1
masthead
Národní hospodář.
3
masthead
—Obohod Průmyai
5
masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 292. ze dne 22. října 1907.
6
masthead
své názory. Řekneme sami za sebe prozatím jen
7
article
Telegraflcké zprávy.
Telegraflcké zprávy.
Siegelova továrna na lokomotivy.
Z Vídně, 21. října. Siegelova továrna na
lokomotivy, která jest kontrolována úvěrním
ústavem, utrpěla ztráty při dodávkách lokomotiv
pro Italii, Rumunsko a Bulharsko. Bylo lze kon-
statovati úplnou desorganisaci v obchodech to-
várny. Továrna na lokomotivy nebude vypláceti
za r. 1906—7 žádné dividendy, kdežto loni roz-
dílela 4%. Továrna na lokomotivy odkolkuje
-vůj kapitál se 3.4 mil. na 1.96 mil. K, t. j. n
polovinu a vydá nové akcic, takže kapitál bude
obnášeti 41/4—5 mil. K. Nové akcie budou na-
bídnuty akcionářům al pari ke koupi. Dosavadní
ředitelství podalo demisi a ve vedení má nastati
úplná reorganisace.
Z Vídně, 21. října.„N. F. P.“ Siegelova
továrna na lokomotivy získala 47 dodávek v ci-
zině. Nyní vychází na jevo, že dodávky loko-
motiv nepřinesly nejen žádného zisku, nýbrž vy-
kázaly ztrátu, která pohltí polovinu akciového
kapitálu. V poslední bilanci jest vykázán ještě
reservní fond 715.000 K, který pravděpodobně
byl vyčerpán. Úhrnná ztráta obnáší 2.6 mil. K.
Pouze při italských dodávkách pozbyla továrna
asi 1 mil. K. Pro letošní rok jest továrna na
lokomotivy dobře zaměstnána. Akcionáři oželi
jedním jediným obchodem, totiž nešťastnými vý-
vozními dodávkami lokomotiv, polovici svého
jmění a více, než za posledních 8 let obdrželi
jako dividendu.
Insolvence firmy Finziovy.
Z Vídně, 21. října. „N. Fr. P.“ Úvěrní
ústav, Bankovní jednota a Eskomptní společnost,
které zúčastněny jsou na insolvenci Finziově,
konaly poradu, jejímž výsledkem byla shoda
v mínění, že remise jest podstatně lepší a ztráta
u řečené firmy balkánské že není tak velikou,
za jakou se dosud považovala.
Siegelův
Vídeň
Rumunsko
Bulharsko
Finziův
Italia
8
article
Z londýnské výstavy ječmeno.
Z Londýna, 21. října. („N. F. P.“) Na zdej-
ší výstavě ječmene byla udělena cena světového
primátu firmě Schwitzera synové ve
Vídni.
Ruský eukr letošní kampaně.
Z Kyjeva, 21. října. (K. k.) Dle informací ruské
cukrovarnické společnosti očekává se v letošní kam-
pani, že sklizeň cukrovky bude činiti 550 mil, pudů.
Výnos cukru odhaduje se na 73 mil. pudů.
K finančním poměrům americkým.
Z New-Yorku, 20. října. (K. k.) Komitét clearing-
housy vydal po dnešní schůzi tuto zprávu: Komitéi
zkoumal poměry spolčených bank, jichž postavení
zdálo se pochybným, a zjistil jejich solvenci. Proto
se rozhodl, pokud považuje za nutné, poskytnouti
jim podpory, aby mohly dostáti svým zá-
vazkům.
st. Z Pešti, 21. října. (Zvl. telegram »Nár.
Listů«.) Na trhu prodalo se 40.000 metr. centů
o 15 h dráže. Platila za 50 kg: pšenice
tisská stará 80 kg K 12.45, 78 kg K 12.20,
77 kg K 11.95, 74 kg K 11.65, pešťská 79. 5
K 1175 snětivá, 77.5 kg K 12.25, 76 g
K 11.25 snětivá, stolno-bělehradská 79.5 k
K 12.50, 78 kg K 12.20, 76.5 kg K 11.85,
bačská 78 kg K 12.25, 76.6 kg K 12.—,
srěmská 77 kg K 12.—, horňacká 77 kg
12.05, 76 kg K 11.85, hartská 79 kg K 12.40,
mezö turská 77 kg K 12.1249, šarvaská 76 k
K 12.25; žito (+ 15 h) K 10 70 až 10.80
oves K 8.— až 820; ječmen K 7.65 až
780; kukuřice K 7.10 až 7.15.
Terminový obchod byl vzestupný
na vysoké záznamy ciziny a na sucho.
K večeru znamenala: pšenice na říjen
K 11 98, na duben 1908 K 12.72; žito na
řijen K 1117, na duben 1908 K 11.95; o ve
na říjen K 7.95, na duben 1908 K 8.59; kuku-
řice na říjen K 7.11.
Sádlo smlouváno po K 154.— : jiné zbož
beze změny
Počasi pěkné.
Platil
Sádlo
Londýn
Vídeň
Kyjev
NewYork
Pešť
Schwitzer
kg
snětivý
9
article
Americké kabelové telegramy.
(Závěrečné kursy z dnešního dne.)
Z Nového Yorku, 21. října. (Peněžní bursa
Závěrečné smýšlení peněžní bursy napjaté.
Obrat akelí 820.000 (460.000).
Union Pacifie 117.25 (113.—).
Kanada Paeille 159.25 (156.—).
United States Steel Corporman 241/2 (227/2)
Baltimore and Ohlo 852 (821/2)
21. října 19. října
Rle čis. 7. . . . . . . 6% 67
na říjen . . . . . . . 580 5.80
na prosinec . . . . . . 5.90 5.90
21. října 19. října
Cukr (Falr Muse.) . . .
3.40
3.40.
9.75
Tuky Westeru Steam . .
9 80
9.85
Tuky známka Wilcox . .
Z Nového Yorku, 21. října. (Obilní bursa.) Sm
šlení obilní bursy povolné.
21. října
19. říjn
112.50
pohotová . . . . . . . 1023/
na prosince . . . . . . 1131/
114.75
na květen . . . . . . 115.25
[Kukuřice
na prosinee . . . . . . 73.—
na květen . . . . . . 69.75
na červenec . . . . . . —.-
Petrolej
rafinovaný, kesonový
0.90
10.90
rallnovaný' standard Wálte 8.75
Kovy.
21. října
19. října
Měď. . . . . 12.50 12.75 12.50 12.75
30.50 31.— 32.— 32.50
Železo čís. 2..
Z Nového Yorku, 21. října (Bavlnářská bursa
Bavlnové lhůty byly z počátku nepravidelné, po
zději byly oslabeny prodeji, konečně se částečně
vzpružily a závěrek byl stálý.
21. října 19. října 18. října
pohotová . . . . 11.60.
11.75 11.70
11.02 11.02
na říjen . . . . 10.84
na prosinee . . . 11.—
11.17
11.22
na leden . . . . 10.62 10.77 10.68
Závěrečné smýšlení stálé.
Z Nového Orleanu, 21. října. Na říjen 10.9
(11.07), na prosinec 10.65 (10.79).
Paeille
Nový York
Kanada
Nový Orlean
Union Pacifie 117.25
Steel Corporman 241 / 2
Falr Musa
Cukr
Tuka Wester Steam
Tuka známka Wilcox
12.75
12.75 30.50
na říjen
10
article
Revise vodocestného zákona?
Revise vodocestného zákona?
Kritisovali a odsoudili jsme vodocestný zá
zákon, protože bez náležité přípravy, bez i jen
přibližného zjištění nákladů, bez rozřešení nej-
kardinálnějších otázek o směru jednotlivých trat
vodních, o volbě systému, překonávání výško-
vých rozdílů a pod. hazardně disponoval mili-
ardou národního jmění, protože stanovil obrov-
ský program stavební bez rozmyslu a výběru
bez zřetele ke skutečné potřebě i k možnosti
provedení v dané lhůtě a protože na druhé stra-
ně podlomil program stavebním programem fi-
nančním, svaliv pěči o úhradu čtyř pětin potřeb-
ného kapitálu stavebního na zákonodárství bu-
doucí.
Skutečné provádění tohoto zákona, o Fte-
rém platí, že méně bylo by bývalo nekonečně
více, obrátilo se však — jak již řečeno — na
prospěch českých projektů kanalisačních. Když
se mělo přikročiti ke skutkům, ustupovalo se
před ohromností a neurčitostí projektů průplav-
ních a počato s pracemi, jichž rozsah a risiko
daly se snáze přehlédnouti a vymeziti a jichž
národohospodářská výnosnost a důležitost byly
nepochybny. Před málo ještě léty komora praž-
ská neustávala domáhati se, aby průplavu oder-
skému nebyla dávána přednost před dunajsko-
vltavským, Spolek architektů a inženýrů, aby na
vodní dráhy v král. českém věnována byla
kvota, odpovídající poplatnosti jeho nebo poho-
tovosti, velikosti nebo důležitosti vodních drah
v něm projektovaných, tedy asi 55—77 mílionů
korun — ve skutečnosti jsou to především právě
střední Labe a pražská Vltava, na kterých se
pracuje, třebas ani zde nikde v žádoucím roz-
sahu, sám průplav dunajsko-oderský zdá se
nově zavedenými studiemi o jeho výnosnosti po-
chován a dokonce již i pro kanálové projekty
haličské nemohl by nadchnouti se nynější mi-
nistr obchodu dr. Fořt, který je kdysi nazval
případně projekty in partibus infidelium.
doktor
Fořt
Vltava
spolek architekt
11
article
Je pochopitelno, že zákon, který platí a je-
hož sama vláda nezachovává, zákon, jímž stát
vzbudil tolikeré a tak přepjaté naděje, kter
nyní na celé skoro čáře a soustavně sklamává,
je zlým svědomím vlády, je něčím nemorálním,
autoritu státní poškozujícím. Vláda, která by
usilovala o jeho odstranění nebo změnu, jednala
by v zájmu povznesení státní morálky, u nás
beztoho administrativními křiklavostmi hrubě
porušované.
Jak máme však my stavěti se k této revisi
zákona vodocestného?
Zákon byl vydán na prospěch zemí sever
ních, jakožto kompensace za železné dráhy.
zbudovaně v zemích jižních; kdežto však druhe
spojení s Terstem po obrovském překročení pů-
vodně rozpočtených nákladů je až na poslední
článek — rampu a tunel turské dráhy — ho-
tovo, se stavbou vodních drah bylo teprv sotva
a skrovnou měrou počato. Zaplatili jsme opě-
tovnými koncesemi vládám draho nejen vydání
vodocestného zákona, nýbrž i každý program
stavební a každou téměř etapu od vypracování
projektu až ke schválení rozpočtených nákladů
ministerstvem financí a ke skutečnému započetí
jednotlivých staveb. Sebe menší obrat poměru
české delegace k vládě účinkoval na postup pří-
pravných prací pro české stavby vodocestné, od-
pírány podpisy na úplně hotové a věcně schvá-
lené projekty za trest české oposice a mařen
čas, kapitály i síly pracovní průtahy nejen zby
tečnými, nýbrž druhdy svévolnými.
Terst
12
article
Jsou konečně u nás projekty, které by mu
sily býti pojaty do každého, i na rozumnou míru
obmezeného a proveditelného zákona vodocest
ného a na jichž provedení musíme tedy trvat
stůj co stůj-
Pokud lze souditi z loňského exposé mi-
nistra financi, jde při chystané revisi především
o potlačení vlastních umělých průplavů, země
v první řadě postižené jsou tedy Morava (kter
proti původním nadějím při skutečném provádě-
ní vlastně nejhůře pochodila) a Slezsko, Halič
a Dolní Rakousy (tyto mají ovšem již ode dří-
vějška nadbytečné kompensace v regulaci Du-
naje, městské dráze a j.), Čechy pak v tom
případě, kdyby dojíti mělo k zastavení nebo
obmezení kanalisace a regulací Labe a Vltavy
v Praze i nad Prahou.
Za vzdání se vodocestných nadějí mají prý
se zemím takto sklamaným poskytnouti náhra
dou další regulace říční. Čteme-li dobře mez
řádky novinářských zpráv a dohadů, má se ze
státní dotace 175milionové, která se dle zákon
měla vydati na průplavy a kanalisace říční de
roku 1912 a z níž bude do tohoto roku vydána
jen asi polovice, zbytku takto neupotřebeného
užiti na regulace řek k účelům zemědělským
v jednotlivých zemích, mezi něž by se tento
obnos — dle všeho asi 80—90 milionů K —
dle určitého klíče rozvrhl. Vláda by se tak
zhostila úkolu, jejž úplně provésti nemůže
jehož proveditelné části provésti nechce, získala
by agrárníky — také pro vyrovnání rakousko-
uherské — a zároveň by na úkor vodních drah
a bez dalšího značnějšího obtížení financí stát-
ních na řadu let ukojila jejich — z valné míry
dojista oprávněné — požadavky meliorační.
Čecho
Morava
Slezsko
Halič
Dolní Rakousy
Vltava
Praha
13
article
Vodní dráhy, nyní rozestavěné — to plat
zejména o kanalisaci středního Labe, protože
Vltava v Praze bude do r. 1912 asi již hotov.
— byly by pak zajištěny toliko pro svoji před-
vídatelnou (rozpočtenou) potřebu do roku 1912.
čeho by po tomto roce bylo potřebí, bylo by as
odkázáno na budoucí povolení parlamentu. Vltav
nad Prahou by padla úplně tak jako všechny
projekty vlastních průplavů, Morava sotva by
dostala (z vodocestných původně projektů) víe
než Bystřičku.
Pokusná vyjednávání vlády s kruhy posla
neckými, zejména též agrárními, v tomto směru
vzbudila v našem Polabí a Povltaví nemalé roze-
chvění a povolané korporace, jichž dlouholeté
bezpříkladné úsilí zdá se býti najednou při-
praveno o úspěchy teprve vlastně dozrávající
neopomenou zajisté ozvati se co nejdůrazněji
Vltava
Praha
Morava
Bystřička
Polabí
Povltaví
17
article
Nechceme předbíhati, aniz komu vnucovat
19
article
ae
Dojde-li k revisi vodocestného zákona, ne-
bude revise tato koncesí vlády pro nás,
nýbrž koncesí od nás vládě, která jest
povinna zákon vodocestný, jejž přece její před-
chůdkyně sama parlamentu podala, provésti —
nelze-li úplně a do slova — tedy alespoň dle
intence jeho, t. j. poskytnouti za druhé spojení
terstské zemím severním ekvivalent ve vybudo-
vání nebo zdokonalení drah vodních. Na tyto
dráhy máme zákonný nárok, několikráte draho
zakoupený, každé odchýlení se od stavebního
programu zákonného ve směru jeho restrik-
ce musí býti tedy vykoupeno nikoliv námi, ný-
brž od nás.
Kdyby tedy z ončch náhradných regulaei
říčních dostalo se — a snad sebe hojněji —
Čechám a Moravě, není to nový dar státní na-
šim zemím, nýbrž převedení naší aktivní položky
z účtu vodocestného na účet meliorační, z účtu
průmyslově-obchodního na účet agrární.
Co nejrozhodněji bychom se musili ohraditi
proti tomu, aby byly obmezovány finanční pro-
středky na pražskou Vltavu a střední Labe, vě-
nované do konce roku 1912, a aby bylo dokon-
čení splavňovacích prací na středním Labi až
do Hradce Králové a na střední Vltavě až do
Budějovic učiněno závislým na povolovací mi-
losti kteréhokoli budoucího parlamentu.
Čechy
Morava
Vltava
Hradec Králové
Budějovice
20
article
Naopak, když bychom i ustoupili od prove-
dení celého vodocestného programu dle zákona
z r. 1901, pokud se týče zemí našich, musíme
za všech okolností a na každé vládě za tuto re-
signaci požadovati:
1. kanalisaci středního Labe od Mělníka a
k Hradei Králové se slušným zřetelem ku po-
třebným melioracím pro účely zemědělské.
jakoži
2. po kanalisaci pražské Vltavy i kanaliso-
vání Vltavy nad Prahou až do Štěchovic na tytéž
plavební rozměry, jaké byly podkladem kanali-
sačním na Vltavě od Prahy do Mělníka, a další
regulaci nebo smíšený system (kanalisační i re-
gulační dle povahy dllčích tratí) na Vltavě od
Štěchovič k Budějovicům, aby bylo docíleuo
trvalé plavební hloubky alespoň jako ne střední
pruské Odře (1—1.2 m) a alespoň s jedním pří
stavem nad Prahou.
3. Revise vodocestného zákona musila b
náhradou za opuštěné průplavní projekty po
skytnouti nám, nač ve chvatu vodocestného zá-
kona v roce 1901 bylo zapomenuto: splavnění
dolejších toků Berounky až k Berounu a Sázavy
snad až k Čerčanům. Zvlášť rozhodnutí o Be-
rounce kvapí, protože se k jejímu ústí již právě
blíží práce regulační, jež by tedy již měly býti
prováděny se zřetelem k budoucímu splavnění.
4. Nesmíme dále zapomenouti ani na nádrže
slatinskou na Úpě a želnavskou na Vltavě.
Mělník
Hradei Králové
Vltava
Praha
Štěchovice
Budějovice
Berounka
Beroun
Sázava
Čerčany
Úpa
21
article
5. Konečně — přes to, že nálada ani ve
vládě, ani v parlamentě neni naprosto přízniva
stavbě vodních drah umělých — neměli by-
chom se vzdávati do budoucna nadějí a nároků
na průplavní spojení Vídeň—Přerov—Pardu-
bice—(Mělník), které by jakožto transitní vodní
dráha mohlo nám úplně nahraditi oba druhdy
soupeřící a nyní stejně stranou odkládané prů-
plavy dunajsko-oderský a dunajsko-vltavský. Li-
tovati dlužno, že právě tento průplav došel při
parlamentním projednávání zákona z r. 1901
nejméně pozornosti (nenalezl v parlamentě ani
speciálního referenta, kdežto průplav dunajsko-
vltavský měl referenty dva!) a že veškerá šetření
a studia o něm spočívají dosud úplně na bedrách
soukromých.
Použije-li se neupotřebeného zbytku vod .
cestné dotace prvního stavebního období na říční
regulace k účelům melioračním, musilo by těch-
to 80—90 milionů býti považováno jen za zá-
lohu z vodocestného úvěru pro účely meliorační
poskytnutou a musily by dány býti všemožné
zákonné záruky, aby obnosy ke shora uvedeným
vodocestným stavbám po roce 1912 potřebné
byly jim dle postupu prací přikazovány a do
rozpočtu státního i zemského vkládány bez vše-
likého dalšího povolování parlamentního a se
všemožným obmezením libovůle administrativní
pod jakou tolik trpěly a trpí naše české pro-
jekty. Revise by měla též napraviti poklesel
vodocestného zákona z roku 1901, zabezpečit
totiž na pořad a postup prací přípravných a staveb-
ních náležitý vliv též sněmům a výborům zem-
ským, nyní jen ku placení příspěvků zavázaným.
Vídeň
Přerov
Mělník
22
article
Nebude-li pokračování a dokončení oněch
staveb vodocestných, které tvoří na ten čas mi-
nimum našich ne pouze požadavků, ale skuteč-
ných potřeb co nejdokonaleji zajištěno již nyní
při revisi vodocestného zákona, kde je záruka.
že v roce 1912 nebo 1913 bude vláda, bude
parlament ochoten povolovati nám nové obnosy
na stavby vodocestné?
Tím vším nestavíme se proti říčním regu-
lacím; víme, že oněmi 63 miliony korun, které
tvoři regulační úvěr Čech v období do konce
roku 1912, není vyhověno veškeré potřebě říč-
ních úprav pro meliorační účely v království če-
ském, a že mnoho ještě odůvodněných projektů
netrpělivě čeká na otevření nových zdrojů finan-
čních v periodě druhé. A na Moravě je mnohem
ještě hůře nežli v Čechách.
Ale máme za to, že právě v našem případě
— zejména v Polabí a dílem v Povltaví —
účely a prospěchy kanulisační a meliorační se
stýkají nebo dokonce kryji — vždyť o tom
svědčí vzácná jinde vzájemná shoda obojleh
interesentů — že ani zemědělci naši nepoža-
dovali, aby jejich zájmům hověno bylo na
úkor oprávněných zájmů jiných, konečně že
v každém parlamentě a kdykoliv mnohem snáze
bude domoci se nových potřebných úvěrů země-
dělsko-melioračních, nežli vodocestných-
vždyť meliorace a říční úpravy dlouho ještě
budou na postulátní listině všech zemí, ne pouze
našich, kdežto nepodařený experiment vodocest-
ný z roku 1901 bude vrhati příšerné stíny da-
leko do budouenosti.
Opakujeme: nejde o malou věc, nebo
věc, kterou bychom k vůli té oné soustavě, si-
tuaci nebo osobě mohli obětovati. Počítejme, že
do roku 1912 bude se moci dle známého ji
Čechy
Morava
Polabí
Povltaví
23
article
stavebního programu první periody vydatí a pro-
stavěti jen na kanalisování pražské Vltavy 19
milionů (původní rozpočet byl, jak známo,
plným výkupem pražských mlýnů překročeno
4 miliony, které byly ubrány dotaci labské!)a
na střední Labe asi 31 milionů.
Na splavnění celého střodního Labe až
k Hradci Králové budé však potřebí — dle po-
měru stavebního nákladu hotových dílčích pro-
jektů k celé trati — alespoň 130—140 milionů.
na kanalisaci Vltavy od Prahy ke Štěchovicům
as prý 8 milionů, takže bychom jen na tyto dva
projekty spolu s kanalisováním Vltavy uvniti
Prahy vyčerpali 167 milionů korun, čili bez-
málo celý státní úvěr na veškoré vodní dráhy
prvního období stavebního vůbec, nečitajíc další
náklady na regulaci Vllavy nad Štěchovicemi
splavnění dolního toku Berounky i Sázavy.
Když tedy revise, budiž, je — s hledisk
státního — jistě odůvodněna věcně i morálně,
ale se stanoviska našeho muší býti zlepšením,
ne zhoršením.
Ještě je čas k obhájení našich interesů, ale
již svrchovaný; až bude věc pod pokličkou
smluvena s jednotlivými politickými stranami —
jednání je již v proudu — a projednána v mi-
nisterské radě, bude pozdě.
Vltava
Hradec Králové
Praha
Štěchovice
Berounka
Vllava nad Štěchovice
24
article
Obnovení privilegia cedulové banky. Jak známo
musí se rakousko-uherská banka do konce tohot
roku vysloviti, chce-li žádati o prodloužení svého
privilegia čili nic. Jak sděluje „N. Fr. Pr.“, proslých
se v Pešti, že generální sekretář Pranger sdělil tam
některým osobnostem, že banka svolá v listopadu
mimořádnou valnou hromadu, které předložen bude
návrh na žádost o obnovení privilegia. Současně prý
Pranger sdělil, že banka bude se snažiti, aby docí-
lila prodloužení privilegia na 20 let. Jest ovšem otáz-
kou, zdali banka tuto žádost vysloví, přesvědčí-li se
předem, že nebude splněna. Valné hromadě bude prý
proto předložen pouze formální návrh, aby banka
žádala za prodloužení privilegia. Neni pravděpo-
dobno, že by návrh obsahoval také určitě modality
pro obnovení privilegia — l. j. stanovení doby no-
vého období. To by vedení banky ve srozumění s ge-
nerální radou dojednalo samo. Zdá se, že toto sdělen
opravdu se kryje s úmysly vůdčích osobnosti banky
Jest ovšem otázkou, zda jest správno, aby valná hro-
mada, která jest representantem banky co celku, při-
kývla k návrhu na obnovení, aniž by věděla, z
jakých podmínek toto obnovení privilegia se stane
Do konce roku jest dosti času, aby vedení banky in-
formovalo se o úmyslech obou vlád a aby pak mo-
hlo ve valné hromadě sděliti akcionářům stav otázky
Otázka nového privilegia banky jest příliš důležitou
než aby při jejím lešení byla valná hromada úplně
Pranger
Francie
Pešť
25
article
Z tzhů peněžních. (21. října.) Praha, Dnesní
bursa minula zcela bez obchodu a podáváno pouze
za akcie: První české tov. orient. cukrov. K 250.—.
„Merkuru“, směn. akc. společnosti, K 601.—, První
pražské zastavárny K 450.—, První české akc. pojišt
na život K 245.—, Kolínské tov. káv. náhražků k
620.—, pivovaru v Čes. Budějovicích K 825.—, Česke
prům. banky K 414.—, Živnostenské banky K 241. —
České banky „Union“ K 238.50, České spol. pro prů-
mysl cukerní K 149.—, Pražské úvěr. banky K 524.—.
Hospod. úvěrní banky K 382.—, Podolské cementárny
K 200.—, Akc. továrny na umělá hnojiva v Kolíně
K 406.—, První českomoravské strojírny K 845.—
Královéhradeckého úvěrního ústavu K 448.— peníze.
Praha
Čes . Budějovice
Kolín
živnostenský banka
Český banka
Český společenský
26
article
Vídeň. Protože z Nového Yorku ohlášena byla
opět nepříznivá situace a také zprávy o stavu císa-
řově nezněly příliš uspokojivě, panovala na začá-
teční burse slabá nálada. Teprve oficiální buhelin
o císafově stavu způsobilo upevnění. Akcie Banky
pro země rakouské byly značně stísněny. Na polední
burse nálada byla přívětivější náslečkem zpráv z ci-
ziny, zvláště z Ameriky. V kulise spekulace přikročila
k malým nákupům. Jen alpinky a kreditky se zlep-
šily. Naproti temu uherské bankovní papíry jako
akcie Hypoteční a obchodní banky značně klesly
Akcie Banky pro země rukouské zůstaly rovněž po-
zadu. Akcie státní dráhy a lombardky byly pevné.
Akcie severní dráhy se zolavily. Alpinky stouply
Akcie plzeňského pivovaru následkem nepříznivého
prohlášení o dividendě klesly o 100 K. Trh rentový
chabý. Ruské renty byly pevně. Na eskomplním trhu
stav peněz nezměněn, 43/ 29—5 94.
Vídeň
Nový York
Amerika
27
article
Berlín. Již začátek dnešní bursy byl mnohem
pevnější než zakončení sobotní. Z Ameriky i z Lon-
dýna nedošly žádně další rozlaďující zprávy a drobné
úhradní koupě, jež podnikány na trhu hodnot ame-
rických přispěly nemálo k celkovému zpevnění. Pre
akcie podniků železářských i uhelnodolných objevil
se za nynějších nízkých kursů nový zájem, a ježtoz
okresů průmyslových jen příznivé zprávy došly,
podnikány v této akupině mimo úhradní i nové koupě
za zvýšených kursů. Pevnějšími záznamy končí rov-
něž akcie domácích bank. Z cizích rakouské kreditky
na podnět vídeňský o 112% zlepšeny. V ruských
rentách najmě ve 4procentní z roku 1902 uskutečňo-
vány větší obraty. Soukromý diskont 47/475. Denní
peníze 49.
Rakonské státní dráhy. Dopravní příjmy s lát-
ních drah činily v měsíci září t. r. 28,429.600 K
(+ 1,666.636 K) a severní dráhy 10,054 500K
+ 719.182 K) a od 1. ledna t. r. 232,945.600 k
(+ 14.322 696 K), rosp. 83,143.100 K (+ 6,185.959 K
Oprava za červen činila u státních drah plus 1,215.03
kor. a u severní dráhy plus 25.402 K. Dle provisorního
zjištění činily dopravní příjmy v září t. r. na západ-
ních tratích z dopravy osob 6,687.200 K (4.896.000
cestujících), z dopravy nákladů 13,935.700 K (2,841. 300
tun), na východních tratích z dopravy osob 2,284.300
kor. 1,193.000 cestujících) a z dopravy nákladů
5,522.400 K (811.900 tun), na severní dráze z do-
pravy osob 2,138.200 K (1,416.600 cestujících), z do-
pravy nákladů 7,916.300 K (1,689.600 tun).
K K
Berlín
Amerika
Lon
+ 14.322 696 K
28
article
Státní drália. Dlužno považovati dnes již za jisté,
že v koníliktu svém s generální inspekcí drah správa
státní dráhy ustoupí. Tím by ovšem otázka sekve-
strace této dráhy přestala býti aktuální. Jest otázkou,
jak tento konflikt bude působiti na akci postátňovaci.
O tom, zda by se mělo pokračovali v akkci postátňovaci
ihned anebo nikoli, jsou dvě hlediska. Na jedně
straně většina ve sněmovně jest zajisté pro brzk
sestátnění státní dráhy, zvláště nyní, po pasivní re-
sistenci. Na druhé straně je otázkou, zda by nebylo
lépo sečkati, až státní dráha řádně provede všechny
uložené ji investice, které přirozeně sníží její zisk.
Tato otázka dala by se ovšem upraviti tím, že by
se náklady na nutné investice odečtly od výkupné
renty v dotyčných letech.
Košut a rakouské tirmy. V poslední době stalo
se opětovně, že někteří rukouští továrníci dali za-
něsti svou firmu do uherského rejstříku firem, aniž
by měli v Uhrách továrnu nebo pobočku, poněvadz
doufali tak dosíci práva, účastnili se dodávek pro
vojsko. Ministr obchodu Košut zaslal nyní u příle-
žitosti jednoho takového případlu ministru války pří-
pís, ve kterém mu tuto skutečnost oznamoval a žádal
ho, aby dotyčnou firmu a vůbec všechny ony firmy
které snaží se takovým způsober, dodávek dosíci
Košut
Uhry
30
article
jednou pro vody vyloučil z lěchto dodávek.
31
article
Ústřední banka českých spořitelen něm píše:
Různé časopisy, representující minění živlů, kterým
trh pražský jest stálým trnem v oku, hledí využitko-
vati nynější situace jistého peněžního napjetí — ze-
jména na jihu druhé poloviny říše v Chorvatsku-
Slavonsku — na vytlačení českých ústavů. Tak ze-
jména „Agramer Tagblatt“ ze dne 15. t. m. vyjadřuje
se, jakoby snad české ústavy nynější poměry zavi-
nily. K tomuto připomínáme, že právě české ústavy
to byly, které v poslední době účinně ve prospěch
příslušných hospodářských oblastí zasáhly. Ostatně
svědčí o tom, že omezení úvěrové se strany české
v celku místa nemá — stejně jako u rakousko-uher-
ské banky číselně vykázáno to bylo — ta okolnost,
že na př. eskontní obrat Ústřední banky českých spo-
řitelen letošního roku rovná se K 420,000.000, oproti
K 300,000.000 roku loňského.
Snížení cen měděného plechu. Karlelovaně ra-
kousko-uherské válcovny mědi snížily v sobotu zá-
kladní ceny měděného plechu s 220 K na 210K
za 100 kg.
Rakouské a uherské mlýny. Pešťská obchodnl
komora zamýšlí žádati uherskou vládu, aby tarifními
opatřeními svedla dopravu obilí do územi, které
dlužno považovati za ústředí uherských mlýnů. Kdy-
by se tak opravdu stalo, bude rakouským mlýnům
koupě nutného jim obilí z Uher buď stížena anebo
vůbec znemožněna. Proto hodlají rakouské mlýny
učiniti proti tomu kroky. Zvolen za tím účelem ko-
mitét, sestávající ze zástupců velkomlýnů a mly-
nářských sdružení.
Plzeňský akciový pivovat. V bílanění schůzi
prvního plzeňského akciového pivovaru usneseno na-
vrhnouti valné hromadě rozdílení dividendy 115 K
První česká akciová společnost pro rafinování
cukru (Moďany) v Praze konala 20. t. m. valnou
hromadu za správní rok 1906-7 v místnostech své
ústřední kanceláře. Schůzi zahájil místopředseda c.r.
Chorvatsko
Slavonsko
Uhry
Praha
Agramer Tagblatt
kg
32
article
Frant. Waldek z Waldriedů; vysloviv politování že
p. presidentovi c. r. K. Dimmrovi dnes právě, kdy
dovršuje 30letou činnost ve správní radě, není mož-
no následkem choroby valné hromadě předsedti,
vzpomenul zásluh, jež si o společnost získal a za
kteréž mu tato vděčí. Přitomno bylo 15 akcionářů,
zastupujících 858 hlasů. Řídící správní rada p. J.
Gečmen prednesl výroční zprávu, z níž vyjímáme:
Bilance udává po odečtení přenosu ztráty z přede-
šlého roku 2327.54 zisk K 210.010.19, z něhož bylo
použito k odpisům celkem K 77.545.39, takže zbývá
čislý zisk K 132.464.80. V minulém roce vyslovený
náhled, že rekonstrukce podniku slibuje při výhod-
nější konjunktuře prospěchů užitečných, ukázal se
odůvodněným. V příští kampani hodlá se společ-
nost více věnovati obchodu vývoznímu — jehož
již letos se čileji zúčastnila — aby tím způsobem
zvýšena byla tovární výroba, jejíž odbyt jest v tu-
zemsku obmezen kontingentem a docíleno tak vy-
užitkování rozšířené výkonnosti ovárny. V náhradu
za zrušené pachty najat v bezprostřední blízkosti
továrny statek Komořany, čímž odpadla též jinak
nevyhnutelná stavba hospodářských budov, jež bylo
třeba následkem rozšíření továrny jinde umístiti.
František
Waldek
K Dimmr
Komořany
Waldried
33
article
Po schválení přednesených zpráv usneseno vyplá-
ceti 4% dvidendu. Do správní rady zvoleni pp.:
Benedikt Baroch, c. r. Karel Kletetschka a Julian
Gečmen; do revisního výboru: JUDr. K. M. Herr-
mann a S. Kallberg poznovu, a za náhradníky: řed
Ivan Hájek a Jindřich Janka
Ruská půjčka. Ruský ministr financi prohlašuje
znovu že Rusko nehodlá v tomto roce uzavříti žád-
nou půjčku, poněvadž jí nemá zapotřebí. Dále vy-
světluje znovu zvýšení emise bankovek státní banky
a projevuje na konec uspokojení, že stoupání příjmů
státu, jakož i vývozu dokazuje návrat Ruska k nor-
mální hospodářské situaci a prokazuje jasně důvěru
vážně myslicího obecenstva ve finanční politiku mi-
nisterstva, nehledě na jistou katezorii listů, které
učinily si úkolem diskreditovati finanční politiku
vlády stůj co stůj. — Pokladní výkaz ruské vlády
k 1. srpnu t. r. konstatuje přebytek 77.4 mil.
rublů.
Baroch
Kletetschka
Julián Gečmen
JUDr
Herr
S Kallberg
Hájek
Janko
Rusko
34
article
Trby. Trhy v Třemošné, na den 24. a 25.
t. m. stanovené, pro nezařízené tržiště jsou odloženy.
— Výroční a spolu veliký trh dobytčí bude v Čer-
vené Řečici v pondělí dne 28. října 1907. —
Příští trh dobytčí v Golčově Jeníkově bude
konán ve středu dne 30. října 1907. Do posledního
trhu dobytčího přihnáno bylo 1062 kusů dobytka ho-
vězího. — Výroční trh martinský v Miroticích,
na pondělí 4. listopadu t. r. připadající, překládá se
za příčinou na týž den v Březnici připadajícího vý-
ročního trhu na úterý dne 5. listopadu 1907.
Uherská akc. společnost pro plavbu říčnoua
námořní. V mimořádné valné hromadě společnosti,
konané dne 19. t. m., které předsedal člen sněmovny
magnátů Šigmund Kornfeld, modifikovány byly ss
2., 28., 30 a 33. stanov. Valná hromada přijala s díky
na vědomost nejvyšší rozhodnutí, kterým se společ-
nosti udílí právo užívati titul „královská“ a vyslo-
vila ministru obchodu za vymožení tohoto vyzname-
nání svůj dík. Navržené změny stanov, dle kterých
povede nyní společnost firmu „Královská uherská
akc. společnost pro plavbu říčnou a námořni“, dále
by nejvyšší počet ředitelů byl osmnáct, byly jedno-
myslně přijaty. Do ředitelstva zvoleni páni Karel
Weiss a dr. Moric z Domony.
Šigmund Kornfeld
Weiss
doktor
Moric
Domon
Třemošná
Golčův Jeníkov
Mirotice
Březnice
28
královský uherský akciový . společnost
35
article
Dr. J. Gruber.
doktor
J Gruber
36
article
Prhy penožnt.
Renty:
4procentní papírová květnová ..
4 2procentní » únorová . .
4procentní stříbrná lednová . ..
4.2procentní a dubnová ..
4procentní zlalá rakouská . . .
4procentní korunová rakouská . .
3l/zprocentní korunová (invest.).
4procentní zlatá uherská
4procentní korunová uherská
31/procentní kor. (invest.) uher.
ruská půjčka . . . . . . ..
Losy:
Celé státní z r. 1860 . . . . .
státní z r. 1864 . . . . . . .
rakouské úvěrní . . . . . . .
vídeňské komunální . . . . .
lisské . . . . . . . . . . .
turecké . . . . . . . . ..
Zástavní listy:
4proc. kom. dl. úp. zem. banky kr. č.
4proc. žel. úp. zem. banky kr. česk.
4proc. Hypot. banky kr. českého
31/2proc. Hypot. banky kr. českého
41/2proc. bank. dl. úp. čes. pr. banky
Ústřední banka čes. spořitelen 490
Bank y:
Česká průmyslova . . . . . .
»Unione
Hospodářská úvěrní pro Čechy.
Živnostenská . . . . . . . ..
moravská eskontní . .
ústřední banka
490 Bank
Union hospodářský úvěrní pro Čechy
38
article
rakousko-uherská .:
anglo-rakouská . .
banka pro země rakouské ...
dolnorakouská eskontní . . .
»Merkur«, směnár. akc. společnost
rakouský úvěrní ústav . . .
uherská všeobecná úvěrní
všeob. rak. pozemk. úvěrní úslav.
vídeňská bankovní jednota . . .
vídeňská banka »Union« . . . .
všeobecná depositní banka . . .
Dopravní podniky:
Buštěhradská dráha lit. A . . .
vídeňský banka
všeobecný depozitní banka
39
article
Vídeňská bursa.
40
article
Závěrečné kursy
21. října 19. říjns
95 80 95 85
97 50 97 55
95 80
95 75
97.55 97.60
113.85 113.95
8575 85 75
109.85 110 05
92 45
92.60
81.90
81.85
85. 10
85 95
148.75
255 5u
446.—
140.50
183.25
92
41
article
148.25
202.—
255 50
446.—
483.—
142.50
183 05
202.—
483.—
96 25
96 4
97 50
87 65
99 75
100.—
42
article
96.25
96- 40
97.50
87.70
99.75
100.—
414 —
414.—
238 50
382 25
240.—
1765.—
294.—
421 45
558.—
601.—
632 75
742..50
999. —
526.75
531.25
461.—
43
article
238.25
382.25
239.50
1758 —
292 25
416. 75
557.—
601.—
634 25
739 50
997.—
526 75
533 —
460.—
1060—