ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 87485490-7683-11dc-ac15-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 32 celkem · entity: place 50, org 9, person 118, work 5
1 masthead
Ročník XXXXVII.
2 masthead
V Praze, v sobotu 9. listopadu 1907.
Praha
3 masthead
Číslo 310.
4 article
Na ranní a odpol. lIatr předplácí sn v Praze v zdmfnistraci nn mřsír . . . . . na čtvrt leta . . . . 6 K — h s dvojí donáškou na čivt 1a . . . . 7 K Eok ve filialkácha na měsíe . . . . . . 2 K 80h Poštout na neěsic
Praha 1 a
5 article Berr lela . . . . 9K ao
Berr lela . . . . 9K ao s dvojí zásilkon na ptěsíc . . .. natv . . . K o
6 article Po půldruhém roce.
Po půldruhém roce. O svatodušních svátcích minulého roku uveřejnil vídeňský úřadní věstník vlastno- ruční listy panovníkovy, jimiž povoláno bylo ministerstvo nynější, jež možno již nazvati prvním ministerstvem Beckovým, protože dle souhlasných zpráv vídeňských částečná jeho krise, jež vznikla před 14 dny, po věcné stránce jest odklizena a již pozejtří předloží předseda ministerstva panovníkovi návrhy ve příčině částečné obnovy kabinetu. Dle toho bychom stáli bezprostředně před příchodem rekonstruovaného ministerstva, jež bude nadále druhým ministerstvem Beckovým. Změny týkati se budou obou ministrů krajanů, českého a německého, dále mini- sterstva obchodu, pak orby, kromě toho při- bude nový ministr bez portefeuillu jakožto čekatel nového ministerstva veřejných prací kteréž se příště zřídí, a bezpochyby i mi- nistra zemské obrany. Prvých pět změn ministerských souvis jednak s odstoupením posava dních českých ministrů, jednak s danou politickou situací změna v ministerstvě zemské obrany pak vznikla z příčin zvláštních, s předešlými ne- souvisících, pročež se jí tuto dále nemíníme zabývati. Osobní stránce změn ministerských se pro tentokráte tuto také ještě vyhneme, protože ani v tomto okamžiku ještě se nezda býti konečně vyřízenou, a jest tudíž možno, že ještě průběhem zejtřejšího dne ocitnou se v ministerském seznamu některá jiná jména, než dnešní zprávy vídeňské udávají.
Beckův
7 article
Tolik však jest již na jisto postaveno, že v obnoveném ministerstvé Beckově zastou- peny budou dvě politické skupiny, kteréž dosud stály mimo ministerstvo, a si ce strana křesťanských sociálůa českých agrárníků; ona dvěma, tato jedním ministrem. V tomto směru přivedla tudíž nynější změna ministerská sesílenou oporu vládě v kruzích parlamentních a to pro úkol, jejž jest radě říšské vykonati ještě do vánočních svátků — totiž schválení rakousko-uherského vyrovnání, jak je smlu- vily vláda vídeňská a pešťská. Přesněji však vysvitne dosah nynějších změn ministerských, rozpomeneme-li se na poslání, kteréž bylo vzneseno na první ministerstvo Beckovo a na okolnosti, za ja- kých se to stalo. První ministerstvo Beckovo povoláno bylo, jak známo, ještě za trvání kuriátní soustavy volební. Jedním z předních úkolů jeho bylo provedení volební opravy na zá- sadách všeobecného volebního práva. Bylo to ministerstvo smíšené: úřadnické a parla- mentní. Než se uvázalo veřejně v úřad svůj. provedla bezprostředně před tím, než jmena ministrů se octla v úřadním listě, bývalá sněmovna poslanecká osvědčení proti Uhrám, protože tamní koaliční vláda si dala schváliti vlastní uherský, třeba že s rakouským (spo- lečným) totožný celní tarif. Voláno tehdy ve sněmovně poslanců po »svornosti« a »spo- lečném postupu« — proti Uhrám. Již tehdy. kdy ještě nebylo širší veřejnosti známo, zda se podaří bar. Beckovi sestaviti ministerstvo,
Beckův Beck Uhry
8 article
ač před osvědčením sněmovny patrně již byly všecky přípravy pro jeho ministerstvo hotovy, ohlašoval jeden z vídeňských časo- pisů ze zákulisního vyjednávání s baronem Beckem, že zemský hejtman tyrolský, bývalý předseda poslanocké sněmovny a předseda katolického centra dr. Kathrein řekl bar. Beckovi, že by splnění českých po- žadavků sjednotilo všechny ně- mecké strany k odporu a že by učinilo každou vládu nemožnou. My jsme na to dne 1. června 1906 pravili: Ano, jsme a vždy budeme pohotově hájiti s veškerým důrazem hospodářské zájmy proti každému a tudíž i proti Maďarům, ale ne- dáme se angažovati za pomahače, který by byl při nejbližší příležitosti odkopnut, až by si vytahováním horkých německých kaštanů popálil prsty. Žádáme dříve zabezpečení ne- rušené národní existence a navrácení národ ních práv. Žádati na zástupcích národa če- ského, aby na čas odročili své požadavky národní, svědčí o neznalosti smýšlení a proudů v národě našem. Nevyřídí-li se otázka česká, zůstanou marny všechny pokusy vnésti po- řádek do chaosu, v němž tato říše po tak dlouhou dobu již se potácí. Když pak jména nových ministrů byla ohlášena, pravili jsme: Pro nás ostatně ani sliby ani projevy ve příčině vládního pro gramu nebudou směrodatnými, my budeme nové ministerstvo posuzovati tak, jako jeho předchůdce dle skutků a činů jeho Tomuto směru zůstali jsme věrni a se- trváme při něm i budoucně, nechť změna ministerská dopadne jakkoliv.
Beck doktor Kathrein bar Maďar poslanocký sněmovna
9 article
Program prvního Beckova ministerstva nejpřesněji svého času vytkl orgán dra. Der- schatty: »Úprava poměru k Uhrám, volebn oprava, národní dorozumění« a dodal: »Ne- budou-li se národní otázky ihned slučovati s nejbližšími úkoly politickými, což ovšem není vyloučeno, pak by kabinet i parlament byly s to vytvořiti silnou posici proti Uhrám. Parlamentní stranya ministři nejsou ve věcech národních vázáni nijakými úmluvami a sliby, mají volnou ruku.« Podobně pravil tehdy dr. Kramář po vstupu dvou našinců do mi- nisterstva: Jinak jsme úplně volni, na žádnou stranu nevázáni. Nikoho z nás nenapadlo odstaviti požadavek, aby se vyhovělo našim potřebám; mým osobním přáním bylo by, aby účastenství zástupeův obou národností v kabinetě urovnalo cestu k poctivému, ná- rodnímu vyrovnání. Nová vláda, pokud se týče předseda je í bar. Beck zahájil činnost svou odvoláním vyrovnacích osnov a prohlášením, že nutno všecek soubor vyrovnací znova vyříditi, při čemž zejmena strana Luegrova dávala na jevo silně bojovnou náladu protiuherskou a v tomto dojmu ostrého zápasu udržována byla veřejnost až do okamžiku, kdy se shodli bar. Beck a Wekerle o nových úmluvách vyrovnacích. Než se to stalo, provedena volební oprava dle zásad všeobecného práva hlasovacího, ovšem že se zřejmými výhodami pro Němce, a při nových volbách na to ná sledujících nastaly vážné změny ve skupen- ství posavadních stran, na radě říšské za stoupených. Zvláště silně dostavila se strana kře
Beckův doktor Kramář Beck Luegrův Němec Uhry
10 article
sťanských sociálů, vedle ní pak zmohutněla i německá strana agrární. České volby oslabily stranu svobodomyslnou a rozmnožily mímo ostatní zejména stranu agrární a kle- rikální. Účinky tohoto přesunutí sil parlament- ních dostavily se — ne sice hned, jak byla nová rada říšská svolána — ale až nyn v podzimním pokračování zasedání, a když zatím dokončeny byly úmluvy o vyrovnání s Uhrami. Z vývoje událostí posavadních sleduje, předně že bojovná pósa proti Uhrám, pů- vodně okázale předstíraná, tak vybledla, že i křesťanští sociálové vstupem do druhého ministerstva Beckova dávají na jevo svůj souhlas s výrovnáním. Při tom všieci Něme postupují jednotně a za vedení svého 12člen- ného výboru. Podobný postup dal se očeká- vati již od toho okamžiku, kdy Vídeň do- spěla ke smíru s uherskou koalicí. Obě tyto okolnosti nasvědčují tomu, že obnovena byla i bývalá shoda mezi táborem maďarskýma německým; a nynější sesílení parlamentního postavení druhého ministerstva Beckova a zabezpečení rakousko-uherského vyrovnání není leč dokonáním základní oné shody.
Uhry Vídeň
11 article
Ostatním národům zůstaveno bylo, abs sami vystihli, jak se zachovati. Chorvaté národnostní poslanci uherského sněmu po- chopili situaci ve smyslu nutné sebeobrany. Slované této poloviny soustátí dosud jsou na rozpacích, zda mají doufati v užší jakousi svou shodu se zdejšími Němci, či mají-li če- liti smluvenému vyrovnání tuhou oposicí, aby si čestný a důstojný smír vybojovali. My máme za to, že v té příčině musí nastati jasno zejmena v táboře českém dříve ještě než se v radě říšské vyřídí osnovy rakousko- uherského vyrovnání, protože po tom pravdě podobně nastoupí třetí ministerstvo bar Becka, ještě více vybarvené ve směru, jenž dvěma členy strany křesťansko sociální nyn již ostřeji vystupuje. A za tu stranu pro- nesena byla i výše vzpomenutá slova Kath- reinova proti — naším potřebám.
Chorvat Slovan Němec Beck Katha křesťanský sociální nynamo
12 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna- (Schůze 31.) (Pavodní teleče zpráva » Náro Listůs.) Teprve o 1/412. hodině mohla býti dnešní schůze zahájena, protože poslanci nedleli v za- sedací síni, nýbrž ve velkém vestibulu, kde pře- třásaly se zprávy, právě tam kolující o minister- ské krisi. Schůze byla krátká — byla skončena již o 3 hodinách odpoledne. Obsah její jest vel- mi hubený. Zamitnut návrh dra. Adlera, by sebůze byla hned skončena vzhledem na neho- tovost ministerské lavice. Byl to návrh zajisté včasný a byl by býval přijat, kdyby jej byl podal příslušník strany jiné, nežli sociálně-demokra- tické. Zahájena byla rozprava o třech pilných ná- vrzích na podporu rodinám záložníků, povola- ných na vojenské cvičení. Dospělo se až ke generálním řečníkům. V úterý se věc tato vyřídí. Vyrovnací výbor se odročil na dobu ne- určitou.
Náro Listůs Adler poslanecký sněmovna
13 article
Z Vídně, 8. listopadu. (K. k.) Předseda dr. Weiskirchner zahájil schůzi o 11. hodině 30 minut dopol. Mezi došlými spisy jsou pilné návrhy poslanců: Schuhmeiera a s. na nábradu vo- jákům, kteří byli povolání na vojenské cvičení: — Schrammela a dra. Rennera a s. na opa- tření proti drahotě potravin; — Gostincra a s. na upravení služebních poměrů st. sluhů: — Erba a soudr. na st. pojišťování starobní a invalidní, jakož i zlepšení postavení stát. zřízenců; — Reich- städtera a s. o poskylování podpor chudým ro- dinám záložníků, kteří povoláni byli na cvičení. Návrhy podali poslanci: dr. Licht a s., aby báňské záležitosli byly vyloučeny z min. orby a při- kázány min. obchodu, nebo veřejných praci, které by se zřídilo, dále návrh na změnu zákona o zří- zení a okruhu působnosti baňských úřadů; — dra. Srba a s. na jmenování soudních kancelářských úřadníků a vykonavatelů z kruhů absolventů střed- ních škol a o upravení jejich služebních poměrů. Dolazy podali poslanci: Choc a s. po orga- nisaci osobního úvěru st. úřadníků a zřízenců; — dr. Licht a s. po zvýšení platů důstojníků spo- lečné armády a rak. zemské obrany: — šl. S tran- ský a s. po výjimečné justici proti židům v Opavě a neslýchaném osvobození žida dra. Berla zvlášť; — Němec a s. po chování se okr. hejtmana dra. Siegla v Mostě; — dr. Herold (z Mostu) a s. po stavce školních dělí v Lomu.
doktor Weiskirchner Schuhmeier Renner Reich Licht Srba Choc Berl Němec Siegl Herold Vídeň Erba Opava Most Lom
14 article
Posl. dr Adler prohlašuje k formálnímu ná- vrhu: Poslanecká sněmovna nalézá se v situaci ve- lice pozoruhodně. Máme jednat a máme před sebou ministerskou lavici, o níž nevíme, jak má být ob- sazena. Politická krise odehrává se za zády poslanecké sněmovny. Nelze, aby sněmovna cho- vala se k těmto zjevům tak, jakoby je neviděla. Po- ukazuje na podané pilné návrhy, jež mají býti pro- jednány vážně, jak vážné jednání bude možné. Ne- byly snad podany, aby tvořily španělskou stěnu pro vyjednávání různých stran o vstup do vlády. Navrhuje konec schůze. Návrh propadl. Ministr vnitra bar. Bienerth odpověděl na Ellen- bogenův dotaz po stanovisku min. vnitra k otázce jmenování sekundárních lékařek a po postupu žen- ských lékařů na uprázdněná místa v pravidelném pořadí, že v organismu vídeňskýcb nemocnic vůbec není pravidelného postupu jednotlivých lékařů na uprázdněná místa, nýbrž volí se z uchazečů nejlepsí a nejzpůsobilejší. Za takových okolností není ani proti jmenovaní lékařek sekundárními lékaři žádné námitky. Sněmovna projednává pilné návrhy Steine- rův, Winarského a Reichstädtera na placení náhrady rodinám povolaných náhradních zálo žníků Posl. Stainer považuje tuto olázku za povinnost poslanecké sněmovny. Finančně ji lze řešiti, je k tomu třeba jen tří milionů, z čehož jeden připadá na Uhry. Bude hlasovati proti pilnému návrhu so- ciálních demokratů, žádaje za schválení svého návrhu.
Posl Adler Bienerth Ellen Stein Winarský Reichstädter Stainer Uhry poslanecký sněmovna
15 article
Posl. Wiuarsky pohřešuje ve sněmovně ministr zemské obrany. Vysvětluje zásadní slanovisko so ciálních demokralů proti systému militarismu. Soe. demokraté považují za svou povinnost pečovati o zmírnění břemen militarismu. Líčí, jak poškozovány jsou široké vrstvy obyvatelstva povoláváním ke bran- nému cvičení. Účelem pilného návrbu sociálních dem kratů je, dáti povolaným záložníkům za jistých podmínek zákonné právo na náhradu za výdaje námahu, na však almužnu, jak chtějí svými návrhy Steiner a Reichstä lter. Obhajuje předlohu soc. de- mokratů proti Stemnerovým výtkám a žáda za schvá- lení pilnosti, (lllučná pochvala mezi sociálními de- mokraty.) Posl. Relchstädter dovozuje, že třeba zmírniti aspoň břemena nynější vojenské organisace, nelze-i ji odstraniti. Vzpírá-li jim sama mladež, oč horší je teprve situace záložníků. Líčí zevrubně těžké újsny. jež maji dělník, rolník a živnostník z branných cvio čení a ptá se, kdo má se starati o strádající rodiny záložníků, povolaných na vojenská cvičení? Obec se zdráhá tak učiniti a návrh na moravském sněmě, aby záložníkům dostalo se podpory od země, neměl úspěchu. Žádá za příslušnou předlohu a jeji přiká zání brannému věboru. Probíraje pilný návrh soe. demokratický, vyslovil se jaksi proti jeho tendenci. Chce. aby podpora byla vyplácena přímo rodině.
Posl Steiner lter Stemnerův
16 article
Ve Vídni, 8. listopadu.
Vídeň
17 article
V drobněm prodejít rnaní číslo o pobě . odpoledni Ve slialkách na venkově ranuí čislo. 10h odpolední . Inserát plati se hokové rapřed. Fřečplacení a inserty příjíná sdmini strace v Marianské ulici č. 3. Tam nacházejí se též rrdakee tiskárna a ezpodice „Nil odnich Listů- Rukopisy se novrnesjí.
Nil
18 article
Konečně žádá za schválení pilnosti návrhu. (Po- chvala.) Posl. Prokoš praví, že se členy svého klubu ne- může poslaviti se proti předložení pilných návrhů. Pilný návrh Steinerův ukáže se v pravém světle, připomeno-li se, že klestanští sociálové o posledních všoobecných volbách říšských mnoho osob k volbě oprávněných připravili o lasovací právo jen proto, že jim byla poskytnuta nějaká podpora. Socišlní de- mokraté jsou zácndními odpůrci militarismu, ale při tom snaží se ulehčiti vojenskou službu všem obětem jeho. Proto navržena byla náhrada všem potřebným záložníkům, povolaným na vojenské cvičení, resp. jich rodinámm. Záložníci bývají po čas cvičení vydáni v šanc velikým šikanám a představení zacházejí s ni- mi nohumanně.
Posl Prokoš Steinerův
19 article
Zprávy z manévřiště znějí často jako buletiny z bojiště. Brojí proti nedostatečné kvaliíikaci vojen- ských lékařů a proti způsobu, jakým se u vojska zachází s nemocnými. Manévry a cvičení ve zbrani, drabá to hra se živolem vojáků, jsou malou válkou v míru, a mino to zcela zbytečny, tvrdí-li se stále, že poměry k cizím státům jsou dobré. Schvátí-li sně- movna pilný návrh řečníkův, v němž obsaženy jsou zcela určilé návrhy na výši a podmínky podpor, pro- jeví dobrou vůli přispěti skutečně ku pomoci zálož- níkům a jejich rodinám. (Pochvala mezi sociálními demokraty) Posl. Fresl dožaduje se zcela určitých návrhů na rovmné postavení vojáků s ostatními st. občany, zvlášt pokud jde o spolčovací, shromazďovací a volební právo. Nárok záložníků, aby doslalo se hmotné pod- pory jim a jejich rodinám, není nový, a jednalo se o něm již několikráte. Nejtíž bývá postižen záložnik cvičením ve zbrani. Rád by, aby při povolání na cvičení přihlíželo se u zemědělského obyvalelslva na dobu sklizně, u průmyslového k tomu, aby nebyli povoláváni na cvičení v době svého hlavního zamněst- nání. Se záložníky, vělšinou to staršími lidmi, za- chází se nepotřičně. Stane-li se záložník u vojska mrzákem, nenapadá nikomu, aby se o něj postarul.
Posl Fresl
20 article
Třeba poskytnouti podpory. V trůnní řeči byl ohlá- šen příslušný zákon, avšak — dle řečníkových infor- mací — představuje si vláda řešení této olázky tak, aby v jednotlivých okresích utvořily se z obyvalelstva spolky, jež by z příspěvků svých členů tyto podpory hradily a vláda jest ochotna poskylnouti jim podpory. vykáží-li se spolky ty úspěšnou činností. Tento způsob poskytování pomoci záložníkům jest ironií. Rečník naléhá na vyřízení návrhů, jeho stranou podaných, v příčině vojenských olázek, jme- novitě návrbu, který se týká zavodení nuceného po- jišťování vojínů pro případ nemoci, invalidity a úra- zu. V losovací souslavě při odvádění nováčků je velká nespravedinost. Liluje, že dnešnímu jednání není přílomen žádný úladník, znalý českého jazyka, aby se informoval. Je známo, že ministři sami ničím nejsou, nýbrž pouze odborní a úřadní přednostové. Jeho strana bude hlasovati pro pilné návrhy a není pochyby, že aspoň jednomu bude přiznána pilnost K návrhu posl. Günthera rokování uzavřene a hlavními řečníky zvoleni poslanci Guggenberg (pro) a hr. Sternberg (proti), načež debala byla přerušena Příští schůze bude v úterý v 11 hod. dop.
Günther Guggenberg Sternberg
21 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 8. listopadu. (Společný vý- konný výbor všech německých stran.) Za dvounedělní krise v českém posel- stvu a v českých ministerstvech uzrál ve Vídni v táboře německém plod, jenž nám může býti nojméně vítán. To, po čem marně volají ne- sčetné resoluce českých obcí a korporací, vy- zývající poslance na říšské radě, aby se dohodli o společný postup ve věcech národních, pro- vodly oba hlavní tábory německé, křesťnnsko- sociálný i německo-liberálný. Na popud deviti- členného výkonného výboru liberálního svazu došlo na utvoření nového desetičlenného výkon- ného výboru, do něhož volí po pěti členech křesťansko-sociálný klub i německo-liberálný svaz, a tím utvořen společný orgán všech ně- meckých poslanců bez rozdílu politického zbar- vení, mající za účel hájiti národní zájmy německé proti národům neněmeckým a v prvé řadě proti
Praha Vídeň liberální svaz
22 title
FEUILLETON.
23 title
Literatura.
24 article Z literárního zákulisi Moravy.
Z literárního zákulisi Moravy. Morava kulturně se probouzí, Morava se duchově očisťuje, Morava vnitřně roste a oži- vuje se: to není letos poprvé, že se tak volalo u nás v zasvěcených i polozasvěcených kru- zích, pokud mají o moravský životní terén kus opravdu vážného zájmu. To radostné a čekané volání prodralo se i k nám do Čech, jimž Mo- rava zhusta vytýká jakousi netečnost, jisté zlho- stejnění i podceňování sebe, jen během posled- ního desítiletí už několikrát. Zpravídla bylo spjato se vznikem nového lista moravského, no- vého sdružení literárně-kulturního nebo nového snaživějšího nakladatelstva, ale za čas se, bohu- žel, vždy zase poznalo, že nejrůžovější naděje se pomalu rozprchávají a věc se jak obyčejně odbyla frásí o mrtvě narozeném dítěti. U jedno- tlivců, které lze stručně karakterisovat citelným sklonem ke skeptickému pessimismu a jejichž veřejné projevy jsou v první řadě určovány otravnou nedůvěrou — a je jich u nás dnes dost — začal se dokonce s houževnatosti ustáleného předsudku ujímati názor, že Morava jest pro kulturni podniky ubita, mrtva a že z její půdy nevyklíčí teď nie trvale chutného, sehopného života i dalekého vývoje- Byl to předsudek a diktovala ho jednak nezna- lost skutečných poměrů, jednak smutná zkuše- nost z bezprostředně nedávného minula. Kdo je vinen timto předsudkem a co vše na něm spolupracovalo? Vina jest na obou stra- nách: na české i na moravské, třebas tedy ani tam nebyla v pravém pojmu slova vědoma jako spíše náhodna. Přiznejme si to otevřeně a ne- hledejme hned lék na ránu, kde ji ve skuteč- nosti vlastně není. Jen o nedorozumění se jedná a je lze snáz všeho jiného odčinit. Upřímnost nebude nám škodit ani tehdy.
Zpravídl bůh Morava Čechy
25 article
Morava dávno není bez kultury. Měla pro ni podmínky i příležitost. A dobrých pracovníků zrodila také dost. Nebyla chuda na lidi ani na programy, ale jedno jí scházelo a to byla vnitřn energie i smysl pro velký styl. Vše, co se v pří- čině čistě kulturní na Moravě kdy narodilo, vyšlo v málo kterém případě za hiranici rod- ného území plno, nezfalšováno, bez nepravdi vého zabarvení. V tom vidíme nedostatek vel kého slohu. Kulturní Morava měla se postarat, aby jejím vnitřním životě svět věděl, a zvláště aby o něm musil vědět, aby ho nesměl beztrestně míjet a neinformovat se v čas o něm. Většina nás v Čechách o tak mnohém z kulturní Mo- ravy vůbec nebyla zpravena, nejen ne v čas. Málo jsme si Moravy kulturně všímali a snad jen několik lidí u nás stopovalo její vývoj ojedinělé význačnější projevy soustavně. Na tomto víc bezděčném, zvykově motivovaném po- míjení pracovaly celé generace a jeden, dva roky nemohly annulovat, co stavěla deseliletí. Celá řada inteligentů nezajímala se do ne- dávna o moravské věci zásadně a podceňovala je a priori, neznajíc a stále ještě jsouc ve vleku starého jednostranného zaujetí proti Moravě. A neni to stanovisko správné. Aspoň ne v lite- ratuře a na poli výhradně uměleckém. Zaniklo-i Moravě postupem času několik belletristiekých, po případě kritických revuí, zanikly jiné v Če- chách také a netřeba proto ještě tvrdit, jakoby se na Moravě literární časopis nemohl udržet zásadě a jakoby tam nebylo proň půdy an zájmu. Prostě: poměry bývají někdy mocnější i vlivnější než sebe nádhernější touha a zájem sebe intensivnější, z čehož se však nesmí vyvo zovat hned důsledky tak všeobocné platnosti.
Morava Čechy kulturní Morava
26 article
Pravda, Morava pochovala za poslední lela už několik na pohled slibných literárně revnal- ních podniků a příčiny byly v ni i mimo ni. Sama ve svých dřivějších knihkupeích, naklada- telích i vydavatelstvech projevila málo smělejš podnikavosti, po případě i nedoslatek flnanční setrvačnosti, ač o neobětavosti nelze u ní mluvi a Praha zase jako kulturní centrum české ne- podporovala ji vždy dosti účinně i tam, kde nešlo o konkurenci a kde by už nestranný referát byl často značně pomohl nebo aspon silně zatlačil. Morava měla své dobré lidi i své pěkné věci, někdy až i velmi pěkné, ale ne- prorazila jimi. Snad nechtěla, snad neuměl prorazit. A Praha se k proražení nenabízela. Předně nebyla přimo interesována a pak snad ani volána nebyla. Netřeba proto hned tvrdit, že by z ní byla v jednotlivých připadech vyšla direktiva, všecko moravské už pro jeho morav- skost jednoduše umlčet. Tak daleko se nechodilo a přešla-li se někdy skutečně i dobrá věc, stalo se to, myslím více z neznalosti než ze zlého úmyslu. Morava nedla nám nikdy dříve cítit, že ji nesmíme přehlížet, nedovedia či nechlěla zaimponovat z toho se ve směru vážně kulturním vyvinula časem ona zmínéná lhostojnost i vzájemná ne- důvěra. Někdy však Morava byla vinna přímo jediná. To tehdy, když se ve svých kulturních podnicích sama třištila i drobila a když vlastní nesoustředěnosti způsobila, že jeji nejlepší lidé vědomě vymýkali se z morálních závuzků k do- mácím akeím, dadouce jména i svou práci ústředním podnikům pražským. Tady byli předně lépe honorováni, měli možnost působit vícd šiřky a pak: nebyli tak často postavení tvári v tvář nebezpočí, že musí riskovat i předčasný pád podniku, pro nějž se angažovali. A v te příčině vážně tvořící umělec riskuje nejneraději.
Sam Morava Morava Praha
27 article
To vše zatanulo mi, když vidím prvn realní připravy k obrození nové beletristicko- literární revue moravské jako samostatné při- lohy posavadní Revue moravsko slezské. Tento- krát věřím v seriosní budouenost té celé akce. poněvadž jsou mi zárukou jednak oba redaktoti (bři. Mrštikové), jednak i široký podklad na němž se stavl. A novým redakťorům, uznávaným literárně i u nás, snad se podaři prorazit starou nechuo českou a místo ní dosadit sympatii i teplý zájem. Že Morava má dnes řadu platných literár ních sil domácích, o tom se nebudeme přil Stačí citovat zatím jen jména. Ze starších gene- rací uvedu jen V. Kosmáka, neprávem podce ňovanou Fr. Stráneckou a Gustava Pílegra. Ge neraci nejblíže další patři Gabriela Preissová M. Jahn, Sokol Tůma, oba Mrštikové, nedávno zesnulý Jos. Merhaut, V. Oltomar atd. Z mlad- ších i nejmladšjch jmenuji Ot. Březinu, Josei Holého, J. Uhra, E Sokola, Jiřího Sumína vedle mnoha jiných teprve se krystalisujících. Novému listu snad se mimo ostatní úkoly zdaří i ten: spojit i semknout určitou generaci domácí, po případě vytvořit ji (neboť ji, semknuté, posud na Moravě není) z roztroušených prvků a vtisk- nout jí vignetu vyhraněné moravskosti. V. Dr.
V Kosmák Stránecká Pílegr Preissová M Jahn Sokol Tůma Merhaut V Oltomar Otakar Josei Holý Sumín Morava Francie Březina E Sokol
28 article
Naše novinky. Dr Ant. Podlaha: „Politický okret českobrodský“. (Soupls památek historických a uměleckých v království českém XXIV.) Neúnavný historik českého umění církevního i profanního, ka- nevník dr. Podlaha, předkládá veřejnosti české seupisu památek uměnoslovný inventář okresu česko- brodského Jako vžechny předešlé, projevuje i tento svazek obrovskou píli a zevrubnou znalost spiso- vatelovu, zakládající se vlastní autopsii a vhodně tě- žící i z horlivé snahy mistních činitelů, z nichž přední místo náleží zasloužilému redaktoru Josefu Miškovskému. Českohrodsku nedostává se sice pa- mátek historických ve velikém stylu, tím více všal přispívá svým dochovaným inventářem menších sta- veb a výzdoby i způsobu jejich k poznání umělecké svéráznosti české V severní jeho části typ českého hrádku, v nížině položeného a umělým tokem vod chráněnéhc poskytuje Přerov nad Iab. a zajímavé jsou golhické chrámy v Mochově i Břiství. Ve středu Č. Brod honosi se hradbami, pledbraním a interesant- ním starogothickým děk chrámem. Tismice uchová- vají si vzácný způsob třilodního a dvouvěžatého ro- mánského chrámu bez krypty, krásná bašta hradní v Tuchorazi a zbytek románského chrámu na Hrade- šíně budí pozornost zaslouženou. V Černém Kostel ovládá kraj velikolepý věžatý renaissanční zámek deby Smiřických, na panství soujmenném poutaj zájem uměnoslovný rokokové chrámové stavby, jež budovala slavná kněžna Savojská v XVIII. století Jměna Škramníky a Velenky (místo Škram- ník, Velenka [sing.]) nejsou doložena ani listi- nami ani v lidu užívána.
Antonín Podlaha doktor Miškovský Smiřický Jmit Přerov Mochov Č . Brod Tismice Tuchoraz Škramníky Velenka království český XXIV
30 article
* Bibliogralie české historie. Nákla- dem České akalemie vydal univ. prof. dr Čeněk Zibrl, bibliolhekář Musea královslví českého, již IV. dílu svazek 1. této příručky pro každého, kd se chce poučiti, co kde bylo psáno o dějinách če- ských, doma i v cizině. Vydaný začátek IV. dílu vě- neván jest předehře války třicelileté, událostem o r. 1600 do 1618 a začátku povstání českého r. 161 vyhozením mistodržících s oken král hradu v Praze Spisovatel opět podrobně ličí, co se přihodilo a jed- nalo, skoro den po dni. Máme tu vlastně úplné zpra- cevání těchlo začátků války třicetileté na základě veškeré posavadní literatury. Jen spojiti jednotlivé nadpisy, jednotlivá čísla slovním výkladem a vzniklo Ly souvislé dilo o této době. Některé odsíavce ivolí tukořka samosiatné a úplně nové zpracování pří- slušně lálky. Spisovatel neomezuje hisťorii českou úzkou hranicí politických událostí; rozšiřuje výklad též na události a zjevy všecky oslatní, na poměry společenské, církevní a školské, na snažení vědecké a umělecké, vůbec na vývoj kullurní. Dětské noviny pro žactvo nejnižšíc tříd školy obecně začaly ročník II. V čísle 1. a 2. jest množsíví obrázků, z nichž některé děti snadno samy kresliti mohou, a drobná četba většinou rázu veselého. Na celý rok i s poštovní zásilkou předplácí se pouze 1 K 20 h v kterémkoli knihkupectví nebo v nakladatelství dra. Frant. Bačkovského v Praze.
profesor Zibrl František Náklo Praha král hrad
31 article
Na památku vítězství církve katoli- cké nad českými kaelři v bilvě na Bílé hoře dne 8. listopadu r. 1620 poslaven v Římě kostel P. Marie Vltězné (Sl. Maria dolla Vittoria), kde chován byl zá- zračný obraz P. Marie, kterým jezovila tehdy pobádal papežské vojsko ke vraždění odbojných Čechů. Do- dnes konaji se v tom kostele slavnostní služby boži na poděkování ze ono vílězství. Pod hlavním ollářem je krásný obraz, znázorňující slavnostní vjezd kato- lických kněží do Prahy pod ochranou P Marie. Zby- lcčné jsou dašší uvahy a málo plodné nářky nad naši porážkou bělokorskou. — Časopis „Vzdělá ní Lidu“ v Moravanech vydal spisek „Bílá hora“ trochu historie a trechu úvah lidu českému k roz- pomenuti od A. Jíla (100 kusů 8 K). Spisek tak vý- tečný zaslouží, aby byl čten aspoň jednou od ka- ždého, kdo se Čechem nazývá Antal Stašek: Na rozhraní, román. Sešit 1. za 32 haléřů. J. Otto v P'raze. Karsl Hynek Mácha. Napsal Jan Voberník. (České knihovny zábavy a poučení svazek 21.). Seši 1.—6. za 24 hal. J. Olto v Praze. * Jareslav Petr: Poesie na škole národní. Příručka pro praklickou polřebu učilelstva škol obec- ných a měšťanských. (Knihovny školy našcho ven- kova roč. 1906-7 seš. 4.) Velká Čermná -Borohrádek. Rediguje Josef Smrika. * Josef Jan Sválek: V zemi faraonů. C. k. mistodržitelská liskárna. V komisí Fr. Itivnáče.
Marius Vittorio Čecho Marie Moravan A Jíla Stašek Otta Mácha Voberník J Olto Petr Smrik Sválek Itivnáč Bílá hoře Řím Praha Bílá hora Jareslav Velká Čermná Borohrádek Francie
32 article
Florencie Monlgomery: Ryhářova dcera. Sešit 7. (Sbírky Divčím srdcim, red. P. Mater- nová, seš. 24.) J. R. Vilímek, Praha. *Paul Bourget: Foutnica. Přeložil Karel Holman (Knihovny Zlaté Prahy seš. 11)) J. Otta v Praze * J. K. Šlejhar: Erzählungen und Skizzen, úbersetzt von Zdenka Hostinská. Sbírky Slavische Bibliothek sv. IX.) J. Olto, Prag. Wien, Leipziz. *Em. Flygaré-Carlenové romány a no- vely. Noc na jezeře Bularském. Seš. 31.—36. Fr. Ši- máček, Praha. * Ceský Lid. Nového ročníku 1907 XVII. seš. F. Šimáček. Praha * Zvon. Roč. VIII. čís. 1.—3. Tisk Unie- * Souhorná vydání spisů Jaroslava Vrchlického. Sešity 326.—334. (Třelí kniha básní opických. — Zá- pady — Barevné střepy) J. Olto v Praze. * Sebrané spisy Ignála Herrmanna: „Z chudéh kalamáře“ seš. 11. Fr. Topič, Praha. * Dr. Fr2 Krejčí: Sveboda vůle a mravnost. (Otázek a názorů roč. VI. 49—50)) J. Laichlor, Kr Vinohrady * V. Mrštík: Zlalá nit. Fragmenty a hrst ep gramů. Seš. 9.—10. (Knihovny „Lumíra““ roč. V .) J. Otlo, Praha Výbor ze spisů Karla Havlička upravil Pr Bílý. (České knihovny zábavy a poučení svazek XXII.) J. Otlo v Praze Z pamětí a života Fr. Barloše napsal J os. Bartocha. Nákladem Em. Šolce v Telči. Str. 278 Cena 1 K 80h Lev Tolstoj. Kruh četby, přeložili Alb. Škarvan a Ivan Hálek. Seš. 47 —48.
Ryhářův Divčit P Mater Vilímek Bourget Foutnica Holman J Ott Šlejhar svatý . IX J Olto Praga František ša F Šimáček Vrchlický Ignála Herrmann J Laichlor V Mrštík Zlalý Lumír Otla Havliček Barloš Bartoch Šolc Škarvan Hálek Florencie Praha Wien Leipzizstán Francie Telč Králové Vinohrady Erzählungen und Skizdit Sveboda vůle Lev Tolstoj