ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 87a80190-8f16-11dd-8b08-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 36 celkem · entity: place 100, org 21, person 93, work 6
1 masthead
Ročnik padesátý třeti.
2 masthead
V Praze, ve středu 27. srpna 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 235.
4 article
Naranní avečerní listy o předpláci sei v Praze v administracií na měslc. . . . . . 2 K- na čtvrt leta .. 6 K — s dvoji donáškou na měsle. na čtvrt leta . ve fliálkách na měslo. . 2. K. 80 a měsíc Pošsou- na čevriiea: e s dvoji zásllkou aa měslo.. . . . . 8 K H0 na dtvrt leta . . . . 1I K 40 špn Po uzavření míru. Bulharsko nevyjednává s Tureckem. — Turecké vojsko neustoupilo. M. Z Kolína nad Rýnem, 27. srpna. (Zvl telegr. „N. L.“) Oproti cařihradským zprávám vídeňských novin prohlašuje nejurčitějším způsobem sofijský dopisovatel „Koelnische Zeitungu“, žebulharská vláda s Ture- ckem o Thrakii a Drinopol nikte- rak nevyjednává, ba že s ním vy- jednávati ani nehodlá, plovažujíc takové vyjednávání za věc vůbe nevhodnou. Bulharsko očekává od velmo- cí, že se postarají, aby londýnský mír jejž balkánským národůmiynuti- Iy, také proveden byl. Bulharsko z tím účelem nebude ani vyjednávat ani bojovat.
Praha Bulharsko Turecko Kolín nad Rýn Drinopol Koelnische Zeitung
5 article
— Zprávy evropských novin, že turecké voj- sko již ustoupilo z územi na západn straně Marice, vzbudilý v Sofij úžas, poněvadž je opak toho prav- dou: rozloženě tam turecké vojsko, počtem více než 20.000 mužů, provedlo samovolně obsazení řečeného území dříve, než tam při- jíti mohlo vojsko bulharské. čím jménem a o čem vyjednává Načevič? o Z Cařihradu, 27, srpna. Na Portě se pro- hlašuje, že drinopolská záležitost jest téměr již úplně rozřešena, a že Drinopol zůstane tu- reckým majetkem. Přes veškerá dementi tvrdí se tu, že Načevič s Portou vyjedná- vá a že Bulharsko dokonce o Drinopoli ani nemluví. Vyjednává-li Načevič s plnou mocí bulharské vlády, ovšem se neřiká.s Z Londýna, 27. srpna. „Daily Mail“ ozna- muje z Cařihradu, že drinopolská otázka byla přímým vyjednáváním s bulharským zvláštním vyslancem Načevičem již rozřešena. Nej- lepším důkazem toho jest, že vyjednávání Načevičem netýká se již Drino- pole a otázek kompensací, nýbrž ji- ných záležitostí, které rovněž budou záhy vyřízeny, Jánern
Marika Načevič Cařihrad Drinopol Bulharsko Londýn Drina evropský novina Daily Maila
6 article
Otázka Drinopole a finančního boykotu proti Turecku. Z Petrohradu, 27. srpna. (.N. W. T. ) „Novoje Vremja“ píše: Drinopolská otázk zaměstnává nyní neustále evropské diploma- tické kabinety. Ministr zahraničních záležito- stí Sazonov měl v posledních dnech neustá- lé porady s tureckým velvyslancem Turcha- nem pašou s velvyslanci rakousko-uher- ským, francouzským, německým a anglickým. Ruská diplomacie jest stále přesvědčena, že finanční boykot Turecka je jediným správ- ným prostředkem, kterým se Turecko donuti k dodržení londýnské smlouvy. Provedení boykotu není ještě vypracováno. Zprávy novin o turecké půjčce v Americe označují se v ru- ských vládních kruzích jako nevěrohodné. Ruská diplomacie je přesvědčena, že Turecku nepodaří se bez svolení velmocí uzavříti větší one půjčku. Drinopolská otázka a nová turecká půjčka. Z Paříže, 27. srpna. „Temps“ popírá, že bude v říjnu v Paříži upisována nová turecká půjčka a dodává, že její umistění v Paříži závislým by za všech případů bylo učiněno na úpravě otázky drinopolské. vínad ale Turecko vyvraci.díe Z Cařihradu, 27. srpna. (K. k.) Porta vy- vrací zprávu, že vojsko turecké obsadilo Gi- mildžinu a Mustanli. nad emeavsoe ned olennabal Bulharsko vyvrací.v lečalde. Ze Sofije, 26. srpna. (K. k.) „B. t. a.“ pro- hlašuje za úplně smýšlenou zprávu některých zahraničních listů, že vojáci, vracející se do vlasti, zavdali podnět ke krvavým bitkám a že uspořádali projevy proti politice bývalého předsedy ministerstva. rdo m miislo olomí e
Sazonov Port Drinopol Turecko Petrohrad Amerika Paříž Cařihrad Bulharsko Novoj Vremja
7 article
Bezpečnostní opatření pro Dedeagač. Z Athen, 27. srpna. („N. Fr. Pr.“) Jelikož řecké vojsko i loďstvo obdrželo rozkaz, aby dne 28. večer Dedeagač opustilo, požádali konsulové rakousko-uherský, německý, fran- couzský a italský generální konsuláty v Caří- hradě, aby učinily potřebná opatření k ochra- ně svých státních příslušníků, protože město po odchodu řecké posádky bude jevištěm libo- vůle bašibozuků. Odchod rumunského vojska z Bulharska. Ze Sofije, 27. srpna. (B. t. a.) Dle informac ministerstva vnitra opustilo rumunské vojsk téměř úplně území bulharské. Rozhodující úřa dy doufají, že normální doprava železničn v Bulharsku bude koncem srpna obnovena. Nový bulharský vyslanec pro Petrohrad. Ze Sofije, 27. srpna. (K. k.) Jak se na kom petentním místě proslýchá, bude v nejbližš. době jmenován generál Radko Dimitri je v vyslancem v Petrohradě na místě Bobče- va, který bude odvolán.banib eh Car přehlížel černomořské loďstvo. Ze Sevastopolu, 27. srpna. („N. W. T. ) Car vykonal přehlídku černomořského váleč- ného loďstva ruského. Navštívil pancéřovou loď „Jiři Pobědonoscev“, jakož i křižáky „Kagul“ a „Pamjať kňazia Kurija“, a řadové lodi „Rostislav“, „Sinop“ a „Pantělejmon“. Turecko vybuduje si silné loďstvo. Z Caříhradu, 27. srpna. Ministr námořni- ctví admirál Šuruk Mehemed paša pro- hlásil, že jedním z nejdůležitějších příštích úkolů Turecka bude vy- budovati velké a silné loďstvo, které by zabránilo ohrožování asijského po- břeží a Dardanell. Turecký námořní program vyvíjeti se bude stejným tempem, jako řecký volb vběvčed aliqu námořní program. e josbs odn „Hamidijc“. nre Z Cařihradu, 27. srpna. (K. k.) Křižák „Ha- midije“ příplul do Smyrny. Obyvatelstvo uspo- řádalo veliteli nadšené uvítání.
Dedeagač Radka Dimitri Cara Pobědonoscev Rostislav Sinop Šuruk Mehemed Francie Cařit Bulharsko Petrohrad Sevastopol Turecko Cařihrad Smyrna Athena Sofij Caříhrad
8 article Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“. Italská vláda a protiitalské výnosy terstského místodržítele. Z Milána, 27. srpna [„N. Fr. Pr.) „Secolo dovídá se od svého vídeňského dopisovatele: Italský velevyslanec ve Vídni vévoda z Al v ar- ny sešel se v pondělí v poledne s ministrem zahraničních záležitostí hr. Berchtold'em a zpravil jej o trapném dojmu, který učinily v Italii výnosy terstského místodržitele, poukázav při tom na zjev- ný odpor, který jeví se mezi skutečně výbor- nými poměry mezi Italií a Rakou skem a mezi opatřeními terstského místodr- žitele proti Italům. Velevyslanec prohlásil, že mu italský ministr zahraničních záležitostí mar- kýz di San Giuliano nařídil, aby konstatoval. jak trapný dojem v Italii musily způsobiti terstské výnosy, které byly vydány právě nyní, kdy skvělé přijetí ge- nerála Canevy v Rakousku učinilo v Itali nejlepší dojem. Italská vláda lituje to- hoto zakročení, jakož i všebo, co by mohlo zkaliti poměr mezi italským národem a Rakouskem, který se stává stále upřímnějším. Ke konci velevyslanec žá- dal, aby učinila se opatření, která by trapný dojem terstských vý- nosů zahladila. tadose ýhnsen Hr. Berchtold prý celé záleži- tosti a jejích následků živě lito- val a vyžádal si od ministersíva vnitra ze- vrubnou zprávu. Dodal, že použije veškerého svého vlivu a učiní vše, čím by se mohl tento
Berchtold Italos San Caneva Milán Francie Vídeň Rakousko Hradec Italia
10 article
neočekávaný a politováníhodný pří pad uspokojivě vyříditi. žol
11 article Audience ministra Biliňskéhoinve
Audience ministra Biliňskéhoinve Z Lázní Išlu, 27. srpna. (K. k.) Společný ministr financí dr. ryt. Biliňski byl dnes 11. hodině dopolední přijat Jeho Veličenstvem císařem ve slyšení. Audience trvala od 11 do 121/4 hod. Ministr podával Jeho Veličenstvu zevrubnou zprávu o běžných záležitostech lnkdeožvr S nulsondo správních. Odchod velevyslance Gierse z Vídně. Z Petrohradu, 27. srpna. („N. Fr. Pr. Je nyní již jisto, že nynější ruský velevysla- nec u vídeňského dvora šl. Giers své místo opustí a bude jmenován členem říšské rady. Ve Vídni vystřídá jej bukurešťský vyslanee šl. Šebeko. Anglícký velevyslanec Cartwright opustí laozmoží aplloca a Vídeň.budo miula Z Londýna, 26. srpna. (K. k.) (Reuter.) Úřadn sdělení o demisi vídeňského velevyslance sira Cartwrighta praví, že velevyslanec odstoupi lvztesvk oblstev lar z důvodů soukromých. žnoňoh linte pe Z úřadního věstníku.sa miabe se Z Vídně, 27. srpna. (K. k.) „Wiener Zeitung oznamuje: Ministryvnitra jmenoval místodr- žitelské tajemníky Františka Všetečku a Edu- arda Vichra, vrchní okresní komisaře Joseía Tomku a dra. Františka Franka, jakož i mí- stodržitelského tajemníka dra. Bedřícha Janku okresními hejtmany, okresní komisaře dra.
Biliňskéhoinve doktor Biliňski Cartwright Všetečka Vichr Joseía Tomek Franco Vídeň Petrohrad Francie Londýn Ed lázeň Išlu Reuter Wiener Zeitung Ministryvnitra
12 article
Bohuslava Vraného, dra. Theodora A ndelr s a Rudolfa Gogelu místodržitelskými tajemníky v Čecháchi dále okresní komi- saře v Čechách dra. Jindřicha ryt. Gintlaa Františka Velika vrehními okresními komisaři, účetní revidenty Josefa Dudu, Ru- dolfa Fikara, Jana Aupitze a Josefa Peter- ku účetními rady v účetním oddělení místo- držitelství v Praze. — Ministr vytičování jmenoval cvičného učitele na českém ústavu ke vzdělání učitelů v Soběslavi Frantíška Strnada okresním školdozorcem pro české školy školního okresu humpole- ckého. Císař Vílém v Poznaní. Z Berlína, 27. srpna. U příležitosti pobytu cís. Viléma v Poznani byly některým Polá- kům uděleny řády. Lékař dr. H. šl. Swien- cicki v Poznani obdržel titul profesora a 38 Poláků bylo pozváno k císařské hostínč. Všichni prý pozvání přijali. Některé časopisy jim to nyní ostře vytýkají. našeralo j
Vraný Theodor Gogela Jindřich rýt Velik Duda Fikar Aupitz Josef Petra Strnad Vilém doktor Polák Čechy Praha Soběslav Poznaň Berlín
13 article Královský komisař Skerlecz.
Královský komisař Skerlecz. Ze Záhřeba, 27. srpna. (K. k. uher.) Zlep- šení ve stavu královského komisaře baroni Skerlecze trvá. Hojení rány pokračuje Teplo- ta zůstala dnes celé dopoledne pod 379. Proces pro útok na komisaře Skerlecze. Ze Záhřeba, 27. srpna. Vyše třováne s útočníkem Štěpánem Dojčičem, který těžee zranil barona Skerlecze, vedeno jest pro zic- čin pokusu úkladně vraždy, pro urážku pa- novníka a pro urážku členů panovnického rodu, spáchané řečmi, přednesenými v Ameri- ce, které byly také v tamějších novinách nevo uveřejněny. te Bagdadská dráha. Z Paříže, 26. srpna. (K. k.) „Tempsli potvrzuje zprávy německých listů ve příčině vyjednává- ní mezi franeoužskými a německými bankami o dráze bagdadské a pravi: Vy- jednávání to koná se současně v Paříži a v Berli- ně. Rusko a Anglie dostávají každodenně zprávy o jeho průběhu. Rusko upravilo své stanovisko ke dráze bagdadské už v Postupimi, Anglic v brzku podepiše smlouvu, kterou se vzdává trati ažudo Bagdadu. My Francouzově spějeme k likvidaci. V celku děje se vyjednávání, jak zmíněný list tvrdí. na tomto podkladě: Banka otomanská odstoupí bance německé své akeie dráhy bagdadské. Bank německá akcie ty vráli a zřekne se na prospěch Francouzů jiných koncesí železničních při Černém moři a Syrii. Německo obdrží na své trati úiplnou volnost bez cizí kohtroly. Francie bude ve zmíně- ných krajinách sproštěna německé sontěže. aní.
Skerlecz Dojčič Francouzův Francouz Záhřeb Paříž Rusko Anglie Postupim Bagdád Sýrie Německo Francie Skerlecz
14 article
blopí pmt sllle Smlouvač potlačí příčiny třeni mezi oběma zeměmi vednech krise. Definitivní stane se tato nová úprava teprve po úplné dohodě mezi Paříží, Petrohradem, Londýnem a teprve po úplné a vzájemné smlouvě tří mocno- stí dohody s Tureckem. Pokud jde o nastávajíc vydání nové turecké půjčky v listopadu v Paříži, praví „Temps“, že tato záležitost bude na všechen způsob záviseti na úpravě otázky drinopolské. o mošudo a zliasa Kokovcov,ob ouod š1al o Z Petrohradu, 27. srpna. (K. k.) „Petro- hradská tel. agentura“ sděluje: Předseda mi- nisterstva Kokovcov odjel do Niž. Novgorodu Manifest brazilského praetendenta. Z Ria de Janeiro, 26. srpna. (K. k.) Listy uve- řejňují manifest praetendenta trůnu brazilského, prince Louise z Braganzy, ve kterémž kritisuje zevrubně nynější režim a dává se vlasti k dispo- sici ujišťuje, že je hotov ke každé oběti. Japonsko a Kalifornie. 5 s Z Wasbingtonu, 26. srpna. (K. k.) Velevyslane japonský odevzdal státnímu tajemníku Bryanovi nejnovější notu Japonska, týkající se kalifornské otázky pozemkové. nědae voon
Temps Louis Bryan Paříž Petrohrad Londýn Turecko Petra Novgorod Rio jít Janeiro Braganza Japonsko
15 article Spojené státy a Mexiko.ošbtep
Spojené státy a Mexiko.ošbtep Z Mexika, 26. srpna. (K. k.) (Ass. Press.) Opro- ti zprávám z Washingtonu, že John Lind nebyl odvolán a že ani nehodlá Mexiko opustiti, praví se, že dnes ráno odcestoval do Veracruzu, aby se ihned odebral do Spojených států. lnabe Z Washingtonu, 26. srpna. [K. k.) Žádost Huer- tova ku presidentovi Wilsonovi, aby čtení posel- ství bylo odloženo o den, považuje se za znamení kompromisu se strany Linda nebo Wilsona, který by mohl umožniti konečné urovnání sporu. Z Washingtonu, 26. srpna. (K. k.) Vlakem. kterým odjíždí Lind do Veracruzu, odcestovali těž četní Američané. Bryan ztrávil celou noc ve stát- ním departementu, aby vyčkal zpráv Lindových kocka hláka. ela leb Opposice Němců z Čech šebana dělá svým chomutovským původcům již nyní znač- né starosti. Němci jsou v těžkých nejistotách, jím ve svých novinách dávají dvojí projev: jednak hro- da e zeb, jednak kritiky.
John Linda Wilson Linda Američan Lindův Němec Čo spojený stát Mexiko Asso Washington Veracruz Press
16 article
Taktiku snazší, t. j. taktiku hrozeb sleduje dne „Bohemia“. Znova schválivší a pochválivši cho- mutovskou opposiční resoluci, útočí na minister- ského předsedu hr. Stürgkha, že dnes nechce ně- mecké deputaci dáti určitou odpověď, nýbrž že si chce své rozhodnutí zústavili na dobu pozdější „Bohemia“ zamítá tute vládní taktiku odkladnou hrozic, že do podzimního zasedání řišské rady ne- spokojenost a nevole Němců v Čechách ještě vzro- ste, jestliže vláda nechce již teď zodpověděti ně- mecké stížnosti. Při tom však „Bohemia“ sama ukazuje, kde je tentokráte slabina Němců z Čechn je skryta v nejistotě, jak se zachová německonacio- nální svaz, a drážděna jest obavou, želi německo- nacionální svaz odročí své rozhodniti o své taktice v podzimním zasedání vídeň. parlamentu, jestliže dnes ministerský předseda nedá určitou odpověd deputaci bývalého svazu německých poslanců na sněmě českém. oldel něhs v n
Němec Čechy Bohemia
17 article
Děníc se toho, „Bchemia“ hrozí německonacio- nálnímu svazu, že fráze o německém souručenství ve vídeňském parlamentě je konečně pohřbena. ukáže-li se, že reální politikové německo-nacionál- ního svazu se s vládou shodii, že odloží své takti- cké rozhodnutí, jež Němei z Čech žádají, h Tímto způsobem projevují se daes v „Bohe- mii nepříznivé účinky nedělního článku dra, Steln- wendra, který sice Němcům z Čech slíbil podporu německo-nacionálního svazu, ale s podmínkou, že se podřídí jeho vedení, jehož prvním slovem nyní je, již v této době nečiniti o příští taktice nijakého rozhodnutí.b veol iquol oltssidae nslen My Čechové zajisté můžeme hrozby „Bohemie“ bráti klidně na vědomí, neboť není pochyby, že němoeko-nacionální svazo má pro Němče z Čech nepoměrně větší význam nežli Němci z Čech pro německo-nacionální svaz. KdežtoBohemia hrozí, Prager Tagblatt po- číná si kriticky. Ve své dnešní úvaze vykládá, že německá obstrukce na sněmě českém byla pouze
Němei Němec Čecho Prager nální svaz Čechy Bohemia
18 article
V drobném prodejle ranní čislo o sobě za večerní. za d l Vo filiálkách na venkově- ranní čisle večerní . . . . . . . . 5t inaeráty plati se hotově napřed- Předplacení a inserty příjín administrace v Marianské ul., F Tam nacházeji se tél redakce, tiskárna a expodhioe „Národních Listá- Enkopisy se nevracspi
národní Listat
19 article
landon doadeaso
20 article
odltn ninbel zi
21 article
ukl ovžs, so kdlos zla lal
22 article
pomůckou pro vytčený účel, jímž však věru nebyla správní komise; německá obstrukce na sněmě zna- menala pouze bitku předních stráží, jejichž ví- tězství mělo umožniti hlavní protičeský útok n říšské radě: Němci měli ve vídeňském parlamenta příměti vládu, aby na Češích vynutila smír s Němci. a fo aspoň částečný, který již by býval německým úspěchem, možným už proto, že Češí skutečně také byli ke smiru ochotní. Německo-nacionální svaz jako prvá skupina vládní měl takto účinkovati na vládu, a za odhlasování státních nezbytností měl si dát zaplatiti určitými vládními činy v Čechách. Vůbee, hlásá „Pr. Tagblatt“, politika jest obchod, a poměry německé politiky byly by lepší, kdyby německá politika byla obchodničtější a méně pro- fesorská. Po této řečí uvažuje „Pr. Tagblatt“ o rozhod- nutí, jež od německo-nacionálního svazu žádají Němei z Čech. Uznává, že rozhodnuti to je velmi těžké zvláště pro německé poslance z alpských zemí, poněvadž zájmy svých voličů mohou nesnadno srovnati se svým přechodem do opposice; proto „Prager Tagblatt“ zástavuje německo-nacionálnímu svazu úplnou volnost rozhodnutí, toliko žádaje, aby bylo jasné a určité, a aby mělo pevný blízký cl. neboť pouhé usnesení, třeba opposiční, neznamená níc, nýbrž i ono vyžaduje pevného, zřetelného cíle i jasné cesty pro něj. Konečně „Pr. Tagblatt“ za- haleně naznačuje, že by Němci měli pracovati pro svržení vlády hr. Stürgkha, myslí-li ministerský předsedá, že může dělat politiku bez Němců.
Němec Čech Němei Prager Stürgkh Čechy
23 article
Tato kritika „Tagblattu“ je jistě účelnějš nežli hrozby „Bohemie“, ale jest otázka, jsou-l správny její předpoklady. Tak na př. „Pr. Tagbl.“ vytýká Němcům, že na vládě nevynucovali tlak na Čechy v oboru dorozumivací akce, kdežto ve skutečnosti bylo by bývalo třeba takového tlaku —na Němee, neboť nikoli Češi, nýbrž Němci kaž- dou chvíli utíkali z dorozumivací akce, až na kone ji rozbili, všechna ujednání odvolavše. A pokud jde o vytýkanou politiku německo-nacionálního svazu i o naděje, fež „Pr. Tagblatt“ do ní vkládá pro bu- doueno, zajisté Pr. Tagblatt“ předpokládá, že celý německo-nacionální svaz plně souhlasí s programem Němců z Čech na řešení poměrů v Čechách, ale tento předpoklad „Pr. TTagblattu“ právě je vratký: není tajno, že mnozí alpšti Němci program ten vidí neradil Na tom ničeho nezmění projev mlado- německého sdružení německo-nacionálního svazu, které — rovněž dle dnešního „Pr. Tagbl.“ — pro- hlašuje, že vláda se mýli, myslí-li, že alpských Němců bude moci použití proti Němcům z Čech. neboť alpští Němci posuzují boj svých krajanůz čech jako vše všeho Němectva ve stště a doufají, že německé souručenství skvěle vydrží obtěžkací zkoušku, jež je vyprovokována událostmi v Če- chách. e Přeze dr. Stein“aler psal v nedeli podstatně finakr račui pno
Němec Čech doktor Stein Čechy Bohemia Tagblatt
24 article Dr. Antonín Steidl
Dr. Antonín Steidl s mrtev. Z Domažlic došel nás tento telegram: „Bý- valý říšský a zemský poslanec dr. Antonín Steidl včera o 9. hod. večerní v 82. roce věku svého zde zemřel.“ — Zpráva o úmrtí tohoto veterána české politické, samosprávné a vě- decké legie let minulých vzbudí zajisté v nej- širších kruzích naší intelligence hluboký zá- ríutek a neméně i trapné překvapení, nebot dr. Steidl činil přes svůj značný věk dojem muže statného a zdravého. Na podzim loň- ského roku obdržel od své příznivkyně a lze říci přítelkyně, rumunské královny pozvání, aby zavítal do Rumunska a ztrávil jako její host delší dobu na královském zámku v Sinajia chystal se tam také. Ale tím časem nastalo silně politické napěti, Rumunsko začalo zbrojit adr. Steídl pdložil svou návštěvu — po do-
doktor Steidl Domažlice Rumunsko
25 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Letní byt italské královské rodiny. Od kon- ce července tráví královská rodina, k níž se tento- kráte přidala švakrová královny Heleny, černohor- ská princezna Natalie se svými dětmi, na svém let- ním sídle v plemontských Alpách, v loveckém zá- mečku Sancta Anna di Valdieri, v horním údoli Gesso: královna Helena se tu se zálihou oddává lovu pstruhů, který je v jasných alpských vodách vydatný. Praží-li slunko nesnesitelně i do lovecké- ho zámečku (1000 m nad mořem), stěhuje se celá rodina na několik dnů o 560 m výš, do polních stanů, rozbitých u malého horského jezírka Lago delle Rovine, napájeného horským polokem, který tvoří nedaleko nádherný vodopád. Ve dvanáctí stanech je tu umístěn celý dvůr a královna vlast- noručně zásobuje kuchyni pstruhy. Král Emanuel nevydrží dlouho bez činnosti a proto chodí na kamzíky a kozorožce. Kořist dle starého zvyku rozdá v sousedstvu, a la ileolstvi
Helena Valdieri Emanuel plemontský Alpy Lago delle Rovine
26 article
— Originální oznámení čteme v jednom čísle „Grauscer Ztgu.“: Zni: JJelikož jsem zaneprázdňo- ván a od svého povolání zdržován stálými návštěva- mi, jejichž účelem je jenom, abych byl seznamo- ván s vdavek chtivými dcerami, žádám zdvořile. aby bylo od podobného jednání upuštěno. V tiché samotě přes svou svobodu šťastně žijící sta tkář X. Y. Z. — Teď snad nechají vdavek chtivé dámy zarytého mládence jeho osud Italské divadelní anekdoty. „Perseveranza přináší úryvky z nedávno tiskem vyšlých pamětí zesnulého italského divadelného kritika. Giuseppa Caudy. Zvláštní kapitolu věnuje Cauda pověstné pověrčivosti herců, o níž bylo už mnohokrále psá- no. Jest málo herců, kteří nejsou pověrčiví. K to- muto málu patřila také slavná italská tragé dka, Virginie Reiterová, což vidno už z toho, že obývala ve Florencii vilu, která měla „nešťastné“ číslo 13. Když jednoho dae pravila Reíterové její kolegyně: „Zemřela bych strachem, kdybych měla dům číslem 13“, odvětila jí Reiterová: „Nestrachuj se. není opravdu mým úmyslem věnovat ti můj dům. — Za to byl hodně pověrčiv sicilský herec Giovaní Grasso: Když měl jíti na jeviště, počital kroky
Cauda Reiterová Grasso Florencie Grauscer Ztg
27 article
napočítal-li ke kůlise lichý počet, vrátil se, nebot byl pevně přesvědčen, kdyby po lichém počtu kroků vstoupil na jeviště, že by měl neúspěch. nebo že by se aspoň přeřekl. Také vypráví kritik o přeřeknutích přímo neuvěřitelných. Herec Ugo Piperno vyshoupil kdysi v strašidelném kusu „Krva- vá skvrna“. Postava, kterou představoval, má říci na jednom místě: „Dne 30. června 1832 padla na náměstí Grěve hlava: byla to hlava našeho otcel Piperno však řekl bezpřikladně popleten: „Dne 30. června 1832 padla na náměstí Grěve hlava: byla to moje hlaval Ne, našel Ne, byla to hlava nášeho otce!“ Obecenstvo se tak smálo, že Pl- perno se ještě více popleti a chtěje se opraviti stůj co stůj, řekl. „Dne 30. června 1832 padlo na hlavě Grěve náměstí bylo to náměstí našeho pana otcel“ — Ovšem, že jsou také herci, kteří neztratili při přeřeknutí duchapřítomností. Jednoho dne byl hrán v Turině „Montbrissonský prefekt“. Heree. který měl prefekta ohlásiti, řekl místo „Pan pre- fekt“ „Pan perfekt“. Chváli bylo obecenstvo pře- kvapeno, ale pak následoval nezbytný smích. No- velli, který hrál prefekta, vystoupil a řekl. obraceje se k publiku: „K čemu smích? Perfektním prelektem jsem jál = 292 miliony doutníků prošlo v posledním roce brémským tabákovým trhem. Byla by asi dů- kladná bedna, aby se do ní vešlo tolik doutníků. Z tohoto ohromného množství bylo 195 milionů doutníků přiveženo a 97 milionů vyveženo. Pokud se týče peněz, měly přivežené doutníky cenu 9.286.804 mk. a vyvezlo se doutníků za 5.975.430 marek.
Ugo Piperno Heree Chvát Grěve náměstí Turin
28 article
= Ideál muže malých Japonek. / Ideál muže. který si ta která žena vysnila, charakterisuje její vlastní nitro a proto snad nic nepřispívá ku poznání duše ženy tolik jako nároky, jež činí, po- kud se týče vlastností jejího budoucího muže. Je známo, jský ideál muže vysnila si žena nejzápad- nější Američanka, ale žena nejvýchodnější JJapon- ka, o níž se říká, že je skromná, bez nároků, není o mnoho skromnější, jde-li o muže. Ideál Japonky má míti tylo vlastnosti: 1. Nesmí býti lakomý: z nesmí se příliš mnoho starati o svůj oblek: 3. must míti mužné vzezření; 4. v obcování se ženami ne- vol -o smí býti přdiš důvěrný. 5. musí si dáli práci vy- zimabknlhva ndnní neollobab ale tabu no ložiti ženám vše, nně se táži: 6. má míti rozhod- nost a duchapřítomhost: 7. musí miti ideál: 8. má přenechati ženám v rodině správu peněžních zá- ležitostí: 9. nikdy se nesmí uskázati tokuchyni; 10. nikdy nesmí kritisovaliúčesí ab toiletů ženy: 11. nesmí tráviti čas vykládánímí svých přání, ohledně jídla a jiných otázek vkusu, 12. nesmí se michati do záležitostí žen: 13. nesmí býti po delší známo- sti předmětem hnusu ženy: 14. má býti milesrdný: 15. nemá příliš často a dlouho seděti při saké fjaponská kořalkal: 16. nemá býti zamilován do vlastní osoby: 17. nemá býti přílis žárliv.To jsou hlavní ctnosti, které rovněž ctnostná japonská že- na žádá od svého ideálu muže. Rozumi se, že prá- vě tak jako u nás, zůstává často při ideálu a muž, kterého jim osud určí, nemá někdy žádnou z vy- sněných vlastnosti. = St. O. Josil, význačný rumunský lyrický básník, zemřel v Bukurešti v mladém věku 38 let.
Japonka St . O . Josil Bukurešť
29 article
R. 1900 uveřejnil Josif první své básně a od té doby byl oceňovaným spolupracovníkem vynikají- cích rumunských časopisů. Překládal také německé klasické i moderní básníky = Král musí zpívat. „Figaro“ si vzpominá na 100. výročí narozenin jednoho ze svých prvních redaktorů. Eduarda Ourliaca, proslulého svými ztřeštěnými kousky. Jednoho dne — bylo lo po revolučních dnech r. 1830 — objevil se Ourliacs množstvím studentů před Tuileriemi, zavolal ob- čanského krále Ludvíka Filipa na balkon a páno- vitě na něj zvolal: „Král musí zpívat!“ načež dob- rák král, položiv ruce na srdce a obrátiv oči k nebi, chvějícím se hlasem, ostýchavě, spustil mar- sellaisu. Ourliac a jeho průvod se při druhém ver- ši přidali ke zpěvu a pak zuřivě tleskali, načež Ludvík Filip. patrně polichocen, spustil druhou sloku. Byl by patrně odzpíval celou píseň, ale zpo- zoroval, že je terčem úsměšků a troto přestal.
Josif Figaro Ourliaco Ludvík Filip Tuilerie
30 article
Monte Carlo ve staré Indii. Že hráčská vá- šeň ovládá lidi vžady a od nepamětna, toho nej- lepším důkazem je herna, popisovaná prvním zná- mým romanopiscem indické literatury. Daudinem (v 16. stol.), v knize „Dasakumaracarita“. Jeden hrdina knihy líčí svou návštěvu v herně takto: „Šel jsem do herny a vmísil jsem se mezi hráče v kost- ky nebylo mi mezi nimi nikterak volno. Bylo třeba mnohé snésti. Mohlo se tu požorovati všech 25 druhů falešné hry v nejvyšší dekonalosti, na prknech pak těžko zpozorovatelně podvody. Následkem toho létaly pyšně a posměšné poznámky a ruce se pohybovaly nebezpečnými gesty? chtěl-li někdo dostatí zpět svůj vklad nescházelo friků, ke kferým bylo opravdu třeba rozvahy obratnosti a síly ?! = Sochař utonul při koupání. Z Vídně se oznamuje, že v Klosterneuburku utonul při koupání žák sochařské akademie ve Vídni, Hubert Bišinski z Varšavy. gse sn Šnlsi soinpoome o= Propuštěný vyzvědač z Ruska. Z K rla koo- va, 26. srpna. Rakouskosuherský nadporučík pě- šího pluku č. 4. Robert Walloch, který před ně- kolika měsící byl v Rusku odsouzen na 6 let k nu- cené práci a k deporlaci na Sibiř pro vyzvědač- ství, dostal milos a tyto dny dopraven byl na rakouské hranice. sM švodamnš
Daudin Bišinski Walloch Monte Carlo Indie Vídeň Varšava Rusko Sibiř
31 article
Zabloudil v Alpách. Z Vídně, 26. srpna. S zdejšího bankovního ředitele Markusa z Vídeňské bankovní jednoty podnikl v jižních Tyrolích cestu na Mont Christalo, na kteréž patrně zbloudil, nebot jest několik dní pohřešován. — Vojenský řiditelný balon „P 4“ vznesl se o 12 hod. 45 min. v noci u Říma a přistál bez nehody dnes dopoledne o 10 hod. 10 min. u hangaru Camp alto. Balen urazil trať. pro niž rychlovlak potřebu- je 11 hodin, asi za 9 hodin. = Milostné drama v kavárně. Z Pešti, 26 srpna. V jedné zdejší kavárně odehrálo se krvav milostné drama. Sklenářský pomocník Alexander Fränkel udržoval již delší dobu s majitelkou ka- várny, neobyčejně hezkou osobou, milostný po- měr. Oba žili ve společné domácnosti. Pro lehko- vážný život Franklův došlo dnes mezi dvojicí k půtce, při které Fränkel milenku svou zastřelil. Potom střelil se do prsou, ale zranil se lehce. Byl zatčen Sebevražde jeptišky. Z Říma se oznamuje: Na staveništi před Porta Pia byla nalezena mrtvola ženy, oděné v roucho jeptišky. V mrtvole byla zjištěna 50letá sestra Eulalie, členka řádu deer božského Spasitele, světským jménem Marie Venclová ze Svitav na Moravě. Žila delší dobu ve Vídni jako švadlena bílého prádla, pak odejela do Říma, kde vstoupila před desíti lety do jmeno- vá seinor lavžiga lnosonau olo
Camp Alexander Fränkel Franklův Port Pius Venclová Alpy Vídeň Tyroly Řím Pešť Svitava Morava Markusa Mont Christat Eulalie
32 article
d h5unoq vašn vaného řádu. Před časem počaly se na ni jeviti známky choromyslnosti. Z dopisu, který jeptiška zanechala na terasé kláštera, vysvitá, že spáchala sebevraždu skokem s terasy. Aléra Hiladeliské porodníce. Z Nov ého Yorku, 26. srpna. V gynekologickém ústavu ve Filadelfii byli obviněni dva lékaří a dvě ošetřova- telky ze zavádění umělých potratů a byli také zatčeni. Tyto čtyři osoby prý za posledních lek usmrtily přes 1000 děti. Prokuristu na útěku. Z Kolina n. R 26. srpna. (K. k.) Prokurista düsseldorfské filiálky Schafihausenského spolku bankovního Steeg, jenž zpronevěřiv 259.000 marek prchl, byl dnes v Do- naueschingen zatčen. — Neštěstí v horách. Z Vídně, 27. srpna. (K. k) „N. Fr. Pr.“ sděluje z Cortiny d' Ampezzot Jedna zavyslaných záchranných výprav nalezl mrtvolu pohřešovaného medika Arnošta Marcu- se, syna ředitele bankovní jednoty. Medik Marcus podnikl vycházku do pohoří Cristallo bez vůdce. Soudí se, že neštěstí způsobila lavina.
Arnošt Marc Marcus Filadelfie Kolina můj Vídeň Francie Nova ý York Cortina d
33 article
= Tragedie slepcovy lásky. V ústavu slepeů u Dijonu zamiloval se 27letý chovanec Hebert do mladé chovanky ústavu, pocházející ze zámožné rodiny a ucházel se o ni. Rodina však jeho nabíd- nutí odmílla a dívku dala do ústavu v Marseillu. Zamilovaný ubožák, nemaje předmět své touhy na blízku, prchl z ústavu a chtěl najíti ve světě svou zbožňovanou. Několik dní bloudil v okolí. Dijonu, až spadl do řeky a utonul. Srážka lodí. Z Londýn a, 27. srpna. (K. ky Nedaleko mvsu Coravalliského vrazil malý parník španělský „Galaico do boku parníku Hambursko- americké společnosti „Schwarzwald“. „Galaico“ se potopil. Mužstvo jeho převzal parník „Schwarz- wald“, který je dopraví do Fallmouthu zpět. „Schwarzwald“ je pouze nepatrně poškozen a ne- musí plavbu přerušiti. Sašti kovodělníci v Terstu. Z Terstu, 27. srpna. [K. k.) Včera přibylo sem dvěma zvlášt- ními vlaky jižní dráhy 1100 členů saského spolku kovodělníckého na několikadenní pobyt. Byli uvi- láni a provázeni městem svazem zdejších kovo- dělníků došnižji
Hebert Schwarz Dijon Marseille Londýn Schwarzwald Terst Hamburský
34 article
noěa brono
35 article
ob lejbo