ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 879a4950-767c-11dc-88fc-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 27 celkem · entity: person 145, place 46, work 8, org 10
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NARODNÍ LISTY-
3 masthead
24. října 1907. Císlo 294
4 article
různých potravin během posledních 10 let a po ukazuje na okolnost, že Čechy jsou v produkci po rážkového dobytka pasivní. Konsumenti a jejich záslupci musí činili za ny- nější stav zodpovědnou především vládu a její ne šťastnou celni polítiku. Nepochopitelno, proč se pelitických důvodů zavírají hranice Rumunska a Ru- ska pro dovoz vepřů a na druhé straně je naléhav třeba otevříti také srbské hranice, poněvadž vby tím nopochybně klesly ceny masa, Stěžuje si na nedo- statek soustavnosti v zásobování, zdůrazňuje nutnos organisace trhů a zásobovací politiky ve velkém slo- hu státem a žádá, by se k zamezení obecného zdra- žování potravin svolala ankela, a zřídila se ústředn kancelář pro ochranu zájmů konsumentských. Take obce zanedbávají své povinnosti a nechrání zájmy konsumentů. Náprava nastane teprve demokratiso- váním obecních zastupitelstev Další prostředek proti drahotě potravin jest ulvo- ření kartelové rady, ve které by musili býti zastou- peni též dělníci a konsumenti Spekulační kartely ne smějí se trpěti. Poslanecká sněmovna je povinna ne jen povolovati státní nezbylno. ti, ale také zasazovat se o nezbytnosti lidu. Návrh řečníkův je pilný, pro- tože voškeré obyvatelstvo žádá od svých poslanců aby zjednali odpomoc proti drahotě potravin. Návrl sám požaduje jen to nejmenší, a to může býti parla- mentem i vládou povoleno. (Hlasy: Výborně !) Posl. Starck praví, chce-li se skulečně odpomoci drahotě potravin, že musí parlament především se usněsti na berní opravě ve smyslu zavedení postupné daně z příjmů. Dále musí býti zastaveno všeck výslužně vysokých a nejvyšších úřadníků, zvláště těch, kdo zasedají ve správních radách akc. spo- lečností, a podobně též příjmy vysokých generálů.
Posl Starck Čechy Rumunsko
5 article
Podobně bylo by třeba zameziti lichvářství. P- měry v průmyslu železářském jsou pro trvání kartelů též příčinou tobecného zdražování potravin. Také lichva uhlí přispívá k nynějším smutným poměrům Žádá stanovení nejmenší mzdy horníků nejméně 5 K zkrácení pracovní doby a omezení noční práce na 6 hodin. Kartely nejsou jedinou příčinou drahoty polravin, ceny obilí bývají bursou a zprávami novin uměle vyháněny do výše. Olevření hranic by nic neprospělo. Mezinárodní kapitál páše zde podvot ve velikém slohu. Řečník stěžuje si do nedostateč- ného provádění zákona o potravinách a poukažuje konečně na nutnost oprav sociá lních. K návrhu posl. Hagenhofera rokování uza- vírá se. Hlavními řečníky zvoleni posl. Schrammel (pro a hr. Sternberg (contra). Posl. Pík poukazuje na důležilost otázky zdra- ževání potravin. Soc. demokraté ohlásili již, že předmětu tom podají věeně zdůvodněný návrh. Jeho strana též je vždy ochotna hájiti zájmy pracovního lidu, bude hlasovati pro Klofáčův návrh, ale usilujíc o nápravu okamžitou a ochranu pracovních tříd,je proti jsvolání ankety. Ohražuje se proti tvrzení řeč- nika katolicke-agrární strany, že kartely rekrutují se z židovských kruhů. Soriálně-demokratická slrant nemá proč ujímati se židovských vykořisťovalelů.
Posl Klofáčův Sternberg
6 article
Soc demokraté odsuzují naopak každé vykořisťován lidu; povinností onoho řečníka bylo, aby vytknul arcibiskupovi Skrbenskému v Praze jeho jednání, poněvadž pronajímá své statky židům na úkor pra- cujícího lidu. Chtějí-li se agrárníci dělnictva skuleční ujati, ať zvýší mzdy zemědělským dělníkům, poně- vadž mzdy tylo nejsou nikde tak nízké, jako v Ra- kousku. Vytýká agrárníkům, že zastupují pouze bo haté a velké statkáře a pracují proti zájmům malo- rolníků a domkářů, o čemž uvádí řečník řadu do- kladů. Řečník pojednává o důvodech zdražován polravin a dokládí, že hlavním jeho důvodem jes zvyšování potravních daní a stálé vzrůstání vojen- ských břemen. Jeho strana bude hlasovati pro postátnění uhel- ných dolů. Pojednává o záležitostech mirošovsko- libušínských horníků a dovozuje, že povolenou li- kvidaci společnosti připraveno bylo o zaměstnán téměř 1000 lidt. Žádá za olevření celních šraňků, sní- žení potravních daní a zavedení vzestupné daně přijmů. Konečně prohlašuje, že jeho strana bude hlasovati pro návrh. (Hlučná pochvala na lavicíeh soc. demokratů) Posl. Sternberu prohlašuje, že proti lžím a oso- čování soc. demokratů je každý plímo bezbranným Pokud jde o demagogické vývody předešlého řečník o nízkých mzdách agrárních, může na základě svých knih dokázati, že agrárníci, nechtějí-li dopláceti, ne- mohou platiti mzdy tak vysoké, jako průmysl. Ostat- ně nejsou to dělníci, kteří jdou k hospodářství, nýbrž mrzáci, jejichž práce je mzdám přiměřená. Přál by si, aby uskutečněn byl kartel agrárníků ku blahu říše a lidu, neboť zemědělství je nádržkou, jež dodáví městům a lovárnám zdravý lidský materiál. Zaby. ne-li agrární živnost, přestane společnost a potomje vela po pokroku a zdravém rozvoji našeho plemene
Skrbenský Posl Praha
7 article
Řečník poukazuje na degenernci dělníků mo- dorním industrialismem a žádá, aby byl vydán zákon, který by zabraňoval, aby lidé mladého věku byli házení de jícnu průmyslu. Katoličtí agrárníci v úplné prolivě k soc. demokratům stojí na půdě křesťanské lásky k bližnímu. Varuje, aby otázka zdražování potravin byla pojímána s jednostranného stanoviska egoislů. Vysoké agrární mzdy v Německu a Francii, na něž poukázal posl. Pik, vysvětluji se tamějšínni vysokými agrárními cly. Ve Francii jsou agrármí dle značně vyšší než u nás, ač tam nejsou u vesl feudálové, nýbrž soc. desnokralé. Těmto jde pouee o to, aby klamali nepravdami nešťasíné a strádujíc obyvatelstvo. (Pochvala.) Rtečník vyzývá všechny strany, aby pollačovaly překupnictví a pořídily zákony na stejnoměrnou ochranu výtoby a spotřeby. Soe demokralé pro své úzké styky s novinamní a kartely nejsou s to pollačovati korupci a proto varuje li před soc. demokraty, těmito prohnanými břídily vyzývá jej, aby se odebral ke skutečným lékařům, křesťanským zástupcům lidu, kteří neznají lži a de- magogie, nýbrž jedině křestanskou morálku a lásku k bližnímu. (Hlučná pochvala a potlesk; řečníku blahopřejí.) Posl. Schrammel ohražuje se, aby tak důležité otázky byly vyřizovány povrchně. Žádná strana ne- bojuje proti lichvě s potravinami tak, jako soc. demo- kraté, ohrožujeť prcovní třídy. Stát je povinen za- bránili vyhladovění lidu. Potraviny se nejen zdražily ale i zhoršily. Útočí prudce na ryt. Hohenbluma, který má prý více moci, než ministr orby. Řečníkova str- na nebojuje proti strádujícímu rolnictvu, nýbrž prot agrárníkům, kteří spatřují v lidu svou dojnou krávu.
jítmagogie Posl Hohenbluma Německo Francie
8 article
Takové vykořisťování lidu nedáme si již libiti. Nouz vinny jsou privilegované třídy, jež schválily nové zvýšení celní sazby. Soc. demokraté ohradlili se ce nejvíce proti zvýšení cel a proti průmyslovým clům. Pokud jde o návrh Klofáčův, není potřeba, aby vláda vyšetřovala příčiny dralmoty. Jsou jí dobře známy tkvít v kapitalistickém hospodářském zájmu. Kdo vy kořisťují dělníka, postaví se proti dělníkovi, žádá-li zvýšení mzdy, aby nezemřel hladem. Návrh nedostačí ale soc. demokraté budou hlasovati pro pilnost, žáda jíce, by příště podávány byly návrhy, jež by byl nuceni vážně pojímati. (Pochvala.) Posl. Klofáč ve svém dotazu praví, že jeho návrl sluší pojimali vázně, poněvadž je návrhem pilným Brojí proti Luegrovu prohlášení. Jeho strana, jež hájí poctivě zájmy ladu, bude vždy odhslovati jeho nouz Nečník žádá všechny upřímné zástupce lidu, aby pil- nost schválili. Posl. Špaček (ve včené opravě) ohražujo se pro tvrzení, že drahota potravin jest následkem vysokých cen obilí. Drahotou jsou vinny kartely a překupníci. Posl. V. Kotlář (ve věcné opravě) prohlašuje, ž by nic nebylo nesprávnějšího a nebezpečnějšího, než olevření hranic naproti Srbsku, poněvadž by takte byl náš dobytek v ohledu veterinárním velmi ohro- žen a nastal by opak toho, čemu má se zabrániti. Diví se, jak může soc. demokratická strana žádati za otevření hranic ze zemí, kde mezi liddem je hla.
Klofáčův Posl Klofáč Luegrův Drahota Srbsko lada
9 article
Drhola masa není tak zlá. Zdražení činí u země- dělských produktů 12, u průmyslových výrobků však 63%. Bude-li strana řečníkova hlasovati pro návrh, učiní lak prolo, že přeje si rovněž nápravy. necná se však čeho obávat od kritiky příslušné ankely Při hlasování propadla pilnost Klofá- čova návrhu 140 hlasy proti 91 „Hlučný odpor a výkřiky mezi českými radikály.) a rok ován přerušeno. Potom provedeny volby do kvotové depu- tace. Výsledek bude oznámen zejtra. Za voleb do kvotové deputace neuluchají vý- křiky českých radikálů a garárníků. Předsedh žádal několikráte za klid. Posl. dr. Sylvestr (v dotaze k předsedovi ohražuje se proti způsobu, jakým byly zde podány pilné návrhy, poněvadz se tak vydává sněmovna šane posměchu veškerého obyvatelstva. (Hučná po- chvalu.) Je-li nějaká záležitost pilnou — praví řečník — třeba ji stručně projednati, nemá se však uváděti vše možné. (Hlučná pochvala.) Řečník protestuje jménem poslanců, již chtějí pracovati, a jménem německo-pokrokové strany proti tomuto způsobu žádá předsedu, aby dbal, aby ve shodě s konferencí předsedů klubů byla v té věci zjednána náprava. Předseda dr. Weisskirchner odpovídů, že dle návrhu posl. dra. Sylvestra poskytne konferenei přodsedů klubů příležitosti, aby otázku tu uvedli na přotíos. Pokud na něm je, netoliko sněmovnu žá- dá, nýbrž jí i vážně připomíná, aby přikročila k dů- stojně positivní práci. (Hlučná pochvala a pollesk) Posl. Johanis a sp. podali na ministra ob chodu dotaz po nové poštovní budově pro Pří bram. Přiští schůze bude z ejtra v 11 hod. dop
Předsedh Posl doktor Sylvestr Weisskirchner Johanis
10 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 23. října. (Jek se píše o če- ském poselstvě ve Vídni.) Z víden- ského dopisu krakovského „Czasu“ vysvítá nad jiné jasně, jak v poslední dobu poklesl význam českého poselstva ve Vídni. Zmíniv se o možné demisi dra. Fořta, kterou ostatně má za nezbyt nou netoliko pro nesoulad v českém svazu, pisa- tel praví dále: Jest důležitější, že vnitřní situace v českém poselstvu vydala je na milost a ne milost vlády. Tím okamžikem, co bar. Beck, opíraje se o české agrárníky, může odstrčit po žadavky mladočeské a aspirace českých kleri- kálů může odbýt, odvolávaje se na liberalisn Mladočechův, nebo naopak, český klub a jeho politika jsou v rukou vlády. Když se v lůně klubu protivné vlivy navzájem ničí, nemůže být řeči o vlivu klubu na vládu a sněmovnu... Při čina zániku politického vlivu národa českého v Rakousku nevězí v porážce Mladočechů při poslodních říšských volbách, nýbrž v organisaei jeho poselstva na říšské radě... Český svaz jest volné spojení samostatných strannických organisací, ale nikoli samostatná organisace ná- rodní. Jest na půdě parlamentní příbližně as taková nestvůra, jakou bývalo v dobách nejhlub- šího úpadku svaté římské císařství národa něme- ckého. Stačí ukázati, že rakouští Němci, pověst- ní svým drobením, mají dnes pevnější organi- saci než Čechové, že při nejmenším se ví, s kým mezi nimi jest třeba vyjednávati, aby se člověk dověděl, jaké stanovisko zaujímají v té neb oně otázce. Snad nynější porady v českém táboř přivedou k nějakému dorozumění, ale ani to ne- zvýší vliv a význam Čechů, kteří sice mohous státi brzdou při sněmovní práci, ale věcně zů- stanou tak dlouho „une non valeur“, doku v lůně svazu své strannické orga- nisace nepodřídí společným zá- jmům národním.
Beck Němec Čecho Praha Vídeň český svaz Rakousko
11 article
Krakovský ,Czas potřeboval tento truchli vý obraz české rozdrobenosti jako odstrašujíeí příklad, jímž chce patrně působiti na demokraty kteří v lůně polského kola zakládají právě tak samostatnou organisaci. Ale tím neumenšujese význam té charakteristiky, kterou napsal o ny- nějším českém poselstvě ve Vídni. V Praze, 23. října. (Styky rakou- ských Jihoslovanů s uherskými. Orgán klerikálné strany slovinské prudce napad posl. Hribara a jeho soudruhy, kteří byli tytc dni v Pešti, aby se tam s chorvatskými delegáty dohodli o svorný postup při projednávání rak. uher. vyrovnání. Při té příležitosti „Slovenec“ napsal celou řadu nepravd, jež jihoslovanský klub na říšské radě nyní vyvrací. Z tohoto de menti, uveřejněného v „Slov. Nar.“, vysvítá že jihoslovanský klub se ve zvláštní schůzi usnesl vyslati do Pešti zvláštní deputaci a posl.
Czas Jihoslovan Hribar Slovenec Nara Vídeň Praha Pešť
12 article
Hribar se soudruhy nejeli tam o své vlastní vůji; že je tedy nepravda, tvrdí-li se, že proti Hriba rovi a jeho soudruhům zavládlo v klubu roz hořčení; že je lež, jakoby se byl bar. Beek k poslanci Plojovi vyjádřil, že následkem bez taktnosti Hribarovy stavba nové dráhy z Nového Města do Karlovce je pochybna a že situace v jihoslovanském klubě je celkem krajně kriti cká. Poměry v jihoslov. klubě jsou úplně spořá- dané a neporuší je neustávající štvaní dra. Šu- steršiče a jeho lublaňského orgánu. Z Pošti, 22, října. (Posl. Hodža ne- smí mezi své voliče.) Slovenský národní poslanec Mil. Hodža svolal tři voličské schůze ve svém banátském volebním okrese, aby podal zprávu o své sněmovní činnosti. Vrchní stoličný soudce novosadský zakázal však všechny tři schůze, odvolávaje se na to, že mezi obyvatel- stvem, zejména dělnictvem, ačkoli poměry mzdo- vé se již zlepšily, panuje dosud nespokojenost a nenávist proti „společenským třídám“ nabyla prý takových rozměrů, že veřejná schůze mohla by zavdati podnět k znepokojení myslí a ko „zvrácení panujícího veřejného pořádku“. K tomute rozhodnutí vrchního služnéh poznamenává „N. P. Jorn.“, jejž jinak nelze viniti z přílišné lásky k nemaďarským národu- stem: Máme tu patrně co činiti se zvůlí příliš horlivého služného, neboť nad zákaz poslanecké schůze předčí jen kuriosné odůvodnění zákazu. Taková soudní opatření nepřispějí nikterak uklidnění obyvatelstva, naopak musejí míti právě opačn, účinek. Tento kousek novosadského vrchního soudce zasluhuje, aby byl dobře za- chován v paměti,
Hribar Ploj Hribarův Šu Posl Hodža Jorn Nový město Karlovec
13 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 23. října. Bosna a Hercegovina za okupace. Redaktor mostarského „Musavatu“ Čemalo vič nastoupil trest dvouměsíčního žaláře, do ně- hož byl odsouzen pro článek, v kterém sullan Abdul Hamid nazván suverenem Bosny a Herce goviny. Státní zastupitelstvo sarajevské pohnalo před forum tamějšího krajského soudu dřívěj šího odpovědného redaktora „Srhské riječi“ Bi kaleviče a hlavního redaktora Stevu Stefanovi če, aby se zodpovídali ze zločinů a přečinů, kte ré spáchali v jedenácti zabavených článcíeh svého časopisu. Prvý odsouzen do žaláře na 5 měsíců, druhý na šest neděl. Mezitím „Srbská riječ“ byla zabavena p dvanácté, čímž zahájena nová serie „zločinů“ Redaktoři, odsouzení v okupovaných ze- mích do žalaře, odbývají si trest v trestaneckém oděvu a okovech.
Hamid Steve Stefanov če Praha Bosna Hercegovina
14 article
Ruský nekrolog haagské konferenci. Druhá haagská konference, dokončivši svoje „práce“, se rozjela, aniž si toho obecenstvo p všimlo. „Novoje Vremja“, připomínajíc, že haagsk konference stála státy 25 mil. franků, resumuje následovně: Politická konference skončila bezpodmí nečným fiaskem. Jestliže na poli jurisprudenc učiněny některé nesmělé a malounké krůčky výsledku toho mohlo býti dosaženo bez hluku bez delegátů různých veličenstev, bez zvonění na vše zvony světového tisku, bez homerických obědů signora Peretz-Triana a bez pohádkove nádhery toho květového kotillonu, kterýmse vyznamenal Turchan paša. Takových výsledků. jako tři paragrafy o poměru neutralných států k válce a dva články o položení cizinců na úze mi válčícího státu, mohlo by býti dosaženo pro- stým sjezdem desíti, dvanácti skromných juristů Stálo by to ne 25 milionů, ale 10.000 franků
Peretz Triana Turchan Novoj Vremja
15 article
Činnost ruského loďstva v míru. Z Vladivostoku oznamují: Oddíl minonosei pod velením kap. Tigerstedta vrátil se do Vladi- vostoku, dokončiv obtížnou a dlouhou plavbu v Ochotském moři a Tatarském průlivě. Je to prvý pokus plavby ruských minonosců za úče- lem prostudování a probadání severních, málo známých břehů Ruska. V oddíle byly mino- nosce: „Grozný“ pod velením poručíka Dom- brovského, „Bezpoščadný“ pod kap. Pellem, „Bezšumný“ pod por. Kovalevským, „Bezstraš ný“ pod por. Lomanem I., „Bojký“ pod por Lomanem II., válečný transport „Ljucun“ pod podplukovníkem Fochtem. Všechny minonosee bojovaly za války rusko-japonské v různých do- bách, prodraly se do Vladivostoku, „Grozný“ odepřel vzdáti se v cusimské bitvě, ostatní uplu- ly při kapitulaci Portarturu. Oddíl kap. Tiger stedta proplaval na 10.000 verst, navštívil 64 body, určil 12 astromických bodů, změnil 10 zálivů. Plavba trvala 106 dní a nocí. Sebrána kolekce minerálů na docela neznámých a ne- smírně bohatých ostrovech Šantarských.
Kovalevský Bezstraš ný Loman Bojký Focht stedt Vladivostok Vlad Rusko Dom Pello Bezpoščadný Bezšumný Ljucun Loman II
16 article
Silnace v Portugalsku. Nový náčelník opravářské strany de Vil- hena připravuje energickou oposici diktatuře Franeově, bude však jednat neodvisle od strany pokrokářů, která pomáhala Francovi dostati se k vládě. Oposice prudce vytýká vládě, že odročila obecní volby, určené původně na listopad. To znamená, že Franeo nedbá nijaké volební formy. Veřejné mínění armáda zůstávají lhostejnými k oposici stran. Franco neodvažuje se předstoupiti před voliče. Julio de Vilhena slibuje, že jakmile by by povolán k vládě, ihned obnoví normální půso bení parlamentní konstituce. Dle některých listů prohlásil prý Vilhena že nemá v úmyslu ucházeti se o vládu, aleže chce donutiti vládu, aby opět nastoupila cestu zákona. Žurnál »Popular« navrhuje, aby všechn portugalské svobodomyslné a pokrokové živly uspořádaly proti diktatuře národní nebojovnou manifestaci, jež však by svou ohromností impo- novala celému světu. Liberální kruhy ujišťují, že Franco s neudrží u vlády proti mase voličů. Všechny skupiny oposiční musí se soustředit k vehement nímu útoku na kabinet Francův. Návrat Paul Doumera z Brazilie. Bývalý předseda francouzské sněmovny Paul Doumer vrátil se z cesty po jižní Americe, kde uspořádal řadu přednášek o vě cech politických, hospodářských i kulturních Po celý svůj pobyt v jižní Americe byl fran couzský politik předmětem nadšených ovaci. Doumer prohlásil vůči zpravodaji »Tempsu«, že je nanejvýše spokojen výsledkem své cesty,a svými zkušenostmi o stále se vzmáhajtcím vlivu Francie v jižní Americe. Své dojmy z Brazilie hodlá zaznamenati Doumer v knize, jež bude se zváti »Zrození velkého národa«. ate
jít vít Franco Franeo Vilhen Francův Doumer Portugalsko Brazílie jižní Amerika Francie Popular
17 article
K železniční stávce italské. Generální ředitelství státních drah italských oznamuje, že 16 zřízenců bylo propuštěno pro protizákonné skutky, jichž se dopustili za stávky. Deset z nich patří oddělení milánskému, pět turinskému a jeden benátskému. Stávkáři mi- lánšti, zejmena strojvedouci, již zastavili vlak jedoucí z Coury, protestují proti oněm potre- stáním. Očekává se další stihání úřadníkůa zřízenců. V mnohých skupinách železničních zřízenců je velká nespokojenost s exekutivním výborem, který zastavil akci dělnictva, ač toto bylo připraveno k další stávce. Milánská skupina uveřejnila manifest, jímž obviňuje konfederaci práce ze zbabělosti a zrady a prohlašuje, že proletáři musí sami pracovati pro svou emanci- paci. Avšak přes všechny tyto nakvašené pra- jevy je veřejné mínění pro klid a obnovení pořádku z Vatikánu Ve Vatikánu se uvažuje o otázce, aby se po zesnulém kardinálovi Steinhuberov neobsazovalo místo prefekta kongregace Indexu. Tato kongregace má se spojit se Santo Officio, jejiž má býti sekcl. Nynější papež má v úmysiu provésti všeobecné zjednodušení správy organi- sace kurie a chce zreformovati kongregaci. Výsledek doplňovacích voleb do sboru obecních staršich král. hlav. města Prahy. Ve všech čtvrtech zvoleni byli vesměs oí- ciální kompromisní kandidáti, pouze v Holešovi cích-Bubnech dojde k volbě užší mezi svobodo- myslným kandidátem p. Varvažovským a kandi- dátem neodvislého voličstva p. Rottrem. Takový jest výsledek doplňovacích voleb. Kromě Holešovic a Libně, kde do voleb ního zápasu zasáhli sociální demokraté a národní socialisté, ve vnitřní Praze nerozpoutal se vo- lební boj ve značnějších rozměrech.
Steinhuberov Varvažovský Vatikán Praha Bubno Holešovice Libeň Santo Officio
18 article
Účastenství při včerejších volbách jevís oproti volebnímu zápasu loňskému v těchto čislicích: letos oprávněných voličů 11.012, volilo 5353 loni » » 10.537 » 5203 Zastoupení stran bylo v minulém sboru: Svobodomyslných 46, Staročechů 39, divocí4, jeden člen sboru resignoval po zvolení. Mandátů uprázdněných bylo 33 a sice: 15 staročeských, 15 svobodomyslných, 2 divocía 1 resignovavší (p. Schumandl). Při včerejších doplňovacích volbách zvoleno 19 svobodomysl- ných členů, 13 Staročechů, 1 svobodomyslaj dostane se do užší volby. Příští sbor dle dosa- vadních výsledků volebních skládá se z 50 členů svobodomyslných, 37 Staročechů a 2 divokých. jeden mandát nerozhodnut. Novými členy sboru jsou: pp. Broft, Sou- kup, Ondřich, dr. Funk, dr. Kašpar, Neumann, Schick (svobodomyslní), Šercl, Cízler a Slavík (Staročeši). Do sboru se nevrátí pp. dr. A. Baštýř F. Braun, A. Kubr, Romováček (Staročeši). dr. V. Frič a Havlíček (svobod.), F. X. Novotný a V. Prášek (divocí) Podrobné výsledky včerejších doplňovacíeh voleb jsou následující: I. Na starém městě nekonala se letos volba v žádném sboru volícím ježto zde obecním starším nevypršel mandát.
Broft Ondřich doktor Funk Kašpar Neumann Schick Šercl Cízler A Baštýř F Braun A Kubr Romováček V Frič Havlíček Novotná V Prášek
19 article
II. Nové město. V I. sboru voleno bylo 6 obecních starších na 3 roky. Z 1551 oprávněných voličů dosta- vilo se k volebnímu osudí 488 (loni z 1515 volilo 493) a zvoleni byli vesměs staročešto kandidáti kompromisní a sice pp. dr. Vladimíe Srb, advokát a říšský poslanee, 455 hlasy Stárka Karel, majitel mlýna, 330 hl., Jirousek Josef, majitel krejčovského závodu a zemský poslanec, 324 hlasy, Siřiště Antonín, sládek, 314 blasy, Šerol Antonín, obchodník, 312 hlasy a Císler Jan, velkoobchodník, 301 hl. — Kan didáti spolku poplatnietva pražského obdržel hlasů: pp. Fr. Klubal, továrník kočárů, 160. PhDr. Matěj Kovář 154, MUDr. Vratislav Ku čera 149, Václav Morávek 128 a Tekl Joseí 122. Ostatní hlasy byly roztřistěny.
doktor Vladimí Srb Karel Josef Antonín Šerol Císler Jan František Klubal PhDr Kovář MUDr Vratislav Morávek Kanada spolek poplatnietva pražský hlas Stárek Tekl Joseum 122
20 article Dramatické umění.
Dramatické umění. + Poslední scéna. Hra o třech dějstvíel Napsal M. A. Šimáček. Režisér Jaroslav Kvapil. »Poslední scéna?« Vnoukavý titulek ! Hned vás ovanulo ovzduší kulis a šaten, vůně líčidlo- vých krabic a napalovaných kadeří! Hádáte na dojemnou historku z hereckého života ! Tek něco, čím se vyplňovaly rámce za časů starého, dobrého malodramatu ! Poslední scéna l Však strpení! Ovzduší bylo by šťastn uhodnuto ! Ale ostatek? . .. Jana Tomana, slaveného herce, stihl krutý osud. Na vrcholi úspěchů náhle se vidí sražena k zemi. Zákeřná choroba nutí jej rozloučit se s divadlem. Ještě výstup na rozloučenou, po- hnutlivý večer, poslodní bouřlivé ovace, spousta oslavné »zeleniný«, množství nezbytných dárků.. A dále? Co bude dále? . .. Osudné rozhraní Blaze tomu, kdo ve chvíli kruté zkoušky nalez potřebnou filosofii životal Tomana, zdá se, potkalo to štěstí. Sán padesátnik, má mladou ženu. Co bude příště Karlou? Je také herečka povoláním, bývala až posud jeho žačkou, ale chystá se právě roz- pnouti teprv křídla jak náležl. — A ty, chorý, starý, budeš příště na zá vadu jejimu rozletu! Umělec má zapotřebí vol nosti! praví si Toman. Ta myšlenka mu utkvěla. Rozpřádá o tom hovor s Karlou. — Jsi mladá, jsi umělkyně! Mládí a uměn mají přirozené právo na život, mají právo s aplatnit . .. Karla odmítá zeela určitě narážky Toma- novy. Zbožňuje svého chotě, ponese ráda své povinnosti jako dobrá žena, nepřeje si jiněh uplatnění. Výše si cení svoji lásku, než svoje úspěchy umělecké. — Budeš nešťastna ! předvídá Toman.
Šimáček Kvapil Teko Toman Karla Karel Toma
21 article
Marné řeči! Paní Karla nedá si zviklat svoji zdravou logiku ženy milující. S úsměvem odbývá Tomanovy »mouchy«. Však Toman není muž, aby upouštěl od svých záměrů, jednou pojatých. Stále se k nim vrací. Zavrtává se hloub a hloub. Radí se s přitelem doktorem. Znovu navazuje důvěrné rozpravy s Karlou. Ještě na samém sklonku dru hého aktu vykládá své filosofické odpůrkyní o mo rálce choroby. Je společenská povinnost nemoe ného ustoupit, nepřekážet! Hra má pouzetř akty. Začíná se nás zmocňovati obava, nebodlál ten hrdina mravopravných theorií protáhnout svo disertaci až do konce večera? Však, tu je obrat! Slečna Blažena Wan gova, divadelní novicka, Tomanova žačka, přišl na hodinu. Toman s ní opakuje nějakou seénu A jaký je mistr přetvářky, zahraje si s nezkuše- ným děvčetem. Žačka polají dávno zbožňovala svého učitele. Zkušený divadelník vyzná s v tčch věcech. Nalíčil obratně chvilku illuse Dívčina zmámená klesá hypnotinéru k nohám. — Ab, takovýs ty ptáček ? pravite si. N bízí ženě volnost, aby sám měl na druhé strany — volnou ruku ? . .. Zmýlili jste se, Toman je z ušlechtilejšíh dřeva. Políbil zběžně svoji žačku, ale nejbliž- ším obratem, pravý eskamolér svého umění, zase ji vyvádí z iluse. Blažena vyjde z lekce očišlěna. A dik mravní převaze mistrově, také — moudřejší. To byla jen příprava. Starý překonava »ženského odporu« chtěl jen ještě jednou zkusi sroji sílu. Bude ji rozhodně polřeboval. Chce vidět svoji Karlu volnou a šťastnou stůj co stůj! A sice šťastnou podle své mravní teoeie. A poněvudž to nejde po dobrém, smlu- vil s přítelem doktorem zvláštní donucovac proceduru.
Karel Tomanův Toman Karla Blažena Wan Karel volný
22 article
Zbývá tu ještě druhý pokusný objekt. Pan Ida Nopschová, záletná panička, přitelkyně Kar- lina. Dávno pronásleduje Tomana svými nabíd- kami. Právě zas ohlásila svoji návštévu. S chystá se Toman zahráti jinou scénu. At půjde jistě brilantně! Je o tom přesvědčen. Přítel doktor má při tom rovněž svůj úkol. Až bude zamilovaná situace na vrcholu, objeví se v pozudí doktor v průvodu paní Karly. Vše ostatní má Toman vypočtěno na pratech. Karl je hrda, v hloubi srdce uražena vzepne se její pýcha a ostatní podá se jisté zamo! Leč, jak už bývá, praxe života hanebni zklame umíněného teorelika. Uehystaná scéna měla docela neočekávaný výsledek. Karla, svrchovaně vzrušena, vyrazl okno, aby se vrhla
Nopschová Toman Karel Karl Kara Ata
23 article
na dlažbu. Sotva že v poslední chvíli zachytil zoufalou ženu. Oha experimentátoři jsou dů- kladně zpraženi ve své horlivosti. Zahanben blabolí svoji omluvu a vyznávají se pokorn z činu, Tomanovi se otevřely oči. Na kolenou doznává bankrot svých mravopravných teorií Karla není žena, aby se svými city dovolil provádět pokusně praktiky. Překonanému ne zbývá, než prosit o milost. A milující žena od- ponští na konec. — Předivo hry, jak vidět, jemně ideou utkané Dislog sytý otáčí se hladce kolem daného the matu. Nedostálek vnější rušnosti pozastřenje některými opisodkami. Nepochybujeme, budi příště jistě jasno v domácnosti Tomanových Ovšem si také netajíme, zůstali jsme dost chlad- nými svědky událostí, které se před námi ode hrály! Pravý oxperimentálný večer! Oba man želé, přes důvěrné explikace svých názorů, ne přibiíží se tuze našemu nitru. Paní Karla uji šťuje o podstatě svého cítění, Toman o subtili lách svého mravního imperativu, leč oba sou- peři názorů nemohou už mluvit. Máme volnos každému věřit, ale překonáni nejsme. Trváme v jistém podrážděném očekávání až na konee Zvláště Toman je nám nejasný. Na dráze svých uměleckých úspěchů »poznal tolik žen«, že je nám dost podezřelý se svými ethickými skrupu Jemi. Nenili vlastně všecko holá póza, co před náší? Nerozeznáváme bezpečně.
Toman Karel Tomanův
24 article
Sebrán je kousek delikátně. Pan Vojan se slečnou Grěgrovou vedou si co nejpozorněji, aby na umu diváka rozestřeli analytiku manželského rozporu tak výjimečné povaby. Ostatně je paní Karla vůči svému protějšku nejen o tolik ve výhodě, oč je bližší mravní její úkol běžné ob- čanské morálce, ale i vnějšími okolnostmi věe usnadněna. Nemoc Tomanova vlastně nijak ru šivě nezasáhla do děje. Toman je dosud hrdinu dobrodružství, seladon a svůdník, jaký býval Jak ho nemilovat? Pan Vávra je důtklivý doktor a lehkomyslný domácí přitel, jemuž Karla právem nedůvěřuje, syou ustrašenosti v závěrečném tableau doeela přesvědčivý. Pani Nopachová, naivná hřišnice »rozlačněné krve« se svojí touhou po společenských nenucenostech vzdálené Riviěry je nejreálnější postavička hry. Několika svižným rysy zachytila paní Laudová živoucí flgurku Pan Sedláček s paní Pštrosovou jako párek šo- sáčků vyjasňují na svoji chvilku zachmuřelo jinak atmosféru. Pan Hurt bezpečně zastal sta rého herce z předměstí, episodku nezcela zře- telného účelu. Slečna Suchánkova je způsobná žačka svého mistra. Něco bezděčné sepjatost v projevech mladistvého enthusiasmu leda by ještě zvýšilo půvab dívčího zjevu.
Vojan Grěgrová Karel Tomanův Toman Vávra Pan Nopachová Laudová Sedláček pštrosův Hurt Suchánkův
25 article Výtvarné umění.
Výtvarné umění. = Kladská Madonna. Museum císaře Be dřicha v Berlině má od několika let, totiž od svého otevření, znamenitý obraz český. Desku největší a koncepci krásnou a složitou: Ma donnu na trůně sedici, obklopenou anděličky u nohou drobnou postavu donatora, arcibiskupa, jehož jméno nebylo těžko uhodnouti. Je t Arnošt z Pardubic, zobrazený právě tak, jak jeho staři biografové o něm udávají. Obraz po chází prý z bývalého kostela františkánského »na písku« v Kladsku. V celku výborně za chován, skvělého koloritu, vábného zjevu, jistě patří k nejpřednějším výtvorům staré školy pražské a K. Chytil v novém sešitě » Jahr buchu der k. preussischen Kunstsammlungene věnuje mu výbornou stat. Podíl Arnošta z Par dubic na současném ruchu uměleckém, jeho zájem o kult marianský je v ni stejně obe zřetně, kriticky a jasně načrtnut, jako je přesn místo díla a jeho umělocká hodnota a význam nost. Chytil uvádí jeho thema a zjev ve spo jení s marianskými zpěvy Konrada Hsimbur ského, přítele arcibiskupova, a obraz vskutku oslavuje Královnu nebes slarnostním tónem libezným zjevem. Původně asi byl ovinut ještě menšími scenami ze života P. Marie dle zprávý Balbinovy a Chytil správně klade jeho vznil poblíž středu čtrnáctého stoleti. Zajímavě na- značuje vztahy půvabu Madonny a bohatost brokatových rouch ke královnám českým zvláště Blance z Valois. Slezsko má dosud nejednu uměleckou stopu svého bývalého spojení s korunou českou a tato Kladská Madonna patři k nejskvělejším Museum a škola J. N. Kramského. V Ostro gorsku v gubernii voroněžské, v rodišti geniál ního ruského portrétisty a genrového malíre
Madonna Be Arnošt K Chytil Jahr Chytil Hsimbur Marie Kramský Berlín Pardubice Kladsko Valois Slezsko Ostra Ma škola J
26 article
Ivana Nikolajeviče Kramského bude založeno museum a kreslířská škola jeho jména. Museu tomu odevzdá řadu děl slavnéh mistra petrohradská akademie umělecká, mnozt umělci ruští a množství památek uměleckýeh i intimních jeho rodina. Jediná dcera Kram- ského, známá umělkyně paní Junkerova- Kramská slíbila museu věnovati proslulou otcovu olejomalbu „Ženské typy Gog - lovy“. Ruské listy připomínají letos 20. výroč časné smrti J. N. Kramského v Petrohradě (ze- mřel 1887 v Petrohradě, narozen 1837 v Ostro- gorsku) a vzpomínají vřele jeho skvělé umělecké dráhy, již nastoupil jako naprostý samouk, pů- vodně jako retušér a akvarelista u fotografa Dalilevského, s nímž sjezdil celou Rus, později kreslením dle přírody. Pro jedinou ko- puli slavného chrámu Krista-Spasitele v Moskv nakreslil 150 nákresů dle přírody a podle nieh pak vyhotovil 8 kartonů v přirozené velikosti — sám za přispění Weniga a Košeleva.
Nikolajevič Junkerův Kramská Kramský Dalilevský Wenig Košelev Petrohrad Ostra Rus petrohradský akademie umělecký Kramský Goglov chráma Krist
27 article
Mezi svými soudruhy hrál J. N. Kram skoj brzy svojí sečtělostí, energií a píli vůdč roli. Prosluly byly v uměleckém světě debatní večírky, u něho pořádané, při nichž se četlo, kreslilo i hovořilo o akutních otázkách uměle- ckých a literárních. Jeho přičiněním vešlo v ži- vot v r. 1871 známě slavné sdružení pere- dvižniků, pořádající kolující výslavy umě- lecké po celé Rusi, jichž se potom Kramsko) sám účastnil svými největšími a nejvýznněněj- šími obrazy („Májová noc“, „Kristus na poušti“, „Lovec“ a j. vedle řady skvělýeh portrétů). Téměř všechna tato plátna jsou ny í v Tretjakovské galerii moskevské. V nově zalo- ženém petrohradském Museu eara Alexandra III. nalézá se monumentální dílo Kramského, bohu- žel nedokončené, na němž plných jedenáct let pracoval, „Raduj se, králi židovský znázorňující velkolepě známou biblickou scénu, cestu Kristovu k Pilátovi. Význam Kramského jako umělce i jako duchaplného kritika výtvarného umění a člověka pronikavého vlivu osobního byl obrodný pro ru- ské malířství. Jako žák akademie dovedl vyvo- lati revoluci proti strnulým směrům a zastaralým šablonám, jako umělec a přítel všech svých druhů dovedl je sdružovati a pomáhati slabším ke světlu, na volnější vzduch. To všechno chá-
Kram Kristus Kramský bůh Kristův Pilát Rus Tretjakovský galerie