1
masthead
Ročník XXXXVII.
2
masthead
V Praze, ve čtvrtek 7. listopadu 1907.
Praha
4
article
Na ranný a odpal. linty
předp lácí sss
v Praze v adaslušstrai
na měsie
.. . k—k
na Jivrt leta
s drojí lon áškou
K tok
.. . 70ok
za měsíe
dl 1.ta . .
ve flialkáck
. . 2 R 50
»a měsíe .
Poštout
a rrsle
avkia . . . . 9 R o
s dvají zisillos
s a . . . . 1 K co
Praha
9 R
5
article
Půtka českých a německých agrárníki
frak ministra orby.
Půtka českých a německých agrárníki
frak ministra orby.
Ve vídeňském parlamentě zavládl —
babylonský zmatek. Všechno se tam příčía
bortí, vše jest rozladěno, podrážděno, nakva-
šeno a popuzeno vespolek — jako za nej
horších chvil předešlého parlamentu ku
riátního.
»Mohlo se za to míti, že den 5. listo
padu bude pro ministerstvo Beckovo dnem
slavným. Neboť ministr financí p. Korytowski
mohl se pochlubiti přebytkem 143 milionů
korun v pokladnách státních, mohl předložiti
rozpočet státní, slibující opět přebytek příjmů
proti vydáním. Avšak div divoucí: ve sně-
movně poslanců ani se nemluvilo o tomto
skvělém stavu financí rakouských, ani o vy
rovnání s Uhry, nýbrž události dne, rozčilu
jící všecky hlasy, byla dvě jména: Prášek
a Wittek. Křesťanští sociálové a němečt
nacionálové odešli rozzuřeni z vyrovna
cího výboru, že propadl při volbě jebo
předsednictva společný jich kandidát Wittek
němečtí agrárníci a němečti nacioná
lově opět byli rozlíceni kandidaturou Prá
škovou na neuprázdněné křeslo mi
nistra orby, jež zaujímá milý jim hrabě
Leopold Auersperg Jest to zejména náčel-
ník německých agrárníků Pesch ka
a s ním vynikající člen německo nacionálního
svazu kníže Karel Auersperg, kteří se kan-
didatuře p. Práškově co nejvíce vzpí
rají, hrozíce vládě svou oposicí proti
uherskému vyrovnání, pakli by obětovala
hraběte Leopolda Auersperga za přízeň če
ských agrárníků. « — —
Beckův
Prášek
Wittek
Auersperg
Pesch
Uhry
nacionální svaz
6
article
Tak líčí nesnáze Beckovy dnešní »Neue
Freie Presse«. A nejinak zaluje její konku
rentka »Zeit«: »Bohopustý zmatek na všech
stranách, vzdorné ježení se strannických pro
tiv, vzájemná tvrdošíjnost, vyhrůžky a ná-
vzdory!...« Příčinou všeobecné té podrá
žděnosti a nevole jsou v první řadě nena
dálé obtíže, hatící přestavbu ministe
stva Beckova. Z počátku nejevila se věc tak
zamotanou. Poměr sil mezi českými stra-
nami byl volbami říšskými přesunut i šlo
to, aby též složení kabinetu Beckova přizpů-
sobilo se této změně věcí. Podobalo se, že
jde o pouhý domácí spor českých stran
který se dá rozřešit pouhou výměnou osob-
ností na křeslech obou českých ministrův
Leč právě z osobní té olázky vznikly zá
pletky: Byla uprázdněna ministerstva če
ského ministra krajana a českého ministra
obchodu. Avšak muž, kterého čeští
agrárníci chtěli učiniti ministrem, poža-
duje — ministerstvo orby. Tím byl náhle
do krise stržen třetí, dosud neutráln
obor a ježto se pan Prášek těší vše
obecné — neoblíbenosti, i má z
sebou minulost bohatou — procesy, za
to však méně vzdělanosti, vrazila jeho kan
didatura z příčin osobních, věcných, národ
ních i politických na pochopitelný odpor-
Němečtí agrárníci nechtějí
českém ministru orby ani slyšet.
Beckův
Prášek
Zeit
Neue Frei Presse
7
article
A ostatní strany a skupiny (německé) ne-
chtějí v nynější době vůbec ještě žádné
přeměně ministerstva dopustit, poněvadž,
to platí především o křesťanských sociálech,
dosud se o svém konečném postavení vůči
rakousko-uherskému vyrovnání platně neroz-
hodly. Žehrají na to, že Češi hnuli otázkou
přeměny kabinetu předčasně a tato kompli
kace s ministerstvem orby dokonce je po-
pudila ....«
Jaká to ironie osudu! Když česká stran
agrární před desítiletím tak hříšně rozrušila
pevnou politickou organisaci českého národa.
odštěpujíc se beze vší poctivé a spravedlivé
přičiny od národní strany svobodomyslné.
lákala rolnictvo české pod svůj prapor nad
jiné ujišťováním, že jest si jista přátelské
pomoci, ba solidarity stavovské něme
ckých agrárníků; totožnost hospodář-
ských zájmů svede prý německé rolníky
s českými o otázkách zájmů zemědělských
v jeden bratrský, přemohutný šik, který do-
vede pro naše rolnictvo v parlamentě zcela
jinaké vymoženosti hmotné dobývati, nežli
mohla politická a národní strana svobodo-
myslná. Vidinou této veliké slovansko-ně-
mecké strany agrární v parlamentě vídeň-
ském lákali a vábili agitatoři českých vůdeů
agrárních rolnický lid pod zelený prapor
svůj a odváděli z řad národní strany svobodo-
myslné.
Čech
český národ
národní strana svoboda
8
article
Byl to tehda poslanec dr. Fořt, jenž
na veřejné schůzi v Blatné slovy, diktova-
nými největší vlasteneckou úzkostí, varoval
a zapřísahal české rolnictvo, aby se nedalo
zmámiti falešnými proroky agrárnickými na
dráhy separatistické stavovské politiky za
lichými bludičkami v pomoc se strany se
dlaků německých.
Poctivou touto svou řečí blatenskou
uvalil na sebe trvalou zášť ctižádostivýel
vůdců agrárnického hnutí, která, jak viděti
trvá podnes. Především hlavu jeho žádali
to měla býti první cena, za kterou nabízel
se Beckovi ke službám při uherském vyrov
nání. Pro tuto zášť agrárníků k osobě své
byl dr. Fořt nucen podati svou demisi; ale
s ním podal ji šlechetně též dr. Bedřicl
Pacák. Bořit tedy dovedli vůdcové agrárn
českou budovu dobře. Ale nyní šlo o novo
stavbu. A hle, tu nastala potíž.
Pánové nemohli sehnati v řadách svýcl
schopného muže ani pro ministerstvo ob-
chodu, ani pro ministerstvo krajanské, nýbrž
mohli nabídnouti Beckovi pouze kandidáta
pro křeslo ministerstva orb
v osobě svého předsedy Karla Práška. Avšak
toto ministerstvo nebylo náhodou uprázdněno.
Baron Beck byl by musil beze vší úřadní
příčiny dosavadnímu jeho držiteli, kolegov
hraběti Leopoldu Auerspergovi podtrhnout
stoličku a podat »modrý arch.«. —
Však nastojte, kdo se tomu co nejváš-
nivěji ze všech opřel: Zrovna ti ně me
čtí agrárníci, na jichž přátelství a bra
trství kdysi naši milí čeští v ůd
cové agrárničtí hrady stavě lio
Ano, zrovna ti němečtí agrárníci,
vůdci českých agrárníků, panu
Karlu Práškovi dnes přede všemi
tarasí cestu do vytouženého ministeria
orby, jako nezvanému, dotěrnému hostu.
zrovna ti němečtí agrárníci hrozí dnes bar.
doktor
Fořt
Beck
Bedřicl Pacák
Prášek
Baron Beck
Auersperg
9
article
Beckovi nejprudší oposicí, vyhovi li touze
českých vůdcův agrárních po křeslu mini-
sterstva orby.
Jaké to zdreující zklamání, jaká Nemesis
pro vůdce české strany agrární. Na hromadě
jest celá smělá budova jejich plánů do
budoucna, české rolnictvo otvírá úžasem oči
vidouc, jak se rozprchávají ty vzdušné zámky
nadějí v »mocné spojence« — zuřivým od
porem přítele, německého agrárníka Peschky
v nivec
Pro bídnou vidinu stavo vské soli-
darity rozbili českou národní falangu, při-
nutili dva schopné a poctivé české ministry
ku podání demise a nyní dotáhli to tam,
že vše, čeho žádají a zač chtějí
sloužit vládě Beckově až do o bě-
tování zájmů českého rolnictva
jest křeslo ministra orby
V řadě křesel ministerských věru jedno
z nejposlednějších, politicky nejméně zná-
mých. Leč, ani toho nemohou se došplhati
pro zuřivý odpor německých bratří agrárníků.
Ještě prý se bar. Beck vynasnažuje, abyje
na německých agrárnících i nacionálech i kře
sťanských sociálech pro pana Práška vymlu
vil. Tak velice stojí o to, dostat české agrár
níky do služeb svých.
Leč do té chvíle se mu námaha ne
daří, a tak prý možno skončí krise naposle
tím, že na ten čas vůbec k žádné změně
v kabinetě Beckově nedojde, anebo že —
celý kabinet Beckův zadá za propuštěnou.
— Jak nechutná a odporná je celá ta historie
zdravému citu a rozumu českému! Mí sto
aby šlo o věc národa českého,
o splnění nejspravedlivějších
nalehavých požadavků a potřeb
národa, jde o to, jak by se českému
agrárníku p. Práškovi dostalo fraku ministra
orby bez pohoršení německých agrárníků.
Beck
Nemesis
Peschek
Prášek
Beckův
10
article
Okresní porady učitelstva škol
pražských.
Okresní porady učitelstva škol
pražských.
Společná konference učitelstva ško
obecných a měšťanských.
Pořad a zahájení.
Nejzajímavějšími momenty porady (která
měla velmi bohatý denní pořad, tak že nebylo
možno jedním dnem rokování ukončiti, ačkoliv
bylo od desíti ráno do půl čtvrté odpoledne bez
jakékoliv přestávky jednáno, a bude tudíž nutno
jindy v poradě pokračovat) byla zajímavá řeč
škol. okr. inspektora prof R. Jedličky, který
mluvil o znárodněn! školy obecné
měšťanské, dále živé rokování o zavedení
jednoduché frekvence, již doporučoval velmi po-
zoruhodným a propracovaným referátem odb.
učitel Josef Čuba, a konečně volba delegáta
do zemské porady, kde až v užší volbě zvitězií
proti kandidátce učitelek sl. Anýžové učitel
p. Štorch většinou pouze šesti hlasůl
Poradu, která konána byla ve velké dvo-
raně žofinské, zahájil okr. inspektor škol praž-
ských prof R. Jedlička loyalním projevem.
vzpomenuv návštěvy císaře a krále a slibu, že
pravidelně každého roku chce J. V. Prahu na-
vštíviti, a uvílal starostu měst pražských dra. k
Groše, připominaje, že svou účastí na poradě
osvědčil starosta znovu známou svoji přízeň ke
škole a učitelstvu. (Pochvala.)
Náměstkem svým jmenoval inspektor ře
ditele J. Brože. Zapisovateli voleni sl. Ne
pevná a učitel Cihelna.
R Jedlička
Čuba
Štorch
doktor
Groš
J Brož
Praha
11
article
Zpráva okresního inspektora.
Když ještě vzdána vzpominka zesnulým
učitelům a učitelkém, podával okr. inspekto
zprávu o stavu českého národního školství
Praze. Ze zprávy vyjímáme
Statistika školní.
Ve škol. okresu pražském bylo r. 1906 českýcl
měšťanských škol 27 (13 pro hochy, 14 pro dívky)
jež vasmněs spojony byly se školami obec
nými pod společnou správou. Samoslalných ob. ško
bylo 13 pro chlapce, 11 pro dívky, 1 smíšená, 2 cvič-
né školy při učit. ústavech, celkem tedy 27 škol měšt.
a 54 škol obecných, úhrnem 81 škola veřejná. Toho
roku otevřeny byly 2 měšť. školy spojené se školami
obecnými v Libní a přibylo 24 třídy a pobočky a to
na chlapeckých školách 10 ,na dívěích 14. Naproti
tomu ubylo 15 tříd a to 7 na školách chlapeck ých
a 8 na divčích. Všech tříd bylo na měšťanských ško
lách chlap. 52, dívčích 64, úhrnem 116, na školách
obecných chlap. 164, dívčích rovněž 164 a 2 třídy
školy smíšené, úhrnem tody 330 tříd škol obecných.
Celkový počet všech tříd a poboček na všech školách
činil 446. Na 81 školách vyučovalo se nezávazně něm-
čině, na 11 školách modelování v hlíně, na 25 měšt
školách frančině. Školních lékařů bylo 9, školniel
sprchových lázní 12, jichž užívalo 30 škol. Jodnoduchá
docházku školní byla na 10 školách, forma vyučovac
byla na všech školách celoděnní. Mimo kreslírny
tělocvičny, pracovny, síně zpěvní a pro fysiku vy-
učovalo se ve 446 učebnách
Soukromých českých škol bylo 9 o 27 (řídách.
V ústavě pro vyuč. slopých dítek byly 83 děti, v
ústavě pro slabomyslné 58 dělí. Obec pražská vy-
držuje svým nákiadem 24 skoly maleřské, při micha
Libeň
český národní školství Praga
měšťanský škola 27
12
article
bylo 60 pěstounek a opatrovnic a kam přijalo 1055
chlapců a 1049 dívek, úhrnem 2102 děti. Bylo dále
21 opatroven se 43 pěstounkami a 1410 dětmi, 1
jeslí s 11 pěstounkami, 9 dozorkyněmi, 15 služkam
a 2 pradlenami. Při školách je 27 útulků školní mlá
deže se 62 vychovatelkami a 2 dozorci při ručních
pracích se dřovem.
Filaniropie.
Stravování chudé mládeže obslarává město Pr
ha prostřednictvím komitétu pro stravování chude
mládeže školní, v němž činno je 26 dam. R. 190
stravováno bylo 1654 dětí denně polévkou a chle
bom a rozdáno 196.826 porci nákladem 19.730
Všem obecným a měšť. školám v Prage dostávás
každoročně od obce dolaci na obuv a šatstvo pro
děti. Potřeby rozdávají se v době, kdy toho právě
potřebí a nečeká se na dobu vánoční. Rovněž od
straněno bylo poslední dobou všeliké slavnostní po
dělování chudé mládeže školní. Ve vělšině škol konaj
se i nadílky z darů, spolky i jednotlivci věnovaných
a učitelstvo tuto akci úspěšně podporuje. Náklad na
podělování z prostředků obecních činil 16.000 K. Ná
klad na knihy a učebné pomůcky pro chudé žáky
činil 28 814 K.
Tělesná výchova.
Pro hry použivala mládež dvorů školních budov
nebo příhodných míst poblíže školy a chodila i n
proslronná hřiště, zřízená Spolkem pro pěstování he
české mládeže Hřišť bylo 5. Ve spolku i při hrácl
mládože spolupůsobili velmi účinně učitelé. R. 190
brálo ve 46 dnech 35.912 hochů a v 71 dnech 30.50
divek. Spolek pro foriální osady vypravil r. 190
8 kolonii, v nichž bylo 291 dětí. Spolek byl účinne
podporován městem i učitelstvem.
K Ná
13
article
Zactvo a učilelstvo.
Na měšťanských školách chlap. je 2414 žáků
a 72 učitelů a 52 učebních sini. Na jednu učebnot
síň případá průměrně 43 žáků a rovněž tolik na je
noho třídního učitele, jichž je bez 13 ředitelů a
učitelů extra slatum 52. — Na měšť. školách divčích
je 2828 žákyň, 78 učitelek a učitelů a 64 siní. Připadá
na jednu siň 44 žákyň a rovněž tolik ma jednu třídn
učitelku, jichž je bez 13 ředitelů a 1 ředitelky cel
kem 64.
Na obecných školách chlapeckých bylo 8270
chlapců, 166 učitelů a 166 tříd. Připadá tedy na třídu
a učitele průměrně 49 žáků. Na obecných školác
dívčích bylo 8061 žákyň, 164 učitelů a učitelek v
164 siních. Připadá tudíž na 1 učitelku a 1 třídu
žákyň. Vůbec v Praze celkově počítáno připadá n
jednoho učitele 47.98 dětí.
Úhrnný počet učitelů na školách měšťanských
byl 150. Vedlejších učilelů a učitelek pro jazyk fran-
couzský bylo 10. Kalechelů bylo 18, industr. učitelel
38. Na obecných školách bylo 177 učitelů a 153 uči-
telek
Kalechel
Praha
14
article
Kritika školy národní a cizi proudy.
Školy naše po stránce vyučovatelské svědo-
mitě a s úspěchem plniti se snaží úkol národní
školy jako prvního pramene, z něhož organismus
národní zdravou a svěží silu čerpati má. Je to
ovšem nepopiratelnou zásluhou učitelstva na-
šeho a také činitelů, kteří učitele v práci a úko-
lu jeho podporují. Sluši v první řadě vzdáti
chválu královské obel naší jako vydržovatelco
škol, která s ochotou a štědrostí všude hledi
podporovati rozvoj školství svého a to nejen
po stránce zevnější, ale i vnitřní. Nejen pr-
stranné, účelné budovy školní, ochotné rozmno-
žování škol a třid, ale i pomoc, kde jedná se
o zabezpečení úspěchů vyučovacích, svědčí
zvláštní péči obce o školství, jakož i snahy hy
gienické a humanitní.
A schází-li něco k zdokonalení školy, za
jisté nobude nedostávati se upřímné vůle a dal
ších obětí, aby školství naše v Praze dospěl
co nejblíže k ideálnímu typu školy, zkonstru
vané ovšem vhodně a přiměřeně vzhledem k
potřebám a cílům nejen absolutní, neobmezen
kultury, ale i speciálně k požadavkům
našeho vlastního národního ži
vota.
Praha
15
article
Častěji nyní staví se na vzor školství sou-
sedních i vzdálenějších nám národů a států, vy
hledávají se přednosti tamějších forem školstv
a vědecké náplně jejich, vyzdvihují se, zajiste
ne zůmyslně, ale přece se zálibou, světlejší
stránky útvarů cizích škol a programu jejich a
argumentuje se tím potřeba zdokonalení a doceia
i přetvoření našich škol národních. —
Není pochybnosti, že ve školství říšsko-něme-
ckém, francouzském, anglickém a americkém —
tam velkou většinou studie se konají a odtud
reformní snahy se berou — jevi se v některém
ohledu nepopíratelný pokrok a prospěšné zvlášt-
nosti, zvláště ovšem po stránce výchovné.
Zvláštní školy pro děti různých a nápadně
odlišných schopnosti duševních, zvýšená pozo
nost, věnovaná tělesnému zdraví dětí a tělesn
jich výchově, akkomodace učení speciálním po
třebám buď jen některých skupin společenských
buď opět požadavkům všenárodním a všelid
ským, uvádějí se jako zvláštní přednosti škol
ství cizího a nedostatek takovýchto zařízen
u nás vykládá se pak přirozeně jako, známk.
nižší ceny a menší hodnoty národního našeh
školství. Pokud se tak děje, aby tu byly cenne
impulsy a vážné argumenty pro pokrokové hnuí
a reformní práce na torio poli, lze jen tyte
hlasy vílati. Avšak bylo by neodůvodněno a ne-
spravedlivo, spatřorati snad u rozhodujícíeh
činitelů zúmyslnou netečnost a inferiorní chápa
vost ve věcech školského pokroku a reformních
jeho požadavků jen proto, že se jim hned ne
hoví na školách a že jen zvolna pronikají ap
dlouhé tepry době a někdy i mnohých překaž-
kách.
16
article
Co se vlastního vyučování ve škole týká
přiznati musime, že obsah i rozsah vědecké
látky učebné na našich školách snese srovnán
s kterýmkoliv učenným plánem škol cizích
srovnání to nevypadne v náš neprospěch. Spiše
při dejailním rozvádění učebných osnov učeh
nicemi a učiteli vtěsnává se v rámee osno
více, než je dostatečno. Výší a množstvím po-
znatků vědeckých nestojí naše škola v řadě po
slední. A nestoji v ní ani po stránee uči-
telovy svobody vyučovací. Vázán je
pouze uznanými principielními zásadami didak-
tickými u jinak je učitel zcela volným při vyučo-
vání. Žádná tísnivá a nesnesitelná pouta nebrán
mu volně hledati a nalézati cestu, po níž by nej-
bezpečněji dostal se k cíli. Sám vybírá a určuje
methodu i formu svých výkladů a jen konečný
výsledek práce jeho jest nejpřísnějším ukazova-
telem dalších jeho snah. Avšak právo na
tuto plnou svobodu může mít
ovšem jen učitelcele povolání sve-
mu oddaný, myslící a tvořivý, uči-
tel pevné vůle, vytrvalé píle, nej
upřímnějších snah, silných s ch op
ností a nepopíratelného nadá ní
Spiš
17
article
Znárodnění školy.
18
article
Výběr diseiplin, obsah i rozsah jejich řídi
se musí vždy jednak kulturní výší soudobé spo-
lečnosti lidské vůbec, jednak speciálními potře-
bami národními a to nejen pokud směřují ku po-
vznesení hmotného blahobylu, ale i k roz
voji a zvýšení duchovní potenee
lidu, stejně nutné k zachování
uhájení existence národní. S těeh
stanovisk nutno vždy kriticky rozbírati všeliké
reformy školní a uvážiti, co hledíe k našim
vlastním poměrům změny skutečně potřebujea
provedeno býti může. A tu moudrý konserva-
tismus školství našemu dosud nebyl na škodu
a všechny reformy pozvolna a s náležitým pře-
chodem do škol uváděně spíše se ujaly a lépe
se osvědčily než ony změny, které najednou
rázem do ustáleného proudu praxe školní se
vrhaly a obratem jiný směr jí určovaly. Bude
vždy nesnadným problemem vystihnouti správně
momenty, které, tvoříce podstatu existence ná-
rodní, musí doznati podpory v naukách školy
národní a ještě nesnadnější je určiti formu.
obsah a rozsah nauk těch, aby byvše náležitě
pochopeny a užitečně zpracovány, stalyse
opravdu nejcennějším majetkem pro každého
jednotlivce a skrze něho na prospěch a sesílen
celého národa. Snahy po reformě látky učebné
musí míti tendenci, aby škola produkovala indi
vidua, schopná a způsobilá udržovati kontinuitu
vývoje národního, směřujíciho ke ko
nečnému existenčnímu zabezpe
čení národního kmene! Tu je pak při-
rozeno, že prostředky, které voliti nutno k do-
sažení těchto cílů, říditi se musí speciálními
v každé době bezpečně zjištěnými potřebam
národními a že timto zkušebním ohněm projíl
musí také všechny odjinud importované radya
návrhy na transformaci naší školy po stránee
vnitřní, t. j. co do vědecké její náplně.
19
article
Denacionalisace školy v tom smyslu, jakj
tuto rozuměti sluší, t. j. postavení školy na zá
klad čistě všelidský, neomezený žádným
separatistickými tendencemi národními a nezá
vislý na žádném výhradním vztahu k vlastnímu
národu, bude vždy jen idealem, tím nedostižněj
ším, čím méně i v těch nejmocněj
šlch a nejkultuinějších státech ci
zích jeví se snaha, školu na tent
základ postaviti. Právě tam mohutní
silí přesvědčení, že lidová škola obecná nemá
opustiti tu posici, kterou u vývoji národním vždy
zaujímala a že musi státi se cele ško
lou národní, potřebám a cílům kmíe
ne sloužící. A jhem této maximy projít
musí právě tam vše, co nového do školství ná
rodního se uvádí, a rönigenisuje se ostrým
paprskom, aby nevniklo nic, co by nebylo n
prospěch posílení vědomí národního.
Zvláště my, kteří nemáme svoji existen
národní plně zabezpečenu, máme národn
ráz školy své střežiti, uchovati
upevniti.
Právě proto, že naše škola národní již
dávno opřela se o nacionální princip, bylo při
činou rychlého jejího rozvoje a významného po
stavení, jehož nabyla ovšem přičiněním všel
učitelstva, kterěbylo bedlivým stráž
cem jejího rázu národního a horli
vým propagatorem jejího vla st
neckého úkolu a cíle.
20
article
Reformní snahy.
21
article
V přítomné době reformní snahy naše n
sou se zvláště k změnám zevnějšiho útvaru školy
a rozšíření jejího výchovného úkolu. Zřízen
zvláštních škol pro dítky opozděně, slabomysln
zpustlé, slabé a neduživé, zmenšení počtu děl
v jednotlivých třídách školy normální, zkrácen
školské práce učitelovy, zvýšená péče o tělesn
zdraví dětí, jednoduchá docházka školní, koedu
kace, speciální výchova ethická i esthetická
účelná a cíle vědomá výchova dět
v době mimoškolní, takové požadavky
žádají se na škole moderní vůbec a národn
zvlášť. Živá diskuse o thematech těch v čas
pisech i ve schůzích vedená, ocenění výsledků
zařízení takových jinde již oxistujících, sdělo
vání zkušenosti, budí i u nás silné snahy
touhy po institucích a formách jinde osvědče-
ných. Proudům těm v Praze věnuje se pozo
nost. Zařízení dožadovaná potřebují arci ohrom
ných nákladů a to příčinou, že nutno postup
při roalisování jich zdržovati. Počátky však t
jsou a obecné přesvědčení o nezbytnosti někle-
rých požadavků moderní školy zabezpočují ko
nečné jich uskutečnění na prospěch i naší školy
národní.
Praha
22
article
Upozorniv na potřebu sbírek pro ochranu
dítek a doporučiv akci zemské komise pro peč
o děti ku podpoře, sděluje inspektor zkušenosti
při inspekcích nabyté, a jmenovitě nastiňuj
vzorné uspořádání školních sbírek a jiel
rozmnožování, jakož i úpravu žákovskýel
knihoven. Když ještě promluvil o potřebě stabi-
lity učebnic na školách měšťanských a zvlášt
ních úkolech domácích porad učitelských, kon
čil výbornou, obsahově bohatou, iniciativní, na-
skrze původní a velmi uhlazeně, lahodnou for-
mou a lahodným timbrem přednesenou zpráv
poděkováním učitelstvu, vyslovuje naději, že
učitelstvo utvrdí důvěru, kterou k němu mají
a osvědčují všechny vrstvy lidové, vidouce
v něm neunavného zastance a bdělého strážee
nejeennějšího svého majetku — své školy na
rodní! (Bouřlivá pochvala a pollesk.)
V drobném proneji
ranní člslo o sobě .
odpolední
Ve lilialkách na venkově
ranní číslo. . . . . . . . 10h
vápolední
Inserát
plati se hotové vapře
Předplapení a inrerty přijímá sdminl
strace v Marianské ulici č.a
Tam nacházejí se též rodakne
Uskárna n ezpedice „Národnich Listi“
Rnkopisy se nevrateji.
Národnich List
23
article
Volba člena zemské konferonce učitelské
r. 1908.
Při volbě, jež konána hlasovacími lístky.
odevzdáno bylo 467 hlasů a obdrželi sl. Fr.
Anýžova 190, p. Ed. Štorch 220 hlasů.
Poněvadž nadpoloviční většiny 234 hlasů nikdo
neobdržel a mnoho hlasů bylo roztříštěno, mu-
sila se konati volba nová, při níž obdržela sl.
Anýžova 194, p. Štorch 200 hlasů a byl tudi
zvolen.
Zjednodušená frekvence.
V Praze konaly se pokusy s jednoduchou
a zjednodušenou frekvencí na osmi školách.
Tyto ojedinělé pokusy potkaly se s takovým
zdarem, že se má přikročiti k hromadnému po-
kusu na národních pražských školách. K tomu
cíli bylo potřebí rozptýliti některé obavy a uká-
zat, které místo zaujímá jednoduchá frekvence
ve vývoji školy obecné a měšťanské a jak sou-
visí s ostatními vývojovými činiteli. Toho úkolu
se podjal odb. učitel Jos. Čuba a v obšírně
přednášce probral výhody i námitky proti frek-
venci zjednodušené, zvláště uváděje, jak se je-
vily v praxi.
František
Ed
Štorch
Čuba
Anýžův
Praha
Jos
24
article
Jednoduchou frekvenci do škol uvedly sna-
hy hygienické. Pro odstranění odpoledního vy-
učování mluví okolnost, že hlavním jídlom den-
ním je oběd a děti zasedají do lavic s plným
žaludkem, čímž trpí nervy i ústroje zažívaci.
Mládež naše nutně potřebuje z ýšené tělosné vý-
chovy, pohyby. U nás na jedné straně přehání
se tělesná výchova sportem nepřimeřeným, ale
na druhé straně podceňuje se školní výchovn
tělesná. Ve vztahu k potřebě tělesné výchovy
jeví se vyučování nedilné příznivějším pro
děti, neboť při rozděleném vyučování nemaji
děti prázdného půldne vůbec, navštěvujíce ho-
diny neobligátní a nemohou konati tělesná cvi-
čení na volném vzduchu. Zjednodušená frekven-
ce poskytuje volná odpoledne k zotavení a pě-
stování her. Dosavadní způsob her nehoví pro
vzdálenost hříšt. Bude-li odpoledne prázdno.
spíše budou moci konati svůj úkol a bude možno
pěstovati plování, klouzání, výlety. Zavedení
zjednodušené frekvence vynutí si nové instituee
a reformy v oboru tělesné výchovy, která u nás
triumfovala při dnech všesokolských.
25
article
Úvahu, kterak jednoduchá frekvence odpo-
vídá požadavkům duševní hygieny, otevírá re-
ferent hrozným pohledem na výsledky duševního
přepínání mládeže, jakých se dočkali v Něme-
cku. Dle úřadního materiálu událo se tam o
r. 1880—1903 1152 samovražd žákovských.
ročně 53. Z těchto sebevrahů bylo 878 mladších
15 let, 16 mladších 10 let. V příčinné souvislo-
sti se školou je případů více než třetina. (Alber
Eulenburg: „Schülerselbstmorde“. Berlin, Her-
mann Waliher.) Cituje dále charakteristická slo-
va Kraepolinova o duševním přetěžování mlá-
deže a pokračuje: „Na tom stupni, bohudík,
ještě nejsme, ale je třeba s opatrnou reservou
přijímati z Německa rozmanité nové směry ve
vyučování, s nimiž k nám odtamtud současně
zaznívá také teto výstražné memento a hledati
cest, jak mládeži uleviti.
Není možno všeobecně říci, že naše škol
přetěžuje mládež, nýbrž možno jen říci, že pře
těžuje některými předměty jednollivce méně na
dané, dále děti, které následkem vadného domá-
cího vedení nejsou naprosto zvyklé vytrvati
chvíli při nějakém zaměstnání, a konečně děti
norvově zatížené. Značné procento dětí se pře-
těžovati nodá. U nich přemíra požadavků vzbu-
zuje nechuť, ano odpor k učení. Referent pře-
chází k stanovení prostředků proti přetěžování.
Alber Eulenburg
Berlín
Německo
Heramann Walihry
26
article
Ve velkém městě zvyšuje nebezpečí přetížení
také ulice, přečetné dojmy, které se za každým
krokem hrnou do dětské duše, a vytvářejí trojí
charakteristický typ mládeže velkoměstské, jejž
nastiňuje. Mládež, tak různého duševního vy-
tváření schází se v jedné třídě a tam vyučujeme
všechny všemu touž methodou, posuzujeme je-
jich výkony dle téhož měřítka a nutíme jedno-
tlivce síly velmi nerovné věsti touž tihu. Indi-
viduální výchova by byla nejvydatnější odpo-
mocí přetěžování. Pokud té není, nutno hledati
léku aspoň v pohybu na vzduchu, pro nějž
jednoduchá frekvence poskytuje vhodnějšíha
Druhým prostředkem proti přetěžování je
snaha zmáhati učebné úkoly přirozenějšími me-
thodami, nalezenými cestou experimentální. Re-
ferent oznamuje dosavadní výsledky těchto snah
a dospivá náhledu, že budou-li i vynalezeny ta-
kové normální melhody, zůstane přece hlavním
činitelem — učitel. Dosud jsou pro naši práei
řididlem slov. Komenského.
Komenský
Re
27
article
Třetím prostředkem proti přetěžování jest
občasná redukce učiva, kterou se má vymýtiti
staré, přežilé a zejméne abstraktní učivo a věne-
vati více času cvičením, která jsou podstatnou
částí naučení se a méně namáhavá než pozná-
Čtvrtým prostředkem je jednoduchá
a zjednodušená frekvence, která ule-
vuje mládeži předně tím, že redukuje týdenní
vyučovací dobu, a za druhé, že poskytuje více
a příhodnějšího času k odpočinku.
Redukce doby vyučovací děje se delšími
přestávkami mezi vyučovacími hodinami. Odpo-
činek od 11, 12 nebo 1 hod. do 8 následujícího
dne je zajisté vydatný. Za dvojité frekvence od-
počinek nestačí ani žáku ani učiteli, zvlášlě
musí-li duševně pracovati také večer. Potom
přechází k výtkám, ktoré se činí jednoduché
frekvenci, že totiž vyučování na jednoduchou
zápřež trvá v některých třidách až do jedné ho-
diny a znavuje žáka i učitele nad přípustnou
míru. Uvádí dosavadní methody vyšetřování
únavy, z nichž žádná nevykazuje nespornýcl
výsledků. Pro množství subjoktivních momentů
nelze stanoviti absolutní stupeň únavy, přivu-
zené žáku vyučováním za určitou dobu.
Dospívá se tedy k závěrů: Vyučování jedno-
dílné namůže žáka nepatrně více než dopolední
času.