ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 8797d850-767c-11dc-ba37-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 30 celkem · entity: place 30, org 14, person 63, work 4
1 masthead
Ročník XXXXVI.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek 24. října 1907.
Praha
3 masthead
Číslo 294
4 article
Ka ranní a odpol. list předplácí nei v Praze v admínistraci měvsíe za řtvrt lta . . . . 8 K —h s dvojí čonáškan nkeke tot . . . . 7 K5o ve ssh K30 sa měsíc . . Poštou: a něse atvrt is . . . . 9 k edn s drojí zleilkos na.. : ke
Praha
5 title
Dnešní číslo pro Prahu le a 10 stranách.
Praha
6 article Krise nadešla!
Krise nadešla! »Parlamentní situace vůbec a situnce v českém táboře zvlášť stala se krajně kri tickou« — oznamuje nám vídeňský naš zpravodaj u večer 23. října po dvoji konfe- renci předsedů všech českých stran, jíž účastnili se oba naši ministři a ve které rokováno jednak o dalším potrvání nynějšího svazu národních stran, čitajícího 85 poslancův českých, jednak o dalším poměru českého poselstva ke vládě Beckově. Co do prvního bodu docíleno žádoucí shody. Svaz českých na rodních stran se nerozešel, alebrž potrvá dále a chce se ještě zpevnit opravou stanov svých. Zprávu tu uvítá zajisté veškera vla stenecká naše veřejnost s radostným uspo- kojením, neboť rozkol a rozklad české delegace národní v nynější dějinné chvíli byl by věru osudným neště stím pro českou věc a hanbou světitou.
svaz národní stran
7 article
Podavše si ruce k dalšímu setrvání v po- spolitém parlamentním svazu, přirozeně mu- sili se sdružení kombatanti zároveň také dohodnout o svém dalším taktickém postupu vůči vládě Beckově jejímu vyrovnání s Uhry, jak nato nalehal širší výkonný výbor národní strany svobodomyslné již svým usnešením ze dne 6. t. m, vysloviv přání, »aby klub posla- necký, možno-li ve srozumění s ostatními stranami českými, způsobil vyjasnění poměru ke vládě a sice v tom směru, aby nyní, kdy poměry v říšské radě vzhledem k otázce rakousko-uherského vyrovnání musí se vyjasniti, vládě pro- hlásil, že poslanci svobodomyslní mohou podporovat jenom takovou vládu, která se bude starati o splnění spra- vedlivých požadavků českéh národa v ohledu národním, kulturním i hospodářském a která ve veškerém ve- řejném životě poctivě se bude snažit, aby nebyla porušována zásada rovnoprávnosti českého národa« Podle toho pak — končila resoluce — jak vláda se k požadavkům těm zachová, ať po- slanecký klub zařídí své postavení k ní. To se také stalo. Již od několika dnův vyjedná- vali zástupcově všech národních stran če- ských s ministerským předsedou baronem Beckem o konečné splnění davnýcha neodkladných požadavků národa našeho.
Beckův Beck Uhry národní strana
8 article
V první řadě ovšem o vrácení nám r. 1899 násilně vzaté rovnoprávnosti jazyka českého ve státních úřadech a soudech vlastí našich, za druhé o zřízení šestimilionovému národu našemu druhé české university, náležející nám vůči 5 universitám německým tak ne popíratelně, že dávno bylo povinností Ra- kouska nám ji založiti. A za třetí požadavek národohospodářský: dávno slibované sestát nění drah severozáp adní a společnosti ra- kouské státní dráhy. Méně již věru sebevědomý, tolikaletým zklamáním a přikořím roztrpčený národ an žádati nemohl. Porovnejme skrovnost těchte tří našich desidorií s tím, čeho v oboru po- liticko-státoprávním dne 8. t. m. povolil ba- ron Beck svým podpisem vlastním Maďarům Strana maďarských osmačtyřicátníkův nesta čila jásat a eljenovat, když ji ministr Košuí Frant. 16. veškeré ty na Rakousku dobyté trofeje vítězoslavně ukazoval a předkládal Mohlo se tedy právem očekávat, že ra kouský ministerský předseda, který před ro- kem tvářil se vůči nám jako vtělená spra- vedlnost a blahovůle, nyní tedy jako gentleman dostojí krásným slovům svým způsobem závazným uvolí se přijati spra- vedlivé požadavky naše za své a zasaditi se o jich splnění veškerou autoritou a moci svou.
Beck Maďar František Rakousko
9 article
Avšak Jeho Excellence objevila v této hodině rozhodné, že má pro národ náš tak málo srdce jako kterýkoliv z německo-cen- tralistických její předchůdcův. Místo pocti- vého, mužného »ano« — opět jen průtahy, odklady a jalové, nezávazné sliby »až po skončeném vyrovnání s Uhry« — toť bylo vše, čeho sobě předsedové spojených českých stran, representujících vůli převážné většiny národa českého, odnášeli ze všech těch dlouhých a rozčilených rozprav a vyjedná vání s ministerským předsedou bar. Vladi mírem Beckem, jenž patrně do posledn chvile doufal v nesvár a rozbroj mezi stra- nami českými obmyslně a perfidne jitřený, aby tak mohl šťastně vyváznout z obliga a dostati své nuzné vyrovnán s Uhry bez úrazu do stodoly. Než spekulace na rozkol a malichernou ješitnost osobní v řadách poselstva českého k veliké zlosti »Neue Freie Presse« a pa- tronů za ní stojících selhala, svaz českých stran národních obstál zkoušku a tím situace mezi Excellencí min. předsedou Beckem do- spěla dnes ke kritickému: buď, anebo! Bud se nám dostane záruk pro naše dobré právo, anebo nedostane bar. Beck od nás rakousko- uherské vyrovnání. A že by dovedlo 84 po slanců, majících za sebou 6milionový národ. způsobiti tuhým a vytrvalým odporem svým vladě v parlamentě při promrskávání toho konvolutu předloh vyrovnacích důkladné ob- tíže, že by dovedlo pouhými již pilnými ná- vrhy zatarasit dráhu vyrovnaci akci Beckově v parlamentě jako žulovými barikádami, to ví Jeho Excelence tak dobře, jako předseda sněmovny a každýkoliv znalec rakouské sně movny.
Vlad Beck Uhry spojený český stran Neue Frei Presse sněmovna
10 article
Proto již také dnešní » Neue Freie Presse zuří jako divá saň proti nám, že se odvazu jeme presentovati vládě svou směnku a do- nucovati dlužníka ku konečnému správnému zaplacení; proto spílá dnes dru. Kramářovi šílených Samsonův, že se »nenadále znovu vytasil s českými požadavky« »s těmi osudnými požadavky, kteréž připra- vily Rakousko od Badena po Körbra skoro o deset let parlamentu a ústavy« a hrozí po- bořit sloupy vlády i parlamentu, nestane-li se Čechům po vůli. Orgán bývalých něme- ckých obstrukčníkův běduje, jaký prý by to byl evropský skandál, kdyby taková státní důležitost prvého řádu nemohla se pře barikády českých pilných návrhů obstrukčních dostati ku předu. Z toho vidíme nejjasněji, jak by svorný, pevný a rozhodný postup oposiční veškerého poselstva českého panu Beckovi, většině jeho kabi- netu a německým centralistům v parlamenteě přišel v nynější chvíli strašlivě ne- vhod, přese všechno holedbání se zajiště- nou prý již vládní většinou. A proto jsme do pozdního večera dychtivě čekali na ko- nečné rozhodnutí u předsedův znovu zpevněného svazu o solidárním po- stupu proti neochotě a skou po- sti vlády Beckovy. Leč nastojte! Jakých Jobových zvěst jsme se zatím dočkali ! — »V odpolední poradě předsedů českých stran s oběma českými ministry ukázal se — — naprostý rozkol a rozvrat který činí všelikou součinnos na půdě vídeňského parlamentu ať si v tom neb onom směru na- prosto nemožnou . ..
Kramář Samsonův Baden Körbr Čecho Beck Rakousko Neue Frei Presse Jobův zvěst
11 article
Opuštěno stanovisko, které za- ujato bylo nedávno teprve v Praze, ba ještě včera zde ve Vídni . . .« Co to znamená? Co se to děje? tážeme se, nechápajíce a trnouce. Již včerejší kon- servativní orgůn zdejší, který bůh sud pro koho dnes » pracuje«, zarazil nás touto předzvěstí zavilou, kterou si dal telegrafovati z Vídně: »Ačkoli všechny české stra ny mají tyto čelné požadavky české (rovnoprávnost českého jazyka ve vnitřní službě státních úřadův a soudů, druhou českou universitu na Moravě a sestátnění dráhy severozápadní i společnosti státní dráhy) ve svém programu, tož nie- méně různí se od Mladočech ů tím — je-li takticky prospěšno s těmito požadavky vystoupiti nyní před uherským vyrovnáním a stržiti o barona Becka odmítavou odpověd, kteráž by pak české poselstvo donuti la, bez možnosti jinakého východu — k nej- ostřejším důsledkům . . . Ostatní strany sice trvají pevně na těchto základních požadavcích, avšak ony budou hle- dati a naleznou jinou formu, aby se s vládou dohodly (»in's Reine zu kommen«) a zjednaly si základnu pro další politiku svou . . .
Beck Rein Praha Vídeň český univerzita na Morava státní dráha
12 article
Ony ujmou se samy vedení a Mladočechům zůstane na vůli, chtějí-li se k nim přidati,či nic. Agrárníci, katolíci, radiká- lové a také realisté jsou odhodláni na- lehati na brzké rozjasnění situace na českých lavicích poslaneckých i ministerských a ne- dopustiti žádnému provisoriu.« Temný by smysl posledních slov, jako mluva spiklencův bývá, ale hořejší věty nenasvědčovaly věru tomu, že by úsilí se neslo směrem protivlád ním, oposičním, spíše naopak. Nuže, zejtřek snad již vrhne světl v tyto mlhy dusné... Ale dnešek — tak ujišťuje nás, pohříchu, náš vídeňský zpravo- daj, jest pro věc českou — »žalostný a bědný, tak že podobné zbědovanosti ještě nebylo, co jsou poslanci čeští na radě říš- ské!...« To připravuje téměř na katastrofu. Nuže, kéž v poslední chvili ještě veškeř čeští poslanci se vzchopí vzmuží u vědomí své povinnost svaté k ubohému národu, ke vlastenecké výši a důstojnosti, jakou od nich má právo zádati vlasť ! —
13 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna. (Schůze 24.) Ve Vídni, 23. října. (Původní telef. zpráva »Nár. Listů«.) Pilně návrhy bývají ve sněmovně vídeňské z pravidla — zárodkem nových. Počel včera podaných, ale ještě neprojednaných pilných návrhů byl dnes rozmnožen opět jedním, Brei terovým o správě v království baličském. Ministerský přeďseda baron Beck pokusil se sice přiměti podavatele, by jej odvolal, ale marně dosud. První čtení vyrovnacích předloh oddálen tak ještě vlce Dr. Lueger promluvil po dlouhé době zase, vyzval však toliko stručně všechny strany. aby nepodávaly žádných dalších návrhů pilných. aby pilnost návrhů již podaných odmitly a aby projednaly osnovy o rakousko-uherském vyrov- nání tak, aby mohly býti uzákoněny do Nového roku. Křesťanští sociálové provázeli apel svého předsedy hlučnými salvami potlesku. Bylo sku- tečně zajímavo, slyšeti vůdce »lidu vídeňského«, který v době vzestupu svého hromoval v parla- mentě a na přečetných schůzích proti Maďarům jak dnes volal, aby se uvolnila a dále nezahra- zovala cesta pro parlamentní vyřízení smluv mezi oběma státy. Ano, pravdu měl dramatický spisovatel, který napsal: »Člověk mění se, přo jde-li z oposice do posice.« Sněmovna odepřela po dlouhé debatě dvou Iřetinovou většinu a tím pilnost návrhu Š vej- kovu proti kartelům; pro návrh ten promlu- vili posl. Lisý a Václav Myslivee, ktero oba měli velmi pilné posluchačstvo svých vý kladů, živě přednesených.
Beck Lueger Maďar Lisá Myslivee Vídeň poslanecký sněmovna
14 article
Za drem. Luegrem přibelhal jménem německonacionálního svazu dr. Sylvester mluvil proti pilným návrhům a horoval pro děl- nost sněmovny. Bylo věru těžko se ubránit úsměvu, když tento poslanec, který platně pů sobil při německé obstrukci, provozované ne- jenom pilnými návrhy, nýbrž i prostředky suro vými a sprostými, nyní tvářil se ctnostným. Ostatek schůze vyplněn byl rokováním pilném návrhu posl. Klofáče, kterým vyzývá se vláda, by vyšetřila příčiny zdražení všech potravin, materialií a uhlí, každým dnem rostou- cího, a aby podala náležité předlohy, kterým by se uklidilo toto zlo postupem administrativ- ním a legislativním. Také tomuto návrhu sně movna odepřela dvoutřetinovou většinu ku pil nosti potřebnou. Rozprava o této věci měla do- hru, jež odbyla se na chodbě. Podáváme o tem zprávu na jiném místě. Na presidiu doufají, že zejtra dojde se ku prvnímu čtení vyrovnacích předloh. Z Vídně, 23. Iljna (K. k) Předseda dr. Weiskirchner zahájil schůz o 11.15 hod. Ministr financí předložil přechodní usta- novení o rozvrhování domovní dan v několika obcích v okolí městské obce pražské pr případ jejich spojení s Prahou. Předloha zní: § 1. Přechodní ustanovení, která jsou v zákoně ze dne 21. čce. 1902 ř. z. č. 165 zajištěna obeím Král. Vinohrady, Karlín, Žižkov, Smíchov, Podolí- Dvorce, Nusle, Pankrác, Vršovice, Střešovice, Ko- štře. Dejvice a Bubeneč pro případ, kdyby jedn nebo druhá z těchto obcí byla s král. hlav. městem Prahou v době 5 let po začátku platnosti dotyčného zákona sloučena zákonitě v jednu obec, mají být i tehdy použita, kdyby toto sloučení bylo provedeno v době mezi 7. srpnem 1907 a 6. srpnem 1912.
doktor Sylvester Klofáč Weiskirchner Vídeň Praha Karlín Žižkov Smíchov Podolí Nusle Pankrác Vršovice Střešovice ko Dejvice Bubeneč
15 article
V drobném prouejit ranní čísle o sobě. 2li odpsleds dni Ve fllalkách na venkově ranní česlo, . . . . . . . 10h odpolední . . . . . . . . 4i Inseráf plati se hotově nnpř Předplaeoní a inserty přljímá admial- strace v Marianské ulici č. 3. Tam nacházají se též redlakee Uskárna a ozpedice „Národnich Listůs Iukopisy se novracsji
Národnich Listůs Iukopisa
16 article
§ 2. Provedením tohoto zákona pověřen je m nistr financí Mezi došlými spisy jest pilný návrh posl Breitera a spol. na vyšelření správních poměro v Haliči Sněmovna rokovala dále o pilném návrhu Švej kově ve příčině zákazu kartelá. Posl. Lisý prohlašuje, že jeho strana bojovala vždy proti kapitalismu, jehož vykořisťovací choutky postihují největší měrou nejširší vrsivy lidové. Bře meno kartelů je všeobecně známo. Líčí žalostné po- měry v Krkonoších a prohlašuje, že dalším násled- kem kapitalismu je také stoupající tuberkulosa mezi dělnictvem. Třeha také postarati se o reorganisac politických úřadů. Mluví o nedostatku uhli, prote- stuje proti zamýšlenému zvýšení tarifů a prohlašuje, že jeho strana jest proti kartelům. Lid musí býti chráněn zákonem proti vykořisťování kartely. (Po- chvala) K návrhu posl. Steinwondera rokování uza- vírá se.
Posl Lisá Halič Krkonoše Lido
17 article
Posl. dr Lueger, hlavní řečník proti pilnosli ná- vrhu, podává jměnem křestansko-sociálního sdružen teto prohlášeníi Budeme hlasovati proti pilnosti tohoto i dalších návrhů z těchto důvodů: Rakousko-uherské vyrov nání má býti vyřízeno v určité lhůtě, do konce pro- since t. r. Soudíme, že každý, ať je pro vyrovnání, nebo proti němu, je přezvědčen, že rak. parlament je povinen vyrovnání parlamentně vyříditi. (Hlučná pechvala.) Parlament nesmí za žádných okolnosti uvaliti na sobe vinu, že poskytl ospravedlnění, by vyrovnání eventuálně bylo jinak vyřízeno, proslu- lým, nebo správněji řečeno pověslným para grafem. při jehož jmenování každý parlamentárník má udě- lati kříž. Každá hodina, již maříme, je ztraceným časem a my, jako největší strana máme předcházet dobrým příkladem. Apeluje na parlameniní smysl pro čest navrhovatelů, aby nyní odvolali své piln návrhy, a event. je obnovili po čtení vyrovnacícl předloh. Pilnými návrhy nebyla vyřízena žádná ve- liká otázka. Hlasujme jednomyslně proti pilným ná- víbům, abychom vykonali parlamentní povinnost, která je nám předepsána, a jíž na žádný způsoh nesmíme zanedbati. (Hlučná pochvala a pollesk.)
Posl Lueger Rakousko
18 article
Posl. V. Myslivec soudí také, že tak důležit olázky nemohou se řešiti pilnými návrhy. Avšak tylo návrhy buďte napomenulím, by parlament ihned p předlohách vyrovnacích přikročil k řešení sociálních olázek. Kartely, pokud jsou prostředkem proti špi- navé konkurenci, nejsou zavržny, ba jsou dokonce nut- ny. Avšak úprava kartelů je nevyhnutelna, aby lid byl chráněn před jejich zneužíváním. Prohlašuje karleláře za moderní lupiče, kteří však způsobem je- ště mnohem nebezpečnějším provádějí své řemeslo než-li staří loupežní rylíři. Vláda musí konati svou povinnost i naproti kartelům, pak budou kartely s te též v životě sociálním konati dobrou služi Avšak siáiníci od počátku konstitučního živola shlodivali svůj úkol v pollačování práv národů V správních radách kartelovaných podníků zasedaj vělinou židé. — Stěžuje si, že slát podporuje kar- tely celní a tarifní polilikou a lituje, že ministr ob- chodu není přílomen. Jako tajemník pražské obchod- ní komory vypracoval pamětní spis proti kartelům Řečník nabědá vládu, aby konečně podnikla posi- tivní kraky proti nešvarům kartelování. Ať se mi- nistři nebojí, lidový parlamení bude jim pomáhat při velkém dílel (Illučná pochvala a pollesk.
Posl
19 article
Posl. Švejk v doslovu brojil proti požadavku dra Wintera, aby se otevřely hranice pro dovoz obil a dobylka, a pojednal o poměru cen mléka k ce- nám masa a piva se zřetelem na výživnost. Konečne litoval, že křesť sociálové zamítají návrh, který má takový hospodářský dosah. (Pochvala. Následují věcné oprav Posl. dr. Holý tvrdí, že otevřením hranic ne- dostalo by se konsumentům lacinějšího masa, a po- ukazuje na nebezpečí zavlečení dobytčího moru. Popřeje-li se zemědělství klidu, bude produkovat tolik, kolik třeb Posl. dr. Winter konstafuje, že nenavrhl ole- vření hranic. Proti jeho názoru, že otevřením hranic byla by škodlivost kartelů zmírněna, nebylo ničeho uvedeno. Při hlasování byla pilnost Švejkova návrhu zamítnuta, načež rokováno o pilném návrhu Klofáčově o zdražení potravii. Posl. Klofáč je přesvědčen, že parlament lidový zaujme docela jiné postavení k nejaktušlnějším oláz kám širokých vrstev obyvatelstva, než parlament ku- riový. Vykládá na základě dat o zdražení masa
Posl Švejk Winter doktor Holá Švejkův Klofáčův Klofáč
20 title
FEUILLETON.
21 article Josefa V. Sládka Spisy básnické.
Josefa V. Sládka Spisy básnické. Glosy k životnímu dílu básníka. Víe než třicet let básnického života leží v dvou silných, elegantně vydaných, i při hu stém tisku úhledných svazeích před námi. Od prvních „Básní“. vydaných roku 1875 až k poslední posud o sobě nevydané sbírce, nazvané „Za soumraku“, označené letopočten 1907, všechno, co vyšlo z péra básnikova, resp co za hodno uznal definitivního uveřejnění s přívěskem bohaté anthologie překladové, která se střádala sama rok za rokem a o sobě vy- dána by tvořila též silný svazek samostatný. Tak nám těchto 69 archů o 1085 strán- kách představuje celý život básnický, vyžitý plně a správně, vyzpívaný z celé duše v radost i žalu, v zápase i v resignaci, harmonicky zla- děný, pevně uzavřený, monumentální stavbu, n které se viklati nedá, která jest z nejkrásnějšíeh básnických pomníků našeho prosaického a roz háraného stoleti.
V Sládek
22 article
Celá vzácná básnická individualita Sládkova stojí tu před námi v imposantní své sile, v c- lém vzruchu a vzrostu od kořenů po peň až v korunu bohatě a široce rozloženou. Šťastný člověk, komu dopřáno viděti takto cíl svých dnů a snah, šťastný básník, komu přáno do- čkati se takých výsledků své umělecké pouti. Jsem vděčným za to, že mohl jsem po celou tu dobu býti svědkem této velké a krásné evoluce básnické. V témž roce, kdy vyšly první básně Sládkovy, stiskli jsme si již ruce a ne- pustili jich do dnešního dne. Je to snad jen poznámka osobní, ale okolnost tato dává m právo mluviti volně a otevřeně. Neplši panegyrik — Sládek jej nemá zapotřebí — zaznamenávám jen několik glos pro paměť potomkům. Více zatím činiti nemohu. Kdo jako Sládek prožil svůj život, na oko hladce a klidně splývající, ale uvnitř plný bolestných vírů a zátočin a pře- ludů, ocení pravdu těchto řádků — o ty druhé 1) Souborné vydání ve dvou dílech. Na- kladatel J. Otto V Praze 1907. Dll I. str. 533, archů 34. DIl II. str. 652. archů 35 se nestarám věda, že naposled mluví za člo věka zas a jedině vykonaná práce.
Sládek Otta Praha Dila II
23 article
Co se toho namluvilo a napsalo o če skosti básnického díla! V tčchto dvou svaz- cích Sládkových jest, doufám, problem rozluštěn a to plně a vítězně. Jeho českost tkví v nat půdě a přece obejímá celý svět, rozuměj lidský a básnický svět, je tak ryzí a při svém kosmo- polilismu hluboká a pravá, při své všeobsáhlosti, s kterou i dálky objímá, tak docela naše, že ukazuje nám českého a spolu moderního člo- véka a umělce v souzvuku dokonalém. Básnická podstať Sládkova objevuje m soutok dvou velkých řek. Ta jedna jdez hloubky jeho českého smýšlení a cítění, druhá plyne z jeho všesvětového stanoviska, z jeho vzdělání literárního a uměleckého. Kde oboje řečiště splývá a se proniká, stojí umělec v celé své výši a ryzosti. Básnické sbírky Sládkovy drží se správně pořadu chronologiekého. Čtenář pozná, kde ten, kde onen proud silněji proniká nebo převládá, ale již i v prvních básních se nejednou ob protkávají a tvoři jeden mohutný, silný veletol skutečné poesie. Nelze do detailů prováděti zde kritiku jed notlivých cyklů. Jsou také většinou nejen známé. nýbrž vnikly již za leta v srdce a duši čtouclho obecenstva, mnoké, zvláště kusy vlasteneckéa dětské, tak znárodněly, že by to bylo vskutku nošení dřiví do lesa a sov do Athén. Jen letem probereme tuto bohatou galerii básnické vlc, než třicetiletě tvorby.
Atény
24 article
Tento kořeny i mízou tak ryze český básník začal vlastně — exotismem. On první uvedl k nám poesii oceanu v celé velikosti jeho kráse. Patřil na toto nádhorné, kosmické divadl ne okem blaseovaného cestovatele, ale zrakem českého, otčinu svou opustivšího člověka. Viděl moře, poznal jeho divy — a myslil na svou matku, na svou mladou lásku, na svou vzdá- lenou otčinu. Velké moře bylo jen pozadím jeho zápasů, tuch a bolestí. O tom hovoří celá řada básní jeho první knihy. Ale tento elegik by ihned velkým maliřem přírody a kosmu. By kronikářem kmene ubitého a odumírajícího Čtěte jeho idylku »Papů«. jeho »Misnissipie jeho »Pomník Indianův«, který směle může zá- voditi se Schillerovou slavnou elegií o mrtvěn bojovníku z kmene Nadovesských. Jako uměleo viděl a jeho člověk a Čech cítil. A jemný elegik probouzel se stále víc a více pouti preriemi hvozdy, pobytem v cizině, v stanicích velikýeh zaatlantických měst, elegik, který bystrým okem pozoroval vše, co kol vře a proudl, a při všem zachoval svou českou duši nedotčenou a ryzí Tenkrát v závěr své první, knihy básnickés napsal: Já jsem jen proslá česká olše, jež povyrostla u poloka a do měnivých zadivala se vln jen trochu do hluboka. A přijde po mně tisíc jiných — kéž nouze o ně v Črchách není a kéž jim bůh dal lepších písní a trochu méně utrpení!
Indianův Schillerův Čo Pap
25 article
Odtud šlo to dále jarým a již vítězným postopem. »Jiskry na moři« sesilují ele- gika. Bolestné rány ztrát zasáhly básníka, ale vykřesaly tolik něhy a slly z jeho bylosti, že od této knihy stojí Sládek před námi zocelen pevný. Do osobního elegického tonu vedraly se zvuky čistě prostonárodního zbarvení, místy i humorem podmalovaného, jenž teprv později zvlášť v knihách dětských zahrál všemi hra- nami a pustil do světa colé rakety vtipů a ná- padů. Ale to bylo vše jen posud lehýnce na- značené. V »Světlé stopě« (1881) seto již více akcentovalo. Tam se probudil též silný epik vedle tichého lyrika. (»Jan Lamač«, » Anna Potocká« atd) Tu a tam lehce tennysonovsky zbarvené, ale v jádru tak plně české idylky. — »Na práhu ráje« (1883) jest vitězstv formy vyvreholené k dokonalosti. Celá bohatá šnůra sonetů a každý drahokam Krásný sňatel ideje a formy, elapa vždy zářicí v rozvojí historii českého sonelu.
Jiskra Lamač Potocká
26 article
Následuje těžká sbírka »Z e živo tne (1884). Jadrná kniha smělých mužnýcb zvuko Ozývá se silněji struna vlastenecká a strune svobody. I otázky sociální a ženské dotknuto v ne- jedné procitěné akladbě. Elegik opěl se ozve ale jest koncisnější, prohloubenější, mužnější Rok 1887 podává sbírku »Sluncem a sti ne m«. Písně, elegie, tiché meditace, nová řade znělek kongenialních prvním, směs balad a ro- manci a již zvoní »Zlatý má j«, první eyklus básní pro děti. Co tu světla, hřejivého tepla d mladých dušiček, co tu těchy a poesie pro do- spělé! Zmizela suchá dídaktika dobrého Douchy a zajásal skřivánek mládí, jeho svěžesti a ra- dosti do srdcí českých dětí. Novou strunu dala básnikovi dvě následujíeí leta »Selské plsně a české znělky« (1889). Tyto písně jsou pro nás, kteří jsme pře vahou lidem selským neb aspoň původu selského tak z dna a bytosti české duše vyzpívány, od- dechují tak sytě a plně životem tohoto lidu, ž se mi zdá, jakoby lyrické duše Burnse a Björn- stjerna se v nich snoubily pod úhlem českosti Prvý díl spísů básniekých zavírají »S kři vánči písně« (1888), druhý cyklus básn pro děti; nezadají ničím jásavé a svěží not prvních.
Doucha Björn Burns tichý meditace
27 article
Díl druhý Spisů básnických obsahuje dalš eykly bohaté tvorby Sládkovy: »Starosvět- ské písničky a jiné písně« (1891). plné nových point i obratů a zároveň plny humoru i lehkého sarkasmu; »Směskae (1892), v které se humor básníkův a lehká jeho nota ještě stupňují. Zpěvnost a přilnui k národní formě skladbičky tyto zvlášť vyzna čují; »České písně«, vlastenecké eredo básnikovo v tónu a duchu ryze proslonárodním třetí cyklus básní pro děti »Z vony zvonky« (1894) opět plny jiskřicího humoru, protkaného však též zvuky vážnějšími. Následuje kniha v »Zimním slunci« (1897). Zde převládá přísná pravda života, která se nejlépe elegií vyslovuje. Forma znělky i zde podává hluboké domeje myšlenky a citů, pravd a zku- šeností životních — starých jako člověk věčných jako člověk a jeho pouť na zemi. Rány života, které se opět hluboce dotkly básník (smrt milované matky, tchána a přílele [Juli Zeyeral) daly pomalu vznik k »Pisním smu- tečním« (1901), smělému pokusu zreformo- vati lext našich zpěvů chrámových v duchu národním. Leta následující pak, většinou v utr- pení dlouhé choroby a osamělosti strávená. vypěstila poslední, posud až na malé ukázky neznámou sbírku Sládkovu, nadepsanou »Z so umrak u« (1907). Je to kníha hlubokéh
Zeyeral Český píseň
28 article
souzvuku a smiření. Se vším, s lidmi, svělem. osudem. Kniha velkých myšlenek a nejvybrouše- nější formy, kniha vážné resignace a a kordů misty přímo věšteckých. Elegik má poslední slovo. Jistě nejhlubší a nejčeštější mezí námi Konec díla Sládkova tvoří obsáhlá antho- logie, nazvaná »Z cizích luhů«. Sládek objovil se tu jako neobyčojně přísný autokritik- překladatel. Kniha obsahuje vybrané ukázky poesie anglo-americké, severské a ruské, ač jest známo, že Sládek i z jiných literalur (maďar- ské, španělské, polské) překládal. Ale poesis anglo-americká byla mu vždy nejblíž. Uvedl k nám celou řadu básníkův prvního řádu dlužno jen litovati, že především chatrné zdraví nedovolilo pracovati dále a více. Ovšem ne- smíme zapomenouti, že jest to jen výbo drobnější lyriky, který tu podává, a že vedle tohoto vyšly jeho velké překladatelské práce »Konrád Vallenrod« (Mickiewi c z), Plseň o starém námořníku (Coleri dg e), Hebrejské melodie (Byron), Hiawatha (Lo ng- fellow), Frithiofs Saga (Tegner) a valná část dlla Shakespearova. Zde podané menší pře- klady vznikly jen tak mimochodem. Ale co v nich mistrovství v ovládání formy i jazyka! Nejvýš ceníme překlady z Aldricha, Keatse, Longfellowa, Swinburnea a Tennysona.
Vallenrod Mickiew Byron Hiawatha Lo Shakespearův Aldrich Keats Longfellow Swinburne Tennyson Plseň Coleri dg e Frithiof Saga
29 article
Jen letmo mohli jsme se dolknouti této životní bohaté žně básnické. Většina uveřej- něných zde kusů jest známá, vnikla již i v národ a působí — třeba ztajeně a tiše — celé generace. Poesie Sládkova je především svérázná. Nechť se v lecčems učil v ohledu formálním na poetech anglických, nechť plně vssál ducha národní poesie české — málo by to platilo, kdyby celou jeho tvorbou nevládla sila původu domácího, ryze a plně samorostlá, jak sám se k tomu hlásí v dedikaci »Slarosvětských plsniček« příteli Jos. Thomayerovi: »Ty i já vzroslli jsme z drsného českého kmene o život krušně bojujících lidí a zachovali jsme si kus jeho srdce — a humoru.« A já bych řekl, kus české
Sládkův Jos Thomayer
30 article Jar. Vrchlicky.
Jar. Vrchlicky. houževnatosti k tomu.