2
masthead
NARODNÍ LISTY.
3
masthead
26. srpna 1913. Číslo 234
4
article
ssuti a na nich místy sněhový pokrov, do
hloubky směrem k údolí prodlužují se kotle
široká neckovitá údolí s velmi rázovitými po-
stranními morénovými valy. Probádání okoli
zaměstnávalo nás po hodnou dobu a zatím
vojáci odpočívali i koně se pásli. Až o poled-
nách dali jsme se na další pochod.
Jelikož okolí kotlů jevílo všude příliš pří-
kré svahy neschůdné pro koně, bylo nám ob-
loukem po svahu nad sedlem přejíti na jižní
stranu Hajly, odkud prý je výstup k vrcholu
snažší. Na této cestě pohřešil jsem svůj do-
brý dalekohled, který patrně při nasedání
neb sesedání s koně vypadl z pouzdra, jehož
závor špatně držel. Hledal jsem dlouho v oko-
lí poslední zastávky, ale marně, černohorští
vojácí bez účasti hleděli na mne a ani nabíd-
ka slušné odměny nálezci nepovzbudila je,
aby mi pomohli. Tak snad nyní moje kukátko
slouží nějakému zbojníku, „kačaku“ albán-
skému, kteří někdy až sem zabíhají. Krátce
po našem pobytu v těchto místech poranili tu
„kačaci“ černohorskou stráž, pak ale rychle
zmizeli před silnějším oddílem, jenž proti nim
byl vyslán. Pro bezpečnost proti kačakům
dostalo se nám právě tak silného vojenského
průvodu.
5
article
Byli jsme velmi rádi, že dostali jsme se
na jižní stranu Hajly, neboť odtud měli jsme
velkolepou, velice instruktivní vyhlídku na
planiny na jih od Hajly za údolím Rugovským
se prostírající. Již dopoledne se severní stra-
ny zřeli jsme veliký glaciální cirk na Rosulji
a jiný méně charakteristický na Ahmíčí, tu
však spatřili jsme tolik a tak velkolepých
stop zalidnění bývalého, že veškeré naše oče-
kávání bylo daleko překonáno. Se svahů
travnatých neviděli jsme ani do hlubiny le-
sem zaujaté hluboké a strmé prorvy údolí
pečské Bystřice, která protéká Rugovem, kde
do nedávna sídlili nejopovědnější nepřátelé
Černohorců, divocí Albánci rugovští, nejhorší
snad ze všech zbojnických plemen v širém
okolí. Černohorci pomstili se jim důkladně
mnoho Rugovců padlo při neočekávaném ná-
valu a vesnice jich výhodně pro obranu umí-
stěné v širokých zákoutích údolních byly vy-
páleny.
Rugov
Černohorec
Albánec
Bystřice
6
article
Na druhé straně údolí stály před nám
rozervané planiny Nečinat (sto a jeden vrch)
Koprivnik, Bogičevica a jiné, s četnými hlu-
bokými, kotlovitými cirky, s šírokými údolím
visutými nad prorvou Bystříce a s velkými
sněhovými poli ve výši nad 2000 m. Četné
vrcholy jich zajisté dosahují 2400 m a některé
i přes 2500 m. Za nimi nad sedly a prohyby
v hřebenech zřeli jsmejiné planiny stejně vy-
soké a vyšší, celý labyrint rozervaných cim-
buří a štítů a mezi nimi ve slunci lesknoucí
se pole sněhová. To jest již Prokletija, tajů-
plné a neznámě nejvyšší horstvo severní Al-
banie. Užívali jsme jednoho z nejnádherněj-
ších horských panoramat na světě, málokde
v Alpách lze s jednoho místa zříti takovou
nesmírnou massu horskou najednou. Pro naše
oči ledovce tu nechyběly, vždyť viděli jsme
na tucty loží ledovcových, která dle geolo-
gické chronologie teprve včera byla ledu zba-
vena; celá horní partie horstva byla vymo-
delována činností ledovců, které patrně tvo-
řily tu někdy skoro souvislou velkou spoustv
ledu, z níž snad jen nejvyšší vrcholy vyční-
Na východě prorva Bystříce mezi Pakle-
nou planinou a Koprivnikem hlubokým klí-
nem otvírala výhled v širou rovinu nestohij-
skou. V dálce za rovinou leskl se bílý bod
hrad Prizrenský. Vojáci černohorští nechápal
naše nadšení nad pustou spoustou holých ne-
dostupných skal, jich oko upíralo se v tu dáv-
no želanou rovinu, kde nová bydoucnost kyne
podnikavějším synům nehostinných „černých
Alpy
Al
7
article
Několik junáků navrátilo se teprve k boji
s Turky z Ameriky, kde pracovali v partách
buď na polích, zejména v okolí Chicaga, nebo
v dolech v Pensylvanii a v Montaně. Znali
vesměs málo anglicky a z amerického života
nepřinesli si mnoho, co by je podněcovalo k
novému životu ve vlasti. Toužili znovu. po
Americe, po tamních mzdách a jen neradí dá-
vali se mnou přesvědčiti, že kdyby i doma
aspoň polovinu času práci věnovali, co v ci-
zích službách, měli by se také tak dobře.
„Černohorec doma je junák a pracovat nech
ženy,“ řekl mi jeden z nich resignovaně, „jen
v cizině, kde nesmí nositi pušku a revolver.
pracuje do úmoru.“ Kdy podaří se jim překo-
nati tu falešnou pýchu, která nehodí se do
dnešní doby? Až většina národa přijde k po-
znání, že práce doma více šlechtí nežli za
mzdu ve prospěch ciziny, pak teprve bude
lépe i v Černé Hoře, do té doby však ještě
hodně vody uplyne do moře.
I výstup z jižní strany na skalnaté srázy
hřebene a pak zase po serpentině až k vrcho-
lové partii Hajly byl dosti obtížný. Musil
jsme vésti koně za sebou, neboť příležitost
k nebezpečným pádům bylo více než dostí.
Turek
Černohorec
Musil
Amerika
Chicago
Pensylvanie
Montana
Černá hoře
8
article
Nebylo již času k výstupu na nejvyšší vrchol
pouze na severní jsme vylezli asi o padesát
metrů nižší nežli jižní jeho druh. Aneriody
ukazovaly výši asi 2250 m, takže vrchol Hajly
byl by přibližně 2300 m, o 60 m více nežli n
mapě. Také relatívní měření vzhledem k
střední výší hranice lesů dávalo takový vý-
sledek a nivelační dalekohled i srovnávání
výše nad hranicí lesů dávaly nám pro nej-
vyšší vrcholy Koprivniku, Nečinatu i Bogiče-
vice hodnoty o dva až tři sta metrů vyšší
Sestoupili jsme na severozápadní stranu smě-
rem k nižšímu západnímu předhoří. Hajly,
Cmiljevici, kde chtěli jsme nocovati v jednom
z četných katunů.
Sestup byl z prvu velmi obtížný, strmým
srázem balvanitkým mezi houští vysoké kleče.
Vedl nás statečně kapetan ročajsíý, přes va-
rování Niky Cemoviče, stále v sedle. Teprve
pod hranicí kleče po hřbetech a úbočích buj-
nou pastvínou porostlých usedli jsme i my
ostatní v sedla svých ořů, kteří drželi se zna-
menitě a často předhonili i křepkonohé Čer-
nohorce. Pastviny ty poblíž Hajly bývaly do-
ménou rugovských zbojníků, nyní po těchto
nebylo ani památky, ale sousedé, jakkoliv vel-
mi chtiví nových a dobrých pastvišť, báli se
sem, aby snad nějakým „kačákům“ nenapadlo
brániti přepadem svého dědictví proti ve-
třelcům. Později vedla nás cesta krásným
valy.
hor“
Hajl
Nik Cemovič
Cmiljevice
9
article
smrkovými lesy, které rovněž jsou nedotčeny
lidským vandalismem, neboť byly na hranici
rugovské a průchod jimi byl spojen s velikým
nebezpečím. Jen v noci odvažovali se tudy
projíti komiti černohorští na cestě k Péči, náš
kapetan znal velmi dobře tuto stezku z noč-
ních přechodů. Uprostřed lesů leží tu malé
jezírko, spíše jen močál, zvané Košutina lok-
va. Za ní již potkávali jsme stáda, nyní jen
pod dozorem dětí a žen — vědomí bezpečno-
sti zavládlo i zde.
Po úradě s Nikou Cemovičem rozhodl se
kapetan, že budeme nocovati na Murgašských
katunech, ježto beranské katuny pod Cmilje-
vicí jsou příliš vzdáleny. Již slunce zapadlo,
když octli jsme se nad holým svahem, kde
rozložila se rušná osada katunů murgašských.
Zastavili jsme blízko nich, naší vojáci zaháněli
zuřivé hafany a kapetan vyjednával o nocleh.
Brzy se přesvědčil, že veškeré chýže jsou
přeplněny a proto poradil nám, abychom šli
ještě dále k opuštěným katunům, které nachá-
zejí se prý ve vzdálenosti čtvrt hodiny na ji-
hovýchodním úpatí nejvyššího hřbetu Cmilje-
vice. Sám ostal zpět, aby obstaral sýr, mléko
i jehněčí pečeni.
Cesta ke konečnému nocležišti trvala
dobré půl hodiny, konečně jsme ale našli tři
dlouhé, nízké chýše opuštěné a jednu z nich
vybrali jsme za své nocležiště. Byla skoro
trochu malá pro více než dvacet osob, ales
ohledem na nesnadné vytopení dvou odhodlali
jsme se uskrovniti se. Vojáci vystlali chýši
čerstvým jehličím a založili dva ohně. Ty ve-
sele vzplály, ale vháněly nám dým tou měrou
do očí, že naplakali jsme se mnoho té noci.
Péč
10
article
Niko a my zaujali jsme nejlepší část chýše,
rozestlali své pokrývky a uložili se dosti po-
hodlně až na štiplavý dým. Když kapetan se
vrátil, byla všechna lepší místa zaujata a my
jsme byli tak sobečtí, že jsme ho, chudáka,
nechali, ať se uloží jak dovede. Pojedli jsme
masa, sýra a mléka vařeného i kyseléhoa
spali ve snesitelné teplotě až do východu
slunce. Jen nás všechny ráno hlava brněla o
průvanu, který prochvíval ostře mezi skuli-
nami z kamene navršených zdí, oči bolely po
dýmu a tí, kdož libují si v měkkém lůžku, cí-
tili prý se jako zpřelámání. Kapetán zaháněl
rakijí nastuzení, spaltě v jiné kolibě, nemaje
ohně a třásl se zimou.
Sestup k Beranům trval plných pět ho-
din. Po cestě potkávali jsme dosti mužů i žen
s karavanami koní naložených všemožnými
potřebami pro katuny, ženy většinou byly v
smutku po padlých příbuzných. Poděl cesty
zhusta vídí se postavené kameny, jinak nená-
padné, jsou to skromné pomníky zabitých. C
krve prolito bylo ať krevní mstou, ať z lou-
pežného úmyslu na této půdě! Tu hospodařil
rugovští zbojníci a ty početné nepatrné pom-
níky jich krvavé čínnosti volaly o pomstu.
Niko
Beran
11
article
Vysoko nad okrajem úrodné pánve be-
ranské našli jsme usazeniny dávného jezera.
které jí někdy zaujímalo a mezi nimi i dosti
nadějné flece hnědého uhlí. V zámožné kuč
celské popili jsme kávy černé a podivoval
se zvláštním masivním židlím dřevěným s při-
rozeně zahnutými předními nohami, které v
oblasti Vasojevičů od pradávna se vyrábějí.
Selka prodala profesoru Cvijičovi pěkně vy-
řezávanou přeslici, kterou jsme pak odnesl
sebou. Žertem vyzval Niko vojáky, aby ně-
který z nich ji nesl, ale ani jeden nechtěl sej
ani dotknouti, znamenalo by to prý, že jest
nebo bude, jak se říká, pod pantoflem.
Když jsme sestoupili do roviny, nastal
déšť, prohlédli jsme však přece zbytky ture-
ckých dělostřeleckých valů na Jasikovci nad
pravým břehem řeky Lima a potěšili se po-
hledem na městečko Berany i na malebné
svahy horské po západní straně kotliny, pod
nimiž rozkládají se velmi charakteristické říč-
ní terasy Limu.
Cvijič
Žert
Niko voják
Lima
12
article
Prof. dr. J. V. Daneš.
profesor
doktor
J V Daneš
13
title
Politický přehled.
14
article
Země české.
Země české.
Německá akce protí místodržitelí.
Na děčínské schůzi důvěrníků zemského
volebního okresu děčínského mluvil bývalý
zemský poslanec okresu říšský poslanec
Schreiter, jenž jednohlasně navržen za
kandidáta, ostře proti místodržitelí knížetí
Thunoví, uváděje, že dokud Němci nedo-
sáhnou národní samosprávy, dotud nebude
v německých krajích pokoje. Dříve však musí
rozléhati se stále mohutněji volání: „Pryč
s místodržitelem knížetem Thunem!“ Schůz
přijala nesmírně radikální resolucí, v níž vy-
skytuje se tento odstavec: Mistodržíteli kní-
žeti Thunoví budiž pak v městě, v němž stojí
hrdý zámek jeho rodu, vyslovena nelibost ně-
meckého obyvatelstva. Od německých po-
slanců očekává se, že nadál znemožní jeho
neblahou činnost proti důležitostem něme-
ckého lidu v Čechách rozhodným požadavkem
jeho odvolání.
Jak zjevno, jedná se o široce a hluboce
založený arrangement proti knížeti Thunovi
jehož demisi by němečtí poslanci rádi pří-
nesli voličstvu darem jakožto jediný positivný
výsledek své obstrukce, neboť odstranění
zemského výboru a dosazení zemské komise.
původně považované za triumí obstrukční, vy-
hlašuje se nyní za pravý opak a právě z toho
důvodu žádají Němcí za „odvolání“ knížete
Thuna.
Konference něm. zástupců s hr. Stürgkhem.
Podle včerejších zpráv bude se konfe-
rence zástupců svazu bývalých zemských po-
slanců německých s předsedou ministerstva
konati ve středu dne 27. srpna o 11. hodině
dopolední.
Schreiter
Němec
Thun
Schůz
Thunový
Stürgkh
Čechy
15
article
Všeněmci o sítuací v Čechách.
Tak zv. „Egerländer Volksbund“ měl v
sobotu v Chebu schůzi za účastenství říš. posl.
Jägera, dra. Bernardina, po jichž řečech při-
jata resoluce, ujišťující, že se v Rakousku po
celá desetiletí veřejně i tajně „poslovaňuje“a
každý Němec jest prý pevně přesvědčen, že
obstrukce německých zemských poslancůa
naděje německého lidu v Čechách dosazením
zemské správní komise jediným trhnutím péra
zhanobeny a zničeny byly. Za těch okolno-
stí musí Němci žádati, aby nynější místodrži-
tel a členové ministerstva Stürgkhova opustili
své úřady, aby němečtí říš. poslanci hlasovali
proti každému zvýšení kontingentů brancůa
každé státní nutnosti, před splněním prvního
požadavku nesmí se žádný Němec v Čechách
zúčastniti jednání o vyrovnání a potom jedině
na základě Frenglova návrhu Volksrat má ja-
ko dosud trvati a pracovati, zemská správní
komise pak odstraniti učitelskou bídu ze zvý-
šených zemských příjmů — všeněmečtí po-
slanci pak svolati všeněmecké důvěrníky
Čechách ke sjezdu.
Posl. dr. Gross o stanovisku německého
Nationalverbandu.
Vídeňskému spravodaji „Bohemie“ sděli
předseda německého Nationalverbandu, že
nemůže sice předbíhati debatě, která se ve
svazu rozvine o požadavcích Němců z Čech
ale může prý jen ujistiti, že německý Na-
tionalverband zastane se práv a zájmů Němců
v Čechách. K usnesení o taktice
Nationalverbandu pravděpodobně je-
ště nedojde, poněvadž by to bylo naprosto
předčasno. V každém případě přispěje prý Na-
tionalverband Němcům v jich těžkém boji dle
svých sil.
Jäger
Bernardin
Němec
Stürgkhův
Posl
doktor
Gross
Čechy
Cheb
Rakousko
Egerländer Volksbund
Bohemia
16
article
Z Moravy.
Morava
17
article
Dne 23. srpna.
Dne 23. srpna.
(Nový náměstek zemského hejtmana
— Mandát posl. Bureše. — Školsk é.
Nerozvážný čin zemského hejtmana, totiž o-
pomenutí českého přísedícího občanského při jme-
nování náměstků zemského hejtmana v řízení zem-
ského výboru moravského — o čemž jsme psali
v červenci t. r. — byl včera napraven. Hrabě Bel-
credi prohlásil, že pro churavost nemůže funkei
tu zastávati a zemský hejtman jmenoval svým ná-
městkem dra. Pluhaře. Námi v červenci avisova-
ná změna tedy provedena. Pan zemský hejtman
ukázal svou povolnost, když se s ním o věci jed-
nalo. Také v otázce zastupování zemského výbo-
ru v zemědělské radě nastala dohoda v tom smy-
slu, že do ústředního sboru vyslán přísed. Šrámek,
do českého odboru přísed. dr. Budinský. O dalším
vývoji záležitostí těch budeme referovati jindy. —
V záležitosti mandátu poslance ředitele Bureše
také rozhodl včera zemský výbor, a sice tak, ž
posl. Bureš přestává býti ředitelem zemské zim-
ní Hosp. školy, jelikož dle názoru zemského vý-
boru zemský úřadník poslancem zemským nemůže
býti. Není nám známo dosud přesné znění usne-
sení zemského výboru, musíme tedy svoje po-
vnámky k němu teprve později přičiniti, avšak to-
lik je jisto, že poslanec Bureš bud
svých práv hájiti u říšského soudu.
Otázka tato je velmi důležitá, než aby mohlo po-
ralčeno býti o intencích, které vedly k temute
kroku zemského výboru moravského. Dvojaká hra
jistých kruhů bude musiti býti náležitě osvětlena
ve veřejnosti nejen úřadnické, nýbrž i politické
vůbec. Naše obavy před rokem pronesené se úplně
splnily — slovo budou míti potom ti, kdož naše
zprávy popírali. — Vyjma schválení záležitosti
školské v Přívoze byly všechny menšinové škol-
ské věci ponechány včera do sezení, jež bude a
10. září.
Bureš
Bela
Pluhař
Šrámek
doktor
Budinská
18
title
Rakousko-Uhersko.
RakouskoUhersko
19
article
Změna ve vídeňském ruském velevyslancctví.
Změna ve vídeňském ruském velevyslancctví.
Již delší dobu koluje novinami pověst, že
ruský posel Giers bude z Vídně odvolán
nahražen nynějším ruským vyslancem v Bu-
kurešti, Nikolajem Šebekem. N. N. Šebeko
pokládá se za jednoho z nejzpůsobilejších ru-
ských diplomatů mladé školy. Byl původně
důstojníkem u jízdy, ale přestoupil do služby
v ministerstvě vnějších věcí a jako dobrý zna-
lec poměrů na Balkáně byl přidělen jako ta-
jemník velevyslanectva ve Vídni. Odtud po
tříleté službě dostal se do Kodaně a pak do
Paříže. Šebeko se osvědčil na všech místech
a Izvolský, když byl ministrem vnějších věcí,
povolal jej do Petrohradu jako ministerského
radu. Po odchodu lzvolského do Paříže N. N.
šebeko vyžádal si místo vyslaneckého rady v
Berlíně, odkudž se dostal již za vyslance do
Bukurešti. V Bukurešti se výborně osvědčil
zvláště za doby balkánské války. Spolu s vy-
slancem francouzským přiměl rumunskou vlá-
du, aby se za války balkánské řídila pokyny
trojdohody a podařilo se mu seslabiti v Buku-
rešti rakouský vliv tak, že za druhé balkánské
války Rumunsko odmitlo již rady rakouské
šlo proti rakouskému přání do války s Bul-
harskem. Pro rakouské diplomaty pokládá se
bukurešťské vyslanectví za průpravu k vele-
vyslanectví petrohradskému. Zdá se, že ruská
vláda následuje v této věci příkladu rakou-
ského, a připravuje své budoucí vídeňské
ponly ve vyslanectví bukurešťském.
Šebek
N N Šebeko
N N
Vídeň
Balkán
Kodaň
Paříž
Petrohrad
Berlín
Bukurešť
Rumunsko
20
article
Haličské centrum o volební opravě.
Oni noví polští podolští poslanci halič-
ského sněmu, kteří se přihlásili ke klubu stře-
du, zvolili hned po volbách komisi, která měla
vypracovati osnovu volební reformy pro sněm
Komise práci svou dokončila a předložilai
sobotní schůzi klubovní. Po referátu předsedy
komise, posl. Cieňského podal dr. Kasz-
nica podrobnou zprávu, dle níž volební opra-
va má spočívati na následujících zásadách
V každé kurii má se Malorusům přiznati tolik
mandátů, kolik jim po právu náleží, aby se
polskému obyvatelstvu v té kurii nestala
křivda. V kurii venkovských obcí mají se ko-
nati volby s poměrným zastoupením; v kurii
městské všude tam, kde se to ukáže potřeb-
ným. Do zemského výboru mají býti volení
2 Malorusové a 6 Poláků, národní kurie ve
sněmě mají vůbec odpadnout.
Návrhy klubu středu sotva budou přijaty
Ukrajinci, kteří se nespokojí pouze dvěm
přísedícími zemského výboru a neupustí také
od sněmovních kurií národních, poněvadž ji-
nak by jejich kandidáti při všech volbách do
zemských výborů a komisí byli odkázáni na
milost polské většiny.
Cieňský
Kasz
Malorus
Polák
Ukrajinec
21
article
Slovinský mecenáš.
Národní vědomí, spojené s obětavostí pro
národní účely, zmáhá se i mezi zámožnýmí
Slovincí a nejsou ojedínělé případy, že umíra-
jící Slovinec odkazuje své jmění národním
účelům. Do řady mecenášů přistoupil právě
lublaňský obchodník Fran Babič, jenž dne
22. srpna zemřel v Lublaní ve věku 45 let
Narodiv se r. 1868 v Kraní, nahospodařil si
slušné jmění a na smrtelném loži jmenoval
svým hlavním dědicem slovinskou Školskou
maticí — spolek sv. Cyrilla a Methoda. To-
muto spolku odkázal dům v Lublani, mající
cenu více než 100.000 K, s přáním, aby zůstal
základním jměním spolkovým. Všem nájemní-
kům toho domu ponechává byty na jeden rok
bezplatně. Pamatoval též na své obchodní po-
mocníky, přátele a čelnější pokrokové spolky
slovinské, Sokola. Merkur, Hudební matici
atd. Slovinský národ zachová svého nového
dobrodince ve vděčné paměti.
Fran Babič
Lublaň
Kraný
spolek svatý . Cyrilla
Sokol
22
article
Opatrný klerikální redaktor.
V Lublani pořádají klerikální Slovin
právě veliký sjezd slovinských a chorvatských
katolíků, na nějž přijela celá řada biskupů a
jiných vynikajících klerikálů. Ale na sjezdě
schází odpovědný redaktor hlavního orgánu
klerikální strany, „Slovence“, Miha Mo-
škerc. Ještě na čísle ze dne 19. srpna byl
podepsán jako odpovědný redaktor, ale na
čísle ze dne 20. srpna odpovídá už za redakci
říš. poslanec Josef Gostinčar. Red. Miha
Moškerc měl se dostati před porotu, ke které
ho zvala pí. Kamila Theimerová pro urážky.
které o ní napsal „Slovenec“ proto, žev
„Slov. Narodě“ v celé serii článků prozradila
na své bývalé přátele, dra. Šusteršiče a dra.
Kreka leckteré choulostivé věcí a přímo je
vyzvala, aby ji pohnali před soud, mohou-lí
z jejích udání něco popříti. Obžalovaní vůdco-
vé klerikální strany pí. Theimerovou pře
soud nehnali, ale dali jí vynadati ve svém
„Slovenci“. Za to pí. Theimerová podala n
redaktora „Slovence“, Moškerce, žalobu pro
urážku na cti. Přelíčení mělo započíti v nej-
bližších dnech. Ale když soudní poslíček chtěl
red. Moškercoví doručiti obsílku k soudu.
ukázalo se, že obžalovaný zmizel. Stejná
nehoda přihodila se před několika lety býv
redaktoru „Slovence“, nynějšímu přísedícímu
zemského výboru, dru. Lampovi, když by
pro urážku na cti odsouzen do vězení, ale
také neočekávaně zmizel z Lublaně a vrátil
se teprve po vydání amnestie. Tato opatrnost
je patrně v redakci „Slovence“ dědičná.
Slovenka
Gostinčar
Moškerc
Theimerová
doktor
Lublaň
Slovinsko
Reda
23
article
Za hranicemi.
Kdo jest ochotnější ke smíru? Bulhaři nebo
Srbové?
Na Slovanech nyní jest, aby působili n
Srby a Bulhary, aby zapomněli všeho, co se
mezí nimi stalo, a podali si ruce. Máme-li za
sebou dokonanou událost, nejlépe je s ní se
smířiti jako s něčím, co je nutným následkem
jistých daných podmínek, a nedá se více od-
činit. Bulhaři porazili Srby na Slivnici, Srbové
Bulhary na Bregalnici. Tím jsou účty mezi ni-
mi srovnány a jeden druhému již nemá co vy-
čítat a proč se posmívat. „Slivničtí sviňáčko-
vé“ neziskali si uznání ani Kumanovem, an
Prilepem, ani Bitolií, ani Drinopolem, nemohl
tedy jinak být, když byli donuceni, že si ho
vydobyli na Bregalnici. A rychle k novému
životul
Na čí straně se jeví větší disposice k
smíru, na straně Bulharů či Srbů? To nám
ukáže psychologie obou národů, již v „Birže-
vých Vědomostech“ líčí dopisovatel Olgenin
dle toho, jak ji pozeroval v Bukurešti při de-
legátech srbských i bulharských. Píše:
Na bukureštské konferenci velmi ostř
se objevil rozdíl mezi bulharským a srbským
charakterem. Nelze pochybovati, že Bulhaři
chovají nyní k Srbům nenávist a zlobu, dosa-
hující posledních hranic lidských citů. Ale
jsouce vzdorovití, neustupní a uzavření, Bul
haří hluboko skryli svůj bol, všechnu zlobu
která se v jejich duších nahromadila proti ne-
dávným spojencům a jen velmi zřídka — mlu-
vím o bukureštských dnech — a to v rozho-
vorech s muži, ke kterým měli důvěru, pro-
zrazovali své skutečné pocity. A musím říc
po pravdé, že ta zdrželivost byla štěstím pr
Bulhary, protože ten, kdo by poznal, co se
kryje v jejich duší, zachvěl by se před krutou
nenávintí, která se tajila v srdcích těch zdrže-
livých a klidných na pohled mužů.
Bulhar
Srba
Olgenin
Slivnica
Kumanovo
Bitolie
Drinopol
Bukurešť
Slovan
24
article
Ne tak chovali se Srbové. Horoucí a ex-
pansivní hlomozili a křičeli, kde jen bylo
možno, o svých protibulharských citech, do-
cela otevřeně a hlasitě nazývali je lidmi, ke
kterým nelze míti žádné důvěry, lidmi, neza-
sluhujícími od nynějška žádné vážnosti. Kro-
mě Pašíče, příliš rozumného a chytrého pod
maskou šedobradého patriarcha, ostatní srbšt
delegáti dopouštěli se i hrubých urážek Bul-
harů. Nebylo to sympatické, Bulhaři se cho-
vali sympatičtěji.
A přece myslím, znaje za své dlouholeté
práce na Balkáně povahu bývalých spojenců
a nyní rozzlobených soupeřů, že nechybím
řeknu-li, že všechna ta prchlá nená-
víst Srbů k Bulharům jest jevem
mimoletným, jenž snad už záhy
začne blednout, hasnout a z ne ná-
hla se zamění v pocit soustrast
a vůli, dáti Bulharům ochranu na-
proti dalšímu ponižování.
Tato dobrodušnost při všem hněvu Srb
neušla „Mefistofelu jižního Slovanstva“ Ve-
nizelovi, jenž se v Bukurešti staral vší si-
lou své chytrosti a výmluvnosti udělati, aby
propast mezi Bulhary a Srby navždy zůstala
nepřechodnou, a mezi tím přesvědčoval Ru-
muny, že je nutno utvořiti nový bal-
kánský spolek bez účastenstv
Slovanů, tedy spolek Řecka, Ru-
munska a Turecka proti Srbsku
Černé Hoře a Bulharsku.
Rumuni se nedali zchytralým Řekem zvá-
bit a prohlašovali se pro spolek všech balkán-
ských států na základě rovnováhy a rovného
práva.
Srba
Bulhar
Srb
Rumun
Řek
Balkán
Bukurešť
Řecko
Turecko
Srbsko
Černá hoře
Bulharsko
25
article
Gešov na cestách.
26
article
Bulharské listy oznamují, že býv. m. př.
Ivan Gešov byl poslán do Petrohradu, kde
prodlel osm dní. Domáhal se slyšeni u cara.
ale marně. Za to s min. Sazonovem roz-
mlouval několikrát. Poslání Gešova týká s
otázky, jak vypudit Turky z Drinopolu
Thrakie. Mimo to šlo mu o to, aby v Petro-
hradě podal vysvětlení o politice, kterou
pan Gešov před válkou bulharsko-srbsko
vedl společoě s drem. Danevem. O tom za-
nechal v rukou p. Sazonova pamětný spis
Z Petrohradu odjel do Paříže, odkudž s
odebere do Londýna.
Gešov
Sazonov
Turek
Petrohrad
Drinopol
Petra
Paříž
Londýn
27
article
Jednota srbo-chorvatská.
Srbské a chorvatské listy uveřejňuj
dopis chorvatského posl. Tresiče Pavíčíče.
poslaný z Jelsy v Dalmacii dru. Politu
Desaučiči v Novém Sadě, stařičkému srb-
skému vlastenci, bojovníku za národní jed-
notu srbo-chorvatskou a redaktoru »Bra-
níku«. Líst chorvatského politika srbskému
politikovi je novým znamenitým dokladem
jak pokračuje národní jednocení srbo-chor-
vatské a jak se prohlubuje účinem srbskýcl
vítězství. Čteme tam: »Jsem šťasten, jako
jsem byl nešťastný a neutěšitelný, dokud
jsem neviděl srbských junáctví, hodných ti-
tanů. Pevně věřím v budoucnost našeho
jednotného národa. Obrodil jsem se a omládl
jsem, pokropen šlechetnou krví junáků bi-
tolijských.«
Němečtí socialisté protí malthusiasmu
Proti snahám na podporu malthusiasmu v Ně-
mecku se zvedá odpor v socialistických kruzích. Na
schůzi v těchto dnech v jednom z berlínských
předměstí pořádané a přečetně navštivené že-
nami dělnické třídy, o níž již referováno, byl
malthusiasm prudce potírán všemi řečnicemi. Rosa
Luxemburgová prohlásila za všeobecného sou-
hlasu: Chceme-li dospěti konečného cíle, mu-
síme za sebou míti massy; abychom ty měly, třeba
nám mnoho dětí. Nuže, mnoho dětí, neboť kolik
dnes dětí, tolik zítra revolucionářů,
Zklamání v Řecku, že německý císař nejede
na Korfu.
Tresič Pavíčíč
Bro
Luxemburgová
Korf
Dalmacie
Řecko
28
article
V Řecku jsou zklamáni, že německý císař leto
nepojede na Kocfu. Politické kruhy soudí, že císal
opravdu hodlal tam jeti; míni, že příčinou odkladu
cesty jest to, že v nynější době by byla měla cesta
politický ráz a návštěva v Athénách že by byla
nevyhnutelna. Veřejné mínění řecké přeje podl
inícrmací, procházejících německými novinami
sblížení s Německem. Německý císař prý nechtě
jednak vzbuditi nedůvěru trojdohody, jednak prý
jednal z téhož ohledu na Vídeň
Unionistické agitace proti „home-rulí“.
Irští unionisté konají připravy, které vzbuzuj
obavy před vážnými nepokoji. Unionistický výbo
v Ulstru připravil vše k meetingům a schůzím, na
nichž chtějí unionisté projeviti svůj odpor, nabude-l
„home-rule“ platnosti. Náčelník unionistské strany
sir E. Carson odebéře se do Ulstru na inspekční
cestu od 17. září do 4. října, při níž navštiv
i nejzapadlejší kouty. Je-li pravdou, co píší některé
konservativní žurnály, vypracovala prý vláda velm
důmyslný plán na potlačení možných nepokojů
Pod záminkou manévrů bude mobilisována v Irsku
brigáda; velmi silné oddíly jízdy a námořní pěchoty
budou poslány na ostrov, aby podporovaly irskou
policii, bude-li třeba.
E Carson
Řecko
Atény
Německo
Vídeň
Irsko
29
article
Konilikt Spojených států severoamerických
s Mexikem,
Ačkoli se v diplomatickém jednání s proza-
tímním presidentem republiky mexické pokračuje,
aby docileno bylo dohody ještě před ohlášeným
Wilsonovým poselstvím kongresu, neopomíjejí Spo-
jené státy co nejlépe se připraviti na možné zakro-
čení zbraní. Za tím účelem se chystá značné sesile-
ní amerického vojska, které se zúčastní manévrů
u mexických hranic. Nyní jest tam 11.000 mužá
pod velením generála Castera, jest úmysl vyslati
tam dalších 14.000 mužů a soudí se, že jednak
energičtěji budou moci zabránití dopravě zbraní
vzbouřencům v Mexiku a přebíhání vzbonkenei
přes hranice, jednak že v případě potřeby tím bu-
de rychle pohotově dostatečně silná výprava do
Mexika. President Huerta ostatně prý jest ochoten
k povolnosti, neboť vidí, že Wilson má za sebou
celou zemi. K povolnosti ho také naladily důtklivé
rady Anglie, Francie a Japonska, ale hlavním dů-
vodem asi jest naprostá beznadějnost umístitl
půjčku. — Podle New York Heraldu poslala me-
xická vláda do Washingtonu svůj protinávrh. Jeh
základem jest prý návrat generála Felixe Diaz
do Mexika se souhlasem presidenta Huerty, a pří-
padná kandidatura Diazova při říjnové volbě pre-
sidenta.
Wilsonův
Caster
Huerta
Wilson
Diaz
Diazův
spojený stát
Mexiko
spo
Anglie
Francie
Japonsko
New York Herald
Washington
kongres
30
article
Praha a německé školství
národní.
Minoritní školství obou národností vůbec
Píše dr. Josef Mráz, místotajemník Zemské
statistické kanceláře království Českého.
Diskuse o pražském veř. školství nár. zahá-
jená článkem dra. Winklera v „Deutsche Arbeit“.
otištěném pozdějí jako zvláštní leták tohoto časo-
pisu a pokračující v temperamentní a bystré od-
povědi prof. brněnské techniky dra. Weyra (Uninn
ze dne 10. srpna t. r.) s anonymní replikou v „Bo-
hemii“ (ze dne 17. srpna t. r.) má svůj základ
poslední publikaci Zemské statistícké kanceláře.
vydané letos počátkem roku, o nákladu na ve-
řejné školství národní v král. Českém r. 1907.°
Jako autor textuelní části této publikace poklá-
dám za vhodno zmíniti se také několika slovyo
předmětu sporu. Prohlásil jsem na základě stati-
stitických dat, že město Praha stará se
o veřejné národní německé školství
Pražské přímo vzorně. Se strany ně-
mecké názor tento není sdílen. Toto svoje tvrzení
hodlám také zde obhájíti. Jestlíže mímo to při-
pojím ještě několik dat o menšinovém školství vů-
bec, jak je obstaráno příslušnou národnostní vět-
šinou, myslím, že ještě více vynikne, na které
straně jsou stesky oprávněny.
doktor
Mráz
Winkler
Weyr
Uninné
Praha
Deutsche Arbeit
řejný školství národní v král
31
article
Dr. Winkler, jenž jest mým úřadním kolegou
a jehož si osobně velice vážím, pokoušel se, což
je se stanoviska německého pochopitelné, v cíto-
vaném článku vyvrátiti moje tvrzení. Úsudek můj
vyplynul z nepopřeného a nepopíratelného fakta,
že Praha vydává na veřejné školy německé prů-
měrem vice než Liberec na vlastní školy německé.
Dr. Winkler tento fakt sice nemůže popříti, ale
namítá, že srovnání Prahy s Libercem, dvou to
obcí s různou poplatností, je nepřípustné a popí-
rá, že by péči města Prahy o německé školy mož-
no bylo označiti vzornou, poněvadž je ovšem tak
zjištěným faktem, že Praha se o české školy stará
lépe než o německé. Mímo ti zmiňuje se o impon-
derabiliích, které se nedají čísly vyjádřiti, ale kte-
ré pro posuzování takové péče jsou charakteri-
stické.
doktor
Winkler
Praha
Liberec
32
article
Tedy něco k těmto námitkám
Nejprve o oprávněnosti srovnání Prah
s Libercem. Pravím-li, že Praha stará seo
německé školy vzorně, může takový úsudek
býti výsledkem jenom srovnání s jinými obcemi
které se starají o své školství méně vzorně. Jed-
ná-li se o německé školy, není nic přirozeněj-
šího, nežli, když se srovnání to děje zase v oboru
německého školství. Srovnání s Libercem
dopadlo ve prospěch Prahy. Dr. Winkler namitá,
že pro výhodný výsledek mohl jsem jako Libe-
rec zvoliti právě tak dobře nějaké německé „sta-
tutární hnízdo“ na př. Waídhofen nad Ibbsem
že by pak obraz o péčí Prahy o německé škol-
ství byl ještě skvělejším. Kdyby bylo účelem
srovnání postaviti proti sobě kontrasty, pak b
ovšem nebylo nic snazšího, než vzíti nějakou z-
padlou německou ves na Šumavě a říci, o koli-
krát lépe je v Praze postaráno o německé školy.
Ale to by zajístě — řečeno v žargonu anonyma
z Bohemie — bylo nesmyslem. Jestlíže však ke
srovnání béřu se strany německé poměry právě
) Zprávy Zemského statistického úřadu král.
Českého. Svazek XIX., seš. 1.: „Příspěvky ke sta-
tistice národního školství.“ [Řada II. — Náklad na
veřejné školství národní v r. 1907. — Stavby škol
v letech 1904—1908)
Ted
doktor
Winkler
Praha
Liberec
Šumava
Bohemia
zemský statistický úřad král
tistice národní školství