2
masthead
V Praze, v sopotu dne 28. prosínce.
Praha
4
masthead
Číslo v Praze za 2h
a na venkově za 3b
Praha
6
article
Nr »Národní Listve
ranní a odpolední
s přil. („Naučný Obzor“
ve středu a „Literární
Hlidka“ v pátek)
předplácí se v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Postou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
Praha
Posta
7
title
Telefonické zprávy „Nár. Listů“
8
article
LSTI
LSTI
Předplaceni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
a expedice.
9
article
K situaci.
K situaci.
Z Vídně, 28. prosince. Stará bá-
chorka o jehněti, jež kalilo vodu vlkovi, se
dnes v listech německých opakuje. Tímto
jehnětem jsou ovšem Čechové. Jen oni jsou
vinni, že čáky chystaných česko-německých
rozprav jsou zkaleny a zkaženy, jen oni
jsou vinni vším zlem v Rakousku. Němci
jsou učiněná Herodesova neviňátka. Výklady
posl. dra. Schückera, ve vánočním čísle
námi reprodukované, jsou podle »Neue
Wr. Journ.« plny umírněnosti.
Báchorku připomenutou rozpřádá »Neu
Freie Přesse« široce a dlouze v pole
mice proti »Nár. Listům«. V našich dosa-
vadních konferencích byla prý uvedena vnitřní
čeština v souvislost s požadavkem Němců
po ohraničení českého, něme
ckého a smíšeného území. To pal
nebylo žádnou náhodou, nýbrž plynulo z po-
vahy věci samé. Nemá-li se státi návrat
k výnosům Badenovým a nemá-li se zavésti
u veškerých úřadů v království českém
naprostá dvojjazyčnost, stanovisko, které
bylo prý již opuštěno Čechy samými, pak
prý při požadavku po vnitřní češtině
úřadní sama sebou se vnucuje otázka,
kdemá býti zavedena?
Čecho
Němec
Herodesův
Neue Wr
Badenův
Vídeň
Rakousko
Neo Frei
10
article
Jakmile stane se pokus zodpověděti otá-
zku tu, dospěje se k českému území
k německému území a ke smíše-
nému území. Německý požadavek po ja
zykovém ohraničení okresů nedá se tudíž
obejíti. Z toho plyne, že všechny německé
požadavky, které jsou ve spojení s jazyko-
vým ohraničením: rozdělení nejvy š- za každou jednotlivou věc, bez ohledu na
ších instancí a rozdělení statu
úřadnického, nemohou býti vy-
loučeny z česko-německých kon-
ferencí. Materiál pro ně byl však na do-
savadních poradách vyřízen tak důkladně,
že omezovati program ten není ulehčením
pro konference nastávající, nýbrž obtíží
pro ně.
O jazykové úpravě při samosprávných
úřadech, o volebním řádu, o kuriích, o ško-
lách menšin jest vyrovnání v hlavních rysech
beztoho již hotovo. Stane-li se dohodao
hlavní věci, o jazykové úpravě při státních
úřadech, nebude nesnadno dorozuměti se též
o zbytku, a pak mohl by se místo zlomku
položiti trvalý základ pro národnostní mír
v Čechách.
Má-li však býti program ome-
zen, pak se to může státi jenom v ten roz-
um, že se veškeré jednání na kon-
ferencích česko-německých omezí
jen a toliko na království české
a jazyková úprava na Moravě se vyloučí, je-
jížto uspořádání se nalezne potom snáze,
budou-li obnoveny práce moravského vyrov-
návacího výboru a šťastně skoncovány.«
Čechy
Morava
11
article
Poplatky pro soudní sluhy.
Poplatky pro soudní sluhy.
Z Vídně, 28. prosince. Úřadní list
uveřejňuje výnos ministeria financí a mini-
steria spravedlnosti, kterým se mění cest-
né, správní a dodaci poplatky
pro soudní sluhy.
Tresť nařízení toho jest asi tato: Na
cestě přes 12 a půl kilometru tam a sem
náleží sluhovi cestné 8 h za každý kus a
Vídeň
12
article
to, koná-li cestu pěšky či jede-li. Za cesty,
konané mimo sídlo úřadní, náleží mu ještě
zvláštní poplatek 60 h kromě cestného, jež
mu přísluší za cesty, konané přes 12 a půl
kilometru a kromě příspěvku za nocleh.
13
article
Haličský sněm.
Haličský sněm.
Z Vídně, 28. prosince. Ze Lvova sdě-
lují, že ruští poslanci usnesli se na
domluvu Starorusů do nového sněmu halič-
ského vstoupiti a svoji abstinenci za-
staviti. Na poradě včera večer konané smlu-
veno jenom prohlášení, které dnes v zahajo-
vací schůzi bude učiněno.
Vídeň
15
article
Z Vídně, 28. prosince. Do kuratoria
rakouského musea pro uměnía
průmysl povoláni byli na funkce 3leté:
hr. Jan Harrach, malíř Vojtěch
Hynais a prof. dr. Josef Stupecký.
Harrach
Hynais
profesor
doktor
Stupecký
Vídeň
16
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Z Vídně, 28. prosince. (C.-B.) Císař
propůjčil řediteli státních drah v Praze dvor-
nímu radovi Antonínu Pallovi komturní
kříž řádu Františka Josefa.
Z Vídně, 27. prosince. (C.-B.) Úřadní
list uveřejňuje sankcionovaný zákon ze dne
22. prosince 1901 ve příčině dalšího vybírání
daní a dávek, jakož i opatřování státních
potřeb v době od 1. ledna 1902 do 31.
března 1902.
Palla
František Josef
Vídeň
Praha
18
article
Turistická upomínka.
Turistická upomínka.
Laskavému čtenáři neušla nedávná zpráva
ze soudní síně, z níž na jevo vyšlo, že pražští
hradní ciceronové vzájemně se žalovali pro
urážku na cti. Hlavní motiv žaloby spočívalv
tom, že druh druhu vyčetl, že po pražském
hradě nechtěl provázeti jednotlivce, »že prý mu
to za to nestojí« a celou společnost nechtěl
opět provázeti za předepsanou taxu.
Soudce osvobodil žalovaného a tím dal
průchod té smutné pravdě, že výčitky, učiněné
nedbalému průvodci — byly pravdivy. Věc je
pro nás aktuelní. Každý, kdo světem jen poně-
kud proběhl, poznal, co značí proud cizinců.
Od ranního jara do pozdního podzimku je to
které město hostitelem tisíců turistů. Každý z
nich utratí za byt, za stravu, za různé trety,
jež veze domů známým — jisté ohromná to
suma, již utratí cizinci v takém známém
městě.
A uvážíme-li, jaké to bývá často město,
jak celkem chudé historickými památkami, málo
vábné okolím — — žasneme my Pražáci, pro
Praha tak málo má cizinců ve svých zdech.
Je pravda, že německé noviny svými zprá-
vami mnoho cizinců odrazují, ale nemyslím, že
by vliv novin těch byl tak veliký. Neboť nečtou
se »přátelské« nám noviny německé všudea
pak není žádný turista tak naivní, aby se bál.
že v »samém srdci kulturního státu« byla by
osobní bezpečnost rovna bezpečnosti v Abbru-
zách, nebo oné v horách bulharských.
Představme si, že celý svět zná Karlovy
Vary. Aby v nich neslvšel o Praze — není
možno. A přece vzrůst návštěvy cizinců v Praze
roste pomalu. Než nebudeme uvažovati o příči-
nách. Je jich několik a ty nejhlavnější z nich
vycítili jsme my Pražané všecky a dobře. Ve-
změme však určitý, soudně vylíčený případ.
Pražan
Praha
Karlov Vara
19
article
Cizinec zajel si do Prahy a byl mu dopo-
ručen v prvé řadě pražský hrad. Vyšel — nebo
vyjel si nahoru. S nemalou jistě zálibou otočil
zrak svůj na Prahu, jež odtud pod nohama jeho
hluboko se rozprostírala. Zřel-li před hodinou
od Národního divadla neobyčejně malebné pa-
norama Malé strany a Hradčan, nad nímž jako
královská koruna stkví se obraz chrámu vít-
ského s přilehlým hradem a ústavem šlechtičen
— teď jeví se mu Praha stověžatá v celé své
nádheře. Od Prosíka přes vrch Žižkov, kolem
vinohradské vodárny až k Vyšehradu, za nímž
v dálce v slabě šedou modř rýsují se vršky až
daleko k Sázavě — a ten nádherný obrazv
úpatí omývá světlý pruh Vltavy až k Závisti
ještě dále — —
Jistě nad tím obrazem srdce mu zaplesá.
Mnohé viděl, před leččíms poklonil se jeho
duch, ale neviděl-li Cařihrad a ostatní ty divy
světa, jež Humbold položil před Prahu, v duchu
kráse Prahy hluboce se pokoří.
Odtrhnuv se od veškeré té krásy, vchází
do hradu. Hledá průvodčího — jak obvyklou
turisty — a najde podobného cicerona, jemuž
veřejnou kvalifikaci nucen byl dáti soudce
Panu ciceronovi nestojí jednotlivec za to, aby
ho prováděl! Věc není tak malichernou, jakou
se zdá. Nespokojený a neupokojený turista do-
vede odraditi tolik lidí, že nevěřil by, kdo sám
turistou není ..
Když jsem zmíněný referát ze soudní síně
četl, vzpomněl jsem si na drobnou episodu ze
svých cest. Podávám ji ukázkou, jakým má
býti průvodce cizinců.
Prosík
Praha
Hradčany
Žižkov
Vltava
Cařihrad
národní divadlo
20
article
Bylo to v Norimberce. Prohledli jsmesi
město zevně i uvnitř. Kde který kostel, památný
dům, germanské proslavené museum, kašny —
vše měli jsme již za sebou. Posnidavše ve svě-
toznámém »Bratwurst-Glöcklein«, šli jsme do
hradu. V prvé řadě chtěli jsme si prohlednouti
sbírky ve věži. Drobná slečna jakás prodala
nám za několik feniků lístky a požádala nás.
abychom počkali, že hnedle začne výklad. Sku-
tečně po chvíli došli ještě dva staří páni. Jeden
z nich cosi slečně pošeptal, ona se usmálaa
přikývnuvši hlavou, vybrala se z »kassy«, v níž
seděla — a hned počala výklad. Druhý ze sta-
rých pánů položil pravici k uchu — tak, jak
činívají lidé nahluchlí. Slečna »přidala« na
hlase. Mluvila hezky hlasitě, pán však pravici
od ucha neodtrhl.
V tom znovu průvodce »nahluchlého« tu-
risty přiblížil se k našemu ženskému ciceronovi
a řekl mu, že cizinec je špatným znalcem
němčiny.
Slečna nedala se vyrušiti ve svém výkladu.
Vyloživši historický význam (stáli jsme právě
před pranýřem) této stolice hanby, obrátila se
k cizincí a plynnou frančinou vykládala to, co
prve německy. Turista svou pravici držel dál ..
Přešli jsme ke skřipcům. Opět výklad německý.
Čekal jsem s chutí na tu chvíli, až začne slečna
opět francouzsky. Ale nedočkal jsem se. Ukon-
čivši německý výklad, upřela své živé oči - na
záhadného cizince a stejně plynnou angličinou
(jako prve frančinou) povídala historii mučících
nástrojů. Starý pán hned strhl pravici od ucha
a se zálibným úsměvem a tisícerými otázkami
provázel anglický hovor naší ciceronky.
Norimberk
21
article
Nechci říci, že by naši ciceronové měli
plynně ovládati všecky vynikající jazyky, uvádím
jenom onu bezpříkladnou snahu, turistovi vše-
možně usnadniti pochopení toho, čemu se ob-
divuje.
Když jsme se ubírali s nejvyššího poschodí,
šel jsem poslední. Za mnou již jen naše
»slečna«. Obrátil jsem se a pravil: »Dobře jste
se, slečno, držela.«
Smutně se usmála a pravila: »Ale nevě-
říte, jak to namáhá.«
Věřil jsem, zcela jsem jí věřil.
Kosťa Levín.
Kosťa Levín