ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 86da2620-66f0-11dc-80bb-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 14 celkem · entity: person 36, place 17, org 7, work 1
1 masthead
Románová přiloha „Národních Listů“ k číslu 357. ze dne 28. prosince 1901.
2 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Hrůzy moře. Z Londýna se oznamuje Hrozné příhody na moři zakusili tři zachránění plavci potopené lodi »Glencaird«, kteří právě přibyli do Southamptonu. »Glencaird« vyplul dne 18. května s 34 muži posádky ze South Shieldon do San Fran- ciska s nákladem většinou konserv. Když loď mi- nula rovník, počala hrozná bouře. Konečně loď, ně- kolik dnů zmítaná na moři, vržena na jižní cíp Sta- ten Islandu. Mohutné vlny spláchly vše přes palubu a jeden muž po druhém stržen do rozzuřených vln.
Hrůza Londýn Southampton South Shieldon San Fran Island
3 article
Mnozí z nich, kteří měli ještě dosti síly, aby se po- kusili o spásu plováním, byli vlnami vrženi o skály tak prudce, že ibned zahynuli. Jedinou spásou se zdálo, dosíci skály, jež poněkud výše vyčnívala nad moře, avšak to bylo možno toliko na jediném místě a toliko třem se to podařilo. Brzy potom rozpadl se »Glencaird« úplně a ti, kdož ještě byli na lodi, str- ženi do hlubiny. Avšak tři muži, jimž se podařilo vydrápat se šťastně na skalisko, octli se za nedlouho v zoufalé situaci. Nemohli zachrániti jediného kusu šatstva. Byli vysíleni na dobro a tak slabí, že se jedva mohli udržet na nohou. Pokud oko dohlédlo, nebylo nijaké známky lidské osady. Nemohli oče- kávat nijaké pomoci, neplula-li náhodou tudy lod, jež by je spozorovala. Přes to vydrželi na skalisku plných čtyrycet dnů, živíce se toliko mořskými řa- sami a škeblemi. Vzdali se již veškeré naděje, že budou zachráněni, když náhodou jednoho dne spo- zorováni byli několika úřadníky blízkého vojenského vězení, kteří podnikli výlet na moři. Vzali zachráněné s sebou a přijali je velmi pohostinsky, ač je nemohli umístit jinde, než ve vězení a pečlivě je ošetřovali po celou dobu jejich nemoci, jíž byli všichni tři stí- ženi. Později poslala je argentinská vláda do Anglie. V Southamptonu očekával je agent pomocné společ- nosti pro mužstvo ztroskotaných lodí, jenž všechny tři zachráněné poslal nyní do jejich domovů.
Anglie Southampton
4 article
= O neštěsti na draze u Altenbeckenu vypravují očití svědkové následující: Rychlik, jedoucí z Kolína nad Rýnem do Berlína, zastavil pojednou mezi 12. a 1/41. hod. s poledne na trati mezi Pader- bornem a Altenbeckenem. Pasažéři byli právě při snídani, podávána třetí mísa a mnozí cestující mu- sili vyčkat na vystřídání, poněvadž všechny stoly byly obsazeny. Jedva že podána třetí mísa, otevřel kuchtík dvéře a vzkřikl: »Srážka!, Zároveň sletěly se stolů talíře, láhve, sklenice a vše, co na nich bylo. Všichni pasažéři vyskočili, nikdo nevěděl, co vlastně se děje. Starší jakýs pán měl tolik přítomnosti ducha, že vzkřikl: »Všichni zůstat sedět!« načež se pole- kaní pasažéři na chvíli vzpamatovali a panice bylo zabráněno. Pasažéři jeden po druhém opustili jídelní vagon a teď teprve zpozorovali, že vlak stojí na trati a nikoliv před stanicí. Jídelní vagon byl třetí od zadu ve vlaku, jenž měl po parostroji v předu i v zadu. Vystoupivší pasažéři s hrůzou zpozorovali, kterak zadní parostroj vražen do průchodního vozu třetí třídy, jehož střechu prorazil. Dým, dešť jisker, praskot ohně a volání o pomoc ohromilo na chvíli všechny, tak že z počátku nemohli pomáhat. Poně- vadž nebylo možno telegrafovat z hlídačského domku, postáno do Altenbeckenu a objednán pomocný vlak.
Rychlik Kolín nad Rýn Berlín Altenbecken
5 article
Nejprve vzpamatoval se jakýs řeholník a pobízel ostatní, aby pomáhali. Mrtvoly, vytažené z trosek hořícího vagonu, kladeny do příkopu při trati. Z jí- delního vagonu přineseno víno a koňak a ranění pasažéři posilňováni. Konečně jal se jeden z cestu- jících, p. Henri L. z Paříže, říditi zachraňovací práce a jeho ráznému zakročení se podařilo zachrániti ještě dva pány z chodby vagonu třetí třídy, zatara- sené troskami. Po hodině, jež se zdála nekonečnou, dostavil se pomocný vlak s lékařem a dvaceti děl- níky. Stav těžce raněných, kteří hodinu musili ležet ve sněhu, jest dosti povážlivý. Všichni jsou značně vysílení.
Paříž
6 article
= Větroplavec ve vodě. Francouzský větroplavec Mousset podnikl minulé neděle vzlet blíže Bastide na Garonně. Vzestup dál se zcela hladce a balon vznášel se ve výši as 500 metrů nad řekou. Pojednou roztrhl se obal balonu, jenž roztržen ve dva kusy a řítil se z poděšeného výkřiku diváků k zemi. As 100 metrů nad zemí překotil se balonový koš a větroplavec z něho vy- padl. Na štěstí spadl do řeky a za větroplavcem sletěly koš a balonový obal. Pan Mousset i se žalostnými zbytky vytažen z vody, ale neutrpěl nijaké pohromy.
Mousset Garonna
7 article
= Knír v manželském právu. V jednom hostinci v Malbrogu ve východním Prusku zavázal se onehdy jakýs občan, jenž má neobyčejně krásný knír, že si jej dá za sto marek oholit a že se příštího dne dostaví do hostince bez kníru. Den potom byla společnost v plném počtu shromážděna, ale majitel »prodaného« kníru se neobjevoval. Če- káno na něj marně již půl hodiny, když dostavil se sluha s dopisem, jehož adresa byla psána ženskou rukou. Dopis zněl následovně: »Ctění pánové V záchvatu nevysvětlitelné lehkomyslnosti zavázal se Vám můj manžel, že za příspěvek sto marek k dobročinnému účelu dá si oholit svůj krásný knír a Vy jste byli dost ukrutní, že jste tuto nabídku při- jali. Poněvadž pak nemám chuti trpět dobročinnými záchvaty svého manžela, jsem nucena prohlásit, že můj muž a já při našem sňatku nevyloučili jsme společnost majetku. Následkem toho jest jeho knír můj knír; neměl práva volně jím nakládat a Vaše smlouva, uzavřená toliko s jedním oprávněným účastníkem, jest tudíž neplatna! Kdybyste pochybo- vali, je li moje zakročení oprávněno, máte na vůli domáhat se svého požadavku žalobou. S úctou ... P. S. Můj muž nemůže se dnes k Vám dostavit. poněvadž jsem prozatím vzala v opatrování, jeho klíč od domu.« — Spolustolovníci nešťastníkovi jsou prý dost ukrutni a hodlají na p. X. podat žalobu.
Prusko
8 article
= Zajímavý mastičkář. Z Brusselu se ozna- muje: »Syrupový« Vermeulen, jehož zde znalo každé dítě, těchto dnů zemřel. Charles Vermeulen byl kdysi krejčím, avšak ve věku šedesáti let se oddal výrobě léků. Měl zvláštní obchodní praxi; rozděloval štědře svoje hrnečky se syrupem a neopomenul pozeptati se později, kterak se obdarovaným vede a zároveň, jaké se mu dostane nábrady za jeho pomoc. Pod ja- koukoli záminkou chodíval do krámů a při tom za- přádal hovor s některou z prodavaček: »Ale, jste vy bledá, slečno, máte vpadlé oči a kolem nich kola.« — »Co chcete, milý pane, přijdeme tak málo na volný vzduch a po celý den jsme na nohou.« — »Ne, ne, já to vím lépe, jste chudokrevná: zde máte dobrý prostředek, užívejte stále tento syrup.« — Na to ode- vzdal dívce hrneček se syrupem, s návodem k upo- třebení a odešel. Po osmi dnech přišel zase. — »Ale. slečno, jak dobře teď vypadáte, růžové tvářičky, čila očka, vidíte, co můj syrup všecko nedovede. Zde máte ještě hrneček. Bohužel, jest výroba tohoto sy- rupu velmi drahá, ale vám, milé dítě, přenechám oba ty hrnečky za deset franků.« Ovšem někdy se také stávalo, že obdarovaná odpověděla: »Ale vždyť jsem dosud neměla ani času užívati vašeho syrupu, zde máte svůj první hrneček ještě nedotknutý.« — Nej- větší ctižadostí Vermeulenovou bylo, vyléčit krále Alfonsa XII. španělského, jenž trpěl plicní chorobou. Chodil skorem každodenně na španělské vyslanectví a do ministeria zahraničného, aby si získal tohoto vznešeného zákazníka. Avšak král španělský bohužel nechtěl rozumět nabízené spáse. Následkem toho musil zemřít v mladém věku a Vermeulen, díky svému divotvornému syrupu, přežil jej o hezkou řádku let.
Vermeulen Al Vermeulenův Alfonso Brusel
9 article
Chodil sice s pestrou řádovou rosetou v knoflíkové dirce, ale byl lo fantastický řád, jejž byl udělil sám sobě. Považte si, jaký by to bylo dělalo efekt, kdyby byl mohl podělovat krámské a kuchařky ozdoben skutečným španělským řádeml = Ruská polární výprava barona Tolla. Z Petro- hradu se oznamuje: Správce ministeria námořnictví dostal telegram od velitele parníku „Zarja“, poručíka Mathissena, datovaný z Jakutska dne 17. t. m., že „Zarja“, s polární výpravou barona Tolla přezimo- vavší na západním pobřeží zátoky Tajmyrské, dne 1. září minula mys Čeljuskin, pronikla na sever od Novo- sibířských ostrovů až k 77 st. 32 m., přiblížila se k ostro- vům Bennettovým, avšak pro led nemohla dále. Dne 20. září zakotvila loď v zátoce Nerpinské, kdež pře- zimovala. Na ostrově Kotelném setkala se výprava s oddílem polární výpravy Tollovy, vedené Volosovičem Na palubě „Zarje“ vše zdrávo. Zemřelí v Praze. Dne 18. prosince 1901: JUDr. Jan Bruner, advokát, 74 roky, 1609—II. Wankeová Barbora, vdova po průvodčím vlaku, 73 roky, 1014—II. Schleisová Anna, vdova po mečíři, 78 roků, 446—III. Bechle Augustin, naddozorce u potravní daně, 67 roků, 118—VI. Mottlová Marie, výměnkářka, 69 roků, 23—VIII. Ž. Loufková Terezie, manželka čalouníka, 59 roků, 108—I. Fischerova Marie, dcera krejčího, 7 roků, 555—I. Glasová Babetta, manželka typografa, 53 roky, 1095—II. Březina František, řídicí učitel, 69 roků, 1654—II. Bolen Jan, býv. kostelník, 77 roků, 718—VII. — Ve všeobecné nemocnici: Bez- ouška Václav, kolářský učeň, 22 roky. Dohnalová Růžena, manželka nádenníka, 30 roků. Mareček Fran- tišek, kontrolor, 42 roků. — U milosrdných se- ster: Kumštach Václav, nádenník, 58 roků. Pataová Anna, vdova po koláři, 72 roky.
Toll Mathissen Čeljuskin Bennettová Tollův JUDr Bruner Wankeová Anna Augustin Mottlová Marie Ž Loufková Terezia Fischerův I Glasová Březina František Jan Václav Dohnalová Mareček Fran Jakutsk Praha Petrahrad Nova Pataová Anno Kumštach Václav
10 article Král. české zem. divadlo v Praze.
Král. české zem. divadlo v Praze. Národní divadlo 87. hra v předplacení. 3. čtvrtka. CARME N. Po prvním dějství přestávka. Začátek o 7. hod. Konec po 10. hod.
Král Praha národní divadlo CARME N
11 article
V sobotu 28. prosince.
12 article Švandovo divadlo na Smíchově.
Švandovo divadlo na Smíchově. Začátek o 1/43. hod. V sobotu 28. prosince. Ve prspěch pořízení praporu vzájemně se podpo- rujícího spolku domovníků na Smíchově. 30407 Matka starost.
Smíchov Švandův divadlo
13 article
Pod chmurným velkolepým portálem tím, blykalo fosfo- reskující světlo. Širou prostorou tou šlehaly tiše slabé blesky. I bylo slyšeti vzdálené dunění hromu, šelest deště a svist větru, s vlnami zápasícího. Světla ostrova vězeňského byla zmi- zela. Oceán rozkládal se kol do kola, chmurný, pustý. Zíraje ve tmavou tu šíř, Ruf Dawes všiml si pozoruhod- ného zjevu: blesky zdály se kmitati z vln ječících. v přestávkách vzdouvající vlny zdály se vyšlehovati v pla- meny a jazyky ohnivé zdály se z nich tryskati výš! Vítr sesílil a světlý oblouk byl deštěm zacloněn. Matný rudý svit vznášel se jak odlesk požáru. Náhle zaburácel hrom strašlivý, provázen ostřejším deště šelestem. Oblouk světlý zmizel nadobro, jakoby neviditelná ruka byla náhle za- kryla okna svítilny. Veliká hradba vodní, ječíc prudce, sunula se sem přes hladinu mořskou, a s nevylíčitelnou směsí zvuků, v nichž mísil se vzkřek neb vítězoslavný jek děsivých muk, přihnal se cyklon k lodi. Dawes pochopil, že živly vzbouřené spějí jej zachrá- niti neb zničiti. Ve strašlivém okamžiku tom vrozené vlastnosti muže toho vzepjaly se k výši, jakéž vyžadovala vážná chvíle tato. V málo hodinách musil se osud jeho rozhodnouti i musil vykonati vše, co nutno bylo. Jeden z obou dějů byl neodvratný. Buď musil utonouti tam, kde byl, aneb překoná-li loď bouři, bude nucen zjeviti se na palubě a pak rozptýlí se klam, kterýž zkusil. Na okamžik přemohlo jej skorem zoufalství i pohlížel na moře rozka- cené v myšlénkách, nemá-li se do něho vrhnouti a za- končiti tak život svůj . .. Ženský hlas vrátil mu opět rozvahu. Opatrně otevřel dvéře kajuty Sylviiny. Kajuta byla osvětlena lampou visací; ve svitu její uzřel Sylvii, jež dotazovala se po bouři. Sylvie však vzhližela při tom
Dawes Sylviin Sylvie Sylvius
14 article
při věru nikoli sytém žaludku jeho záhy se dostavily. V opilosti své pokoušel se dojíti ke kamařádu, jehož hlas od člunu k vězení doléhati slyšel, aby mu rovněž doušek »výtečného« moku nabídl, potácel se ale chvíli bludně podél zdi, chvílemi se pokoušeje o ni se opříti, až usedla spokojeně usnul. North, vycházeje z vězení, nepozoroval ani nepřítomnosti dozorcovy. S hlavou obnaženou, bez pláště svého, s očima vytřeštěnýma a rukama sepjatýma vyběhl do noci, jak muž, jenž prchá před čímsi strašlivým. Na místě ale, aby dal se stezkou k moři, dal se jakoby ne- věděl ani kam spěchá, cestou obvyklejší k svému obydlí. »Tento muž trestancem!« děl si. »Hrdinou jest a mučenníkem! Jaký to život! Láska! Ano, to jest v pravdě láska. Northe, jakým nízkým jsi ty vedle tohoto vyvržence zhrdaného!« Mumlaje tak a rve si šedý vlas svůj dostihl pokojíka svého. Už se mu i zdálo, jakoby škuner — temná skvrna na vlnách — od břehu se vzdaloval. Nesměl vá- hati déle! Když ale obrátil se, měsíc mezi mraky vrhl právě pruh světla na moře a ve svitu tom North uzřel člun. Šílil jeho mozek zmatený? V zadu na lodi seděl muž, zabalený v plášť! Bylo-liž možno, že nebe spravedlivé samo tak rozhodlo a že muži, jejž bídník byl odsoudil, umožnilo uniknouti, aby potrestán byl bídník, jenž zůstal zpět? Ano, muž tento zasluhoval svobody. Byl poctivý, šle- chetný a opravdový. Jak líšil se od něho, sobce, kněze nečistého, opilce. North, pohlednuv bezděčně v zrca- dlo na stole stojící a vstrčiv mechanicky ruku do vaku, zíral s chorobnou záští na bledý obličej a krví podlité oči. Poslední osudný záchvat šílenství, jež hledí se zbaviti vlastního ohyzdného já, schvátil jej a prsty jeho křečovitě sevřely se na předmětu, kterýž byl hledal. Ztracen pro život.
North Láska