ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 874f8080-7683-11dc-8aca-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 30 celkem · entity: person 113, place 73, org 15, work 7
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
9. listopadu 1907.
4 masthead
Číslo 310.
5 article
nám Čechům. Společný výkonný výbor německý začal už pracovati a poskytl bar. Beckovi vý- hodu, že může na př. v otázce rak--uh. vyrov- nání jednati pouze s jedinou korporací, kteráž representuje všechny německé poslance. Ve vídeňských zprávách tvrdí se sice, že pravomoc nového společného výkonného výboru jest časově omezena a přestane, až se vyřidí vy- rovnání. Snad je taková úmluva; ale osvědčí-li se společný výkonný výbor při vyrovnání, neni pochyby, že se jeho obor působnosti rozšíři stane se trvalou institucí německou, namířenou zvláště proti nám Čechům. Nasvědčuje tomu nová korespondence strany křesťansko-sociálné. „Deut. Korr.“, která praví výslovně, že společný výkonný výbor německý založen následkem če- ské krise, jež ochromuje činnost celého parla- mentu a má se státi nepřekročitelnou přehradou proti uplatňování českých požadavků na říšské radě. Orgán strany křesťansko-sociálné vítá nový společný výkonný výbor co nejradostněji, poně- vadž vkládá rozhodující slovo o obnově uher- ského vyrovnání do rukou německé lovice a tím jí umožňuje, aby dopomohla ku platností ně- mecko-nacionálnému stanovisku, které vy ža- duje, aby Rakousko-Uhersko zůsta- lo mocným spojencem německe říše; mimo to nová společná německá insti- tuce zlomí prý parlamentní nadvládu (?) Čechů a zabezpečí Němcům vůdčí úlohu při rekon- strukci kabinetu, na kterou musí dojíti dříve nebo později.
Čecho Beck Němec RakouskoUhersko
6 article
Česká krise ve Vídni není dosud rozřešena. ale její účinky cítíme už na své vlastní kůži. V Praze, 8. listopadu. (Ke krisi mini- sterské.) Krakovský „Czas“ tvrdí ve vídeň- ském dopise, že nynější t. zv. ministerská krise jest pouze hrozba bar. Beckovi. Předseda kabi- netu dle názoru křesťanských sociálů zmařil volbu jejich kandidáta, Wittka, za předsedu vyrovnacího výboru a za to mu antisemité po- hrozili krisí celého kabinetu. Nejprvé přiměl německé agrárníky, aby protestovali proti povo- lání posl. Práška do kabinetu; za agrárníky vy- stoupili vlastní původcové tohoto protestu a ko- nečně naklonili ke společnému postupu i něme- cký svaz. Antisemité jsou nyní vlastně páni obou hlavních německých táborech, neboť v liberárném svazu mají hojnost přívrženců, kteří čekají jen na vhodný okamžik, aby mohli přejíti do tábora křesťansko-sociálního. „Ne- myslím však, dodává pisatel, že by nynější krise byla něco více než pouhá episoda. Jde jen o to, aby se bar. Beckovi ukázala síla strany; jak- mile sílu tu uzná, najde se již východiště, bud že posl. Prášek bude jmenován ministrem krajanem a portefeuille obchodu se vrátí Mlado- čechům, nebo že též posl. Peschka bude jmenován nástupcem min. Prada.o Z říšského sněmu uherského.
Beck Wittek Prášek Mlada Peschek Vídeň Praha Czas
7 article
Z Pešti, 8. listopadu. (K. k) V poslanecké sněmovně před přecho- dem k dennímu pořadu rozpředla se delší rozprava o jednacím řádu Posl. Supilo stěžoval si (maďarsky), že před- seda včera prohlásil, že v rozpravě o jednacím řádu ze mluviti jen maďarsky, poněvadž on chorvatsky nerozumi. Rozumí-li chorvatsky nebo ne, je lho- stejno. Churvatě užívají svého práva. (Hlučný odpor na levici.) Zákon praví výslovně, že Chorvaté směji také v říšském sněmu užívali chorvatského jazyka. (Hlučné volání na levici: Také!) V zákoně není zmínky, kdy se smí chorvatsky mluviti. (Hlučný od- per na levici.) Takové zákonné ustanovení nemůže býti změněno jednoduchým hlasováním zde v posla- necké sněmovně. (Hlučná pochvala u Chorvatů.) Posi. Ugron (str. neodv): Zákon předpisuje že každý poslanec musí uměli maďarsky mluviti číst a psáti. (Odpor u Chorvatů.) Za rozpravy o jed- nacím řádu, kdy předseda musí ihned odpovídati na pronesené námitky, postrádá jednání smyslu, použí- vá-li řečník jazyka, jemuž predseda nerozumí. (Hluč- Lá pochvala na levici.) Sněmovna měla by míti právo zkoumati, rozumějí-li chorvatští poslanci maďarsky (Hlučný odpor mezi Chorvaty.) Předseda volá několik chorvatských poslanců, kteří ustavičně řečníkovi odporují, k pořádku a hroz jim přísnějšími opatřeními. Posl. Ugron prohlašuje dále, že Chorvatům ne- jedná se zde o jejich právo, nýbrž o nedůstojnou agi- taci. (Ilučná pochvala na levici.) Respektujeme prá- vo chorvatského jazyka, ale jen pokud nekolidujes našimi právy. Uhry zacházely s Chorvatskem vždy blahovolně. Vděkem za to je, ze Chorvaté kousaji do ruky, jež jim prokazuje dobrodiní. (Hlučná po- chvala na levici.)
Posl Chorvat Uher Pešť Chorvatsko poslanecký sněmovna Ugron
8 article
Jos. K. Šlejhar: Od nás. Dvě povídky, seš 7.—8. (Knihovna „Lumira“, roč. VI.) J. Oito v Praze. * Levná illustrovaná knihovna. (Roč. VIII. sv 6.—8.) Sewer Maciejowski: V petrolejových dolech. — (Roč. VIII. sv. 10.) C. Lemaire: Mali Madlenka. * Přítel domoviny. (Roč. XXIII. sv. 7.) Adam Kiechowiecki: Mračno. K. Jonáš: Z různýel společnosti, povídky. * Slovanský přehled, říjen, číslo 1. Roč. X. Red Ad. Černý. Fr. Šimáček, Praha. * Učitelský přehled. Roč. IV. čís. 1. Kutná Hura 1907. Red. Jos. A. Černý. * Srastný domov. Roč. IV. čís. 1. Fr. Šimáčel v Praze. * Vynálezy a pokroky. Roč. IV. čís. 1. a 2. Fr Šimáček v Praze. Karel Scheinpílug: „Moře“. Nákladem autorcvým. V komisi Grosmana a Svobody v Praze „Umělé pěstování hříbků v domácnosti.“ Napsa Kar. Píister, odb. spisovatel a uměl. zahradník V Kvásinách. Tiskem J. Hamerského v Kostelci n. O Cena 5 kor., 60 str.
K Šlejhar J Oito Lemaire Kiechowiecký Černá František Šimáček Red . Jos A Černá Scheinpílug J Hamerský Praha Kutná Hur Kostelec můj Sewer Maciejowski Napsa Kara Mali Madlenka Red Ada Šimáčel Grosman a Svoboda
9 article
Moravsko-slezská kronika. Ročník XVIII. (1907 Roční předplatně (za 6 svazků K 3.—, poštou K B. 30) Nakladatel R Promberger, knihkupec v Olomouci. — Dosud vydané 4 svanky přítomného ročníku obsahuj zajímavou historii valašské rodiny „U Kiúpalů“ Vykládá J. M. Slavičínský. (Dokoně) „Moravsko-slezská Revuc“. Redigují a a V. Mrštík a Ot. Skýpala. Brno—Mor. Ostrava. Roč- ník IV. Číslo 1. Žeň z literatur. Svazek XVII. Vydává Jan Laichter. Redakcí Václava Říhy. Němcová: Ala- bastrová ručička. O princezně se zlatou hvězdou n čele. Dobré kmotřinky. Vděčná zvířálka. Potrestaná pýcha. Knihovna vzdělání lidu. Svazek v. „BIlá Hora.“ Trochu historie a trochu úvah lidu českému k rozpomenutí. Napsul A. Jíl. V Morava- nech 1907. J. Skavvan: „Quarnero“, 1906. Tiskem a ná- kladem L. Grunda na Kr. Vinohradech. Knihy dobrých autorů. Svazek XXXIV. Vede a vydává K. Neumannová Praha-Olšany 45. Tisk. Alb Malíře. Honoré de Balzac: „Dívka se zla- týma cčima.“ Novella
Slavičínský Dokoň V Mrštík Otakar Skýpal Laichter Říha Němcová J Skavvan L Grund Kristus K Neumannová Malíř Balzac Olomouc Moravsko Brno Ostrava Bilá Hora Morava Praha Olšany 45 Moravskoslezský kronika slezský Revuc Alo Napsul A . jíl R Promberger Mor
10 article Hudba.
Hudba. + Z České Filharmonie. Šestý symfonický kon- cert zejtra odpoledne o 4. hodině v sále Plodinové bursy bude pokračovati v Beethovenové cyklu pře- davším provodením všech tří ouvertur k opeře „Leo- nora“ (Fidelio“), na nichž lze pozorovati nejlépe mohutnou cvoluci velikého klassika, řešivšího tři- Posl. Bar. Daniel druží se k Ugronovým vý vodům Posl. Vlad (Rumun) praví, že s právního sta- noviska nemůže býti žádné pochybnosti, že Chorvaté smějí používati chorvatského jazyka ve sněmovně při každé příležitosti. (Hlučný odpor na levici.) V jed- nacím řádu není nikde zmínky, kdy smějí mluviti chorvatsky a kdy ne. Do takové otázky nemělo by se vnášeti politické stanovisko. (Pochvala mez Chorvaty) Pesl. Ratkay (str. neodv.) pravi, že Supilo mluvil pouze o právech, ne však o povinnostech. Jedací řečí uherského parlamentu je výhradně ma- darština a chorvatští poslanci mají tedy rozuměti maďarsky. Posl. Sunilo prohlašuje (maďarsky), že chor vatští delegáti mají nesporně právo, mluviti zde chorvatsky. Místopředseda Rakovszky: Zde není žád ných delegálů, zde jsou poslanci. Prosím, byste ne- užíval žádných nesprávných státoprávních výrazů Žádný delegát nemůže se zde ujmouti slova. (Hlučná pochvala na levici) Posl. Navay (str. úst) praví, že nerozhoduje u něho vášeň, nýbrž řídí se výhradně zákonem jednacím Hádem. Rozhořčení sněmovny nad nešvary, které se zde tropí, jest úplně pochopítelno. Vždyť zdravý lidský rozum musí každému říci, že je nesmyslnou debata o jednacím řádu, nerozumí-li předseda, co řečník mluví. (Pochvala) Chorvaté chtějí znemožniti působ- nest uherského zákonodárství. On bude vždy hájiti důstojnost a čest parlamentu proti jakémukoli útoku.
Lea Fidelio Posl Daniel Ugronův Rumun Chorvat Pesl Supit Hádes Český filharmonie Ratkay Navay Vlad
11 article
(Hlučná pochvala.) Posl. Supilo a Lorkovič chtějí mluvii chorvatsky. (Velká vřava a volání na levici: To je nestydatost!) Ven s nimi!) Místopředseda Rakov- szky neudílí jim slova, nýbrž prohlašuje, že i on připouští k jednacímu řádu pouze maďarský jazyk (Pochvala na levici; odpor mezi Chorvaty.) Jednací říd, jehož strážcem on je, je tu proto, aby bylo možno jednání sněmovny. Debata o jednacím řádu, při níž nemluví se maďarsky, nemá smyslu. Opět povstávají někteří chorvatští poslanci, aby mluvili chorvatsky. (Obrovská vřava.) Předseda neuděluje však jim slova, nýbrž dal- šímu řečníkovi Puriči k zatímnému rozpočtu Posl. Purič nemá důvěry k vládě, protože po- rušuje vyrovnavaci zákon Posl. Mažuraniči, jenž též kritisoval jed- nání předsedovo, po několikerém napomenutí odňato slovo. (Hlučná pochvala a potlesk; ironický potlesk mezi Chorvaty.) Slovo má posl. Pribičevič. Za řeči přerušuje ho předseda poznámkou: Slyším, že poslanec mluv srbsky a žlám ho, by prohlásil, je-li to řeč srbská nebo chorvatská? — načež řečník namítá, že není v tom rozdílu, obě řeči jsou totožné. Předseda: Poslanec užívá jazyka, který zde ve smyslu zákona není dovolen, a proto odnímám mu slovo. (Hlučná pochvala a potlosk na levici, velké vzrušení mezi Chorvaty, Počíná mluviti posl. Muačevič. — Posl. Su- pilo volá: Ten také mluví srbsky! Předseda: Posl. Supilo praví, že řečník mluv srbsky. Plám se posl. Muačeviče, jak mluví?
Posl Chorvat Mažuranič Rakov
12 article
Posl. Muačevič: Chorvatsky Předseda: Konstatuji před sněmovnou, že posl. Supilo chtěl klamati předsednictvo. (Hlučná po- chvala na levici. Hlasy: Supilo lhal, je to špehouní Velká vřava.) Posl. Zagorac, který jako čalší řečník mluví taktéž chorvatsky, byl předsedou opětně přerušován poznámkou, aby zůstal u věci a nepronážel nespráv- ná státoprávní tvrzení. Konečně odňal mu předseda slovo za hlučného souhlasu na levici a ironického souhlasu Chorvatů. Také následující řečník posl. Budlsavlje vi byl předsedou opělně přerušován, což vzbudilo velké rezbořčení mezi Chorvaty, načež předseda prohlásil. e poslanec nemá zapomínati, že předsedovi přísluš ještě rozsáhlejší práva, než pouhé volání k pořádku Ve vhodné chvíli dovede prý užíti svých práv. Na to odňal řečníkovi slovo (llučná pochvala na levici irenický potlesk mezi Chorvaly) Ke slovu není již přihlášen žádný řečník; před- seda prohlašuje rokování za ukončené. (Pochvala Ref. Hoitsy vzdal se doslovu. Má se přikročiti k hlasování. Předseda sděluje, že přes 20 poslanců žádalo. by hlasovalo se dle jmen, ale až zejíra. (Křik na le- vici. Kdo patří k těmto 20 poslancům?) Čtou se pnena oněch poslanců, vesměs Chorvatů. (Velký ne- pokoj.) Předseda prohlašuje, že vyhovuje náležitě poža- davku jodnacího rádu. Sněmovna rokovala potom o rozšílení obo- ru působnosti správního soudu. Tato i předlohy zřízení kompetenčního soudu, úpravě pensijních poměrů stát- ních a municipálních úřadníků, a zru- šení Szaparova zákona přijaty v celku i v pedrobnostech beze změn. (Ilučná pochvala a pro- velávání „Eljen!“ ministru hr. Audrassovi.) Příští schůze bude zejíra. Na denním pořadu je i hlasování dle jmen o zalímném rozpočtu,3 čtení předloh, jež byly dnes schváleny v 1. a 2. čtení.
Posl Supit Zagorac Chorvat Chorvala Szaparův Chorvatsko Eljen
13 article
kráte týž problém. V úhrnném provedení klavírních koncertů přijde na řadu čtvrtý do G-dur. vedle pátého nejslavnější a od klavírní virtuosily nejvíce favoriso- vaný. Solistou bude v něm p. Jan Heřman. Závěrek koncertu tvořiti bude Haydnova čtvrlá symfonie, tak zV. „zvonečková“ dle cfektu, jímž začíná pomalá věla. Vstupenky na číslovaná sedadla po 2 K, n nečíslovaná po 1 K a na místa k stání po 60 h lze obdržeti v kanceláři Českého filharmonického druž- stva na Václavském nám. č. 53, I. patro. + Hudba chrámová. V neděli o 4. hod odpol zpívá v chrámu sv. Jindřicha primadona Národního divadla pí. Růžena Maturová „Ave Maria“, na- pal Louisi Lucci, a „O Maria“ od Jarom. Hrušky. + Symfonický orchestr pořádá již dncs v Plo- dinové burse „Griegův večer“, s programem v Praze neznámým. Lístky dostati možno u pp. F. A. Ur- bánka, J. Chadíma, J. Springera a V. Langmajera neb večer u pokladny. + „Ševčíkavo kvartetlo“ uspořádalo v Kodani dva koncerty s velikým úspěchem První večer vě- nován byl skladbám Beelhovenovým. Druhému kon- cerlu byla přítomna paní Griegová, vdova po nedáv- no zesnulém mistru E. Griegovi, se svými dcerami Paní Griegová, dojala a unešena podáním skladby svého zesnulého manžela, vřele děkovala umnělcům za jejich výkony. Kvartello odjíždí z Dánska d Anglie.
Heřman Haydnův Jindřich Maturová Marius Lucek Hruška Griegův J Chadím J Springer V Langmajer Beelhovenův Griegová E Grieg Václavský já Pla Praha Kodaň Dánsko Anglie Český filharmonický družit národní divadlo
14 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Mor. Z Oranu, 8. listopadu. (K. k.) O chodník s kožešinami, který nedávno dostal zásilku koži z Philippevillu, a jeden jeho dělník onemocněl morem. — V Cařihradu, 8. listopadu. (K. K. V Adalii na malo-asijském pobřeží onemocněla jedna osoba za podezřelých příznaků moru. = Vrah děti v Berlině zalčen. Z Berlína. 8. listopadu. Dnes odpoledne byl zde zatčen muž, jenž koncem července t. r. páchal útoky na déti a šest jich bodnými ranami do břicha nebezpečně zranil. Jest to knihtiskař Minow, epileplik, jenž se sám dostavil, aby se pomstil sestře a malce, které s ním špatně nakládaly. Když se hned z počátku pátralo po všech epilepticích, padlo podezření také na něj, ale udal policii, že v době, kdy se neštěsti stalo, byl na cestě k »Lokalanzeigru«, aby si koupil seznam míst. = Koslelní lupíči ve Francii. Z Remeše, 7 listopadu. Policie vykonala u čelných obchodníků st starožilnostmi domovní prohlodku, při níž zabavíla mnoho kostelních předmětů, o jichž původu nemohli obchodníci podati uspokojujícího vysvětlení. Policie však prohlašuje, že prohiidka tato nemá žádné sou- vislosti s krádežemi Thomasovy Ulupy.
Mor K K Minow Thomasův Oran Cařihrad Adalie Berlín Francie Remeš 7 listopad
15 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 8. listopadu. Spiknutí proti carovi. Dne 3. t. m. byl z Kyjeva do Petrohradu v bezpečném průvodu přivezen muž, o kterém se proslýchalo, že je vážný politický zločinee; vše ostatní bylo chováno v přísném tajemství. Teprve v Pehrohradě dáno na veřejnost, kdo zatčený jest a proč byl zatčen. Muž nazýval se z počátku Sporanským, potom Nikolajevem,e posléz ukázalo se, že je to Apollon Kruglikov, syn vyhoštěného šlechtice. Po prvé byl v Kyjevě zatčen pro členství kyjevského kruhu socialných rovolucionářů a organisace, která propagovala revoluci mezi kyjevskou posádkou. Po druh byl zatčen ve schůzi kyjevských socialných re- volucionářů 29. čce a vyšetřováním vyšlo n jevo, že jest organisátorem spiknutí proti ži- votu carovu, velikého knížete Nikolaje Nikola- jeviče a Stolypina. V Petrohradě bude postaven před vojenský soud.
Nikolajev Kruglikov Nikolaj Nikola Stolypin Praha Kyjev Petrohrad Pehrohrad
16 article
Žlutá kniha o Marokku. Dne 7. t. m. byla odevzdána v Paříž žlutá kniha o Marokku zástupcům ci- zího tisku. »Temps« přinesl ve zvláštním vy- dání podrobný obsah Žluté knihy, čítající 405 stran. Kniha pojednává o době od 13. ledna 1906 až do 21. října t. r. Do obsahu je za- řaděno 536 dokumentů, jež se dotýkaji všech pozoruhodnějších událostí marockých za nazna- čenou dobu. Zvláště zajímavé jsou někter zprávy vyslanců Bihourda a Rognaulta, jež se týkají akce německé diplomacie v Ma- rokku. Velmi obšírně se zabývá Žlutá kniha zavražděním dra. Mauchampsa v Marakeši. Nejčelnější jsou dokumenty v oddílu, pojedná- vajícím o událostech u Casablanky. Ze- jména se klade důraz na přátelštější ton, klerý zavládl mezi Francií a Německem pro casablan- ské příhody. Žlutá kniha s povděkem zazname- nává ochotu a zdvořilost p. Tschirschkyho, který prohlásil při zprávě o odeslání křižáku »Du Chayle«: »Vůči takovým událostem jsme všichni solidární. Nepochybujte o tom Za těchto okolností budete moci posouditi loyal- nost naší politiky.« Když berlinský vyslane Cambon poslal Tschirschkymu notu o bitce u Casablanky, odpověděl německý stát- ník: »Buďle ujištěn, že máte všechny naše sympatie « Poněvadž státní sekrelář odjížděl do Wilhelmshöhe k císaři, žádal ho francouzský vyslanec, aby projevil císaři vděčnost Francie za přátelské smýšlení, jež dal na jevo jeho za hraniční úřad v poslední době akce marocké Brzy na to dostalo se francouzské vládě v pro- memoriu německé vlády ujištění, že Německo uznává plné právo Francie zjednati si zadost učinění za události v Casablance a nebude klásti nijakých překážek jakékoliv činnosti francouzské v tomto směru. Dne 11. záři referoval Cambon ve své rozmluvě s Tschírsch ským, pojednávajícío náhradě pro poškozené Evropany v Casablance
Bihourd Rognault Tschirschky Cambon Evropan Maroko Paříž Ma Casablanca Francie Německo
17 article
Německý státní sekretář poznovu kladl důraz na snahu Německa udržeti srdečný poměn s Francií. Dne 24. září odeslal francouzský vyslanec ve Vídni Crozier notu rakousko- uherské vlády o zřízení francousko-špa- nělské policie v marockých přístavech. Vláda rakousko-uherská prohlásila, že přijimá na vě- domi dotyčné sdělení vzhledem k té okolnosti, že »force majeur« ospravedlňuje mimořádné kroky, o nichž se dá pro jejich provisornost souditi, že nejsou v odporu se smlouvou alge- cirasskou. Dne 27. září žádá Regnau!t mi- nistra zahraničních věcí Pichona, aby byla poskytouta marockému ministerstvu vojenství půjčka 1 millionu franků, aby se mohl vypla- titi žold vojákům, kteří by jinak páchali výtrž- nosti a přebíhali k Raisulimu. Pichon dal ihned svolení. Dne 11. září vydal Pichon oběžník zamezení podloudnictví se zbraněmi v Marokku. Dne 3. řijna podává Cambon zprávu o své roz- mluvě s Tschirschským, týkající se podloudnictv a pobytu franeouzských a španělských lod v marockých vodách, aby se zabránilo řáděn podloudníků.
Crozier Pichon Německo Francie Vídeň Maroko
18 article
Přípravy Američanů k válce s Japonskem. Z Washingtonu se oznamuje: Připravy pro všechny možné případy v Paeifickém ocenně zaujímají čas a pozornost vojenských i námoř- ních úřadů do té míry, že veškorá jiná práce byla suspendována v některých odvětvích obou departementů. Válečná nálada šíří se mezi voj skem i námořnictvem. Četní důstojníci chápou nyní okolnosti, které rozhodly, aby vyslány byly bitevní lodi do Tichého oceánu, a majíce takto zrak svůj otevřený, pozorují vývin události s nezměrným zájmem. Náhled, že dojde k válce, jest nepochybně pevně ustálen v myslích někte rých osob, jimž umožněno jest nabrati si in- formaci s vyšších míst o vládním stanovisku Jiní opět, zamítajíce hovor o válce a jsouce nakloněni věřiti, že k ní nedojde, prohlašují přes to, že nynější přípravy jsou ospravedlněny situací, a schvalují jednání presidenta Roose- vella pro jeho prozíravost. Na zvláštní rozkaz námořního departementu veškeré pracovní slly v loděnicích na atlantickém pobřeží jsou za- městnány přes čas, aby bitevní lodi, určené k odplutí do Tichého oceánu 15. prosince, byly k cestě té připraveny; každá jiná práce pro přítomnou dobu jest odložena. Úřady signálníeh sborů věnovaly se výhradně přípravám na za- vedení elektrických aparátů na opevnění Subig Bay, nové námořní stanici na Filipinách. Pre- sident Roosevelt prý přímo naři- dil, aby opevnění ta byla usp- šena. Bitevní lodi, jež určeny jsou pro cestu do Tichého oceánu, jsou rovněž zaopatřovány novým elektrickým zařízením pro střelbu. D
Američan Roos Japonsko Washington Tichý oceán Filipíny Pre Big Bay
19 article
Subig Bay posílána jsou nová děla, podmořské lodi a miny. Byly již uzavřeny kontrakty na dodání 50.000 tun uhli, jež má býti dodáno na Filipiny. Námořní departement, který vždy podával veřejnému tisku tolik zpráv, obrátil taktiku a tají vše, co vykonáno bylo v zájmu pokroku příprav k odplutí lodí. Také okolnost, že prováděno jest rekrutování vo jinů a námořníků s větší energií než jindy, jest významnou a zdá se nasvěd- čovati domněnce, že vláda pomýšlí po- staviti obrannou sílu svou jak po- zemní, tak i námořní na válečný stav- va Filipinách nalézá se dnes 16.000 vo- jínů. Rozhodnuti presidentovo, vyslati válečné lodi do Tichého oceánu, mělo svůj původ v znepokojujících informacích, zaslaných vojen- ským departementům vládními důvěrnými agenty z ciziny. Není nejmenší pochybnosti, že námořní úřady obdržely zprávy, nasvědčující, že Japonsko všemožně se namáhá postavili svoji vojenskou i námořní moc na válečnou nohu a že zprávy téhož smyslu došly i do válečného departementu. Zprávy zmíněné ozna- mují velké nákupy válečných zásob jež Japonci učinili v Anglii, Franeii a Německu. Námořní úřadníci, vyslaní do Evropy, aby tam nakoupili torpeda pro válečné lodi Spojených států, pře- svědčili se, že Japonci učinili zde zakázky své před nimi v ohromném množství na tytéž vá- lečné potřeby. Filipiny dla zpráv oněch úřad- níků jsou zaplaveny japonskými zvědy, z nichž značnou část tvoří ženy z polosvěla. Ve vnitř- ních částech Japonska zřízeny jsou táborya vojsko jest téměř se zimničnou horlivosti evi- čeno. Cizincům, kteří navštíviti chtěli vnitrozemi Japonska, nebýlo to vůbec dovoleno. Nestalo se to sice zjevně nebo přímo, ale byly jim kladeny do cesty takové překážky, že to vůbec možno nebylo. Japonsko mimo nepatrné časti pobřeží slalo se náhle opět uzavřenou zemí.
Japonec Filipíny Tichý oceán Japonsko Anglie Německo Evropa spojený stát Big Bay
20 article
Všechna tato a mnohá jiná oznámení stejného charakteru zaslána byla vládě z hodnověrných pramenů. Vláda po zralém uvážení musila při- jiti k závěrku, že Japonsko hotoví se k opět- nému nepřátelskému zápasu. Proti komu? Vý- sledkem úvah vlády Spojených států o télo otázce bylo rozhodnuti, vyslati válečné loďstv do Tichého oceánu a vykonati všechny válečné přípravy tak, aby Spojené státy, jež nejspíše nebudou v možném nastávajícím boji útočníkem, nebyly překvapeny nepřipravené. Kněz vyobcován z církve. Papežská encyklika vyžádala si první obět — v Bavorsku. Virepurský biskup dr. Schlö vyhlásil nad beneficialem dr. Engestem vyobeo- vání z církve, protože uveřejnil několik bibli- ckých kritik a nechtěl v příčině jich podrobiti se bezpodmínečně stanovisku encykliky, vyža- duje si času na rozmyšlenou. Vyobcování stalo se dle dobrozdání 80letého profesora a býv. učitele Engestova, Ant. Scholze. Klerikální ústup. Kolínský kardinál Fischer zrušil zákaz přednášek profes. bohoslovecké fakulty v Bonnu, Schroera. Jak známo, chystala se vláda pruská proti kardinálu zakročiti pro tento zákaz jeho.
doktor Schlö Engest Engestův Antonín Scholz Fischer Japonsko spojený stát Tichý oceán Bavorsko Bonn
21 article
Demonstrace proti Vilému II. Socialisté londýnšti konali včera veliký tábor lidu, na němž vůdce socialistický Hynd- mann prohlásil, že odsuzují návštěvu německého elsaře v Anglii. Budou po jeho pří- jezdu demonstrovati proti je h návštěvě. Dokáží císaři, co o něm soudí, že dal Karla Liebknecht odsoudřti k tak krutému tres tu dlouhého vězení. Okresní porady učitelstva škol pražských.
Vilém II Liebknecht Anglie
22 article
Konference učitelstva škol měšťanských. (Dokončení.) Následovalo pohnuté, na některých místech hu- moristicky, ale na jiných tuze živě vedené rokován o úpravě postupu učitelstva na školách měšťanských Referoval uč. Velický zcela věcně probral celou otázku, upozornil na momenty sporné a navrhl následující návrh, vyšlý z jednání zvláštní komise »Pro učitelstvo král. hlav. města Prahy zřízeny buďte dva zvláštní slatuty učitel. osob a to: statua učitelů a status učitelek obec. i měšť. škol dle ná- sledujících zásad: 1. Osoby učitelské jsou rozděleny v těchto statutech do skupin: A) na obec. školácl působících, B) na měšťansk. školách působících. 2. V každě této skupině osoby učit. jsou rozděleny dl své služební hodnosti do kategoril, ledy ve skupině A): a) zatím. učitelé II. třídy extra statum, b) zatím učitelé II. třídy na system. místech, c) definitivní učitelé II. třídy, d) zatímní učitelé I. třídy, e) defini- tivní učitelé 1 třídy ad personam nebo na system místech, 1) definitivní řídící učitelé; ve skupině B) a) výpomocní na čas potřeby (se zkouškou pro měšt školy), b) zatímní učitelé měšť. školy extra statum, c) zatímní učitelé na místech system., d) defin učitelé měšť. školy, e) ředitelé měší. školy Totéž platí o statutu učitelek. 3. Na dlvčích ško- lách buďte ustanovovány pouze učitelky s platnost do té doby, dokud nebudou zákonem připuštěny k vyučování ve všech třídách chlap. škol (minoritní votum učitelek). 4. Místa výpomocných učitelů a uči- telek buďle zrušena a přeměněna na místa skupiny A), a) (jak tomu je ve Vídni).
Praha Vídeň
23 article
5. V každé kategorii, vyjmenované ve skupině A) seřazeny buďte učitelské osoby dle svých slu- žebních let vůbec, ve skupině B) dle součtu let slu- žebních vůbec a let od zkoušky způsobilosti jen pro měšť. školy. Ve sporných případech rozhoduje delší praxe na měšť. škofe. 6 a) Při povyšování ve skupině A postupuj vždy službon nejstarší učitelské osoby z kategori nižší do vyšší, žádně nepomíjejíce, vyjma případy. že by některá z kategorií dočasně nebo trvale po- minula. Totéž ve skupině B. b) Při stejném stáří služebním učit. osob, které mají nárok na povýšení vybéře městská rada tu, která se jí zdá nejzpůsobi- lejší. c) Při veškerém povyšování béře se zřetel to- liko k těm osobám, které na pražských školách nej- méně dva roky působily. 7. a) Doplňování skupiny A děje se absolventy učit. ústavů nebo učiteli, kteří nejdéle 10 let po zkoušce dospělosti při škole působili, b) Není záva- dou, aby zavolána byla k činné službě osoba, která v době od jejiho přijetí v řadu pražského učitelstva do skutečného povolání k činné službě v Praze de- sátý rok své služby překročila. e) Doplňování sku- piny B děje se postupem zkoušených pro tyto školy z kalegorie A e) dle součtu služební doby vůbee s lety vyplynulými po zkoušce pro školy mě- šťanské.
Praha
24 article
II. Návrhy na uvolnění postupu pražského uči- telstva. 1. Školy obecné v Praze, spojené s měšťan- skými pod jednou správou, buďte rozděleny a příšte nebuďte takové spojené školy zřizovány. 2. Školy pražské, které mají u většiny tříd pobočky, budte v samostatné rozděleny. 3. Buďte zřízovány tak zv IV. ročníky při měšťanských školách a týdenní po- čet bodin buď učitelstvu měšťanských škol tak upra- ven, jak se toho po šest let domáhá. 4. Paralelky při 80 žácích po minulém tří'etí bez ohledu na cel kový počet žatetva buďte definitivně zřízeny. 5. Z ímní učitelé II. třídy buďle po zkoušce. Referent pozdržuje se zvláště u odstavce, kde žádá se, aby doplňování počtu učitelstva dělo se učiteli, kteří nejdéle 10 let po zkoušce dospělosti při škole působili, a upozorňuje, že musí pražské učitel- stvo tím více na tomto požadavku státi, čím více organisace učitelská (Z. Ú. S.) usiluje, aby Praha byla dostupna všemu učitelstvu vůbec. Tento požadavek nazývá referent horrentním a domnivá se, že by při jetí této zásady zabilo školství pražské. Navržený status má za účel, aby v okresní a městské radě. kde nebývá dosti energie a dosti pochopaní pro řádné upravení postupu, měli po ruce voditko, dle něhož by kruhové rozhodující při ustanovování učitelstva mohli zaříditi své jednání. Předseda okr. insp. R. Jedlička resumujea dělí požadavky logicky podle toho, jsou-li adreso- vány na úřady nebo vyžadují-li zménu legislativní.
R Jedlička Praha
25 article
Upozorňuje pro vyvarování omylu, že na statusa přednesený návrh o postupu možno sice pohližeti jako na přání učitelstvem pronesené, ale nikoliv jako na diktát, určující, že úřady školní a městská rada mus i dle statu se také vždy při obsazování říditit Proti zásadě, aby při postupu učitelstva škol měšťanských vedle služební doby vůbea počítána byla také doba od vykonané zkoušky způ- sobilosti pro školy měšťanské žádal uč. A. Z no- jemský, aby počítána byla pouze léta služební. Proslovil při té příležitosti obsáhlou a pozoruhodnou řeč, v níž shrnul genesi celé této otázky. Status má býti řádem, a ten nemá činiti níkomu křivdu. Proto má býti založen na podkladu věcném, přírozeném, má šetřiti dosavadních práv a vyrůstati z půdy zákona a má vyhovovati re- elním poměrům a možnosti. Počítání let od zkoušky pro měš!. školy je jednostranné nazírání a navrho- vané zásady prujevují přílišnou strannickost Status má sestaven býti tak, aby co nejvíce právní posta- vení veškerého učitelstva zajistil a chránil. Vykazu- je-li slatus křiklavé nespravedlnosti na jednollivcích, jeko je v návrhu komise, je návrh nepřijatelný. Podle návrhu křivdí se jednotlivcům i tak, že s prvních míst by musili nazpět až na 40 místo a jednotlivci poškozují se až o 500% (pět set! míry postupově.
26 article
Návrh směřuje k tomu, aby uplathovaly se nároky mladších Zákon přisuzuje zvýšený plat, přídavky, zvýšení a vůbec všechna práva učitelům bez ohledu na du- tum vysvědčení od té chvíle, jakmile učitel na mě- šťanskou školu byl dosazen, tedy zákon uznává, že práce na obecné škole je stejné hodnoty jako na mě- šťanské. Možno, a je spravedlivo, přisouditi zvýšenou cenu dlouhé praxi na měšt. škole, ale nikoli době o vysvědčení. Návrh nikdy nebude jednomyslným pro- jevem všech nás učitelů pražských a poškození musí se brániti. Žádám, abyste nedali hlasů návrhu tak nespravedlivé.nu. (P'otlesk.) Uč. Fr. V. Moravec děkuje řečníku za mužné obhájení práv starších učitelů a promlouvá o význa- mu a účelu statu. Status spravedlivě upravenýa všemi učiteli jednomyslně uznaný má zameziti ob- cházení a protekcivnářství, poněvadž se úřadům o po- stupu rozhodujícím jednohlasně přijatým statutem dá jasná diroktiva, jak si učitelstvo postup předsla- vuje. Praktickou cenu může míti arci jen statut jedno- svorně všemi učiteli uznaný. Vypracuje-li se však status na principech, s nimiž jistá čásť učitelstva ne- může projeviti souhlas, zůstane i po vydání statulu stav předešlý, t. j. právní nejistola, ktorá ohrožuje i sociální postavení učitelstva a nutí k obcházení. Přimlouvá se za požadavek, aby počítána byla slu- žební léta vůbec a jako druhá složka eventuclně léta praxe na měšť. škole a žádá zvláště učitelky, aby k návrhu se přidaly.
František V Moravec
27 article
Slč. Fr. Anýžova zdůrazňuje svrchu ure- dené minoritní votum učitelek a žádá, aby na dív- čích školách byly ustanovovány výlučně jen ředitelky a nikoliv ředitelé do té doby, než legislativně bude dovoleno, aby učitelky směly vyučovati ve všech tří- dách škol chlapeckých. K apelu uč. F. V. Moravce, aby učitelky hlasovaly na prospěch starších učiteln ve smyslu jeho návrhu, připomíná, že se navrhovatel tentokráte sice dovolává útlocitu učitelek, ale že sám nikdy nepoužil ani svého péra, ani své výmluvnosti na obhájení práv učitelek, ba naopak, že jim akce jejich kazil. (Veselost. Souhlas u učitelek.) Návrh komise se většinou hlasů přijímá, Učilelky ohlásily proti návrhu tak vřijatému minoritní votum, revněž uč. Znojemský jménem některých star- ších učitelů. Mělo býti jednáno dále o neomezeném přijímání učitelstva venkovského do Prahy a byla přihlášena řada řečníků pro i proti. Dostala se ke slevu pouze slč. Anýžova, která vřele doporučo- aby učitelé z venkova bez ohledu na služební stáří byli do Prahy přijímáni a označovala tento způsob za jedině spravedlivý. Avšak k debatě a roz- hednutí o této pricipiální otázce nedošlo, ježlo se uznalo, že řešení otázky té patři na konferenci spo- lečnou. Návrhy, týkající se zřízení personálního sy- stému, reformy měšt. škol a volné konkurence, při- jaly jednohlasně.
František Anýžův F V Moravec Praha
28 article
O vyučování chemii jako samostatnému před- mětu referoval řed. Lad. Werner. Přijat návrh. aby na měšť. školách vyučováno bylo chemii jako samostatnému předmětu vzhledem k velikému po- kroku průmyslu chemického a doporučuje se zřizo- vání chemických pracoven. Jménem komise pro zlí- zení bolanické zahrady navrhoval ref. uč. Josef Rohlena, aby vedle zahradníka při Hízení za- hrady byl odborný znalec. K rozšiření známosti kvě- teny, aby použito bylo některých pražských sadů, jakož aby zakládány byly ve čtvrtech odlehlejších za- hrádky nové. Přijato Po vřelém poděkování předsedovi za obezřeln řizení rušných a obtížných porad, předneseném ře- dítelem drem. Roušarem, byly porady upřím- ným doslovem c k. inspektora R. Jedličky skon- čeny.
Werner Rohlen Roušar R Jedlička
29 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Kterak si Němci představují mužnou a čestnou dohodu s nimi, k tomu zaznamenáváme ze společné voličské schůze zemských poslanců dra. Schückera a Leglera v Liberci nové po- znatky, kteréž se se starými ovšem na vlas sho- dují. Když byl nanejvýš nenávistným tonem proti Čechům probral letošní zasedání sněmovní, přistoupil dr. Schücker k olázeo volební opravy sněmovní. „Bez součinnosti Němců,“ pravil šle- chetný německý muž, „není v zemském sněmu možnou žádná volební oprava, z toho vyplývá pro německé poslance závazek, současně se změnou zemského volebního řádu zasaditi se o změnu zemského zřízení ve smyslu národ- ní autonomie a rozdělení správ národnostním rozlišením s veške- rou rozhodností. Přípravné práce k tomu vykonati má nově utvořený pracovní výbor ně- mecký. Bude-li toho účelu dosaženo, můžeme se nadíti klidného, od jha českého násil- nictví (!!) a s ním spojených škodných ná- sledků na poli kulturním i hospodářském osvo- bozeného dalšího vývoje naší národnosti. Př tom nám musí býti jasno, že Rakousko, jaké bývalo za časů císařovny Marie Terezie a císaře
Němec Čecho Schücker Marie Terezia Liberec Rakousko
30 article
Josefa II., je to tam, že žijeme v novém Rakou- sku, v němž musíme míti na zřeteli především zájmy našeho lidu, ve kterémž však pouká- záni jsme také jenom na svou vlastní sílu lido- vou atd.“ Také poslanec Legler zmínil se o vo- lební opravě zemské i prohlásil se zvláště z národnostních důvodů proti za- vedení všeobecného, rovného hla- sovacího práva do zemského volebního řádu. Také podle Leglera nemůže býti bez spl- nění základních požadavků němockých ani řeči o nějaké volební opravě. Tyto požadavky musejí býti ode všech Němců na zemském sněmu pro- hlášeny a proto by se prý doporučovalo svolání německo-nacionálního lidového sjezdu za tím účelem. V resoluci potom přijaté bylo uloženo německým poslancům zemským, aby provedení volební opravy připustili jenom s podmínkou junetimu reformy s národní autonomií. Nutnost volební opravy uznána, avšak resoluce vyslovuje se rozhodně proti tomu, aby všeobocné rovné volební právo, jak jest podstatou říšského vo- lebního řádu, bylo zaváděno také do zemského řádu volebního. Základem zemského volebního řádu musí prý zůstati zastoupení zájmové, bez národní autonomie není však žádné volební opravy. Potud Liberčané a jejich poslanci. Jest
Josef II Legler Němec nový Raka