ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 2902d7b0-8fce-11dd-9c0d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 33 celkem · entity: person 101, place 91, org 16, work 4
1 masthead
Strana2
2 masthead
RODNÍ LISTY
3 masthead
28. srpna 1913. Číslo zse.
4 article
tum hlavní chomutovské resoluce, a který po- dle dosavadních příznaků sotva více učiní, než že odloží rozhodnutí o taktickém postupu a do podzimního vytříbení okolnosti. Poslane Marckhl, který mluví o pořádku v Čechách obě strany uspokojujícím, týmž dechem dovo- lává se „mocné ruky“, kteráž prý měla raději co nejrychleji učiníti v Čechách pořá- dek, na místě aby zas jednou ťala vedle gor- dického uzlu a užila prostředku, který nejen nezasáhl jádra věci, ale ještě situací zhoršil. Dokud politická fantasie německých stát- níků neodvykne představám o tom, že státn mnoc v Rakousku jim má býti k exekutivní dis- posici proti Slovanům a v našem případě prot Čechům, aby ranami roztínajícího meče učinila pořádek, jaký jim tane na mysli, dotud marna všechna naděje na pořádek, který by uspoko- jeval obě strany. Nynější fase ve vývoji české otázky nepřinesla Němcům ještě stále kýže- ného poučení o tom, že Češi nejsou národním živlem, který by se dal v otázce své životní budoucnosti ohnout anebo zlomit. Pořádel v Čechách, to jest snesitelné soužití obou ná- rodností, může nadejíti jenom smlouvou mez nimi, z níž vyjdou obě s neporušením své čestné a právní rovnosti. Marekhl je toho po- znání stejně dalek, jako tuzemští jeho kole- gové.
Slovan Čecho Němec Čech Čechy Rakousko
5 article
Z Moravy.
Morava
6 article
Dne 26. srpna. (Konec vlády Koschovy. — Kroměříž — Pokrok proti melioracim. — Živno- stenská rada.) Pan dvorní rada Kosch, jenž je v pensí — titul dvorního rady dostal jen proto, aby šel do pense — a jenž jako pensista docela vesele řídí c. k. stavební oddělení moravského místo- držitelství, je naprostý Němec, a proto nemůže najít spravedlnost dvéře do c. k. mor. místodrži- telství. Skoro 6 měsíců trvá ten stav, že neob- sazuje se místo ředitele stavebního úřadu c. k. místodržitelství moravského, poněvadž na řa- dě je Čech! Pan ministr Heinold a pan místo- držitel Bleyleben neradi by něco proti „Volks- rátu udělali a ten Mazáče na to místo nechce. Ministr. Traka měl by konečně udělat pořádek. Zdá se však, že to úřadování pensisty Kosche přece je příliš křiklavé a proto v pondělí odpo- ledne si pan Kosch dal odklidit tabulku na své úřadovně a předá prý řízení úřadu dnes vrchní- mu radovi Mazáčovi. Případ pensisty. Kosche. jenž po pensionování dále úřaduje, je význačným pro „vliv“, jaký naše delegace česká z Moravy ve Vídni má. — Psali jsme v jednom z posledních do- pisů o tom, jaké návrhy dělají německé obce na členství v českých okresních školních radách mo- ravskému zemskému výboru. To chápeme snadno. že jejich chauvinismus jim diktuje takové věci.
Koschův Kosch Němec Heinold Mazáč Trak Kroměříž Čechy Morava Vídeň
7 article
Ale těžko chápati, když česká obec Kroměřiž na- vrhne za člena české okresní školní rady jaké- hosi Kozáka, jenž děti své posílal do německých škol v Kroměříži. Toto přece by se již nemělo dítl v ryze českém Kroměříží. Té ostudy se může mě- sto vyvarovati. — Pokrokový blok v zemském vý- boru měl hned v prvním sezení nestejný postup šel rozdvojen ve věci, která přece je pokrok. Pod- pora meliorací je jistě věc, která musí najíti sou- hlasu všech lidí, ba i fiskalistů, neboť meliora- cemi zvyšuje se národní jmění a poplatnost. Nezdá se nám býtí správným, když pokrokoví přísedíčí dr. Pluhař a dr. Budinský hlasují v zemském vý- boru proti podporám na meliorace. A stalo se, že v této otázce byl z pokrokového bloku na jedné straně Sonntag, na druhé protivné Pluhař a Bu- dínský. — Živnbstenská rada moravská je již tě- měř obnovena novými volbami pro příští období. Nastaly ve složení některé změny. Několik osob se vyměnilo. Odešli Lamplotá. Morávek. Chytil Pavlíček, příšli Šimek. Dorazil. Zeman a — Kyncl. Tato poslední výměna je velmi zajímavá. Kynel kandidoval kdysi proti dru. Stránskému a byl ovšem prohlášen za analfabetu a za člověka, Je- muž se každý rád vyhne. Letos agitoval pro — dra. Stránského a má kvalifikaci pro živnosten- skou radu. Pro naše poměry jako stvořené. Volba presidia v živnostenské radě teprve bude se ko- nati.
Kozák doktor Pluhař Budinská Sonntag Morávek Pavlíček Šimek Zeman Kyncl Kynel Stránský Kroměříž pokrokový blok
8 article
Ze Slezska.
Slezsko
9 article
[O německých plánech na severo-zá- padě Těšínska. — Ze samosprávy.) Český živel v Hrušově, o jehož postupu ne- mohou vzniknouti naprosto žádné pochybnosti, jest trnem v očích nejen místních Němců, ale vší ně- mecké veřejnosti na Ostravsku moravském i slez- ském. Svého času vytýčili si Němci velmi pěknou linii postupu: z Ostravy přes Muglinov. Hrušov Vrbici do Hrušova, odtud na Bohumín, Záblatí, Lu- tyně. Frýštát, ale věc nejde tak snadno, jak bysi Němci přáli. Muglinov, ačkoliv zde v českých řa- v Čes. Časopísu Historickém, Č. Čas. Musea. Čas. Matice Moravské, Methodu, Památkách archaeologických, v Rozpravách Král. České Společnosti Nauk, ve výročních zprávách gy- mnasia táborského, v časopisech jihočeských časem i v „Národních Listech“ (posledně ne- krolog Ningrův) a mn. j. Zvláštní však pozer- nosti zasluhuje pečlivé vydání a dopsání Kolá- řovy Českomoravské heraldiky. kterýmžto dílem vykonal Sedláček akt pietv k svému spolupracovníku a vzácnému druhu táborskému, jejž jenom smrt v r. 1898 ode- rvala od Sedláčka. Velikého významu jsou přečetná hesla rodopisná v Ottově Slovníku Naučném, jež vydána sama o sobě, vydala by velikou a důležitou knihu. Sedláček objevi i nejstarší list česky psaný3), pomáhal radou i materiálem přečetným pracovníkům v histo- rické topografii a kromě toho pracuje ještě na „Síragistice“ a „Heraldice“. že za velíká díla svá zvolen byl v roce 1909 při jubileu kutnohorského dekretu čestným doktorem pražské university, bylo faktem v pravdě za- slouženým a potěšitelným.
Němec Vrbica Král Sedláček Ottův Těšínsko Hrušov Ostravsko Ostrava Muglinov Bohumín Záblatí Lu Český společnost
10 article
Sedmdesát let života Augusta Sedláčka jsou ctí českého národa. Většina těch let vě- nována jest práci ve prospěch české vědy, Hrady a zámky jsou připsány „Obci národa českého“. K národu svojí povinnost splnil Au- gust Sedláček nejvýš čestně, ale zbývá jen otázka, zdali splnil ji národ k Sedláčkovi? Není zahořklo v duši ušlechtilého sedmdesát- níka dnešního, vzpomene-li, že poslední dva díly „Hradů a zámků“ nemohly být dosud vy- dány pro nedostatek odběratelstva a že při konci XIII. dílu psalo a mluvilo se již o za- stavení dalšího vydávání.“) Augustu Sedláčkovi k sedmdesátým na- rozeninám přejeme plný zdar, zachování dal. ších svěžích sil a neutuchající schopnosti literárního tvoření, v neposlední pak mířei dočkání ce poznání, že národ český dovede chápati, oceňovati a podporovati to, co velei jeho mužové tvoří a budují z lásky k němu. ke cti českého jména, k chloubě české litera- Cyr. Merhout tury. *) Čas. Čes. Musea 1887, 517 * Nakladatelství Šimáčkovo pak opět přistou- pilo k vydávání dílu XIV. a vyšel již po delší dob kesit 9.
Augusta Sedláček Sedláček Cyr Merhout Šimáčkův
11 article
dách vyskytly se případy, které zarmucují, dá Němcům ještě hodně práce a jeho němectví bude vždycky pochybným, v Hrušově pak dokonce nedá se mluviti o našem ústupu, ačkoliv německá obecní správa, podporovaná německou továrnou chemi- ckou a z části také závody, proti nám postupuje docela bezohledně. Důkazem toho, že ani zde nás Němci nezdolají, jest, že se jim nepodařilo zardousit zde matiční školu, naopak zemská školní rada byla nucena naříditi její zveřejnění. Že v této příčině postavila se, pokud to jen trochu bylo možno, po bok Němcům, po slezských zkušenostech nepřekva- puje. Leč ani nařízení, aby pro 300 českých dět zřídila obec toliko jednotřídní školu, český živel nikterak nezkrušilo a důkazem toho jest úplný zdar nedělní matiční slavnosti v Hrušově, jež zdejš Čechy znovu nadchla k dalším bojům, jichž výsle- dek nemůže býti ani jiný, než náležité rozšíření českého školství hrušovského. Němci se obávali.
Němec Hrušov Čechy
12 article
že nedělní slavnost hrušovské Čechy nadohne a že jajich poloprázdným školám přes všemožný tero při nových zápisech velmi zle se povede. A za tím účelem ohlásili „trucfest“, aby policejní komisařství ostravské přiměli k zákazu slavnosti. Jejich snaha korunována byla úspěchem jen potud, že zakázán slavnostní průvod. Vše ostatní zklamalo a zklame jistě je také výsledek zápísů do škol. Ani Hrušov v budoucnu německým nebude. Ovšem hůře jest s obcemi ostatními. Žáblatí a Německá Lutyně po- važují se za ztracené již dnes, ježto Poláci zde vládnoucí nedovedou se dost energicky opřít ně- meckým choutkám a v Polské Lutyní mohou věci dopadnout všelijak, jestliže Poláci od protičeského nadávání nepřejdou k poctivé národní práci. Stějně je tomu ve Frýštátě. Zde Polácí sice vykazují snahu skoncentrovat poněkud svůj nacionální život, ale jak se zdá, staví od střechy, místo od základů. Ku podpoře místního polského živlu podal před nedáv- nem na říšské radě posl. Zaraňski návrh na zří- zení horního komisařství pro východní část ostrav- sko-karvínského reviru ve Frýštátě, které by bylo podřízeno krakovskému hornímu hejtmanství. Jest tato starost o polskost Frýštálu sice pěkná, do- znáváme to, ač máme proli rozdělení ostravského horního úřadu jisté námitky, avšak to konstatujeme již dnes, že s frýštátskými Poláky potud nebude lépe, pokud je „Macierz“ a „Towarzysztwo Szkoly ludowe“ nechá bez škol. Ústředí polských obran- ných jednot musí si již jednou uvědomiti, že ve
Polák Čechy Hrušov
13 article
Frýštátě jest 2878 Poláků oproti 1700 Němců a že není jen hříchem, ale přímo zločinem nechávat všechny zdejší polské děti na pospas školské ger- manisaci. A pokod tento zločin zde bude páchán. potud Němci budou moci tvrdit, že alespoň druhá část jejich postupové linie neselhala. Jakmile vřak se ve Frýštátě Poláci rozpomenou na svou povín- nost, pak budou nuceni Němci revidovat i zde, jako revidují tam, kde přicházejí do styku s námi.
Polák Němec
14 article
V Kylešovicích na Opavsku mají před obec- ními volbami. Poctivé Němce lze zde spočítati na prstech, leč přes to se praví, že jest obec ohrožena t. zv. deutschfreundlichy. Strannické štvanicea blízkost Opavy způsobují zde nacionální nebezpečí, které sicé na ten čas nehrozí úplnou ztrátou obce, leč které nicméně jest zjevem politování hodným. Jestli by to bylo možné v německé obci, která by vedle 2570 Němců měla jen 153 Čechůll A takový poměr jest v Kylešovicích, jenom že Němcůa „Němců jest jen 153. — To již patří k slezským zvláštnostem stejně jako Pustkovec, kde volili před několika dny. Nervali se zde však ani Něrzcis Čechy, ani pokrokáři s klerikály, ale „handliři“s dělníky! Dobře, že zde není Němců, možná, že by se jedna z obou stran stala německou. — Také Heřmanice na Ostravsku mají před volbami. I zde hrozí prý renegátské nebezpečí, v něž však mnoho nevěřime. V Heřmanicích mají dobrého starostua upřímně českého J. Žebráka. Rod heřmanických Žebráků stál vždy v předních českých řadách ve Slezsku, v obci má vliv a tomu vlivu věříme, že se v Heřmanicích nepřihodí nic na úkor českosti obce. Ostatně útoky na českost Heřmanic nejsou podnikány poprvé. Až dosud byly vždy s úspěchem odraženy ať byly odkudkoliv. Doufáme, že stejně tomu bude i tentokráte. Za to nám ručí poctivi zdejší občané, bez rozdilu politických barev.
Němec Kylešovice Opavsko Opava Pustkovec Heřmanice Ostravsko Žebrák Slezsko
15 title
Rakousko-Uhersko.
RakouskoUhersko
16 article K terstské aféře.
K terstské aféře. Bouře ve sklenici vody, způsobená naří- zením místodržitele, prince Hohenloha, již ulehla. Vládní prohlášení ve „Fremdenblattu dle něhož jednotliví italští poddaní, zaměstna- ní u terstské obce, mohou býti přijati za r- kouské občany, nebude-li proti tomu platných námitek a že tedy nebude třeba zbavovati j obecní služby, uklidnilo terstské Vlachya také italskou vládu, která svým poslem hr Avarnou vyslovila za to hr. Berchtoldovi po- děkování. V novinách disputuje se nyní jen o tom měl-li prine Hohenlohe právo naříditi terstské městské radě, aby propustila ze svých služeh cizí poddané. V § 29. starého rakouského obč. zákona se praví, že „cizinci nabývají rakou- ské státní příslušnosti, vstoupí-li zde do ve- řejné služby.“ Ale v čl. 3. rakouských základ- ních zákonů státních ze dne 21. prosince 1867 praví se výslovně: „Veřejné úřady jsou stejně přístupny všem státním občanům. U ci- zozemců závisí vstup do státních úřadů od toho, opatří-li si rakouské státní občanství.“ Tímto článkem zákl. zák. státního opravuje se starší ustanovení občan. zákona, že cizine přijetím veřejné služby v Rakousku stává se také rakouským státním příslušníkem. Nyni musí cizinec nejprvě státního příslušenství na- býti a pak teprve se může státi veřejným úřadníkem.
Hohenloha Berchtold Rakousko obecní služba
17 article
„N. Fr. Pr.“, která je velice shovívav k Vlachům na Přímoří, kde utiskují Slovany stejně, jako Němci ve Vídni a všude jinde. kde jsou ve většině, snaží se dokázati, že státním základním zákonem z r. 1867 nebyl zrušen § 29. obč. zákona, poněvadž v tomto se mluví o veřejných službách, v onomo úřadech, jimiž prý zákonodárce rozuměl asi jen úřady státní a nikoli samosprávné. Ale jiné časopisy správně tvrdí, že obecní služba jest stejně veřejný úřad, jako státní služba, proto nařízení prince Hohenloha pokládají z odůvodněné zákonem. „Zeit“ trefně připo- míná, jak Prusko vypovídá každý rok celé zá- stupy cizích poddaných a pruská vláda ani i nevšímá protestů cizích vlád proti takovému vypovídání. Rakousko dosud svého práva ne- užívalo; ale nemůže býti mezinárodních zá- vazků, které by se příčily zákonům, platným v Rakousku. A zákon o státní příslušnosti ve- řejných úřadníků jest jasný. Místodržitel, prine Hohenlohe — dodává „Zeit“ — jest mimo to znám jako člověk humánního a pokroko- vého smýšlení. Není to zkostnatělý byrokrat, nebo dokonce krvelačný Alba. Jeho nařízení jest tedy věcně odůvodněno, srovnává se se zákonem a jest prosto podezření, že by bylo vydáno z jakýchkoli osobních, mstivých dů- vodů.
Slovan Němec Hohenloha Hohenlohe Francie Vídeň Prusko Rakousko
18 article
Z korutanského vilajetu. Na karavanské dráze poslední stanicí před Jesenicemi, ležícími už v Kraňsku, jest ko- rutanská Podrožčica. Podrožčica i celé okolí jest dosud čistě slovinské. Nedávno jelo několik Slovinců z této stanice do Jesenic žádali u pokladny slovinsky lístek do „Jese- nic“, Pokladník, jakoby nerozuměl, ptal se. je-li to „Assling“ (německé jméno Jesenic)? Když cestující žádali dále slovinsky lístky. vmísil se do věci přednosta stanice a nařídi pokladníkovi, aby nevydal nijakého lístku, budou-li s ním mluviti slo- vinsky. Cestujícím pak pohrozil ž alobou. odváží-li se na stanici mluviti slo- vinsky. Stalo se v srpnu r. 1913 v Koruta- nech, korunní zemi rakouské, mající dosud čtvrtinu obyvatelstva slovinského, pro niž ne- byl zrušen čl. 19. zákl. zák. státních a rovno- právnosti všech jazyků v této říši užívaných
Slovinec Assling Jesenice Kraňsko Jes Korut
19 article Joseí Madarasz.
Joseí Madarasz. Novinová zpráva, že nejstarší a nejradi- kálnější poslanec uherského sněmu, Joseí Madarasz dovršil již stý rok svého života, nesrovnává se s pravdou. Je mu dne 27. srpna teprve 99 let. Madarasz narodil se 27. srpna 1814 a již jako 18letý mladík dosťal se do uherského sněmu jako „mladší poslanec“, t.j. sekretář skutečného poslance. Poněvadž tito sekretáři měli dříve právo seděti s poslanci ve sněmovně a dokonce tam činiti i projevy souhlasu neb nesouhlasu, říkali jím mladší po- slanci. Takovým mladším poslancem byl Ma- darasz od r. 1832 a poněvadž je skutečným poslancem podnes, zasedá už ve sněmu nepře- tržitě 81 rok. Za skutečného poslance byl zvolen poprvé r. 1848 v okrese sarkeresztur- ském, a je i nyní ještě zástupcem téhož okre- su. Madarasz byl mnohokrát předsedou dle stáří a nejdéle jako předseda úřadoval r. 1898. když za vlády Banffovy celé předsednictvo se vzdalo a nové nebylo zvoleno po dva měsíce, po kteroužto dobu Madarasz řídil sněmoví jednání. Byl vždy členem nejkrajnější oposice a pro něho plati dosud zákony z r. 1849. Ne- uznal ani korunovace nynějšího uherského krále a proto také nikdy jako předseda dle stáří nechtěl vésti poslance na budínský hrad aby vyslechli trůnní řeč. Funkci tu musil za něho vykonati druhý předseda dle stáří. Nym se již sněmovních schůzí neúčastní, ale poli- tikou zabývá se doma doposud.
Madarasz Ma uherský sněm
20 article Za hranicemi.
Za hranicemi. Odvolání rakouského velvyslance z Petro- hradu. Po annekční krisi opustil rakouský vel- vyslanec hrabě Berchtold Petrohrad a kníže Urussov odešel z Vídně. Stejně má nastati v zastoupeni obou států změna i teď: na místě ruského velvyslance šl. Gíersa nastoupí do- zavadní ruský vyslanec v Bukurešti Mikoláš šl. Šebeko, a také rakouský velvyslanec Petrohradě hrabě Thurn Valsassína od- stoupí. Jeho nástupce není ještě znám, má se však za to, že to nebude dosavadní rakouský vyslanec v Bukurešti princ Fürstenberg- jenž prý na nedávné audienci jednal o místě ještě vyšším, nýbrž buď sekční chef v mini- sterstvu zahraničí hrabě Bedřich Szapary anebo někdo jiný. Rozhodne se to co nejdříve Hr. Douglas Thurn Valsassina není ještě stár 50 let, vstoupí však již do disponíbility Je to zřejmý projev nemilosti, neboť petro- hradské vyslanectví bylo až dosud nejvýznan- nějším místem rakouské diplomacie, a obu poslední ministři, hr. Aehrenthal i hr. Berch- told, přišli odtamtud. O příčině sděluje „Tägi Rundschau“, že spadá již do poloviny letoš- ního března, kdy vídeňská a petrohradská vlá- da vydaly stejná prohlášení o demobi- isaci. K nemalému překvapení rakouské i ostatní veřejnosti vyšlo tehdy ruské prohlá- šení s dodatkem, že rakouská vláda v Petro- hradě oznámila, že nemá vůči balkán- ským státům nepřátelských úmy slů. Ruská vláda čelila však Vídni na její ne- libost konstatováním, že tento dodatek nepři- pojila k textu libovolně, nýbrž se souhla- sem hraběte Thurna. Ministr Sazo- nov obrátil se totiž v kritické chvíli rusko- rakouského vyjednávání na hraběte se žádo- stí, aby na uklidnění slavjanofilských kruhů směl tento dodatek uveřejnit, a hrabě Thur na svoji zodpovědnost svolil.
Urussov Mikoláš Thurn Fürstenberg Szapara Douglas Thurn Sazo Thur Vídeň Bukurešť Petrohrad Hradec Petra Petrahrad Berchtold Petrohrad Täg Rundschau
21 article Ze života Srbů Lužických.
Ze života Srbů Lužických. Ves Pančice u Kamence v král. Saském byla v neděli místem sjezdu srbských spolků lužických. Dostavila se tam poselstva všech srbsko-lužických spolků k posvěcení praporu „Lipy Srbské“ t. j. zpěváckého spolku v Pan- čicích. „Lípa Srbská“ trvá již pět let a dobře se rozvíjí. Posvěcení praporu bylo národní slavností, jako u nás bývalo v letech šedesá- tých. Účastníků bylo na tisíc. Kromě mužů bylo i dosti ženských v pěkných národních krojích. Spolkových praporů vlálo deset. Na nich byly nápisy: 1. Spewacke Towarstwo Li- pa Serbska v Pančicích, 2. Katolske towar- stwo v Kukoně, 3. Katolska Bjesada v Balbi- čanské Vosadě, 4. Bjesada v Jasenci, 5. Ka- tolske Kasino v Kamenci, 6. Katolske Towar- stwo mlodzenców v Radvoří, 7. Spewacke To- warstwo Jednota v Krosticích, 8. Serbske To- warstwo Lipa v Rakecích, 9. Kriegerverein v Kamenci.
Srba Balbi Ka Kamenec Katolske Towar Radvořit Pančice u Kamenka Jednota Lipo srbský Krostice
22 article
Pančice byly celé ozdobeny prapory bělo-červeno-modrými, kteréžto barvy jsou národní lužicko-srbské. Přespolním hostům Slovanům vykázána čestná místa. V klášter- ním kostele při svěcení byly zazpívány kan- táty lužicko-srbského skladatele Kocora. P mši a kázání, jež měl kaplan číž ze Žitavy, zpívány před kostelem lužicko-srbské sklad- by Handrije Zejlera a J. Slodeňka. Od kostela šli účastníci průvodem pod prapory na blíz- kou louku, kde byly prostřeny stoly. Za sto- lem byly pronášeny řečí a přípitky i telegra- my. Ze slovanských hostí bylo nejvice Čechů. Byli to: dr. Viktor Stumpf z Jičína, prof. Ant. Fleischmann z Kladna, dr. Václav Melichar s manželkou z Prahy, náčelník Sokola česko- dubského Ludvík Roubíček, tajemník Slov. klubu v Praze Stanislav Forman, dr. Antonín Beer z Prahy a j. Poláků přijelo několik z Po- znaně, Berlína, Krakova a Lvova. Rusko bylo zastoupeno prof. Francevem z Varšavy a pro- fesorem Janem Brylem, rozeným lužickým Srbem. I dva poslancí na říšském sněmu byli přítomní: Bart z Brezinky a Kokla z Uhroščic Srbsko-lužických kněží bylo sedm, mezi nim známý kaplan Delenk z Budišína. Ruský tísk a francouzské zájmy. V Paříži, 24. srpna. Jeden z aejvlivnějších a nejnadanějších ruských žurnalistů p. E. Dmitriev, redaktor a pařížsky dopisovatel „Rěči“. vhodně odpovídá v záhlavt
Zejler J Slodeněk Čecho doktor Stumpf profesor Antonín Fleischmann Václav Melichar Roubíček Forman Beer Polák Francev Bryl Srb Delenk E Dmitriev Žitava Jičín Kladno Praha Berlín Krakov Lvov Rusko Varšava Uhroščice Srbsko Paříž Slovan Sokol českýdubský Bart Brezinka Kokl
23 article
„Parížského Věstníku“ na výtky, obsa- žené v článku pařížského denníku „Gaulots“ podepsané pseudonymem: „Starý diplomat Odmitaje nařčení, že pařížští dopisovatelé ru- ských časopisů nekonali svou povinnost, praví, že ruský žurnalista pohlíží na spolek francouzsko- ruský se stanoviska čistě ruského a dává jasně na srozuměnou, že je na čase, aby francouzští novi- náři pochopili, že spolek francouzsko-ruský nemůže se obejíti bez souhlasu a podpory ruské veřejnosti a s tím že musí i počítati, jako počitati musí s mí- něním ruského tisku. Vítáme opravdu toto prohlášení se strany nej- povolanější, neboť jest nám známkou, že Řusko počíná se vymaňovati z cizích vlivů a že hlasu ruského lidu dostává se konečně přece vždy více platnosti. Pan Dmitriev píše: „Francouzští žurnalísté brzo zanechali pole- miky, kterou sami počali s ruskými žurnály o otázce revise bukurešťského míru: pochopili, že taková polemika podrážela by důvěru ve spojenectví fran- couzsko-ruské. Avšak po konečném rozuzlení o- tázky přece jen nemohli zakrýti radost, aby nepo- chlubili se svou žurnalistickou prozíravostí a poli- tickou pronikavostí. Starý diplomat' v „Gaulois“ činí paříž- ské dopisovatele ruských časopisů zodpovědné z vzniknuvší nedorozumění francouzsko-ruské v mi- nulém týdnu. Kdyby byli splnili svou úlohu a vyžá- dali si v této otázce zprávy přímo od francouz- ského ministerstva zahraničních záležitostí a pal bezodkladně byli posílali ukonejšující telegra- my do vlasti, nebyl by vznikl též rozpor názorů mezi pařížskými a petrohradskými orgány při zkoušení podminek míru na Balkáně.
Dmitriev Balkán
24 article
Když pak objevili se Řekové se svými nároky. ruská diplomacie zaručila si předem souhlas diplo- macie francouzské o východě Bulharska na moř Egejské, k němuž mu Řekové chtěli zatarasiti úplně cestu. V Paříži souhlasili, že by to bylo přece trošku mnoho a postarali se, aby zmírnili laskominy Řeků přiznavše jim však Kavalu. O tomto přístavu ne- bylo pak na besedách mezi francouzskými a ru- skými diplomaty rozmlouváno a v Paříži nevěděli že v Petrohradě vyslanci Ferdinanda I. bylo naopai přislíbeno navrácení Kavaly Bulharům. Dle mínění starého diplomata, kdyby bylo ru- skému tisku známo, že se stalo nedopatření se strany ruské, která dala slib bez předchozího do- hodnali se s Paříží, nebyl by byl dán podnět ku polemice a vznikla-li by, pařížští korrespondenti byli by ji umičeli, kdyby řekli pravdu o Kavale. Takto ruský tisk byl by si vedl obezřetněji a ne- byl by napadl bez příčiny tisk francouzský a fran- couzskou diplomacií. A pan Dmitriev odpovídá: „Ruský tisk pohlíže na spolek rusko-francouzský se stanoviska ruských zájmů a ne tedy francouzských. Povinnost ruské žurnalistiky nebyla tedy především v úsilí o prestiž francouzské diplomacie a v umíčení polemiky které by mohlo zastaviti přirozený vývin otázky. Byť tvrzení ofic. kruhů byle správné, byť fran- couzská diplomacie neznala ruské rozhodnutío Kavale (což se nám zdá nemyslitelno, p. r.), nebyl to vlastní důvod k vzniklému nedorozumění Úlohou ruských novinářů, na které stěžuje i starý diplomat, nebylo, vyjasniti zodpovědnost té či oné diplomacie, nýbrž ukázati přičiny samého fakta, který byl ruskému mínění nevyzpytatelnýa poukázání na fakt, že se na Balkáně ruské zájmy střetly s francouzskými.
Řek Bulhar Kavale Dmitriev Bulharsko Paříž Petrohrad Balkán
25 article
Oni to vyjasnili: Příčiny jsou v kombinaci středomořské politiky, dle které sesilené Řecko mohlo by býti prospěšné Francii, a proto i v no- vých finančních plánech pamatováno francouzským finančníky na vládu řeckou a tureckou. Francouzsko-ruské rozladění neohraničilo se však jen otázkou o Kavale. V Rusku přáli si revist bukurešťského míru také pro otázky zabrání osn čistě bulharských v Makedonií. A také v otázce Drinopole ruské snahy nedoznaly žádoucího po- rozumění a podpory se strany francouzské. Ruská diplomacie, která; upřímně řečeno, pro- jevila velmi málo prozíravosti a houževnatosti utsmiřila se odstavením revise, neodhodlá se včasně k zakročení v drinopolské otázce. Ale ruská diplo- macie nepředstavuje ještě celou Rus. Bylo by na čase, aby francouzský tisk poroz- uměl, že alliance francouzsko-ruská nemůže se obejíti bez souhlasu a podpory ruské veřejnosti s ní že musí i počitati, jako počítati musí i s míně- ním ruského tisku. A ruskému tisku netřeba poučení od paříž- ských oficielních kruhů, ale naopak ruský tisk by mohl poukázati na bludné cesty středomořské po- lítiky a finančních kombinací, které neposlouží ani —Cr— zájmům Francie.
Kavale Řecko Francie Rusko Makedonie Drinopol
26 article
Francouzsko-německé vyjednávání o bagdadskou dráhu. Podle ujednání, o němž se rozepsal pařižský »Temps«, jehož zpráva uveřejněna byla ve večer- ním vydání, by se stala celá bagdadská železnice od Haidar-Paše až do Basry, která podle anglicko- turecké dohody v květnu učiněné jest. jejím ko- nečným bodem, podníkem jen německého kapitálu Anglie se vzdala účastenství na trati Bagdad- Basra, vyhradivši si pouze dvě ředitelská místa v její správě, aby si zajistila vliv na úpravu tarifů. Francouzské účastenství na půjěce, dosud na stavbu dráhy vydané, bylo 30 procent, které pře- cházejí na Německou banku. Francouzsko-německé ujednání doplňuje dohodu s Anglií; jím jest podle německého přání vyřízena dlouholetá sporn otázka, které skupiné připadnouti má kontrola nad železnicí a zejména její konečnou částí. Z německých protikoncesí, které záležejí v tom. že Německo upustí od nároků na účastenství na jistých drahách v Syrii a Východní Anatolii patrno, že se tu uskutečňuje jakési ohraničen hospodářských zájmových síér v asíjském Turecku.
Haidar Basra Anglie Bagdád Německo Sýrie východní Anatólie Turecko
27 article
Německá diplomacie získala na Balkáně dobré přátele. Postup německé diplomacie za balkánské války chválí »Tägliche Rundschau«, uznávajíc, že německá vláda rozvážně šla svou cestou a obratně využitkovala příznivého položení, a také v roz- hodné chvíli důrazně promluvila, takže dnes troj- spolek jest tak pevný, jako dávno nebyl. a Ně- mecko i mezi novými balkánskými mocnostmí zí- skalo dobré přátele. »Že se německá vláda nelekala při všem přátelství k Rakousku jíti vlastní vestou a vysloviti se proti revisi míru bukureštského, dlužno jí uznati za zásluhu, ač se v Rakousku ozvaly hlasy, pochybující o spoje- necké věrnosti německé. Žatím zajisté uznali i v Rakousku, že spojenecká věrnost německá nemůže záležeti v sledování všech často podiv- ných cest rakouské politiky, nýbrž v tom, že Ně- mecko ve vážné chvíli v plné zbroji stane po boku sousednímu státu, jenž ovšem, což ni «dy nesmíme zapomenouti, se svými balkánskými sta- rostmi nese i naše, od něhož však také žádati musíme, aby bral náležitý ohled i na naše zájmy.- Změna na anglickém velvyslanectví ve Vídní.
Balkán Rakousko Vídeň Tägliche Rundschau
28 article
Odchod anglického velvyslance vídeňského Sira Fairfaxe Cartwrighta, jenž znamená úplné opuštění diplomalických služeb, vítají říšsko-ně- mecké listy jako příznak přívětivějšího poměru anglickoněmeckého. Sir Cartwright jest na od- chodu svém provázen německým tiskem jako jeden z největších odpůrců Německa v anglické diplomacii. Tentýž tísk ohřívá aféru, která v době marocké krise vzbudila rozruch ve všem světěa v Německu roztrpčení. Stru C rtwríghtoví byl přičítán úsudek, uložený v interviewu »anglického diplomata« ve vídeňském listě. V něm byla ně- meckému císaři vytýkána vyzývavost a ohrožo- vání míru. Na diplomatickou akci se dostalo Ně- mecku zadostučinění prohlášením anglické vlády že za onen intervicw není zodpověden žádný nn- glický diplomat.
Cartwright Německo Str C
29 article
K manifestu brasilského pretendenta. Princ Ludvik z Braganzy, jenž oznámeným manifestem nabízí Brasilii své síly a služby, jest vnukem posledního císaře brasilského Pedra II jenž byl sesazen dne 15. listopadu 1889 povstž ním, vedeným generálem da Fonseca. Císař ze- mřel po dvou létech v Portugalsku. Jeho dcera Isabella se provdala dne 15. října 1864 v Riu de Janeiro za prince Gastona z Orleansu, hraběte z Eu. Ten a jeho potomstvo se stali dohodou mezi chefem francouzského domu dynastie bour- bonsko-orleanské a hrabětem z Eu pretendenty na brasilský lrůn. Členové tohoto rodu mají jméno z Orleansu a Braganzy. Nynější pretendent Lud- vík princ z Braganzy jest druhým synem hraběte z Eu. Narozen v Petropoli dne 26. ledna 1878. jest nadporučíkem v záloze rakouského husar- ského pluku čís. 5. Roku 1908 pojal za choť prin- ceznu Marii Piu Bourbonsko-Sicilskou. Jeho starší bratr princ Petr se vzdal nároků na trůn roku 1908. Princ Petr jest rytmistrem v záloze rakou- ského hulánského pluku čís. 7; od roku 1908 jest ženat s hraběnkou Marií Alžbětou Dobržen- skou z Dobrženíc. Revoluce v číně poražena. Z Londýna, 27. srpna. (K. k.] »Morning- post« oznamuje ze Šanchaje ze dne 26. t. m: Ge- nerál Čangsun telegrafuje, že jeho jízda vtrhla v 10 hodin dopoledne do Nankinu. Včerejšího bombardování zúčastnily se také čínské křižáky.
Ludvik Isabella Gaston z Orleans Pius Petr Marie Alžběta Dobržit Braganza Portugalsko Rio jít Janeiro Orleans Londýn Nankin Brasilia
30 article Denni zprávy.
Denni zprávy. — Krajský sjezd důvěrníků 22 volební skupiny koná se v neděli 31. srpna o 3. hod. odpol. v Nové Pace (sál hotelu Mach). — Deputace českých stran, sestávající z pánů: A. Švehly, V. Choce, K. St. So- kola, dra. Šubrta dostavila se dnes k mi- stodržiteli král. Českého knížeti Thunovi a jménem zúčastněných stran (české strany agrární, české strany pokrokové, katolicko- národní strany konservativní, křesťansko-so- ciální, národní str. svobodomyslné, národně- sociální, národní a státoprávně pokrokové), sdělila jemu usnesení plenární schůze perma- nentní komise ze dne 25. srpna t. r.: 1. Vláda se vyzývá, aby ve smyslu §§ 10. a 6. platného zemského zřízení a patentu rozpouštěcího ze dne 26. července t. r. vypsala volby do sněmu král. Českého. 2. Úkolem nového sněmu budiž provedení volební reformy. Po provedení této budiž sněm rozpuštěn a volby dle nového řá- du provedeny. Při této příležitosti bylo všemi přítomnými znovu akcentováno stanovisko če- ských stran proti jakémukoliv oktroji a varo- váno před řešením nastalé krise král. Českého cestou protiústavní. Pan místodržítel vzal na vědomí prohlášení deputace a přijal podané písemné usnesení českých stran se slibem, že je vládě předloží. V nastalém rozhovoru, je- hož zúčastnili se všichni přítomní, vyměněny názory o politických poměrech v král. Če- ském.
Mach A Švehla V Choc Šubrt Thun Nová Paka
31 article
— Více světla. „Právo Lidu“ vyslovilo včera obavu, že by snad druhé strany, zastou- pené v permanentní komisi býv. svazu zem- ských poslanců českých, buď z neprozíravosti nebo dokonce z obmyslnosti „chtěly stavět stranu národně-sociální přímo do popředí če- ské politiky ve chvíli, kdy česko-německá otázka dostoupila do takového stadia, v něm se nalézá dnes.“ Pokud se týče národní strany svobodomyslné, jsou obavy sociálně-demokra- tického denníku zbytečné. Naše strana síce v zájmu věci přistoupila ke společné akci pro vypsání voleb a svolání sněmu za účelem pro- jednání volební opravy, leč usnesením akčního výboru ze dne 20. srpna učinila krok dále, nezbytný pro každého, kdo o politice myslía neprovozuje ji jen pro potištění papíru: usne- sení našeho akčního výboru postavilo za před- poklad této společné akce snažení se o děl- nost sněmu, který má být svolán, a poně- vadž dělnost sněmu mohou zaručiti strany sně- movní, tedy se náš akční výbor vyslovil pro nové česko-německé jednání, jež dělnost sněmu zrovna v nynější situací může zaručiti. Již z toho, že mezi tímto usnesením našeho akčního výboru a sjezdu důvěrníků n jedné a mezi usnesením sjezdu strany národně- sociální, jež zamítá jakékoliv jednání s Němci, na straně druhé zeje propast odchyl- ných názorů na otázku tak veliké zásadní důležitosti, mohlo si „Právo
Němec akční výbor
32 article
Lidu“ vyvoditi, že naše strana nebude a nemůže se řídit usnesením stra- ny národněsociální. Náš postup k to- mu, co v dané situaci pokládáme za nejpřed- nější úkol a povinnost české politiky, je přece jasný: rychlé odklizení zemské správní komise z Čech a nastolení poměrů ústavních se současným provedením volební opravy, která by zabezpečovala vyděděncům z voleb- ního práva aspoň ono minimum, jež jim po- skytuje Beckova vládní osnova volební. Cesta k tomu všemu vede jen česko-německým vy- rovnáním. Ovšem, kdo nechce jednat vůbec o vyrovnání s Němci, jako národní sociálové ostatní jejich spolupracovníci — chce snad oktroj ..
Beckův Němec Čechy
33 article
— Kdo jsou legální zástupcové českého ná- roda? Tuto otázku vyvolávají výroky býv. příse- dicího zem. výboru Žďárského, uveřejněné včera v denníku státoprávně-pokrokovém. Pro bu- doucnost zaznamenáváme je doslovně. Pan říš. posl. Žďárský na otázku, jak soudí o novém pokusu česko-německého jednání o dohodu, pravil- „Zemský sněm království Českého jest jediné místo, odkudž noví jednatelé miroví vyjíti mohou. Ben usnesení, nebo splnomocnění zástupců našichv zemském sněmu je dle mého názoru nemožno, by někdo jménem českého národa vyjednávati směl. Kdyby vláda vzdor všem zkušenostem dosavadním k tomuto kroku se naklonití chtěla, pak byti kdož by c. k. vládou k akci smiřovací měli být vyhlédnuti, musili si před uposlechnutím uvědo- miti, že jednají jen jako důvěrníci c. k. vlády nikoliv ale jako plnomocníci ná- roda... Má-li býti dosaženo smíru cenného trvalého, musí býti legálními zástupci obou národů sjednán. A těmito zástupci jsou jen poslanci zem- ského sněmu království Českého.“ Nevíme, bude-li česká strana agrární říš. posl. Žďárskému vděčna za to, že, nevyčkav usnesení kompetentních orgánů své strany, určuje sám příští postup její v otázce tak důležité. Leč to je věc české strany agrární Rozhodně však nemůžeme souhlasiti s názorem posl. Ždárského, že by pouze zemští poslanti mohli být považování za jedině legální zástupee cbou národů. Již složení vyrovnávací komise ja- zykové při posledním jednání vyrovnávacím doka- zuje, že názor posl. Žďárského je neudržitelný, nebot členy jejími byli i říšští poslanci, kteří zemskéh maňdátu vůbec neměli, a sice náž dr. Rašín agrárník Bukvaj. Přirozeně zemským po
Žďárský ben doktor Rašín Bukvaj