ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 87635ad0-767c-11dc-b9ad-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 32, person 72, org 6, work 3
1 masthead
Ročník XXXVII.
2 masthead
V Praze, v úterý 22. října 1907.
Praha
3 masthead
Číslo 292
4 article
Na ranní a odpol. list předplácí se: v Praze v alminislraai nol řsje na čtvst leta . . . . 6 K — s drejí čonášken na drt lata . . . . 7 K 50 vo misih: 2K 30h na něsíc . . „ Poštou: na nao. . . . . 2 K o0k s dvojí zásilkes n.. . k e na zněsí
Praha
5 article Několik slov k politické situaci
Několik slov k politické situaci Pro poslance české na říšské radě na stává doba vážná, plná zodpovědnosti. V nej- bližších dnech musejí se zástupcové národa českého rozhodnout, jaké stanovisko zaujmou k rakousko-uherskému vyrovnání a museji upravit poměr svůj ke vládě. Za rozhára nosti, jež panuje v českém poselstvu, roz- tříštěném na několik stran a frakcí, jest spo- lečné usnesení věcí nejobtížnější. Vzpomí- náme, jak pravdu měli ti, kdož žádali, by čeští poslanci utvořili společný český klub stanovili pro něj hlavní body programové. S nimi v řadě projevů žádala to v zájmu našeho národa i veliká čásť voličstva — bohužel, k uskutečnění tohoto přání nedošlo a rozháranost v českém táboře dospěla tako- vého stupně, že zavdává podnět k úvahám více méně škodolibým téměř všeho něme ckého tisku vídeňského. Z řady těchto pro jevů uvedeme pouze jediný: Vídeňská »Zeit«, pojednávajíc o přípra vách všech stran na radě říšské k nastáva jícímu rokování o rakousko-uherském vyrov nání, praví: »A vskutku se zdá, že na všech stranách říšské rady se tuší, že se blíží veliký moment. Dějí se organisační přípravy, zbrojí se, řady se pojí pev- něji k sobě a strany se seřaďují k taktickému po- chodu. Výminku od tohoto rozumného pravidla dě- lají pouze Čechové; zdá se alespoň, jakoby roz háranost v jejich táboře právě nyní, v dobu nej- nevhodnější, byla dosáhla vrcholu. České strany vyšly z posledního volebního boje vážně roztří- štěny a dosud ztroskotaly všecky pokusy spojit oddělené malé skupiny. Pro tento okamžik jest těžko usoudit, je-li zde boj hlubokých zásadních rozporů aneb jenom odpor osobních ambicí. Snad se jedná pouze o oba ministerské portefenilly, je- jichžto obsazení se nepřeje seslabeným Mlado- čechům od ostatních skupin, jež jim přerostly přes hlavu . . ..«
Čecho
6 article
Tedy rozháranost i nepřátelům naším nápadná a — vítaná, zmocnila se českého tábora a to v době pro národ náš nejváž- nější. Rakousko-uherským vyrovnáním, jež tyto dny předložila vláda parlamentu, upra- vují se na řadu let hospodářské i politické poměry mezi královstvím uherským a ze- měmi na říšské radě zastoupenými. Jím, vlastně smlouvou mezi Rakouskema Uhrami, uvolňuje se poměr, stanovený dosa- vadními úmluvami, místo dualistického Rakousko-Uherska nastává svazek dvou států. Tak mezi oběma státy mezera se ještě více rozšířila a národ náš zatlačen jest do užšího spojení s ostatními národy tak zvaně Cislajtanie. A jaké nedozírné ná- sledky může mít tato okolnost v budoucnosti pro národ náš!! Vedle toho obsahuje smlouva o rakousko-uherském vyrovnání řadu ustano- vení v ohledu hospodářském, jež co nejvíce dotknou se našich domácích poměrů. Jest tedy národ náš na předložené smlouvě mezi Rakouskem a Uherskem co nejvíce intereso- ván — ale dle neutěšených zpráv z Vídně co nejméně jest připraven k nastávajícím o ní debatám. Ději se sice pokusy o seskupení někte- rých českých stran a dnes koná se schůze předsedů českých stran na radě říšské za pří- činou dohodnutí o společném postupu, vzhle- dem však k roztříštěnosti naší delegace, vzhledem k různým zájmům a ambicím málo jest naděje, že dojde k žádoucímu výsledku a že všichni češti poslanci společně budou postupovat. Výsledkem těchto rozháraných poměrů jest krise, v níž se octli čeští ministři. Než jaký jest důvod k nastávající prý demisi ministra obchodu dra. Fořta a mini- stra krajana dra. Pacáka? Praví se, že agrární strana česká, jež má větší počet poslanců nežli národní strana svobodomyslná, žádá, by ministr dr. Fořt postoupil své místo
Ted Pacák Fořt Rakousko Vídeň Rakouskema Uhry
7 article
zástupci strany agrární, ne snad proto. že by byl nehájil řádně naše zájmy na rodní, nebo že by snad byl pracoval proti zájmům strany agrární, naopak uznává se, že on i dr. Pacák dle sil svých národní naše zájmy hájili a že ve příčině požadavků hospodářských docílili řadu úspěchů, zejména pokud se týče regulace řek — však proto se žádá jeho odstoupení, vlastně odstoupení obou, neboť ministr dr. Pacák se prohlásil být solidárním s ministrem drem. Fořtem, poněvadž mladočeská strana jakožto slabší počtem nemá prý více práva být zastoupena v korunní radě dvěma členy, když silnější klub agrární dosud nemá v držení žádného portefeuillu. Tedy důvod čistě strannický! Proti tomu lze zajisté namítnouti, že staneli se příslušník kterékoliv strany české ministrem, jest na tomto místě v první řadě Čechem, jenž musí hájit zájmy všech tříd a vrstev našeho národa a ne pouze strany, k níž přísluší. Jsou tedy oba naši ministři ministry českými a boj proti nim s české strany byl by tehdy oprávněn, kdyby se prohřešil proti našim zájmům národním anebo kdyby pracovali, nehledíce ku prospěchu celku. k užitku jediné strany na úkor strany jiné nebo všech ostatních.
Pacák Ted Čecho
8 article
Nevěříme, že by strana agrární v důle žité této chvíli řídila se pouze ohledy stran nickými a doufáme, že na zejtřejší schůz dojde k náležité výměně názorů a k vy jasnění poměrů. Toto vyjasnění jest nutné i ve vzájemném poměru českých stran i v po měru těchto ke vládě Beckově. Nové vy rovnání rakousko-uherské dotýká se národa našeho jako celku po stránce politickéa všech jeho vrstev po stránce hospodářské. Nechť tedy o stanovisku, jež k němu jest třeba zaujmouti, rozhodnou všichni zá- stupcové našeho národa na radě říšské. Zodpovědnost nesmí padnouti na stranu jednu aneb na skupinu několika stran, nýbrž na strany všechny. V té příčině vítáme podnět, daný účast- níkem jour fixu Národního klubu, aby ne schůze předsedů stran, ale schůze všech poslanců českých na radě říšské rozhodla po bedlivém uvážení předloh vyrovnacích po stránce politické i hospodářské o stano visku, jež delegace česká k nim zaujme. Poslancům našim dáváme na uváženou, zdali by se na této schůzi nemělo stát do- hodnutí o našicb hlavních poža davcích a usnesení, jakým způ sobem na dále se zachová česká delegace k ministerstvu Becko- vu. Již dosti dlouho čeká veřejnost na skutky, jimiž by dokázala vláda Beckova ochotu vyhověti našim oprávněným přáním.
Beckův národní klub
9 article
Krásných slov bez skutků jsme slyšeli dost od všech vlád předcházejících. Vzdor tomu. že v kabinetě zasedají dva čeští ministři, nebylo dosud vyhověno našim spravedlivým, minimálním požadavkům, naopak odkládá prý předseda ministerstva vyřízení celého komplexu české otázky na dobu po projed nání vyrovnacích předloh v říšské radě. Podobným slibům česká veřejnost ne- přikládá více žádné váhy. Měla-li vláda Beckova dosti energiea věnovala-li tolik neúmorné píle k zahrnut jednoho národa všemi možnými politickými výhodami, nehledě ovšem k některým nepo píratelným úspěchům hospodářským, jež zl skala pro Rakousko, pak zajisté bude mít dosti síly uskutečnit nejnaléhavější naše po žadavky. Nebude-li k tomu u vlády ochoty, pak bude na čase, aby čeští ministři složili své portefeuily proto, že jakožto čeští ministr nebudou moci setrvat ve vládě, jež odpírá poskytnout našemu národu to, co mu p právu náleží. Doba jest vážná a splnění našich minimál ních požadavků nesnese odkladu. Bez urči- tých skutků a bez jasných výhrad žádné hlasování pro rakousko-uherské vyrovnání žádné vstoupení do vládní většiny. Politika positivní neznamená poli tiku vládní a politika vládní bez positiv- ních výsledků není politikou positivníl Sloužit vládě, jež odmítá splnění našich postulátů, není positivní, nýbrž serviln politikou a kté bohdá se neod hodlá žádný ze zástupců českých na radě říšské.
Beckův Rakousko
10 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 21. října. (Pro společne národní práci mezi Slovinei) V »Sloveniji«, novém orgáně slovinské strany pokrokově, posl. Iv. Hribar vřele se při- mlouvá za společný postup všech slovinských stran v obraně práv národa slovinského. »Slo- vinská národní politika v Kraňsku — píše posl, Hribar — ztrnula na mrtvém bodě. V honbě za různými fantomy ztratili jsme téměř vědomi, že naše národní existence je ohrožena a že s nám nedostává prostředků na odvrácení hrozl- cího nebezpečí. Přeziráme téměř den za dnem fakta, jež by nám měla zníti jako memento skupiti nás v pevný šik na obranu naší národ- nosti.« Slovinština je na ústupu v úřadeeh správních i u soudů, z nichž se vytrácí ona trocha slovinštiny, kterou tam kdysi vymohl poslanci svým svorným postupem a stykem sji- nými stranami. Ještě smutněji vypadá to ve školství. Všichni národové tohoto státu mají už své střední školy, jen Slovinci nemají dosud ani jedině. Za to vnucují se jim i v zemíeh tak čistě slovinských, jako je Kraňsko, školy čistě německé ! Stejně marny byly dosud všechny prosby, aby stát zřídil také pro Slovince něja- kou školu průmyslovou. Vysoké školy marně se domáhají, ač země a město Lublaň nabídly vládě na zřízení university 600.000 kor. Vláda klidně zavírá oči nad slovinskými požadavky poněvadž vl, že strannické spory mezi Slovinei znemožňují svorný postup a vydatný tlak na vládu. A přece svorný postup při vymahání národních práv byl by lehku možný
Slovinei Slovenij Iva Hribar Slovinec Praha Kraňsko Lublaň univerzita 600.000
11 article
Různost v jiných názorech nemůže být žádnému vlastenei překážkou, aby při hájení národních práv nepodal pomocné ruky svému politickému odpůrei. Slovinské národnosti není nebezpečna ani pokroková, ani klerikální strana slovinská, nýbrž ohrožují ji Němci a Vlachové. a mimo ně, dokud Slovinci své spory zanášej i do centrálního parlamentu, také vláda, která ze starého rakušáckého zvyku podporuje prot Slovincům Němce i Vlachy. Ještě nepřirozenější je, když jedna slovinská strana v bojí pro drohé hledá pomocníky mezi odvěkými nepřáteli všeho slovinského. Ptáme-li se slovinského kleri kála, co získala slovinská národnost od nej klerikálnějšího německého Tyroláka, neb slovin ského liberála, co pomohl Slovincům liberální Němec korutanský, musí nám odpověděti, že pranic. A byly doby, kdy slovinský jazyk se rozléhal netoliko v celém Korutansku a Štyrsku, nýbrž i v údolích tyrolských a v Rakousích až po Dunaj. Kdyby se byla slovinská řeč udržel v původních hranieích, Slovinci by byli dnes mohutná větev slovanského kmene, ať by si byl třebas celý národ buď krajně klerikálný neb krajně liberálný. »Bojujme mezi sebou dáleo zásady — končí pisatel — ale pravý vlastene nezapomene ani v nejlítějším boji, že nás všechny víže společná sladká mluva mateřská, že jsme tedy bratří. To vědomí musí dříve neb pozdějí otupiti bojovné prostředky a musí nastati nějaký modus vivendi. Především je toho třeba tam kde nás vláda nejraději vidí rozdvojené: v parla- mentě. Tam je především třeba spojitis k svorné národní práci.«
Němec Vlach Slovinec Korutansko Štyrsko Dunaj
12 article
Nevíme, jaký úspěch budou míti poctivá slova Hribarova mezi politiky slovinskými; kdyby promluvil týmiž slovy k českým posl an- cům na říšské radě, víme, že by se mu vy smáli. Svorný postup na obranu národních práv Jaké to nemoderní heslo! Z Pešti, 18. řijna. (Hr. Apponyi národnosti uherské.) Hr. Apponyi stará se všemožně, aby dokázal pravdivost všeho toho, co o něm v poslední době napsali Björnsona hr. Lev Tolstoj. Tyto dni byli ze všech uher- ských učitelských ústavů vyloučeni opět dva žáci sarvadašského ústavu, Karel Lilge Martin Pavelka, protože se dopustili v la sti- zrádného skutku tím, že se přihlásili k národnosti slovenské V Liptov. sv. Mikuláši prohlížel vládní in- spektor dle nařízení Apponyova školního zákona konfesijní školy. Výsledek inspekce je velice poučný. Sedmnáct učitelů bylo suspendo- váno, poněvadž nemají diplomu psaného ma- darsky a neumějí maďarsky mluvit. Tito učitele obdrželi své diplomy dávno před tím, než Appo- nyův zákon vešel v platnost, byly tehdy úplně zákonné, ale nynější maďarské svobodě a spra vedlnosti ovšem nevyhovují. Jiných o smná učitelů bylo suspendováno pro nevlastenackou správu škol, ježto nenutili žáky, aby se účastnil čistě maďarských slavností. Konečně dvacet tři učitelé byli zbaveni míst pro nedostatečný úspěch při vyučování maďarskému jazyku. To jsou prozatím výsledky činností jednoho školního inspektora na Slovensku. Brzy asi při jdou na veřejnost činy dalších inspektorů v kra jích slovenských a rumunských.
Hribarův Björnson Tolstoj Lilge Pavelek Mikuláš Appa Pešť Hradec Liptov Slovensko
13 article Politické zprávy zahraničné
Politické zprávy zahraničné Jedinoslavní Slované. V Odesse vyšla brožura hraběte Adam Alexandroviče Orlovského pod záhlavím »K ru skému soboru« (církevnímu sněmu). Brožura mluví jménem polských messiani stů. Praví se v ní: »Ruský církevní sněm bude rokovat o obnově Ruska. Jedinověrní »Slované vycházejí mu vstřic jako předzvěstu nové doby Dále se činí Rusům, zvláště duchovenstvu, vy klad o messianském poslání Polska, a tito polšt messianisté v Rusku ohlašují pérem hr. Orlov ského, že se chystají k politické úloze také v Hosudarstvenné dumě, kde chtějí posiliti kon- stitucionalisty a blok středu, a umenšiti poče revolucionářů a terroristů. Tím bude učiněn prvý krok ke smazání hlavního hřichu Slovanstva (?). jímž jest rozdě lení Polsky. »Polska, totě Josef, zaprodaný bratry svými. On spasil bratry od hněvu Faraonova zahrnul bohatstvím, tak se jim šlechetně po- mstil. Právě tak jedinověrní či jedinoslavní Slo- vané mysli na blaho všech bratrů Slovanů chtějí jim zabezpečiti duševní blaho. Duch vše- obecné (t. j. římsko-katolické) církve jest du- chem mučenice Polsky, a duch ten spasí Sl - vanstvo, jako Spasitel svým utrpením spasi člověčenstvo. Dach ten opět spojí od věků roz- tržený Východ se Západem v jedné víře v modlitbě za představitele sv. Petra, za papeže Pia X, i za nového Konstantina, dobroditele katolické eírkve, imperátora Mikuláše II« Program »Jedinověrných či jedinoslavných Slovanů« tvoří následující body: I. V Slovanstvě budiž skutkem učiněna zásada sjednocení církve Kristovy pod hlaven- stvím římského papeže. Jednotlivé církve slo- vanské budou míti právo voliti si své patri archy, ale papeži bude zůstaveno právo zvolené potvrzovati.
Slovan Alexandrovič Orlovský Rus Josef Petro Pius Konstantinos Mikuláš II Kristův Rusko Polsko Orlov
14 article
V drobném prodejit rznní číslo o sobě . . . s cdpoledni. . . na zk Ve nlialkách na venkovší ranní číslo. . . . . . . . 10 vdpolední . . . . . . . . 4h Inseráty plati se hotově napřed. Pieěplncení a lnaerty přijimá sdninl- strace v Marinnské ulicl č. s Tam nacházejí se též redakee Uskárna a ezpedice „Národnich Listě Rukopisy so nevzaceji.
15 article
II. Sjednocení všeobecné církve Kristovy budiž utvrzeno cestou zákonodárnou a proti nevěrcům buďtež vydávány a zdarma lidu roz- dávány náboženské spisy. III. Protože »již zítra nevyhnutelněs strhne veliký boj národů, předpověděný evange- liem a předvídaný politikou,« nutno Slovany sjednotiti eírkevně pod římským papežem, aby pak pomocí papežovou mohla být utvořen sjednocená slovanská říše, sestávající ze samo- správných hárodností, pod žezlem slovanského a ruského imperátora Míkuláše IIe IV. Sjednocení jedi nověrní Slovaně obnoví Polsku v hranicích před r. 1772. A jestlize Rusové přes to mír ne- přijmou ? r Pro chystaný atentát na ruského ministra vojenství. Dne 16 t. m. konalo se před vojenským soudem v Petrohradě tajné přelíčení s osobami, obviněnými, že chystaly vražedný atentát na mi- nistra vojenství gen. Redigera, kterýžto atentát byl v čas prozrazen a následkem toho ne- vykonán. Obžalováni byli: písař petrohradské inten- dantury Humenský, 25letý; jeho kolega Russak, 24letý; písař z kanceláře ministerstva vojenství Konstantin Rymša Beremevič, 24letý; muž. který si dává jmeno Suščevský; neznámá, jejíž přezdívka je »Stolová«; Vilemína Hölmsova z Německa a švadlena Alexandra Lisovská. Obžaloba kladla jim za vinu, že jsouce členy tajného revolučně socialistického spolčení, jež se nazývá »bojovou družinou severní oblasti«, vytkli si za úkol zprovoditi ze světa řadu nejvyšších náčelníků ruské armády, a především min. Red gera, jenž měl býti zavražděn dne 1. srpna t. r., když vycházel z budovy ministerstva vojenství. V bytě Némkyně Vileminy Hölmsovy spi- klenci konávali schůzky. Atentát pumou n min. Radigera měl vykonati písař Russak. Všichni obžalovaní uznáni vinnými a od- souzení k trestanecké robotě na dobu 8—15 let. Vilemína Hölmsova dostala 15 let.
Kristův Slovan Rus Rediger Rymša Hölmsův Lisovská Radiger Russak Polsko Petrohrad Humenský Německo Reda ger Míkuláš II Iva
16 article
V Praze, 21. října.
Praha
17 article
Jaurěs proti Hervéovi. Vůdce socialistů francouzských Jaures aby odstranil nedorozumění, panující ohledné jeho přátelského poměru k propagatoru proti- vlastenectví a antimilitarismu, pronesl včera na schůzi přívrženců svých v Narbonne řeč. v níž rozhodně potíral theorie Hervěovy — prohlásil zběhnuti za zbabělost. Jaurěs uznal. že odpor celé veřejnosti francouzské všech třid i dělnické proti střeštěnostem Hervéovým je tak mohutný, že je nanejvýš nebezpečno i pro muže největší popularity dělati Hervéovi advo- káta, a proto v čas obrátil. Vyslovil se však proti tomu, aby Hervé byl dán do klatby. Ve své řeči opakoval své známé theorie o smírčím soudu, jenž má vyrovnávati spory mezi státy, aby se zamezila válka.
Hervěův Hervé Narbonne
18 article Kandidátní listiny
Kandidátní listiny k volbám
19 article
do sboru obecních starších král. hlavního města Prahy, jež se konají ve středu 23. října 1907 II. Nové město. I sbor: Cízler Jan, velkoobchodník, č. p. 1786-II. Jirousek Josef, náměstek starosty, majitei krejčovského závodu a spolumajitel domu, č. p. 675-II. Siřiště Antonín, sládek, hostinský a majitel realit, č. p. 312.II.
Josef Antonín Praha Cízler Jan
20 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 18. října 1907. H. (Kritik umělec.) Nedávno bylo proneseno několik shovívavě ironiekých slov nedostatku nestrannosti a neodvislosti naší kri- tiky literární. Autor pojednání nestavěl se ani rozhorleným ani udiveným. Nutno uvážiti po- měry a tak hledati vysvětlení i omluvu. Žijeme v malém okruhu stísněni. Známe se, bratří- čkujeme se, nenávidíme se z důvodů, jež ne- mají nic společného s naší prací, s našimi schopnostmi a snahami. Jsme tak přinucení žiti ve slohu maloměšťáckém. Je to jednotvárné malicherné setkávati se denně s těmitéž lidmi pod loubím nebo na náměstí. Obzor súžen soudnost obmezena. V tak malém, stísněném prostředí je obtížno žít osaměle a neodvisle takovým by měl být především život soudců a vykladačů myšlenek, kteří se mají povzněsti do jasné výše úplné svobody intelektuální, kam ne- může dostihnouti kramářský povyk literárního tržiště, vřava ozobních a strannických půtek.
Praha
21 article
Ovšem, tak si můžeme představovati jen mocné spisovatele, kteří vtiskují své době svůj ráz a kteří ji obohacují nesmírnými zásobami svých vědomostí a kteří znají trýzeň a slasti tvoření. Vůdčích duchů kritických je málo i ve velkých kulturách. Zdá se, že jen literatury velkých národů mohou zroditi Sainte-Beuva nel Carlyla. Kritika je jaksi vyvrcholením civilisace. Literatura začla pohádkou o kocourovi v botách, nebo o zámku otáčejícím se na kuří noze a její poslední, nejvyspělejší formou je essay William Patera nebo kritická causerie Anatola France. Je přirozeno, že kritika může snadněji vy- spěti v takovýto povznešený genre literární ve společnosti dávné, staletími vypěstované kultury kde je živena starými tradicemi, nežli ve společ nosti národa malého, teprve se vyvíjejícího. Al bylo by bláhové zříkati se naděje, že i česká lite ratura se dočká svých Bělinských a Brandesů A kdo ví, zda již nejsou mezi námi . ..
Carlyle Patera Franc Al Bělinský Brandes
22 article
Moderní kritika, jež je historií říše myšle nek a snů a jež vynalezá a tvoři jako filosoíe nebo román, je kritikou uměleckou. Jedním z jejích nejznamenitějších a nej originálnějších představitelů je Anatole France Vlastně byl, neboť již od mnoha let umlklve svých duchaplných a učených rozpravách kriti- ckých a věnoval se cele románu a propagandě sociálních, pokrokových idel. Čiyři svazky kritických článků Franceových »La vie littéraire« patří mezi to nejcennější čím se může vykázati kritická literatura posle- ních 20 let. Anatole France je spisovatel okouzlujíeí roztomilý a elegantní. Jeho prósa je jasnáa zářivá. Jeho duch je bohatý, rozmanitý a pružný. Dívá se na vše sicelou upřímností a prosto- tou své moudré povahy filosofa, za jehož ironil eitíme hluboké zneklidnění pozorovatele světa přitele trpíeího lidstva. Anatole France ve svých zábavných učených statích, kde se dával unášeti fantasi a rozmary svého tuláckého a zvědavého ducha. a kde s podivuhodnou přesnosti a výraznost často analysoval a rozpoznával, dokázal pře- vahu moderního kritického genru uměleckého nad kritikou profesorskou, pedantickou, doktri nářskou a moralisující. Nic není poučnějšího jako jeho slavná polemika s Brunetirem, jenž ve vážné »Revui des Deux Mondes« zastupoval staré tradice kritiky a rozhorlil se, když ve sloupcíeh »Tempsu« místo obvyklých poučných před- nášek před školními škamnami, ozval se roz- marný vtipný ton nového kritika, jenž vešeldo literatury jako do zahrady, aby pod kvetoucími vavříny pokračoval v epikurejských a pyrrho- novských hovorech z dob antických, kdy lidé tvořili díla krásy a poesie a čerta se staral o systémy, methody a theorie moralistů kazatelů.
Franc Franceův Brunetir Anatol Franca Anatol Franca Deux Monde
23 article
Ctihodný a přísný Brunetiěre, vynikajíeí ostrovtipností a nesmírným vzděláním, vytk Anatolu Franceovi nedostatek objektivností. Pro- hlásil jeho kritiku za něco nesolidního. Anatole France odvětil mu v předmluvě ke III. svazku »Le vie litteraire« velmi zdvořile a impertinentě. Vychválil všechny přednosti svého odpůrce — což je nejen galantní ale taktické — a vysmál se jeho kantorství. Vysmál se kritikům, kteří mudrují a pracně sestavují, formulují nesmrlelné systemy, které vydrží deset let. Anatole France nevěří, že krása a geniue neodhalí tajemství svá před učeným nosem kri tika, jenž by chtěl celý svět klasifikovati a za- řaditi do přihrádek svých systemů. »Ani svůdnost Kleopatry«, píše France. »ani něžnost svatého Františka z Assisi, an poesie Racinova nedají se zredukovati do fo mulek a jestli tyto věci souvisí s védou, tak je to věda smísená s uměním, intuitivní, neklidná. vždy nedokončená. Tato věda, nebo spíše toto umění existuje: je to filosofie, morálka, historie, kritika, konečně celý krásný román lidstva.« Krásné vyslovil Anatole France své názor o kritice v článku o Jules Lemsitrovi, který by též obžalován Kalvinem z »Revue des Deu Mondes« z kritického kaciřství, z bludu sub- jektivnosti, ze zhýralosti a šviháctví fantasie. což zejměna je strašným hřichem. Anatole France projevuje v těch stránkách celou jemnost a subtilnost svou a ukazuje, jak volná a vysoká je jeho inteligence, nezatlžená
France Franc Kleopatra svatý František z Assisi Racinův Jules Lemsitr Deu Mondes Anatol Franca Franca
24 article
předsudky, nezůžená strannickostí. Zde je jeho kredo krilické, které bylo snad již citováno u nás když se psalo o »impresionistické« kritice Fran- ceově a Lemalirově, ale jež je tak znamenité duchaplné, že si nemohu odepřiti potěšení,je přeložili: »Kritika je jako filosoſle, historie, jakýs druh románu, psaného pro duchy znalé a zvě- davé, a každý román, celkem, je autobiograíií Dobrý kritik je ten, jenž vypravuje dobrodružstvl své duše uprostřed mistrovských děl. Pokusií jsem se již říci, že není kritiky objektivní, jako není umění objektivního a že všichní ti, kteř se honosí, že do svých děl dávají něco jiného nežli sebe, jsou oběti nejšalebnější filosofie Pravda je, že nikdy nemůžeme vyjíti ze sebe — Kritika je poslední, nejnovější formou lite rární. Snad jednou bude absorbovat všechny formy. Výtečně se uplatňuje ve společnosti velmi civilisované, jejíž vzpominky jsou bohaté a tra- dice dlouhé. Neobyčejně se přizpůsobuje lidstvu zvědavému, učenému, zušlechtěnému, aby mohla rozkvésti, vyžaduje více kultur nežli všechny ostatní formy literární. Jejími tvůrci byli Saint Evremond, Bayle a Montesquieu. Vychází z filo- sofie a historie. Aby se mohla rozvinouti, byla jí nutná doba úplné svobody intelektuální. Kri- tika nahradí theologii a hledáme-li universálního doktora, svatého Tomáše Aqninského XIX. stol., musíme zajisté mysliti na Sainte- Beuva.« Málo kdo pronesl o krilice, a její významu a úkolu slova tak hrdá jako Anatole France, jenž bude vždy uznáván jako jeden z těch, kdo rozhodli vítězství svobodného kritika-umělce nad pedantickým moralistou a výrobcem efemerníeh systémů a šedých, neživoucích theorií ze staré školy kritické. A ke chvále Anatola France musíme dodati, že tak nemluvil pouze kritik, ale tvořici literát, jenž je skvělým romanopiscem a poetou.
Fran Evremond Bayle Montesquieu Aqninský Franc SainteBeuv
25 article Dramatické umění.
Dramatické umění. + Z divadelního světa. Dvorní činohra vídeňská přijala ku provozování nové drama Ludwiga Gang- hofera »Letní noc«, k jehož provozování dojde již v nejbližší době. Proto překvapila v divadelních kruzích nedávno se objevivší zpráva, že nejnovější hra téhož autora s názvem »Právo na věrnost má se to hráti téměř současně. Byl by to přípa dosud nebývalý, aby dvorní činohra vídeňská hrála za sebou dva kusy téhož autora, a proto se myslilo, že jde jen o záměnu titulu a pravděpodobně o jeden a týž kus. Nyní však vychází na jevo zajímav okolnost, zjištěná tím, že drama s názvem »Právo na věrnost« bylo dvorní censurou zami tnuto přes to »Letní noc« dle původního programu do repertoiru nejbližších dnů zařazena. Kus, později ohlášený, byla opravdu hra zcela nová, a sice salira autorova na vlastní jeho drama, která měla původně následovati bezprostředně po jeho premiéře. Zají- mavý případ umělecké parodie na vlastní dramali- ckou práci však se zdál dvorní censuře býti přílis smělý, ačkoliv ředitel Schleuther přijal dílo již ku provozování, ovšem s výhradou dodatečného schvá- lení domácí censury. Tím větší zájem upíná se nyní na »Letní noc«, z níž si její autor sám dělá blázny. — Program pro slavnostní cyklus Wagne- rovský v Bayreuthu na příští rok 1908 jest již pevně stanoven. Cyklus bude se konati mezi 22. červencem a 20. srpnem. V programu jest dvojí představení
Ludwig Ganga Bayreuth Wagne
26 article
»Prstenu Mibelengů«, sedmeré provozování »Parci- fala« a pateré představení »Lohengrina« za účinko- vání řady nejvíce vynikajících wagnerovských umělcu ze všech evropských předních scén, jak stalo se již obvyklostí bayreulhských cyklů. Správa slavnoslních ber učinila letos zvláštní rozsáhlá opatření, aby zne- možnila anebo aspoň co nejvíce omezila pos'ranní obchod se vstupenkami, který stává se předmětem silné ažiotáže na vykořisťování cizinců, kteří při ob- vyklých návalech musí beztak vysoké ceny znač- nými obnosy předpláceti. — V »Lessingově divadle v Berlíně měl silný úspěch cyklus tří aktovek Felike Saltena se společným názvem »S druhéh břehu«. První a třetí čásí tri'ogie jsou kome die — »Hrabě Festengerg« a »Vzkříšení« nazvaně, střed tvoří vážné drama s titulem »Vážnost života«. Hlavní osobou všech tří aklovek zůstává společný jejieh hrdina, muž zdánlivě sice, na venek, podléhající. avšak uvniti zůstávající vítězem. Silnému úspěchu trilogie, již se předpovida trvalý život na repertolu
V Lessingův Salten Festengerg Berlín