1
masthead
Ročník XXXXVI.
2
masthead
V Praze, ve čtvrtek 24. října 1907.
Praha
4
article
Ka ranní a odpol. list
předplácí nei
v Praze v admínistraci
měvsíe
za řtvrt lta . . . . 8 K —h
s dvojí čonáškan
nkeke
tot . . . . 7 K5o
ve ssh K30
sa měsíc . .
Poštou:
a něse
atvrt is . . . . 9 k edn
s drojí zleilkos
na.. : ke
Praha
5
title
Dnešní číslo pro Prahu le a 10 stranách.
Praha
6
article
Krise nadešla!
Krise nadešla!
»Parlamentní situace vůbec a situnce
v českém táboře zvlášť stala se krajně kri
tickou« — oznamuje nám vídeňský naš
zpravodaj u večer 23. října po dvoji konfe-
renci předsedů všech českých stran, jíž
účastnili se oba naši ministři a ve které
rokováno jednak o dalším potrvání nynějšího
svazu národních stran, čitajícího
85 poslancův českých, jednak o dalším
poměru českého poselstva ke
vládě Beckově. Co do prvního bodu
docíleno žádoucí shody. Svaz českých na
rodních stran se nerozešel, alebrž potrvá
dále a chce se ještě zpevnit opravou stanov
svých. Zprávu tu uvítá zajisté veškera vla
stenecká naše veřejnost s radostným uspo-
kojením, neboť rozkol a rozklad
české delegace národní v nynější
dějinné chvíli byl by věru osudným neště
stím pro českou věc a hanbou světitou.
svaz národní stran
7
article
Podavše si ruce k dalšímu setrvání v po-
spolitém parlamentním svazu, přirozeně mu-
sili se sdružení kombatanti zároveň také
dohodnout o svém dalším taktickém
postupu vůči vládě Beckově
jejímu vyrovnání s Uhry, jak nato
nalehal širší výkonný výbor národní strany
svobodomyslné již svým usnešením ze dne
6. t. m, vysloviv přání, »aby klub posla-
necký, možno-li ve srozumění s ostatními
stranami českými, způsobil vyjasnění
poměru ke vládě a sice v tom
směru, aby nyní, kdy poměry v říšské
radě vzhledem k otázce rakousko-uherského
vyrovnání musí se vyjasniti, vládě pro-
hlásil, že poslanci svobodomyslní mohou
podporovat jenom takovou vládu, která
se bude starati o splnění spra-
vedlivých požadavků českéh
národa v ohledu národním, kulturním
i hospodářském a která ve veškerém ve-
řejném životě poctivě se bude snažit, aby
nebyla porušována zásada rovnoprávnosti
českého národa«
Podle toho pak — končila resoluce — jak
vláda se k požadavkům těm zachová, ať po-
slanecký klub zařídí své postavení k ní. To
se také stalo. Již od několika dnův vyjedná-
vali zástupcově všech národních stran če-
ských s ministerským předsedou baronem
Beckem o konečné splnění davnýcha
neodkladných požadavků národa našeho.
Beckův
Beck
Uhry
národní strana
8
article
V první řadě ovšem o vrácení nám r. 1899
násilně vzaté rovnoprávnosti jazyka českého
ve státních úřadech a soudech vlastí našich,
za druhé o zřízení šestimilionovému národu
našemu druhé české university, náležející
nám vůči 5 universitám německým tak ne
popíratelně, že dávno bylo povinností Ra-
kouska nám ji založiti. A za třetí požadavek
národohospodářský: dávno slibované sestát
nění drah severozáp adní a společnosti ra-
kouské státní dráhy.
Méně již věru sebevědomý, tolikaletým
zklamáním a přikořím roztrpčený národ an
žádati nemohl. Porovnejme skrovnost těchte
tří našich desidorií s tím, čeho v oboru po-
liticko-státoprávním dne 8. t. m. povolil ba-
ron Beck svým podpisem vlastním Maďarům
Strana maďarských osmačtyřicátníkův nesta
čila jásat a eljenovat, když ji ministr Košuí
Frant. 16. veškeré ty na Rakousku dobyté
trofeje vítězoslavně ukazoval a předkládal
Mohlo se tedy právem očekávat, že ra
kouský ministerský předseda, který před ro-
kem tvářil se vůči nám jako vtělená spra-
vedlnost a blahovůle, nyní tedy jako
gentleman dostojí krásným slovům svým
způsobem závazným uvolí se přijati spra-
vedlivé požadavky naše za své a zasaditi se
o jich splnění veškerou autoritou a moci
svou.
Beck
Maďar
František
Rakousko
9
article
Avšak Jeho Excellence objevila v této
hodině rozhodné, že má pro národ náš tak
málo srdce jako kterýkoliv z německo-cen-
tralistických její předchůdcův. Místo pocti-
vého, mužného »ano« — opět jen průtahy,
odklady a jalové, nezávazné sliby »až po
skončeném vyrovnání s Uhry« — toť bylo
vše, čeho sobě předsedové spojených českých
stran, representujících vůli převážné většiny
národa českého, odnášeli ze všech těch
dlouhých a rozčilených rozprav a vyjedná
vání s ministerským předsedou bar. Vladi
mírem Beckem, jenž patrně do posledn
chvile doufal v nesvár a rozbroj mezi stra-
nami českými obmyslně a perfidne
jitřený, aby tak mohl šťastně vyváznout
z obliga a dostati své nuzné vyrovnán
s Uhry bez úrazu do stodoly.
Než spekulace na rozkol a malichernou
ješitnost osobní v řadách poselstva českého
k veliké zlosti »Neue Freie Presse« a pa-
tronů za ní stojících selhala, svaz českých
stran národních obstál zkoušku a tím situace
mezi Excellencí min. předsedou Beckem do-
spěla dnes ke kritickému: buď, anebo! Bud
se nám dostane záruk pro naše dobré právo,
anebo nedostane bar. Beck od nás rakousko-
uherské vyrovnání. A že by dovedlo 84 po
slanců, majících za sebou 6milionový národ.
způsobiti tuhým a vytrvalým odporem svým
vladě v parlamentě při promrskávání toho
konvolutu předloh vyrovnacích důkladné ob-
tíže, že by dovedlo pouhými již pilnými ná-
vrhy zatarasit dráhu vyrovnaci akci Beckově
v parlamentě jako žulovými barikádami, to
ví Jeho Excelence tak dobře, jako předseda
sněmovny a každýkoliv znalec rakouské sně
movny.
Vlad
Beck
Uhry
spojený český stran
Neue Frei Presse
sněmovna
10
article
Proto již také dnešní » Neue Freie Presse
zuří jako divá saň proti nám, že se odvazu
jeme presentovati vládě svou směnku a do-
nucovati dlužníka ku konečnému správnému
zaplacení; proto spílá dnes dru. Kramářovi
šílených Samsonův, že se »nenadále znovu
vytasil s českými požadavky«
»s těmi osudnými požadavky, kteréž připra-
vily Rakousko od Badena po Körbra skoro
o deset let parlamentu a ústavy« a hrozí po-
bořit sloupy vlády i parlamentu, nestane-li se
Čechům po vůli. Orgán bývalých něme-
ckých obstrukčníkův běduje, jaký
prý by to byl evropský skandál, kdyby taková
státní důležitost prvého řádu nemohla se pře
barikády českých pilných návrhů obstrukčních
dostati ku předu.
Z toho vidíme nejjasněji, jak by
svorný, pevný a rozhodný postup
oposiční veškerého poselstva
českého panu Beckovi, většině jeho kabi-
netu a německým centralistům v parlamenteě
přišel v nynější chvíli strašlivě ne-
vhod, přese všechno holedbání se zajiště-
nou prý již vládní většinou. A proto jsme do
pozdního večera dychtivě čekali na ko-
nečné rozhodnutí u předsedův znovu
zpevněného svazu o solidárním po-
stupu proti neochotě a skou po-
sti vlády Beckovy.
Leč nastojte! Jakých Jobových zvěst
jsme se zatím dočkali ! —
»V odpolední poradě předsedů českých
stran s oběma českými ministry ukázal se
— — naprostý rozkol a rozvrat
který činí všelikou součinnos
na půdě vídeňského parlamentu
ať si v tom neb onom směru na-
prosto nemožnou . ..
Kramář
Samsonův
Baden
Körbr
Čecho
Beck
Rakousko
Neue Frei Presse
Jobův zvěst
11
article
Opuštěno stanovisko, které za-
ujato bylo nedávno teprve v Praze, ba
ještě včera zde ve Vídni . . .«
Co to znamená? Co se to děje? tážeme
se, nechápajíce a trnouce. Již včerejší kon-
servativní orgůn zdejší, který bůh sud
pro koho dnes » pracuje«, zarazil nás touto
předzvěstí zavilou, kterou si dal telegrafovati
z Vídně:
»Ačkoli všechny české stra ny
mají tyto čelné požadavky české
(rovnoprávnost českého jazyka ve vnitřní
službě státních úřadův a soudů, druhou
českou universitu na Moravě a sestátnění
dráhy severozápadní i společnosti státní
dráhy) ve svém programu, tož nie-
méně různí se od Mladočech ů tím —
je-li takticky prospěšno s těmito
požadavky vystoupiti nyní před
uherským vyrovnáním a stržiti o
barona Becka odmítavou odpověd,
kteráž by pak české poselstvo donuti la,
bez možnosti jinakého východu — k nej-
ostřejším důsledkům . . . Ostatní
strany sice trvají pevně na těchto základních
požadavcích, avšak ony budou hle-
dati a naleznou jinou formu, aby
se s vládou dohodly (»in's Reine zu
kommen«) a zjednaly si základnu
pro další politiku svou . . .
Beck
Rein
Praha
Vídeň
český univerzita na Morava
státní dráha
12
article
Ony ujmou se samy vedení a Mladočechům
zůstane na vůli, chtějí-li se k nim přidati,či
nic. Agrárníci, katolíci, radiká-
lové a také realisté jsou odhodláni na-
lehati na brzké rozjasnění situace na českých
lavicích poslaneckých i ministerských a ne-
dopustiti žádnému provisoriu.« Temný by
smysl posledních slov, jako mluva spiklencův
bývá, ale hořejší věty nenasvědčovaly věru
tomu, že by úsilí se neslo směrem protivlád
ním, oposičním, spíše naopak.
Nuže, zejtřek snad již vrhne světl
v tyto mlhy dusné... Ale dnešek — tak
ujišťuje nás, pohříchu, náš vídeňský zpravo-
daj, jest pro věc českou — »žalostný a
bědný, tak že podobné zbědovanosti ještě
nebylo, co jsou poslanci čeští na radě říš-
ské!...« To připravuje téměř na katastrofu.
Nuže, kéž v poslední chvili ještě veškeř
čeští poslanci se vzchopí
vzmuží u vědomí své povinnost
svaté k ubohému národu, ke vlastenecké
výši a důstojnosti, jakou od nich má právo
zádati vlasť ! —
13
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna.
(Schůze 24.)
Ve Vídni, 23. října.
(Původní telef. zpráva »Nár. Listů«.)
Pilně návrhy bývají ve sněmovně vídeňské
z pravidla — zárodkem nových. Počel včera
podaných, ale ještě neprojednaných pilných
návrhů byl dnes rozmnožen opět jedním, Brei
terovým o správě v království baličském.
Ministerský přeďseda baron Beck pokusil se sice
přiměti podavatele, by jej odvolal, ale marně
dosud. První čtení vyrovnacích předloh oddálen
tak ještě vlce
Dr. Lueger promluvil po dlouhé době
zase, vyzval však toliko stručně všechny strany.
aby nepodávaly žádných dalších návrhů pilných.
aby pilnost návrhů již podaných odmitly a aby
projednaly osnovy o rakousko-uherském vyrov-
nání tak, aby mohly býti uzákoněny do Nového
roku. Křesťanští sociálové provázeli apel svého
předsedy hlučnými salvami potlesku. Bylo sku-
tečně zajímavo, slyšeti vůdce »lidu vídeňského«,
který v době vzestupu svého hromoval v parla-
mentě a na přečetných schůzích proti Maďarům
jak dnes volal, aby se uvolnila a dále nezahra-
zovala cesta pro parlamentní vyřízení smluv
mezi oběma státy. Ano, pravdu měl dramatický
spisovatel, který napsal: »Člověk mění se, přo
jde-li z oposice do posice.«
Sněmovna odepřela po dlouhé debatě dvou
Iřetinovou většinu a tím pilnost návrhu Š vej-
kovu proti kartelům; pro návrh ten promlu-
vili posl. Lisý a Václav Myslivee, ktero
oba měli velmi pilné posluchačstvo svých vý
kladů, živě přednesených.
Beck
Lueger
Maďar
Lisá
Myslivee
Vídeň
poslanecký sněmovna
14
article
Za drem. Luegrem přibelhal jménem
německonacionálního svazu dr. Sylvester
mluvil proti pilným návrhům a horoval pro děl-
nost sněmovny. Bylo věru těžko se ubránit
úsměvu, když tento poslanec, který platně pů
sobil při německé obstrukci, provozované ne-
jenom pilnými návrhy, nýbrž i prostředky suro
vými a sprostými, nyní tvářil se ctnostným.
Ostatek schůze vyplněn byl rokováním
pilném návrhu posl. Klofáče, kterým vyzývá
se vláda, by vyšetřila příčiny zdražení všech
potravin, materialií a uhlí, každým dnem rostou-
cího, a aby podala náležité předlohy, kterým
by se uklidilo toto zlo postupem administrativ-
ním a legislativním. Také tomuto návrhu sně
movna odepřela dvoutřetinovou většinu ku pil
nosti potřebnou. Rozprava o této věci měla do-
hru, jež odbyla se na chodbě. Podáváme o tem
zprávu na jiném místě.
Na presidiu doufají, že zejtra dojde se ku
prvnímu čtení vyrovnacích předloh.
Z Vídně, 23. Iljna (K. k)
Předseda dr. Weiskirchner zahájil schůz
o 11.15 hod.
Ministr financí předložil přechodní usta-
novení o rozvrhování domovní dan
v několika obcích v okolí městské obce pražské pr
případ jejich spojení s Prahou. Předloha zní:
§ 1. Přechodní ustanovení, která jsou v zákoně
ze dne 21. čce. 1902 ř. z. č. 165 zajištěna obeím
Král. Vinohrady, Karlín, Žižkov, Smíchov, Podolí-
Dvorce, Nusle, Pankrác, Vršovice, Střešovice, Ko-
štře. Dejvice a Bubeneč pro případ, kdyby jedn
nebo druhá z těchto obcí byla s král. hlav. městem
Prahou v době 5 let po začátku platnosti dotyčného
zákona sloučena zákonitě v jednu obec, mají být
i tehdy použita, kdyby toto sloučení bylo provedeno
v době mezi 7. srpnem 1907 a 6. srpnem 1912.
doktor
Sylvester
Klofáč
Weiskirchner
Vídeň
Praha
Karlín
Žižkov
Smíchov
Podolí
Nusle
Pankrác
Vršovice
Střešovice
ko
Dejvice
Bubeneč
15
article
V drobném prouejit
ranní čísle o sobě.
2li
odpsleds dni
Ve fllalkách na venkově
ranní česlo, . . . . . . . 10h
odpolední . . . . . . . . 4i
Inseráf
plati se hotově nnpř
Předplaeoní a inserty přljímá admial-
strace v Marianské ulici č. 3.
Tam nacházají se též redlakee
Uskárna a ozpedice „Národnich Listůs
Iukopisy se novracsji
Národnich Listůs Iukopisa
16
article
§ 2. Provedením tohoto zákona pověřen je m
nistr financí
Mezi došlými spisy jest pilný návrh posl
Breitera a spol. na vyšelření správních poměro
v Haliči
Sněmovna rokovala dále o pilném návrhu Švej
kově ve příčině
zákazu kartelá.
Posl. Lisý prohlašuje, že jeho strana bojovala
vždy proti kapitalismu, jehož vykořisťovací choutky
postihují největší měrou nejširší vrsivy lidové. Bře
meno kartelů je všeobecně známo. Líčí žalostné po-
měry v Krkonoších a prohlašuje, že dalším násled-
kem kapitalismu je také stoupající tuberkulosa mezi
dělnictvem. Třeha také postarati se o reorganisac
politických úřadů. Mluví o nedostatku uhli, prote-
stuje proti zamýšlenému zvýšení tarifů a prohlašuje,
že jeho strana jest proti kartelům. Lid musí býti
chráněn zákonem proti vykořisťování kartely. (Po-
chvala)
K návrhu posl. Steinwondera rokování uza-
vírá se.
Posl
Lisá
Halič
Krkonoše
Lido
17
article
Posl. dr Lueger, hlavní řečník proti pilnosli ná-
vrhu, podává jměnem křestansko-sociálního sdružen
teto prohlášeníi
Budeme hlasovati proti pilnosti tohoto i dalších
návrhů z těchto důvodů: Rakousko-uherské vyrov
nání má býti vyřízeno v určité lhůtě, do konce pro-
since t. r. Soudíme, že každý, ať je pro vyrovnání,
nebo proti němu, je přezvědčen, že rak. parlament
je povinen vyrovnání parlamentně vyříditi. (Hlučná
pechvala.) Parlament nesmí za žádných okolnosti
uvaliti na sobe vinu, že poskytl ospravedlnění, by
vyrovnání eventuálně bylo jinak vyřízeno, proslu-
lým, nebo správněji řečeno pověslným para grafem.
při jehož jmenování každý parlamentárník má udě-
lati kříž. Každá hodina, již maříme, je ztraceným
časem a my, jako největší strana máme předcházet
dobrým příkladem. Apeluje na parlameniní smysl
pro čest navrhovatelů, aby nyní odvolali své piln
návrhy, a event. je obnovili po čtení vyrovnacícl
předloh. Pilnými návrhy nebyla vyřízena žádná ve-
liká otázka. Hlasujme jednomyslně proti pilným ná-
víbům, abychom vykonali parlamentní povinnost,
která je nám předepsána, a jíž na žádný způsoh
nesmíme zanedbati. (Hlučná pochvala a pollesk.)
Posl
Lueger
Rakousko
18
article
Posl. V. Myslivec soudí také, že tak důležit
olázky nemohou se řešiti pilnými návrhy. Avšak tylo
návrhy buďte napomenulím, by parlament ihned p
předlohách vyrovnacích přikročil k řešení sociálních
olázek. Kartely, pokud jsou prostředkem proti špi-
navé konkurenci, nejsou zavržny, ba jsou dokonce nut-
ny. Avšak úprava kartelů je nevyhnutelna, aby lid
byl chráněn před jejich zneužíváním. Prohlašuje
karleláře za moderní lupiče, kteří však způsobem je-
ště mnohem nebezpečnějším provádějí své řemeslo
než-li staří loupežní rylíři. Vláda musí konati svou
povinnost i naproti kartelům, pak budou kartely s te
též v životě sociálním konati dobrou služi
Avšak siáiníci od počátku konstitučního živola
shlodivali svůj úkol v pollačování práv národů V
správních radách kartelovaných podníků zasedaj
vělinou židé. — Stěžuje si, že slát podporuje kar-
tely celní a tarifní polilikou a lituje, že ministr ob-
chodu není přílomen. Jako tajemník pražské obchod-
ní komory vypracoval pamětní spis proti kartelům
Řečník nabědá vládu, aby konečně podnikla posi-
tivní kraky proti nešvarům kartelování. Ať se mi-
nistři nebojí, lidový parlamení bude jim pomáhat
při velkém dílel (Illučná pochvala a pollesk.
Posl
19
article
Posl. Švejk v doslovu brojil proti požadavku dra
Wintera, aby se otevřely hranice pro dovoz obil
a dobylka, a pojednal o poměru cen mléka k ce-
nám masa a piva se zřetelem na výživnost. Konečne
litoval, že křesť sociálové zamítají návrh, který má
takový hospodářský dosah. (Pochvala.
Následují věcné oprav
Posl. dr. Holý tvrdí, že otevřením hranic ne-
dostalo by se konsumentům lacinějšího masa, a po-
ukazuje na nebezpečí zavlečení dobytčího moru.
Popřeje-li se zemědělství klidu, bude produkovat
tolik, kolik třeb
Posl. dr. Winter konstafuje, že nenavrhl ole-
vření hranic. Proti jeho názoru, že otevřením hranic
byla by škodlivost kartelů zmírněna, nebylo ničeho
uvedeno.
Při hlasování byla pilnost Švejkova návrhu
zamítnuta, načež rokováno o pilném návrhu
Klofáčově
o zdražení potravii.
Posl. Klofáč je přesvědčen, že parlament lidový
zaujme docela jiné postavení k nejaktušlnějším oláz
kám širokých vrstev obyvatelstva, než parlament ku-
riový. Vykládá na základě dat o zdražení masa
Posl
Švejk
Winter
doktor
Holá
Švejkův
Klofáčův
Klofáč
21
article
Josefa V. Sládka Spisy básnické.
Josefa V. Sládka Spisy básnické.
Glosy k životnímu dílu básníka.
Víe než třicet let básnického života leží
v dvou silných, elegantně vydaných, i při hu
stém tisku úhledných svazeích před námi.
Od prvních „Básní“. vydaných roku 1875
až k poslední posud o sobě nevydané sbírce,
nazvané „Za soumraku“, označené letopočten
1907, všechno, co vyšlo z péra básnikova, resp
co za hodno uznal definitivního uveřejnění
s přívěskem bohaté anthologie překladové, která
se střádala sama rok za rokem a o sobě vy-
dána by tvořila též silný svazek samostatný.
Tak nám těchto 69 archů o 1085 strán-
kách představuje celý život básnický, vyžitý
plně a správně, vyzpívaný z celé duše v radost
i žalu, v zápase i v resignaci, harmonicky zla-
děný, pevně uzavřený, monumentální stavbu, n
které se viklati nedá, která jest z nejkrásnějšíeh
básnických pomníků našeho prosaického a roz
háraného stoleti.
V Sládek
22
article
Celá vzácná básnická individualita Sládkova
stojí tu před námi v imposantní své sile, v c-
lém vzruchu a vzrostu od kořenů po peň až
v korunu bohatě a široce rozloženou. Šťastný
člověk, komu dopřáno viděti takto cíl svých
dnů a snah, šťastný básník, komu přáno do-
čkati se takých výsledků své umělecké pouti.
Jsem vděčným za to, že mohl jsem po
celou tu dobu býti svědkem této velké a krásné
evoluce básnické. V témž roce, kdy vyšly první
básně Sládkovy, stiskli jsme si již ruce a ne-
pustili jich do dnešního dne. Je to snad jen
poznámka osobní, ale okolnost tato dává m
právo mluviti volně a otevřeně. Neplši panegyrik
— Sládek jej nemá zapotřebí — zaznamenávám
jen několik glos pro paměť potomkům. Více
zatím činiti nemohu. Kdo jako Sládek prožil
svůj život, na oko hladce a klidně splývající,
ale uvnitř plný bolestných vírů a zátočin a pře-
ludů, ocení pravdu těchto řádků — o ty druhé
1) Souborné vydání ve dvou dílech. Na-
kladatel J. Otto V Praze 1907. Dll I. str. 533, archů
34. DIl II. str. 652. archů 35
se nestarám věda, že naposled mluví za člo
věka zas a jedině vykonaná práce.
Sládek
Otta
Praha
Dila II
23
article
Co se toho namluvilo a napsalo o če
skosti básnického díla! V tčchto dvou svaz-
cích Sládkových jest, doufám, problem rozluštěn
a to plně a vítězně. Jeho českost tkví v nat
půdě a přece obejímá celý svět, rozuměj lidský
a básnický svět, je tak ryzí a při svém kosmo-
polilismu hluboká a pravá, při své všeobsáhlosti,
s kterou i dálky objímá, tak docela naše, že
ukazuje nám českého a spolu moderního člo-
véka a umělce v souzvuku dokonalém.
Básnická podstať Sládkova objevuje m
soutok dvou velkých řek. Ta jedna jdez
hloubky jeho českého smýšlení a cítění, druhá
plyne z jeho všesvětového stanoviska, z jeho
vzdělání literárního a uměleckého. Kde oboje
řečiště splývá a se proniká, stojí umělec v celé
své výši a ryzosti.
Básnické sbírky Sládkovy drží se správně
pořadu chronologiekého. Čtenář pozná, kde ten,
kde onen proud silněji proniká nebo převládá,
ale již i v prvních básních se nejednou ob
protkávají a tvoři jeden mohutný, silný veletol
skutečné poesie.
Nelze do detailů prováděti zde kritiku jed
notlivých cyklů. Jsou také většinou nejen známé.
nýbrž vnikly již za leta v srdce a duši čtouclho
obecenstva, mnoké, zvláště kusy vlasteneckéa
dětské, tak znárodněly, že by to bylo vskutku
nošení dřiví do lesa a sov do Athén. Jen letem
probereme tuto bohatou galerii básnické vlc, než
třicetiletě tvorby.
Atény
24
article
Tento kořeny i mízou tak ryze český básník
začal vlastně — exotismem. On první uvedl
k nám poesii oceanu v celé velikosti jeho
kráse. Patřil na toto nádhorné, kosmické divadl
ne okem blaseovaného cestovatele, ale zrakem
českého, otčinu svou opustivšího člověka. Viděl
moře, poznal jeho divy — a myslil na svou
matku, na svou mladou lásku, na svou vzdá-
lenou otčinu. Velké moře bylo jen pozadím jeho
zápasů, tuch a bolestí. O tom hovoří celá řada
básní jeho první knihy. Ale tento elegik by
ihned velkým maliřem přírody a kosmu. By
kronikářem kmene ubitého a odumírajícího
Čtěte jeho idylku »Papů«. jeho »Misnissipie
jeho »Pomník Indianův«, který směle může zá-
voditi se Schillerovou slavnou elegií o mrtvěn
bojovníku z kmene Nadovesských. Jako uměleo
viděl a jeho člověk a Čech cítil. A jemný elegik
probouzel se stále víc a více pouti preriemi
hvozdy, pobytem v cizině, v stanicích velikýeh
zaatlantických měst, elegik, který bystrým okem
pozoroval vše, co kol vře a proudl, a při všem
zachoval svou českou duši nedotčenou a ryzí
Tenkrát v závěr své první, knihy básnickés
napsal:
Já jsem jen proslá česká olše,
jež povyrostla u poloka
a do měnivých zadivala
se vln jen trochu do hluboka.
A přijde po mně tisíc jiných —
kéž nouze o ně v Črchách není
a kéž jim bůh dal lepších písní
a trochu méně utrpení!
Indianův
Schillerův
Čo
Pap
25
article
Odtud šlo to dále jarým a již vítězným
postopem. »Jiskry na moři« sesilují ele-
gika. Bolestné rány ztrát zasáhly básníka, ale
vykřesaly tolik něhy a slly z jeho bylosti, že
od této knihy stojí Sládek před námi zocelen
pevný. Do osobního elegického tonu vedraly se
zvuky čistě prostonárodního zbarvení, místy
i humorem podmalovaného, jenž teprv později
zvlášť v knihách dětských zahrál všemi hra-
nami a pustil do světa colé rakety vtipů a ná-
padů. Ale to bylo vše jen posud lehýnce na-
značené. V »Světlé stopě« (1881) seto
již více akcentovalo. Tam se probudil též silný
epik vedle tichého lyrika. (»Jan Lamač«, » Anna
Potocká« atd) Tu a tam lehce tennysonovsky
zbarvené, ale v jádru tak plně české idylky. —
»Na práhu ráje« (1883) jest vitězstv
formy vyvreholené k dokonalosti. Celá bohatá
šnůra sonetů a každý drahokam Krásný sňatel
ideje a formy, elapa vždy zářicí v rozvojí
historii českého sonelu.
Jiskra
Lamač
Potocká
26
article
Následuje těžká sbírka »Z e živo tne
(1884). Jadrná kniha smělých mužnýcb zvuko
Ozývá se silněji struna vlastenecká a strune
svobody.
I otázky sociální a ženské dotknuto v ne-
jedné procitěné akladbě. Elegik opěl se ozve
ale jest koncisnější, prohloubenější, mužnější
Rok 1887 podává sbírku »Sluncem a sti
ne m«. Písně, elegie, tiché meditace, nová řade
znělek kongenialních prvním, směs balad a ro-
manci a již zvoní »Zlatý má j«, první eyklus
básní pro děti. Co tu světla, hřejivého tepla d
mladých dušiček, co tu těchy a poesie pro do-
spělé! Zmizela suchá dídaktika dobrého Douchy
a zajásal skřivánek mládí, jeho svěžesti a ra-
dosti do srdcí českých dětí. Novou strunu dala
básnikovi dvě následujíeí leta »Selské plsně
a české znělky« (1889).
Tyto písně jsou pro nás, kteří jsme pře
vahou lidem selským neb aspoň původu selského
tak z dna a bytosti české duše vyzpívány, od-
dechují tak sytě a plně životem tohoto lidu, ž
se mi zdá, jakoby lyrické duše Burnse a Björn-
stjerna se v nich snoubily pod úhlem českosti
Prvý díl spísů básniekých zavírají »S kři
vánči písně« (1888), druhý cyklus básn
pro děti; nezadají ničím jásavé a svěží not
prvních.
Doucha
Björn
Burns
tichý meditace
27
article
Díl druhý Spisů básnických obsahuje dalš
eykly bohaté tvorby Sládkovy: »Starosvět-
ské písničky a jiné písně« (1891).
plné nových point i obratů a zároveň plny
humoru i lehkého sarkasmu; »Směskae
(1892), v které se humor básníkův a lehká
jeho nota ještě stupňují. Zpěvnost a přilnui
k národní formě skladbičky tyto zvlášť vyzna
čují; »České písně«, vlastenecké eredo
básnikovo v tónu a duchu ryze proslonárodním
třetí cyklus básní pro děti »Z vony
zvonky« (1894) opět plny jiskřicího humoru,
protkaného však též zvuky vážnějšími. Následuje
kniha v »Zimním slunci« (1897). Zde
převládá přísná pravda života, která se nejlépe
elegií vyslovuje. Forma znělky i zde podává
hluboké domeje myšlenky a citů, pravd a zku-
šeností životních — starých jako člověk
věčných jako člověk a jeho pouť na zemi. Rány
života, které se opět hluboce dotkly básník
(smrt milované matky, tchána a přílele [Juli
Zeyeral) daly pomalu vznik k »Pisním smu-
tečním« (1901), smělému pokusu zreformo-
vati lext našich zpěvů chrámových v duchu
národním. Leta následující pak, většinou v utr-
pení dlouhé choroby a osamělosti strávená.
vypěstila poslední, posud až na malé ukázky
neznámou sbírku Sládkovu, nadepsanou »Z
so umrak u« (1907). Je to kníha hlubokéh
Zeyeral
Český píseň
28
article
souzvuku a smiření. Se vším, s lidmi, svělem.
osudem. Kniha velkých myšlenek a nejvybrouše-
nější formy, kniha vážné resignace a a kordů
misty přímo věšteckých. Elegik má poslední
slovo. Jistě nejhlubší a nejčeštější mezí námi
Konec díla Sládkova tvoří obsáhlá antho-
logie, nazvaná »Z cizích luhů«. Sládek
objovil se tu jako neobyčojně přísný autokritik-
překladatel. Kniha obsahuje vybrané ukázky
poesie anglo-americké, severské a ruské, ač jest
známo, že Sládek i z jiných literalur (maďar-
ské, španělské, polské) překládal. Ale poesis
anglo-americká byla mu vždy nejblíž. Uvedl
k nám celou řadu básníkův prvního řádu
dlužno jen litovati, že především chatrné zdraví
nedovolilo pracovati dále a více. Ovšem ne-
smíme zapomenouti, že jest to jen výbo
drobnější lyriky, který tu podává, a že
vedle tohoto vyšly jeho velké překladatelské
práce »Konrád Vallenrod« (Mickiewi c z),
Plseň o starém námořníku (Coleri dg e),
Hebrejské melodie (Byron), Hiawatha (Lo ng-
fellow), Frithiofs Saga (Tegner) a valná
část dlla Shakespearova. Zde podané menší pře-
klady vznikly jen tak mimochodem. Ale co v nich
mistrovství v ovládání formy i jazyka! Nejvýš
ceníme překlady z Aldricha, Keatse, Longfellowa,
Swinburnea a Tennysona.
Vallenrod
Mickiew
Byron
Hiawatha
Lo
Shakespearův
Aldrich
Keats
Longfellow
Swinburne
Tennyson
Plseň
Coleri dg e
Frithiof Saga
29
article
Jen letmo mohli jsme se dolknouti této
životní bohaté žně básnické. Většina uveřej-
něných zde kusů jest známá, vnikla již i v národ
a působí — třeba ztajeně a tiše — celé
generace.
Poesie Sládkova je především svérázná.
Nechť se v lecčems učil v ohledu formálním
na poetech anglických, nechť plně vssál ducha
národní poesie české — málo by to platilo,
kdyby celou jeho tvorbou nevládla sila původu
domácího, ryze a plně samorostlá, jak sám se
k tomu hlásí v dedikaci »Slarosvětských plsniček«
příteli Jos. Thomayerovi: »Ty i já vzroslli
jsme z drsného českého kmene o život krušně
bojujících lidí a zachovali jsme si kus jeho
srdce — a humoru.« A já bych řekl, kus české
Sládkův
Jos
Thomayer
30
article
Jar. Vrchlicky.
Jar. Vrchlicky.
houževnatosti k tomu.