1
masthead
Ročnik padesátý třeti.
2
masthead
V Praze, ve středu 27. srpna 1913.
Praha
4
article
Naranní avečerní listy
o předpláci sei
v Praze v administracií
na měslc. . . . . . 2 K-
na čtvrt leta .. 6 K —
s dvoji donáškou
na měsle.
na čtvrt leta .
ve fliálkách
na měslo. . 2. K. 80
a měsíc Pošsou-
na čevriiea: e
s dvoji zásllkou
aa měslo.. . . . . 8 K H0
na dtvrt leta . . . . 1I K 40
špn
Po uzavření míru.
Bulharsko nevyjednává s Tureckem. —
Turecké vojsko neustoupilo.
M. Z Kolína nad Rýnem, 27. srpna. (Zvl
telegr. „N. L.“) Oproti cařihradským zprávám
vídeňských novin prohlašuje nejurčitějším
způsobem sofijský dopisovatel „Koelnische
Zeitungu“, žebulharská vláda s Ture-
ckem o Thrakii a Drinopol nikte-
rak nevyjednává, ba že s ním vy-
jednávati ani nehodlá, plovažujíc
takové vyjednávání za věc vůbe
nevhodnou. Bulharsko očekává od velmo-
cí, že se postarají, aby londýnský mír
jejž balkánským národůmiynuti-
Iy, také proveden byl. Bulharsko z
tím účelem nebude ani vyjednávat ani bojovat.
Praha
Bulharsko
Turecko
Kolín nad Rýn
Drinopol
Koelnische Zeitung
5
article
— Zprávy evropských novin, že turecké voj-
sko již ustoupilo z územi na západn
straně Marice, vzbudilý v Sofij
úžas, poněvadž je opak toho prav-
dou: rozloženě tam turecké vojsko, počtem
více než 20.000 mužů, provedlo samovolně
obsazení řečeného území dříve, než tam při-
jíti mohlo vojsko bulharské.
čím jménem a o čem vyjednává Načevič?
o Z Cařihradu, 27, srpna. Na Portě se pro-
hlašuje, že drinopolská záležitost jest téměr
již úplně rozřešena, a že Drinopol zůstane tu-
reckým majetkem. Přes veškerá dementi tvrdí
se tu, že Načevič s Portou vyjedná-
vá a že Bulharsko dokonce o Drinopoli ani
nemluví. Vyjednává-li Načevič s plnou mocí
bulharské vlády, ovšem se neřiká.s
Z Londýna, 27. srpna. „Daily Mail“ ozna-
muje z Cařihradu, že drinopolská otázka byla
přímým vyjednáváním s bulharským zvláštním
vyslancem Načevičem již rozřešena. Nej-
lepším důkazem toho jest, že vyjednávání
Načevičem netýká se již Drino-
pole a otázek kompensací, nýbrž ji-
ných záležitostí, které rovněž budou
záhy vyřízeny,
Jánern
Marika
Načevič
Cařihrad
Drinopol
Bulharsko
Londýn
Drina
evropský novina
Daily Maila
6
article
Otázka Drinopole a finančního boykotu proti
Turecku.
Z Petrohradu, 27. srpna. (.N. W. T. )
„Novoje Vremja“ píše: Drinopolská otázk
zaměstnává nyní neustále evropské diploma-
tické kabinety. Ministr zahraničních záležito-
stí Sazonov měl v posledních dnech neustá-
lé porady s tureckým velvyslancem Turcha-
nem pašou s velvyslanci rakousko-uher-
ským, francouzským, německým a anglickým.
Ruská diplomacie jest stále přesvědčena, že
finanční boykot Turecka je jediným správ-
ným prostředkem, kterým se Turecko donuti
k dodržení londýnské smlouvy. Provedení
boykotu není ještě vypracováno. Zprávy novin
o turecké půjčce v Americe označují se v ru-
ských vládních kruzích jako nevěrohodné.
Ruská diplomacie je přesvědčena, že Turecku
nepodaří se bez svolení velmocí uzavříti větší
one
půjčku.
Drinopolská otázka a nová turecká půjčka.
Z Paříže, 27. srpna. „Temps“ popírá, že
bude v říjnu v Paříži upisována nová turecká
půjčka a dodává, že její umistění v Paříži
závislým by za všech případů bylo učiněno
na úpravě otázky drinopolské. vínad ale
Turecko vyvraci.díe
Z Cařihradu, 27. srpna. (K. k.) Porta vy-
vrací zprávu, že vojsko turecké obsadilo Gi-
mildžinu a Mustanli. nad emeavsoe
ned olennabal
Bulharsko vyvrací.v lečalde.
Ze Sofije, 26. srpna. (K. k.) „B. t. a.“ pro-
hlašuje za úplně smýšlenou zprávu některých
zahraničních listů, že vojáci, vracející se do
vlasti, zavdali podnět ke krvavým bitkám a že
uspořádali projevy proti politice bývalého
předsedy ministerstva.
rdo
m miislo
olomí e
Sazonov
Port
Drinopol
Turecko
Petrohrad
Amerika
Paříž
Cařihrad
Bulharsko
Novoj Vremja
7
article
Bezpečnostní opatření pro Dedeagač.
Z Athen, 27. srpna. („N. Fr. Pr.“) Jelikož
řecké vojsko i loďstvo obdrželo rozkaz, aby
dne 28. večer Dedeagač opustilo, požádali
konsulové rakousko-uherský, německý, fran-
couzský a italský generální konsuláty v Caří-
hradě, aby učinily potřebná opatření k ochra-
ně svých státních příslušníků, protože město
po odchodu řecké posádky bude jevištěm libo-
vůle bašibozuků.
Odchod rumunského vojska z Bulharska.
Ze Sofije, 27. srpna. (B. t. a.) Dle informac
ministerstva vnitra opustilo rumunské vojsk
téměř úplně území bulharské. Rozhodující úřa
dy doufají, že normální doprava železničn
v Bulharsku bude koncem srpna obnovena.
Nový bulharský vyslanec pro Petrohrad.
Ze Sofije, 27. srpna. (K. k.) Jak se na kom
petentním místě proslýchá, bude v nejbližš.
době jmenován generál Radko Dimitri
je v vyslancem v Petrohradě na místě Bobče-
va, který bude odvolán.banib
eh Car přehlížel černomořské loďstvo.
Ze Sevastopolu, 27. srpna. („N. W. T. )
Car vykonal přehlídku černomořského váleč-
ného loďstva ruského. Navštívil pancéřovou
loď „Jiři Pobědonoscev“, jakož i křižáky
„Kagul“ a „Pamjať kňazia Kurija“, a řadové
lodi „Rostislav“, „Sinop“ a „Pantělejmon“.
Turecko vybuduje si silné loďstvo.
Z Caříhradu, 27. srpna. Ministr námořni-
ctví admirál Šuruk Mehemed paša pro-
hlásil, že jedním z nejdůležitějších
příštích úkolů Turecka bude vy-
budovati velké a silné loďstvo,
které by zabránilo ohrožování asijského po-
břeží a Dardanell. Turecký námořní program
vyvíjeti se bude stejným tempem, jako řecký
volb vběvčed aliqu
námořní program.
e josbs odn
„Hamidijc“.
nre
Z Cařihradu, 27. srpna. (K. k.) Křižák „Ha-
midije“ příplul do Smyrny. Obyvatelstvo uspo-
řádalo veliteli nadšené uvítání.
Dedeagač
Radka Dimitri
Cara
Pobědonoscev
Rostislav
Sinop
Šuruk
Mehemed
Francie
Cařit
Bulharsko
Petrohrad
Sevastopol
Turecko
Cařihrad
Smyrna
Athena
Sofij
Caříhrad
8
article
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Italská vláda a protiitalské výnosy terstského
místodržítele.
Z Milána, 27. srpna [„N. Fr. Pr.) „Secolo
dovídá se od svého vídeňského dopisovatele:
Italský velevyslanec ve Vídni vévoda z Al v ar-
ny sešel se v pondělí v poledne s ministrem
zahraničních záležitostí hr. Berchtold'em
a zpravil jej o trapném dojmu, který
učinily v Italii výnosy terstského
místodržitele, poukázav při tom na zjev-
ný odpor, který jeví se mezi skutečně výbor-
nými poměry mezi Italií a Rakou
skem a mezi opatřeními terstského místodr-
žitele proti Italům. Velevyslanec prohlásil, že
mu italský ministr zahraničních záležitostí mar-
kýz di San Giuliano nařídil, aby konstatoval.
jak trapný dojem v Italii musily
způsobiti terstské výnosy, které
byly vydány právě nyní, kdy skvělé přijetí ge-
nerála Canevy v Rakousku učinilo v Itali
nejlepší dojem. Italská vláda lituje to-
hoto zakročení, jakož i všebo, co by
mohlo zkaliti poměr mezi italským
národem a Rakouskem, který se stává
stále upřímnějším. Ke konci velevyslanec žá-
dal, aby učinila se opatření, která
by trapný dojem terstských vý-
nosů zahladila. tadose ýhnsen
Hr. Berchtold prý celé záleži-
tosti a jejích následků živě lito-
val a vyžádal si od ministersíva vnitra ze-
vrubnou zprávu. Dodal, že použije veškerého
svého vlivu a učiní vše, čím by se mohl tento
Berchtold
Italos
San
Caneva
Milán
Francie
Vídeň
Rakousko
Hradec
Italia
10
article
neočekávaný a politováníhodný pří
pad uspokojivě vyříditi. žol
11
article
Audience ministra Biliňskéhoinve
Audience ministra Biliňskéhoinve
Z Lázní Išlu, 27. srpna. (K. k.) Společný
ministr financí dr. ryt. Biliňski byl dnes
11. hodině dopolední přijat Jeho Veličenstvem
císařem ve slyšení. Audience trvala od 11 do
121/4 hod. Ministr podával Jeho Veličenstvu
zevrubnou zprávu o běžných záležitostech
lnkdeožvr S nulsondo
správních.
Odchod velevyslance Gierse z Vídně.
Z Petrohradu, 27. srpna. („N. Fr. Pr.
Je nyní již jisto, že nynější ruský velevysla-
nec u vídeňského dvora šl. Giers své místo
opustí a bude jmenován členem říšské rady.
Ve Vídni vystřídá jej bukurešťský vyslanee
šl. Šebeko.
Anglícký velevyslanec Cartwright opustí
laozmoží aplloca a Vídeň.budo miula
Z Londýna, 26. srpna. (K. k.) (Reuter.) Úřadn
sdělení o demisi vídeňského velevyslance sira
Cartwrighta praví, že velevyslanec odstoupi
lvztesvk oblstev lar
z důvodů soukromých.
žnoňoh linte pe
Z úřadního věstníku.sa miabe
se
Z Vídně, 27. srpna. (K. k.) „Wiener Zeitung
oznamuje: Ministryvnitra jmenoval místodr-
žitelské tajemníky Františka Všetečku a Edu-
arda Vichra, vrchní okresní komisaře Joseía
Tomku a dra. Františka Franka, jakož i mí-
stodržitelského tajemníka dra. Bedřícha Janku
okresními hejtmany, okresní komisaře dra.
Biliňskéhoinve
doktor
Biliňski
Cartwright
Všetečka
Vichr
Joseía Tomek
Franco
Vídeň
Petrohrad
Francie
Londýn
Ed
lázeň Išlu
Reuter
Wiener Zeitung
Ministryvnitra
12
article
Bohuslava Vraného, dra. Theodora A ndelr s
a Rudolfa Gogelu místodržitelskými
tajemníky v Čecháchi dále okresní komi-
saře v Čechách dra. Jindřicha ryt. Gintlaa
Františka Velika vrehními okresními
komisaři, účetní revidenty Josefa Dudu, Ru-
dolfa Fikara, Jana Aupitze a Josefa Peter-
ku účetními rady v účetním oddělení místo-
držitelství v Praze. — Ministr vytičování
jmenoval cvičného učitele na českém ústavu ke
vzdělání učitelů v Soběslavi Frantíška Strnada
okresním školdozorcem pro české
školy školního okresu humpole-
ckého.
Císař Vílém v Poznaní.
Z Berlína, 27. srpna. U příležitosti pobytu
cís. Viléma v Poznani byly některým Polá-
kům uděleny řády. Lékař dr. H. šl. Swien-
cicki v Poznani obdržel titul profesora a
38 Poláků bylo pozváno k císařské hostínč.
Všichni prý pozvání přijali. Některé časopisy
jim to nyní ostře vytýkají.
našeralo j
Vraný
Theodor
Gogela
Jindřich rýt
Velik
Duda
Fikar
Aupitz
Josef Petra
Strnad
Vilém
doktor
Polák
Čechy
Praha
Soběslav
Poznaň
Berlín
13
article
Královský komisař Skerlecz.
Královský komisař Skerlecz.
Ze Záhřeba, 27. srpna. (K. k. uher.) Zlep-
šení ve stavu královského komisaře baroni
Skerlecze trvá. Hojení rány pokračuje Teplo-
ta zůstala dnes celé dopoledne pod 379.
Proces pro útok na komisaře Skerlecze.
Ze Záhřeba, 27. srpna. Vyše třováne
s útočníkem Štěpánem Dojčičem, který těžee
zranil barona Skerlecze, vedeno jest pro zic-
čin pokusu úkladně vraždy, pro urážku pa-
novníka a pro urážku členů panovnického
rodu, spáchané řečmi, přednesenými v Ameri-
ce, které byly také v tamějších novinách
nevo
uveřejněny.
te
Bagdadská dráha.
Z Paříže, 26. srpna. (K. k.) „Tempsli potvrzuje
zprávy německých listů ve příčině vyjednává-
ní mezi franeoužskými a německými
bankami o dráze bagdadské a pravi: Vy-
jednávání to koná se současně v Paříži a v Berli-
ně. Rusko a Anglie dostávají každodenně zprávy
o jeho průběhu. Rusko upravilo své stanovisko ke
dráze bagdadské už v Postupimi, Anglic v brzku
podepiše smlouvu, kterou se vzdává trati ažudo
Bagdadu. My Francouzově spějeme k likvidaci.
V celku děje se vyjednávání, jak zmíněný list tvrdí.
na tomto podkladě: Banka otomanská odstoupí
bance německé své akeie dráhy bagdadské. Bank
německá akcie ty vráli a zřekne se na prospěch
Francouzů jiných koncesí železničních při Černém
moři a Syrii. Německo obdrží na své trati úiplnou
volnost bez cizí kohtroly. Francie bude ve zmíně-
ných krajinách sproštěna německé sontěže.
aní.
Skerlecz
Dojčič
Francouzův
Francouz
Záhřeb
Paříž
Rusko
Anglie
Postupim
Bagdád
Sýrie
Německo
Francie
Skerlecz
14
article
blopí pmt sllle
Smlouvač potlačí příčiny třeni
mezi oběma zeměmi vednech krise.
Definitivní stane se tato nová úprava teprve po
úplné dohodě mezi Paříží, Petrohradem, Londýnem
a teprve po úplné a vzájemné smlouvě tří mocno-
stí dohody s Tureckem. Pokud jde o nastávajíc
vydání nové turecké půjčky v listopadu v Paříži,
praví „Temps“, že tato záležitost bude na všechen
způsob záviseti na úpravě otázky drinopolské. o
mošudo a zliasa Kokovcov,ob ouod š1al
o Z Petrohradu, 27. srpna. (K. k.) „Petro-
hradská tel. agentura“ sděluje: Předseda mi-
nisterstva Kokovcov odjel do Niž. Novgorodu
Manifest brazilského praetendenta.
Z Ria de Janeiro, 26. srpna. (K. k.) Listy uve-
řejňují manifest praetendenta trůnu brazilského,
prince Louise z Braganzy, ve kterémž kritisuje
zevrubně nynější režim a dává se vlasti k dispo-
sici ujišťuje, že je hotov ke každé oběti.
Japonsko a Kalifornie. 5 s
Z Wasbingtonu, 26. srpna. (K. k.) Velevyslane
japonský odevzdal státnímu tajemníku Bryanovi
nejnovější notu Japonska, týkající se kalifornské
otázky pozemkové.
nědae voon
Temps
Louis
Bryan
Paříž
Petrohrad
Londýn
Turecko
Petra
Novgorod
Rio jít Janeiro
Braganza
Japonsko
15
article
Spojené státy a Mexiko.ošbtep
Spojené státy a Mexiko.ošbtep
Z Mexika, 26. srpna. (K. k.) (Ass. Press.) Opro-
ti zprávám z Washingtonu, že John Lind nebyl
odvolán a že ani nehodlá Mexiko opustiti, praví se,
že dnes ráno odcestoval do Veracruzu, aby se
ihned odebral do Spojených států. lnabe
Z Washingtonu, 26. srpna. [K. k.) Žádost Huer-
tova ku presidentovi Wilsonovi, aby čtení posel-
ství bylo odloženo o den, považuje se za znamení
kompromisu se strany Linda nebo Wilsona, který
by mohl umožniti konečné urovnání sporu.
Z Washingtonu, 26. srpna. (K. k.) Vlakem.
kterým odjíždí Lind do Veracruzu, odcestovali těž
četní Američané. Bryan ztrávil celou noc ve stát-
ním departementu, aby vyčkal zpráv Lindových
kocka hláka.
ela leb Opposice Němců z Čech šebana
dělá svým chomutovským původcům již nyní znač-
né starosti. Němci jsou v těžkých nejistotách, jím
ve svých novinách dávají dvojí projev: jednak hro-
da e
zeb, jednak kritiky.
John Linda
Wilson
Linda
Američan
Lindův
Němec
Čo
spojený stát
Mexiko
Asso
Washington
Veracruz
Press
16
article
Taktiku snazší, t. j. taktiku hrozeb sleduje dne
„Bohemia“. Znova schválivší a pochválivši cho-
mutovskou opposiční resoluci, útočí na minister-
ského předsedu hr. Stürgkha, že dnes nechce ně-
mecké deputaci dáti určitou odpověď, nýbrž že si
chce své rozhodnutí zústavili na dobu pozdější
„Bohemia“ zamítá tute vládní taktiku odkladnou
hrozic, že do podzimního zasedání řišské rady ne-
spokojenost a nevole Němců v Čechách ještě vzro-
ste, jestliže vláda nechce již teď zodpověděti ně-
mecké stížnosti. Při tom však „Bohemia“ sama
ukazuje, kde je tentokráte slabina Němců z Čechn
je skryta v nejistotě, jak se zachová německonacio-
nální svaz, a drážděna jest obavou, želi německo-
nacionální svaz odročí své rozhodniti o své taktice
v podzimním zasedání vídeň. parlamentu, jestliže
dnes ministerský předseda nedá určitou odpověd
deputaci bývalého svazu německých poslanců na
sněmě českém. oldel něhs v n
Němec
Čechy
Bohemia
17
article
Děníc se toho, „Bchemia“ hrozí německonacio-
nálnímu svazu, že fráze o německém souručenství
ve vídeňském parlamentě je konečně pohřbena.
ukáže-li se, že reální politikové německo-nacionál-
ního svazu se s vládou shodii, že odloží své takti-
cké rozhodnutí, jež Němei z Čech žádají, h
Tímto způsobem projevují se daes v „Bohe-
mii nepříznivé účinky nedělního článku dra, Steln-
wendra, který sice Němcům z Čech slíbil podporu
německo-nacionálního svazu, ale s podmínkou, že se
podřídí jeho vedení, jehož prvním slovem nyní je,
již v této době nečiniti o příští taktice nijakého
rozhodnutí.b veol iquol oltssidae nslen
My Čechové zajisté můžeme hrozby „Bohemie“
bráti klidně na vědomí, neboť není pochyby, že
němoeko-nacionální svazo má pro Němče z Čech
nepoměrně větší význam nežli Němci z Čech pro
německo-nacionální svaz.
KdežtoBohemia hrozí, Prager Tagblatt po-
číná si kriticky. Ve své dnešní úvaze vykládá, že
německá obstrukce na sněmě českém byla pouze
Němei
Němec
Čecho
Prager
nální svaz
Čechy
Bohemia
18
article
V drobném prodejle
ranní čislo o sobě
za
večerní. za d l
Vo filiálkách na venkově-
ranní čisle
večerní . . . . . . . . 5t
inaeráty
plati se hotově napřed-
Předplacení a inserty příjín
administrace v Marianské ul., F
Tam nacházeji se tél
redakce, tiskárna a expodhioe
„Národních Listá-
Enkopisy se nevracspi
národní Listat
19
article
landon doadeaso
20
article
odltn
ninbel zi
21
article
ukl ovžs, so kdlos
zla
lal
22
article
pomůckou pro vytčený účel, jímž však věru nebyla
správní komise; německá obstrukce na sněmě zna-
menala pouze bitku předních stráží, jejichž ví-
tězství mělo umožniti hlavní protičeský útok n
říšské radě: Němci měli ve vídeňském parlamenta
příměti vládu, aby na Češích vynutila smír s Němci.
a fo aspoň částečný, který již by býval německým
úspěchem, možným už proto, že Češí skutečně také
byli ke smiru ochotní. Německo-nacionální svaz
jako prvá skupina vládní měl takto účinkovati na
vládu, a za odhlasování státních nezbytností měl si
dát zaplatiti určitými vládními činy v Čechách.
Vůbee, hlásá „Pr. Tagblatt“, politika jest obchod,
a poměry německé politiky byly by lepší, kdyby
německá politika byla obchodničtější a méně pro-
fesorská.
Po této řečí uvažuje „Pr. Tagblatt“ o rozhod-
nutí, jež od německo-nacionálního svazu žádají
Němei z Čech. Uznává, že rozhodnuti to je velmi
těžké zvláště pro německé poslance z alpských
zemí, poněvadž zájmy svých voličů mohou nesnadno
srovnati se svým přechodem do opposice; proto
„Prager Tagblatt“ zástavuje německo-nacionálnímu
svazu úplnou volnost rozhodnutí, toliko žádaje, aby
bylo jasné a určité, a aby mělo pevný blízký cl.
neboť pouhé usnesení, třeba opposiční, neznamená
níc, nýbrž i ono vyžaduje pevného, zřetelného cíle
i jasné cesty pro něj. Konečně „Pr. Tagblatt“ za-
haleně naznačuje, že by Němci měli pracovati pro
svržení vlády hr. Stürgkha, myslí-li ministerský
předsedá, že může dělat politiku bez Němců.
Němec
Čech
Němei
Prager
Stürgkh
Čechy
23
article
Tato kritika „Tagblattu“ je jistě účelnějš
nežli hrozby „Bohemie“, ale jest otázka, jsou-l
správny její předpoklady. Tak na př. „Pr. Tagbl.“
vytýká Němcům, že na vládě nevynucovali tlak
na Čechy v oboru dorozumivací akce, kdežto ve
skutečnosti bylo by bývalo třeba takového tlaku
—na Němee, neboť nikoli Češi, nýbrž Němci kaž-
dou chvíli utíkali z dorozumivací akce, až na kone
ji rozbili, všechna ujednání odvolavše. A pokud jde
o vytýkanou politiku německo-nacionálního svazu
i o naděje, fež „Pr. Tagblatt“ do ní vkládá pro bu-
doueno, zajisté Pr. Tagblatt“ předpokládá, že celý
německo-nacionální svaz plně souhlasí s programem
Němců z Čech na řešení poměrů v Čechách, ale
tento předpoklad „Pr. TTagblattu“ právě je vratký:
není tajno, že mnozí alpšti Němci program ten
vidí neradil Na tom ničeho nezmění projev mlado-
německého sdružení německo-nacionálního svazu,
které — rovněž dle dnešního „Pr. Tagbl.“ — pro-
hlašuje, že vláda se mýli, myslí-li, že alpských
Němců bude moci použití proti Němcům z Čech.
neboť alpští Němci posuzují boj svých krajanůz
čech jako vše všeho Němectva ve stště a doufají,
že německé souručenství skvěle vydrží obtěžkací
zkoušku, jež je vyprovokována událostmi v Če-
chách. e
Přeze dr. Stein“aler psal v nedeli podstatně
finakr račui
pno
Němec
Čech
doktor
Stein
Čechy
Bohemia
Tagblatt
24
article
Dr. Antonín Steidl
Dr. Antonín Steidl
s mrtev.
Z Domažlic došel nás tento telegram: „Bý-
valý říšský a zemský poslanec dr. Antonín
Steidl včera o 9. hod. večerní v 82. roce věku
svého zde zemřel.“ — Zpráva o úmrtí tohoto
veterána české politické, samosprávné a vě-
decké legie let minulých vzbudí zajisté v nej-
širších kruzích naší intelligence hluboký zá-
ríutek a neméně i trapné překvapení, nebot
dr. Steidl činil přes svůj značný věk dojem
muže statného a zdravého. Na podzim loň-
ského roku obdržel od své příznivkyně a lze
říci přítelkyně, rumunské královny pozvání,
aby zavítal do Rumunska a ztrávil jako její
host delší dobu na královském zámku v Sinajia
chystal se tam také. Ale tím časem nastalo
silně politické napěti, Rumunsko začalo zbrojit
adr. Steídl pdložil svou návštěvu — po do-
doktor
Steidl
Domažlice
Rumunsko
25
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Letní byt italské královské rodiny. Od kon-
ce července tráví královská rodina, k níž se tento-
kráte přidala švakrová královny Heleny, černohor-
ská princezna Natalie se svými dětmi, na svém let-
ním sídle v plemontských Alpách, v loveckém zá-
mečku Sancta Anna di Valdieri, v horním údoli
Gesso: královna Helena se tu se zálihou oddává
lovu pstruhů, který je v jasných alpských vodách
vydatný. Praží-li slunko nesnesitelně i do lovecké-
ho zámečku (1000 m nad mořem), stěhuje se celá
rodina na několik dnů o 560 m výš, do polních
stanů, rozbitých u malého horského jezírka Lago
delle Rovine, napájeného horským polokem, který
tvoří nedaleko nádherný vodopád. Ve dvanáctí
stanech je tu umístěn celý dvůr a královna vlast-
noručně zásobuje kuchyni pstruhy. Král Emanuel
nevydrží dlouho bez činnosti a proto chodí na
kamzíky a kozorožce. Kořist dle starého zvyku
rozdá v sousedstvu, a
la ileolstvi
Helena
Valdieri
Emanuel
plemontský Alpy
Lago delle Rovine
26
article
— Originální oznámení čteme v jednom čísle
„Grauscer Ztgu.“: Zni: JJelikož jsem zaneprázdňo-
ván a od svého povolání zdržován stálými návštěva-
mi, jejichž účelem je jenom, abych byl seznamo-
ván s vdavek chtivými dcerami, žádám zdvořile.
aby bylo od podobného jednání upuštěno. V tiché
samotě přes svou svobodu šťastně žijící sta tkář
X. Y. Z. — Teď snad nechají vdavek chtivé dámy
zarytého mládence jeho osud
Italské divadelní anekdoty. „Perseveranza
přináší úryvky z nedávno tiskem vyšlých pamětí
zesnulého italského divadelného kritika. Giuseppa
Caudy. Zvláštní kapitolu věnuje Cauda pověstné
pověrčivosti herců, o níž bylo už mnohokrále psá-
no. Jest málo herců, kteří nejsou pověrčiví. K to-
muto málu patřila také slavná italská tragé dka,
Virginie Reiterová, což vidno už z toho, že obývala
ve Florencii vilu, která měla „nešťastné“ číslo 13.
Když jednoho dae pravila Reíterové její kolegyně:
„Zemřela bych strachem, kdybych měla dům
číslem 13“, odvětila jí Reiterová: „Nestrachuj se.
není opravdu mým úmyslem věnovat ti můj dům.
— Za to byl hodně pověrčiv sicilský herec Giovaní
Grasso: Když měl jíti na jeviště, počital kroky
Cauda
Reiterová
Grasso
Florencie
Grauscer Ztg
27
article
napočítal-li ke kůlise lichý počet, vrátil se, nebot
byl pevně přesvědčen, kdyby po lichém počtu
kroků vstoupil na jeviště, že by měl neúspěch.
nebo že by se aspoň přeřekl. Také vypráví kritik
o přeřeknutích přímo neuvěřitelných. Herec Ugo
Piperno vyshoupil kdysi v strašidelném kusu „Krva-
vá skvrna“. Postava, kterou představoval, má říci
na jednom místě: „Dne 30. června 1832 padla na
náměstí Grěve hlava: byla to hlava našeho otcel
Piperno však řekl bezpřikladně popleten: „Dne
30. června 1832 padla na náměstí Grěve hlava:
byla to moje hlaval Ne, našel Ne, byla to hlava
nášeho otce!“ Obecenstvo se tak smálo, že Pl-
perno se ještě více popleti a chtěje se opraviti
stůj co stůj, řekl. „Dne 30. června 1832 padlo na
hlavě Grěve náměstí bylo to náměstí našeho pana
otcel“ — Ovšem, že jsou také herci, kteří neztratili
při přeřeknutí duchapřítomností. Jednoho dne byl
hrán v Turině „Montbrissonský prefekt“. Heree.
který měl prefekta ohlásiti, řekl místo „Pan pre-
fekt“ „Pan perfekt“. Chváli bylo obecenstvo pře-
kvapeno, ale pak následoval nezbytný smích. No-
velli, který hrál prefekta, vystoupil a řekl. obraceje
se k publiku: „K čemu smích? Perfektním
prelektem jsem jál
= 292 miliony doutníků prošlo v posledním
roce brémským tabákovým trhem. Byla by asi dů-
kladná bedna, aby se do ní vešlo tolik doutníků.
Z tohoto ohromného množství bylo 195 milionů
doutníků přiveženo a 97 milionů vyveženo. Pokud
se týče peněz, měly přivežené doutníky cenu
9.286.804 mk. a vyvezlo se doutníků za 5.975.430
marek.
Ugo Piperno
Heree
Chvát
Grěve náměstí
Turin
28
article
= Ideál muže malých Japonek. / Ideál muže.
který si ta která žena vysnila, charakterisuje
její vlastní nitro a proto snad nic nepřispívá ku
poznání duše ženy tolik jako nároky, jež činí, po-
kud se týče vlastností jejího budoucího muže. Je
známo, jský ideál muže vysnila si žena nejzápad-
nější Američanka, ale žena nejvýchodnější JJapon-
ka, o níž se říká, že je skromná, bez nároků, není
o mnoho skromnější, jde-li o muže. Ideál Japonky
má míti tylo vlastnosti: 1. Nesmí býti lakomý: z
nesmí se příliš mnoho starati o svůj oblek: 3. must
míti mužné vzezření; 4. v obcování se ženami ne-
vol -o
smí býti přdiš důvěrný. 5. musí si dáli práci vy-
zimabknlhva ndnní
neollobab
ale
tabu
no
ložiti ženám vše, nně se táži: 6. má míti rozhod-
nost a duchapřítomhost: 7. musí miti ideál: 8. má
přenechati ženám v rodině správu peněžních zá-
ležitostí: 9. nikdy se nesmí uskázati tokuchyni; 10.
nikdy nesmí kritisovaliúčesí ab toiletů ženy: 11.
nesmí tráviti čas vykládánímí svých přání, ohledně
jídla a jiných otázek vkusu, 12. nesmí se michati
do záležitostí žen: 13. nesmí býti po delší známo-
sti předmětem hnusu ženy: 14. má býti milesrdný:
15. nemá příliš často a dlouho seděti při saké
fjaponská kořalkal: 16. nemá býti zamilován do
vlastní osoby: 17. nemá býti přílis žárliv.To jsou
hlavní ctnosti, které rovněž ctnostná japonská že-
na žádá od svého ideálu muže. Rozumi se, že prá-
vě tak jako u nás, zůstává často při ideálu a muž,
kterého jim osud určí, nemá někdy žádnou z vy-
sněných vlastnosti.
= St. O. Josil, význačný rumunský lyrický
básník, zemřel v Bukurešti v mladém věku 38 let.
Japonka
St . O . Josil
Bukurešť
29
article
R. 1900 uveřejnil Josif první své básně a od té
doby byl oceňovaným spolupracovníkem vynikají-
cích rumunských časopisů. Překládal také německé
klasické i moderní básníky
= Král musí zpívat. „Figaro“ si vzpominá na
100. výročí narozenin jednoho ze svých prvních
redaktorů. Eduarda Ourliaca, proslulého svými
ztřeštěnými kousky. Jednoho dne — bylo lo po
revolučních dnech r. 1830 — objevil se Ourliacs
množstvím studentů před Tuileriemi, zavolal ob-
čanského krále Ludvíka Filipa na balkon a páno-
vitě na něj zvolal: „Král musí zpívat!“ načež dob-
rák král, položiv ruce na srdce a obrátiv oči k
nebi, chvějícím se hlasem, ostýchavě, spustil mar-
sellaisu. Ourliac a jeho průvod se při druhém ver-
ši přidali ke zpěvu a pak zuřivě tleskali, načež
Ludvík Filip. patrně polichocen, spustil druhou
sloku. Byl by patrně odzpíval celou píseň, ale zpo-
zoroval, že je terčem úsměšků a troto přestal.
Josif
Figaro
Ourliaco
Ludvík Filip
Tuilerie
30
article
Monte Carlo ve staré Indii. Že hráčská vá-
šeň ovládá lidi vžady a od nepamětna, toho nej-
lepším důkazem je herna, popisovaná prvním zná-
mým romanopiscem indické literatury. Daudinem
(v 16. stol.), v knize „Dasakumaracarita“. Jeden
hrdina knihy líčí svou návštěvu v herně takto: „Šel
jsem do herny a vmísil jsem se mezi hráče v kost-
ky nebylo mi mezi nimi nikterak volno. Bylo třeba
mnohé snésti. Mohlo se tu požorovati všech 25
druhů falešné hry v nejvyšší dekonalosti, na prknech
pak těžko zpozorovatelně podvody. Následkem
toho létaly pyšně a posměšné poznámky a ruce se
pohybovaly nebezpečnými gesty? chtěl-li někdo
dostatí zpět svůj vklad nescházelo friků, ke kferým
bylo opravdu třeba rozvahy obratnosti a síly ?!
= Sochař utonul při koupání. Z Vídně se
oznamuje, že v Klosterneuburku utonul při koupání
žák sochařské akademie ve Vídni, Hubert Bišinski
z Varšavy.
gse
sn Šnlsi
soinpoome
o= Propuštěný vyzvědač z Ruska. Z K rla koo-
va, 26. srpna. Rakouskosuherský nadporučík pě-
šího pluku č. 4. Robert Walloch, který před ně-
kolika měsící byl v Rusku odsouzen na 6 let k nu-
cené práci a k deporlaci na Sibiř pro vyzvědač-
ství, dostal milos a tyto dny dopraven byl
na rakouské hranice.
sM švodamnš
Daudin
Bišinski
Walloch
Monte Carlo
Indie
Vídeň
Varšava
Rusko
Sibiř
31
article
Zabloudil v Alpách. Z Vídně, 26. srpna. S
zdejšího bankovního ředitele Markusa z Vídeňské
bankovní jednoty podnikl v jižních Tyrolích cestu
na Mont Christalo, na kteréž patrně zbloudil, nebot
jest několik dní pohřešován.
— Vojenský řiditelný balon „P 4“ vznesl se o
12 hod. 45 min. v noci u Říma a přistál bez nehody
dnes dopoledne o 10 hod. 10 min. u hangaru Camp
alto. Balen urazil trať. pro niž rychlovlak potřebu-
je 11 hodin, asi za 9 hodin.
= Milostné drama v kavárně. Z Pešti, 26
srpna. V jedné zdejší kavárně odehrálo se krvav
milostné drama. Sklenářský pomocník Alexander
Fränkel udržoval již delší dobu s majitelkou ka-
várny, neobyčejně hezkou osobou, milostný po-
měr. Oba žili ve společné domácnosti. Pro lehko-
vážný život Franklův došlo dnes mezi dvojicí k
půtce, při které Fränkel milenku svou zastřelil.
Potom střelil se do prsou, ale zranil se lehce. Byl
zatčen
Sebevražde jeptišky. Z Říma se oznamuje:
Na staveništi před Porta Pia byla nalezena mrtvola
ženy, oděné v roucho jeptišky. V mrtvole byla
zjištěna 50letá sestra Eulalie, členka řádu deer
božského Spasitele, světským jménem Marie
Venclová ze Svitav na Moravě. Žila delší dobu
ve Vídni jako švadlena bílého prádla, pak odejela
do Říma, kde vstoupila před desíti lety do jmeno-
vá seinor lavžiga lnosonau olo
Camp
Alexander Fränkel
Franklův
Port Pius
Venclová
Alpy
Vídeň
Tyroly
Řím
Pešť
Svitava
Morava
Markusa
Mont Christat
Eulalie
32
article
d h5unoq vašn
vaného řádu. Před časem počaly se na ni jeviti
známky choromyslnosti. Z dopisu, který jeptiška
zanechala na terasé kláštera, vysvitá, že spáchala
sebevraždu skokem s terasy.
Aléra Hiladeliské porodníce. Z Nov ého
Yorku, 26. srpna. V gynekologickém ústavu ve
Filadelfii byli obviněni dva lékaří a dvě ošetřova-
telky ze zavádění umělých potratů a byli také
zatčeni. Tyto čtyři osoby prý za posledních lek
usmrtily přes 1000 děti.
Prokuristu na útěku. Z Kolina n. R
26. srpna. (K. k.) Prokurista düsseldorfské filiálky
Schafihausenského spolku bankovního Steeg, jenž
zpronevěřiv 259.000 marek prchl, byl dnes v Do-
naueschingen zatčen.
— Neštěstí v horách. Z Vídně, 27. srpna. (K.
k) „N. Fr. Pr.“ sděluje z Cortiny d' Ampezzot
Jedna zavyslaných záchranných výprav nalezl
mrtvolu pohřešovaného medika Arnošta Marcu-
se, syna ředitele bankovní jednoty. Medik Marcus
podnikl vycházku do pohoří Cristallo bez vůdce.
Soudí se, že neštěstí způsobila lavina.
Arnošt Marc
Marcus
Filadelfie
Kolina můj
Vídeň
Francie
Nova ý York
Cortina d
33
article
= Tragedie slepcovy lásky. V ústavu slepeů
u Dijonu zamiloval se 27letý chovanec Hebert do
mladé chovanky ústavu, pocházející ze zámožné
rodiny a ucházel se o ni. Rodina však jeho nabíd-
nutí odmílla a dívku dala do ústavu v Marseillu.
Zamilovaný ubožák, nemaje předmět své touhy na
blízku, prchl z ústavu a chtěl najíti ve světě svou
zbožňovanou. Několik dní bloudil v okolí. Dijonu,
až spadl do řeky a utonul.
Srážka lodí. Z Londýn a, 27. srpna. (K. ky
Nedaleko mvsu Coravalliského vrazil malý parník
španělský „Galaico do boku parníku Hambursko-
americké společnosti „Schwarzwald“. „Galaico“ se
potopil. Mužstvo jeho převzal parník „Schwarz-
wald“, který je dopraví do Fallmouthu zpět.
„Schwarzwald“ je pouze nepatrně poškozen a ne-
musí plavbu přerušiti.
Sašti kovodělníci v Terstu. Z Terstu,
27. srpna. [K. k.) Včera přibylo sem dvěma zvlášt-
ními vlaky jižní dráhy 1100 členů saského spolku
kovodělníckého na několikadenní pobyt. Byli uvi-
láni a provázeni městem svazem zdejších kovo-
dělníků
došnižji
Hebert
Schwarz
Dijon
Marseille
Londýn
Schwarzwald
Terst
Hamburský