2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
9. listopadu 1907.
5
article
nám Čechům. Společný výkonný výbor německý
začal už pracovati a poskytl bar. Beckovi vý-
hodu, že může na př. v otázce rak--uh. vyrov-
nání jednati pouze s jedinou korporací, kteráž
representuje všechny německé poslance.
Ve vídeňských zprávách tvrdí se sice, že
pravomoc nového společného výkonného výboru
jest časově omezena a přestane, až se vyřidí vy-
rovnání. Snad je taková úmluva; ale osvědčí-li
se společný výkonný výbor při vyrovnání, neni
pochyby, že se jeho obor působnosti rozšíři
stane se trvalou institucí německou, namířenou
zvláště proti nám Čechům. Nasvědčuje tomu
nová korespondence strany křesťansko-sociálné.
„Deut. Korr.“, která praví výslovně, že společný
výkonný výbor německý založen následkem če-
ské krise, jež ochromuje činnost celého parla-
mentu a má se státi nepřekročitelnou přehradou
proti uplatňování českých požadavků na říšské
radě. Orgán strany křesťansko-sociálné vítá nový
společný výkonný výbor co nejradostněji, poně-
vadž vkládá rozhodující slovo o obnově uher-
ského vyrovnání do rukou německé lovice a tím
jí umožňuje, aby dopomohla ku platností ně-
mecko-nacionálnému stanovisku, které vy ža-
duje, aby Rakousko-Uhersko zůsta-
lo mocným spojencem německe
říše; mimo to nová společná německá insti-
tuce zlomí prý parlamentní nadvládu (?) Čechů
a zabezpečí Němcům vůdčí úlohu při rekon-
strukci kabinetu, na kterou musí dojíti dříve
nebo později.
Čecho
Beck
Němec
RakouskoUhersko
6
article
Česká krise ve Vídni není dosud rozřešena.
ale její účinky cítíme už na své vlastní kůži.
V Praze, 8. listopadu. (Ke krisi mini-
sterské.) Krakovský „Czas“ tvrdí ve vídeň-
ském dopise, že nynější t. zv. ministerská krise
jest pouze hrozba bar. Beckovi. Předseda kabi-
netu dle názoru křesťanských sociálů zmařil
volbu jejich kandidáta, Wittka, za předsedu
vyrovnacího výboru a za to mu antisemité po-
hrozili krisí celého kabinetu. Nejprvé přiměl
německé agrárníky, aby protestovali proti povo-
lání posl. Práška do kabinetu; za agrárníky vy-
stoupili vlastní původcové tohoto protestu a ko-
nečně naklonili ke společnému postupu i něme-
cký svaz. Antisemité jsou nyní vlastně páni
obou hlavních německých táborech, neboť
v liberárném svazu mají hojnost přívrženců,
kteří čekají jen na vhodný okamžik, aby mohli
přejíti do tábora křesťansko-sociálního. „Ne-
myslím však, dodává pisatel, že by nynější krise
byla něco více než pouhá episoda. Jde jen o to,
aby se bar. Beckovi ukázala síla strany; jak-
mile sílu tu uzná, najde se již východiště, bud
že posl. Prášek bude jmenován ministrem
krajanem a portefeuille obchodu se vrátí Mlado-
čechům, nebo že též posl. Peschka bude
jmenován nástupcem min. Prada.o
Z říšského sněmu uherského.
Beck
Wittek
Prášek
Mlada
Peschek
Vídeň
Praha
Czas
7
article
Z Pešti, 8. listopadu. (K. k)
V poslanecké sněmovně před přecho-
dem k dennímu pořadu rozpředla se delší rozprava
o jednacím řádu
Posl. Supilo stěžoval si (maďarsky), že před-
seda včera prohlásil, že v rozpravě o jednacím řádu
ze mluviti jen maďarsky, poněvadž on chorvatsky
nerozumi. Rozumí-li chorvatsky nebo ne, je lho-
stejno. Churvatě užívají svého práva. (Hlučný odpor
na levici.) Zákon praví výslovně, že Chorvaté směji
také v říšském sněmu užívali chorvatského jazyka.
(Hlučné volání na levici: Také!) V zákoně není
zmínky, kdy se smí chorvatsky mluviti. (Hlučný od-
per na levici.) Takové zákonné ustanovení nemůže
býti změněno jednoduchým hlasováním zde v posla-
necké sněmovně. (Hlučná pochvala u Chorvatů.)
Posi. Ugron (str. neodv): Zákon předpisuje
že každý poslanec musí uměli maďarsky mluviti
číst a psáti. (Odpor u Chorvatů.) Za rozpravy o jed-
nacím řádu, kdy předseda musí ihned odpovídati na
pronesené námitky, postrádá jednání smyslu, použí-
vá-li řečník jazyka, jemuž predseda nerozumí. (Hluč-
Lá pochvala na levici.) Sněmovna měla by míti právo
zkoumati, rozumějí-li chorvatští poslanci maďarsky
(Hlučný odpor mezi Chorvaty.)
Předseda volá několik chorvatských poslanců,
kteří ustavičně řečníkovi odporují, k pořádku a hroz
jim přísnějšími opatřeními.
Posl. Ugron prohlašuje dále, že Chorvatům ne-
jedná se zde o jejich právo, nýbrž o nedůstojnou agi-
taci. (Ilučná pochvala na levici.) Respektujeme prá-
vo chorvatského jazyka, ale jen pokud nekolidujes
našimi právy. Uhry zacházely s Chorvatskem vždy
blahovolně. Vděkem za to je, ze Chorvaté kousaji
do ruky, jež jim prokazuje dobrodiní. (Hlučná po-
chvala na levici.)
Posl
Chorvat
Uher
Pešť
Chorvatsko
poslanecký sněmovna
Ugron
8
article
Jos. K. Šlejhar: Od nás. Dvě povídky, seš
7.—8. (Knihovna „Lumira“, roč. VI.) J. Oito v Praze.
* Levná illustrovaná knihovna. (Roč. VIII. sv
6.—8.) Sewer Maciejowski: V petrolejových
dolech. — (Roč. VIII. sv. 10.) C. Lemaire: Mali
Madlenka.
* Přítel domoviny. (Roč. XXIII. sv. 7.) Adam
Kiechowiecki: Mračno. K. Jonáš: Z různýel
společnosti, povídky.
* Slovanský přehled, říjen, číslo 1. Roč. X. Red
Ad. Černý. Fr. Šimáček, Praha.
* Učitelský přehled. Roč. IV. čís. 1. Kutná Hura
1907. Red. Jos. A. Černý.
* Srastný domov. Roč. IV. čís. 1. Fr. Šimáčel
v Praze.
* Vynálezy a pokroky. Roč. IV. čís. 1. a 2. Fr
Šimáček v Praze.
Karel Scheinpílug: „Moře“. Nákladem
autorcvým. V komisi Grosmana a Svobody v Praze
„Umělé pěstování hříbků v domácnosti.“ Napsa
Kar. Píister, odb. spisovatel a uměl. zahradník
V Kvásinách. Tiskem J. Hamerského v Kostelci n. O
Cena 5 kor., 60 str.
K Šlejhar
J Oito
Lemaire
Kiechowiecký
Černá
František
Šimáček
Red . Jos
A Černá
Scheinpílug
J Hamerský
Praha
Kutná Hur
Kostelec můj
Sewer Maciejowski
Napsa Kara
Mali Madlenka
Red Ada
Šimáčel
Grosman a Svoboda
9
article
Moravsko-slezská kronika. Ročník XVIII. (1907
Roční předplatně (za 6 svazků K 3.—, poštou K B. 30)
Nakladatel R Promberger, knihkupec v Olomouci. —
Dosud vydané 4 svanky přítomného ročníku obsahuj
zajímavou historii valašské rodiny „U Kiúpalů“
Vykládá J. M. Slavičínský. (Dokoně)
„Moravsko-slezská Revuc“. Redigují a
a V. Mrštík a Ot. Skýpala. Brno—Mor. Ostrava. Roč-
ník IV. Číslo 1.
Žeň z literatur. Svazek XVII. Vydává Jan
Laichter. Redakcí Václava Říhy. Němcová: Ala-
bastrová ručička. O princezně se zlatou hvězdou n
čele. Dobré kmotřinky. Vděčná zvířálka. Potrestaná
pýcha.
Knihovna vzdělání lidu. Svazek v.
„BIlá Hora.“ Trochu historie a trochu úvah lidu
českému k rozpomenutí. Napsul A. Jíl. V Morava-
nech 1907.
J. Skavvan: „Quarnero“, 1906. Tiskem a ná-
kladem L. Grunda na Kr. Vinohradech.
Knihy dobrých autorů. Svazek XXXIV. Vede a
vydává K. Neumannová Praha-Olšany 45. Tisk. Alb
Malíře. Honoré de Balzac: „Dívka se zla-
týma cčima.“ Novella
Slavičínský
Dokoň
V Mrštík
Otakar
Skýpal
Laichter
Říha
Němcová
J Skavvan
L Grund
Kristus
K Neumannová
Malíř
Balzac
Olomouc
Moravsko
Brno
Ostrava
Bilá Hora
Morava
Praha
Olšany 45
Moravskoslezský kronika
slezský Revuc
Alo
Napsul A . jíl
R Promberger
Mor
10
article
Hudba.
Hudba.
+ Z České Filharmonie. Šestý symfonický kon-
cert zejtra odpoledne o 4. hodině v sále Plodinové
bursy bude pokračovati v Beethovenové cyklu pře-
davším provodením všech tří ouvertur k opeře „Leo-
nora“ (Fidelio“), na nichž lze pozorovati nejlépe
mohutnou cvoluci velikého klassika, řešivšího tři-
Posl. Bar. Daniel druží se k Ugronovým vý
vodům
Posl. Vlad (Rumun) praví, že s právního sta-
noviska nemůže býti žádné pochybnosti, že Chorvaté
smějí používati chorvatského jazyka ve sněmovně
při každé příležitosti. (Hlučný odpor na levici.) V jed-
nacím řádu není nikde zmínky, kdy smějí mluviti
chorvatsky a kdy ne. Do takové otázky nemělo by
se vnášeti politické stanovisko. (Pochvala mez
Chorvaty)
Pesl. Ratkay (str. neodv.) pravi, že Supilo
mluvil pouze o právech, ne však o povinnostech.
Jedací řečí uherského parlamentu je výhradně ma-
darština a chorvatští poslanci mají tedy rozuměti
maďarsky.
Posl. Sunilo prohlašuje (maďarsky), že chor
vatští delegáti mají nesporně právo, mluviti zde
chorvatsky.
Místopředseda Rakovszky: Zde není žád
ných delegálů, zde jsou poslanci. Prosím, byste ne-
užíval žádných nesprávných státoprávních výrazů
Žádný delegát nemůže se zde ujmouti slova. (Hlučná
pochvala na levici)
Posl. Navay (str. úst) praví, že nerozhoduje
u něho vášeň, nýbrž řídí se výhradně zákonem
jednacím Hádem.
Rozhořčení sněmovny nad nešvary, které se zde
tropí, jest úplně pochopítelno. Vždyť zdravý lidský
rozum musí každému říci, že je nesmyslnou debata
o jednacím řádu, nerozumí-li předseda, co řečník
mluví. (Pochvala) Chorvaté chtějí znemožniti působ-
nest uherského zákonodárství. On bude vždy hájiti
důstojnost a čest parlamentu proti jakémukoli útoku.
Lea
Fidelio
Posl
Daniel
Ugronův
Rumun
Chorvat
Pesl
Supit
Hádes
Český filharmonie
Ratkay
Navay
Vlad
11
article
(Hlučná pochvala.)
Posl. Supilo a Lorkovič chtějí mluvii
chorvatsky. (Velká vřava a volání na levici: To je
nestydatost!) Ven s nimi!) Místopředseda Rakov-
szky neudílí jim slova, nýbrž prohlašuje, že i on
připouští k jednacímu řádu pouze maďarský jazyk
(Pochvala na levici; odpor mezi Chorvaty.) Jednací
říd, jehož strážcem on je, je tu proto, aby bylo
možno jednání sněmovny. Debata o jednacím řádu,
při níž nemluví se maďarsky, nemá smyslu.
Opět povstávají někteří chorvatští poslanci, aby
mluvili chorvatsky. (Obrovská vřava.)
Předseda neuděluje však jim slova, nýbrž dal-
šímu řečníkovi Puriči k zatímnému rozpočtu
Posl. Purič nemá důvěry k vládě, protože po-
rušuje vyrovnavaci zákon
Posl. Mažuraniči, jenž též kritisoval jed-
nání předsedovo, po několikerém napomenutí odňato
slovo. (Hlučná pochvala a potlesk; ironický potlesk
mezi Chorvaty.)
Slovo má posl. Pribičevič. Za řeči přerušuje
ho předseda poznámkou: Slyším, že poslanec mluv
srbsky a žlám ho, by prohlásil, je-li to řeč srbská
nebo chorvatská? — načež řečník namítá, že není
v tom rozdílu, obě řeči jsou totožné.
Předseda: Poslanec užívá jazyka, který zde
ve smyslu zákona není dovolen, a proto odnímám
mu slovo. (Hlučná pochvala a potlosk na levici, velké
vzrušení mezi Chorvaty,
Počíná mluviti posl. Muačevič. — Posl. Su-
pilo volá: Ten také mluví srbsky!
Předseda: Posl. Supilo praví, že řečník mluv
srbsky. Plám se posl. Muačeviče, jak mluví?
Posl
Chorvat
Mažuranič
Rakov
12
article
Posl. Muačevič: Chorvatsky
Předseda: Konstatuji před sněmovnou, že
posl. Supilo chtěl klamati předsednictvo. (Hlučná po-
chvala na levici. Hlasy: Supilo lhal, je to špehouní
Velká vřava.)
Posl. Zagorac, který jako čalší řečník mluví
taktéž chorvatsky, byl předsedou opětně přerušován
poznámkou, aby zůstal u věci a nepronážel nespráv-
ná státoprávní tvrzení. Konečně odňal mu předseda
slovo za hlučného souhlasu na levici a ironického
souhlasu Chorvatů.
Také následující řečník posl. Budlsavlje vi
byl předsedou opělně přerušován, což vzbudilo velké
rezbořčení mezi Chorvaty, načež předseda prohlásil.
e poslanec nemá zapomínati, že předsedovi přísluš
ještě rozsáhlejší práva, než pouhé volání k pořádku
Ve vhodné chvíli dovede prý užíti svých práv. Na
to odňal řečníkovi slovo (llučná pochvala na levici
irenický potlesk mezi Chorvaly)
Ke slovu není již přihlášen žádný řečník; před-
seda prohlašuje rokování za ukončené. (Pochvala
Ref. Hoitsy vzdal se doslovu.
Má se přikročiti k hlasování.
Předseda sděluje, že přes 20 poslanců žádalo.
by hlasovalo se dle jmen, ale až zejíra. (Křik na le-
vici. Kdo patří k těmto 20 poslancům?) Čtou se
pnena oněch poslanců, vesměs Chorvatů. (Velký ne-
pokoj.)
Předseda prohlašuje, že vyhovuje náležitě poža-
davku jodnacího rádu.
Sněmovna rokovala potom o rozšílení obo-
ru působnosti správního soudu.
Tato i předlohy zřízení kompetenčního
soudu, úpravě pensijních poměrů stát-
ních a municipálních úřadníků, a zru-
šení Szaparova zákona přijaty v celku i v
pedrobnostech beze změn. (Ilučná pochvala a pro-
velávání „Eljen!“ ministru hr. Audrassovi.)
Příští schůze bude zejíra. Na denním pořadu
je i hlasování dle jmen o zalímném rozpočtu,3
čtení předloh, jež byly dnes schváleny v 1. a 2.
čtení.
Posl
Supit
Zagorac
Chorvat
Chorvala
Szaparův
Chorvatsko
Eljen
13
article
kráte týž problém. V úhrnném provedení klavírních
koncertů přijde na řadu čtvrtý do G-dur. vedle pátého
nejslavnější a od klavírní virtuosily nejvíce favoriso-
vaný. Solistou bude v něm p. Jan Heřman. Závěrek
koncertu tvořiti bude Haydnova čtvrlá symfonie, tak
zV. „zvonečková“ dle cfektu, jímž začíná pomalá
věla. Vstupenky na číslovaná sedadla po 2 K, n
nečíslovaná po 1 K a na místa k stání po 60 h lze
obdržeti v kanceláři Českého filharmonického druž-
stva na Václavském nám. č. 53, I. patro.
+ Hudba chrámová. V neděli o 4. hod odpol
zpívá v chrámu sv. Jindřicha primadona Národního
divadla pí. Růžena Maturová „Ave Maria“, na-
pal Louisi Lucci, a „O Maria“ od Jarom. Hrušky.
+ Symfonický orchestr pořádá již dncs v Plo-
dinové burse „Griegův večer“, s programem v Praze
neznámým. Lístky dostati možno u pp. F. A. Ur-
bánka, J. Chadíma, J. Springera a V. Langmajera
neb večer u pokladny.
+ „Ševčíkavo kvartetlo“ uspořádalo v Kodani
dva koncerty s velikým úspěchem První večer vě-
nován byl skladbám Beelhovenovým. Druhému kon-
cerlu byla přítomna paní Griegová, vdova po nedáv-
no zesnulém mistru E. Griegovi, se svými dcerami
Paní Griegová, dojala a unešena podáním skladby
svého zesnulého manžela, vřele děkovala umnělcům
za jejich výkony. Kvartello odjíždí z Dánska d
Anglie.
Heřman
Haydnův
Jindřich
Maturová
Marius
Lucek
Hruška
Griegův
J Chadím
J Springer
V Langmajer
Beelhovenův
Griegová
E Grieg
Václavský já
Pla
Praha
Kodaň
Dánsko
Anglie
Český filharmonický družit
národní divadlo
14
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Mor. Z Oranu, 8. listopadu. (K. k.) O
chodník s kožešinami, který nedávno dostal zásilku
koži z Philippevillu, a jeden jeho dělník onemocněl
morem. — V Cařihradu, 8. listopadu. (K. K.
V Adalii na malo-asijském pobřeží onemocněla jedna
osoba za podezřelých příznaků moru.
= Vrah děti v Berlině zalčen. Z Berlína.
8. listopadu. Dnes odpoledne byl zde zatčen muž,
jenž koncem července t. r. páchal útoky na déti a
šest jich bodnými ranami do břicha nebezpečně
zranil. Jest to knihtiskař Minow, epileplik, jenž se
sám dostavil, aby se pomstil sestře a malce, které
s ním špatně nakládaly. Když se hned z počátku
pátralo po všech epilepticích, padlo podezření také
na něj, ale udal policii, že v době, kdy se neštěsti
stalo, byl na cestě k »Lokalanzeigru«, aby si koupil
seznam míst.
= Koslelní lupíči ve Francii. Z Remeše, 7
listopadu. Policie vykonala u čelných obchodníků st
starožilnostmi domovní prohlodku, při níž zabavíla
mnoho kostelních předmětů, o jichž původu nemohli
obchodníci podati uspokojujícího vysvětlení. Policie
však prohlašuje, že prohiidka tato nemá žádné sou-
vislosti s krádežemi Thomasovy Ulupy.
Mor
K K
Minow
Thomasův
Oran
Cařihrad
Adalie
Berlín
Francie
Remeš
7 listopad
15
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 8. listopadu.
Spiknutí proti carovi.
Dne 3. t. m. byl z Kyjeva do Petrohradu
v bezpečném průvodu přivezen muž, o kterém
se proslýchalo, že je vážný politický zločinee;
vše ostatní bylo chováno v přísném tajemství.
Teprve v Pehrohradě dáno na veřejnost, kdo
zatčený jest a proč byl zatčen. Muž nazýval se
z počátku Sporanským, potom Nikolajevem,e
posléz ukázalo se, že je to Apollon Kruglikov,
syn vyhoštěného šlechtice. Po prvé byl v Kyjevě
zatčen pro členství kyjevského kruhu socialných
rovolucionářů a organisace, která propagovala
revoluci mezi kyjevskou posádkou. Po druh
byl zatčen ve schůzi kyjevských socialných re-
volucionářů 29. čce a vyšetřováním vyšlo n
jevo, že jest organisátorem spiknutí proti ži-
votu carovu, velikého knížete Nikolaje Nikola-
jeviče a Stolypina. V Petrohradě bude postaven
před vojenský soud.
Nikolajev
Kruglikov
Nikolaj Nikola
Stolypin
Praha
Kyjev
Petrohrad
Pehrohrad
16
article
Žlutá kniha o Marokku.
Dne 7. t. m. byla odevzdána v Paříž
žlutá kniha o Marokku zástupcům ci-
zího tisku. »Temps« přinesl ve zvláštním vy-
dání podrobný obsah Žluté knihy, čítající 405
stran. Kniha pojednává o době od 13. ledna
1906 až do 21. října t. r. Do obsahu je za-
řaděno 536 dokumentů, jež se dotýkaji všech
pozoruhodnějších událostí marockých za nazna-
čenou dobu. Zvláště zajímavé jsou někter
zprávy vyslanců Bihourda a Rognaulta,
jež se týkají akce německé diplomacie v Ma-
rokku. Velmi obšírně se zabývá Žlutá kniha
zavražděním dra. Mauchampsa v Marakeši.
Nejčelnější jsou dokumenty v oddílu, pojedná-
vajícím o událostech u Casablanky. Ze-
jména se klade důraz na přátelštější ton, klerý
zavládl mezi Francií a Německem pro casablan-
ské příhody. Žlutá kniha s povděkem zazname-
nává ochotu a zdvořilost p. Tschirschkyho,
který prohlásil při zprávě o odeslání křižáku
»Du Chayle«: »Vůči takovým událostem jsme
všichni solidární. Nepochybujte o tom
Za těchto okolností budete moci posouditi loyal-
nost naší politiky.« Když berlinský vyslane
Cambon poslal Tschirschkymu notu
o bitce u Casablanky, odpověděl německý stát-
ník: »Buďle ujištěn, že máte všechny naše
sympatie « Poněvadž státní sekrelář odjížděl do
Wilhelmshöhe k císaři, žádal ho francouzský
vyslanec, aby projevil císaři vděčnost Francie
za přátelské smýšlení, jež dal na jevo jeho za
hraniční úřad v poslední době akce marocké
Brzy na to dostalo se francouzské vládě v pro-
memoriu německé vlády ujištění, že Německo
uznává plné právo Francie zjednati si zadost
učinění za události v Casablance a nebude klásti
nijakých překážek jakékoliv činnosti francouzské
v tomto směru.
Dne 11. záři referoval Cambon ve své
rozmluvě s Tschírsch ským, pojednávajícío
náhradě pro poškozené Evropany v Casablance
Bihourd
Rognault
Tschirschky
Cambon
Evropan
Maroko
Paříž
Ma
Casablanca
Francie
Německo
17
article
Německý státní sekretář poznovu kladl důraz
na snahu Německa udržeti srdečný poměn
s Francií. Dne 24. září odeslal francouzský
vyslanec ve Vídni Crozier notu rakousko-
uherské vlády o zřízení francousko-špa-
nělské policie v marockých přístavech. Vláda
rakousko-uherská prohlásila, že přijimá na vě-
domi dotyčné sdělení vzhledem k té okolnosti,
že »force majeur« ospravedlňuje mimořádné
kroky, o nichž se dá pro jejich provisornost
souditi, že nejsou v odporu se smlouvou alge-
cirasskou. Dne 27. září žádá Regnau!t mi-
nistra zahraničních věcí Pichona, aby byla
poskytouta marockému ministerstvu vojenství
půjčka 1 millionu franků, aby se mohl vypla-
titi žold vojákům, kteří by jinak páchali výtrž-
nosti a přebíhali k Raisulimu. Pichon dal ihned
svolení. Dne 11. září vydal Pichon oběžník
zamezení podloudnictví se zbraněmi v Marokku.
Dne 3. řijna podává Cambon zprávu o své roz-
mluvě s Tschirschským, týkající se podloudnictv
a pobytu franeouzských a španělských lod
v marockých vodách, aby se zabránilo řáděn
podloudníků.
Crozier
Pichon
Německo
Francie
Vídeň
Maroko
18
article
Přípravy Američanů k válce s Japonskem.
Z Washingtonu se oznamuje: Připravy pro
všechny možné případy v Paeifickém ocenně
zaujímají čas a pozornost vojenských i námoř-
ních úřadů do té míry, že veškorá jiná práce
byla suspendována v některých odvětvích obou
departementů. Válečná nálada šíří se mezi voj
skem i námořnictvem. Četní důstojníci chápou
nyní okolnosti, které rozhodly, aby vyslány byly
bitevní lodi do Tichého oceánu, a majíce takto
zrak svůj otevřený, pozorují vývin události
s nezměrným zájmem. Náhled, že dojde k válce,
jest nepochybně pevně ustálen v myslích někte
rých osob, jimž umožněno jest nabrati si in-
formaci s vyšších míst o vládním stanovisku
Jiní opět, zamítajíce hovor o válce a jsouce
nakloněni věřiti, že k ní nedojde, prohlašují
přes to, že nynější přípravy jsou ospravedlněny
situací, a schvalují jednání presidenta Roose-
vella pro jeho prozíravost. Na zvláštní rozkaz
námořního departementu veškeré pracovní slly
v loděnicích na atlantickém pobřeží jsou za-
městnány přes čas, aby bitevní lodi, určené
k odplutí do Tichého oceánu 15. prosince, byly
k cestě té připraveny; každá jiná práce pro
přítomnou dobu jest odložena. Úřady signálníeh
sborů věnovaly se výhradně přípravám na za-
vedení elektrických aparátů na opevnění Subig
Bay, nové námořní stanici na Filipinách. Pre-
sident Roosevelt prý přímo naři-
dil, aby opevnění ta byla usp-
šena. Bitevní lodi, jež určeny jsou pro cestu
do Tichého oceánu, jsou rovněž zaopatřovány
novým elektrickým zařízením pro střelbu. D
Američan
Roos
Japonsko
Washington
Tichý oceán
Filipíny
Pre
Big Bay
19
article
Subig Bay posílána jsou nová děla, podmořské
lodi a miny. Byly již uzavřeny kontrakty na
dodání 50.000 tun uhli, jež má býti dodáno
na Filipiny. Námořní departement, který vždy
podával veřejnému tisku tolik zpráv, obrátil
taktiku a tají vše, co vykonáno bylo v zájmu
pokroku příprav k odplutí lodí. Také okolnost,
že prováděno jest rekrutování vo
jinů a námořníků s větší energií
než jindy, jest významnou a zdá se nasvěd-
čovati domněnce, že vláda pomýšlí po-
staviti obrannou sílu svou jak po-
zemní, tak i námořní na válečný stav-
va Filipinách nalézá se dnes 16.000 vo-
jínů. Rozhodnuti presidentovo, vyslati válečné
lodi do Tichého oceánu, mělo svůj původ v
znepokojujících informacích, zaslaných vojen-
ským departementům vládními důvěrnými agenty
z ciziny. Není nejmenší pochybnosti, že
námořní úřady obdržely zprávy, nasvědčující,
že Japonsko všemožně se namáhá postavili
svoji vojenskou i námořní moc na válečnou
nohu a že zprávy téhož smyslu došly i do
válečného departementu. Zprávy zmíněné ozna-
mují velké nákupy válečných zásob jež Japonci
učinili v Anglii, Franeii a Německu. Námořní
úřadníci, vyslaní do Evropy, aby tam nakoupili
torpeda pro válečné lodi Spojených států, pře-
svědčili se, že Japonci učinili zde zakázky své
před nimi v ohromném množství na tytéž vá-
lečné potřeby. Filipiny dla zpráv oněch úřad-
níků jsou zaplaveny japonskými zvědy, z nichž
značnou část tvoří ženy z polosvěla. Ve vnitř-
ních částech Japonska zřízeny jsou táborya
vojsko jest téměř se zimničnou horlivosti evi-
čeno. Cizincům, kteří navštíviti chtěli vnitrozemi
Japonska, nebýlo to vůbec dovoleno. Nestalo
se to sice zjevně nebo přímo, ale byly jim
kladeny do cesty takové překážky, že to vůbec
možno nebylo. Japonsko mimo nepatrné časti
pobřeží slalo se náhle opět uzavřenou zemí.
Japonec
Filipíny
Tichý oceán
Japonsko
Anglie
Německo
Evropa
spojený stát
Big Bay
20
article
Všechna tato a mnohá jiná oznámení stejného
charakteru zaslána byla vládě z hodnověrných
pramenů. Vláda po zralém uvážení musila při-
jiti k závěrku, že Japonsko hotoví se k opět-
nému nepřátelskému zápasu. Proti komu? Vý-
sledkem úvah vlády Spojených států o télo
otázce bylo rozhodnuti, vyslati válečné loďstv
do Tichého oceánu a vykonati všechny válečné
přípravy tak, aby Spojené státy, jež nejspíše
nebudou v možném nastávajícím boji útočníkem,
nebyly překvapeny nepřipravené.
Kněz vyobcován z církve.
Papežská encyklika vyžádala si první obět
— v Bavorsku. Virepurský biskup dr. Schlö
vyhlásil nad beneficialem dr. Engestem vyobeo-
vání z církve, protože uveřejnil několik bibli-
ckých kritik a nechtěl v příčině jich podrobiti
se bezpodmínečně stanovisku encykliky, vyža-
duje si času na rozmyšlenou. Vyobcování stalo
se dle dobrozdání 80letého profesora a býv.
učitele Engestova, Ant. Scholze.
Klerikální ústup.
Kolínský kardinál Fischer zrušil zákaz
přednášek profes. bohoslovecké fakulty v Bonnu,
Schroera. Jak známo, chystala se vláda pruská
proti kardinálu zakročiti pro tento zákaz jeho.
doktor
Schlö
Engest
Engestův
Antonín
Scholz
Fischer
Japonsko
spojený stát
Tichý oceán
Bavorsko
Bonn
21
article
Demonstrace proti Vilému II.
Socialisté londýnšti konali včera veliký
tábor lidu, na němž vůdce socialistický Hynd-
mann prohlásil, že odsuzují návštěvu německého
elsaře v Anglii. Budou po jeho pří-
jezdu demonstrovati proti je h
návštěvě. Dokáží císaři, co o něm
soudí, že dal Karla Liebknecht
odsoudřti k tak krutému tres tu
dlouhého vězení.
Okresní porady učitelstva škol
pražských.
Vilém II
Liebknecht
Anglie
22
article
Konference učitelstva škol
měšťanských.
(Dokončení.)
Následovalo pohnuté, na některých místech hu-
moristicky, ale na jiných tuze živě vedené rokován
o úpravě postupu učitelstva na školách
měšťanských
Referoval uč. Velický zcela věcně probral
celou otázku, upozornil na momenty sporné a navrhl
následující návrh, vyšlý z jednání zvláštní komise
»Pro učitelstvo král. hlav. města Prahy zřízeny
buďte dva zvláštní slatuty učitel. osob a to: statua
učitelů a status učitelek obec. i měšť. škol dle ná-
sledujících zásad: 1. Osoby učitelské jsou rozděleny
v těchto statutech do skupin: A) na obec. školácl
působících, B) na měšťansk. školách působících. 2.
V každě této skupině osoby učit. jsou rozděleny dl
své služební hodnosti do kategoril, ledy ve skupině
A): a) zatím. učitelé II. třídy extra statum, b) zatím
učitelé II. třídy na system. místech, c) definitivní
učitelé II. třídy, d) zatímní učitelé I. třídy, e) defini-
tivní učitelé 1 třídy ad personam nebo na system
místech, 1) definitivní řídící učitelé; ve skupině B)
a) výpomocní na čas potřeby (se zkouškou pro měšt
školy), b) zatímní učitelé měšť. školy extra statum,
c) zatímní učitelé na místech system., d) defin
učitelé měšť. školy, e) ředitelé měší. školy
Totéž platí o statutu učitelek. 3. Na dlvčích ško-
lách buďte ustanovovány pouze učitelky s platnost
do té doby, dokud nebudou zákonem připuštěny
k vyučování ve všech třídách chlap. škol (minoritní
votum učitelek). 4. Místa výpomocných učitelů a uči-
telek buďle zrušena a přeměněna na místa skupiny
A), a) (jak tomu je ve Vídni).
Praha
Vídeň
23
article
5. V každé kategorii, vyjmenované ve skupině
A) seřazeny buďte učitelské osoby dle svých slu-
žebních let vůbec, ve skupině B) dle součtu let slu-
žebních vůbec a let od zkoušky způsobilosti jen pro
měšť. školy. Ve sporných případech rozhoduje delší
praxe na měšť. škofe.
6 a) Při povyšování ve skupině A postupuj
vždy službon nejstarší učitelské osoby z kategori
nižší do vyšší, žádně nepomíjejíce, vyjma případy.
že by některá z kategorií dočasně nebo trvale po-
minula. Totéž ve skupině B. b) Při stejném stáří
služebním učit. osob, které mají nárok na povýšení
vybéře městská rada tu, která se jí zdá nejzpůsobi-
lejší. c) Při veškerém povyšování béře se zřetel to-
liko k těm osobám, které na pražských školách nej-
méně dva roky působily.
7. a) Doplňování skupiny A děje se absolventy
učit. ústavů nebo učiteli, kteří nejdéle 10 let po
zkoušce dospělosti při škole působili, b) Není záva-
dou, aby zavolána byla k činné službě osoba, která
v době od jejiho přijetí v řadu pražského učitelstva
do skutečného povolání k činné službě v Praze de-
sátý rok své služby překročila. e) Doplňování sku-
piny B děje se postupem zkoušených pro tyto školy
z kalegorie A e) dle součtu služební doby vůbee
s lety vyplynulými po zkoušce pro školy mě-
šťanské.
Praha
24
article
II. Návrhy na uvolnění postupu pražského uči-
telstva. 1. Školy obecné v Praze, spojené s měšťan-
skými pod jednou správou, buďte rozděleny a příšte
nebuďte takové spojené školy zřizovány. 2. Školy
pražské, které mají u většiny tříd pobočky, budte
v samostatné rozděleny. 3. Buďte zřízovány tak zv
IV. ročníky při měšťanských školách a týdenní po-
čet bodin buď učitelstvu měšťanských škol tak upra-
ven, jak se toho po šest let domáhá. 4. Paralelky
při 80 žácích po minulém tří'etí bez ohledu na cel
kový počet žatetva buďte definitivně zřízeny. 5. Z
ímní učitelé II. třídy buďle po zkoušce.
Referent pozdržuje se zvláště u odstavce, kde
žádá se, aby doplňování počtu učitelstva dělo se
učiteli, kteří nejdéle 10 let po zkoušce dospělosti při
škole působili, a upozorňuje, že musí pražské učitel-
stvo tím více na tomto požadavku státi, čím více
organisace učitelská (Z. Ú. S.) usiluje, aby Praha byla
dostupna všemu učitelstvu vůbec. Tento požadavek
nazývá referent horrentním a domnivá se, že by při
jetí této zásady zabilo školství pražské. Navržený
status má za účel, aby v okresní a městské radě.
kde nebývá dosti energie a dosti pochopaní pro řádné
upravení postupu, měli po ruce voditko, dle něhož
by kruhové rozhodující při ustanovování učitelstva
mohli zaříditi své jednání.
Předseda okr. insp. R. Jedlička resumujea
dělí požadavky logicky podle toho, jsou-li adreso-
vány na úřady nebo vyžadují-li zménu legislativní.
R Jedlička
Praha
25
article
Upozorňuje pro vyvarování omylu, že na statusa
přednesený návrh o postupu možno sice pohližeti
jako na přání učitelstvem pronesené, ale nikoliv jako
na diktát, určující, že úřady školní a městská rada
mus i dle statu se také vždy při obsazování říditit
Proti zásadě, aby při postupu učitelstva
škol měšťanských vedle služební doby vůbea
počítána byla také doba od vykonané zkoušky způ-
sobilosti pro školy měšťanské žádal uč. A. Z no-
jemský, aby počítána byla pouze léta služební.
Proslovil při té příležitosti obsáhlou a pozoruhodnou
řeč, v níž shrnul genesi celé této otázky.
Status má býti řádem, a ten nemá činiti
níkomu křivdu. Proto má býti založen na podkladu
věcném, přírozeném, má šetřiti dosavadních
práv a vyrůstati z půdy zákona a má vyhovovati re-
elním poměrům a možnosti. Počítání let od zkoušky
pro měš!. školy je jednostranné nazírání a navrho-
vané zásady prujevují přílišnou strannickost Status
má sestaven býti tak, aby co nejvíce právní posta-
vení veškerého učitelstva zajistil a chránil. Vykazu-
je-li slatus křiklavé nespravedlnosti na jednollivcích,
jeko je v návrhu komise, je návrh nepřijatelný. Podle
návrhu křivdí se jednotlivcům i tak, že s prvních
míst by musili nazpět až na 40 místo a jednotlivci
poškozují se až o 500% (pět set! míry postupově.
26
article
Návrh směřuje k tomu, aby uplathovaly se nároky
mladších
Zákon přisuzuje zvýšený plat, přídavky, zvýšení
a vůbec všechna práva učitelům bez ohledu na du-
tum vysvědčení od té chvíle, jakmile učitel na mě-
šťanskou školu byl dosazen, tedy zákon uznává, že
práce na obecné škole je stejné hodnoty jako na mě-
šťanské. Možno, a je spravedlivo, přisouditi zvýšenou
cenu dlouhé praxi na měšt. škole, ale nikoli době o
vysvědčení. Návrh nikdy nebude jednomyslným pro-
jevem všech nás učitelů pražských a poškození musí
se brániti. Žádám, abyste nedali hlasů návrhu tak
nespravedlivé.nu. (P'otlesk.)
Uč. Fr. V. Moravec děkuje řečníku za mužné
obhájení práv starších učitelů a promlouvá o význa-
mu a účelu statu. Status spravedlivě upravenýa
všemi učiteli jednomyslně uznaný má zameziti ob-
cházení a protekcivnářství, poněvadž se úřadům o po-
stupu rozhodujícím jednohlasně přijatým statutem
dá jasná diroktiva, jak si učitelstvo postup předsla-
vuje. Praktickou cenu může míti arci jen statut jedno-
svorně všemi učiteli uznaný. Vypracuje-li se však
status na principech, s nimiž jistá čásť učitelstva ne-
může projeviti souhlas, zůstane i po vydání statulu
stav předešlý, t. j. právní nejistola, ktorá ohrožuje
i sociální postavení učitelstva a nutí k obcházení.
Přimlouvá se za požadavek, aby počítána byla slu-
žební léta vůbec a jako druhá složka eventuclně léta
praxe na měšť. škole a žádá zvláště učitelky, aby
k návrhu se přidaly.
František
V Moravec
27
article
Slč. Fr. Anýžova zdůrazňuje svrchu ure-
dené minoritní votum učitelek a žádá, aby na dív-
čích školách byly ustanovovány výlučně jen ředitelky
a nikoliv ředitelé do té doby, než legislativně bude
dovoleno, aby učitelky směly vyučovati ve všech tří-
dách škol chlapeckých. K apelu uč. F. V. Moravce,
aby učitelky hlasovaly na prospěch starších učiteln
ve smyslu jeho návrhu, připomíná, že se navrhovatel
tentokráte sice dovolává útlocitu učitelek, ale že sám
nikdy nepoužil ani svého péra, ani své výmluvnosti
na obhájení práv učitelek, ba naopak, že jim akce
jejich kazil. (Veselost. Souhlas u učitelek.)
Návrh komise se většinou hlasů přijímá, Učilelky
ohlásily proti návrhu tak vřijatému minoritní votum,
revněž uč. Znojemský jménem některých star-
ších učitelů. Mělo býti jednáno dále o neomezeném
přijímání učitelstva venkovského do Prahy a byla
přihlášena řada řečníků pro i proti. Dostala se ke
slevu pouze slč. Anýžova, která vřele doporučo-
aby učitelé z venkova bez ohledu na služební
stáří byli do Prahy přijímáni a označovala tento
způsob za jedině spravedlivý. Avšak k debatě a roz-
hednutí o této pricipiální otázce nedošlo, ježlo se
uznalo, že řešení otázky té patři na konferenci spo-
lečnou. Návrhy, týkající se zřízení personálního sy-
stému, reformy měšt. škol a volné konkurence, při-
jaly jednohlasně.
František
Anýžův
F V Moravec
Praha
28
article
O vyučování chemii jako samostatnému před-
mětu referoval řed. Lad. Werner. Přijat návrh.
aby na měšť. školách vyučováno bylo chemii jako
samostatnému předmětu vzhledem k velikému po-
kroku průmyslu chemického a doporučuje se zřizo-
vání chemických pracoven. Jménem komise pro zlí-
zení bolanické zahrady navrhoval ref. uč. Josef
Rohlena, aby vedle zahradníka při Hízení za-
hrady byl odborný znalec. K rozšiření známosti kvě-
teny, aby použito bylo některých pražských sadů,
jakož aby zakládány byly ve čtvrtech odlehlejších za-
hrádky nové. Přijato
Po vřelém poděkování předsedovi za obezřeln
řizení rušných a obtížných porad, předneseném ře-
dítelem drem. Roušarem, byly porady upřím-
ným doslovem c k. inspektora R. Jedličky skon-
čeny.
Werner
Rohlen
Roušar
R Jedlička
29
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Kterak si Němci představují mužnou a
čestnou dohodu s nimi, k tomu zaznamenáváme
ze společné voličské schůze zemských poslanců
dra. Schückera a Leglera v Liberci nové po-
znatky, kteréž se se starými ovšem na vlas sho-
dují. Když byl nanejvýš nenávistným tonem
proti Čechům probral letošní zasedání sněmovní,
přistoupil dr. Schücker k olázeo volební opravy
sněmovní. „Bez součinnosti Němců,“ pravil šle-
chetný německý muž, „není v zemském sněmu
možnou žádná volební oprava, z toho vyplývá
pro německé poslance závazek, současně se
změnou zemského volebního řádu zasaditi se
o změnu zemského zřízení ve smyslu národ-
ní autonomie a rozdělení správ
národnostním rozlišením s veške-
rou rozhodností. Přípravné práce k tomu
vykonati má nově utvořený pracovní výbor ně-
mecký. Bude-li toho účelu dosaženo, můžeme
se nadíti klidného, od jha českého násil-
nictví (!!) a s ním spojených škodných ná-
sledků na poli kulturním i hospodářském osvo-
bozeného dalšího vývoje naší národnosti. Př
tom nám musí býti jasno, že Rakousko, jaké
bývalo za časů císařovny Marie Terezie a císaře
Němec
Čecho
Schücker
Marie Terezia
Liberec
Rakousko
30
article
Josefa II., je to tam, že žijeme v novém Rakou-
sku, v němž musíme míti na zřeteli především
zájmy našeho lidu, ve kterémž však pouká-
záni jsme také jenom na svou vlastní sílu lido-
vou atd.“ Také poslanec Legler zmínil se o vo-
lební opravě zemské i prohlásil se zvláště
z národnostních důvodů proti za-
vedení všeobecného, rovného hla-
sovacího práva do zemského volebního
řádu. Také podle Leglera nemůže býti bez spl-
nění základních požadavků němockých ani řeči
o nějaké volební opravě. Tyto požadavky musejí
býti ode všech Němců na zemském sněmu pro-
hlášeny a proto by se prý doporučovalo svolání
německo-nacionálního lidového sjezdu za tím
účelem. V resoluci potom přijaté bylo uloženo
německým poslancům zemským, aby provedení
volební opravy připustili jenom s podmínkou
junetimu reformy s národní autonomií. Nutnost
volební opravy uznána, avšak resoluce vyslovuje
se rozhodně proti tomu, aby všeobocné rovné
volební právo, jak jest podstatou říšského vo-
lebního řádu, bylo zaváděno také do zemského
řádu volebního. Základem zemského volebního
řádu musí prý zůstati zastoupení zájmové, bez
národní autonomie není však žádné volební
opravy. Potud Liberčané a jejich poslanci. Jest
Josef II
Legler
Němec
nový Raka