2
masthead
NÁRODNI LISTY.
3
masthead
7. listopadu 1907
5
article
vyučování za frekv. dvojité, za to však mu po-
skytuje náležitého odpočinku, kterého má po
několikahodinné duševní práci potřebí a kterého
mu vyučování dvoudilné doslatek nepopřávaln.
Učiteli vyplyne z jednoduché frekvence ten
prospěch, že bude moci doma pracím pro školu
věnovat odpoledne a nebude nucen nastavovati
pracovní dobu denní večery a nocemi, kterých
je nu k zolavení nezbytně potřebí. Bylo by již
na čase, aby povolané péro vylíčilo širokému
obecenstvu, co ukládá učiteli nová doba a nové
názory na vychování a vyučování, jak s poža-
davky větší volnosti a svobodnějšího vývoje dí-
těte povinnosti učitelovy vzrosíly, a nemohly
by se ozvati hlasy, že jednoduchá frekvence je
jen pro pohodlí učitelů.
6
article
Námitka, že jednoduchá frekvence zvětšuje
nehozpečí mravní zkázy, kterému jsou vydány
děti, nepoživající dostatečného domácího do-
zoru, zakládá se na omylu. Má se za to, že za
jednoduché a zjednodušené frekvence mají děti
více volného času. Není ho více, ježto počst
hodin vyučovacích je týž; rozdíl je jen v tom.
že jednoduchá frekvence uvolňuje dítěti hodiny
odpolední, kdežto dvojitá polední. Bylo by těžko
dokazovat, že pobývají-li zmíněné děti na uliei
v hodinách odpoledních, jsou vydány většímu
nebezpečí, než tráví-li tam dobu své polední
přestávky. V Praze jsou však také útulky pro
mládež. Splněním nadějí, které upínáme k no-
votě, totiž zvelebením her a reorganisací útulků.
odpomůže se tak mnohé závadě po této stránce
Jiná námitka proti jednoduché frekvene
vyvozuje se z výdělečné práce děti. Referent
uvádí doklady, že nesvědomité rodiče prostě ne-
posílají dětí do školy, potřebují-li jích ku práci
Uzákoněním návrhu Ofnerova, znovu podaného
na říšské radě, polepší se osud těchto malých
dělníků a námitka pozbude úplně váhy. V prax
nebylo pozorovati, že obavy řečené by byly pod-
statné.
Ofnerův
Praha
7
article
Také se proti jednoduché frekvenci uvádí
že děti, mají-li do jedné hodiny školu, příliš vy-
hladovějí, což může se mysliti toliko u nej-
chudších, poněvadž ostatní si přinášejí jídla na
dosetihodinnou i polední přestávku. Ale v Praze
dostávají nejchudší ve 12 hodin oběd ve škole
a tak ani po této stránco jsme nepozoroval
svizelů.
Namítává se také, že jednoduchá a zjedna-
dušená frekvence zasahuje rušivě do ustáleného
domácího pořádku, poněvadž děti přicházejí až
po jedné hodině k obědu. Ale v mnohých rodi-
nách je tato okolnost právě vítána, neboť se
v nich až v tu dobu pravidelně obědvává.
Neodstranitelnou vadou zjedn. frekvence je, že
dskráte v témdni přicházejí děti ve 12 hodin, čtyři-
kráte v 1 hodinu k obědu. Kde by se doba oběda ří-
dila tedy dle dětí, obědvalo by se neslejně. Že však
ani to v rodinách hrubě nevadí, vysvítá z odpovědi
na dotazník, klerý letos před prázdninami rozeslal
na měšt. škole. Na otázku: „Osvědčovalo se vyučo-
vání dle zjedn. frekvence ve Vaší domácnosti?“ od-
povědělo 85.23% rodičů ano, 14.8% ne. Na otázku:
„Shledáváte je prospěšnější pro svého syna, než
vyučování dvojilé?“ odpovědělo 80.89% ano, 19.25
ne Možno tedy k námilce o rušivém zachování jedn.
frekv. do domácího pořádku zcela bezpečně proněst
soud: Ani jedn. ani dvoj. frekv. nemůže hověti domá-
címu pořádku všech domácností, ale je velmi pravdě-
podobnc, že jedn. freky. mu bude hověti lépe. A ježt
se zavádí stále hojněji do rozmanitých oborů lidsk
práce, půjde škola i v tom s duchem času.
Praha
8
article
Na prospěch jedn. freky. se také uvádí, že po-
dává žáku možnost pracovati domáci úkoly za pří-
hodnější doby denní, kďežto dvojitá ho nutila praco-
vati večer. Tato výhoda jest v plném rozsahu platná
pro školy střední, kde spoléhají na domácí píli žáků
My zajisté vycházíme ze zásady, že škola obecná
a měšťanská, ona budujíc základy všeobecného vzdě-
lání, tato připravujíc hlavně pro život praktický, mus
své učivo tak podávati, aby všichni průměrně nadan
žáci při pravidelné docházce dosáhli cíle vyučova-
cího, tedy í ti, kteří pro rozličná zaměstnání v do-
mácnosti, nedostatečné domácí vedení nebo pro
chudobu doma se sami přiučovati nemohou. Z toho
plyne, že svou věc si musíme se žáky vyříditi mez
školními stěnami a že můžeme ukládat jen, přejí-
si toho rodiče neho sami žáci. V tom případě by
niěla jedn. freky, jakési výhody.
Referent uvádi ještě některé menši výhodya
nevýhody jedn. Irekv. a uzavírá:
Jedn. a zjednodušená frekv. i za nynější, ktě-
lesné výchově jen malou měrou příhlížející organi-
nace školství, podává naproti dvojité výhodnější pří-
ležitost, aby se vyrovnávala duševní námaha dítěte
zpósobená školou. V té souvislosti pak, jak ji chá-
peme, jeví se býti článkem reformních snahi, ktere
9
article
Výtvarné umění.
Výtvarné umění.
= Výstava R. Adámka jest nejspíše vý
stavou pana B. Kočího, který si ty spousty
kreseb a maleb objednal ke svým illustrovaným
vydáním pohádek B. Němcové, K. J. Erbena.
J. B. Malého a jejich parafrásím. Mladý umělee
by sotva vystavil toho půltřetího sla prací beze
všeho výběru, kleré také na nejednom místě
nuceny jsou doznati, že šlo zhusta o rychlé
vyřízení objednávky a splnění závazku. Nakla-
datel, vydavatel a pořizovatel této výstavy může
býti zúplna spokojen s touto silou, jež očividně
snadno, ano úžasně hravě a rychle produkuje.
R. Adámek, nyní teprv pěladvacetiletý, má velmi
pohyblivou a rodivou fantasií; zcela šťastně udr-
žuje ji v pohádkovém a tedy barokně fantasti-
ckém ovzduší a tonu. Přimo překvapuje leh-
kostí, s jakou mu přibíhají všeliké nápady
I jeho mysl barevný není všední. Zatím mu
schází jedno: R Adámek. Dosud je to pouhý
konglomerát všelikých dojmů a výpůjček. Litanie
svatých, jež před početím práce vzývá, je po-
vážlivě hojná a každému dává, což jeho jest.
Schwaiger, Bilibin, Roorich, Vaubel, toť se roz
umi, sotva že je shlédl, už je honem vyznává.
Bude nutno čekati, že se tento jinak zřejmý
talent počne zpovídati o svém vlastním umění
= Výstavu Otakara Štálla olevřelo Průmyslov
museum v Chrudimi. Potrvá do 17. t. m.
= Nové publikace, zaslané redakci této rubriky:
Lehner Ferd. J.: Dějiny umění národa če-
ského. Suš. 72.—73.; 74.—75. Praha »Unie«.
Krása našeho domova. Roč III. čís. 10.
11. (F. Táborský v článku »Naše hřbitovy« vřele
a důtklivě ujímá se této u nás nadobro zanedbávané
olázky a záležitosti.)
XIII. zpráva kuratoria Průmyslovéh
musea císaře a krále Františka Josefa I. pro vý-
chodní Čechy v Chrudimi za rok 1906. — Chru-
dím. Průmysl. museum. 1907.
Typografia. Odborný list knihtiskařů. Roč
18. čís. 10.
R Adámek
Němcová
K J Erben
Malý
Adámek
Schwaiger
Bilibin
Roorich
Vaubel
Štáll
Krása
F Táborský
Nakl
Chrudim
Praha
Čechy
Průmyslov muzeum
Průmyslovéh muzeum císař
Lehner Ferd
král František Josef I
10
article
Svět v barvách. Díl I. soš. 25., 26., 27.—
Praha. B. Kočí.
usllují o lo, aby tělesná výchova zaujala v syslému
rašeho školsiví místo rovnocenné s výchovou du-
ševní a stala se tak vydatnou proliváhou stále vzrů-
stajícím požadavkům, které činí škola na duševní
výkonnost mládeže. Takto uskutečněna bude nedo-
zírně důležitým krokem ve vývoji školy, zvláště
volkoměstské. V této souvislosti také je asi míněna
v ministerskémí výnosu ze dne 29. září 1905, kde
se praví, že podle nejnovějších bádání v oboru škol-
ního zdravolnictví je za jistých okolností doporučen
hodra. (Hlučná pochvala)
Rolerent navrhuje, aby na obecných školách za-
vedla se frekvence jednoduchá v 1. a 2. třídě, frelv
zjednodušená v 3.—5. na tři léta na zkoušku
Zdravotní komise při městské radě nechť učiní opa-
tření, aby cdpol. prázdných využito býti mohlo zalí-
zonými přislušnými institucemi na prospěch tělesně
výchovy mládeže. Organisace útulků pro mládež
nechť odpovídá novým poměrům, daným zjednodu-
šenou frekvencí.
Řed. Kretší vyslovuje s vývody reforentovým
plný souhlas.
B Kočí
Praha
12
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 6. listopadu. (Prof. Bal ze
na obranu poznaňských Polák ů.
Když nebožtík Mommsen svým časem poradi
Němcům, aby nám Slovanům svou kulturu vtlou-
kali palicí do hlavy, ozval se proti němu ze slo-
vanských učenců první Osvald Balzer, pro-
fesor university Ivovské. Tyto dni uchopil se opěe
pera, aby v listě, adresovaném Björnso-
novi, ukázal na útisk, prováděný pruskou vlá-
dou před očima celé Evropy na polském národě
v Poznaňsku. Prof. Balzer se naděje, že Björn-
son, který se nyní horlivě ujimá Slováků, utla-
čovaných maďarskou vládou, ujme se i Poláků.
které se snaží vyhubít vláda pruská. Poukazuje
při té přiležitosti na některé události, jimiž s
charakterisuje bezohledná surovost německé vlády
a které jsou, jak píše Balzer, »vzor nejdále sa-
hajícího barbarstva«.
V pruském státě žijí tři miliony Poláků na
vlastní, od věků osazené půdě. Tento zlomek
20milionového národa, majícího za sebou témět
lisíciletou kulturu, nemá netoliko universitya
střední školy, nýbrž ani jediné školy národní.
v níž by se mohl učiti jazyku mateřskému.
Bala
Polák
Mommsen
Němec
Slovan
Osvald Balzer
profesor
Balzer
Björn
Slovák
Praha
Evropa
Poznaňsko
fesor univerzita Ivovský
13
article
Jestliže jednollivci se uvoll vyučovati děti bez
platně polskému jazyku, jdou do vězení. Ale
nejen to; polské dítě nesmí se ve veřejné škole
modliti po polsku ani »Otče náš«. Neposlechne-li,
vznáší se nad ním vyzkoušený prostředek sta-
rých pedagogů — metla a za metlou arci účin-
nější prostředek, jehož se nechopili ani pedago-
gové »starých, dobrých časů« — hůl. Těmito
podporami pruské kultury vtlouká se do dětt
znalost němčiny. Pedagogům při té práci horlivě
pomáhají úřady politické i soudy. Za to, že děti
touží modliti se v jazyku mateřském, jsou pro-
následováni bratři, jimž se nedovoluje pokračo-
vati ve školách a rodičové, jimž se z trostu
odnímá chléb. Na to dosud Björnsop neupozornil
svět. Jiná věc: V Prusku si udělali zákon, že
polský sedlák na koupeném pozemku můžesi
vystavěti obydlí jen s dovolením úřadu. Aby se
14
article
Polákům znemožnilo kupovati půdu, zakazujese
jim stavěti obydli a to přivedlo sedláka Dri-
malu na myšlenku, koupiti si starý velký ná-
bytkový vůz, dopraviti jej na svůj pozemek
v něm se ubytovati. Vůz Dřímalův je nejstraš-
nější satira na mravnost vysoké kultury pruské,
která ve XX. stol. nutí lidi žíti po způsobu ko
čovníků. Neméně cenným dokumentem německé
kultury jest »kolonisační komise« pruská, jejíž
účelem jest vyhubiti polský lid v Prusku tím,
že se skoupí polská půda a přidělí se osadní-
kům německým. Poněvadž tato komise nepra-
cuje dosti rychle a Poláků v Prusku neubývá
chystá se nový zákon, jímž se má dovoliti pol
skou půdu vyvlastniti i proti vůli starých pol
ských držitelů. Ale ani tím způsobem nebude
možno okamžité se zbaviti Poláků a zejména
jich polského jazyka. Proto se chyslá dal
osnova zákona, kterým se má dovoliti mluvit n
veřejných schůzích v Prusku jiným než něme
ckým jazykem jen tehdy, když to připustí poli
tický úřad. Časopisy německé podolýkají při tom
že ostří nového zákona nebude namířeno ani
proti Dánům, ani proti elsaským Francouzům
tedy zase jen proti Polákům.
Jsou to vesměs nelidská opatření, která
pruská vláda čini na potlačení Poláků v Po
znaňsku a zasluhují stejně, jako krutovláda ma
darská, aby se na ně ukázalo celému světu.
Polák
Dřímalův
Dán
Francouz
15
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ Z Chrudimi. Dne 4. listopadu t. r. vystoupi
na městském divadle chrudimském pohostinsku celý
herecký ensemble Národního divadla, účinkující
v Bernsteinově hře »Zloděj« ve prospěch těžce one-
mocnělého herce p. Rudolfa Innemanna a jeho ro-
diny. Pohostinské vystoupení toto, na venkově zajisté
vzácné, bylo umožněno jedině ocholným svolením
ředitele Národního divadla p Gustava Schmoranze.
který umělecké této výpravě byl ve všem co nejvíce
nápomocen, pak šlechetnou kolegiální oběťavosti
účinkujících členů Národního divadla, dam i pánů,
kteří pro dobročinný účel v soucitné snaze, přispěti
strádající rodině těžce nemocného druha, zřeklis
honorařů a účinkovali při tomto pohostinském vy
stoupení zcela bezplatně. Také přislušné pensijnt
fondy vzdaly se pro tento případ svých nároků na
povinné platy fondové. Herecká družina Národního
divadla byla v divadle co nejsrdečněji uvílána zá-
stupci sboru divadelních ochotníků pp. drem. Karlem
Bernsteinův
Innemann
Schmoranz
Karel
Chrudim
národní divadlo
16
article
Pippicbem a drem. Vilémem Novákem, pak měšťa-
nostou p. drem. Frant. Wagnerem za město Chrudim,
vyznamenána odevzdáním velkého vavřínového věnee
pro celý ensemble na jevišti, při čemž intendan
divadla a vrchní režisér ochotnického sboru pan
dr. Karel Pippich učinil případné oslovení, jakož
damám pí. Hanně Benoniové a slečně Růženě No-
skové odevzdány kylice. Paní Benoniové se pak do-
stalo zvlášť ještě květinových darů po druhém jed-
nání. Celý divadelní večer měl ráz slavnostní, di-
vadlo bylo vyprodáno a obecenstvo nadšeno doko
nalým uměleckým provedením hry v bezvadně sou-
hře, při čemž všem účinkujícím a zejmena pak pl
Benoniové a p. Frant. Matějovskému za virtupsn
sebrané druhé jednání se dostalo nejvřelujší po-
chvaly. Hra Bernsteinova působila svou znamenitou
divadelní účinnosti, třeba měla v sobě méně vniternt
slly a pravdy, a velký úspěch její byl výsledkem
vážně umělecké snahy a dovednosti všech účinkují-
cích, jichž svížná, dokonale scelená souhra přenási
přes mnohou pochybnost v dramatickém ústrojí télo
hry. Také finanční výsledek tohoto pohostinského
vystoupení lze nazvati vzhledem k poměrně ma e
prostornosti a výnosnosti chrudimského divadla v-
lice uspokojivým. Dostane se rodině Innemannově
takto čistého výtěžku asi 600 K, jako vítaný prvý
počálek podpůrné akce, klerá se k tomuto účelu za-
vádí a která zajisté je dřívějším úspěšným uměle-
ckým působením Innemannovým a krutou tihou ne-
štěsti, jej a rodinu jeho teď stihnuvšího, plně zdů-
vodněna.
Novák
František
Wagner
doktor
Pippich
Benoni
Růžena
Matějovský
Bernsteinův
Innemannův
Chrudim
17
article
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 5. listopadu.
Hromadné slěhování Srbů ze Starého Srbska.
Srbové starosrbšti, od Bulharů a Arnaute
po leta mečem a ohněm vyhlazovaní, pozbyl
naděje, že by se osud jejich zlepšil a protc
v poslední době houfně se stěhují do královatví
Za poslední dvě lela vystěhovalo se jich do
Srbska přes 6000. Z pečského sandžaku utíkaj
právě do Srbska celé vesnice. Arnauté jindy
byli proti Srbům puzeni loupeživostí, letos ná
sledkem neúrody žene je do srbských vsí i hlad.
Starosrbové, nemajíce zastání ani u tureckýeh
úřadů, ani u tureckého vojska, ani u velmocí
které se zaručily, že v domovině jejich zave-
deny budou reformy, nevidí v zoufalství svém
jiné spásy, leč v útěku do Srbska. Srbská vláda
starosrbské úskoky ubytovala poblíž hranice, ale
po úřadech jim dala poradit, aby se vrátil
ke svým Srbům. Úskoci odpovídají, že se ne-
vrátí stůj co stůj
Rušti a rakouští konsulové vydali se ne
cestu po Sarém Slrbsku, aby »studovali po-
měry tamějšího srbského živlu.« Ale »srbský
živel« od jejich cesty neočekává ničeho, nebo
»studování poměrů« je pouze zástěra diploma-
tické lenosti. Jsou-li konsulové na svém místě
mají a mohou ty poměry dávno znát.
Srba
Bulhar
Praha
Srbsko
18
article
Boj s klerikalismem v Bavorsku.
Bavorská vláda, kteréž vůdce »středu« dr.
Daller hrozil nedávno v řeči své většinou
»středu«, odpověděla tím, že obnovila tak zv
Placet regium, to jest, prohlásila, že b ez
svolení vlády nesmí býti žádné
církevní nařízení, tedy ani ne
výnosy papežské, ni v kostelích, ni jinde
vyhlášeno. V táboře středu jest proto veliké
vzbouření a dr. Daller hrozí znovu, že trpěli-
vost jeho hyperkatolické strany jest u konce ..
Proli vzpouře v Indii.
Rada genorálního gubernátu v Simle při-
jala 9 hlasy proti 3 hlasům (domorodcův) zákon
kterým se zakazují všechna »buřičská« shro
máždění v Indii,
Ke smlouvě o norské neutralitě.
Norská vláda rozhodla se předložiti -mlouvu
tuto, o níž jsme přinesli již řadu depeší od
výtečně zasvěceného svého londýnského dopiso-
vatele a kterouž ohlásili jsme nedávno i v této
rubrice — svému sněmu: storthingu. Deklarace
i traktát o neutralitě nebudou tudíž uveřejněny
dříve, dokud nebudou ratfikovány. O obsahu
smlouvy, kterouž čtyři velmoci, Rusko, Francie.
Anglie a Německo potvrdily kollektivně dřívějši
své jednotlivé smlouvy, proslýchá se jen, že za-
ručuje celistvost území norského v jeho rozsahu
nynějším. Rusko přináší tu opět jistou obět
samostatnosti cizího národa, jako dříve opětně
na Balkáně činilo, neboť jest dobře známo, že
i někteři norští státníci byli odhodláni postou-
piti mu pruh pobřeží na severu Finska při
Ledovém moři za to, nebude-li mařiti snahy
Norska po odluce od Švédska a Rusko snahám
tém dokonce spíše — v souhlase s Anglií a
v odporu k Německu — napomáhalo, tak že
Norové mohli, jak známo, v r. 1905 náhle ne-
odvislost svou na Švědsku vyhlásiti.
Daller
doktor
Noro
Bavorsko
Indie
Simla
Rusko
Francie
Anglie
Německo
Balkán
Finsko
Norsko
Švédsko
19
article
Jaký dojem učinila smlouva ve Švédsku
— krajně nepřiznivý! — a v Norsku — nej
radostnější! — zjevno jest z hlasův listů skan-
dinavských, které jsme včera byli už mezi de-
pešemi uveřejnili.
O Německu lze tu říci, že musilo přivoliti
k nynější smlouvě, aby nestalo se tak přes hlavu
jeho i aby nevyšla na jevo opět k jeho haně
a k seslabení jeho prestiže — skvělá i so-
lace jeho. Ovšem podpis na této smlouvě
musí býti pro Viléma II. tím trpčejším, kdyžtě
královna švédská jest německou princeznou
korunní princezna švědská jeho příbuznou
Vážná choroba Viléma II.
Před několika dny oznámili jsme zde již.
že Vilém II. onemocněl a nucen byl i na lože
se uchýliti. Zpráva ta byla dnes z Berlína po-
tvrzena. Oficiosové hlásají ale, že běží jen o po-
dobné zjevy, jakéž nedávno stihly císaře rakou-
ského — a to prý zjevy v mírnější formě. Lékat
doporučili prý Vilému II. delší pobyt na angli-
ckém ostrově Wightu. Drážděním ke
+ Pan Karel Fallys, režisér smichovských di
vadel, má svůj čestný večer ve čtvrtek dne 14. lislo-
padu, k němuž zvolil sí francouzskou operetu »Re
servislka«. V titulní roli výstoupí j. h. paní Olilie
Dvořáková, býv. člen Národního divadla v Praze.
+ Raimundovo divadlo ve Vídni. Z Vídně,6
listopadu. (Tel.) Reditelé zdejšího divadla »na Ví-
deňce« Kartschak a Wallner najali od 1. srana
příštího roku Raimundovo divadlo, které, jak známo.
je ve finanční krisi. Budou tam pěstovati operety
a frašky; uměleckým rádcem jejich bude známý
sk ladatel Lehar.
Vilém II
Fallys
Dvořáková
Wallner
Lehar
Švédsko
Norsko
Německo
Berlín
Wight
Praha
Vídeň
národní divadlo
Raimundův divadlo
20
article
Hudba.
Hudba.
+ Symfonický orchostr pořádá již tuto sobotu
Griegův večer v Plodinové burse. Na programu jest
Peer Gynt suita č. 2, Sonala E mol pro klavír, kterou
přednese hudební skladatel p. R. Klier. Ze skladeb
které v Praze dosud hrány nebyly, dlužno uvésti
lyrické skladby »Na horách«, »U kolébky« a písně
»Henrik Wergeland«, »Opuštěný«, které přednese
koncertní pěvec p. J. Karbulka s průvodem velkého
orchestru. Zbývající listky možno dostati v předpro
deji u pp. F. A. Urbánka vedle Nár. divadla, Cha-
dima ve Vodičkově ul. (nároží Václavského nám.).
V. Langmajera, Kr. Vinohrady, Havlíčkova tř. č. 4
Springra »Na Valdeku«.
Griegův
Gynt
R Klier
Wergeland
J Karbulka
F A Urbánek
V Langmajer
Kristus
Praha
Vodičkův ulice
Václavský já
Havlíčkův třída
Springra
Valdek
národní . divadlo
Na hora
21
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Promoce hr. Veltra. Z Vídně, 6. listopadu
(K. k.) Dnes byl bývalý předseda poslanecké sně
movny Mořic hr. Vetter z Lilie prohlášen doktorem
veškerého lěkařství. Rektor oslovil jej delší řečí.
= Zima. Z Cařihradu, 6. listopadu. (K. k.)
Nastala zde náble zima. Noviny sdělují, že v konij
ském kraji (M. Asie) napadlo místy sněhu a teplota
klesla až — 59.
= Z Pařiže, 6. listopadu. Říditelná vzducholo
rakouského poručíka Korvina zahájí své plavební
pokusy za 6 neděl
= Selhalo. Z Berlína, 3. listopadu. (K. k.
Úřadně sdělují: Výpomocný výhybkář Gelling se při-
znal, že si sám vymyslil sdělení své o pokusu, způ-
sobiti vyšinutí vlaku mezi Karlshorstem a Sadovou
kde prý byly na koleje položeny dva pražce a kdo
prý byl ztýrán.
kašli trpí prý Vilém II. už delš
dobu, přes to prý schválil program k návštěvě
Anglie, dříve již vypracovaný. Cestu tuto na-
stoupí císař 10. listopadu a po ní prodlí na
Wightu tři neděle, za příznivého počas
i déle, aby tak katar v hrtanu polev il.
Bezdečně připomínáme, že když u otce Vi
léma II., císaře Bedřicha, objevila se rakovina
hrtanu, choroba to zhusta dědičná, že též všemi
oficiosy, ano i dvorními lékaři choroba ta vy-
hlašována byla nejprv za nevinný katarl
Mořic
Vetter
Korvin
Vilém II
Bedřich
Vídeň
Cařihrad
Pařiže
Berlín
Karlshorst
Anglie
22
article
Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů.
Z Vídně, 6. listopadu. (K. k. )
Vyrovnávací výbor měl odpoledne schůzi, v níi
především ponl. dr. Kramář poděkoval za
své zvalení předsedou a ubezpečil výbor, že bude
jednati s největší objektivností a nestrannosti a ze
všech sil podporovati výborové práce.
Předsedovými náměstky zvoleni: dr. Leche
32 hlasy ze 42 (9 lístků prázdných), Gl9bi ňsk
31 hlasy ze 42 (10 lístků prázdných) a Ploj 32
hlasy ze 44 (9 lístků průzdných).
Zapisovateli byli zvolení poslanci Albrech
Baltaglia, Pittoni, Šrámek, Špačeka
Luszczkiewic, načež byla zahajena po-
všechná debata o vyrovnávacích před-
lohách.
Posl. dr. Lecher spatřuje v nich rozhodný
krok na dráze politické rozluky od Uher. Půda dua-
lismu z r. 1867 opoušti se definitivně, ale z té sítu-
ace nečiní se ještě nezbytný důsledek, pokud jdec
státní samostatnost rakouských zemi, zvláště poku
jde o jejich právo sebeurčení se zřetelem na všechny
organisační a rozpočtové otázky vojenské. Delegace
měly by se zrušiti. Nařízení z nouze, vydána druhdy
§ 14, vřaďuji se vládou jako integrující součástka
s plnou platností zákona do vyrovnacího díla. Od-
mítá to sa vší rozhodností, zůstavuje zodpovědnost
za zneužívání § 14. činitelům, kteří ona pověstná
nařízení vydali. Žadá předsedu naléhavě, aby nepo-
jímal politiku jako pouhou osobní otázku, nýbrž
jako otázku programu a ukázal poslancům cestu,
kterou může jiti nejen několik ctižádostivců, nýbrž
i neodvisli mužové z přesvědčení
Posl. Schlegel by rád, aby byly předloženy
všechny dohody za vyrovnacího jednání, dále
přeje vysvětlení, souhlasí li znění předloh podaných
v rakouské sněmovně s textem předloh uherských.
doktor
Kramář
Baltaglius
Pittoni
Šrámek
Špaček Luszczkiewic
Posl
Lecher
Schlegel
Vídeň
Uhry
gl 9 Combi
23
article
Rakousko má právo věděti obsah smlouvy mezi ko-
runou a koalicí. Do komplexu vyrovnacích předloh
měly se pojmouti také otázka bankovní a vojenská
Odmitneme-li, bude to stejným zlem, jako přijmeme-l
předlohu. Co bude menším zlem, bude moci posou
diti, až v zevrubném rokování vláda zodpoví různé
otázky.
Promluvil ješlě kn. Auersperg. načež roko
vání ukončeno.
Příšti schůze bude z ejtra v 11 hod. dopol.
Výstava chrysantém.
(Od 7.—10. listopadu v zahradě a sálech
»u Choděrů«.)
...Fialky na jaře, růže v létě, jiřiny a chrysan
témy na podzím, hyacinty a kamnelic v zimě — staly
se běžnou květovou okrasou nasich přibytků. D
dovednosti jardinérů, není více květena odvislou o
ročního počasí a tepla slunečního, aspoň ne ona
floma, která umělým teplem ve sklennicích rozvíjí s
za pohody i nepohody venčí, luznými, nad všechny
barvy živějšími a nad všechny formy krásnějším
květy.
Od něloliku let zvláštní přízni a kultu těšís
chrysantéma, která, příbuzná jiřině, zabýří bo-
hatstvím velikého, čarokrásně nakadeřeného kvělu až
pozdním létem a úsvitem podzimu. A jako růže slala
se královnou léta, tak roztomilá koprelina stala se
královnou doby od Dušiček do Vánoc.
Auersperg
Choděra
Fialka
Rakousko
24
article
Chrysnntéma je květem Japonska. Kdo čatl roa-
košné líčení Pievra Lolla „Japonerie d'automne“, čet
tam nadšené dithyramby na chrysentémovou slav-
nost, jednu z nejpoětičtějších z pěti květinových
slavností v Japanu obvyklých. A právě ve dnech, kdy
naši čeští zahradníci otevirají svou chrysantémovou
výslavu v Praze, poládá se chrysantémová slavnost
v Japonsku, v Nagasaki, v Dangosace a Asakuse, kde
proslulé kvělnice a celé chrysantémové háje těší se
návštěvě a obdivu podrvuhodného toho národa, jemui
při vší praktičnosti a vypočilavosti nemožno upři
smysl pro krásno a počsli.
Právě v těchto dnech, 9. a 10. listopadu, zahrady
královské v Tokiu přeplněny jsou lidem japonským
odůným ve sváteční šat a procházejícím záhony tií
cerých troů kikových. Ovšem nejkrásnější exemplále
chrysantém, jakýmni se může japonské zahradnictv
pochlubiti, pěslují se v císařských zahraddách, kde
v malebném parku shromažďuje se kror japonského
dvora vybraná společnost, aby obdivovala skvosty
a divy, jimiž kvělnice hýří. Nejen příroda sama vy
stavuje tu na odiv tajemnství své síly a tvořivosti
libůstka a rafinovanost zahradníků podmaňuje siji
a tvoří z chrysantém celé malebné skupiny, připi-
najíc ohebné lodyhy k proutěné kostře, předslavujíe
páva s rozčepejřeným chvostem, jinde obraz jeřába
volavky, počlického motýla, vážky, vybájeného dra-
ka a pod.
Pievra Loll
Japonsko
Praha
Nagasaki
Dangosace
Asakus
Tokio
25
article
Není však třeba pouze v mysli ponořovalis
do počtické lícně Lollovy; máme právě, jak již vzpo-
menuto od dnešního rána čarokrásnou takoveu
chrysantémovchu květnici v samém středu Prahy
v zahradě a přilehlých sálech Choděrova restauranlu
Od 9. hodiny ranní dnešního dne jest přístupna obe
censtvu a ctilelé luzné koprotiny mohou se pokocha
do sytosti oslňující nádherou a pestrostí barev, jimi
výslava talo hárá
Vlídností pořadatelstva mohli jsme již včer
sblédnouti umělecky, se vzácným vkusem a smysle
pro soulad barev uspoládanou výslavu a pokochat
se obrázkem, pro nějž mluva lidská nemá dosti bar
vilých slov. Slnédli jsme tu ohromný záhon, celý
trakt květů chrysanlém, rozložilých, nejrůznějšícl
útvarů a velik osli
Brzo je tvar květu drobný, jemně zaokrouhlen
lístky, sbihající se ke středu, fantasticky zkroucené
jinde květ široce rozestřený jako veliký vějíř neb
nozčechraný jako chocholka dudka. A co barev a od-
stínů hraje bohatým tím prospektem! Sněhobilá bě-
losl, nejdelikátnější růžové töny, krémová žluť, še-
říkový nádech, nachová červeň, brunátný samet, neb
až do lmavé modre přecházející nuance — jak všech-
na tato pestros malířské palety tu rozhozena!
Nad očekávaní bohatou je tato výslava! Návště
vou její povznáší a rozjasňuje se mysl, syli se oko
kochá se duše. Jděte a vizlel
Lollův
Choděrův
Praha
26
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Německý tisk je zase vzteky bez sebe.
Poslyšme, co se stalo! Pan dvorní rada a před-
seda kraj. soudu v Mostě, dr. Jan Blůmel, slavil
své služební jubileum — bylo to v pátek do-
poledne — a při tom vyzval shromážděn
úřadnictvo soudní, aby provolalo s ním třikráte
»Hoch!« císaři, »Několik českých úřadníků,«
sděluje »Brüxer Ztg « a hned po něm uřícená
»Bohemia«, »vyhovělo vyzvání tomu tím, že
pronikavým hlasem zvolali do sálu třikrá
»Slával« Tato demonstrace — kterouž pá-
nově, kteří, se jinak a zvláště směrem vzhůru
svou znalosíl německého jazyka vychloubají
chtětí podati důkaz dvojjazyčnosti krajského
soudu mosteckého — vzbudila mezi účastníky
slavnosti tím více přímo trapný úžas, že s
stala v okamžiku nejnevhodnějším.« Groteskní
ilustrace poměrů! Tak už čeština sama bude
crimen laesne majestatis a Čecháček, provolá-l
císaři slávu po česku, vydává se v nebezpeč
»trapného úžasu«, který nemusí býti po případě
odbyt pranýřem v německo-nacionálním listě.
je-li »povinnou« loyalitou naplněný občan český
náhodou c. k. úřadnikem c. k. krajského soudu
ve smišeném územi. Jaké opletání budou mí
čeští úřadníci mosteckého soudu za své troj-
násobné »sláva« pronikavým (1 !) hlasem
provolané, dlužno ještě vyčkati. Při nejmenším
je to kaňka v kvalifikační rubrice: »Provolal
jednou eísaři třikrát pronikavým hlasem
»sláva!« Až se jednou takto kvalifikovaný
český úřadník oetne na řadě při jmenování,
trojnásobná jeho pronikavá sláva císaři pověsí
se mu jako tři metrické centy na nohy a přes
jeho hlavu větrem přeskočí jeho němečti zadáci,
kteři křičívali vždyeky jenom »hoch« a jen ně-
kdy také »heil« . ..
doktor
Blůmel
Most
Brüxer Ztg
Bohemia
27
article
— Ve včerejší schůzi zemského výbor
království českého vyřízeny byly vedle jiných
tyto záležitosti: Po zprávě a návrhu přisedicího
dra. Buriana vysloven souhlas se zřízením mě-
šťanské školy pro chlapce v Libušíně (v okrese
slánském) a schváleno rozdělení subvencí pro
soukromé školy. — Téměř půl třeti hodiny času
zabrala rozprava o anketě o nápravě finanei
zemských, kterou ministerstvo finaucí svolalo
na druhou polovinu měsíce listopadu. V poradě
zemského výboru jednalo se o způsobu, jakým
zodpověděti otázky, jež ministerstvo flnancí k vůli
řečené anketě všem zemským výborům písemně
rozeslalo. Po zprávě, kterou o této záležitosti
podal referent dr. Eppinger, následovala roz-
prava, jíž se na základě návrhů zpravodaje a
nejv. maršálka kníž. Lobkovice zúčastnili všichni
členové zemského výboru. Když dr. Eppinger
projevil ochotu, vzíli zřetel na přání v dobaté
pronesená, byly jednohlasně schváleny návrhyo
postupu při řečené anketě. — Znova zvolený
přísedící zem. výb. J. Ždárský, který dnem
1. t. m. nastoupil svůj úřad, podal zprávu o
provedení usnesení minulé schůze zem. výboru,
dle něhož mělo VII. oddělení zemského výboru
se příčiniti o zmenšení počtu nemocných v praž-
ském ústavu pro choromyslné. Přísedici Ždár-
ský pravil, že oddělení VII. řešilo již dříve
a z vlastního podnětu tuto otázku různým způ-
sobem; nyní vyzvána byla ředitelství ústava
pro choromyslné v Dobřanech, Kosmonosích
v Opořanech, aby neprodleně sdělila písemně,
kolik mohou ihned převziti nemocných z ústavu
pražského. Přísedíci Žďárský sdělil ještě, že
v prosinci letošního roku bude možno v novém
ústavě bohnickém umístiti asi 150 nemocných,
březnu příštího roku pak další nemocné
v Hor. Beřkovicích v lednu příštího roku taktéž
nové nemocné. Zpráva byla vzata na vědomí.
Burian
doktor
Eppinger
Lobkovic
J Ždárský
Žďárský
Libušín
Ždár
Dobřany
Kosmonosy
Opořany
ústav pražský
28
article
— Po zprávě o návrhu přísedícího Adámka po-
volen příspěvek na úpravu hospodářství české
rolnické školy v Čes. Budějovicích. Schváleno
zřízení pokračovacích škol živnostenských v Mél-
nickém Vtelně a v Ořechu. — Povolena sub-
vence průmyslovému museu v Hradei Králové
na podporování krajkářství a na krajkářský kurs
v Sedlici. — Povoleno stipendium při státní
podkovářské škole.
— Sbírky vo prospěch obětí maďarisace na
Slovensku soustředěny buďtež v zájmu zjedno-
dušení a jednotné evidence celé věci dle roz-
hodnutí veškerých přátel Slovenska v „Č eskc-
slovanské jednotě“ v Praze k ruce
pokladníka jejího p. Mil. Šebora, úřadníka
Živnostenské banky. Dopisy v týchž věcech za-
stlany pudtez „Českostovanské jednotě“ v Pra-
ze-II., Jindrišská ul. č. 32 (škola u sv. Jin-
dřicha).
— Druhá třída České Akademie bude míti
sezení dne 8. listopadu 1907 o 51/% hod. odp.
Program: 1. Čtení zápisu o zasedání dne 21.
června 1907. 2. Předložení dobrozdání. 3. Před-
loženy budou následující práce: a) Prof. Fr.
Klapálek, „Japonské druhy podčeledi Perlinae“.
b) Dr. B. Hostinský zaslal práci „O útvarech
určených“. c) Prof. dr. Srdínko: „Poměr po-
hlaví při porodech v Rakousku“. 4. Vyřízení
běžných záležitostí.
Adámek
Šebor
Klapálek
profesor
doktor
Srdínko
Čes . Budějovice
Mél
Vtelno
Hradei Králové
Sedlice
Slovensko
Č eskce
Praha
Jindrišský ulice
Francie
Rakousko
živnostenský banka
29
article
— Z Národní jednoty soveročeské. Valne
hromada Národní jednoty severočeské konati se
bude v neděli 10. listopadu o 1/210. hod. dopol.
v červeném sále restaurace Louvre v Praze,
Ferdinandova třída. Den před tím, 9. listopadu,
konati se bude o 6. hodině večer porada zastu-
pitelstva jednoty o kandidátní listině a o 8. ho-
dině večírek, rovněž v Louvru.
— K německému usilování o rozdělení
ústavu pojišťovacího. Jak denními listy bylo již
oznámeno, pracuje německý »Volksrat« k tomu
šlechetnému cíli, aby pojišťující ústav, který
zřízen bude v Čechách v důsledku zákona
o pojišťování soukromých zřízenců, rozdělen byl
na český a německý. Je to nový variant zná-
mých německých snah po »autonomním« dělení
království. Nemohlo by pro Němce býti opravdu
nic příjemnějšího, než zřízení samostatného ústavu
pojišťovacího — v Liberci — jak samo sebou
se rozumí, odkud byly by veškeré dopisy a žá-
dosti českých pojištěnců s olympickým klidem
vraceny, opatřené pověstným razitkem: »Tsche-
chisch unverständlich«. A češlí pojištěnci měli
by potěšení odvolávati se k vyšším instancím,
které by z tísnivých rozpaků, zda čeština je
jazykem v zemi obvyklým či není, raději odvo-
lání nevyřídily. Mezi tím měl by ovšem český
pojištěnec z obvodu pojišťovacího ústavu něme-
ckého plné právo po česku umřít. — Česko-
slovanská obchodnická beseda zabývala se po-
drobně důležitou touto otázkou a nebezpečím.
hrozícím z nových »autonomních« choutek ně-
meckých, na které příslušné kruhy české dů-
razně upozorňuje. Proti snahám »Volksratue
postaví se čeští zřízenci obchodní a soukrom
do jednoho muže s největším odporem.
Němec
Louvre
Praha
Ferdinandov třída
Čechy
Liberec
30
article
— Uvitání Andreje Hlinky v Příbraml.
(Pův. zpráva ze dne 5. listopadu 1907.) Dne
o 2. hod. odpol. zavítal do našeho města su-
spendovaný farář z Černové Andrej Hli nka,
i byl způsobem okázalým uvítán a jako přední
bojovník slovácký nadšeně pozdraven. Sotva
vlak zastavil, již kupily se deputace různých
korporací a spolků kolem statečného obhájce
práv nešťastného národa slovenského. Městská
rada, okresní zastupitelství, Sokol, občanský
klub, pořadatelstvo lidových přednášek pozdra-
vovali a vítali A. Hlinku. Studenti zdejší vysoké
školy montanní dostavili se počtem asi 120
(Čechové, Poláci, Rusíni, Rumuni, Rusové) spo-
lečně se studujícími vysokých škol pražských
a zapěli sborem tklivou píseň »Kto za pravdu
gori«, načež ubíral se velkolepý zástup obecen-
stva se sludenty na náměsti k radnici. Tam za-
zpívána hymna »Hej, Slovaně!« V síni staro-
stově přijat byl A. Hlinka srdečnými slovy, kte-
rými tlumočena byla přichylnost našeho národa
k bratrskému národu slovenskému, který úpí
pod jařmem maďarské krutovlády, jakož i pro
Hlinka
Andrej
A Hlinka
Čecho
Polák
Rusín
Rumun
Rus
Sokol , občanský klub