ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 876f1aa0-767c-11dc-895e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 44 celkem · entity: person 28, place 77, org 17, work 12
1 masthead
Národní hospodář.
2 masthead
Zemědělstvi
3 masthead
—Obohod Průmyai
4 masthead
Finančnictvý
5 masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 292. ze dne 22. října 1907.
6 masthead
své názory. Řekneme sami za sebe prozatím jen
7 article Telegraflcké zprávy.
Telegraflcké zprávy. Siegelova továrna na lokomotivy. Z Vídně, 21. října. Siegelova továrna na lokomotivy, která jest kontrolována úvěrním ústavem, utrpěla ztráty při dodávkách lokomotiv pro Italii, Rumunsko a Bulharsko. Bylo lze kon- statovati úplnou desorganisaci v obchodech to- várny. Továrna na lokomotivy nebude vypláceti za r. 1906—7 žádné dividendy, kdežto loni roz- dílela 4%. Továrna na lokomotivy odkolkuje -vůj kapitál se 3.4 mil. na 1.96 mil. K, t. j. n polovinu a vydá nové akcic, takže kapitál bude obnášeti 41/4—5 mil. K. Nové akcie budou na- bídnuty akcionářům al pari ke koupi. Dosavadní ředitelství podalo demisi a ve vedení má nastati úplná reorganisace. Z Vídně, 21. října.„N. F. P.“ Siegelova továrna na lokomotivy získala 47 dodávek v ci- zině. Nyní vychází na jevo, že dodávky loko- motiv nepřinesly nejen žádného zisku, nýbrž vy- kázaly ztrátu, která pohltí polovinu akciového kapitálu. V poslední bilanci jest vykázán ještě reservní fond 715.000 K, který pravděpodobně byl vyčerpán. Úhrnná ztráta obnáší 2.6 mil. K. Pouze při italských dodávkách pozbyla továrna asi 1 mil. K. Pro letošní rok jest továrna na lokomotivy dobře zaměstnána. Akcionáři oželi jedním jediným obchodem, totiž nešťastnými vý- vozními dodávkami lokomotiv, polovici svého jmění a více, než za posledních 8 let obdrželi jako dividendu. Insolvence firmy Finziovy. Z Vídně, 21. října. „N. Fr. P.“ Úvěrní ústav, Bankovní jednota a Eskomptní společnost, které zúčastněny jsou na insolvenci Finziově, konaly poradu, jejímž výsledkem byla shoda v mínění, že remise jest podstatně lepší a ztráta u řečené firmy balkánské že není tak velikou, za jakou se dosud považovala.
Siegelův Vídeň Rumunsko Bulharsko Finziův Italia
8 article
Z londýnské výstavy ječmeno. Z Londýna, 21. října. („N. F. P.“) Na zdej- ší výstavě ječmene byla udělena cena světového primátu firmě Schwitzera synové ve Vídni. Ruský eukr letošní kampaně. Z Kyjeva, 21. října. (K. k.) Dle informací ruské cukrovarnické společnosti očekává se v letošní kam- pani, že sklizeň cukrovky bude činiti 550 mil, pudů. Výnos cukru odhaduje se na 73 mil. pudů. K finančním poměrům americkým. Z New-Yorku, 20. října. (K. k.) Komitét clearing- housy vydal po dnešní schůzi tuto zprávu: Komitéi zkoumal poměry spolčených bank, jichž postavení zdálo se pochybným, a zjistil jejich solvenci. Proto se rozhodl, pokud považuje za nutné, poskytnouti jim podpory, aby mohly dostáti svým zá- vazkům. st. Z Pešti, 21. října. (Zvl. telegram »Nár. Listů«.) Na trhu prodalo se 40.000 metr. centů o 15 h dráže. Platila za 50 kg: pšenice tisská stará 80 kg K 12.45, 78 kg K 12.20, 77 kg K 11.95, 74 kg K 11.65, pešťská 79. 5 K 1175 snětivá, 77.5 kg K 12.25, 76 g K 11.25 snětivá, stolno-bělehradská 79.5 k K 12.50, 78 kg K 12.20, 76.5 kg K 11.85, bačská 78 kg K 12.25, 76.6 kg K 12.—, srěmská 77 kg K 12.—, horňacká 77 kg 12.05, 76 kg K 11.85, hartská 79 kg K 12.40, mezö turská 77 kg K 12.1249, šarvaská 76 k K 12.25; žito (+ 15 h) K 10 70 až 10.80 oves K 8.— až 820; ječmen K 7.65 až 780; kukuřice K 7.10 až 7.15. Terminový obchod byl vzestupný na vysoké záznamy ciziny a na sucho. K večeru znamenala: pšenice na říjen K 11 98, na duben 1908 K 12.72; žito na řijen K 1117, na duben 1908 K 11.95; o ve na říjen K 7.95, na duben 1908 K 8.59; kuku- řice na říjen K 7.11. Sádlo smlouváno po K 154.— : jiné zbož beze změny Počasi pěkné.
Platil Sádlo Londýn Vídeň Kyjev NewYork Pešť Schwitzer kg snětivý
9 article
Americké kabelové telegramy. (Závěrečné kursy z dnešního dne.) Z Nového Yorku, 21. října. (Peněžní bursa Závěrečné smýšlení peněžní bursy napjaté. Obrat akelí 820.000 (460.000). Union Pacifie 117.25 (113.—). Kanada Paeille 159.25 (156.—). United States Steel Corporman 241/2 (227/2) Baltimore and Ohlo 852 (821/2) 21. října 19. října Rle čis. 7. . . . . . . 6% 67 na říjen . . . . . . . 580 5.80 na prosinec . . . . . . 5.90 5.90 21. října 19. října Cukr (Falr Muse.) . . . 3.40 3.40. 9.75 Tuky Westeru Steam . . 9 80 9.85 Tuky známka Wilcox . . Z Nového Yorku, 21. října. (Obilní bursa.) Sm šlení obilní bursy povolné. 21. října 19. říjn 112.50 pohotová . . . . . . . 1023/ na prosince . . . . . . 1131/ 114.75 na květen . . . . . . 115.25 [Kukuřice na prosinee . . . . . . 73.— na květen . . . . . . 69.75 na červenec . . . . . . —.- Petrolej rafinovaný, kesonový 0.90 10.90 rallnovaný' standard Wálte 8.75 Kovy. 21. října 19. října Měď. . . . . 12.50 12.75 12.50 12.75 30.50 31.— 32.— 32.50 Železo čís. 2.. Z Nového Yorku, 21. října (Bavlnářská bursa Bavlnové lhůty byly z počátku nepravidelné, po zději byly oslabeny prodeji, konečně se částečně vzpružily a závěrek byl stálý. 21. října 19. října 18. října pohotová . . . . 11.60. 11.75 11.70 11.02 11.02 na říjen . . . . 10.84 na prosinee . . . 11.— 11.17 11.22 na leden . . . . 10.62 10.77 10.68 Závěrečné smýšlení stálé. Z Nového Orleanu, 21. října. Na říjen 10.9 (11.07), na prosinec 10.65 (10.79).
Paeille Nový York Kanada Nový Orlean Union Pacifie 117.25 Steel Corporman 241 / 2 Falr Musa Cukr Tuka Wester Steam Tuka známka Wilcox 12.75 12.75 30.50 na říjen
10 article Revise vodocestného zákona?
Revise vodocestného zákona? Kritisovali a odsoudili jsme vodocestný zá zákon, protože bez náležité přípravy, bez i jen přibližného zjištění nákladů, bez rozřešení nej- kardinálnějších otázek o směru jednotlivých trat vodních, o volbě systému, překonávání výško- vých rozdílů a pod. hazardně disponoval mili- ardou národního jmění, protože stanovil obrov- ský program stavební bez rozmyslu a výběru bez zřetele ke skutečné potřebě i k možnosti provedení v dané lhůtě a protože na druhé stra- ně podlomil program stavebním programem fi- nančním, svaliv pěči o úhradu čtyř pětin potřeb- ného kapitálu stavebního na zákonodárství bu- doucí. Skutečné provádění tohoto zákona, o Fte- rém platí, že méně bylo by bývalo nekonečně více, obrátilo se však — jak již řečeno — na prospěch českých projektů kanalisačních. Když se mělo přikročiti ke skutkům, ustupovalo se před ohromností a neurčitostí projektů průplav- ních a počato s pracemi, jichž rozsah a risiko daly se snáze přehlédnouti a vymeziti a jichž národohospodářská výnosnost a důležitost byly nepochybny. Před málo ještě léty komora praž- ská neustávala domáhati se, aby průplavu oder- skému nebyla dávána přednost před dunajsko- vltavským, Spolek architektů a inženýrů, aby na vodní dráhy v král. českém věnována byla kvota, odpovídající poplatnosti jeho nebo poho- tovosti, velikosti nebo důležitosti vodních drah v něm projektovaných, tedy asi 55—77 mílionů korun — ve skutečnosti jsou to především právě střední Labe a pražská Vltava, na kterých se pracuje, třebas ani zde nikde v žádoucím roz- sahu, sám průplav dunajsko-oderský zdá se nově zavedenými studiemi o jeho výnosnosti po- chován a dokonce již i pro kanálové projekty haličské nemohl by nadchnouti se nynější mi- nistr obchodu dr. Fořt, který je kdysi nazval případně projekty in partibus infidelium.
doktor Fořt Vltava spolek architekt
11 article
Je pochopitelno, že zákon, který platí a je- hož sama vláda nezachovává, zákon, jímž stát vzbudil tolikeré a tak přepjaté naděje, kter nyní na celé skoro čáře a soustavně sklamává, je zlým svědomím vlády, je něčím nemorálním, autoritu státní poškozujícím. Vláda, která by usilovala o jeho odstranění nebo změnu, jednala by v zájmu povznesení státní morálky, u nás beztoho administrativními křiklavostmi hrubě porušované. Jak máme však my stavěti se k této revisi zákona vodocestného? Zákon byl vydán na prospěch zemí sever ních, jakožto kompensace za železné dráhy. zbudovaně v zemích jižních; kdežto však druhe spojení s Terstem po obrovském překročení pů- vodně rozpočtených nákladů je až na poslední článek — rampu a tunel turské dráhy — ho- tovo, se stavbou vodních drah bylo teprv sotva a skrovnou měrou počato. Zaplatili jsme opě- tovnými koncesemi vládám draho nejen vydání vodocestného zákona, nýbrž i každý program stavební a každou téměř etapu od vypracování projektu až ke schválení rozpočtených nákladů ministerstvem financí a ke skutečnému započetí jednotlivých staveb. Sebe menší obrat poměru české delegace k vládě účinkoval na postup pří- pravných prací pro české stavby vodocestné, od- pírány podpisy na úplně hotové a věcně schvá- lené projekty za trest české oposice a mařen čas, kapitály i síly pracovní průtahy nejen zby tečnými, nýbrž druhdy svévolnými.
Terst
12 article
Jsou konečně u nás projekty, které by mu sily býti pojaty do každého, i na rozumnou míru obmezeného a proveditelného zákona vodocest ného a na jichž provedení musíme tedy trvat stůj co stůj- Pokud lze souditi z loňského exposé mi- nistra financi, jde při chystané revisi především o potlačení vlastních umělých průplavů, země v první řadě postižené jsou tedy Morava (kter proti původním nadějím při skutečném provádě- ní vlastně nejhůře pochodila) a Slezsko, Halič a Dolní Rakousy (tyto mají ovšem již ode dří- vějška nadbytečné kompensace v regulaci Du- naje, městské dráze a j.), Čechy pak v tom případě, kdyby dojíti mělo k zastavení nebo obmezení kanalisace a regulací Labe a Vltavy v Praze i nad Prahou. Za vzdání se vodocestných nadějí mají prý se zemím takto sklamaným poskytnouti náhra dou další regulace říční. Čteme-li dobře mez řádky novinářských zpráv a dohadů, má se ze státní dotace 175milionové, která se dle zákon měla vydati na průplavy a kanalisace říční de roku 1912 a z níž bude do tohoto roku vydána jen asi polovice, zbytku takto neupotřebeného užiti na regulace řek k účelům zemědělským v jednotlivých zemích, mezi něž by se tento obnos — dle všeho asi 80—90 milionů K — dle určitého klíče rozvrhl. Vláda by se tak zhostila úkolu, jejž úplně provésti nemůže jehož proveditelné části provésti nechce, získala by agrárníky — také pro vyrovnání rakousko- uherské — a zároveň by na úkor vodních drah a bez dalšího značnějšího obtížení financí stát- ních na řadu let ukojila jejich — z valné míry dojista oprávněné — požadavky meliorační.
Čecho Morava Slezsko Halič Dolní Rakousy Vltava Praha
13 article
Vodní dráhy, nyní rozestavěné — to plat zejména o kanalisaci středního Labe, protože Vltava v Praze bude do r. 1912 asi již hotov. — byly by pak zajištěny toliko pro svoji před- vídatelnou (rozpočtenou) potřebu do roku 1912. čeho by po tomto roce bylo potřebí, bylo by as odkázáno na budoucí povolení parlamentu. Vltav nad Prahou by padla úplně tak jako všechny projekty vlastních průplavů, Morava sotva by dostala (z vodocestných původně projektů) víe než Bystřičku. Pokusná vyjednávání vlády s kruhy posla neckými, zejména též agrárními, v tomto směru vzbudila v našem Polabí a Povltaví nemalé roze- chvění a povolané korporace, jichž dlouholeté bezpříkladné úsilí zdá se býti najednou při- praveno o úspěchy teprve vlastně dozrávající neopomenou zajisté ozvati se co nejdůrazněji
Vltava Praha Morava Bystřička Polabí Povltaví
17 article
Nechceme předbíhati, aniz komu vnucovat
19 article
ae Dojde-li k revisi vodocestného zákona, ne- bude revise tato koncesí vlády pro nás, nýbrž koncesí od nás vládě, která jest povinna zákon vodocestný, jejž přece její před- chůdkyně sama parlamentu podala, provésti — nelze-li úplně a do slova — tedy alespoň dle intence jeho, t. j. poskytnouti za druhé spojení terstské zemím severním ekvivalent ve vybudo- vání nebo zdokonalení drah vodních. Na tyto dráhy máme zákonný nárok, několikráte draho zakoupený, každé odchýlení se od stavebního programu zákonného ve směru jeho restrik- ce musí býti tedy vykoupeno nikoliv námi, ný- brž od nás. Kdyby tedy z ončch náhradných regulaei říčních dostalo se — a snad sebe hojněji — Čechám a Moravě, není to nový dar státní na- šim zemím, nýbrž převedení naší aktivní položky z účtu vodocestného na účet meliorační, z účtu průmyslově-obchodního na účet agrární. Co nejrozhodněji bychom se musili ohraditi proti tomu, aby byly obmezovány finanční pro- středky na pražskou Vltavu a střední Labe, vě- nované do konce roku 1912, a aby bylo dokon- čení splavňovacích prací na středním Labi až do Hradce Králové a na střední Vltavě až do Budějovic učiněno závislým na povolovací mi- losti kteréhokoli budoucího parlamentu.
Čechy Morava Vltava Hradec Králové Budějovice
20 article
Naopak, když bychom i ustoupili od prove- dení celého vodocestného programu dle zákona z r. 1901, pokud se týče zemí našich, musíme za všech okolností a na každé vládě za tuto re- signaci požadovati: 1. kanalisaci středního Labe od Mělníka a k Hradei Králové se slušným zřetelem ku po- třebným melioracím pro účely zemědělské. jakoži 2. po kanalisaci pražské Vltavy i kanaliso- vání Vltavy nad Prahou až do Štěchovic na tytéž plavební rozměry, jaké byly podkladem kanali- sačním na Vltavě od Prahy do Mělníka, a další regulaci nebo smíšený system (kanalisační i re- gulační dle povahy dllčích tratí) na Vltavě od Štěchovič k Budějovicům, aby bylo docíleuo trvalé plavební hloubky alespoň jako ne střední pruské Odře (1—1.2 m) a alespoň s jedním pří stavem nad Prahou. 3. Revise vodocestného zákona musila b náhradou za opuštěné průplavní projekty po skytnouti nám, nač ve chvatu vodocestného zá- kona v roce 1901 bylo zapomenuto: splavnění dolejších toků Berounky až k Berounu a Sázavy snad až k Čerčanům. Zvlášť rozhodnutí o Be- rounce kvapí, protože se k jejímu ústí již právě blíží práce regulační, jež by tedy již měly býti prováděny se zřetelem k budoucímu splavnění. 4. Nesmíme dále zapomenouti ani na nádrže slatinskou na Úpě a želnavskou na Vltavě.
Mělník Hradei Králové Vltava Praha Štěchovice Budějovice Berounka Beroun Sázava Čerčany Úpa
21 article
5. Konečně — přes to, že nálada ani ve vládě, ani v parlamentě neni naprosto přízniva stavbě vodních drah umělých — neměli by- chom se vzdávati do budoucna nadějí a nároků na průplavní spojení Vídeň—Přerov—Pardu- bice—(Mělník), které by jakožto transitní vodní dráha mohlo nám úplně nahraditi oba druhdy soupeřící a nyní stejně stranou odkládané prů- plavy dunajsko-oderský a dunajsko-vltavský. Li- tovati dlužno, že právě tento průplav došel při parlamentním projednávání zákona z r. 1901 nejméně pozornosti (nenalezl v parlamentě ani speciálního referenta, kdežto průplav dunajsko- vltavský měl referenty dva!) a že veškerá šetření a studia o něm spočívají dosud úplně na bedrách soukromých. Použije-li se neupotřebeného zbytku vod . cestné dotace prvního stavebního období na říční regulace k účelům melioračním, musilo by těch- to 80—90 milionů býti považováno jen za zá- lohu z vodocestného úvěru pro účely meliorační poskytnutou a musily by dány býti všemožné zákonné záruky, aby obnosy ke shora uvedeným vodocestným stavbám po roce 1912 potřebné byly jim dle postupu prací přikazovány a do rozpočtu státního i zemského vkládány bez vše- likého dalšího povolování parlamentního a se všemožným obmezením libovůle administrativní pod jakou tolik trpěly a trpí naše české pro- jekty. Revise by měla též napraviti poklesel vodocestného zákona z roku 1901, zabezpečit totiž na pořad a postup prací přípravných a staveb- ních náležitý vliv též sněmům a výborům zem- ským, nyní jen ku placení příspěvků zavázaným.
Vídeň Přerov Mělník
22 article
Nebude-li pokračování a dokončení oněch staveb vodocestných, které tvoří na ten čas mi- nimum našich ne pouze požadavků, ale skuteč- ných potřeb co nejdokonaleji zajištěno již nyní při revisi vodocestného zákona, kde je záruka. že v roce 1912 nebo 1913 bude vláda, bude parlament ochoten povolovati nám nové obnosy na stavby vodocestné? Tím vším nestavíme se proti říčním regu- lacím; víme, že oněmi 63 miliony korun, které tvoři regulační úvěr Čech v období do konce roku 1912, není vyhověno veškeré potřebě říč- ních úprav pro meliorační účely v království če- ském, a že mnoho ještě odůvodněných projektů netrpělivě čeká na otevření nových zdrojů finan- čních v periodě druhé. A na Moravě je mnohem ještě hůře nežli v Čechách. Ale máme za to, že právě v našem případě — zejména v Polabí a dílem v Povltaví — účely a prospěchy kanulisační a meliorační se stýkají nebo dokonce kryji — vždyť o tom svědčí vzácná jinde vzájemná shoda obojleh interesentů — že ani zemědělci naši nepoža- dovali, aby jejich zájmům hověno bylo na úkor oprávněných zájmů jiných, konečně že v každém parlamentě a kdykoliv mnohem snáze bude domoci se nových potřebných úvěrů země- dělsko-melioračních, nežli vodocestných- vždyť meliorace a říční úpravy dlouho ještě budou na postulátní listině všech zemí, ne pouze našich, kdežto nepodařený experiment vodocest- ný z roku 1901 bude vrhati příšerné stíny da- leko do budouenosti. Opakujeme: nejde o malou věc, nebo věc, kterou bychom k vůli té oné soustavě, si- tuaci nebo osobě mohli obětovati. Počítejme, že do roku 1912 bude se moci dle známého ji
Čechy Morava Polabí Povltaví
23 article
stavebního programu první periody vydatí a pro- stavěti jen na kanalisování pražské Vltavy 19 milionů (původní rozpočet byl, jak známo, plným výkupem pražských mlýnů překročeno 4 miliony, které byly ubrány dotaci labské!)a na střední Labe asi 31 milionů. Na splavnění celého střodního Labe až k Hradci Králové budé však potřebí — dle po- měru stavebního nákladu hotových dílčích pro- jektů k celé trati — alespoň 130—140 milionů. na kanalisaci Vltavy od Prahy ke Štěchovicům as prý 8 milionů, takže bychom jen na tyto dva projekty spolu s kanalisováním Vltavy uvniti Prahy vyčerpali 167 milionů korun, čili bez- málo celý státní úvěr na veškoré vodní dráhy prvního období stavebního vůbec, nečitajíc další náklady na regulaci Vllavy nad Štěchovicemi splavnění dolního toku Berounky i Sázavy. Když tedy revise, budiž, je — s hledisk státního — jistě odůvodněna věcně i morálně, ale se stanoviska našeho muší býti zlepšením, ne zhoršením. Ještě je čas k obhájení našich interesů, ale již svrchovaný; až bude věc pod pokličkou smluvena s jednotlivými politickými stranami — jednání je již v proudu — a projednána v mi- nisterské radě, bude pozdě.
Vltava Hradec Králové Praha Štěchovice Berounka Vllava nad Štěchovice
24 article
Obnovení privilegia cedulové banky. Jak známo musí se rakousko-uherská banka do konce tohot roku vysloviti, chce-li žádati o prodloužení svého privilegia čili nic. Jak sděluje „N. Fr. Pr.“, proslých se v Pešti, že generální sekretář Pranger sdělil tam některým osobnostem, že banka svolá v listopadu mimořádnou valnou hromadu, které předložen bude návrh na žádost o obnovení privilegia. Současně prý Pranger sdělil, že banka bude se snažiti, aby docí- lila prodloužení privilegia na 20 let. Jest ovšem otáz- kou, zdali banka tuto žádost vysloví, přesvědčí-li se předem, že nebude splněna. Valné hromadě bude prý proto předložen pouze formální návrh, aby banka žádala za prodloužení privilegia. Neni pravděpo- dobno, že by návrh obsahoval také určitě modality pro obnovení privilegia — l. j. stanovení doby no- vého období. To by vedení banky ve srozumění s ge- nerální radou dojednalo samo. Zdá se, že toto sdělen opravdu se kryje s úmysly vůdčích osobnosti banky Jest ovšem otázkou, zda jest správno, aby valná hro- mada, která jest representantem banky co celku, při- kývla k návrhu na obnovení, aniž by věděla, z jakých podmínek toto obnovení privilegia se stane Do konce roku jest dosti času, aby vedení banky in- formovalo se o úmyslech obou vlád a aby pak mo- hlo ve valné hromadě sděliti akcionářům stav otázky Otázka nového privilegia banky jest příliš důležitou než aby při jejím lešení byla valná hromada úplně
Pranger Francie Pešť
25 article
Z tzhů peněžních. (21. října.) Praha, Dnesní bursa minula zcela bez obchodu a podáváno pouze za akcie: První české tov. orient. cukrov. K 250.—. „Merkuru“, směn. akc. společnosti, K 601.—, První pražské zastavárny K 450.—, První české akc. pojišt na život K 245.—, Kolínské tov. káv. náhražků k 620.—, pivovaru v Čes. Budějovicích K 825.—, Česke prům. banky K 414.—, Živnostenské banky K 241. — České banky „Union“ K 238.50, České spol. pro prů- mysl cukerní K 149.—, Pražské úvěr. banky K 524.—. Hospod. úvěrní banky K 382.—, Podolské cementárny K 200.—, Akc. továrny na umělá hnojiva v Kolíně K 406.—, První českomoravské strojírny K 845.— Královéhradeckého úvěrního ústavu K 448.— peníze.
Praha Čes . Budějovice Kolín živnostenský banka Český banka Český společenský
26 article
Vídeň. Protože z Nového Yorku ohlášena byla opět nepříznivá situace a také zprávy o stavu císa- řově nezněly příliš uspokojivě, panovala na začá- teční burse slabá nálada. Teprve oficiální buhelin o císafově stavu způsobilo upevnění. Akcie Banky pro země rakouské byly značně stísněny. Na polední burse nálada byla přívětivější náslečkem zpráv z ci- ziny, zvláště z Ameriky. V kulise spekulace přikročila k malým nákupům. Jen alpinky a kreditky se zlep- šily. Naproti temu uherské bankovní papíry jako akcie Hypoteční a obchodní banky značně klesly Akcie Banky pro země rukouské zůstaly rovněž po- zadu. Akcie státní dráhy a lombardky byly pevné. Akcie severní dráhy se zolavily. Alpinky stouply Akcie plzeňského pivovaru následkem nepříznivého prohlášení o dividendě klesly o 100 K. Trh rentový chabý. Ruské renty byly pevně. Na eskomplním trhu stav peněz nezměněn, 43/ 29—5 94.
Vídeň Nový York Amerika
27 article
Berlín. Již začátek dnešní bursy byl mnohem pevnější než zakončení sobotní. Z Ameriky i z Lon- dýna nedošly žádně další rozlaďující zprávy a drobné úhradní koupě, jež podnikány na trhu hodnot ame- rických přispěly nemálo k celkovému zpevnění. Pre akcie podniků železářských i uhelnodolných objevil se za nynějších nízkých kursů nový zájem, a ježtoz okresů průmyslových jen příznivé zprávy došly, podnikány v této akupině mimo úhradní i nové koupě za zvýšených kursů. Pevnějšími záznamy končí rov- něž akcie domácích bank. Z cizích rakouské kreditky na podnět vídeňský o 112% zlepšeny. V ruských rentách najmě ve 4procentní z roku 1902 uskutečňo- vány větší obraty. Soukromý diskont 47/475. Denní peníze 49. Rakonské státní dráhy. Dopravní příjmy s lát- ních drah činily v měsíci září t. r. 28,429.600 K (+ 1,666.636 K) a severní dráhy 10,054 500K + 719.182 K) a od 1. ledna t. r. 232,945.600 k (+ 14.322 696 K), rosp. 83,143.100 K (+ 6,185.959 K Oprava za červen činila u státních drah plus 1,215.03 kor. a u severní dráhy plus 25.402 K. Dle provisorního zjištění činily dopravní příjmy v září t. r. na západ- ních tratích z dopravy osob 6,687.200 K (4.896.000 cestujících), z dopravy nákladů 13,935.700 K (2,841. 300 tun), na východních tratích z dopravy osob 2,284.300 kor. 1,193.000 cestujících) a z dopravy nákladů 5,522.400 K (811.900 tun), na severní dráze z do- pravy osob 2,138.200 K (1,416.600 cestujících), z do- pravy nákladů 7,916.300 K (1,689.600 tun).
K K Berlín Amerika Lon + 14.322 696 K
28 article
Státní drália. Dlužno považovati dnes již za jisté, že v koníliktu svém s generální inspekcí drah správa státní dráhy ustoupí. Tím by ovšem otázka sekve- strace této dráhy přestala býti aktuální. Jest otázkou, jak tento konflikt bude působiti na akci postátňovaci. O tom, zda by se mělo pokračovali v akkci postátňovaci ihned anebo nikoli, jsou dvě hlediska. Na jedně straně většina ve sněmovně jest zajisté pro brzk sestátnění státní dráhy, zvláště nyní, po pasivní re- sistenci. Na druhé straně je otázkou, zda by nebylo lépo sečkati, až státní dráha řádně provede všechny uložené ji investice, které přirozeně sníží její zisk. Tato otázka dala by se ovšem upraviti tím, že by se náklady na nutné investice odečtly od výkupné renty v dotyčných letech. Košut a rakouské tirmy. V poslední době stalo se opětovně, že někteří rukouští továrníci dali za- něsti svou firmu do uherského rejstříku firem, aniž by měli v Uhrách továrnu nebo pobočku, poněvadz doufali tak dosíci práva, účastnili se dodávek pro vojsko. Ministr obchodu Košut zaslal nyní u příle- žitosti jednoho takového případlu ministru války pří- pís, ve kterém mu tuto skutečnost oznamoval a žádal ho, aby dotyčnou firmu a vůbec všechny ony firmy které snaží se takovým způsober, dodávek dosíci
Košut Uhry
30 article
jednou pro vody vyloučil z lěchto dodávek.
31 article
Ústřední banka českých spořitelen něm píše: Různé časopisy, representující minění živlů, kterým trh pražský jest stálým trnem v oku, hledí využitko- vati nynější situace jistého peněžního napjetí — ze- jména na jihu druhé poloviny říše v Chorvatsku- Slavonsku — na vytlačení českých ústavů. Tak ze- jména „Agramer Tagblatt“ ze dne 15. t. m. vyjadřuje se, jakoby snad české ústavy nynější poměry zavi- nily. K tomuto připomínáme, že právě české ústavy to byly, které v poslední době účinně ve prospěch příslušných hospodářských oblastí zasáhly. Ostatně svědčí o tom, že omezení úvěrové se strany české v celku místa nemá — stejně jako u rakousko-uher- ské banky číselně vykázáno to bylo — ta okolnost, že na př. eskontní obrat Ústřední banky českých spo- řitelen letošního roku rovná se K 420,000.000, oproti K 300,000.000 roku loňského. Snížení cen měděného plechu. Karlelovaně ra- kousko-uherské válcovny mědi snížily v sobotu zá- kladní ceny měděného plechu s 220 K na 210K za 100 kg. Rakouské a uherské mlýny. Pešťská obchodnl komora zamýšlí žádati uherskou vládu, aby tarifními opatřeními svedla dopravu obilí do územi, které dlužno považovati za ústředí uherských mlýnů. Kdy- by se tak opravdu stalo, bude rakouským mlýnům koupě nutného jim obilí z Uher buď stížena anebo vůbec znemožněna. Proto hodlají rakouské mlýny učiniti proti tomu kroky. Zvolen za tím účelem ko- mitét, sestávající ze zástupců velkomlýnů a mly- nářských sdružení. Plzeňský akciový pivovat. V bílanění schůzi prvního plzeňského akciového pivovaru usneseno na- vrhnouti valné hromadě rozdílení dividendy 115 K První česká akciová společnost pro rafinování cukru (Moďany) v Praze konala 20. t. m. valnou hromadu za správní rok 1906-7 v místnostech své ústřední kanceláře. Schůzi zahájil místopředseda c.r.
Chorvatsko Slavonsko Uhry Praha Agramer Tagblatt kg
32 article
Frant. Waldek z Waldriedů; vysloviv politování že p. presidentovi c. r. K. Dimmrovi dnes právě, kdy dovršuje 30letou činnost ve správní radě, není mož- no následkem choroby valné hromadě předsedti, vzpomenul zásluh, jež si o společnost získal a za kteréž mu tato vděčí. Přitomno bylo 15 akcionářů, zastupujících 858 hlasů. Řídící správní rada p. J. Gečmen prednesl výroční zprávu, z níž vyjímáme: Bilance udává po odečtení přenosu ztráty z přede- šlého roku 2327.54 zisk K 210.010.19, z něhož bylo použito k odpisům celkem K 77.545.39, takže zbývá čislý zisk K 132.464.80. V minulém roce vyslovený náhled, že rekonstrukce podniku slibuje při výhod- nější konjunktuře prospěchů užitečných, ukázal se odůvodněným. V příští kampani hodlá se společ- nost více věnovati obchodu vývoznímu — jehož již letos se čileji zúčastnila — aby tím způsobem zvýšena byla tovární výroba, jejíž odbyt jest v tu- zemsku obmezen kontingentem a docíleno tak vy- užitkování rozšířené výkonnosti ovárny. V náhradu za zrušené pachty najat v bezprostřední blízkosti továrny statek Komořany, čímž odpadla též jinak nevyhnutelná stavba hospodářských budov, jež bylo třeba následkem rozšíření továrny jinde umístiti.
František Waldek K Dimmr Komořany Waldried
33 article
Po schválení přednesených zpráv usneseno vyplá- ceti 4% dvidendu. Do správní rady zvoleni pp.: Benedikt Baroch, c. r. Karel Kletetschka a Julian Gečmen; do revisního výboru: JUDr. K. M. Herr- mann a S. Kallberg poznovu, a za náhradníky: řed Ivan Hájek a Jindřich Janka Ruská půjčka. Ruský ministr financi prohlašuje znovu že Rusko nehodlá v tomto roce uzavříti žád- nou půjčku, poněvadž jí nemá zapotřebí. Dále vy- světluje znovu zvýšení emise bankovek státní banky a projevuje na konec uspokojení, že stoupání příjmů státu, jakož i vývozu dokazuje návrat Ruska k nor- mální hospodářské situaci a prokazuje jasně důvěru vážně myslicího obecenstva ve finanční politiku mi- nisterstva, nehledě na jistou katezorii listů, které učinily si úkolem diskreditovati finanční politiku vlády stůj co stůj. — Pokladní výkaz ruské vlády k 1. srpnu t. r. konstatuje přebytek 77.4 mil. rublů.
Baroch Kletetschka Julián Gečmen JUDr Herr S Kallberg Hájek Janko Rusko
34 article
Trby. Trhy v Třemošné, na den 24. a 25. t. m. stanovené, pro nezařízené tržiště jsou odloženy. — Výroční a spolu veliký trh dobytčí bude v Čer- vené Řečici v pondělí dne 28. října 1907. — Příští trh dobytčí v Golčově Jeníkově bude konán ve středu dne 30. října 1907. Do posledního trhu dobytčího přihnáno bylo 1062 kusů dobytka ho- vězího. — Výroční trh martinský v Miroticích, na pondělí 4. listopadu t. r. připadající, překládá se za příčinou na týž den v Březnici připadajícího vý- ročního trhu na úterý dne 5. listopadu 1907. Uherská akc. společnost pro plavbu říčnoua námořní. V mimořádné valné hromadě společnosti, konané dne 19. t. m., které předsedal člen sněmovny magnátů Šigmund Kornfeld, modifikovány byly ss 2., 28., 30 a 33. stanov. Valná hromada přijala s díky na vědomost nejvyšší rozhodnutí, kterým se společ- nosti udílí právo užívati titul „královská“ a vyslo- vila ministru obchodu za vymožení tohoto vyzname- nání svůj dík. Navržené změny stanov, dle kterých povede nyní společnost firmu „Královská uherská akc. společnost pro plavbu říčnou a námořni“, dále by nejvyšší počet ředitelů byl osmnáct, byly jedno- myslně přijaty. Do ředitelstva zvoleni páni Karel Weiss a dr. Moric z Domony.
Šigmund Kornfeld Weiss doktor Moric Domon Třemošná Golčův Jeníkov Mirotice Březnice 28 královský uherský akciový . společnost
35 article
Dr. J. Gruber.
doktor J Gruber
36 article
Prhy penožnt. Renty: 4procentní papírová květnová .. 4 2procentní » únorová . . 4procentní stříbrná lednová . .. 4.2procentní a dubnová .. 4procentní zlalá rakouská . . . 4procentní korunová rakouská . . 3l/zprocentní korunová (invest.). 4procentní zlatá uherská 4procentní korunová uherská 31/procentní kor. (invest.) uher. ruská půjčka . . . . . . .. Losy: Celé státní z r. 1860 . . . . . státní z r. 1864 . . . . . . . rakouské úvěrní . . . . . . . vídeňské komunální . . . . . lisské . . . . . . . . . . . turecké . . . . . . . . .. Zástavní listy: 4proc. kom. dl. úp. zem. banky kr. č. 4proc. žel. úp. zem. banky kr. česk. 4proc. Hypot. banky kr. českého 31/2proc. Hypot. banky kr. českého 41/2proc. bank. dl. úp. čes. pr. banky Ústřední banka čes. spořitelen 490 Bank y: Česká průmyslova . . . . . . »Unione Hospodářská úvěrní pro Čechy. Živnostenská . . . . . . . .. moravská eskontní . .
ústřední banka 490 Bank Union hospodářský úvěrní pro Čechy
38 article
rakousko-uherská .: anglo-rakouská . . banka pro země rakouské ... dolnorakouská eskontní . . . »Merkur«, směnár. akc. společnost rakouský úvěrní ústav . . . uherská všeobecná úvěrní všeob. rak. pozemk. úvěrní úslav. vídeňská bankovní jednota . . . vídeňská banka »Union« . . . . všeobecná depositní banka . . . Dopravní podniky: Buštěhradská dráha lit. A . . .
vídeňský banka všeobecný depozitní banka
39 article
Vídeňská bursa.
40 article
Závěrečné kursy 21. října 19. říjns 95 80 95 85 97 50 97 55 95 80 95 75 97.55 97.60 113.85 113.95 8575 85 75 109.85 110 05 92 45 92.60 81.90 81.85 85. 10 85 95 148.75 255 5u 446.— 140.50 183.25
92
41 article
148.25 202.— 255 50 446.— 483.— 142.50 183 05 202.— 483.— 96 25 96 4 97 50 87 65 99 75 100.—
42 article
96.25 96- 40 97.50 87.70 99.75 100.— 414 — 414.— 238 50 382 25 240.— 1765.— 294.— 421 45 558.— 601.— 632 75 742..50 999. — 526.75 531.25 461.—
43 article
238.25 382.25 239.50 1758 — 292 25 416. 75 557.— 601.— 634 25 739 50 997.— 526 75 533 — 460.— 1060—