1
masthead
Ročník XXXXVII.
2
masthead
V Praze, v sobotu 9. listopadu 1907.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. lIatr
předplácí sn
v Praze v zdmfnistraci
nn mřsír . . . . .
na čtvrt leta . . . . 6 K — h
s dvojí donáškou
na čivt 1a . . . . 7 K Eok
ve filialkácha
na měsíe . . . . . . 2 K 80h
Poštout
na neěsic
Praha
1 a
5
article
Berr lela . . . . 9K ao
Berr lela . . . . 9K ao
s dvojí zásilkon
na ptěsíc . . ..
natv . . . K o
6
article
Po půldruhém roce.
Po půldruhém roce.
O svatodušních svátcích minulého roku
uveřejnil vídeňský úřadní věstník vlastno-
ruční listy panovníkovy, jimiž povoláno bylo
ministerstvo nynější, jež možno již nazvati
prvním ministerstvem Beckovým, protože
dle souhlasných zpráv vídeňských částečná
jeho krise, jež vznikla před 14 dny, po
věcné stránce jest odklizena a již pozejtří
předloží předseda ministerstva panovníkovi
návrhy ve příčině částečné obnovy kabinetu.
Dle toho bychom stáli bezprostředně před
příchodem rekonstruovaného ministerstva,
jež bude nadále druhým ministerstvem
Beckovým.
Změny týkati se budou obou ministrů
krajanů, českého a německého, dále mini-
sterstva obchodu, pak orby, kromě toho při-
bude nový ministr bez portefeuillu jakožto
čekatel nového ministerstva veřejných prací
kteréž se příště zřídí, a bezpochyby i mi-
nistra zemské obrany.
Prvých pět změn ministerských souvis
jednak s odstoupením posava dních českých
ministrů, jednak s danou politickou situací
změna v ministerstvě zemské obrany pak
vznikla z příčin zvláštních, s předešlými ne-
souvisících, pročež se jí tuto dále nemíníme
zabývati.
Osobní stránce změn ministerských se
pro tentokráte tuto také ještě vyhneme,
protože ani v tomto okamžiku ještě se nezda
býti konečně vyřízenou, a jest tudíž možno,
že ještě průběhem zejtřejšího dne ocitnou
se v ministerském seznamu některá jiná
jména, než dnešní zprávy vídeňské udávají.
Beckův
7
article
Tolik však jest již na jisto postaveno, že
v obnoveném ministerstvé Beckově zastou-
peny budou dvě politické skupiny, kteréž
dosud stály mimo ministerstvo, a si ce
strana křesťanských sociálůa
českých agrárníků; ona dvěma, tato
jedním ministrem. V tomto směru přivedla
tudíž nynější změna ministerská sesílenou
oporu vládě v kruzích parlamentních a to
pro úkol, jejž jest radě říšské vykonati ještě
do vánočních svátků — totiž schválení
rakousko-uherského vyrovnání, jak je smlu-
vily vláda vídeňská a pešťská.
Přesněji však vysvitne dosah nynějších
změn ministerských, rozpomeneme-li se na
poslání, kteréž bylo vzneseno na první
ministerstvo Beckovo a na okolnosti, za ja-
kých se to stalo.
První ministerstvo Beckovo povoláno
bylo, jak známo, ještě za trvání kuriátní
soustavy volební. Jedním z předních úkolů
jeho bylo provedení volební opravy na zá-
sadách všeobecného volebního práva. Bylo
to ministerstvo smíšené: úřadnické a parla-
mentní.
Než se uvázalo veřejně v úřad svůj.
provedla bezprostředně před tím, než jmena
ministrů se octla v úřadním listě, bývalá
sněmovna poslanecká osvědčení proti Uhrám,
protože tamní koaliční vláda si dala schváliti
vlastní uherský, třeba že s rakouským (spo-
lečným) totožný celní tarif. Voláno tehdy ve
sněmovně poslanců po »svornosti« a »spo-
lečném postupu« — proti Uhrám. Již tehdy.
kdy ještě nebylo širší veřejnosti známo, zda
se podaří bar. Beckovi sestaviti ministerstvo,
Beckův
Beck
Uhry
8
article
ač před osvědčením sněmovny patrně již
byly všecky přípravy pro jeho ministerstvo
hotovy, ohlašoval jeden z vídeňských časo-
pisů ze zákulisního vyjednávání s baronem
Beckem, že zemský hejtman tyrolský, bývalý
předseda poslanocké sněmovny a předseda
katolického centra dr. Kathrein řekl bar.
Beckovi, že by splnění českých po-
žadavků sjednotilo všechny ně-
mecké strany k odporu a že by
učinilo každou vládu nemožnou.
My jsme na to dne 1. června 1906 pravili:
Ano, jsme a vždy budeme pohotově hájiti
s veškerým důrazem hospodářské zájmy proti
každému a tudíž i proti Maďarům, ale ne-
dáme se angažovati za pomahače, který by
byl při nejbližší příležitosti odkopnut, až by
si vytahováním horkých německých kaštanů
popálil prsty. Žádáme dříve zabezpečení ne-
rušené národní existence a navrácení národ
ních práv. Žádati na zástupcích národa če-
ského, aby na čas odročili své požadavky
národní, svědčí o neznalosti smýšlení a proudů
v národě našem. Nevyřídí-li se otázka česká,
zůstanou marny všechny pokusy vnésti po-
řádek do chaosu, v němž tato říše po tak
dlouhou dobu již se potácí.
Když pak jména nových ministrů byla
ohlášena, pravili jsme: Pro nás ostatně ani
sliby ani projevy ve příčině vládního pro
gramu nebudou směrodatnými, my budeme
nové ministerstvo posuzovati tak, jako jeho
předchůdce dle skutků a činů jeho
Tomuto směru zůstali jsme věrni a se-
trváme při něm i budoucně, nechť změna
ministerská dopadne jakkoliv.
Beck
doktor
Kathrein
bar
Maďar
poslanocký sněmovna
9
article
Program prvního Beckova ministerstva
nejpřesněji svého času vytkl orgán dra. Der-
schatty: »Úprava poměru k Uhrám, volebn
oprava, národní dorozumění« a dodal: »Ne-
budou-li se národní otázky ihned
slučovati s nejbližšími úkoly politickými, což
ovšem není vyloučeno, pak by kabinet
i parlament byly s to vytvořiti silnou posici
proti Uhrám. Parlamentní stranya
ministři nejsou ve věcech národních
vázáni nijakými úmluvami a sliby, mají
volnou ruku.« Podobně pravil tehdy
dr. Kramář po vstupu dvou našinců do mi-
nisterstva: Jinak jsme úplně volni, na žádnou
stranu nevázáni. Nikoho z nás nenapadlo
odstaviti požadavek, aby se vyhovělo našim
potřebám; mým osobním přáním bylo by,
aby účastenství zástupeův obou národností
v kabinetě urovnalo cestu k poctivému, ná-
rodnímu vyrovnání.
Nová vláda, pokud se týče předseda je í
bar. Beck zahájil činnost svou odvoláním
vyrovnacích osnov a prohlášením, že nutno
všecek soubor vyrovnací znova vyříditi, při
čemž zejmena strana Luegrova dávala na
jevo silně bojovnou náladu protiuherskou a
v tomto dojmu ostrého zápasu udržována
byla veřejnost až do okamžiku, kdy se shodli
bar. Beck a Wekerle o nových úmluvách
vyrovnacích. Než se to stalo, provedena
volební oprava dle zásad všeobecného práva
hlasovacího, ovšem že se zřejmými výhodami
pro Němce, a při nových volbách na to ná
sledujících nastaly vážné změny ve skupen-
ství posavadních stran, na radě říšské za
stoupených.
Zvláště silně dostavila se strana kře
Beckův
doktor
Kramář
Beck
Luegrův
Němec
Uhry
10
article
sťanských sociálů, vedle ní pak zmohutněla
i německá strana agrární. České volby
oslabily stranu svobodomyslnou a rozmnožily
mímo ostatní zejména stranu agrární a kle-
rikální.
Účinky tohoto přesunutí sil parlament-
ních dostavily se — ne sice hned, jak byla
nová rada říšská svolána — ale až nyn
v podzimním pokračování zasedání, a když
zatím dokončeny byly úmluvy o vyrovnání
s Uhrami.
Z vývoje událostí posavadních sleduje,
předně že bojovná pósa proti Uhrám, pů-
vodně okázale předstíraná, tak vybledla, že
i křesťanští sociálové vstupem do druhého
ministerstva Beckova dávají na jevo svůj
souhlas s výrovnáním. Při tom všieci Něme
postupují jednotně a za vedení svého 12člen-
ného výboru. Podobný postup dal se očeká-
vati již od toho okamžiku, kdy Vídeň do-
spěla ke smíru s uherskou koalicí. Obě tyto
okolnosti nasvědčují tomu, že obnovena byla
i bývalá shoda mezi táborem maďarskýma
německým; a nynější sesílení parlamentního
postavení druhého ministerstva Beckova
a zabezpečení rakousko-uherského vyrovnání
není leč dokonáním základní oné shody.
Uhry
Vídeň
11
article
Ostatním národům zůstaveno bylo, abs
sami vystihli, jak se zachovati. Chorvaté
národnostní poslanci uherského sněmu po-
chopili situaci ve smyslu nutné sebeobrany.
Slované této poloviny soustátí dosud jsou na
rozpacích, zda mají doufati v užší jakousi
svou shodu se zdejšími Němci, či mají-li če-
liti smluvenému vyrovnání tuhou oposicí, aby
si čestný a důstojný smír vybojovali. My
máme za to, že v té příčině musí nastati
jasno zejmena v táboře českém dříve ještě
než se v radě říšské vyřídí osnovy rakousko-
uherského vyrovnání, protože po tom pravdě
podobně nastoupí třetí ministerstvo bar
Becka, ještě více vybarvené ve směru, jenž
dvěma členy strany křesťansko sociální nyn
již ostřeji vystupuje. A za tu stranu pro-
nesena byla i výše vzpomenutá slova Kath-
reinova proti — naším potřebám.
Chorvat
Slovan
Němec
Beck
Katha
křesťanský sociální nynamo
12
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna-
(Schůze 31.)
(Pavodní teleče zpráva » Náro Listůs.)
Teprve o 1/412. hodině mohla býti dnešní
schůze zahájena, protože poslanci nedleli v za-
sedací síni, nýbrž ve velkém vestibulu, kde pře-
třásaly se zprávy, právě tam kolující o minister-
ské krisi. Schůze byla krátká — byla skončena
již o 3 hodinách odpoledne. Obsah její jest vel-
mi hubený. Zamitnut návrh dra. Adlera, by
sebůze byla hned skončena vzhledem na neho-
tovost ministerské lavice. Byl to návrh zajisté
včasný a byl by býval přijat, kdyby jej byl podal
příslušník strany jiné, nežli sociálně-demokra-
tické.
Zahájena byla rozprava o třech pilných ná-
vrzích na podporu rodinám záložníků, povola-
ných na vojenské cvičení. Dospělo se až ke
generálním řečníkům.
V úterý se věc tato vyřídí.
Vyrovnací výbor se odročil na dobu ne-
určitou.
Náro Listůs
Adler
poslanecký sněmovna
13
article
Z Vídně, 8. listopadu. (K. k.)
Předseda dr. Weiskirchner zahájil schůzi
o 11. hodině 30 minut dopol.
Mezi došlými spisy jsou pilné návrhy
poslanců: Schuhmeiera a s. na nábradu vo-
jákům, kteří byli povolání na vojenské cvičení: —
Schrammela a dra. Rennera a s. na opa-
tření proti drahotě potravin; — Gostincra a s.
na upravení služebních poměrů st. sluhů: — Erba
a soudr. na st. pojišťování starobní a invalidní, jakož
i zlepšení postavení stát. zřízenců; — Reich-
städtera a s. o poskylování podpor chudým ro-
dinám záložníků, kteří povoláni byli na cvičení.
Návrhy podali poslanci: dr. Licht a s., aby
báňské záležitosli byly vyloučeny z min. orby a při-
kázány min. obchodu, nebo veřejných praci, které
by se zřídilo, dále návrh na změnu zákona o zří-
zení a okruhu působnosti baňských úřadů; — dra.
Srba a s. na jmenování soudních kancelářských
úřadníků a vykonavatelů z kruhů absolventů střed-
ních škol a o upravení jejich služebních poměrů.
Dolazy podali poslanci: Choc a s. po orga-
nisaci osobního úvěru st. úřadníků a zřízenců; —
dr. Licht a s. po zvýšení platů důstojníků spo-
lečné armády a rak. zemské obrany: — šl. S tran-
ský a s. po výjimečné justici proti židům v Opavě
a neslýchaném osvobození žida dra. Berla zvlášť; —
Němec a s. po chování se okr. hejtmana dra.
Siegla v Mostě; — dr. Herold (z Mostu) a s. po
stavce školních dělí v Lomu.
doktor
Weiskirchner
Schuhmeier
Renner
Reich
Licht
Srba
Choc
Berl
Němec
Siegl
Herold
Vídeň
Erba
Opava
Most
Lom
14
article
Posl. dr Adler prohlašuje k formálnímu ná-
vrhu: Poslanecká sněmovna nalézá se v situaci ve-
lice pozoruhodně. Máme jednat a máme před sebou
ministerskou lavici, o níž nevíme, jak má být ob-
sazena. Politická krise odehrává se za zády
poslanecké sněmovny. Nelze, aby sněmovna cho-
vala se k těmto zjevům tak, jakoby je neviděla. Po-
ukazuje na podané pilné návrhy, jež mají býti pro-
jednány vážně, jak vážné jednání bude možné. Ne-
byly snad podany, aby tvořily španělskou stěnu pro
vyjednávání různých stran o vstup do vlády. Navrhuje
konec schůze.
Návrh propadl.
Ministr vnitra bar. Bienerth odpověděl na Ellen-
bogenův dotaz po stanovisku min. vnitra k otázce
jmenování sekundárních lékařek a po postupu žen-
ských lékařů na uprázdněná místa v pravidelném
pořadí, že v organismu vídeňskýcb nemocnic vůbec
není pravidelného postupu jednotlivých lékařů na
uprázdněná místa, nýbrž volí se z uchazečů nejlepsí
a nejzpůsobilejší. Za takových okolností není ani
proti jmenovaní lékařek sekundárními lékaři žádné
námitky.
Sněmovna projednává pilné návrhy Steine-
rův, Winarského a Reichstädtera na
placení
náhrady rodinám povolaných náhradních zálo žníků
Posl. Stainer považuje tuto olázku za povinnost
poslanecké sněmovny. Finančně ji lze řešiti, je
k tomu třeba jen tří milionů, z čehož jeden připadá
na Uhry. Bude hlasovati proti pilnému návrhu so-
ciálních demokratů, žádaje za schválení svého návrhu.
Posl
Adler
Bienerth
Ellen
Stein
Winarský
Reichstädter
Stainer
Uhry
poslanecký sněmovna
15
article
Posl. Wiuarsky pohřešuje ve sněmovně ministr
zemské obrany. Vysvětluje zásadní slanovisko so
ciálních demokralů proti systému militarismu. Soe.
demokraté považují za svou povinnost pečovati o
zmírnění břemen militarismu. Líčí, jak poškozovány
jsou široké vrstvy obyvatelstva povoláváním ke bran-
nému cvičení. Účelem pilného návrbu sociálních
dem kratů je, dáti povolaným záložníkům za jistých
podmínek zákonné právo na náhradu za výdaje
námahu, na však almužnu, jak chtějí svými návrhy
Steiner a Reichstä lter. Obhajuje předlohu soc. de-
mokratů proti Stemnerovým výtkám a žáda za schvá-
lení pilnosti, (lllučná pochvala mezi sociálními de-
mokraty.)
Posl. Relchstädter dovozuje, že třeba zmírniti
aspoň břemena nynější vojenské organisace, nelze-i
ji odstraniti. Vzpírá-li jim sama mladež, oč horší je
teprve situace záložníků. Líčí zevrubně těžké újsny.
jež maji dělník, rolník a živnostník z branných cvio
čení a ptá se, kdo má se starati o strádající rodiny
záložníků, povolaných na vojenská cvičení? Obec
se zdráhá tak učiniti a návrh na moravském sněmě,
aby záložníkům dostalo se podpory od země, neměl
úspěchu. Žádá za příslušnou předlohu a jeji přiká
zání brannému věboru. Probíraje pilný návrh soe.
demokratický, vyslovil se jaksi proti jeho tendenci.
Chce. aby podpora byla vyplácena přímo rodině.
Posl
Steiner
lter
Stemnerův
16
article
Ve Vídni, 8. listopadu.
Vídeň
17
article
V drobněm prodejít
rnaní číslo o pobě .
odpoledni
Ve slialkách na venkově
ranuí čislo.
10h
odpolední .
Inserát
plati se hokové rapřed.
Fřečplacení a inserty příjíná sdmini
strace v Marianské ulici č. 3.
Tam nacházejí se též rrdakee
tiskárna a ezpodice „Nil odnich Listů-
Rukopisy se novrnesjí.
Nil
18
article
Konečně žádá za schválení pilnosti návrhu. (Po-
chvala.)
Posl. Prokoš praví, že se členy svého klubu ne-
může poslaviti se proti předložení pilných návrhů.
Pilný návrh Steinerův ukáže se v pravém světle,
připomeno-li se, že klestanští sociálové o posledních
všoobecných volbách říšských mnoho osob k volbě
oprávněných připravili o lasovací právo jen proto,
že jim byla poskytnuta nějaká podpora. Socišlní de-
mokraté jsou zácndními odpůrci militarismu, ale při
tom snaží se ulehčiti vojenskou službu všem obětem
jeho. Proto navržena byla náhrada všem potřebným
záložníkům, povolaným na vojenské cvičení, resp.
jich rodinámm. Záložníci bývají po čas cvičení vydáni
v šanc velikým šikanám a představení zacházejí s ni-
mi nohumanně.
Posl
Prokoš
Steinerův
19
article
Zprávy z manévřiště znějí často jako buletiny
z bojiště. Brojí proti nedostatečné kvaliíikaci vojen-
ských lékařů a proti způsobu, jakým se u vojska
zachází s nemocnými. Manévry a cvičení ve zbrani,
drabá to hra se živolem vojáků, jsou malou válkou
v míru, a mino to zcela zbytečny, tvrdí-li se stále,
že poměry k cizím státům jsou dobré. Schvátí-li sně-
movna pilný návrh řečníkův, v němž obsaženy jsou
zcela určilé návrhy na výši a podmínky podpor, pro-
jeví dobrou vůli přispěti skutečně ku pomoci zálož-
níkům a jejich rodinám. (Pochvala mezi sociálními
demokraty)
Posl. Fresl dožaduje se zcela určitých návrhů
na rovmné postavení vojáků s ostatními st. občany, zvlášt
pokud jde o spolčovací, shromazďovací a volební
právo. Nárok záložníků, aby doslalo se hmotné pod-
pory jim a jejich rodinám, není nový, a jednalo se
o něm již několikráte. Nejtíž bývá postižen záložnik
cvičením ve zbrani. Rád by, aby při povolání na
cvičení přihlíželo se u zemědělského obyvalelslva
na dobu sklizně, u průmyslového k tomu, aby nebyli
povoláváni na cvičení v době svého hlavního zamněst-
nání. Se záložníky, vělšinou to staršími lidmi, za-
chází se nepotřičně. Stane-li se záložník u vojska
mrzákem, nenapadá nikomu, aby se o něj postarul.
Posl
Fresl
20
article
Třeba poskytnouti podpory. V trůnní řeči byl ohlá-
šen příslušný zákon, avšak — dle řečníkových infor-
mací — představuje si vláda řešení této olázky tak,
aby v jednotlivých okresích utvořily se z obyvalelstva
spolky, jež by z příspěvků svých členů tyto podpory
hradily a vláda jest ochotna poskylnouti jim podpory.
vykáží-li se spolky ty úspěšnou činností.
Tento způsob poskytování pomoci záložníkům
jest ironií. Rečník naléhá na vyřízení návrhů, jeho
stranou podaných, v příčině vojenských olázek, jme-
novitě návrbu, který se týká zavodení nuceného po-
jišťování vojínů pro případ nemoci, invalidity a úra-
zu. V losovací souslavě při odvádění nováčků je
velká nespravedinost. Liluje, že dnešnímu jednání
není přílomen žádný úladník, znalý českého jazyka,
aby se informoval. Je známo, že ministři sami ničím
nejsou, nýbrž pouze odborní a úřadní přednostové.
Jeho strana bude hlasovati pro pilné návrhy a není
pochyby, že aspoň jednomu bude přiznána pilnost
K návrhu posl. Günthera rokování uzavřene
a hlavními řečníky zvoleni poslanci Guggenberg (pro)
a hr. Sternberg (proti), načež debala byla přerušena
Příští schůze bude v úterý v 11 hod. dop.
Günther
Guggenberg
Sternberg
21
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 8. listopadu. (Společný vý-
konný výbor všech německých
stran.) Za dvounedělní krise v českém posel-
stvu a v českých ministerstvech uzrál ve Vídni
v táboře německém plod, jenž nám může býti
nojméně vítán. To, po čem marně volají ne-
sčetné resoluce českých obcí a korporací, vy-
zývající poslance na říšské radě, aby se dohodli
o společný postup ve věcech národních, pro-
vodly oba hlavní tábory německé, křesťnnsko-
sociálný i německo-liberálný. Na popud deviti-
členného výkonného výboru liberálního svazu
došlo na utvoření nového desetičlenného výkon-
ného výboru, do něhož volí po pěti členech
křesťansko-sociálný klub i německo-liberálný
svaz, a tím utvořen společný orgán všech ně-
meckých poslanců bez rozdílu politického zbar-
vení, mající za účel hájiti národní zájmy německé
proti národům neněmeckým a v prvé řadě proti
Praha
Vídeň
liberální svaz
24
article
Z literárního zákulisi Moravy.
Z literárního zákulisi Moravy.
Morava kulturně se probouzí, Morava se
duchově očisťuje, Morava vnitřně roste a oži-
vuje se: to není letos poprvé, že se tak volalo
u nás v zasvěcených i polozasvěcených kru-
zích, pokud mají o moravský životní terén kus
opravdu vážného zájmu. To radostné a čekané
volání prodralo se i k nám do Čech, jimž Mo-
rava zhusta vytýká jakousi netečnost, jisté zlho-
stejnění i podceňování sebe, jen během posled-
ního desítiletí už několikrát. Zpravídla bylo
spjato se vznikem nového lista moravského, no-
vého sdružení literárně-kulturního nebo nového
snaživějšího nakladatelstva, ale za čas se, bohu-
žel, vždy zase poznalo, že nejrůžovější naděje
se pomalu rozprchávají a věc se jak obyčejně
odbyla frásí o mrtvě narozeném dítěti. U jedno-
tlivců, které lze stručně karakterisovat citelným
sklonem ke skeptickému pessimismu a jejichž
veřejné projevy jsou v první řadě určovány
otravnou nedůvěrou — a je jich u nás dnes
dost — začal se dokonce s houževnatosti
ustáleného předsudku ujímati názor, že
Morava jest pro kulturni podniky ubita,
mrtva a že z její půdy nevyklíčí teď nie trvale
chutného, sehopného života i dalekého vývoje-
Byl to předsudek a diktovala ho jednak nezna-
lost skutečných poměrů, jednak smutná zkuše-
nost z bezprostředně nedávného minula.
Kdo je vinen timto předsudkem a co vše
na něm spolupracovalo? Vina jest na obou stra-
nách: na české i na moravské, třebas tedy ani
tam nebyla v pravém pojmu slova vědoma jako
spíše náhodna. Přiznejme si to otevřeně a ne-
hledejme hned lék na ránu, kde ji ve skuteč-
nosti vlastně není. Jen o nedorozumění se jedná
a je lze snáz všeho jiného odčinit. Upřímnost
nebude nám škodit ani tehdy.
Zpravídl
bůh
Morava
Čechy
25
article
Morava dávno není bez kultury. Měla pro
ni podmínky i příležitost. A dobrých pracovníků
zrodila také dost. Nebyla chuda na lidi ani na
programy, ale jedno jí scházelo a to byla vnitřn
energie i smysl pro velký styl. Vše, co se v pří-
čině čistě kulturní na Moravě kdy narodilo,
vyšlo v málo kterém případě za hiranici rod-
ného území plno, nezfalšováno, bez nepravdi
vého zabarvení. V tom vidíme nedostatek vel
kého slohu.
Kulturní Morava měla se postarat, aby
jejím vnitřním životě svět věděl, a zvláště aby
o něm musil vědět, aby ho nesměl beztrestně
míjet a neinformovat se v čas o něm. Většina
nás v Čechách o tak mnohém z kulturní Mo-
ravy vůbec nebyla zpravena, nejen ne v čas.
Málo jsme si Moravy kulturně všímali a snad
jen několik lidí u nás stopovalo její vývoj
ojedinělé význačnější projevy soustavně. Na
tomto víc bezděčném, zvykově motivovaném po-
míjení pracovaly celé generace a jeden, dva roky
nemohly annulovat, co stavěla deseliletí.
Celá řada inteligentů nezajímala se do ne-
dávna o moravské věci zásadně a podceňovala
je a priori, neznajíc a stále ještě jsouc ve vleku
starého jednostranného zaujetí proti Moravě.
A neni to stanovisko správné. Aspoň ne v lite-
ratuře a na poli výhradně uměleckém. Zaniklo-i
Moravě postupem času několik belletristiekých,
po případě kritických revuí, zanikly jiné v Če-
chách také a netřeba proto ještě tvrdit, jakoby
se na Moravě literární časopis nemohl udržet
zásadě a jakoby tam nebylo proň půdy an
zájmu. Prostě: poměry bývají někdy mocnější
i vlivnější než sebe nádhernější touha a zájem
sebe intensivnější, z čehož se však nesmí vyvo
zovat hned důsledky tak všeobocné platnosti.
Morava
Čechy
kulturní Morava
26
article
Pravda, Morava pochovala za poslední lela
už několik na pohled slibných literárně revnal-
ních podniků a příčiny byly v ni i mimo ni.
Sama ve svých dřivějších knihkupeích, naklada-
telích i vydavatelstvech projevila málo smělejš
podnikavosti, po případě i nedoslatek flnanční
setrvačnosti, ač o neobětavosti nelze u ní mluvi
a Praha zase jako kulturní centrum české ne-
podporovala ji vždy dosti účinně i tam, kde
nešlo o konkurenci a kde by už nestranný
referát byl často značně pomohl nebo aspon
silně zatlačil. Morava měla své dobré lidi i své
pěkné věci, někdy až i velmi pěkné, ale ne-
prorazila jimi. Snad nechtěla, snad neuměl
prorazit. A Praha se k proražení nenabízela.
Předně nebyla přimo interesována a pak snad
ani volána nebyla. Netřeba proto hned tvrdit,
že by z ní byla v jednotlivých připadech vyšla
direktiva, všecko moravské už pro jeho morav-
skost jednoduše umlčet.
Tak daleko se nechodilo a přešla-li se
někdy skutečně i dobrá věc, stalo se to, myslím
více z neznalosti než ze zlého úmyslu. Morava
nedla nám nikdy dříve cítit, že ji nesmíme
přehlížet, nedovedia či nechlěla zaimponovat
z toho se ve směru vážně kulturním vyvinula
časem ona zmínéná lhostojnost i vzájemná ne-
důvěra.
Někdy však Morava byla vinna přímo
jediná. To tehdy, když se ve svých kulturních
podnicích sama třištila i drobila a když vlastní
nesoustředěnosti způsobila, že jeji nejlepší lidé
vědomě vymýkali se z morálních závuzků k do-
mácím akeím, dadouce jména i svou práci
ústředním podnikům pražským. Tady byli předně
lépe honorováni, měli možnost působit vícd
šiřky a pak: nebyli tak často postavení tvári
v tvář nebezpočí, že musí riskovat i předčasný
pád podniku, pro nějž se angažovali. A v te
příčině vážně tvořící umělec riskuje nejneraději.
Sam
Morava
Morava
Praha
27
article
To vše zatanulo mi, když vidím prvn
realní připravy k obrození nové beletristicko-
literární revue moravské jako samostatné při-
lohy posavadní Revue moravsko slezské. Tento-
krát věřím v seriosní budouenost té celé akce.
poněvadž jsou mi zárukou jednak oba redaktoti
(bři. Mrštikové), jednak i široký podklad
na němž se stavl.
A novým redakťorům, uznávaným literárně
i u nás, snad se podaři prorazit starou nechuo
českou a místo ní dosadit sympatii i teplý
zájem.
Že Morava má dnes řadu platných literár
ních sil domácích, o tom se nebudeme přil
Stačí citovat zatím jen jména. Ze starších gene-
rací uvedu jen V. Kosmáka, neprávem podce
ňovanou Fr. Stráneckou a Gustava Pílegra. Ge
neraci nejblíže další patři Gabriela Preissová
M. Jahn, Sokol Tůma, oba Mrštikové, nedávno
zesnulý Jos. Merhaut, V. Oltomar atd. Z mlad-
ších i nejmladšjch jmenuji Ot. Březinu, Josei
Holého, J. Uhra, E Sokola, Jiřího Sumína vedle
mnoha jiných teprve se krystalisujících. Novému
listu snad se mimo ostatní úkoly zdaří i ten:
spojit i semknout určitou generaci domácí, po
případě vytvořit ji (neboť ji, semknuté, posud
na Moravě není) z roztroušených prvků a vtisk-
nout jí vignetu vyhraněné moravskosti.
V. Dr.
V Kosmák
Stránecká
Pílegr
Preissová
M Jahn
Sokol Tůma
Merhaut
V Oltomar
Otakar
Josei Holý
Sumín
Morava
Francie
Březina
E Sokol
28
article
Naše novinky.
Dr Ant. Podlaha: „Politický okret
českobrodský“. (Soupls památek historických
a uměleckých v království českém XXIV.) Neúnavný
historik českého umění církevního i profanního, ka-
nevník dr. Podlaha, předkládá veřejnosti české
seupisu památek uměnoslovný inventář okresu česko-
brodského Jako vžechny předešlé, projevuje i tento
svazek obrovskou píli a zevrubnou znalost spiso-
vatelovu, zakládající se vlastní autopsii a vhodně tě-
žící i z horlivé snahy mistních činitelů, z nichž
přední místo náleží zasloužilému redaktoru Josefu
Miškovskému. Českohrodsku nedostává se sice pa-
mátek historických ve velikém stylu, tím více všal
přispívá svým dochovaným inventářem menších sta-
veb a výzdoby i způsobu jejich k poznání umělecké
svéráznosti české V severní jeho části typ českého
hrádku, v nížině položeného a umělým tokem vod
chráněnéhc poskytuje Přerov nad Iab. a zajímavé
jsou golhické chrámy v Mochově i Břiství. Ve středu
Č. Brod honosi se hradbami, pledbraním a interesant-
ním starogothickým děk chrámem. Tismice uchová-
vají si vzácný způsob třilodního a dvouvěžatého ro-
mánského chrámu bez krypty, krásná bašta hradní
v Tuchorazi a zbytek románského chrámu na Hrade-
šíně budí pozornost zaslouženou. V Černém Kostel
ovládá kraj velikolepý věžatý renaissanční zámek
deby Smiřických, na panství soujmenném poutaj
zájem uměnoslovný rokokové chrámové stavby, jež
budovala slavná kněžna Savojská v XVIII. století
Jměna Škramníky a Velenky (místo Škram-
ník, Velenka [sing.]) nejsou doložena ani listi-
nami ani v lidu užívána.
Antonín
Podlaha
doktor
Miškovský
Smiřický
Jmit
Přerov
Mochov
Č . Brod
Tismice
Tuchoraz
Škramníky
Velenka
království český XXIV
30
article
* Bibliogralie české historie. Nákla-
dem České akalemie vydal univ. prof. dr Čeněk
Zibrl, bibliolhekář Musea královslví českého, již
IV. dílu svazek 1. této příručky pro každého, kd
se chce poučiti, co kde bylo psáno o dějinách če-
ských, doma i v cizině. Vydaný začátek IV. dílu vě-
neván jest předehře války třicelileté, událostem o
r. 1600 do 1618 a začátku povstání českého r. 161
vyhozením mistodržících s oken král hradu v Praze
Spisovatel opět podrobně ličí, co se přihodilo a jed-
nalo, skoro den po dni. Máme tu vlastně úplné zpra-
cevání těchlo začátků války třicetileté na základě
veškeré posavadní literatury. Jen spojiti jednotlivé
nadpisy, jednotlivá čísla slovním výkladem a vzniklo
Ly souvislé dilo o této době. Některé odsíavce ivolí
tukořka samosiatné a úplně nové zpracování pří-
slušně lálky. Spisovatel neomezuje hisťorii českou
úzkou hranicí politických událostí; rozšiřuje výklad
též na události a zjevy všecky oslatní, na poměry
společenské, církevní a školské, na snažení vědecké
a umělecké, vůbec na vývoj kullurní.
Dětské noviny pro žactvo nejnižšíc
tříd školy obecně začaly ročník II. V čísle 1. a 2.
jest množsíví obrázků, z nichž některé děti snadno
samy kresliti mohou, a drobná četba většinou rázu
veselého. Na celý rok i s poštovní zásilkou předplácí
se pouze 1 K 20 h v kterémkoli knihkupectví nebo
v nakladatelství dra. Frant. Bačkovského v Praze.
profesor
Zibrl
František
Náklo
Praha
král hrad
31
article
Na památku vítězství církve katoli-
cké nad českými kaelři v bilvě na Bílé hoře dne 8.
listopadu r. 1620 poslaven v Římě kostel P. Marie
Vltězné (Sl. Maria dolla Vittoria), kde chován byl zá-
zračný obraz P. Marie, kterým jezovila tehdy pobádal
papežské vojsko ke vraždění odbojných Čechů. Do-
dnes konaji se v tom kostele slavnostní služby boži
na poděkování ze ono vílězství. Pod hlavním ollářem
je krásný obraz, znázorňující slavnostní vjezd kato-
lických kněží do Prahy pod ochranou P Marie. Zby-
lcčné jsou dašší uvahy a málo plodné nářky nad
naši porážkou bělokorskou. — Časopis „Vzdělá ní
Lidu“ v Moravanech vydal spisek „Bílá hora“
trochu historie a trechu úvah lidu českému k roz-
pomenuti od A. Jíla (100 kusů 8 K). Spisek tak vý-
tečný zaslouží, aby byl čten aspoň jednou od ka-
ždého, kdo se Čechem nazývá
Antal Stašek: Na rozhraní, román. Sešit 1.
za 32 haléřů. J. Otto v P'raze.
Karsl Hynek Mácha. Napsal Jan Voberník.
(České knihovny zábavy a poučení svazek 21.). Seši
1.—6. za 24 hal. J. Olto v Praze.
* Jareslav Petr: Poesie na škole národní.
Příručka pro praklickou polřebu učilelstva škol obec-
ných a měšťanských. (Knihovny školy našcho ven-
kova roč. 1906-7 seš. 4.) Velká Čermná -Borohrádek.
Rediguje Josef Smrika.
* Josef Jan Sválek: V zemi faraonů. C. k.
mistodržitelská liskárna. V komisí Fr. Itivnáče.
Marius
Vittorio
Čecho
Marie
Moravan
A Jíla
Stašek
Otta
Mácha
Voberník
J Olto
Petr
Smrik
Sválek
Itivnáč
Bílá hoře
Řím
Praha
Bílá hora
Jareslav
Velká Čermná
Borohrádek
Francie
32
article
Florencie Monlgomery: Ryhářova
dcera. Sešit 7. (Sbírky Divčím srdcim, red. P. Mater-
nová, seš. 24.) J. R. Vilímek, Praha.
*Paul Bourget: Foutnica. Přeložil Karel
Holman (Knihovny Zlaté Prahy seš. 11)) J. Otta
v Praze
* J. K. Šlejhar: Erzählungen und Skizzen,
úbersetzt von Zdenka Hostinská. Sbírky Slavische
Bibliothek sv. IX.) J. Olto, Prag. Wien, Leipziz.
*Em. Flygaré-Carlenové romány a no-
vely. Noc na jezeře Bularském. Seš. 31.—36. Fr. Ši-
máček, Praha.
* Ceský Lid. Nového ročníku 1907 XVII. seš.
F. Šimáček. Praha
* Zvon. Roč. VIII. čís. 1.—3. Tisk Unie-
* Souhorná vydání spisů Jaroslava Vrchlického.
Sešity 326.—334. (Třelí kniha básní opických. — Zá-
pady — Barevné střepy) J. Olto v Praze.
* Sebrané spisy Ignála Herrmanna: „Z chudéh
kalamáře“ seš. 11. Fr. Topič, Praha.
* Dr. Fr2 Krejčí: Sveboda vůle a mravnost.
(Otázek a názorů roč. VI. 49—50)) J. Laichlor, Kr
Vinohrady
* V. Mrštík: Zlalá nit. Fragmenty a hrst ep
gramů. Seš. 9.—10. (Knihovny „Lumíra““ roč. V .)
J. Otlo, Praha
Výbor ze spisů Karla Havlička upravil Pr
Bílý. (České knihovny zábavy a poučení svazek
XXII.) J. Otlo v Praze
Z pamětí a života Fr. Barloše napsal J os.
Bartocha. Nákladem Em. Šolce v Telči. Str. 278
Cena 1 K 80h
Lev Tolstoj. Kruh četby, přeložili Alb. Škarvan
a Ivan Hálek. Seš. 47 —48.
Ryhářův
Divčit
P Mater
Vilímek
Bourget
Foutnica
Holman
J Ott
Šlejhar
svatý . IX
J Olto
Praga
František
ša
F Šimáček
Vrchlický
Ignála Herrmann
J Laichlor
V Mrštík
Zlalý
Lumír
Otla
Havliček
Barloš
Bartoch
Šolc
Škarvan
Hálek
Florencie
Praha
Wien
Leipzizstán
Francie
Telč
Králové Vinohrady
Erzählungen und Skizdit
Sveboda vůle
Lev Tolstoj