ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 86d372b0-7683-11dc-b96c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 30 celkem · entity: person 103, place 76, org 12, work 4
1 masthead
Strana2
2 masthead
NÁRODNI LISTY.
3 masthead
7. listopadu 1907
4 masthead
Číslo 303.
5 article
vyučování za frekv. dvojité, za to však mu po- skytuje náležitého odpočinku, kterého má po několikahodinné duševní práci potřebí a kterého mu vyučování dvoudilné doslatek nepopřávaln. Učiteli vyplyne z jednoduché frekvence ten prospěch, že bude moci doma pracím pro školu věnovat odpoledne a nebude nucen nastavovati pracovní dobu denní večery a nocemi, kterých je nu k zolavení nezbytně potřebí. Bylo by již na čase, aby povolané péro vylíčilo širokému obecenstvu, co ukládá učiteli nová doba a nové názory na vychování a vyučování, jak s poža- davky větší volnosti a svobodnějšího vývoje dí- těte povinnosti učitelovy vzrosíly, a nemohly by se ozvati hlasy, že jednoduchá frekvence je jen pro pohodlí učitelů.
6 article
Námitka, že jednoduchá frekvence zvětšuje nehozpečí mravní zkázy, kterému jsou vydány děti, nepoživající dostatečného domácího do- zoru, zakládá se na omylu. Má se za to, že za jednoduché a zjednodušené frekvence mají děti více volného času. Není ho více, ježto počst hodin vyučovacích je týž; rozdíl je jen v tom. že jednoduchá frekvence uvolňuje dítěti hodiny odpolední, kdežto dvojitá polední. Bylo by těžko dokazovat, že pobývají-li zmíněné děti na uliei v hodinách odpoledních, jsou vydány většímu nebezpečí, než tráví-li tam dobu své polední přestávky. V Praze jsou však také útulky pro mládež. Splněním nadějí, které upínáme k no- votě, totiž zvelebením her a reorganisací útulků. odpomůže se tak mnohé závadě po této stránce Jiná námitka proti jednoduché frekvene vyvozuje se z výdělečné práce děti. Referent uvádí doklady, že nesvědomité rodiče prostě ne- posílají dětí do školy, potřebují-li jích ku práci Uzákoněním návrhu Ofnerova, znovu podaného na říšské radě, polepší se osud těchto malých dělníků a námitka pozbude úplně váhy. V prax nebylo pozorovati, že obavy řečené by byly pod- statné.
Ofnerův Praha
7 article
Také se proti jednoduché frekvenci uvádí že děti, mají-li do jedné hodiny školu, příliš vy- hladovějí, což může se mysliti toliko u nej- chudších, poněvadž ostatní si přinášejí jídla na dosetihodinnou i polední přestávku. Ale v Praze dostávají nejchudší ve 12 hodin oběd ve škole a tak ani po této stránco jsme nepozoroval svizelů. Namítává se také, že jednoduchá a zjedna- dušená frekvence zasahuje rušivě do ustáleného domácího pořádku, poněvadž děti přicházejí až po jedné hodině k obědu. Ale v mnohých rodi- nách je tato okolnost právě vítána, neboť se v nich až v tu dobu pravidelně obědvává. Neodstranitelnou vadou zjedn. frekvence je, že dskráte v témdni přicházejí děti ve 12 hodin, čtyři- kráte v 1 hodinu k obědu. Kde by se doba oběda ří- dila tedy dle dětí, obědvalo by se neslejně. Že však ani to v rodinách hrubě nevadí, vysvítá z odpovědi na dotazník, klerý letos před prázdninami rozeslal na měšt. škole. Na otázku: „Osvědčovalo se vyučo- vání dle zjedn. frekvence ve Vaší domácnosti?“ od- povědělo 85.23% rodičů ano, 14.8% ne. Na otázku: „Shledáváte je prospěšnější pro svého syna, než vyučování dvojilé?“ odpovědělo 80.89% ano, 19.25 ne Možno tedy k námilce o rušivém zachování jedn. frekv. do domácího pořádku zcela bezpečně proněst soud: Ani jedn. ani dvoj. frekv. nemůže hověti domá- címu pořádku všech domácností, ale je velmi pravdě- podobnc, že jedn. freky. mu bude hověti lépe. A ježt se zavádí stále hojněji do rozmanitých oborů lidsk práce, půjde škola i v tom s duchem času.
Praha
8 article
Na prospěch jedn. freky. se také uvádí, že po- dává žáku možnost pracovati domáci úkoly za pří- hodnější doby denní, kďežto dvojitá ho nutila praco- vati večer. Tato výhoda jest v plném rozsahu platná pro školy střední, kde spoléhají na domácí píli žáků My zajisté vycházíme ze zásady, že škola obecná a měšťanská, ona budujíc základy všeobecného vzdě- lání, tato připravujíc hlavně pro život praktický, mus své učivo tak podávati, aby všichni průměrně nadan žáci při pravidelné docházce dosáhli cíle vyučova- cího, tedy í ti, kteří pro rozličná zaměstnání v do- mácnosti, nedostatečné domácí vedení nebo pro chudobu doma se sami přiučovati nemohou. Z toho plyne, že svou věc si musíme se žáky vyříditi mez školními stěnami a že můžeme ukládat jen, přejí- si toho rodiče neho sami žáci. V tom případě by niěla jedn. freky, jakési výhody. Referent uvádi ještě některé menši výhodya nevýhody jedn. Irekv. a uzavírá: Jedn. a zjednodušená frekv. i za nynější, ktě- lesné výchově jen malou měrou příhlížející organi- nace školství, podává naproti dvojité výhodnější pří- ležitost, aby se vyrovnávala duševní námaha dítěte zpósobená školou. V té souvislosti pak, jak ji chá- peme, jeví se býti článkem reformních snahi, ktere
9 article Výtvarné umění.
Výtvarné umění. = Výstava R. Adámka jest nejspíše vý stavou pana B. Kočího, který si ty spousty kreseb a maleb objednal ke svým illustrovaným vydáním pohádek B. Němcové, K. J. Erbena. J. B. Malého a jejich parafrásím. Mladý umělee by sotva vystavil toho půltřetího sla prací beze všeho výběru, kleré také na nejednom místě nuceny jsou doznati, že šlo zhusta o rychlé vyřízení objednávky a splnění závazku. Nakla- datel, vydavatel a pořizovatel této výstavy může býti zúplna spokojen s touto silou, jež očividně snadno, ano úžasně hravě a rychle produkuje. R. Adámek, nyní teprv pěladvacetiletý, má velmi pohyblivou a rodivou fantasií; zcela šťastně udr- žuje ji v pohádkovém a tedy barokně fantasti- ckém ovzduší a tonu. Přimo překvapuje leh- kostí, s jakou mu přibíhají všeliké nápady I jeho mysl barevný není všední. Zatím mu schází jedno: R Adámek. Dosud je to pouhý konglomerát všelikých dojmů a výpůjček. Litanie svatých, jež před početím práce vzývá, je po- vážlivě hojná a každému dává, což jeho jest. Schwaiger, Bilibin, Roorich, Vaubel, toť se roz umi, sotva že je shlédl, už je honem vyznává. Bude nutno čekati, že se tento jinak zřejmý talent počne zpovídati o svém vlastním umění = Výstavu Otakara Štálla olevřelo Průmyslov museum v Chrudimi. Potrvá do 17. t. m. = Nové publikace, zaslané redakci této rubriky: Lehner Ferd. J.: Dějiny umění národa če- ského. Suš. 72.—73.; 74.—75. Praha »Unie«. Krása našeho domova. Roč III. čís. 10. 11. (F. Táborský v článku »Naše hřbitovy« vřele a důtklivě ujímá se této u nás nadobro zanedbávané olázky a záležitosti.) XIII. zpráva kuratoria Průmyslovéh musea císaře a krále Františka Josefa I. pro vý- chodní Čechy v Chrudimi za rok 1906. — Chru- dím. Průmysl. museum. 1907. Typografia. Odborný list knihtiskařů. Roč 18. čís. 10.
R Adámek Němcová K J Erben Malý Adámek Schwaiger Bilibin Roorich Vaubel Štáll Krása F Táborský Nakl Chrudim Praha Čechy Průmyslov muzeum Průmyslovéh muzeum císař Lehner Ferd král František Josef I
10 article
Svět v barvách. Díl I. soš. 25., 26., 27.— Praha. B. Kočí. usllují o lo, aby tělesná výchova zaujala v syslému rašeho školsiví místo rovnocenné s výchovou du- ševní a stala se tak vydatnou proliváhou stále vzrů- stajícím požadavkům, které činí škola na duševní výkonnost mládeže. Takto uskutečněna bude nedo- zírně důležitým krokem ve vývoji školy, zvláště volkoměstské. V této souvislosti také je asi míněna v ministerskémí výnosu ze dne 29. září 1905, kde se praví, že podle nejnovějších bádání v oboru škol- ního zdravolnictví je za jistých okolností doporučen hodra. (Hlučná pochvala) Rolerent navrhuje, aby na obecných školách za- vedla se frekvence jednoduchá v 1. a 2. třídě, frelv zjednodušená v 3.—5. na tři léta na zkoušku Zdravotní komise při městské radě nechť učiní opa- tření, aby cdpol. prázdných využito býti mohlo zalí- zonými přislušnými institucemi na prospěch tělesně výchovy mládeže. Organisace útulků pro mládež nechť odpovídá novým poměrům, daným zjednodu- šenou frekvencí. Řed. Kretší vyslovuje s vývody reforentovým plný souhlas.
B Kočí Praha
12 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 6. listopadu. (Prof. Bal ze na obranu poznaňských Polák ů. Když nebožtík Mommsen svým časem poradi Němcům, aby nám Slovanům svou kulturu vtlou- kali palicí do hlavy, ozval se proti němu ze slo- vanských učenců první Osvald Balzer, pro- fesor university Ivovské. Tyto dni uchopil se opěe pera, aby v listě, adresovaném Björnso- novi, ukázal na útisk, prováděný pruskou vlá- dou před očima celé Evropy na polském národě v Poznaňsku. Prof. Balzer se naděje, že Björn- son, který se nyní horlivě ujimá Slováků, utla- čovaných maďarskou vládou, ujme se i Poláků. které se snaží vyhubít vláda pruská. Poukazuje při té přiležitosti na některé události, jimiž s charakterisuje bezohledná surovost německé vlády a které jsou, jak píše Balzer, »vzor nejdále sa- hajícího barbarstva«. V pruském státě žijí tři miliony Poláků na vlastní, od věků osazené půdě. Tento zlomek 20milionového národa, majícího za sebou témět lisíciletou kulturu, nemá netoliko universitya střední školy, nýbrž ani jediné školy národní. v níž by se mohl učiti jazyku mateřskému.
Bala Polák Mommsen Němec Slovan Osvald Balzer profesor Balzer Björn Slovák Praha Evropa Poznaňsko fesor univerzita Ivovský
13 article
Jestliže jednollivci se uvoll vyučovati děti bez platně polskému jazyku, jdou do vězení. Ale nejen to; polské dítě nesmí se ve veřejné škole modliti po polsku ani »Otče náš«. Neposlechne-li, vznáší se nad ním vyzkoušený prostředek sta- rých pedagogů — metla a za metlou arci účin- nější prostředek, jehož se nechopili ani pedago- gové »starých, dobrých časů« — hůl. Těmito podporami pruské kultury vtlouká se do dětt znalost němčiny. Pedagogům při té práci horlivě pomáhají úřady politické i soudy. Za to, že děti touží modliti se v jazyku mateřském, jsou pro- následováni bratři, jimž se nedovoluje pokračo- vati ve školách a rodičové, jimž se z trostu odnímá chléb. Na to dosud Björnsop neupozornil svět. Jiná věc: V Prusku si udělali zákon, že polský sedlák na koupeném pozemku můžesi vystavěti obydlí jen s dovolením úřadu. Aby se
14 article
Polákům znemožnilo kupovati půdu, zakazujese jim stavěti obydli a to přivedlo sedláka Dri- malu na myšlenku, koupiti si starý velký ná- bytkový vůz, dopraviti jej na svůj pozemek v něm se ubytovati. Vůz Dřímalův je nejstraš- nější satira na mravnost vysoké kultury pruské, která ve XX. stol. nutí lidi žíti po způsobu ko čovníků. Neméně cenným dokumentem německé kultury jest »kolonisační komise« pruská, jejíž účelem jest vyhubiti polský lid v Prusku tím, že se skoupí polská půda a přidělí se osadní- kům německým. Poněvadž tato komise nepra- cuje dosti rychle a Poláků v Prusku neubývá chystá se nový zákon, jímž se má dovoliti pol skou půdu vyvlastniti i proti vůli starých pol ských držitelů. Ale ani tím způsobem nebude možno okamžité se zbaviti Poláků a zejména jich polského jazyka. Proto se chyslá dal osnova zákona, kterým se má dovoliti mluvit n veřejných schůzích v Prusku jiným než něme ckým jazykem jen tehdy, když to připustí poli tický úřad. Časopisy německé podolýkají při tom že ostří nového zákona nebude namířeno ani proti Dánům, ani proti elsaským Francouzům tedy zase jen proti Polákům. Jsou to vesměs nelidská opatření, která pruská vláda čini na potlačení Poláků v Po znaňsku a zasluhují stejně, jako krutovláda ma darská, aby se na ně ukázalo celému světu.
Polák Dřímalův Dán Francouz
15 article Dramatické umění.
Dramatické umění. + Z Chrudimi. Dne 4. listopadu t. r. vystoupi na městském divadle chrudimském pohostinsku celý herecký ensemble Národního divadla, účinkující v Bernsteinově hře »Zloděj« ve prospěch těžce one- mocnělého herce p. Rudolfa Innemanna a jeho ro- diny. Pohostinské vystoupení toto, na venkově zajisté vzácné, bylo umožněno jedině ocholným svolením ředitele Národního divadla p Gustava Schmoranze. který umělecké této výpravě byl ve všem co nejvíce nápomocen, pak šlechetnou kolegiální oběťavosti účinkujících členů Národního divadla, dam i pánů, kteří pro dobročinný účel v soucitné snaze, přispěti strádající rodině těžce nemocného druha, zřeklis honorařů a účinkovali při tomto pohostinském vy stoupení zcela bezplatně. Také přislušné pensijnt fondy vzdaly se pro tento případ svých nároků na povinné platy fondové. Herecká družina Národního divadla byla v divadle co nejsrdečněji uvílána zá- stupci sboru divadelních ochotníků pp. drem. Karlem
Bernsteinův Innemann Schmoranz Karel Chrudim národní divadlo
16 article
Pippicbem a drem. Vilémem Novákem, pak měšťa- nostou p. drem. Frant. Wagnerem za město Chrudim, vyznamenána odevzdáním velkého vavřínového věnee pro celý ensemble na jevišti, při čemž intendan divadla a vrchní režisér ochotnického sboru pan dr. Karel Pippich učinil případné oslovení, jakož damám pí. Hanně Benoniové a slečně Růženě No- skové odevzdány kylice. Paní Benoniové se pak do- stalo zvlášť ještě květinových darů po druhém jed- nání. Celý divadelní večer měl ráz slavnostní, di- vadlo bylo vyprodáno a obecenstvo nadšeno doko nalým uměleckým provedením hry v bezvadně sou- hře, při čemž všem účinkujícím a zejmena pak pl Benoniové a p. Frant. Matějovskému za virtupsn sebrané druhé jednání se dostalo nejvřelujší po- chvaly. Hra Bernsteinova působila svou znamenitou divadelní účinnosti, třeba měla v sobě méně vniternt slly a pravdy, a velký úspěch její byl výsledkem vážně umělecké snahy a dovednosti všech účinkují- cích, jichž svížná, dokonale scelená souhra přenási přes mnohou pochybnost v dramatickém ústrojí télo hry. Také finanční výsledek tohoto pohostinského vystoupení lze nazvati vzhledem k poměrně ma e prostornosti a výnosnosti chrudimského divadla v- lice uspokojivým. Dostane se rodině Innemannově takto čistého výtěžku asi 600 K, jako vítaný prvý počálek podpůrné akce, klerá se k tomuto účelu za- vádí a která zajisté je dřívějším úspěšným uměle- ckým působením Innemannovým a krutou tihou ne- štěsti, jej a rodinu jeho teď stihnuvšího, plně zdů- vodněna.
Novák František Wagner doktor Pippich Benoni Růžena Matějovský Bernsteinův Innemannův Chrudim
17 article
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 5. listopadu. Hromadné slěhování Srbů ze Starého Srbska. Srbové starosrbšti, od Bulharů a Arnaute po leta mečem a ohněm vyhlazovaní, pozbyl naděje, že by se osud jejich zlepšil a protc v poslední době houfně se stěhují do královatví Za poslední dvě lela vystěhovalo se jich do Srbska přes 6000. Z pečského sandžaku utíkaj právě do Srbska celé vesnice. Arnauté jindy byli proti Srbům puzeni loupeživostí, letos ná sledkem neúrody žene je do srbských vsí i hlad. Starosrbové, nemajíce zastání ani u tureckýeh úřadů, ani u tureckého vojska, ani u velmocí které se zaručily, že v domovině jejich zave- deny budou reformy, nevidí v zoufalství svém jiné spásy, leč v útěku do Srbska. Srbská vláda starosrbské úskoky ubytovala poblíž hranice, ale po úřadech jim dala poradit, aby se vrátil ke svým Srbům. Úskoci odpovídají, že se ne- vrátí stůj co stůj Rušti a rakouští konsulové vydali se ne cestu po Sarém Slrbsku, aby »studovali po- měry tamějšího srbského živlu.« Ale »srbský živel« od jejich cesty neočekává ničeho, nebo »studování poměrů« je pouze zástěra diploma- tické lenosti. Jsou-li konsulové na svém místě mají a mohou ty poměry dávno znát.
Srba Bulhar Praha Srbsko
18 article
Boj s klerikalismem v Bavorsku. Bavorská vláda, kteréž vůdce »středu« dr. Daller hrozil nedávno v řeči své většinou »středu«, odpověděla tím, že obnovila tak zv Placet regium, to jest, prohlásila, že b ez svolení vlády nesmí býti žádné církevní nařízení, tedy ani ne výnosy papežské, ni v kostelích, ni jinde vyhlášeno. V táboře středu jest proto veliké vzbouření a dr. Daller hrozí znovu, že trpěli- vost jeho hyperkatolické strany jest u konce .. Proli vzpouře v Indii. Rada genorálního gubernátu v Simle při- jala 9 hlasy proti 3 hlasům (domorodcův) zákon kterým se zakazují všechna »buřičská« shro máždění v Indii, Ke smlouvě o norské neutralitě. Norská vláda rozhodla se předložiti -mlouvu tuto, o níž jsme přinesli již řadu depeší od výtečně zasvěceného svého londýnského dopiso- vatele a kterouž ohlásili jsme nedávno i v této rubrice — svému sněmu: storthingu. Deklarace i traktát o neutralitě nebudou tudíž uveřejněny dříve, dokud nebudou ratfikovány. O obsahu smlouvy, kterouž čtyři velmoci, Rusko, Francie. Anglie a Německo potvrdily kollektivně dřívějši své jednotlivé smlouvy, proslýchá se jen, že za- ručuje celistvost území norského v jeho rozsahu nynějším. Rusko přináší tu opět jistou obět samostatnosti cizího národa, jako dříve opětně na Balkáně činilo, neboť jest dobře známo, že i někteři norští státníci byli odhodláni postou- piti mu pruh pobřeží na severu Finska při Ledovém moři za to, nebude-li mařiti snahy Norska po odluce od Švédska a Rusko snahám tém dokonce spíše — v souhlase s Anglií a v odporu k Německu — napomáhalo, tak že Norové mohli, jak známo, v r. 1905 náhle ne- odvislost svou na Švědsku vyhlásiti.
Daller doktor Noro Bavorsko Indie Simla Rusko Francie Anglie Německo Balkán Finsko Norsko Švédsko
19 article
Jaký dojem učinila smlouva ve Švédsku — krajně nepřiznivý! — a v Norsku — nej radostnější! — zjevno jest z hlasův listů skan- dinavských, které jsme včera byli už mezi de- pešemi uveřejnili. O Německu lze tu říci, že musilo přivoliti k nynější smlouvě, aby nestalo se tak přes hlavu jeho i aby nevyšla na jevo opět k jeho haně a k seslabení jeho prestiže — skvělá i so- lace jeho. Ovšem podpis na této smlouvě musí býti pro Viléma II. tím trpčejším, kdyžtě královna švédská jest německou princeznou korunní princezna švědská jeho příbuznou Vážná choroba Viléma II. Před několika dny oznámili jsme zde již. že Vilém II. onemocněl a nucen byl i na lože se uchýliti. Zpráva ta byla dnes z Berlína po- tvrzena. Oficiosové hlásají ale, že běží jen o po- dobné zjevy, jakéž nedávno stihly císaře rakou- ského — a to prý zjevy v mírnější formě. Lékat doporučili prý Vilému II. delší pobyt na angli- ckém ostrově Wightu. Drážděním ke + Pan Karel Fallys, režisér smichovských di vadel, má svůj čestný večer ve čtvrtek dne 14. lislo- padu, k němuž zvolil sí francouzskou operetu »Re servislka«. V titulní roli výstoupí j. h. paní Olilie Dvořáková, býv. člen Národního divadla v Praze. + Raimundovo divadlo ve Vídni. Z Vídně,6 listopadu. (Tel.) Reditelé zdejšího divadla »na Ví- deňce« Kartschak a Wallner najali od 1. srana příštího roku Raimundovo divadlo, které, jak známo. je ve finanční krisi. Budou tam pěstovati operety a frašky; uměleckým rádcem jejich bude známý sk ladatel Lehar.
Vilém II Fallys Dvořáková Wallner Lehar Švédsko Norsko Německo Berlín Wight Praha Vídeň národní divadlo Raimundův divadlo
20 article Hudba.
Hudba. + Symfonický orchostr pořádá již tuto sobotu Griegův večer v Plodinové burse. Na programu jest Peer Gynt suita č. 2, Sonala E mol pro klavír, kterou přednese hudební skladatel p. R. Klier. Ze skladeb které v Praze dosud hrány nebyly, dlužno uvésti lyrické skladby »Na horách«, »U kolébky« a písně »Henrik Wergeland«, »Opuštěný«, které přednese koncertní pěvec p. J. Karbulka s průvodem velkého orchestru. Zbývající listky možno dostati v předpro deji u pp. F. A. Urbánka vedle Nár. divadla, Cha- dima ve Vodičkově ul. (nároží Václavského nám.). V. Langmajera, Kr. Vinohrady, Havlíčkova tř. č. 4 Springra »Na Valdeku«.
Griegův Gynt R Klier Wergeland J Karbulka F A Urbánek V Langmajer Kristus Praha Vodičkův ulice Václavský já Havlíčkův třída Springra Valdek národní . divadlo Na hora
21 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Promoce hr. Veltra. Z Vídně, 6. listopadu (K. k.) Dnes byl bývalý předseda poslanecké sně movny Mořic hr. Vetter z Lilie prohlášen doktorem veškerého lěkařství. Rektor oslovil jej delší řečí. = Zima. Z Cařihradu, 6. listopadu. (K. k.) Nastala zde náble zima. Noviny sdělují, že v konij ském kraji (M. Asie) napadlo místy sněhu a teplota klesla až — 59. = Z Pařiže, 6. listopadu. Říditelná vzducholo rakouského poručíka Korvina zahájí své plavební pokusy za 6 neděl = Selhalo. Z Berlína, 3. listopadu. (K. k. Úřadně sdělují: Výpomocný výhybkář Gelling se při- znal, že si sám vymyslil sdělení své o pokusu, způ- sobiti vyšinutí vlaku mezi Karlshorstem a Sadovou kde prý byly na koleje položeny dva pražce a kdo prý byl ztýrán. kašli trpí prý Vilém II. už delš dobu, přes to prý schválil program k návštěvě Anglie, dříve již vypracovaný. Cestu tuto na- stoupí císař 10. listopadu a po ní prodlí na Wightu tři neděle, za příznivého počas i déle, aby tak katar v hrtanu polev il. Bezdečně připomínáme, že když u otce Vi léma II., císaře Bedřicha, objevila se rakovina hrtanu, choroba to zhusta dědičná, že též všemi oficiosy, ano i dvorními lékaři choroba ta vy- hlašována byla nejprv za nevinný katarl
Mořic Vetter Korvin Vilém II Bedřich Vídeň Cařihrad Pařiže Berlín Karlshorst Anglie
22 article Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů. Z Vídně, 6. listopadu. (K. k. ) Vyrovnávací výbor měl odpoledne schůzi, v níi především ponl. dr. Kramář poděkoval za své zvalení předsedou a ubezpečil výbor, že bude jednati s největší objektivností a nestrannosti a ze všech sil podporovati výborové práce. Předsedovými náměstky zvoleni: dr. Leche 32 hlasy ze 42 (9 lístků prázdných), Gl9bi ňsk 31 hlasy ze 42 (10 lístků prázdných) a Ploj 32 hlasy ze 44 (9 lístků průzdných). Zapisovateli byli zvolení poslanci Albrech Baltaglia, Pittoni, Šrámek, Špačeka Luszczkiewic, načež byla zahajena po- všechná debata o vyrovnávacích před- lohách. Posl. dr. Lecher spatřuje v nich rozhodný krok na dráze politické rozluky od Uher. Půda dua- lismu z r. 1867 opoušti se definitivně, ale z té sítu- ace nečiní se ještě nezbytný důsledek, pokud jdec státní samostatnost rakouských zemi, zvláště poku jde o jejich právo sebeurčení se zřetelem na všechny organisační a rozpočtové otázky vojenské. Delegace měly by se zrušiti. Nařízení z nouze, vydána druhdy § 14, vřaďuji se vládou jako integrující součástka s plnou platností zákona do vyrovnacího díla. Od- mítá to sa vší rozhodností, zůstavuje zodpovědnost za zneužívání § 14. činitelům, kteří ona pověstná nařízení vydali. Žadá předsedu naléhavě, aby nepo- jímal politiku jako pouhou osobní otázku, nýbrž jako otázku programu a ukázal poslancům cestu, kterou může jiti nejen několik ctižádostivců, nýbrž i neodvisli mužové z přesvědčení Posl. Schlegel by rád, aby byly předloženy všechny dohody za vyrovnacího jednání, dále přeje vysvětlení, souhlasí li znění předloh podaných v rakouské sněmovně s textem předloh uherských.
doktor Kramář Baltaglius Pittoni Šrámek Špaček Luszczkiewic Posl Lecher Schlegel Vídeň Uhry gl 9 Combi
23 article
Rakousko má právo věděti obsah smlouvy mezi ko- runou a koalicí. Do komplexu vyrovnacích předloh měly se pojmouti také otázka bankovní a vojenská Odmitneme-li, bude to stejným zlem, jako přijmeme-l předlohu. Co bude menším zlem, bude moci posou diti, až v zevrubném rokování vláda zodpoví různé otázky. Promluvil ješlě kn. Auersperg. načež roko vání ukončeno. Příšti schůze bude z ejtra v 11 hod. dopol. Výstava chrysantém. (Od 7.—10. listopadu v zahradě a sálech »u Choděrů«.) ...Fialky na jaře, růže v létě, jiřiny a chrysan témy na podzím, hyacinty a kamnelic v zimě — staly se běžnou květovou okrasou nasich přibytků. D dovednosti jardinérů, není více květena odvislou o ročního počasí a tepla slunečního, aspoň ne ona floma, která umělým teplem ve sklennicích rozvíjí s za pohody i nepohody venčí, luznými, nad všechny barvy živějšími a nad všechny formy krásnějším květy. Od něloliku let zvláštní přízni a kultu těšís chrysantéma, která, příbuzná jiřině, zabýří bo- hatstvím velikého, čarokrásně nakadeřeného kvělu až pozdním létem a úsvitem podzimu. A jako růže slala se královnou léta, tak roztomilá koprelina stala se královnou doby od Dušiček do Vánoc.
Auersperg Choděra Fialka Rakousko
24 article
Chrysnntéma je květem Japonska. Kdo čatl roa- košné líčení Pievra Lolla „Japonerie d'automne“, čet tam nadšené dithyramby na chrysentémovou slav- nost, jednu z nejpoětičtějších z pěti květinových slavností v Japanu obvyklých. A právě ve dnech, kdy naši čeští zahradníci otevirají svou chrysantémovou výslavu v Praze, poládá se chrysantémová slavnost v Japonsku, v Nagasaki, v Dangosace a Asakuse, kde proslulé kvělnice a celé chrysantémové háje těší se návštěvě a obdivu podrvuhodného toho národa, jemui při vší praktičnosti a vypočilavosti nemožno upři smysl pro krásno a počsli. Právě v těchto dnech, 9. a 10. listopadu, zahrady královské v Tokiu přeplněny jsou lidem japonským odůným ve sváteční šat a procházejícím záhony tií cerých troů kikových. Ovšem nejkrásnější exemplále chrysantém, jakýmni se může japonské zahradnictv pochlubiti, pěslují se v císařských zahraddách, kde v malebném parku shromažďuje se kror japonského dvora vybraná společnost, aby obdivovala skvosty a divy, jimiž kvělnice hýří. Nejen příroda sama vy stavuje tu na odiv tajemnství své síly a tvořivosti libůstka a rafinovanost zahradníků podmaňuje siji a tvoří z chrysantém celé malebné skupiny, připi- najíc ohebné lodyhy k proutěné kostře, předslavujíe páva s rozčepejřeným chvostem, jinde obraz jeřába volavky, počlického motýla, vážky, vybájeného dra- ka a pod.
Pievra Loll Japonsko Praha Nagasaki Dangosace Asakus Tokio
25 article
Není však třeba pouze v mysli ponořovalis do počtické lícně Lollovy; máme právě, jak již vzpo- menuto od dnešního rána čarokrásnou takoveu chrysantémovchu květnici v samém středu Prahy v zahradě a přilehlých sálech Choděrova restauranlu Od 9. hodiny ranní dnešního dne jest přístupna obe censtvu a ctilelé luzné koprotiny mohou se pokocha do sytosti oslňující nádherou a pestrostí barev, jimi výslava talo hárá Vlídností pořadatelstva mohli jsme již včer sblédnouti umělecky, se vzácným vkusem a smysle pro soulad barev uspoládanou výslavu a pokochat se obrázkem, pro nějž mluva lidská nemá dosti bar vilých slov. Slnédli jsme tu ohromný záhon, celý trakt květů chrysanlém, rozložilých, nejrůznějšícl útvarů a velik osli Brzo je tvar květu drobný, jemně zaokrouhlen lístky, sbihající se ke středu, fantasticky zkroucené jinde květ široce rozestřený jako veliký vějíř neb nozčechraný jako chocholka dudka. A co barev a od- stínů hraje bohatým tím prospektem! Sněhobilá bě- losl, nejdelikátnější růžové töny, krémová žluť, še- říkový nádech, nachová červeň, brunátný samet, neb až do lmavé modre přecházející nuance — jak všech- na tato pestros malířské palety tu rozhozena! Nad očekávaní bohatou je tato výslava! Návště vou její povznáší a rozjasňuje se mysl, syli se oko kochá se duše. Jděte a vizlel
Lollův Choděrův Praha
26 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Německý tisk je zase vzteky bez sebe. Poslyšme, co se stalo! Pan dvorní rada a před- seda kraj. soudu v Mostě, dr. Jan Blůmel, slavil své služební jubileum — bylo to v pátek do- poledne — a při tom vyzval shromážděn úřadnictvo soudní, aby provolalo s ním třikráte »Hoch!« císaři, »Několik českých úřadníků,« sděluje »Brüxer Ztg « a hned po něm uřícená »Bohemia«, »vyhovělo vyzvání tomu tím, že pronikavým hlasem zvolali do sálu třikrá »Slával« Tato demonstrace — kterouž pá- nově, kteří, se jinak a zvláště směrem vzhůru svou znalosíl německého jazyka vychloubají chtětí podati důkaz dvojjazyčnosti krajského soudu mosteckého — vzbudila mezi účastníky slavnosti tím více přímo trapný úžas, že s stala v okamžiku nejnevhodnějším.« Groteskní ilustrace poměrů! Tak už čeština sama bude crimen laesne majestatis a Čecháček, provolá-l císaři slávu po česku, vydává se v nebezpeč »trapného úžasu«, který nemusí býti po případě odbyt pranýřem v německo-nacionálním listě. je-li »povinnou« loyalitou naplněný občan český náhodou c. k. úřadnikem c. k. krajského soudu ve smišeném územi. Jaké opletání budou mí čeští úřadníci mosteckého soudu za své troj- násobné »sláva« pronikavým (1 !) hlasem provolané, dlužno ještě vyčkati. Při nejmenším je to kaňka v kvalifikační rubrice: »Provolal jednou eísaři třikrát pronikavým hlasem »sláva!« Až se jednou takto kvalifikovaný český úřadník oetne na řadě při jmenování, trojnásobná jeho pronikavá sláva císaři pověsí se mu jako tři metrické centy na nohy a přes jeho hlavu větrem přeskočí jeho němečti zadáci, kteři křičívali vždyeky jenom »hoch« a jen ně- kdy také »heil« . ..
doktor Blůmel Most Brüxer Ztg Bohemia
27 article
— Ve včerejší schůzi zemského výbor království českého vyřízeny byly vedle jiných tyto záležitosti: Po zprávě a návrhu přisedicího dra. Buriana vysloven souhlas se zřízením mě- šťanské školy pro chlapce v Libušíně (v okrese slánském) a schváleno rozdělení subvencí pro soukromé školy. — Téměř půl třeti hodiny času zabrala rozprava o anketě o nápravě finanei zemských, kterou ministerstvo finaucí svolalo na druhou polovinu měsíce listopadu. V poradě zemského výboru jednalo se o způsobu, jakým zodpověděti otázky, jež ministerstvo flnancí k vůli řečené anketě všem zemským výborům písemně rozeslalo. Po zprávě, kterou o této záležitosti podal referent dr. Eppinger, následovala roz- prava, jíž se na základě návrhů zpravodaje a nejv. maršálka kníž. Lobkovice zúčastnili všichni členové zemského výboru. Když dr. Eppinger projevil ochotu, vzíli zřetel na přání v dobaté pronesená, byly jednohlasně schváleny návrhyo postupu při řečené anketě. — Znova zvolený přísedící zem. výb. J. Ždárský, který dnem 1. t. m. nastoupil svůj úřad, podal zprávu o provedení usnesení minulé schůze zem. výboru, dle něhož mělo VII. oddělení zemského výboru se příčiniti o zmenšení počtu nemocných v praž- ském ústavu pro choromyslné. Přísedici Ždár- ský pravil, že oddělení VII. řešilo již dříve a z vlastního podnětu tuto otázku různým způ- sobem; nyní vyzvána byla ředitelství ústava pro choromyslné v Dobřanech, Kosmonosích v Opořanech, aby neprodleně sdělila písemně, kolik mohou ihned převziti nemocných z ústavu pražského. Přísedíci Žďárský sdělil ještě, že v prosinci letošního roku bude možno v novém ústavě bohnickém umístiti asi 150 nemocných, březnu příštího roku pak další nemocné v Hor. Beřkovicích v lednu příštího roku taktéž nové nemocné. Zpráva byla vzata na vědomí.
Burian doktor Eppinger Lobkovic J Ždárský Žďárský Libušín Ždár Dobřany Kosmonosy Opořany ústav pražský
28 article
— Po zprávě o návrhu přísedícího Adámka po- volen příspěvek na úpravu hospodářství české rolnické školy v Čes. Budějovicích. Schváleno zřízení pokračovacích škol živnostenských v Mél- nickém Vtelně a v Ořechu. — Povolena sub- vence průmyslovému museu v Hradei Králové na podporování krajkářství a na krajkářský kurs v Sedlici. — Povoleno stipendium při státní podkovářské škole. — Sbírky vo prospěch obětí maďarisace na Slovensku soustředěny buďtež v zájmu zjedno- dušení a jednotné evidence celé věci dle roz- hodnutí veškerých přátel Slovenska v „Č eskc- slovanské jednotě“ v Praze k ruce pokladníka jejího p. Mil. Šebora, úřadníka Živnostenské banky. Dopisy v týchž věcech za- stlany pudtez „Českostovanské jednotě“ v Pra- ze-II., Jindrišská ul. č. 32 (škola u sv. Jin- dřicha). — Druhá třída České Akademie bude míti sezení dne 8. listopadu 1907 o 51/% hod. odp. Program: 1. Čtení zápisu o zasedání dne 21. června 1907. 2. Předložení dobrozdání. 3. Před- loženy budou následující práce: a) Prof. Fr. Klapálek, „Japonské druhy podčeledi Perlinae“. b) Dr. B. Hostinský zaslal práci „O útvarech určených“. c) Prof. dr. Srdínko: „Poměr po- hlaví při porodech v Rakousku“. 4. Vyřízení běžných záležitostí.
Adámek Šebor Klapálek profesor doktor Srdínko Čes . Budějovice Mél Vtelno Hradei Králové Sedlice Slovensko Č eskce Praha Jindrišský ulice Francie Rakousko živnostenský banka
29 article
— Z Národní jednoty soveročeské. Valne hromada Národní jednoty severočeské konati se bude v neděli 10. listopadu o 1/210. hod. dopol. v červeném sále restaurace Louvre v Praze, Ferdinandova třída. Den před tím, 9. listopadu, konati se bude o 6. hodině večer porada zastu- pitelstva jednoty o kandidátní listině a o 8. ho- dině večírek, rovněž v Louvru. — K německému usilování o rozdělení ústavu pojišťovacího. Jak denními listy bylo již oznámeno, pracuje německý »Volksrat« k tomu šlechetnému cíli, aby pojišťující ústav, který zřízen bude v Čechách v důsledku zákona o pojišťování soukromých zřízenců, rozdělen byl na český a německý. Je to nový variant zná- mých německých snah po »autonomním« dělení království. Nemohlo by pro Němce býti opravdu nic příjemnějšího, než zřízení samostatného ústavu pojišťovacího — v Liberci — jak samo sebou se rozumí, odkud byly by veškeré dopisy a žá- dosti českých pojištěnců s olympickým klidem vraceny, opatřené pověstným razitkem: »Tsche- chisch unverständlich«. A češlí pojištěnci měli by potěšení odvolávati se k vyšším instancím, které by z tísnivých rozpaků, zda čeština je jazykem v zemi obvyklým či není, raději odvo- lání nevyřídily. Mezi tím měl by ovšem český pojištěnec z obvodu pojišťovacího ústavu něme- ckého plné právo po česku umřít. — Česko- slovanská obchodnická beseda zabývala se po- drobně důležitou touto otázkou a nebezpečím. hrozícím z nových »autonomních« choutek ně- meckých, na které příslušné kruhy české dů- razně upozorňuje. Proti snahám »Volksratue postaví se čeští zřízenci obchodní a soukrom do jednoho muže s největším odporem.
Němec Louvre Praha Ferdinandov třída Čechy Liberec
30 article
— Uvitání Andreje Hlinky v Příbraml. (Pův. zpráva ze dne 5. listopadu 1907.) Dne o 2. hod. odpol. zavítal do našeho města su- spendovaný farář z Černové Andrej Hli nka, i byl způsobem okázalým uvítán a jako přední bojovník slovácký nadšeně pozdraven. Sotva vlak zastavil, již kupily se deputace různých korporací a spolků kolem statečného obhájce práv nešťastného národa slovenského. Městská rada, okresní zastupitelství, Sokol, občanský klub, pořadatelstvo lidových přednášek pozdra- vovali a vítali A. Hlinku. Studenti zdejší vysoké školy montanní dostavili se počtem asi 120 (Čechové, Poláci, Rusíni, Rumuni, Rusové) spo- lečně se studujícími vysokých škol pražských a zapěli sborem tklivou píseň »Kto za pravdu gori«, načež ubíral se velkolepý zástup obecen- stva se sludenty na náměsti k radnici. Tam za- zpívána hymna »Hej, Slovaně!« V síni staro- stově přijat byl A. Hlinka srdečnými slovy, kte- rými tlumočena byla přichylnost našeho národa k bratrskému národu slovenskému, který úpí pod jařmem maďarské krutovlády, jakož i pro
Hlinka Andrej A Hlinka Čecho Polák Rusín Rumun Rus Sokol , občanský klub