ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 87674f10-8f16-11dd-9f6e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 25 celkem · entity: place 38, work 2, person 53, org 6
1 masthead
Ročník padesátý třetl.
2 masthead
V Praze, v úterý 26. srpna 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 234.
4 article
a ranní a večerní llsty předplání se v Praze v adminlstranii na měsle as čtvrt leta sk- s dvojí donáškou na másle na devrt leta . . 7 K enk ve Bliálkách , K 3o aa měsle Poštou nia měsle, s žvrt ista .. . . 9 K 80 s dvojí zásilkou na měsle čtvrt leta
Praha
5 title
Dnešní číslo pro Prahu jest o 8, s přílohou pro venkov o 16 stranách.
Praha
6 article Jak bude dále?
Jak bude dále? Dnes tomu právě měsíc co provedla vláda do samosprávného ústrojí království Českého svůj umíněný „císařský řez“. Odvážná operace nejeví však za pro- šlých čtyř neděl žádného utěšlivého účin- ku. Naopak, horečka, těžkou ranou způso- bená, dosud zmítá veškerým veřejným ži- votem obou národů v Čechách a krise ne- pozbývá své ostrosti povážlivé. Kdežto národ český ve spravedlivém hněvu vyčítá vládě, proč neposkytla zákonnému výboru zemskému těch prostředků sanačních, kte- rých nyní štědří nezákonné c. k. úřad- nické komisi správní, proč bez nut- nosti krajní odpravila násilně zemský výbor a rozpustila sněm, aniž by vypsala nepro- dleně nové volby — němečtí ob- strukčníci opět tváří se těžce uraže- nými složením i té byrokratické komise správní a vysílají z chomutovského sjezdu svého právě dnes své delegáty k minister- skému předsedoví, aby na něm vymáhal neústavní, ordonanční vyplnění všech svých známých tužeb a choutek, jež lze shrnouti v heslo: rozpoltění českého krá- lovství na samosprávnou, ryze něme- ckou (!) provincií „Deutschbö h- men“ a na českou oblasť, v níž by však německým menšinám byla v úřadech, ve školách a všem životě veřejném vyhražena plná rovnoprávnost, ne-li přednost.
Čechy Deutschbö h
7 article
Již dne 9. t. m. zaslalo 52 německých okresních starostů z pražské schůze své telegram hraběti Stürgkhovi, v němž žádají, aby vláda prostými naříze- ními svými provedla, „pokud se provésti dají“, tyto jejich postuláty: „Práv Němců v Čechách, aby se sami spravoval a o svých daních rozhodovali. Za tím úče- lem: co nejmožnější národní rozhra- ničení okresů soudních a zastupitel- ských, zavedení německé kurie na sněmu, zřízení krajských zastupi- telstev a vlád, národních sekcív zemském výboru a v pražských ústředních úřadech a dosazování výhradně německých úřadníků do »Deutschböhmen«.“ K tomu svádějí vládu, aby bez ohledu na právo neprávo, na ústavu neústavu, a beze všeho ohledu na naši dvoutřetinovou většinu v zemi, všechny tyto nehoráznosti haoktrojovala království Českému, ať z toho pro budoucnost země i říše pojde cokoliv Toliko jediné oktrojírky si nepřejí, oktrojírky volební reformy se čtvrtou kurií pro nepoplatníky. Té se bojí jako svých hříchů, poněvadž by jim zle rozleptala jejich „ryze německé Deutschböhmen“ — pozoruhodnými číslicemi českých voličů- dělníků. O tom všem budou tedy dnes němečtí zřízenci chomutovského sjezdu jednats ministerským panem předsedou.
Stürgkh Němec Čechy
8 article
Jaké se jim asi dostane odpovědi? V autentickém svém výkladu o smyslu a významu patentů ze dne 26. července t. ř., ubezpečovala vláda páně Stürgkhova výslovně, že „snažiti se bude zdvojeným úsilím o to, aby tato provisorní opalření byla všemožným urychlením nahrazena novým, (rvalým uspořádánímv rámci ústavy. Toto nové uspo- řádání, v němž musí míti zajištěne místo časová úprava volebního práva do sněmu zemského přibráním širokých, dosud z něho vyloučených vrstev, může však jenom tam započíti. kde jedině může vzniknouti trvalé uzdravení poměrů v Čechách: ve spra- vedlivém vyrovnání, kteréž musí vládě i stranám býti dnes více než kdy jindy vůdčí hvězdou a cílem.
Stürgkhův Čechy
9 article
A současně ubezpečoval nás odstou- pivší nejvyšší maršálek zemský, kníže Ferdinand Lobkovic: „Přesvědčil jsem se z několika rozhovorů s hrab. Stürgkhema jinými ministry, že jednostranný oktroj národnostních nebo poli- tických koncesí jest úplně vylou- čen. Důraz položen na slovo: jednostran- ný. Po nejvyšším maršálku pak prohla- šovala konservativní šlechta své credo; „Trvalého míru v Čechách lze dosíci pouze součinnosti obou národů a ne mi- mořádnými opatřeními, která by byla jednostranným splněním jednotli- vých požadavků, vytržených ze souboru sporných otázek. Takové jednostran- né řešení nedošlo by souhlasu naší strany .. Tedy opět zvýšený důraz na slovo „jednostranné“. Vskutku také odtud vláda připravovala veřejnost na brzké s volán nových dohodovacích konfe- rencí důvěrníků obou národních stran do Vidně. Než zároveň rozlétly se (již 1. srp- na) pověsti, kterak prý vláda chystá oktroj volebního řádu pro český sněm, aby již příští volby konaly se dle něho, při nichž by volilo již ve čtvrté kurii 800.000 nepoplatníků svých 43 poslanců. Dle toho by vláda nepovažovala oktrojování své vládní předlohy volební z roku 1908 za žádný akt jednostrannosti. Avšak ve veřejnosti naší, vyjma stoupence česko- slovanské sociální demokracie, vzbudilyi tyto pověsti — dnes znovu v „Alldeutsche Correspondenz“ Němcům osvěžované —
Lobkovic Němec Čechy Alldeutsche Correspondenz
10 article
obavy, aby po svahu a náledí mimo- ústavním neklouzalo se na lyžích oktrojírek dál a dál, až bůh ví kam, třeba až do splnění všech tužeb německých tero- ristů: tak všechny národní strany české sjednotily se vůči nebezpečné akci německých obstrukčníků na tom, vyzvati vládu, aby se brala v řešení krise české jen cestou ústavní; aby tedy vypsala volby do sněmu království Českého, jehož úkolem jediným bylo by provedení volební reformy. Jakmile by pak sněm tento svůj úkol pro- vedl, aby jej rozpustila a vypsala volby pro nový sněm již dle toho nového řádu voleb- ního. Na tom přestává usnesen permanentní komise Svazu býva- lých českých poslanců na sněmu královstv Českého ze dne včerejšího. Nepraví ničeho o tom, jak ta žádaná volební reforma má vypadati, poněvadž nechce slušně praejudikovat vůli sněmu samého; tolikéž nepraví, kým má býti sně- mu vytčen úkol, aby nejednal o jiném, než o volební reformě. Dle platného dosud zemského zřízen rozhoduje o úkolech sněmu nejvyšší zemský maršálek, jmenovaný panovníkem. Avšak od let ustálila se parlamentní zvyklost, že zemský maršálek nerozhodoval o sněmov- ním repertoiru sám libovolně, nýbrž vždy bral na potaz zástupce všech sněmovních stran, od čehož sotva nastane uchýlení při důležitosti takového významu, jako jest reforma volebního řádu. Tento souhlas všech sněmovních stran, v tomto případě tedy zejména Němců a velkostatkářů obou táborů musí býti tedy předem zajištěn a proto lze předpokládati, že vláda ještě pře vypsáním voleb svolá ohlášené dohodovací konference důvěrníků stran, k nimž by lo- gicky měla odkázat též hartusící dnešní de- putaci chomutovskou s jejími vyděračskými
Němec
11 article
„bolestmi“. Permanentní komise Svazu bý- valých českých poslanců sněmovních uči- nila dobře, že formulovala svou výzvu ke vládě tak lakonicky stručně, že přestala na tom: poukázati vládu na ko- rektní cestu svobody sněmov- ní, jejímž obhájcem věrným osvědčil se poznovu český národ v přítmí absolutisti- ckém jako již nejednou v dějinách, — aniž by však vzdala se nějakého dalšího takti- ckého hesla, jímž by neopatrně odkryl karty naše německým našim protivníkům vládě ve chvíli, kdy oni zkoušejí na ní vy- máhati splnění svých záměrů a tužeb, tře- bas krkolomnou cestou čiré nezákonnosti. Touto opatrnou stručností své resoluce pokárala permanentní komise Svazu bývalých českých poslanců přímo žihavka- mi nejnovější kozačinu našich radikálů, kteří den před tím, na svém nedělním nár.-sociálním sjezdu ve „Hvězdě“ se usnesli o zemské i říšské politice, jen se zaprášilo: „Sněm český ať kromě zvolení nového zemského výboru sdělá jen reformu voleb- ního řádu na základě všeobecného rovného a tajného hlasovacího práva pro muže ženy se zastoupením menšin. Dobrá. Ale což nebude-li pro všeobec- né rovné hlasovací právo tříčtvrtinovéa dvoutřetinové většiny? Co pak? Mají češt poslanci pak přijati stante concluso aspoř volební reformu, která 800.000 nepoplatní- kům udělí ve čtvrté kurii 43 mandátů? Bůh uchovej, volá resoluce národních so- ciálů: „Kurie IV. jako skupina vyděděnců jest nám zcela nepřijatelnou Rovněž zapovídá, aby se žádná strana česká neopovážila zúčastnit se za této vlá- dy a trvání správní komise nějaké smiřovací akce s Němci. Ale hned poté
bůh Němec
12 article
máme se přičinit, a to všemi prostřed- ky, aby ve správě zemské a v Čechách vůbec „co nejdříve nastaly opět- ně poměry ústavní.“ Možno si po- mysliti většího konfusionářství? Kde jsou prostředky k provedení všeobecného práva hlasovacího sněmem českým bez dohodys ostatními jeho odpůrci? A jak se zbavit správní komise „co nejdříve“ když nesmí- me za této vlády s Němci vůbec jednati o dohodě národní?
Němec Čechy
13 article Bez parlamentu?
Bez parlamentu? V Heidelberku vyšla anonymní brožura (Das Parlament in Oesterreich oder die innere Gefahr. Von Kri- tias), obsahující prudké útoky nejenom proti nynějšímu parlamentu, nýbrž vůbec proti par- lamentarismu v Rakousku. Neznámý autor vyčetl poslanecké sněmovně celou řadu těž- kých a podle jeho mínění nevyléčitelných chyb, především obstrukci jako ustálenou par- lamentní instituci, kterou srovnává se stáv- kou, při níž je úspěch zákonitě zaručen tím, že živly ku práci ochotné jsou vzdalovány, kdežto stávkující sami nenesou risika, poně- vadž se jim vyplácí mzda i za stávky. Státa společnost mohly by prý konečně i za usta- vičné stávky parlamentu žíti — ale parlament nepřestává na tom, že se kazí a zvrhá sám, nýbrž působí škodlivě i na venek. Kazí státní správu svou osudnou ctižádostí ničemu ne- rozuměti a nic nekonati, ale přes to vládnouti a chorobnou touhou nespatřovati vinu ve svých nedostatcích, nýbrž vždy jenom u vlády, kterou chce proto zatlačiti, aby vládl sám, kazí dále i celé veřejné mínění svou neoby- čejně nízkou úrovní, svým nedostatkem dů- stojnosti a specificky neslušným chováním ně- kterých svých členů. Způsobil, že si ho obe- censtvo neváží. Navyklé kritisování a bezmy- šlenkovitou malomyslnost nahradil konečně zatrpklý a frivolní cynismus, hnus nad veřej- nýní poměry už dávno zatlačil lepší živly spo- lečnosti do samých umělých a osamělých rá- jů srdce — a konec bude úplná politická anaesthesie, způsobená parlamentním morfi- nismem.
Heidelberg Rakousko
14 article
Anonymní pisatel udává pro to vše různé příčiny a nezamlčuje mezi nimi tu nejhlav- nější, že centrální parlament nemůže v Rakou- sku vůbec míti žádnou příznivou půdu. Neho- tové poměry působí totiž, že národové si na vzájem nedůvěřují a i když provedou parla- mentarisaci kabinetu, pošlou tam svoje důvěr- níky ne aby vytvořili positivní dílo, nýbrž aby zabránili přehmatům národního protivníka I za normálních poměrů může se tedy v rakou- ské sněmovně uplatniti jenom prostřední ta- lent, neboť tam stačí a nelze také více než mluviti řeči, aniž by kdo byl podněcován na- dějí na velkou činnost, anebo zdržován oba- vou před zodpovědností. Vinen je dále i velký německý tisk, jenž zpohodlněl a stal se polo- úřadní institucí, která nesnese už risika samo- statných myšlenek a nemá politického princi- pu, neboť v každé otázce se do roka sama vyvrátí, tak že jediným jejím principem zů- stane vydělávati peníze. Autor navrhuje proto, aby se poslanci. kteří chtějí obstruovat, předem vzdali dieta měli na vůli žádati za to odškodnění od svých voličů. Zapomíná při tom docela, že parlament naopak mnohdy potřebuje sám ochrany proti vládním hrozbám, poněvadž některé strany rády na sebe dávají působiti poukazem na to, že vláda sněmovnu zavře a přestane tudíž vy- pláceti diety. Jeho brožura však má dělati zvláště náladu pro další vybudování rakouské ústavy, a to ve směru „pravé lidové svobody“ to jest „přímou účastí všech občani na zákonodárství“. Tedy všeobecné hlasování o návrzích zákonů — referen- V brožuře není positivních důvodů, které
Raka
15 article
by odůvodňovaly tento skok do tmy. Všecky jsou negativní a autor to prohlašuje docela otevřeně, řka, že veřejnost do té míry pozby- la všech illusí, že uvítá jako pokrok každé zlo. jen když ji vysvobodí z parlamentární lži. Nicméně nevidíme důvodu, proč by veliký dav lidí, kteří v celku už dokonce ničemu ne- budou rozuměti, měl se representovati lépe než malý dav, o jehož psychologii promluvil autor tak hořká slova. Nevíme také, proč by nedůvěra národů, kteří se nemohou navzájem dorozuměti, měla býti menší než nedůvěra je- jich parlamentních zástupců, kteří jsou ve sty- ku. Nevidíme také žádných hranic proti ne- bezpečí libovůle vlády a byrokracie, které by přirozeně rostlo s úbytkem parlamentní kon- troly. Nevidíme záruk proti obavě, že činnost vlády nebude v duchu starých tradic ještě více poklesati v mechanismus, který tak výborně označil hrabě Taaffe. I zdá se nám autor bro- žury ne tak průkopníkem rozvoje ústavy, ja- ko spíše příznivcem absolutismu. Neříkáme jakého, pro osvícený schází nám však v jeho argumentací a návrhu světlo. K. H
Taaff
16 article Po uzavření míru.
Po uzavření míru. Egejské pobřeží, přiřčené Bulharsku v moci turecké. M. Z Kolína n. R., 25. srpna. (Zvláštní telegram »Nár. Listů«.) Dle sofijských de- peší obsadila turecká jízda i pěchota Dedeagač a Xanthi, ta k že celé pobřeží egejského moře. jež na londýnské konferenci míru přiřčeno bylo Bulharsku, je v moci ture- cké. Bulharské vojsko následkem buku- reštského míru demobilisuje, takže bulhar- ští obyvatelé tohoto území jsou bezbranní. Jestliže velmoci záhy nezakročí, není vyloučeno, že v nejbližší době bude to Rusko, jež definitivn zjedná na Balkáně pořádek. Výměna ratifikací mírové smlouvy. Z Bukurešti, 25. srpna. (Ag. tel. Roum.) Dopoledne vyměněny byly na ministerstvu zahraničních záležitostí ratifikace mírové smlouvy. „Zelená kniha“ o Balkáně Z Bukureští, 25. srpna. (K. k.) Oficiosni list „La Politique“ oznamuje: Vláda připravuje „Zelenou knihu“ o událostech na Balkáně, kte- ré vedly k uizavření mírové smlouvy. Tentýž list vyvrací zprávu o svolání sněmovny k mi- mořádnému zasedání, na němž schválen byl by zákon o annexi nově získaného území. Bulharsko-rumunská rozhraničovací komise. Z Bukurešti, 25. srpna. (Ag. tel. Roum.) Bulharsko-rumunská rozhraníčo- vací komise sejde se příští středu v Sina,ji. Deputace makedonsko-bulharská ve Vídní. Z Vídně, 25. srpna. (K. k.) Zde dlící de- putace makedonsko-bulharských organisaci byla v poledne přijata v ministerstvu zahra- ničních záležitostí prvním odborovým před- nostou svob. p. Macchiem a odevzdala memo- randum, ve kterém jsou formulovány poža- davky a stížnosti Makedoňanů. Odborový přednosta p. Macchio slíbil, že memorandum odevzdá ministrovi zahraničních záležitostí.
Dedeagač Xanthi Roa putace Macchie Makedoňan Bulharsko Kolín Rusko Balkán Bukurešť Sina Vídeň Le Politique
17 article
Načevič v Caříhradě. Z Paříže, 25. srpna. Cařihradský kore- spondent „Temps“ oznamuje, že bulharský vyjednavač Načevič dosud neobdržel oficiálně rozkaz, aby s Portou vyjednával. Bulharská vláda ponechala Načevičovi úplně volnou ruku, aby náladu na Zlatém rohat zjistil. V po- litických kruzích se posuzuje situace mez Bulharskem a Tureckem dosti příznivě. O drobném prodejle ranní díslo e sobě za s večerni .. . sa l Ve fliálkách na venkově ranní číslo večerní . Inseráty platí se hotově napřed. Předplacení a inserty přijima administrace v Marianské ul., B Tam nacházeji se táž redakce, tiskárna a expedice „Národnich Listů“ Rukopisy se nevracejl
Paříž Bulharsko Turecko
18 article
Rumunské vyznamenání srbskému králi. Z Bělehradu, 25. srpna. (K. k.) Rumunský vyslanec Philality odevzdal dnes odpoledne za přítomnosti ministerského předsedy Pašiče ve slavnostním slyšení králi Petrovi ře- tězřádu Karla I., jakož i vlastnoruční do- pis rumunského krále. Mezinárodní komise k vyšetření ukrutnosti války. Z Bělehradu, 25. srpna. (K. k.) Meziná- rodní komise pro vyšetření tak zvaných bal- kánských ukrutností sem přibyla. Srbsko, kte- ré strašně trpělo ukrutnostmi svých protivní- ků, projevilo ochotu, že uzná zmíněnou ko- mísi, ale zároveň prohlásilo, že člena této ko- mise prof. Miljukova z Petrohradu musi vyloučiti pro jeho otevřen nepřátelství proti Srbsku a srb- skému národu. Poněvadž ostatní členové komise prohlásili se za solidární s Miljuko- vem, ale Srbsko nepovažuje ho za nepředpoja- tého a soudí proto, že není způsobilým k úřa- du rozhodčího soudce, nemůže komise počí- tati s uznáním Srbska, jakkoli srbská vláda prokázala členům komise všemožnou ochotu, aby nerušeně dostali se do Soluna Propuštění zajatých Řeků. Ze Sofije, 25. srpna. (K. k.) 43 Řeků, mezi nimi 14 z Xanti a 29 z Kavaly s bískupem z tohoto města, kteří při vypuknutí nepřátel- ství byli zatčeni pro podezření z vyzvědač- ství a dopravení do Bulharska, budou nepro- dleně propuštění a dopraveni do své domo- viny. Generální konsul ze Skadru ve Vídni. Z Vídně, 25. srpna. (K. k.) C. a k. gene- rální konsul ve Skadru major Zambaur při- byl sem ze Skadru.
Philalita Pašič Petro Karel profesor Miljukov Řek Bělehrad Srbsko Petrohrad Sofijá Bulharsko Vídeň
19 article
Na Hajle planině a na Cmiljevici. Časně z rána před odjezdem z Rožaje ofotografovali jsme s p. Lazíčem paní kape- tanovou v bohatém kroji černohorském i dce- rušku její. Bylo nám chvíli čekati a mezitím přišli dva vyníkající členové rodu Ganíčů na návštěvu. Jeden z nich Achmedbeg Ganic byl poslancem na sněmu cařihradském a vy- právěl nám, sedě se skříženýma nohamaa srkaje černou kávu, o svých zkušenostech Cařihradě. Mluvil tiše a mísil v řeč mnoho tu- reckých slov, takže málo jsme mu rozuměli.
Rožaj Cařihrad
20 article
Za několik dní měl ještě s několika jinými mohamedány vypraviti se do Cetinje, aby po- klanili se králi a poděkovat mu za šetření své víry. Na hory provázelí nás kapetan se svým úřadním sluhou, Turčínem Rámou a asi 15 vojáky, z nichž čtyři tvořili družinu Niky Ce- moviče. Měli jsme potíž s fotografickými apa- ráty, které žádný z vojínů nechtěl nositi. Měli jen pušku a malý vak s chlebem, ale hrozně naříkali nad tíží aparátů. Tak konečně jeden z aparátů prof. Cvijiče vzal kapetan, druhý Lazič a svůj nesl jsem sám přes rameno. Te- prve později někteří vojáci přišli k lepšímu přesvědčení, uznali patrně, že neponíží tím svou junáckou pýchu a střídalí se v nesení aparátů. Naše koně vesměs stoupali výborně a jistě, brzo byli jsme v bukovém lese, který ve výší as 1600 m přibral hojné smrky. Asi po tříhodinném výstupu byli jsme v blízkosti sedla mezi Ahmicí a Hajlou a uhnuli jsme po pastvinách tu a tam houštinou kleče porost- lých k jihu, ke „kotlům“ Hajly. Horské pastviny byly posety různobarev- ným kvítím, zejména pěkné, bleděžluté květy „jablanu“, vyznačující se příjemnou vůní, tr- hali nám vojácí a nosili jsme je dlouho, kde- koliv daly se umístiti bez obtížení rukou. Do kotlů spadají strmé srázy, rozervané v ostré pyramidovité tvary, mezi nimi na místech chráněných před sluncem, sněhové skvrny: na dně jich v horní části jsou vysoké osypy
Turčín Ráma Cvijič Lazič Cetinj
21 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Ludvig Holberg- Ku představení „Konváře politika“ na Národním divadle. Zmocňuje se mne vždycky zcela zvláštn pocit, beru-li starou sežloutlou autobiografi do ruky. Člověk minulého století dává nán nahlížeti bezprostředně nejen do své bytostí ale i do své doby, a nutí nás odmýšleti se o vlastní mnohem více nežli biograf moderní Originální vydání, které se šťastnou náho- dou octne v naší ruce, tento dojem ještě sesi- luje: hmatáme-li ve svých rukách starou vaz- bu knihy, mihají-li se nám před očima typy starého tiskaře a cítíme-li mdlou vůní zvet- šelých stran, zdá se nám mimoděk, jakoby nás pojilo těsnější pouto se spisovatelem a jeho dobou a hroužíme se do četby s tím oddanější a upřímnější chutí. Nevím, jakým způsobem zabloudila stará Holbergova autobiografie do zdejší císařské bibliotéky. Byl jsem velmi překvapen. když jsem ji objevil a sáhl jsem po ní s velikou dy- chtivostí. Je to cenné vydání Rotheho z roku 1747 s obšírným titulem: „Pana Ludviga Holberga, učitele vše- obecných dějin na akademii kodaňské, asses- sora konsistoře a quaestora akademie, Vla st- ní životopis, v několika listech jisté uro- zené osobě.“ Této neznámé „urozené osobě“ platí dlou- há uctivá dedikace, po níž následují tři, pů- vodně latinsky psané listy, obšírné to stati,v nichž je obsažena upřímná zpověď básníkova života.
Holberg Holbergův Rothe národní divadlo quaestor akademie
22 article
Život Holbergův byl bohatý, jeho mysl neobyčejně vnímavá i bystrá — proto spisel poutá od počátku do konce. V první části pře- vládají fakta a data biografická — jsou to živě vyprávěné vzpomínky na rušně prožitá mlad leta. Teprve po návratu z cest oddává se zku- šený muž činnosti básnické a jí patří střední část knihy. V závěru pozoruje, pitvá a roze- bírá Holberg psycholog svoji povahu a hájí se před výtkami nepřátel. život Holbergův byl z počátku krušný Pocházel z vojenské rodiny bergenské, která přišla požárem r. 1686 o veškeré jmění. Dět bylo jedenáct a malý Ludvig vstupuje jako desítiletý hoch do služeb vojenských. Přičině- ním příznivce bískupa přechází do latinské školy, kde se horlivě disputuje a živě rokuje o současných událostech politických a posléze odchází na universitu kodaňskou studovat theologii. Živí se nuzně jako soukromý učitel hudby a řečí. Po skončených studiích odchází na několik let do Holandska, Anglie a Němec. skládá „Historii evropských států“ a „Vládu Christiana Čtvrtého a Bedřicha Třetího“. R. 1712 podává svůj spis králi Bedřichu IV.a krátce potom je jmenován profesorem historie na akademii kodaňské. Odměna za tento úřad je malé stipendium, které utratí pěšími cesta- mi do Amsterodamu. Paříže a Říma, kde se stýká především s kočovnými společnostmi hereckými. Kolem r. 1716 vrací se do Kodaně. přednáší, nucen poměry, o metafysice, pako latinském básnictví, pak zase o historil. V té době teprve probouzí se v něm ducl básnícký. Učený muž se vzpouzí, nechce ver šovat, než rozený satirik nedá se odbýt. — Má Musa klidna není.
Holbergův Němec Christian Bedřich Bedřich Iva Holandsko Anglie Amsterodam Paříž Řím Kodaň
23 article
Krev ráda rozpálí a často tak mí zpění že usnout nemohu dřív, dokud nepospíším vše vypsat bláznovství, jež kolem zřím a slyším. Ba, stačí maličkost a Musa káže jižt „Hej, látky je tu dost, jdi, chop se ji a piš!“ — Nel s tváři Katona já pozvedám svůj hlas, však není pomoci — jak stroj už běžím zasí Je marno hádání i vytáčka i leži s úsměvem potře mne: Co v krvi, nezapřešl Hned první prací, komickým eposemv tónu Boileanově, „Peder Parsem“ dobývá si rázem zvučného jmena doma i v cizině. Satira je břitká a Holberg skrývá se pod cizím jme- nem — podepisuje se jako Hans Mikkelsen, občan z Kallunborgu. Nicméně jeho anony- mita nezůstává utajena, napadení se bouří. jiní přicházejí bezvýsledně prosit o pamílely na osoby jim nemilé. Pod týmž jmenem vychá- zejí další „Žertovné písně“ a „Metamorlosy“ pod týmž jmenem vydává Holberg i své ko- medie v prvním vydání. Citujeme z nich jen nejdůležitější: „Konvář politik“ (satira na piv- ní politiky), „Jean de France“ (satira na hej- sky), „Jeppe z hor“ (na sedláky), „Šestineděl- ka“ (na ženské tlachy). „Arabský prášek“ (na alchymisty), „Henrik a Pernilla“ (na zpan- štělé služebníky), „Jacob v. Tyboe“ (Plantův „Chlubný vojín“), „Chvástavý lazebník“ aj. Komedie Holbergovy se za života básníkova na jevišti neudržely. Pokus o dánskou scénu, zahájený slibně r. 1722 provedením „Konváře politika“, selhal. Herecká družina dánská, pro niž Holberg své kusy skládal, rozpadla se po pěti letech, vytlačena družinami německýmia francouzskými, těšícími se větší přízní v kru- zích dvorských. Po r. 1727 oddává se roz- mrzelý Holberg zase pracím vědeckým. Oasou v této činnosti je latinská satíra po způsobu Swiftově a Cyranově „Nilse Klimta podzemn
Kato Satir Holberg Mikkelsen Franc Jeppe Henrik Pernill Jacob Tyboe Plantův Holbergův Swiftův Cyranův Klimt Kallunborg Musa Peder Pars
25 article
Obraz Holberga polyhistora doplnímesi z nepřehledné řady jeho učených spisů, dnes již mrtvých. Autobiografie sama mluví jen o veliké žizni a touze viděti a věděti. Probádati mnoho zemí, národů a lidí, probádati mnoho knih, zpráv a myšlenek — to byla ona ne- ukrotná touha, která hnala a štvala lidský ži- vot v závratný vír, z něhož se slabému člo- věku hlava zaločí. O tom všem nemluví známá rytina Fritzschova, představující osvíceného pána voltairovských rysů o paruce s klidnýma velkýma očima a mdlým úsměvem kolem rtů. O tom nemluví komedie básníkova, oslňující pravým molirovským rozmarem, podmaňující vítězným klidem jistého a bystrého pozoro- vatele. Za jakou cenu kupoval Holberg tuto svou vítěznou jistotu — o tom mluví jeho ži- votopis a zejména poslední část. Tam si naříká unavený nemocný stařec do vetchého zdraví, podlomeného cestami a strádáním, a do „zka- ženého žaludku“ — zkaženého příliš těsným stykem s hloupými, obmezenými lidmi. I do knih si naříká, protože oslabily jeho pamět tak, že už si na vlastní jméno nevzpomene — a zase jim blahořečí, že jej těšily v jeho sa- motě a že mu krátily dlouhou chvíli. Tak uštvaný, tak nejistý jeví se v něm klidný a vítězný básník-umělec ve své osobní zpovědi. Po člověku, který se doplížil k hrobu jako stín, zůstala zlatá stopa. Zlatou nazývají Dánové dobu Holbergovu. Holberg není pouze otcem komedie dánské, nýbrž tvůrcem nové doby vůbec. Učený polyhistor a svěží drama- tik překlenul dvě doby — starou a novou — a jeho blahodárný vliv pociťují Dánové až do- sud. Je to autor věčně mladý — který „ni- kdy neunaví“, jak pravil kdysi lbsen. Ve Vratislavi, 22. srpna 1913. Karel Vetter.
Holberg Dán Holbergův Vetter Vratislav Fritzschov