ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 28d58620-8fce-11dd-956a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 32 celkem · entity: person 80, place 66, org 13, work 1
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NARODNÍ LISTY.
3 masthead
26. srpna 1913. Číslo 234
4 article
ssuti a na nich místy sněhový pokrov, do hloubky směrem k údolí prodlužují se kotle široká neckovitá údolí s velmi rázovitými po- stranními morénovými valy. Probádání okoli zaměstnávalo nás po hodnou dobu a zatím vojáci odpočívali i koně se pásli. Až o poled- nách dali jsme se na další pochod. Jelikož okolí kotlů jevílo všude příliš pří- kré svahy neschůdné pro koně, bylo nám ob- loukem po svahu nad sedlem přejíti na jižní stranu Hajly, odkud prý je výstup k vrcholu snažší. Na této cestě pohřešil jsem svůj do- brý dalekohled, který patrně při nasedání neb sesedání s koně vypadl z pouzdra, jehož závor špatně držel. Hledal jsem dlouho v oko- lí poslední zastávky, ale marně, černohorští vojácí bez účasti hleděli na mne a ani nabíd- ka slušné odměny nálezci nepovzbudila je, aby mi pomohli. Tak snad nyní moje kukátko slouží nějakému zbojníku, „kačaku“ albán- skému, kteří někdy až sem zabíhají. Krátce po našem pobytu v těchto místech poranili tu „kačaci“ černohorskou stráž, pak ale rychle zmizeli před silnějším oddílem, jenž proti nim byl vyslán. Pro bezpečnost proti kačakům dostalo se nám právě tak silného vojenského průvodu.
5 article
Byli jsme velmi rádi, že dostali jsme se na jižní stranu Hajly, neboť odtud měli jsme velkolepou, velice instruktivní vyhlídku na planiny na jih od Hajly za údolím Rugovským se prostírající. Již dopoledne se severní stra- ny zřeli jsme veliký glaciální cirk na Rosulji a jiný méně charakteristický na Ahmíčí, tu však spatřili jsme tolik a tak velkolepých stop zalidnění bývalého, že veškeré naše oče- kávání bylo daleko překonáno. Se svahů travnatých neviděli jsme ani do hlubiny le- sem zaujaté hluboké a strmé prorvy údolí pečské Bystřice, která protéká Rugovem, kde do nedávna sídlili nejopovědnější nepřátelé Černohorců, divocí Albánci rugovští, nejhorší snad ze všech zbojnických plemen v širém okolí. Černohorci pomstili se jim důkladně mnoho Rugovců padlo při neočekávaném ná- valu a vesnice jich výhodně pro obranu umí- stěné v širokých zákoutích údolních byly vy- páleny.
Rugov Černohorec Albánec Bystřice
6 article
Na druhé straně údolí stály před nám rozervané planiny Nečinat (sto a jeden vrch) Koprivnik, Bogičevica a jiné, s četnými hlu- bokými, kotlovitými cirky, s šírokými údolím visutými nad prorvou Bystříce a s velkými sněhovými poli ve výši nad 2000 m. Četné vrcholy jich zajisté dosahují 2400 m a některé i přes 2500 m. Za nimi nad sedly a prohyby v hřebenech zřeli jsmejiné planiny stejně vy- soké a vyšší, celý labyrint rozervaných cim- buří a štítů a mezi nimi ve slunci lesknoucí se pole sněhová. To jest již Prokletija, tajů- plné a neznámě nejvyšší horstvo severní Al- banie. Užívali jsme jednoho z nejnádherněj- ších horských panoramat na světě, málokde v Alpách lze s jednoho místa zříti takovou nesmírnou massu horskou najednou. Pro naše oči ledovce tu nechyběly, vždyť viděli jsme na tucty loží ledovcových, která dle geolo- gické chronologie teprve včera byla ledu zba- vena; celá horní partie horstva byla vymo- delována činností ledovců, které patrně tvo- řily tu někdy skoro souvislou velkou spoustv ledu, z níž snad jen nejvyšší vrcholy vyční- Na východě prorva Bystříce mezi Pakle- nou planinou a Koprivnikem hlubokým klí- nem otvírala výhled v širou rovinu nestohij- skou. V dálce za rovinou leskl se bílý bod hrad Prizrenský. Vojáci černohorští nechápal naše nadšení nad pustou spoustou holých ne- dostupných skal, jich oko upíralo se v tu dáv- no želanou rovinu, kde nová bydoucnost kyne podnikavějším synům nehostinných „černých
Alpy Al
7 article
Několik junáků navrátilo se teprve k boji s Turky z Ameriky, kde pracovali v partách buď na polích, zejména v okolí Chicaga, nebo v dolech v Pensylvanii a v Montaně. Znali vesměs málo anglicky a z amerického života nepřinesli si mnoho, co by je podněcovalo k novému životu ve vlasti. Toužili znovu. po Americe, po tamních mzdách a jen neradí dá- vali se mnou přesvědčiti, že kdyby i doma aspoň polovinu času práci věnovali, co v ci- zích službách, měli by se také tak dobře. „Černohorec doma je junák a pracovat nech ženy,“ řekl mi jeden z nich resignovaně, „jen v cizině, kde nesmí nositi pušku a revolver. pracuje do úmoru.“ Kdy podaří se jim překo- nati tu falešnou pýchu, která nehodí se do dnešní doby? Až většina národa přijde k po- znání, že práce doma více šlechtí nežli za mzdu ve prospěch ciziny, pak teprve bude lépe i v Černé Hoře, do té doby však ještě hodně vody uplyne do moře. I výstup z jižní strany na skalnaté srázy hřebene a pak zase po serpentině až k vrcho- lové partii Hajly byl dosti obtížný. Musil jsme vésti koně za sebou, neboť příležitost k nebezpečným pádům bylo více než dostí.
Turek Černohorec Musil Amerika Chicago Pensylvanie Montana Černá hoře
8 article
Nebylo již času k výstupu na nejvyšší vrchol pouze na severní jsme vylezli asi o padesát metrů nižší nežli jižní jeho druh. Aneriody ukazovaly výši asi 2250 m, takže vrchol Hajly byl by přibližně 2300 m, o 60 m více nežli n mapě. Také relatívní měření vzhledem k střední výší hranice lesů dávalo takový vý- sledek a nivelační dalekohled i srovnávání výše nad hranicí lesů dávaly nám pro nej- vyšší vrcholy Koprivniku, Nečinatu i Bogiče- vice hodnoty o dva až tři sta metrů vyšší Sestoupili jsme na severozápadní stranu smě- rem k nižšímu západnímu předhoří. Hajly, Cmiljevici, kde chtěli jsme nocovati v jednom z četných katunů. Sestup byl z prvu velmi obtížný, strmým srázem balvanitkým mezi houští vysoké kleče. Vedl nás statečně kapetan ročajsíý, přes va- rování Niky Cemoviče, stále v sedle. Teprve pod hranicí kleče po hřbetech a úbočích buj- nou pastvínou porostlých usedli jsme i my ostatní v sedla svých ořů, kteří drželi se zna- menitě a často předhonili i křepkonohé Čer- nohorce. Pastviny ty poblíž Hajly bývaly do- ménou rugovských zbojníků, nyní po těchto nebylo ani památky, ale sousedé, jakkoliv vel- mi chtiví nových a dobrých pastvišť, báli se sem, aby snad nějakým „kačákům“ nenapadlo brániti přepadem svého dědictví proti ve- třelcům. Později vedla nás cesta krásným valy. hor“
Hajl Nik Cemovič Cmiljevice
9 article
smrkovými lesy, které rovněž jsou nedotčeny lidským vandalismem, neboť byly na hranici rugovské a průchod jimi byl spojen s velikým nebezpečím. Jen v noci odvažovali se tudy projíti komiti černohorští na cestě k Péči, náš kapetan znal velmi dobře tuto stezku z noč- ních přechodů. Uprostřed lesů leží tu malé jezírko, spíše jen močál, zvané Košutina lok- va. Za ní již potkávali jsme stáda, nyní jen pod dozorem dětí a žen — vědomí bezpečno- sti zavládlo i zde. Po úradě s Nikou Cemovičem rozhodl se kapetan, že budeme nocovati na Murgašských katunech, ježto beranské katuny pod Cmilje- vicí jsou příliš vzdáleny. Již slunce zapadlo, když octli jsme se nad holým svahem, kde rozložila se rušná osada katunů murgašských. Zastavili jsme blízko nich, naší vojáci zaháněli zuřivé hafany a kapetan vyjednával o nocleh. Brzy se přesvědčil, že veškeré chýže jsou přeplněny a proto poradil nám, abychom šli ještě dále k opuštěným katunům, které nachá- zejí se prý ve vzdálenosti čtvrt hodiny na ji- hovýchodním úpatí nejvyššího hřbetu Cmilje- vice. Sám ostal zpět, aby obstaral sýr, mléko i jehněčí pečeni. Cesta ke konečnému nocležišti trvala dobré půl hodiny, konečně jsme ale našli tři dlouhé, nízké chýše opuštěné a jednu z nich vybrali jsme za své nocležiště. Byla skoro trochu malá pro více než dvacet osob, ales ohledem na nesnadné vytopení dvou odhodlali jsme se uskrovniti se. Vojáci vystlali chýši čerstvým jehličím a založili dva ohně. Ty ve- sele vzplály, ale vháněly nám dým tou měrou do očí, že naplakali jsme se mnoho té noci.
Péč
10 article
Niko a my zaujali jsme nejlepší část chýše, rozestlali své pokrývky a uložili se dosti po- hodlně až na štiplavý dým. Když kapetan se vrátil, byla všechna lepší místa zaujata a my jsme byli tak sobečtí, že jsme ho, chudáka, nechali, ať se uloží jak dovede. Pojedli jsme masa, sýra a mléka vařeného i kyseléhoa spali ve snesitelné teplotě až do východu slunce. Jen nás všechny ráno hlava brněla o průvanu, který prochvíval ostře mezi skuli- nami z kamene navršených zdí, oči bolely po dýmu a tí, kdož libují si v měkkém lůžku, cí- tili prý se jako zpřelámání. Kapetán zaháněl rakijí nastuzení, spaltě v jiné kolibě, nemaje ohně a třásl se zimou. Sestup k Beranům trval plných pět ho- din. Po cestě potkávali jsme dosti mužů i žen s karavanami koní naložených všemožnými potřebami pro katuny, ženy většinou byly v smutku po padlých příbuzných. Poděl cesty zhusta vídí se postavené kameny, jinak nená- padné, jsou to skromné pomníky zabitých. C krve prolito bylo ať krevní mstou, ať z lou- pežného úmyslu na této půdě! Tu hospodařil rugovští zbojníci a ty početné nepatrné pom- níky jich krvavé čínnosti volaly o pomstu.
Niko Beran
11 article
Vysoko nad okrajem úrodné pánve be- ranské našli jsme usazeniny dávného jezera. které jí někdy zaujímalo a mezi nimi i dosti nadějné flece hnědého uhlí. V zámožné kuč celské popili jsme kávy černé a podivoval se zvláštním masivním židlím dřevěným s při- rozeně zahnutými předními nohami, které v oblasti Vasojevičů od pradávna se vyrábějí. Selka prodala profesoru Cvijičovi pěkně vy- řezávanou přeslici, kterou jsme pak odnesl sebou. Žertem vyzval Niko vojáky, aby ně- který z nich ji nesl, ale ani jeden nechtěl sej ani dotknouti, znamenalo by to prý, že jest nebo bude, jak se říká, pod pantoflem. Když jsme sestoupili do roviny, nastal déšť, prohlédli jsme však přece zbytky ture- ckých dělostřeleckých valů na Jasikovci nad pravým břehem řeky Lima a potěšili se po- hledem na městečko Berany i na malebné svahy horské po západní straně kotliny, pod nimiž rozkládají se velmi charakteristické říč- ní terasy Limu.
Cvijič Žert Niko voják Lima
12 article
Prof. dr. J. V. Daneš.
profesor doktor J V Daneš
13 title
Politický přehled.
14 article Země české.
Země české. Německá akce protí místodržitelí. Na děčínské schůzi důvěrníků zemského volebního okresu děčínského mluvil bývalý zemský poslanec okresu říšský poslanec Schreiter, jenž jednohlasně navržen za kandidáta, ostře proti místodržitelí knížetí Thunoví, uváděje, že dokud Němci nedo- sáhnou národní samosprávy, dotud nebude v německých krajích pokoje. Dříve však musí rozléhati se stále mohutněji volání: „Pryč s místodržitelem knížetem Thunem!“ Schůz přijala nesmírně radikální resolucí, v níž vy- skytuje se tento odstavec: Mistodržíteli kní- žeti Thunoví budiž pak v městě, v němž stojí hrdý zámek jeho rodu, vyslovena nelibost ně- meckého obyvatelstva. Od německých po- slanců očekává se, že nadál znemožní jeho neblahou činnost proti důležitostem něme- ckého lidu v Čechách rozhodným požadavkem jeho odvolání. Jak zjevno, jedná se o široce a hluboce založený arrangement proti knížeti Thunovi jehož demisi by němečtí poslanci rádi pří- nesli voličstvu darem jakožto jediný positivný výsledek své obstrukce, neboť odstranění zemského výboru a dosazení zemské komise. původně považované za triumí obstrukční, vy- hlašuje se nyní za pravý opak a právě z toho důvodu žádají Němcí za „odvolání“ knížete Thuna. Konference něm. zástupců s hr. Stürgkhem. Podle včerejších zpráv bude se konfe- rence zástupců svazu bývalých zemských po- slanců německých s předsedou ministerstva konati ve středu dne 27. srpna o 11. hodině dopolední.
Schreiter Němec Thun Schůz Thunový Stürgkh Čechy
15 article
Všeněmci o sítuací v Čechách. Tak zv. „Egerländer Volksbund“ měl v sobotu v Chebu schůzi za účastenství říš. posl. Jägera, dra. Bernardina, po jichž řečech při- jata resoluce, ujišťující, že se v Rakousku po celá desetiletí veřejně i tajně „poslovaňuje“a každý Němec jest prý pevně přesvědčen, že obstrukce německých zemských poslancůa naděje německého lidu v Čechách dosazením zemské správní komise jediným trhnutím péra zhanobeny a zničeny byly. Za těch okolno- stí musí Němci žádati, aby nynější místodrži- tel a členové ministerstva Stürgkhova opustili své úřady, aby němečtí říš. poslanci hlasovali proti každému zvýšení kontingentů brancůa každé státní nutnosti, před splněním prvního požadavku nesmí se žádný Němec v Čechách zúčastniti jednání o vyrovnání a potom jedině na základě Frenglova návrhu Volksrat má ja- ko dosud trvati a pracovati, zemská správní komise pak odstraniti učitelskou bídu ze zvý- šených zemských příjmů — všeněmečtí po- slanci pak svolati všeněmecké důvěrníky Čechách ke sjezdu. Posl. dr. Gross o stanovisku německého Nationalverbandu. Vídeňskému spravodaji „Bohemie“ sděli předseda německého Nationalverbandu, že nemůže sice předbíhati debatě, která se ve svazu rozvine o požadavcích Němců z Čech ale může prý jen ujistiti, že německý Na- tionalverband zastane se práv a zájmů Němců v Čechách. K usnesení o taktice Nationalverbandu pravděpodobně je- ště nedojde, poněvadž by to bylo naprosto předčasno. V každém případě přispěje prý Na- tionalverband Němcům v jich těžkém boji dle svých sil.
Jäger Bernardin Němec Stürgkhův Posl doktor Gross Čechy Cheb Rakousko Egerländer Volksbund Bohemia
16 article
Z Moravy.
Morava
17 article Dne 23. srpna.
Dne 23. srpna. (Nový náměstek zemského hejtmana — Mandát posl. Bureše. — Školsk é. Nerozvážný čin zemského hejtmana, totiž o- pomenutí českého přísedícího občanského při jme- nování náměstků zemského hejtmana v řízení zem- ského výboru moravského — o čemž jsme psali v červenci t. r. — byl včera napraven. Hrabě Bel- credi prohlásil, že pro churavost nemůže funkei tu zastávati a zemský hejtman jmenoval svým ná- městkem dra. Pluhaře. Námi v červenci avisova- ná změna tedy provedena. Pan zemský hejtman ukázal svou povolnost, když se s ním o věci jed- nalo. Také v otázce zastupování zemského výbo- ru v zemědělské radě nastala dohoda v tom smy- slu, že do ústředního sboru vyslán přísed. Šrámek, do českého odboru přísed. dr. Budinský. O dalším vývoji záležitostí těch budeme referovati jindy. — V záležitosti mandátu poslance ředitele Bureše také rozhodl včera zemský výbor, a sice tak, ž posl. Bureš přestává býti ředitelem zemské zim- ní Hosp. školy, jelikož dle názoru zemského vý- boru zemský úřadník poslancem zemským nemůže býti. Není nám známo dosud přesné znění usne- sení zemského výboru, musíme tedy svoje po- vnámky k němu teprve později přičiniti, avšak to- lik je jisto, že poslanec Bureš bud svých práv hájiti u říšského soudu. Otázka tato je velmi důležitá, než aby mohlo po- ralčeno býti o intencích, které vedly k temute kroku zemského výboru moravského. Dvojaká hra jistých kruhů bude musiti býti náležitě osvětlena ve veřejnosti nejen úřadnické, nýbrž i politické vůbec. Naše obavy před rokem pronesené se úplně splnily — slovo budou míti potom ti, kdož naše zprávy popírali. — Vyjma schválení záležitosti školské v Přívoze byly všechny menšinové škol- ské věci ponechány včera do sezení, jež bude a 10. září.
Bureš Bela Pluhař Šrámek doktor Budinská
18 title
Rakousko-Uhersko.
RakouskoUhersko
19 article Změna ve vídeňském ruském velevyslancctví.
Změna ve vídeňském ruském velevyslancctví. Již delší dobu koluje novinami pověst, že ruský posel Giers bude z Vídně odvolán nahražen nynějším ruským vyslancem v Bu- kurešti, Nikolajem Šebekem. N. N. Šebeko pokládá se za jednoho z nejzpůsobilejších ru- ských diplomatů mladé školy. Byl původně důstojníkem u jízdy, ale přestoupil do služby v ministerstvě vnějších věcí a jako dobrý zna- lec poměrů na Balkáně byl přidělen jako ta- jemník velevyslanectva ve Vídni. Odtud po tříleté službě dostal se do Kodaně a pak do Paříže. Šebeko se osvědčil na všech místech a Izvolský, když byl ministrem vnějších věcí, povolal jej do Petrohradu jako ministerského radu. Po odchodu lzvolského do Paříže N. N. šebeko vyžádal si místo vyslaneckého rady v Berlíně, odkudž se dostal již za vyslance do Bukurešti. V Bukurešti se výborně osvědčil zvláště za doby balkánské války. Spolu s vy- slancem francouzským přiměl rumunskou vlá- du, aby se za války balkánské řídila pokyny trojdohody a podařilo se mu seslabiti v Buku- rešti rakouský vliv tak, že za druhé balkánské války Rumunsko odmitlo již rady rakouské šlo proti rakouskému přání do války s Bul- harskem. Pro rakouské diplomaty pokládá se bukurešťské vyslanectví za průpravu k vele- vyslanectví petrohradskému. Zdá se, že ruská vláda následuje v této věci příkladu rakou- ského, a připravuje své budoucí vídeňské ponly ve vyslanectví bukurešťském.
Šebek N N Šebeko N N Vídeň Balkán Kodaň Paříž Petrohrad Berlín Bukurešť Rumunsko
20 article
Haličské centrum o volební opravě. Oni noví polští podolští poslanci halič- ského sněmu, kteří se přihlásili ke klubu stře- du, zvolili hned po volbách komisi, která měla vypracovati osnovu volební reformy pro sněm Komise práci svou dokončila a předložilai sobotní schůzi klubovní. Po referátu předsedy komise, posl. Cieňského podal dr. Kasz- nica podrobnou zprávu, dle níž volební opra- va má spočívati na následujících zásadách V každé kurii má se Malorusům přiznati tolik mandátů, kolik jim po právu náleží, aby se polskému obyvatelstvu v té kurii nestala křivda. V kurii venkovských obcí mají se ko- nati volby s poměrným zastoupením; v kurii městské všude tam, kde se to ukáže potřeb- ným. Do zemského výboru mají býti volení 2 Malorusové a 6 Poláků, národní kurie ve sněmě mají vůbec odpadnout. Návrhy klubu středu sotva budou přijaty Ukrajinci, kteří se nespokojí pouze dvěm přísedícími zemského výboru a neupustí také od sněmovních kurií národních, poněvadž ji- nak by jejich kandidáti při všech volbách do zemských výborů a komisí byli odkázáni na milost polské většiny.
Cieňský Kasz Malorus Polák Ukrajinec
21 article
Slovinský mecenáš. Národní vědomí, spojené s obětavostí pro národní účely, zmáhá se i mezi zámožnýmí Slovincí a nejsou ojedínělé případy, že umíra- jící Slovinec odkazuje své jmění národním účelům. Do řady mecenášů přistoupil právě lublaňský obchodník Fran Babič, jenž dne 22. srpna zemřel v Lublaní ve věku 45 let Narodiv se r. 1868 v Kraní, nahospodařil si slušné jmění a na smrtelném loži jmenoval svým hlavním dědicem slovinskou Školskou maticí — spolek sv. Cyrilla a Methoda. To- muto spolku odkázal dům v Lublani, mající cenu více než 100.000 K, s přáním, aby zůstal základním jměním spolkovým. Všem nájemní- kům toho domu ponechává byty na jeden rok bezplatně. Pamatoval též na své obchodní po- mocníky, přátele a čelnější pokrokové spolky slovinské, Sokola. Merkur, Hudební matici atd. Slovinský národ zachová svého nového dobrodince ve vděčné paměti.
Fran Babič Lublaň Kraný spolek svatý . Cyrilla Sokol
22 article
Opatrný klerikální redaktor. V Lublani pořádají klerikální Slovin právě veliký sjezd slovinských a chorvatských katolíků, na nějž přijela celá řada biskupů a jiných vynikajících klerikálů. Ale na sjezdě schází odpovědný redaktor hlavního orgánu klerikální strany, „Slovence“, Miha Mo- škerc. Ještě na čísle ze dne 19. srpna byl podepsán jako odpovědný redaktor, ale na čísle ze dne 20. srpna odpovídá už za redakci říš. poslanec Josef Gostinčar. Red. Miha Moškerc měl se dostati před porotu, ke které ho zvala pí. Kamila Theimerová pro urážky. které o ní napsal „Slovenec“ proto, žev „Slov. Narodě“ v celé serii článků prozradila na své bývalé přátele, dra. Šusteršiče a dra. Kreka leckteré choulostivé věcí a přímo je vyzvala, aby ji pohnali před soud, mohou-lí z jejích udání něco popříti. Obžalovaní vůdco- vé klerikální strany pí. Theimerovou pře soud nehnali, ale dali jí vynadati ve svém „Slovenci“. Za to pí. Theimerová podala n redaktora „Slovence“, Moškerce, žalobu pro urážku na cti. Přelíčení mělo započíti v nej- bližších dnech. Ale když soudní poslíček chtěl red. Moškercoví doručiti obsílku k soudu. ukázalo se, že obžalovaný zmizel. Stejná nehoda přihodila se před několika lety býv redaktoru „Slovence“, nynějšímu přísedícímu zemského výboru, dru. Lampovi, když by pro urážku na cti odsouzen do vězení, ale také neočekávaně zmizel z Lublaně a vrátil se teprve po vydání amnestie. Tato opatrnost je patrně v redakci „Slovence“ dědičná.
Slovenka Gostinčar Moškerc Theimerová doktor Lublaň Slovinsko Reda
23 article
Za hranicemi. Kdo jest ochotnější ke smíru? Bulhaři nebo Srbové? Na Slovanech nyní jest, aby působili n Srby a Bulhary, aby zapomněli všeho, co se mezí nimi stalo, a podali si ruce. Máme-li za sebou dokonanou událost, nejlépe je s ní se smířiti jako s něčím, co je nutným následkem jistých daných podmínek, a nedá se více od- činit. Bulhaři porazili Srby na Slivnici, Srbové Bulhary na Bregalnici. Tím jsou účty mezi ni- mi srovnány a jeden druhému již nemá co vy- čítat a proč se posmívat. „Slivničtí sviňáčko- vé“ neziskali si uznání ani Kumanovem, an Prilepem, ani Bitolií, ani Drinopolem, nemohl tedy jinak být, když byli donuceni, že si ho vydobyli na Bregalnici. A rychle k novému životul Na čí straně se jeví větší disposice k smíru, na straně Bulharů či Srbů? To nám ukáže psychologie obou národů, již v „Birže- vých Vědomostech“ líčí dopisovatel Olgenin dle toho, jak ji pozeroval v Bukurešti při de- legátech srbských i bulharských. Píše: Na bukureštské konferenci velmi ostř se objevil rozdíl mezi bulharským a srbským charakterem. Nelze pochybovati, že Bulhaři chovají nyní k Srbům nenávist a zlobu, dosa- hující posledních hranic lidských citů. Ale jsouce vzdorovití, neustupní a uzavření, Bul haří hluboko skryli svůj bol, všechnu zlobu která se v jejich duších nahromadila proti ne- dávným spojencům a jen velmi zřídka — mlu- vím o bukureštských dnech — a to v rozho- vorech s muži, ke kterým měli důvěru, pro- zrazovali své skutečné pocity. A musím říc po pravdé, že ta zdrželivost byla štěstím pr Bulhary, protože ten, kdo by poznal, co se kryje v jejich duší, zachvěl by se před krutou nenávintí, která se tajila v srdcích těch zdrže- livých a klidných na pohled mužů.
Bulhar Srba Olgenin Slivnica Kumanovo Bitolie Drinopol Bukurešť Slovan
24 article
Ne tak chovali se Srbové. Horoucí a ex- pansivní hlomozili a křičeli, kde jen bylo možno, o svých protibulharských citech, do- cela otevřeně a hlasitě nazývali je lidmi, ke kterým nelze míti žádné důvěry, lidmi, neza- sluhujícími od nynějška žádné vážnosti. Kro- mě Pašíče, příliš rozumného a chytrého pod maskou šedobradého patriarcha, ostatní srbšt delegáti dopouštěli se i hrubých urážek Bul- harů. Nebylo to sympatické, Bulhaři se cho- vali sympatičtěji. A přece myslím, znaje za své dlouholeté práce na Balkáně povahu bývalých spojenců a nyní rozzlobených soupeřů, že nechybím řeknu-li, že všechna ta prchlá nená- víst Srbů k Bulharům jest jevem mimoletným, jenž snad už záhy začne blednout, hasnout a z ne ná- hla se zamění v pocit soustrast a vůli, dáti Bulharům ochranu na- proti dalšímu ponižování. Tato dobrodušnost při všem hněvu Srb neušla „Mefistofelu jižního Slovanstva“ Ve- nizelovi, jenž se v Bukurešti staral vší si- lou své chytrosti a výmluvnosti udělati, aby propast mezi Bulhary a Srby navždy zůstala nepřechodnou, a mezi tím přesvědčoval Ru- muny, že je nutno utvořiti nový bal- kánský spolek bez účastenstv Slovanů, tedy spolek Řecka, Ru- munska a Turecka proti Srbsku Černé Hoře a Bulharsku. Rumuni se nedali zchytralým Řekem zvá- bit a prohlašovali se pro spolek všech balkán- ských států na základě rovnováhy a rovného práva.
Srba Bulhar Srb Rumun Řek Balkán Bukurešť Řecko Turecko Srbsko Černá hoře Bulharsko
25 article
Gešov na cestách.
26 article
Bulharské listy oznamují, že býv. m. př. Ivan Gešov byl poslán do Petrohradu, kde prodlel osm dní. Domáhal se slyšeni u cara. ale marně. Za to s min. Sazonovem roz- mlouval několikrát. Poslání Gešova týká s otázky, jak vypudit Turky z Drinopolu Thrakie. Mimo to šlo mu o to, aby v Petro- hradě podal vysvětlení o politice, kterou pan Gešov před válkou bulharsko-srbsko vedl společoě s drem. Danevem. O tom za- nechal v rukou p. Sazonova pamětný spis Z Petrohradu odjel do Paříže, odkudž s odebere do Londýna.
Gešov Sazonov Turek Petrohrad Drinopol Petra Paříž Londýn
27 article
Jednota srbo-chorvatská. Srbské a chorvatské listy uveřejňuj dopis chorvatského posl. Tresiče Pavíčíče. poslaný z Jelsy v Dalmacii dru. Politu Desaučiči v Novém Sadě, stařičkému srb- skému vlastenci, bojovníku za národní jed- notu srbo-chorvatskou a redaktoru »Bra- níku«. Líst chorvatského politika srbskému politikovi je novým znamenitým dokladem jak pokračuje národní jednocení srbo-chor- vatské a jak se prohlubuje účinem srbskýcl vítězství. Čteme tam: »Jsem šťasten, jako jsem byl nešťastný a neutěšitelný, dokud jsem neviděl srbských junáctví, hodných ti- tanů. Pevně věřím v budoucnost našeho jednotného národa. Obrodil jsem se a omládl jsem, pokropen šlechetnou krví junáků bi- tolijských.« Němečtí socialisté protí malthusiasmu Proti snahám na podporu malthusiasmu v Ně- mecku se zvedá odpor v socialistických kruzích. Na schůzi v těchto dnech v jednom z berlínských předměstí pořádané a přečetně navštivené že- nami dělnické třídy, o níž již referováno, byl malthusiasm prudce potírán všemi řečnicemi. Rosa Luxemburgová prohlásila za všeobecného sou- hlasu: Chceme-li dospěti konečného cíle, mu- síme za sebou míti massy; abychom ty měly, třeba nám mnoho dětí. Nuže, mnoho dětí, neboť kolik dnes dětí, tolik zítra revolucionářů, Zklamání v Řecku, že německý císař nejede na Korfu.
Tresič Pavíčíč Bro Luxemburgová Korf Dalmacie Řecko
28 article
V Řecku jsou zklamáni, že německý císař leto nepojede na Kocfu. Politické kruhy soudí, že císal opravdu hodlal tam jeti; míni, že příčinou odkladu cesty jest to, že v nynější době by byla měla cesta politický ráz a návštěva v Athénách že by byla nevyhnutelna. Veřejné mínění řecké přeje podl inícrmací, procházejících německými novinami sblížení s Německem. Německý císař prý nechtě jednak vzbuditi nedůvěru trojdohody, jednak prý jednal z téhož ohledu na Vídeň Unionistické agitace proti „home-rulí“. Irští unionisté konají připravy, které vzbuzuj obavy před vážnými nepokoji. Unionistický výbo v Ulstru připravil vše k meetingům a schůzím, na nichž chtějí unionisté projeviti svůj odpor, nabude-l „home-rule“ platnosti. Náčelník unionistské strany sir E. Carson odebéře se do Ulstru na inspekční cestu od 17. září do 4. října, při níž navštiv i nejzapadlejší kouty. Je-li pravdou, co píší některé konservativní žurnály, vypracovala prý vláda velm důmyslný plán na potlačení možných nepokojů Pod záminkou manévrů bude mobilisována v Irsku brigáda; velmi silné oddíly jízdy a námořní pěchoty budou poslány na ostrov, aby podporovaly irskou policii, bude-li třeba.
E Carson Řecko Atény Německo Vídeň Irsko
29 article
Konilikt Spojených států severoamerických s Mexikem, Ačkoli se v diplomatickém jednání s proza- tímním presidentem republiky mexické pokračuje, aby docileno bylo dohody ještě před ohlášeným Wilsonovým poselstvím kongresu, neopomíjejí Spo- jené státy co nejlépe se připraviti na možné zakro- čení zbraní. Za tím účelem se chystá značné sesile- ní amerického vojska, které se zúčastní manévrů u mexických hranic. Nyní jest tam 11.000 mužá pod velením generála Castera, jest úmysl vyslati tam dalších 14.000 mužů a soudí se, že jednak energičtěji budou moci zabránití dopravě zbraní vzbouřencům v Mexiku a přebíhání vzbonkenei přes hranice, jednak že v případě potřeby tím bu- de rychle pohotově dostatečně silná výprava do Mexika. President Huerta ostatně prý jest ochoten k povolnosti, neboť vidí, že Wilson má za sebou celou zemi. K povolnosti ho také naladily důtklivé rady Anglie, Francie a Japonska, ale hlavním dů- vodem asi jest naprostá beznadějnost umístitl půjčku. — Podle New York Heraldu poslala me- xická vláda do Washingtonu svůj protinávrh. Jeh základem jest prý návrat generála Felixe Diaz do Mexika se souhlasem presidenta Huerty, a pří- padná kandidatura Diazova při říjnové volbě pre- sidenta.
Wilsonův Caster Huerta Wilson Diaz Diazův spojený stát Mexiko spo Anglie Francie Japonsko New York Herald Washington kongres
30 article
Praha a německé školství národní. Minoritní školství obou národností vůbec Píše dr. Josef Mráz, místotajemník Zemské statistické kanceláře království Českého. Diskuse o pražském veř. školství nár. zahá- jená článkem dra. Winklera v „Deutsche Arbeit“. otištěném pozdějí jako zvláštní leták tohoto časo- pisu a pokračující v temperamentní a bystré od- povědi prof. brněnské techniky dra. Weyra (Uninn ze dne 10. srpna t. r.) s anonymní replikou v „Bo- hemii“ (ze dne 17. srpna t. r.) má svůj základ poslední publikaci Zemské statistícké kanceláře. vydané letos počátkem roku, o nákladu na ve- řejné školství národní v král. Českém r. 1907.° Jako autor textuelní části této publikace poklá- dám za vhodno zmíniti se také několika slovyo předmětu sporu. Prohlásil jsem na základě stati- stitických dat, že město Praha stará se o veřejné národní německé školství Pražské přímo vzorně. Se strany ně- mecké názor tento není sdílen. Toto svoje tvrzení hodlám také zde obhájíti. Jestlíže mímo to při- pojím ještě několik dat o menšinovém školství vů- bec, jak je obstaráno příslušnou národnostní vět- šinou, myslím, že ještě více vynikne, na které straně jsou stesky oprávněny.
doktor Mráz Winkler Weyr Uninné Praha Deutsche Arbeit řejný školství národní v král
31 article
Dr. Winkler, jenž jest mým úřadním kolegou a jehož si osobně velice vážím, pokoušel se, což je se stanoviska německého pochopitelné, v cíto- vaném článku vyvrátiti moje tvrzení. Úsudek můj vyplynul z nepopřeného a nepopíratelného fakta, že Praha vydává na veřejné školy německé prů- měrem vice než Liberec na vlastní školy německé. Dr. Winkler tento fakt sice nemůže popříti, ale namítá, že srovnání Prahy s Libercem, dvou to obcí s různou poplatností, je nepřípustné a popí- rá, že by péči města Prahy o německé školy mož- no bylo označiti vzornou, poněvadž je ovšem tak zjištěným faktem, že Praha se o české školy stará lépe než o německé. Mímo ti zmiňuje se o impon- derabiliích, které se nedají čísly vyjádřiti, ale kte- ré pro posuzování takové péče jsou charakteri- stické.
doktor Winkler Praha Liberec
32 article
Tedy něco k těmto námitkám Nejprve o oprávněnosti srovnání Prah s Libercem. Pravím-li, že Praha stará seo německé školy vzorně, může takový úsudek býti výsledkem jenom srovnání s jinými obcemi které se starají o své školství méně vzorně. Jed- ná-li se o německé školy, není nic přirozeněj- šího, nežli, když se srovnání to děje zase v oboru německého školství. Srovnání s Libercem dopadlo ve prospěch Prahy. Dr. Winkler namitá, že pro výhodný výsledek mohl jsem jako Libe- rec zvoliti právě tak dobře nějaké německé „sta- tutární hnízdo“ na př. Waídhofen nad Ibbsem že by pak obraz o péčí Prahy o německé škol- ství byl ještě skvělejším. Kdyby bylo účelem srovnání postaviti proti sobě kontrasty, pak b ovšem nebylo nic snazšího, než vzíti nějakou z- padlou německou ves na Šumavě a říci, o koli- krát lépe je v Praze postaráno o německé školy. Ale to by zajístě — řečeno v žargonu anonyma z Bohemie — bylo nesmyslem. Jestlíže však ke srovnání béřu se strany německé poměry právě ) Zprávy Zemského statistického úřadu král. Českého. Svazek XIX., seš. 1.: „Příspěvky ke sta- tistice národního školství.“ [Řada II. — Náklad na veřejné školství národní v r. 1907. — Stavby škol v letech 1904—1908)
Ted doktor Winkler Praha Liberec Šumava Bohemia zemský statistický úřad král tistice národní školství