2
masthead
NARODNÍ LISTY-
3
masthead
24. října 1907. Císlo 294
4
article
různých potravin během posledních 10 let a po
ukazuje na okolnost, že Čechy jsou v produkci po
rážkového dobytka pasivní.
Konsumenti a jejich záslupci musí činili za ny-
nější stav zodpovědnou především vládu a její ne
šťastnou celni polítiku. Nepochopitelno, proč se
pelitických důvodů zavírají hranice Rumunska a Ru-
ska pro dovoz vepřů a na druhé straně je naléhav
třeba otevříti také srbské hranice, poněvadž vby tím
nopochybně klesly ceny masa, Stěžuje si na nedo-
statek soustavnosti v zásobování, zdůrazňuje nutnos
organisace trhů a zásobovací politiky ve velkém slo-
hu státem a žádá, by se k zamezení obecného zdra-
žování potravin svolala ankela, a zřídila se ústředn
kancelář pro ochranu zájmů konsumentských. Take
obce zanedbávají své povinnosti a nechrání zájmy
konsumentů. Náprava nastane teprve demokratiso-
váním obecních zastupitelstev
Další prostředek proti drahotě potravin jest ulvo-
ření kartelové rady, ve které by musili býti zastou-
peni též dělníci a konsumenti Spekulační kartely ne
smějí se trpěti. Poslanecká sněmovna je povinna ne
jen povolovati státní nezbylno. ti, ale také zasazovat
se o nezbytnosti lidu. Návrh řečníkův je pilný, pro-
tože voškeré obyvatelstvo žádá od svých poslanců
aby zjednali odpomoc proti drahotě potravin. Návrl
sám požaduje jen to nejmenší, a to může býti parla-
mentem i vládou povoleno. (Hlasy: Výborně !)
Posl. Starck praví, chce-li se skulečně odpomoci
drahotě potravin, že musí parlament především se
usněsti na berní opravě ve smyslu zavedení postupné
daně z příjmů. Dále musí býti zastaveno všeck
výslužně vysokých a nejvyšších úřadníků, zvláště
těch, kdo zasedají ve správních radách akc. spo-
lečností, a podobně též příjmy vysokých generálů.
Posl
Starck
Čechy
Rumunsko
5
article
Podobně bylo by třeba zameziti lichvářství. P-
měry v průmyslu železářském jsou pro trvání kartelů
též příčinou tobecného zdražování potravin. Také
lichva uhlí přispívá k nynějším smutným poměrům
Žádá stanovení nejmenší mzdy horníků nejméně 5 K
zkrácení pracovní doby a omezení noční práce na
6 hodin. Kartely nejsou jedinou příčinou drahoty
polravin, ceny obilí bývají bursou a zprávami novin
uměle vyháněny do výše. Olevření hranic by nic
neprospělo. Mezinárodní kapitál páše zde podvot
ve velikém slohu. Řečník stěžuje si do nedostateč-
ného provádění zákona o potravinách a poukažuje
konečně na nutnost oprav sociá lních.
K návrhu posl. Hagenhofera rokování uza-
vírá se.
Hlavními řečníky zvoleni posl. Schrammel (pro
a hr. Sternberg (contra).
Posl. Pík poukazuje na důležilost otázky zdra-
ževání potravin. Soc. demokraté ohlásili již, že
předmětu tom podají věeně zdůvodněný návrh. Jeho
strana též je vždy ochotna hájiti zájmy pracovního
lidu, bude hlasovati pro Klofáčův návrh, ale usilujíc
o nápravu okamžitou a ochranu pracovních tříd,je
proti jsvolání ankety. Ohražuje se proti tvrzení řeč-
nika katolicke-agrární strany, že kartely rekrutují
se z židovských kruhů. Soriálně-demokratická slrant
nemá proč ujímati se židovských vykořisťovalelů.
Posl
Klofáčův
Sternberg
6
article
Soc demokraté odsuzují naopak každé vykořisťován
lidu; povinností onoho řečníka bylo, aby vytknul
arcibiskupovi Skrbenskému v Praze jeho jednání,
poněvadž pronajímá své statky židům na úkor pra-
cujícího lidu. Chtějí-li se agrárníci dělnictva skuleční
ujati, ať zvýší mzdy zemědělským dělníkům, poně-
vadž mzdy tylo nejsou nikde tak nízké, jako v Ra-
kousku. Vytýká agrárníkům, že zastupují pouze bo
haté a velké statkáře a pracují proti zájmům malo-
rolníků a domkářů, o čemž uvádí řečník řadu do-
kladů. Řečník pojednává o důvodech zdražován
polravin a dokládí, že hlavním jeho důvodem jes
zvyšování potravních daní a stálé vzrůstání vojen-
ských břemen.
Jeho strana bude hlasovati pro postátnění uhel-
ných dolů. Pojednává o záležitostech mirošovsko-
libušínských horníků a dovozuje, že povolenou li-
kvidaci společnosti připraveno bylo o zaměstnán
téměř 1000 lidt. Žádá za olevření celních šraňků, sní-
žení potravních daní a zavedení vzestupné daně
přijmů. Konečně prohlašuje, že jeho strana bude
hlasovati pro návrh. (Hlučná pochvala na lavicíeh
soc. demokratů)
Posl. Sternberu prohlašuje, že proti lžím a oso-
čování soc. demokratů je každý plímo bezbranným
Pokud jde o demagogické vývody předešlého řečník
o nízkých mzdách agrárních, může na základě svých
knih dokázati, že agrárníci, nechtějí-li dopláceti, ne-
mohou platiti mzdy tak vysoké, jako průmysl. Ostat-
ně nejsou to dělníci, kteří jdou k hospodářství, nýbrž
mrzáci, jejichž práce je mzdám přiměřená. Přál by
si, aby uskutečněn byl kartel agrárníků ku blahu říše
a lidu, neboť zemědělství je nádržkou, jež dodáví
městům a lovárnám zdravý lidský materiál. Zaby.
ne-li agrární živnost, přestane společnost a potomje
vela po pokroku a zdravém rozvoji našeho plemene
Skrbenský
Posl
Praha
7
article
Řečník poukazuje na degenernci dělníků mo-
dorním industrialismem a žádá, aby byl vydán zákon,
který by zabraňoval, aby lidé mladého věku byli
házení de jícnu průmyslu. Katoličtí agrárníci v úplné
prolivě k soc. demokratům stojí na půdě křesťanské
lásky k bližnímu. Varuje, aby otázka zdražování
potravin byla pojímána s jednostranného stanoviska
egoislů. Vysoké agrární mzdy v Německu a Francii,
na něž poukázal posl. Pik, vysvětluji se tamějšínni
vysokými agrárními cly. Ve Francii jsou agrármí dle
značně vyšší než u nás, ač tam nejsou u vesl
feudálové, nýbrž soc. desnokralé. Těmto jde pouee
o to, aby klamali nepravdami nešťasíné a strádujíc
obyvatelstvo. (Pochvala.) Rtečník vyzývá všechny
strany, aby pollačovaly překupnictví a pořídily zákony
na stejnoměrnou ochranu výtoby a spotřeby. Soe
demokralé pro své úzké styky s novinamní a kartely
nejsou s to pollačovati korupci a proto varuje li
před soc. demokraty, těmito prohnanými břídily
vyzývá jej, aby se odebral ke skutečným lékařům,
křesťanským zástupcům lidu, kteří neznají lži a de-
magogie, nýbrž jedině křestanskou morálku a lásku
k bližnímu. (Hlučná pochvala a potlesk; řečníku
blahopřejí.)
Posl. Schrammel ohražuje se, aby tak důležité
otázky byly vyřizovány povrchně. Žádná strana ne-
bojuje proti lichvě s potravinami tak, jako soc. demo-
kraté, ohrožujeť prcovní třídy. Stát je povinen za-
bránili vyhladovění lidu. Potraviny se nejen zdražily
ale i zhoršily. Útočí prudce na ryt. Hohenbluma, který
má prý více moci, než ministr orby. Řečníkova str-
na nebojuje proti strádujícímu rolnictvu, nýbrž prot
agrárníkům, kteří spatřují v lidu svou dojnou krávu.
jítmagogie
Posl
Hohenbluma
Německo
Francie
8
article
Takové vykořisťování lidu nedáme si již libiti. Nouz
vinny jsou privilegované třídy, jež schválily nové
zvýšení celní sazby. Soc. demokraté ohradlili se ce
nejvíce proti zvýšení cel a proti průmyslovým clům.
Pokud jde o návrh Klofáčův, není potřeba, aby vláda
vyšetřovala příčiny dralmoty. Jsou jí dobře známy
tkvít v kapitalistickém hospodářském zájmu. Kdo vy
kořisťují dělníka, postaví se proti dělníkovi, žádá-li
zvýšení mzdy, aby nezemřel hladem. Návrh nedostačí
ale soc. demokraté budou hlasovati pro pilnost, žáda
jíce, by příště podávány byly návrhy, jež by byl
nuceni vážně pojímati. (Pochvala.)
Posl. Klofáč ve svém dotazu praví, že jeho návrl
sluší pojimali vázně, poněvadž je návrhem pilným
Brojí proti Luegrovu prohlášení. Jeho strana, jež hájí
poctivě zájmy ladu, bude vždy odhslovati jeho nouz
Nečník žádá všechny upřímné zástupce lidu, aby pil-
nost schválili.
Posl. Špaček (ve včené opravě) ohražujo se pro
tvrzení, že drahota potravin jest následkem vysokých
cen obilí. Drahotou jsou vinny kartely a překupníci.
Posl. V. Kotlář (ve věcné opravě) prohlašuje, ž
by nic nebylo nesprávnějšího a nebezpečnějšího, než
olevření hranic naproti Srbsku, poněvadž by takte
byl náš dobytek v ohledu veterinárním velmi ohro-
žen a nastal by opak toho, čemu má se zabrániti.
Diví se, jak může soc. demokratická strana žádati
za otevření hranic ze zemí, kde mezi liddem je hla.
Klofáčův
Posl
Klofáč
Luegrův
Drahota
Srbsko
lada
9
article
Drhola masa není tak zlá. Zdražení činí u země-
dělských produktů 12, u průmyslových výrobků
však 63%. Bude-li strana řečníkova hlasovati pro
návrh, učiní lak prolo, že přeje si rovněž nápravy.
necná se však čeho obávat od kritiky příslušné ankely
Při hlasování propadla pilnost Klofá-
čova návrhu 140 hlasy proti 91 „Hlučný
odpor a výkřiky mezi českými radikály.) a rok ován
přerušeno.
Potom provedeny volby do kvotové depu-
tace. Výsledek bude oznámen zejtra.
Za voleb do kvotové deputace neuluchají vý-
křiky českých radikálů a garárníků. Předsedh žádal
několikráte za klid.
Posl. dr. Sylvestr (v dotaze k předsedovi
ohražuje se proti způsobu, jakým byly zde podány
pilné návrhy, poněvadz se tak vydává sněmovna
šane posměchu veškerého obyvatelstva. (Hučná po-
chvalu.) Je-li nějaká záležitost pilnou — praví řečník
— třeba ji stručně projednati, nemá se však uváděti
vše možné. (Hlučná pochvala.) Řečník protestuje
jménem poslanců, již chtějí pracovati, a jménem
německo-pokrokové strany proti tomuto způsobu
žádá předsedu, aby dbal, aby ve shodě s konferencí
předsedů klubů byla v té věci zjednána náprava.
Předseda dr. Weisskirchner odpovídů, že
dle návrhu posl. dra. Sylvestra poskytne konferenei
přodsedů klubů příležitosti, aby otázku tu uvedli
na přotíos. Pokud na něm je, netoliko sněmovnu žá-
dá, nýbrž jí i vážně připomíná, aby přikročila k dů-
stojně positivní práci. (Hlučná pochvala a pollesk)
Posl. Johanis a sp. podali na ministra ob
chodu dotaz po nové poštovní budově pro Pří
bram.
Přiští schůze bude z ejtra v 11 hod. dop
Předsedh
Posl
doktor
Sylvestr
Weisskirchner
Johanis
10
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 23. října. (Jek se píše o če-
ském poselstvě ve Vídni.) Z víden-
ského dopisu krakovského „Czasu“ vysvítá nad
jiné jasně, jak v poslední dobu poklesl význam
českého poselstva ve Vídni. Zmíniv se o možné
demisi dra. Fořta, kterou ostatně má za nezbyt
nou netoliko pro nesoulad v českém svazu, pisa-
tel praví dále: Jest důležitější, že vnitřní situace
v českém poselstvu vydala je na milost a ne
milost vlády. Tím okamžikem, co bar. Beck,
opíraje se o české agrárníky, může odstrčit po
žadavky mladočeské a aspirace českých kleri-
kálů může odbýt, odvolávaje se na liberalisn
Mladočechův, nebo naopak, český klub a jeho
politika jsou v rukou vlády. Když se v lůně
klubu protivné vlivy navzájem ničí, nemůže být
řeči o vlivu klubu na vládu a sněmovnu... Při
čina zániku politického vlivu národa českého
v Rakousku nevězí v porážce Mladočechů při
poslodních říšských volbách, nýbrž v organisaei
jeho poselstva na říšské radě... Český svaz
jest volné spojení samostatných strannických
organisací, ale nikoli samostatná organisace ná-
rodní. Jest na půdě parlamentní příbližně as
taková nestvůra, jakou bývalo v dobách nejhlub-
šího úpadku svaté římské císařství národa něme-
ckého. Stačí ukázati, že rakouští Němci, pověst-
ní svým drobením, mají dnes pevnější organi-
saci než Čechové, že při nejmenším se ví, s kým
mezi nimi jest třeba vyjednávati, aby se člověk
dověděl, jaké stanovisko zaujímají v té neb oně
otázce. Snad nynější porady v českém táboř
přivedou k nějakému dorozumění, ale ani to ne-
zvýší vliv a význam Čechů, kteří sice mohous
státi brzdou při sněmovní práci, ale věcně zů-
stanou tak dlouho „une non valeur“, doku
v lůně svazu své strannické orga-
nisace nepodřídí společným zá-
jmům národním.
Beck
Němec
Čecho
Praha
Vídeň
český svaz
Rakousko
11
article
Krakovský ,Czas potřeboval tento truchli
vý obraz české rozdrobenosti jako odstrašujíeí
příklad, jímž chce patrně působiti na demokraty
kteří v lůně polského kola zakládají právě tak
samostatnou organisaci. Ale tím neumenšujese
význam té charakteristiky, kterou napsal o ny-
nějším českém poselstvě ve Vídni.
V Praze, 23. října. (Styky rakou-
ských Jihoslovanů s uherskými.
Orgán klerikálné strany slovinské prudce napad
posl. Hribara a jeho soudruhy, kteří byli tytc
dni v Pešti, aby se tam s chorvatskými delegáty
dohodli o svorný postup při projednávání rak.
uher. vyrovnání. Při té příležitosti „Slovenec“
napsal celou řadu nepravd, jež jihoslovanský
klub na říšské radě nyní vyvrací. Z tohoto de
menti, uveřejněného v „Slov. Nar.“, vysvítá
že jihoslovanský klub se ve zvláštní schůzi
usnesl vyslati do Pešti zvláštní deputaci a posl.
Czas
Jihoslovan
Hribar
Slovenec
Nara
Vídeň
Praha
Pešť
12
article
Hribar se soudruhy nejeli tam o své vlastní vůji;
že je tedy nepravda, tvrdí-li se, že proti Hriba
rovi a jeho soudruhům zavládlo v klubu roz
hořčení; že je lež, jakoby se byl bar. Beek
k poslanci Plojovi vyjádřil, že následkem bez
taktnosti Hribarovy stavba nové dráhy z Nového
Města do Karlovce je pochybna a že situace
v jihoslovanském klubě je celkem krajně kriti
cká. Poměry v jihoslov. klubě jsou úplně spořá-
dané a neporuší je neustávající štvaní dra. Šu-
steršiče a jeho lublaňského orgánu.
Z Pošti, 22, října. (Posl. Hodža ne-
smí mezi své voliče.) Slovenský národní
poslanec Mil. Hodža svolal tři voličské schůze
ve svém banátském volebním okrese, aby podal
zprávu o své sněmovní činnosti. Vrchní stoličný
soudce novosadský zakázal však všechny tři
schůze, odvolávaje se na to, že mezi obyvatel-
stvem, zejména dělnictvem, ačkoli poměry mzdo-
vé se již zlepšily, panuje dosud nespokojenost
a nenávist proti „společenským třídám“ nabyla
prý takových rozměrů, že veřejná schůze mohla
by zavdati podnět k znepokojení myslí a ko
„zvrácení panujícího veřejného pořádku“.
K tomute rozhodnutí vrchního služnéh
poznamenává „N. P. Jorn.“, jejž jinak nelze
viniti z přílišné lásky k nemaďarským národu-
stem: Máme tu patrně co činiti se zvůlí příliš
horlivého služného, neboť nad zákaz poslanecké
schůze předčí jen kuriosné odůvodnění zákazu.
Taková soudní opatření nepřispějí nikterak
uklidnění obyvatelstva, naopak musejí míti právě
opačn, účinek. Tento kousek novosadského
vrchního soudce zasluhuje, aby byl dobře za-
chován v paměti,
Hribar
Ploj
Hribarův
Šu
Posl
Hodža
Jorn
Nový město
Karlovec
13
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 23. října.
Bosna a Hercegovina za okupace.
Redaktor mostarského „Musavatu“ Čemalo
vič nastoupil trest dvouměsíčního žaláře, do ně-
hož byl odsouzen pro článek, v kterém sullan
Abdul Hamid nazván suverenem Bosny a Herce
goviny.
Státní zastupitelstvo sarajevské pohnalo
před forum tamějšího krajského soudu dřívěj
šího odpovědného redaktora „Srhské riječi“ Bi
kaleviče a hlavního redaktora Stevu Stefanovi
če, aby se zodpovídali ze zločinů a přečinů, kte
ré spáchali v jedenácti zabavených článcíeh
svého časopisu. Prvý odsouzen do žaláře na
5 měsíců, druhý na šest neděl.
Mezitím „Srbská riječ“ byla zabavena p
dvanácté, čímž zahájena nová serie „zločinů“
Redaktoři, odsouzení v okupovaných ze-
mích do žalaře, odbývají si trest v trestaneckém
oděvu a okovech.
Hamid
Steve
Stefanov
če
Praha
Bosna
Hercegovina
14
article
Ruský nekrolog haagské konferenci.
Druhá haagská konference, dokončivši svoje
„práce“, se rozjela, aniž si toho obecenstvo p
všimlo.
„Novoje Vremja“, připomínajíc, že haagsk
konference stála státy 25 mil. franků, resumuje
následovně:
Politická konference skončila bezpodmí
nečným fiaskem. Jestliže na poli jurisprudenc
učiněny některé nesmělé a malounké krůčky
výsledku toho mohlo býti dosaženo bez hluku
bez delegátů různých veličenstev, bez zvonění
na vše zvony světového tisku, bez homerických
obědů signora Peretz-Triana a bez pohádkove
nádhery toho květového kotillonu, kterýmse
vyznamenal Turchan paša. Takových výsledků.
jako tři paragrafy o poměru neutralných států
k válce a dva články o položení cizinců na úze
mi válčícího státu, mohlo by býti dosaženo pro-
stým sjezdem desíti, dvanácti skromných juristů
Stálo by to ne 25 milionů, ale 10.000 franků
Peretz
Triana
Turchan
Novoj Vremja
15
article
Činnost ruského loďstva v míru.
Z Vladivostoku oznamují: Oddíl minonosei
pod velením kap. Tigerstedta vrátil se do Vladi-
vostoku, dokončiv obtížnou a dlouhou plavbu
v Ochotském moři a Tatarském průlivě. Je to
prvý pokus plavby ruských minonosců za úče-
lem prostudování a probadání severních, málo
známých břehů Ruska. V oddíle byly mino-
nosce: „Grozný“ pod velením poručíka Dom-
brovského, „Bezpoščadný“ pod kap. Pellem,
„Bezšumný“ pod por. Kovalevským, „Bezstraš
ný“ pod por. Lomanem I., „Bojký“ pod por
Lomanem II., válečný transport „Ljucun“ pod
podplukovníkem Fochtem. Všechny minonosee
bojovaly za války rusko-japonské v různých do-
bách, prodraly se do Vladivostoku, „Grozný“
odepřel vzdáti se v cusimské bitvě, ostatní uplu-
ly při kapitulaci Portarturu. Oddíl kap. Tiger
stedta proplaval na 10.000 verst, navštívil 64
body, určil 12 astromických bodů, změnil 10
zálivů. Plavba trvala 106 dní a nocí. Sebrána
kolekce minerálů na docela neznámých a ne-
smírně bohatých ostrovech Šantarských.
Kovalevský
Bezstraš
ný
Loman
Bojký
Focht
stedt
Vladivostok
Vlad
Rusko
Dom
Pello
Bezpoščadný
Bezšumný
Ljucun
Loman II
16
article
Silnace v Portugalsku.
Nový náčelník opravářské strany de Vil-
hena připravuje energickou oposici
diktatuře Franeově, bude však jednat
neodvisle od strany pokrokářů, která pomáhala
Francovi dostati se k vládě. Oposice prudce
vytýká vládě, že odročila obecní volby, určené
původně na listopad. To znamená, že Franeo
nedbá nijaké volební formy. Veřejné mínění
armáda zůstávají lhostejnými k oposici stran.
Franco neodvažuje se předstoupiti před voliče.
Julio de Vilhena slibuje, že jakmile by by
povolán k vládě, ihned obnoví normální půso
bení parlamentní konstituce.
Dle některých listů prohlásil prý Vilhena
že nemá v úmyslu ucházeti se o vládu, aleže
chce donutiti vládu, aby opět nastoupila cestu
zákona.
Žurnál »Popular« navrhuje, aby všechn
portugalské svobodomyslné a pokrokové živly
uspořádaly proti diktatuře národní nebojovnou
manifestaci, jež však by svou ohromností impo-
novala celému světu.
Liberální kruhy ujišťují, že Franco s
neudrží u vlády proti mase voličů. Všechny
skupiny oposiční musí se soustředit k vehement
nímu útoku na kabinet Francův.
Návrat Paul Doumera z Brazilie.
Bývalý předseda francouzské sněmovny
Paul Doumer vrátil se z cesty po jižní
Americe, kde uspořádal řadu přednášek o vě
cech politických, hospodářských i kulturních
Po celý svůj pobyt v jižní Americe byl fran
couzský politik předmětem nadšených ovaci.
Doumer prohlásil vůči zpravodaji »Tempsu«, že
je nanejvýše spokojen výsledkem své cesty,a
svými zkušenostmi o stále se vzmáhajtcím vlivu
Francie v jižní Americe. Své dojmy z Brazilie
hodlá zaznamenati Doumer v knize, jež bude
se zváti »Zrození velkého národa«.
ate
jít vít
Franco
Franeo
Vilhen
Francův
Doumer
Portugalsko
Brazílie
jižní Amerika
Francie
Popular
17
article
K železniční stávce italské.
Generální ředitelství státních drah italských
oznamuje, že 16 zřízenců bylo propuštěno pro
protizákonné skutky, jichž se dopustili za stávky.
Deset z nich patří oddělení milánskému, pět
turinskému a jeden benátskému. Stávkáři mi-
lánšti, zejmena strojvedouci, již zastavili vlak
jedoucí z Coury, protestují proti oněm potre-
stáním. Očekává se další stihání úřadníkůa
zřízenců. V mnohých skupinách železničních
zřízenců je velká nespokojenost s exekutivním
výborem, který zastavil akci dělnictva, ač toto
bylo připraveno k další stávce. Milánská skupina
uveřejnila manifest, jímž obviňuje konfederaci
práce ze zbabělosti a zrady a prohlašuje, že
proletáři musí sami pracovati pro svou emanci-
paci. Avšak přes všechny tyto nakvašené pra-
jevy je veřejné mínění pro klid a obnovení
pořádku
z Vatikánu
Ve Vatikánu se uvažuje o otázce, aby se
po zesnulém kardinálovi Steinhuberov
neobsazovalo místo prefekta kongregace Indexu.
Tato kongregace má se spojit se Santo Officio,
jejiž má býti sekcl. Nynější papež má v úmysiu
provésti všeobecné zjednodušení správy organi-
sace kurie a chce zreformovati kongregaci.
Výsledek doplňovacích voleb do
sboru obecních staršich král. hlav.
města Prahy.
Ve všech čtvrtech zvoleni byli vesměs oí-
ciální kompromisní kandidáti, pouze v Holešovi
cích-Bubnech dojde k volbě užší mezi svobodo-
myslným kandidátem p. Varvažovským a kandi-
dátem neodvislého voličstva p. Rottrem. Takový
jest výsledek doplňovacích voleb.
Kromě Holešovic a Libně, kde do voleb
ního zápasu zasáhli sociální demokraté a národní
socialisté, ve vnitřní Praze nerozpoutal se vo-
lební boj ve značnějších rozměrech.
Steinhuberov
Varvažovský
Vatikán
Praha
Bubno
Holešovice
Libeň
Santo Officio
18
article
Účastenství při včerejších volbách jevís
oproti volebnímu zápasu loňskému v těchto
čislicích:
letos oprávněných voličů 11.012, volilo 5353
loni » » 10.537 » 5203
Zastoupení stran bylo v minulém sboru:
Svobodomyslných 46, Staročechů 39, divocí4,
jeden člen sboru resignoval po zvolení.
Mandátů uprázdněných bylo 33 a sice: 15
staročeských, 15 svobodomyslných, 2 divocía
1 resignovavší (p. Schumandl). Při včerejších
doplňovacích volbách zvoleno 19 svobodomysl-
ných členů, 13 Staročechů, 1 svobodomyslaj
dostane se do užší volby. Příští sbor dle dosa-
vadních výsledků volebních skládá se z 50 členů
svobodomyslných, 37 Staročechů a 2 divokých.
jeden mandát nerozhodnut.
Novými členy sboru jsou: pp. Broft, Sou-
kup, Ondřich, dr. Funk, dr. Kašpar, Neumann,
Schick (svobodomyslní), Šercl, Cízler a Slavík
(Staročeši). Do sboru se nevrátí pp. dr. A. Baštýř
F. Braun, A. Kubr, Romováček (Staročeši).
dr. V. Frič a Havlíček (svobod.), F. X. Novotný
a V. Prášek (divocí)
Podrobné výsledky včerejších doplňovacíeh
voleb jsou následující:
I. Na starém městě
nekonala se letos volba v žádném sboru volícím
ježto zde obecním starším nevypršel mandát.
Broft
Ondřich
doktor
Funk
Kašpar
Neumann
Schick
Šercl
Cízler
A Baštýř
F Braun
A Kubr
Romováček
V Frič
Havlíček
Novotná
V Prášek
19
article
II. Nové město.
V I. sboru voleno bylo 6 obecních starších
na 3 roky. Z 1551 oprávněných voličů dosta-
vilo se k volebnímu osudí 488 (loni z 1515
volilo 493) a zvoleni byli vesměs staročešto
kandidáti kompromisní a sice pp. dr. Vladimíe
Srb, advokát a říšský poslanee, 455 hlasy
Stárka Karel, majitel mlýna, 330 hl., Jirousek
Josef, majitel krejčovského závodu a zemský
poslanec, 324 hlasy, Siřiště Antonín, sládek,
314 blasy, Šerol Antonín, obchodník, 312 hlasy
a Císler Jan, velkoobchodník, 301 hl. — Kan
didáti spolku poplatnietva pražského obdržel
hlasů: pp. Fr. Klubal, továrník kočárů, 160.
PhDr. Matěj Kovář 154, MUDr. Vratislav Ku
čera 149, Václav Morávek 128 a Tekl Joseí
122. Ostatní hlasy byly roztřistěny.
doktor
Vladimí
Srb
Karel
Josef
Antonín
Šerol
Císler
Jan
František
Klubal
PhDr
Kovář
MUDr
Vratislav
Morávek
Kanada
spolek poplatnietva pražský
hlas Stárek
Tekl Joseum 122
20
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ Poslední scéna. Hra o třech dějstvíel
Napsal M. A. Šimáček. Režisér Jaroslav
Kvapil.
»Poslední scéna?« Vnoukavý titulek ! Hned
vás ovanulo ovzduší kulis a šaten, vůně líčidlo-
vých krabic a napalovaných kadeří! Hádáte na
dojemnou historku z hereckého života ! Tek
něco, čím se vyplňovaly rámce za časů starého,
dobrého malodramatu ! Poslední scéna l
Však strpení! Ovzduší bylo by šťastn
uhodnuto ! Ale ostatek? . ..
Jana Tomana, slaveného herce, stihl krutý
osud. Na vrcholi úspěchů náhle se vidí sražena
k zemi. Zákeřná choroba nutí jej rozloučit se
s divadlem. Ještě výstup na rozloučenou, po-
hnutlivý večer, poslodní bouřlivé ovace, spousta
oslavné »zeleniný«, množství nezbytných dárků..
A dále? Co bude dále? . .. Osudné rozhraní
Blaze tomu, kdo ve chvíli kruté zkoušky nalez
potřebnou filosofii životal
Tomana, zdá se, potkalo to štěstí. Sán
padesátnik, má mladou ženu. Co bude příště
Karlou? Je také herečka povoláním, bývala až
posud jeho žačkou, ale chystá se právě roz-
pnouti teprv křídla jak náležl.
— A ty, chorý, starý, budeš příště na zá
vadu jejimu rozletu! Umělec má zapotřebí vol
nosti! praví si Toman.
Ta myšlenka mu utkvěla. Rozpřádá o tom
hovor s Karlou.
— Jsi mladá, jsi umělkyně! Mládí a uměn
mají přirozené právo na život, mají právo s
aplatnit . ..
Karla odmítá zeela určitě narážky Toma-
novy. Zbožňuje svého chotě, ponese ráda své
povinnosti jako dobrá žena, nepřeje si jiněh
uplatnění. Výše si cení svoji lásku, než svoje
úspěchy umělecké.
— Budeš nešťastna ! předvídá Toman.
Šimáček
Kvapil
Teko
Toman
Karla
Karel
Toma
21
article
Marné řeči! Paní Karla nedá si zviklat
svoji zdravou logiku ženy milující. S úsměvem
odbývá Tomanovy »mouchy«.
Však Toman není muž, aby upouštěl od
svých záměrů, jednou pojatých. Stále se k nim
vrací. Zavrtává se hloub a hloub. Radí se
s přitelem doktorem. Znovu navazuje důvěrné
rozpravy s Karlou. Ještě na samém sklonku dru
hého aktu vykládá své filosofické odpůrkyní o mo
rálce choroby. Je společenská povinnost nemoe
ného ustoupit, nepřekážet! Hra má pouzetř
akty. Začíná se nás zmocňovati obava, nebodlál
ten hrdina mravopravných theorií protáhnout svo
disertaci až do konce večera?
Však, tu je obrat! Slečna Blažena Wan
gova, divadelní novicka, Tomanova žačka, přišl
na hodinu. Toman s ní opakuje nějakou seénu
A jaký je mistr přetvářky, zahraje si s nezkuše-
ným děvčetem. Žačka polají dávno zbožňovala
svého učitele. Zkušený divadelník vyzná s
v tčch věcech. Nalíčil obratně chvilku illuse
Dívčina zmámená klesá hypnotinéru k nohám.
— Ab, takovýs ty ptáček ? pravite si. N
bízí ženě volnost, aby sám měl na druhé strany
— volnou ruku ? . ..
Zmýlili jste se, Toman je z ušlechtilejšíh
dřeva. Políbil zběžně svoji žačku, ale nejbliž-
ším obratem, pravý eskamolér svého umění,
zase ji vyvádí z iluse. Blažena vyjde z lekce
očišlěna. A dik mravní převaze mistrově, také
— moudřejší.
To byla jen příprava. Starý překonava
»ženského odporu« chtěl jen ještě jednou zkusi
sroji sílu. Bude ji rozhodně polřeboval.
Chce vidět svoji Karlu volnou a šťastnou
stůj co stůj! A sice šťastnou podle své mravní
teoeie. A poněvudž to nejde po dobrém, smlu-
vil s přítelem doktorem zvláštní donucovac
proceduru.
Karel
Tomanův
Toman
Karla
Blažena
Wan
Karel volný
22
article
Zbývá tu ještě druhý pokusný objekt. Pan
Ida Nopschová, záletná panička, přitelkyně Kar-
lina. Dávno pronásleduje Tomana svými nabíd-
kami. Právě zas ohlásila svoji návštévu. S
chystá se Toman zahráti jinou scénu. At
půjde jistě brilantně! Je o tom přesvědčen.
Přítel doktor má při tom rovněž svůj úkol. Až
bude zamilovaná situace na vrcholu, objeví se
v pozudí doktor v průvodu paní Karly. Vše
ostatní má Toman vypočtěno na pratech. Karl
je hrda, v hloubi srdce uražena vzepne se její
pýcha a ostatní podá se jisté zamo!
Leč, jak už bývá, praxe života hanebni
zklame umíněného teorelika. Uehystaná scéna
měla docela neočekávaný výsledek. Karla,
svrchovaně vzrušena, vyrazl okno, aby se vrhla
Nopschová
Toman
Karel
Karl
Kara
Ata
23
article
na dlažbu. Sotva že v poslední chvíli zachytil
zoufalou ženu. Oha experimentátoři jsou dů-
kladně zpraženi ve své horlivosti. Zahanben
blabolí svoji omluvu a vyznávají se pokorn
z činu, Tomanovi se otevřely oči. Na kolenou
doznává bankrot svých mravopravných teorií
Karla není žena, aby se svými city dovolil
provádět pokusně praktiky. Překonanému ne
zbývá, než prosit o milost. A milující žena od-
ponští na konec. —
Předivo hry, jak vidět, jemně ideou utkané
Dislog sytý otáčí se hladce kolem daného the
matu. Nedostálek vnější rušnosti pozastřenje
některými opisodkami. Nepochybujeme, budi
příště jistě jasno v domácnosti Tomanových
Ovšem si také netajíme, zůstali jsme dost chlad-
nými svědky událostí, které se před námi ode
hrály! Pravý oxperimentálný večer! Oba man
želé, přes důvěrné explikace svých názorů, ne
přibiíží se tuze našemu nitru. Paní Karla uji
šťuje o podstatě svého cítění, Toman o subtili
lách svého mravního imperativu, leč oba sou-
peři názorů nemohou už mluvit. Máme volnos
každému věřit, ale překonáni nejsme. Trváme
v jistém podrážděném očekávání až na konee
Zvláště Toman je nám nejasný. Na dráze svých
uměleckých úspěchů »poznal tolik žen«, že je
nám dost podezřelý se svými ethickými skrupu
Jemi. Nenili vlastně všecko holá póza, co před
náší? Nerozeznáváme bezpečně.
Toman
Karel
Tomanův
24
article
Sebrán je kousek delikátně. Pan Vojan se
slečnou Grěgrovou vedou si co nejpozorněji, aby
na umu diváka rozestřeli analytiku manželského
rozporu tak výjimečné povaby. Ostatně je paní
Karla vůči svému protějšku nejen o tolik ve
výhodě, oč je bližší mravní její úkol běžné ob-
čanské morálce, ale i vnějšími okolnostmi věe
usnadněna. Nemoc Tomanova vlastně nijak ru
šivě nezasáhla do děje. Toman je dosud hrdinu
dobrodružství, seladon a svůdník, jaký býval
Jak ho nemilovat? Pan Vávra je důtklivý doktor
a lehkomyslný domácí přitel, jemuž Karla právem
nedůvěřuje, syou ustrašenosti v závěrečném tableau
doeela přesvědčivý. Pani Nopachová, naivná
hřišnice »rozlačněné krve« se svojí touhou po
společenských nenucenostech vzdálené Riviěry
je nejreálnější postavička hry. Několika svižným
rysy zachytila paní Laudová živoucí flgurku
Pan Sedláček s paní Pštrosovou jako párek šo-
sáčků vyjasňují na svoji chvilku zachmuřelo
jinak atmosféru. Pan Hurt bezpečně zastal sta
rého herce z předměstí, episodku nezcela zře-
telného účelu. Slečna Suchánkova je způsobná
žačka svého mistra. Něco bezděčné sepjatost
v projevech mladistvého enthusiasmu leda by
ještě zvýšilo půvab dívčího zjevu.
Vojan
Grěgrová
Karel
Tomanův
Toman
Vávra
Pan Nopachová
Laudová
Sedláček
pštrosův
Hurt
Suchánkův
25
article
Výtvarné umění.
Výtvarné umění.
= Kladská Madonna. Museum císaře Be
dřicha v Berlině má od několika let, totiž od
svého otevření, znamenitý obraz český. Desku
největší a koncepci krásnou a složitou: Ma
donnu na trůně sedici, obklopenou anděličky
u nohou drobnou postavu donatora, arcibiskupa,
jehož jméno nebylo těžko uhodnouti. Je t
Arnošt z Pardubic, zobrazený právě tak, jak
jeho staři biografové o něm udávají. Obraz po
chází prý z bývalého kostela františkánského
»na písku« v Kladsku. V celku výborně za
chován, skvělého koloritu, vábného zjevu, jistě
patří k nejpřednějším výtvorům staré školy
pražské a K. Chytil v novém sešitě » Jahr
buchu der k. preussischen Kunstsammlungene
věnuje mu výbornou stat. Podíl Arnošta z Par
dubic na současném ruchu uměleckém, jeho
zájem o kult marianský je v ni stejně obe
zřetně, kriticky a jasně načrtnut, jako je přesn
místo díla a jeho umělocká hodnota a význam
nost. Chytil uvádí jeho thema a zjev ve spo
jení s marianskými zpěvy Konrada Hsimbur
ského, přítele arcibiskupova, a obraz vskutku
oslavuje Královnu nebes slarnostním tónem
libezným zjevem. Původně asi byl ovinut ještě
menšími scenami ze života P. Marie dle zprávý
Balbinovy a Chytil správně klade jeho vznil
poblíž středu čtrnáctého stoleti. Zajímavě na-
značuje vztahy půvabu Madonny a bohatost
brokatových rouch ke královnám českým
zvláště Blance z Valois.
Slezsko má dosud nejednu uměleckou
stopu svého bývalého spojení s korunou českou
a tato Kladská Madonna patři k nejskvělejším
Museum a škola J. N. Kramského. V Ostro
gorsku v gubernii voroněžské, v rodišti geniál
ního ruského portrétisty a genrového malíre
Madonna
Be
Arnošt
K Chytil
Jahr
Chytil
Hsimbur
Marie
Kramský
Berlín
Pardubice
Kladsko
Valois
Slezsko
Ostra
Ma
škola J
26
article
Ivana Nikolajeviče Kramského
bude založeno museum a kreslířská škola jeho
jména. Museu tomu odevzdá řadu děl slavnéh
mistra petrohradská akademie umělecká, mnozt
umělci ruští a množství památek uměleckýeh
i intimních jeho rodina. Jediná dcera Kram-
ského, známá umělkyně paní Junkerova-
Kramská slíbila museu věnovati proslulou
otcovu olejomalbu „Ženské typy Gog -
lovy“. Ruské listy připomínají letos 20. výroč
časné smrti J. N. Kramského v Petrohradě (ze-
mřel 1887 v Petrohradě, narozen 1837 v Ostro-
gorsku) a vzpomínají vřele jeho skvělé umělecké
dráhy, již nastoupil jako naprostý samouk, pů-
vodně jako retušér a akvarelista u fotografa
Dalilevského, s nímž sjezdil celou Rus,
později kreslením dle přírody. Pro jedinou ko-
puli slavného chrámu Krista-Spasitele v Moskv
nakreslil 150 nákresů dle přírody a podle nieh
pak vyhotovil 8 kartonů v přirozené velikosti —
sám za přispění Weniga a Košeleva.
Nikolajevič
Junkerův
Kramská
Kramský
Dalilevský
Wenig
Košelev
Petrohrad
Ostra
Rus
petrohradský akademie umělecký
Kramský
Goglov
chráma Krist
27
article
Mezi svými soudruhy hrál J. N. Kram
skoj brzy svojí sečtělostí, energií a píli vůdč
roli. Prosluly byly v uměleckém světě debatní
večírky, u něho pořádané, při nichž se četlo,
kreslilo i hovořilo o akutních otázkách uměle-
ckých a literárních. Jeho přičiněním vešlo v ži-
vot v r. 1871 známě slavné sdružení pere-
dvižniků, pořádající kolující výslavy umě-
lecké po celé Rusi, jichž se potom Kramsko)
sám účastnil svými největšími a nejvýznněněj-
šími obrazy („Májová noc“, „Kristus na
poušti“, „Lovec“ a j. vedle řady skvělýeh
portrétů). Téměř všechna tato plátna jsou ny í
v Tretjakovské galerii moskevské. V nově zalo-
ženém petrohradském Museu eara Alexandra III.
nalézá se monumentální dílo Kramského, bohu-
žel nedokončené, na němž plných jedenáct let
pracoval, „Raduj se, králi židovský
znázorňující velkolepě známou biblickou scénu,
cestu Kristovu k Pilátovi.
Význam Kramského jako umělce i jako
duchaplného kritika výtvarného umění a člověka
pronikavého vlivu osobního byl obrodný pro ru-
ské malířství. Jako žák akademie dovedl vyvo-
lati revoluci proti strnulým směrům a zastaralým
šablonám, jako umělec a přítel všech svých
druhů dovedl je sdružovati a pomáhati slabším
ke světlu, na volnější vzduch. To všechno chá-
Kram
Kristus
Kramský
bůh
Kristův
Pilát
Rus
Tretjakovský galerie