivých poměrů. Pro
špatnou jakost sklizené kukuřice bylo nutno do-
vézti veliké množství kukuřice. Při pěkném po-
časí v září snadno mohla by tudíž letošní sklizeň
kukuřice předčiti loňskou, tím spíše, že tentokrá-
te oseto bylo kukuřicí dle úřadní zprávy o 310.00
katastr, jiter více než loni. — Také pro vyhlídky
sklizně cukrovky a zemáků má průběh počasi
velký význam. Příznivý odhad uherského mini-
sterstva orby zračil se 26. t. m. v tendenci pešt-
ského obilního trhu. Záznamy říjnové pšenice po-
klesly o 10 h. Také záznamy všech jiných druhů
obilních a kukuřice byly o 8—10 h nižší.
Opětné obmezení dopravy zboží v Bosně. Ře-
ditelství zemských drah bosenských obmezilo do-
pravu zboží na hlavních tratích opětně od 22. t. m.
na dobu 8 dní. Příčinou tehoto obmezení jest do-
prava propuštěných záložníků a mužstva, jemuž
poskytnuta byla dovolená. Opětovným obmezením
dopravy, trvajícím nyní ve skutečnosti již po dva
týdny, byly velice poškozeny zájmy bosenských
vývozců.
Uhry
Boseň
37
article
Vývoz bosenských švestek. Opatření, učiněná
za účelem obmezení nebezpečí cholery v Bosně.
nebudou bez vlivu na vývoz švestek a švestkových
povidel z Bosny a Hercegoviny. Vývoz ovoce
Brčky, jež jest střediskem obchodu se švest kami.
nyní jest zakázán. Ani čerstvé, ani sušené švestky
nesmějí se vyvážeti a jest pochybno, zdali vývor
švestkových povidel bude dovolen, až nebezpeč-
cholery pomine.
Vývoz ovoce. Jistá zahraniční velká lisovna
jablečného vína potřebuje velké množství čerst-
vých, dobrých, navinulých jablek a přeje si kou-
píti toto ovoce na vagony proti hotovému placení
Bližší lze zvěděti ve vývozní kanceláří pražské
obchodní a živnostenské komory
Zdražení obuví v Německu. Svaz německých
obchodníků obuvnickým zbožím konal 27. t. m
v Hamburku valnou hromadu, jež se usnesla z vý-
šiti prodejní ceny. Dále bylo zaujato stano-
visko proti nedávno založenému syndikátu pro
sandály, jakož i proti syadikátům vůbec a proti
nádavkům. Konečně vyslovil se svaz pro zjednán
zákonné ochrany před úvěrním podvodem a pro
rozmnožení obchodních soudců ze stavu detailistů.
Obtíže při vyclívání zboží na Ceyloně. Ve vý-
vozní kanceláři pražské obchodní a živnosťenské
komory lze nahlédnouti v důležitou zprávu o obtí-
žích při vyclívání zboží na Ceyloně.
Dodávka pro vozatajstvo. C. a k. vozatajské
skladiště v Klosterneuburku zadá řízením
nabídkovým dodávku různého zbož
(součástí a potřeb ku povozům, po-
strojů a součástí jich, potřeb na ko-
ně, balících potřeb, zboží kovového
dřevěněho a koženého, tkanin, přízí.
provazníckého zboží, různých mate-
rialií, nástrojů atd.) na r. 1914. Do pomůcek
lze osobně nablédnouti ve statistické kanceláři
obchodní a živnostenské komory pražské. Lhůta
ku podání nabídek končí dne 22. září 1913. Va-
dium 5 .
Boseň
Bosna a Hercegovina
Německo
Hamburk
Virginie
živnostenský komora
38
article
Dodávky pro Srbsko, Ředitelství král. s rb-
ských stát. drah vypisuje v nejbližší době
ofertní řízení na dodávku různých prýmků, že-
leza, oceli, plechu a minerálního ole-
je pro cylindry na přehřátou páru k lokomotivám.
— Srbská plavební společnost vypi-
suje dodávku na 6 železných vagonetů a 100
kusů pokrývek, kovem impregnovaných.
Ježto na den 26. června (9. července) 1913 vypsa-
né ofertní řízení na prevedení kanalisační ch
praci v IX. sekei města Bělehradu ne-
bylo zadáno, bude se pro zadání těchto prací dne
10./23. září 1913 konati nové oferlní řízení. — Po-
něvadž dále na den 26. června (9. července) 1913
vypsané ofertní řízení na dodávku surové liti-
ny pro dílny v Niši pro nepříznivé nabídky
cen nebylo zadáno, bude k vůli kryti této potře-
by nově ofertní řízení dne 26. srpna (8. září) 1913.
Bližší o těchto dodávkách lze zvěděti ve Vývozní
kanceláři pražské Obchodní a živnostenské komo-
ry. (Čís. 15.581-15.587.)
Dodávky do Bulharska. Generální ředitelství
bulharských státních drah oznamuje interesentům.
že dne 4./17. září t. r. koná se u okresní finanční
prefektury v Sofiji ofertní řízení na dodávku mo-
sazného plechu, drátu a tyčí. Hodnota
dodávky činí fr. 28.382, kauce fr. 1420. Současně
oznamuje totéž ředitelství, že dne 7./20. září t. r.
lomati se bude ofertní řízeni na dodávku stejniokro-
jů pro zřízence trakčního oddělení státních drah.
Srbsko
Bělehrad
Niš
Bulharsko
39
article
Hodnota dodávky činí fr. 42.353, kauce fr. 2118.
bližší údaje, jakož i v podmínkové sešity le
nahlédnouti ve skladišti ředitelství bulharských
slátních drah, jakož i u bulharských obchodních
komor. (Sdělení vývozní kanceláře obchodní a živ
nostenské komory v Praze.) — Vývozní kancelář
Obchodní a živnostenské komory v Praze oznamu-
je inferesentům, že dne 4. září t. r. (starého lelo-
počtu) v krajské finanční prefektuře v Sofiji
3. hod. odpol. tajnou dražbou bude se konati sub-
mise na dodávku zimního oděvu, čeple.
bot a řemenů na pásy pro lesní strá
a lověí dozorce v království pro rok 1913.
Bližší lze zvěděti ve vývozní kanceláři jmenované
komory. (Čís. 15848.)
Konkurs byl uvalen zemským soudem v Pra
na jmění Františka Hassmanna, výrobce obuvi
v Hořovících. Konkursní komisař přednosta okres.
soudu v Hořovicích, prozat. správce podstaty dr.
Bohum. Čermák, advokát v Hořovicích. Lhůty: 3.
září, 1. a 8. října.
Trhy. Trh na hovězi dobytek a koně v Jin dr
Hradei koná se dne 3. září. Příhon dobytka taž-
ného a na žír. Zvěrolékař, nakládací stanice a váha
v místě. Tržiště je u nádraží. Výhodné spojení
drahou. — Příští výroční trh ve Voticích, na
den 9. září připadající, odkládá se za příčinou le-
tožních vojenských cvičení.
Dodávka. C. k. ředitelství severozáp. dráhy
zadá cestou veřejné soutěže dodávku r ů znýei
strojních zařizení pro topírny v Liberci
Kyšperku. Bližší podmínky uveřejněny jsou v časo-
pisech „Wiener. Prager a Brünner Žeitung“, dále
v „Pražských a Brněnských novinách“ ze dne 28.
srpna 1913, jakož i v časopise „Lieferungsanzeiger“.
Pomůcky, týkající se této nabídky, obdržeti lze
u c. k. ředitelství severozápadní dráhy ve Vídni
a u c. k. ředitelstev státních drah v Praze a v
Lvově. Lhůta pro podání nabídek končí 12. září
t. r. ve 12 hodin poledne.
Hassmann
doktor
Bohum
Hradei
Wiener
Prager
Praha
Hořovice
Votice
Liberec
Kyšperk
Vídeň
Lvov
živnostenský komora
Brünner Žeitung
40
article
TTrhy peněžni
Pražská bursa,
V Praze, 27. srpna. Ořiciální záznamy znějío
Zástavní listy čes. hyp. banky 59
Zást. listy čes. hyp. banky (v zl.) 4%
Zást. listy čes. hyp. banky (v K) 47
Zástavní listy čes. hyp. banky 31/49
Zákl. úpisy čes. zem. banky 45
Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) 4
Kom. dl. úp. čes. zem. b. (v K) 4 0
Mel. úp. č. zem. banky (ve zl.) 49
Mel. úp. čes. zem. banky (v K) 45
Žel. úpisy čes. zemské banky 42
Zákl, dlužní úpisy bukovin-
ské zemské banky . . . . 49
Dlužní úpisy Živnost. banky 41/4
Dluž. úpisy Čes. prům. banky 4 1/4
Dlužní úpisy Ústřední banky
českých spořitelen . . . 49%
Zást. listy Hyp. ústavu Měst-
ské spořitelny pražské . . 4
Zást. listy mor. hyp. banky 5
Zást. listy mor. hyp. banky 49
Kom. dl. úp. mor. zeměd. banky 49
žel. úpisy mor. zeměd. banky 49
Zást. listy I. mor. spořitelny 41/4
Zást. listy I. mor. spořitelny 4
Zást. listy hal. zemské banky 41/4
Zást. listy hal. zemské banky 49
Kom. dl. úpisy hal. zem, banky 4
Železnič. úp. hal. zem. banky 4
Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 41/4
Zást. listy Hal. akc, hyp, banky 42
Zást. listy Rak.-uherské banky 4
Zást. listy Dolnorak, hyp. úst.
Zást. listy Dolnorak. hyp. úst.
31/4
Kom. dl. úp. Dolnorak, hyp. úst.
Kom. dl. úp. Dolnorak. hyp. dst.
Mel
Praha
5 Zást
Dolnorak
město
4 Zást
Hal
Hal . akciový
uherský banka
Zást
41
article
31/4
Zást. listy Rak. byp. banky
Prior. obl. spol. rak. míst. drah
Ruská státní půjčka z r. 1906
Bulharská stát. půjčka z r. 1909
41/4
Únorová společ. renta (v pap.
Dubnová spol. renta [ve stř.)
Květnová spol. renta (v pap.
Červencová spol. renta (ve stř.)
Rakouská zlatá renta . . . 4
» korunová renta . 49
Investiční renta . . 31/2
Česká banka Union . . . . ..
Česká banka . . . . . . . ..
Česká průmyslová banka . s s
Česká zajišťovací banka . . a
Hospodářská úvěrní banka s a a
Chorvatská zemská banka s s s e
Jadranská banka . . . . . s
Lublaňská úvěrní banka . . . .
Úvěrná banka úč. spol. v Růžom-
berku (Rószahegy) . . . . .
Moravská agrární a prům. banka
Pozemková banka . . . . . . a
Pražská úvěrní banka . . . ..
První čes. akc. pojišťovna na život
První pražská zastavárna . . s a
Zál. úvěrní ústav v Hradcí Král. .
Živnostenská banka . .. . . .
Haličská akc. hypoteční banka . s
Rakousko-uherská banka . . s
Buštěhradská dráha (lit. A) . .
Buštěhradská dráha (lit. B) . .
Pražská paropl. po Vltavě a Labl
Kolínská továrna chemická . ..
Alpinská montanní společnost ..
Kolínská továrna na káv. náhražky
Podolská cementárna . . . ..
Česká společnost cukerní . . .
Český pivovar v Čes. Budějovicích
El.-tech. skc. spol. dř. Kolben a sp.
První česká raffinerie v Modřanech
Českomoravská strojírna . ..
Daňkova strojírna . . . . . . s
Poldina hut
Pražská železářská společnost a
Rustonova strojírna . . . . a
Pražské papírny, akc. spol. . . a
Chorvatská cukerní . . . . s
Škodovy závody . . . . . .
První česká továrna orlent. cukrov.
Záp.-české tov. kaol. a šamot.
Prior
Rószahegy
Kolben
Daňkův
Poldin
Škodův
Růžom
Rakousko
Vltava
Čes . Budějovice
Modřany
Zápy
Český banka Union
Český banka
Český průmyslový banka
Český zajišťovací banka
hospodářský úvěrní banka
e jadranský banka
úvěrní banka
pozemkový banka
úvěrní ústav v Hradce Královský
živnostenský banka
hypoteční banka
uherský banka
Rustonov strojírna
Zást
42
article
Vídeňská bursa.
43
article
Z Vídně, 27. srpna. (K. k.) Dodat, bursa.
Rakouské kreditky 627.—, uherské kreditky 824.50.
anglobanka 338.50, bankovní jednota 514.—, uni-
onka 594.50, banka pro země rakouské 513.50,
státní dráha 704.55, lombardy 129.25, Škodovky
825.50, turecké tabákové 353.—., rýmavsko-mu-
ráňské 712.—, alpinky 947.—, květnová renta
82.10, uherská korunová renta 81.40, ruské —.—
turecké losy 235.75, marky za hotové 118.21, marky
na ultimo 11822. Smýšlení pevné.
x. Z Vídně, 27. srpna. (Telfgr. »Nár. Listů«.)
Devisy. (První číslo značí peníze, druhé zboží.)
Amsterodam šek a krátké lhůty 100 hol. za
K 199.15, 199.45, Bukurešt na krátké lh. —.—,
Brusel šek na krátké lhůty za 100 fr. —.—, —
Brusel na delší lhůty —.—, —.—. Německo šek,
na krátké lhůty za 100 mk. 118.15, 118.35. Ně-
mecko na delší lhůty —.—, —.—, Londýn šeka
krátké lhůty, 100 lib. št. 241.5714. 241.971%. Londýn
na delšt lhůty —.—, —.—. Nový York za 100 dol
—, Italie šek a krátké lhůty za 100 lir.
3871/4, 94021/4, ltalie na delší lhůty —.—, —.
Petrohrad a rusků města šek na krátké lhůty za
100 rb. 254.—, 254.75, Petrohrad delší lhůty
—.—. Paříž šek na krátké lhůty za 100 fr
95.671/2. 95.8252, Paříž delší lh. —.—, —.— Curych
a Basilej šek na krátké lhůty 95.55, 95.70, na
delší lhůty —.—, —.—. Švýcary šek a krátké
lhůty 95.55, 95.70, na delší lhůty —.—,
Vídeň
Amsterodam
Brusel
Německo
Londýn
Nová York
Petrohrad
Paříž
Curych
Basilej
Italia šek
44
article
Německé bursy.
45
article
Z Berlína, 27. srpna. (K. k.] V 1 hod. 15 min.
Kreditky 197.87. stát. dráha —.—, lombardy 27.12.
Smýšlení pevné.
Z Beriina, 27. srpna, (Závěr. kursy.) Amster-
dam krátkodobé 168.30. Londýn krátkod. 20.42.
Paříž krátkodobé —.—, Vídeň krátkodobé 84.47.
Vídeň dlouhodobé —.—, rak. papír. peníze 84.55.
ruské papír. penize 215.60, 3%% německá půjčka
74.20, německo-rakouské doly 255.62, duchcovská
uhlářská spol. 316 62. e s a
Z Berlina, 27. srpna. (Dodat. bursa.) Kreditky
197.87, berlínsků obchodní 158.25, darmštatská
banku 11412, německá banka 245.62, diskonto ko-
manditní 182.62, drážďanská banka 148.—, národní
banka 114.—, stůtní dráha —.—, fombardy 27.25,
Baltimore 99.25, Kanada 218.62, Gotthard —.—
Meridionální dr. 110.37, středomořská dráha —.—,
dráha Henri 16425, 3% říšská půjčka 74.20, ital-
ská —.—, španělská —.—, turecké losy 165.—,
uher. korunová renta 81.—, bochumské 220.—,
Phönix 259.37. Lauřina huť 166.—, Consolidace
336.—, gelsenkirchenské 183 75, harpenské 189.—,
Hibernia ——, Paket hamb. 138.87, Hansa
296.50, severo-německý Lloyd 116.75, dynamit, trust
170.12. Smýšlení pevné.
Z Frankfurtu, 27. srpna. (Tlgr. závěr. kursy.)
Kreditky 198.25, státní dráha 152.75, lombardy
27.25, 4% rak. korunová renta květnová —.—
4% rak. kor. renta dubnová 85.95, 49% rak. zlatá
renta 91.50, 4% uherská zlatá renta 85.95, 4
Gotthard
Henri 16425
Lloyd 116.75
Berlín
Londýn
Paříž
Vídeň
Baltimore
Kanada
Frankfurt
německý banka
245.62
drážďanský banka
národní banka 114
Lauřin huť
Consolidace 336
Hibernia
Hansa 296.50
Beriina
Phönix 259.37
46
article
Peníze Zboží
101-75
47
article
100-75
92.75
89.75
84.50
48
article
91.75
88.75
83.50
85.25
49
article
86.25
85.25
86.25
85.25
50
article
84.25
85.25
84.25
85 15
51
article
84.15
93.50
92.5
92.50
52
article
93. 50
101.25
82.50
82 20
81.50
53
article
83.50
83.20
82 50
85.50
59
article
68.90
102.8
85.70
85.75
82.10
82.10
108.—
82.25
265.50
406.—
433.50
60
article
103.30
85.90
85.95
82.30
82.30
108 20
82.45
73.20
266.50
408.—
434. 50
243.50
458.—
234.—
422.—
420.—
61
article
242.50
456.—
232.—
420.—
415.—
62
article
250.—
407.—
424.—
652.—
265.—
430.—
264.50
628.—
2080
946.—
975.—
350.—
945.—
545.—
190.—
247.—
405.—
422.—
648.—
260.—
530.—
63
article
428.—
263.50
2070
627.—
936.—
925.—
345.—
944.50
540.—
180.—
955.—
958.—
425.—
860.—
3295
187.50
64
article
422.—
850.—
3285
186.—