ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 86cc46c0-7683-11dc-b780-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 16, work 1, person 34, org 8
1 masthead
Ročník XXXXVII.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek 7. listopadu 1907.
Praha
3 masthead
Číslo 308
4 article
Na ranný a odpal. linty předp lácí sss v Praze v adaslušstrai na měsie .. . k—k na Jivrt leta s drojí lon áškou K tok .. . 70ok za měsíe dl 1.ta . . ve flialkáck . . 2 R 50 »a měsíe . Poštout a rrsle avkia . . . . 9 R o s dvají zisillos s a . . . . 1 K co
Praha 9 R
5 article Půtka českých a německých agrárníki frak ministra orby.
Půtka českých a německých agrárníki frak ministra orby. Ve vídeňském parlamentě zavládl — babylonský zmatek. Všechno se tam příčía bortí, vše jest rozladěno, podrážděno, nakva- šeno a popuzeno vespolek — jako za nej horších chvil předešlého parlamentu ku riátního. »Mohlo se za to míti, že den 5. listo padu bude pro ministerstvo Beckovo dnem slavným. Neboť ministr financí p. Korytowski mohl se pochlubiti přebytkem 143 milionů korun v pokladnách státních, mohl předložiti rozpočet státní, slibující opět přebytek příjmů proti vydáním. Avšak div divoucí: ve sně- movně poslanců ani se nemluvilo o tomto skvělém stavu financí rakouských, ani o vy rovnání s Uhry, nýbrž události dne, rozčilu jící všecky hlasy, byla dvě jména: Prášek a Wittek. Křesťanští sociálové a němečt nacionálové odešli rozzuřeni z vyrovna cího výboru, že propadl při volbě jebo předsednictva společný jich kandidát Wittek němečtí agrárníci a němečti nacioná lově opět byli rozlíceni kandidaturou Prá škovou na neuprázdněné křeslo mi nistra orby, jež zaujímá milý jim hrabě Leopold Auersperg Jest to zejména náčel- ník německých agrárníků Pesch ka a s ním vynikající člen německo nacionálního svazu kníže Karel Auersperg, kteří se kan- didatuře p. Práškově co nejvíce vzpí rají, hrozíce vládě svou oposicí proti uherskému vyrovnání, pakli by obětovala hraběte Leopolda Auersperga za přízeň če ských agrárníků. « — —
Beckův Prášek Wittek Auersperg Pesch Uhry nacionální svaz
6 article
Tak líčí nesnáze Beckovy dnešní »Neue Freie Presse«. A nejinak zaluje její konku rentka »Zeit«: »Bohopustý zmatek na všech stranách, vzdorné ježení se strannických pro tiv, vzájemná tvrdošíjnost, vyhrůžky a ná- vzdory!...« Příčinou všeobecné té podrá žděnosti a nevole jsou v první řadě nena dálé obtíže, hatící přestavbu ministe stva Beckova. Z počátku nejevila se věc tak zamotanou. Poměr sil mezi českými stra- nami byl volbami říšskými přesunut i šlo to, aby též složení kabinetu Beckova přizpů- sobilo se této změně věcí. Podobalo se, že jde o pouhý domácí spor českých stran který se dá rozřešit pouhou výměnou osob- ností na křeslech obou českých ministrův Leč právě z osobní té olázky vznikly zá pletky: Byla uprázdněna ministerstva če ského ministra krajana a českého ministra obchodu. Avšak muž, kterého čeští agrárníci chtěli učiniti ministrem, poža- duje — ministerstvo orby. Tím byl náhle do krise stržen třetí, dosud neutráln obor a ježto se pan Prášek těší vše obecné — neoblíbenosti, i má z sebou minulost bohatou — procesy, za to však méně vzdělanosti, vrazila jeho kan didatura z příčin osobních, věcných, národ ních i politických na pochopitelný odpor- Němečtí agrárníci nechtějí českém ministru orby ani slyšet.
Beckův Prášek Zeit Neue Frei Presse
7 article
A ostatní strany a skupiny (německé) ne- chtějí v nynější době vůbec ještě žádné přeměně ministerstva dopustit, poněvadž, to platí především o křesťanských sociálech, dosud se o svém konečném postavení vůči rakousko-uherskému vyrovnání platně neroz- hodly. Žehrají na to, že Češi hnuli otázkou přeměny kabinetu předčasně a tato kompli kace s ministerstvem orby dokonce je po- pudila ....« Jaká to ironie osudu! Když česká stran agrární před desítiletím tak hříšně rozrušila pevnou politickou organisaci českého národa. odštěpujíc se beze vší poctivé a spravedlivé přičiny od národní strany svobodomyslné. lákala rolnictvo české pod svůj prapor nad jiné ujišťováním, že jest si jista přátelské pomoci, ba solidarity stavovské něme ckých agrárníků; totožnost hospodář- ských zájmů svede prý německé rolníky s českými o otázkách zájmů zemědělských v jeden bratrský, přemohutný šik, který do- vede pro naše rolnictvo v parlamentě zcela jinaké vymoženosti hmotné dobývati, nežli mohla politická a národní strana svobodo- myslná. Vidinou této veliké slovansko-ně- mecké strany agrární v parlamentě vídeň- ském lákali a vábili agitatoři českých vůdeů agrárních rolnický lid pod zelený prapor svůj a odváděli z řad národní strany svobodo- myslné.
Čech český národ národní strana svoboda
8 article
Byl to tehda poslanec dr. Fořt, jenž na veřejné schůzi v Blatné slovy, diktova- nými největší vlasteneckou úzkostí, varoval a zapřísahal české rolnictvo, aby se nedalo zmámiti falešnými proroky agrárnickými na dráhy separatistické stavovské politiky za lichými bludičkami v pomoc se strany se dlaků německých. Poctivou touto svou řečí blatenskou uvalil na sebe trvalou zášť ctižádostivýel vůdců agrárnického hnutí, která, jak viděti trvá podnes. Především hlavu jeho žádali to měla býti první cena, za kterou nabízel se Beckovi ke službám při uherském vyrov nání. Pro tuto zášť agrárníků k osobě své byl dr. Fořt nucen podati svou demisi; ale s ním podal ji šlechetně též dr. Bedřicl Pacák. Bořit tedy dovedli vůdcové agrárn českou budovu dobře. Ale nyní šlo o novo stavbu. A hle, tu nastala potíž. Pánové nemohli sehnati v řadách svýcl schopného muže ani pro ministerstvo ob- chodu, ani pro ministerstvo krajanské, nýbrž mohli nabídnouti Beckovi pouze kandidáta pro křeslo ministerstva orb v osobě svého předsedy Karla Práška. Avšak toto ministerstvo nebylo náhodou uprázdněno. Baron Beck byl by musil beze vší úřadní příčiny dosavadnímu jeho držiteli, kolegov hraběti Leopoldu Auerspergovi podtrhnout stoličku a podat »modrý arch.«. — Však nastojte, kdo se tomu co nejváš- nivěji ze všech opřel: Zrovna ti ně me čtí agrárníci, na jichž přátelství a bra trství kdysi naši milí čeští v ůd cové agrárničtí hrady stavě lio Ano, zrovna ti němečtí agrárníci, vůdci českých agrárníků, panu Karlu Práškovi dnes přede všemi tarasí cestu do vytouženého ministeria orby, jako nezvanému, dotěrnému hostu. zrovna ti němečtí agrárníci hrozí dnes bar.
doktor Fořt Beck Bedřicl Pacák Prášek Baron Beck Auersperg
9 article
Beckovi nejprudší oposicí, vyhovi li touze českých vůdcův agrárních po křeslu mini- sterstva orby. Jaké to zdreující zklamání, jaká Nemesis pro vůdce české strany agrární. Na hromadě jest celá smělá budova jejich plánů do budoucna, české rolnictvo otvírá úžasem oči vidouc, jak se rozprchávají ty vzdušné zámky nadějí v »mocné spojence« — zuřivým od porem přítele, německého agrárníka Peschky v nivec Pro bídnou vidinu stavo vské soli- darity rozbili českou národní falangu, při- nutili dva schopné a poctivé české ministry ku podání demise a nyní dotáhli to tam, že vše, čeho žádají a zač chtějí sloužit vládě Beckově až do o bě- tování zájmů českého rolnictva jest křeslo ministra orby V řadě křesel ministerských věru jedno z nejposlednějších, politicky nejméně zná- mých. Leč, ani toho nemohou se došplhati pro zuřivý odpor německých bratří agrárníků. Ještě prý se bar. Beck vynasnažuje, abyje na německých agrárnících i nacionálech i kře sťanských sociálech pro pana Práška vymlu vil. Tak velice stojí o to, dostat české agrár níky do služeb svých. Leč do té chvíle se mu námaha ne daří, a tak prý možno skončí krise naposle tím, že na ten čas vůbec k žádné změně v kabinetě Beckově nedojde, anebo že — celý kabinet Beckův zadá za propuštěnou. — Jak nechutná a odporná je celá ta historie zdravému citu a rozumu českému! Mí sto aby šlo o věc národa českého, o splnění nejspravedlivějších nalehavých požadavků a potřeb národa, jde o to, jak by se českému agrárníku p. Práškovi dostalo fraku ministra orby bez pohoršení německých agrárníků.
Beck Nemesis Peschek Prášek Beckův
10 article Okresní porady učitelstva škol pražských.
Okresní porady učitelstva škol pražských. Společná konference učitelstva ško obecných a měšťanských. Pořad a zahájení. Nejzajímavějšími momenty porady (která měla velmi bohatý denní pořad, tak že nebylo možno jedním dnem rokování ukončiti, ačkoliv bylo od desíti ráno do půl čtvrté odpoledne bez jakékoliv přestávky jednáno, a bude tudíž nutno jindy v poradě pokračovat) byla zajímavá řeč škol. okr. inspektora prof R. Jedličky, který mluvil o znárodněn! školy obecné měšťanské, dále živé rokování o zavedení jednoduché frekvence, již doporučoval velmi po- zoruhodným a propracovaným referátem odb. učitel Josef Čuba, a konečně volba delegáta do zemské porady, kde až v užší volbě zvitězií proti kandidátce učitelek sl. Anýžové učitel p. Štorch většinou pouze šesti hlasůl Poradu, která konána byla ve velké dvo- raně žofinské, zahájil okr. inspektor škol praž- ských prof R. Jedlička loyalním projevem. vzpomenuv návštěvy císaře a krále a slibu, že pravidelně každého roku chce J. V. Prahu na- vštíviti, a uvílal starostu měst pražských dra. k Groše, připominaje, že svou účastí na poradě osvědčil starosta znovu známou svoji přízeň ke škole a učitelstvu. (Pochvala.) Náměstkem svým jmenoval inspektor ře ditele J. Brože. Zapisovateli voleni sl. Ne pevná a učitel Cihelna.
R Jedlička Čuba Štorch doktor Groš J Brož Praha
11 article
Zpráva okresního inspektora. Když ještě vzdána vzpominka zesnulým učitelům a učitelkém, podával okr. inspekto zprávu o stavu českého národního školství Praze. Ze zprávy vyjímáme Statistika školní. Ve škol. okresu pražském bylo r. 1906 českýcl měšťanských škol 27 (13 pro hochy, 14 pro dívky) jež vasmněs spojony byly se školami obec nými pod společnou správou. Samoslalných ob. ško bylo 13 pro chlapce, 11 pro dívky, 1 smíšená, 2 cvič- né školy při učit. ústavech, celkem tedy 27 škol měšt. a 54 škol obecných, úhrnem 81 škola veřejná. Toho roku otevřeny byly 2 měšť. školy spojené se školami obecnými v Libní a přibylo 24 třídy a pobočky a to na chlapeckých školách 10 ,na dívěích 14. Naproti tomu ubylo 15 tříd a to 7 na školách chlapeck ých a 8 na divčích. Všech tříd bylo na měšťanských ško lách chlap. 52, dívčích 64, úhrnem 116, na školách obecných chlap. 164, dívčích rovněž 164 a 2 třídy školy smíšené, úhrnem tody 330 tříd škol obecných. Celkový počet všech tříd a poboček na všech školách činil 446. Na 81 školách vyučovalo se nezávazně něm- čině, na 11 školách modelování v hlíně, na 25 měšt školách frančině. Školních lékařů bylo 9, školniel sprchových lázní 12, jichž užívalo 30 škol. Jodnoduchá docházku školní byla na 10 školách, forma vyučovac byla na všech školách celoděnní. Mimo kreslírny tělocvičny, pracovny, síně zpěvní a pro fysiku vy- učovalo se ve 446 učebnách Soukromých českých škol bylo 9 o 27 (řídách. V ústavě pro vyuč. slopých dítek byly 83 děti, v ústavě pro slabomyslné 58 dělí. Obec pražská vy- držuje svým nákiadem 24 skoly maleřské, při micha
Libeň český národní školství Praga měšťanský škola 27
12 article
bylo 60 pěstounek a opatrovnic a kam přijalo 1055 chlapců a 1049 dívek, úhrnem 2102 děti. Bylo dále 21 opatroven se 43 pěstounkami a 1410 dětmi, 1 jeslí s 11 pěstounkami, 9 dozorkyněmi, 15 služkam a 2 pradlenami. Při školách je 27 útulků školní mlá deže se 62 vychovatelkami a 2 dozorci při ručních pracích se dřovem. Filaniropie. Stravování chudé mládeže obslarává město Pr ha prostřednictvím komitétu pro stravování chude mládeže školní, v němž činno je 26 dam. R. 190 stravováno bylo 1654 dětí denně polévkou a chle bom a rozdáno 196.826 porci nákladem 19.730 Všem obecným a měšť. školám v Prage dostávás každoročně od obce dolaci na obuv a šatstvo pro děti. Potřeby rozdávají se v době, kdy toho právě potřebí a nečeká se na dobu vánoční. Rovněž od straněno bylo poslední dobou všeliké slavnostní po dělování chudé mládeže školní. Ve vělšině škol konaj se i nadílky z darů, spolky i jednotlivci věnovaných a učitelstvo tuto akci úspěšně podporuje. Náklad na podělování z prostředků obecních činil 16.000 K. Ná klad na knihy a učebné pomůcky pro chudé žáky činil 28 814 K. Tělesná výchova. Pro hry použivala mládež dvorů školních budov nebo příhodných míst poblíže školy a chodila i n proslronná hřiště, zřízená Spolkem pro pěstování he české mládeže Hřišť bylo 5. Ve spolku i při hrácl mládože spolupůsobili velmi účinně učitelé. R. 190 brálo ve 46 dnech 35.912 hochů a v 71 dnech 30.50 divek. Spolek pro foriální osady vypravil r. 190 8 kolonii, v nichž bylo 291 dětí. Spolek byl účinne podporován městem i učitelstvem.
K Ná
13 article
Zactvo a učilelstvo. Na měšťanských školách chlap. je 2414 žáků a 72 učitelů a 52 učebních sini. Na jednu učebnot síň případá průměrně 43 žáků a rovněž tolik na je noho třídního učitele, jichž je bez 13 ředitelů a učitelů extra slatum 52. — Na měšť. školách divčích je 2828 žákyň, 78 učitelek a učitelů a 64 siní. Připadá na jednu siň 44 žákyň a rovněž tolik ma jednu třídn učitelku, jichž je bez 13 ředitelů a 1 ředitelky cel kem 64. Na obecných školách chlapeckých bylo 8270 chlapců, 166 učitelů a 166 tříd. Připadá tedy na třídu a učitele průměrně 49 žáků. Na obecných školác dívčích bylo 8061 žákyň, 164 učitelů a učitelek v 164 siních. Připadá tudíž na 1 učitelku a 1 třídu žákyň. Vůbec v Praze celkově počítáno připadá n jednoho učitele 47.98 dětí. Úhrnný počet učitelů na školách měšťanských byl 150. Vedlejších učilelů a učitelek pro jazyk fran- couzský bylo 10. Kalechelů bylo 18, industr. učitelel 38. Na obecných školách bylo 177 učitelů a 153 uči- telek
Kalechel Praha
14 article
Kritika školy národní a cizi proudy. Školy naše po stránce vyučovatelské svědo- mitě a s úspěchem plniti se snaží úkol národní školy jako prvního pramene, z něhož organismus národní zdravou a svěží silu čerpati má. Je to ovšem nepopiratelnou zásluhou učitelstva na- šeho a také činitelů, kteří učitele v práci a úko- lu jeho podporují. Sluši v první řadě vzdáti chválu královské obel naší jako vydržovatelco škol, která s ochotou a štědrostí všude hledi podporovati rozvoj školství svého a to nejen po stránce zevnější, ale i vnitřní. Nejen pr- stranné, účelné budovy školní, ochotné rozmno- žování škol a třid, ale i pomoc, kde jedná se o zabezpečení úspěchů vyučovacích, svědčí zvláštní péči obce o školství, jakož i snahy hy gienické a humanitní. A schází-li něco k zdokonalení školy, za jisté nobude nedostávati se upřímné vůle a dal ších obětí, aby školství naše v Praze dospěl co nejblíže k ideálnímu typu školy, zkonstru vané ovšem vhodně a přiměřeně vzhledem k potřebám a cílům nejen absolutní, neobmezen kultury, ale i speciálně k požadavkům našeho vlastního národního ži vota.
Praha
15 article
Častěji nyní staví se na vzor školství sou- sedních i vzdálenějších nám národů a států, vy hledávají se přednosti tamějších forem školstv a vědecké náplně jejich, vyzdvihují se, zajiste ne zůmyslně, ale přece se zálibou, světlejší stránky útvarů cizích škol a programu jejich a argumentuje se tím potřeba zdokonalení a doceia i přetvoření našich škol národních. — Není pochybnosti, že ve školství říšsko-něme- ckém, francouzském, anglickém a americkém — tam velkou většinou studie se konají a odtud reformní snahy se berou — jevi se v některém ohledu nepopíratelný pokrok a prospěšné zvlášt- nosti, zvláště ovšem po stránce výchovné. Zvláštní školy pro děti různých a nápadně odlišných schopnosti duševních, zvýšená pozo nost, věnovaná tělesnému zdraví dětí a tělesn jich výchově, akkomodace učení speciálním po třebám buď jen některých skupin společenských buď opět požadavkům všenárodním a všelid ským, uvádějí se jako zvláštní přednosti škol ství cizího a nedostatek takovýchto zařízen u nás vykládá se pak přirozeně jako, známk. nižší ceny a menší hodnoty národního našeh školství. Pokud se tak děje, aby tu byly cenne impulsy a vážné argumenty pro pokrokové hnuí a reformní práce na torio poli, lze jen tyte hlasy vílati. Avšak bylo by neodůvodněno a ne- spravedlivo, spatřorati snad u rozhodujícíeh činitelů zúmyslnou netečnost a inferiorní chápa vost ve věcech školského pokroku a reformních jeho požadavků jen proto, že se jim hned ne hoví na školách a že jen zvolna pronikají ap dlouhé tepry době a někdy i mnohých překaž- kách.
16 article
Co se vlastního vyučování ve škole týká přiznati musime, že obsah i rozsah vědecké látky učebné na našich školách snese srovnán s kterýmkoliv učenným plánem škol cizích srovnání to nevypadne v náš neprospěch. Spiše při dejailním rozvádění učebných osnov učeh nicemi a učiteli vtěsnává se v rámee osno více, než je dostatečno. Výší a množstvím po- znatků vědeckých nestojí naše škola v řadě po slední. A nestoji v ní ani po stránee uči- telovy svobody vyučovací. Vázán je pouze uznanými principielními zásadami didak- tickými u jinak je učitel zcela volným při vyučo- vání. Žádná tísnivá a nesnesitelná pouta nebrán mu volně hledati a nalézati cestu, po níž by nej- bezpečněji dostal se k cíli. Sám vybírá a určuje methodu i formu svých výkladů a jen konečný výsledek práce jeho jest nejpřísnějším ukazova- telem dalších jeho snah. Avšak právo na tuto plnou svobodu může mít ovšem jen učitelcele povolání sve- mu oddaný, myslící a tvořivý, uči- tel pevné vůle, vytrvalé píle, nej upřímnějších snah, silných s ch op ností a nepopíratelného nadá ní
Spiš
17 article
Znárodnění školy.
18 article
Výběr diseiplin, obsah i rozsah jejich řídi se musí vždy jednak kulturní výší soudobé spo- lečnosti lidské vůbec, jednak speciálními potře- bami národními a to nejen pokud směřují ku po- vznesení hmotného blahobylu, ale i k roz voji a zvýšení duchovní potenee lidu, stejně nutné k zachování uhájení existence národní. S těeh stanovisk nutno vždy kriticky rozbírati všeliké reformy školní a uvážiti, co hledíe k našim vlastním poměrům změny skutečně potřebujea provedeno býti může. A tu moudrý konserva- tismus školství našemu dosud nebyl na škodu a všechny reformy pozvolna a s náležitým pře- chodem do škol uváděně spíše se ujaly a lépe se osvědčily než ony změny, které najednou rázem do ustáleného proudu praxe školní se vrhaly a obratem jiný směr jí určovaly. Bude vždy nesnadným problemem vystihnouti správně momenty, které, tvoříce podstatu existence ná- rodní, musí doznati podpory v naukách školy národní a ještě nesnadnější je určiti formu. obsah a rozsah nauk těch, aby byvše náležitě pochopeny a užitečně zpracovány, stalyse opravdu nejcennějším majetkem pro každého jednotlivce a skrze něho na prospěch a sesílen celého národa. Snahy po reformě látky učebné musí míti tendenci, aby škola produkovala indi vidua, schopná a způsobilá udržovati kontinuitu vývoje národního, směřujíciho ke ko nečnému existenčnímu zabezpe čení národního kmene! Tu je pak při- rozeno, že prostředky, které voliti nutno k do- sažení těchto cílů, říditi se musí speciálními v každé době bezpečně zjištěnými potřebam národními a že timto zkušebním ohněm projíl musí také všechny odjinud importované radya návrhy na transformaci naší školy po stránee vnitřní, t. j. co do vědecké její náplně.
19 article
Denacionalisace školy v tom smyslu, jakj tuto rozuměti sluší, t. j. postavení školy na zá klad čistě všelidský, neomezený žádným separatistickými tendencemi národními a nezá vislý na žádném výhradním vztahu k vlastnímu národu, bude vždy jen idealem, tím nedostižněj ším, čím méně i v těch nejmocněj šlch a nejkultuinějších státech ci zích jeví se snaha, školu na tent základ postaviti. Právě tam mohutní silí přesvědčení, že lidová škola obecná nemá opustiti tu posici, kterou u vývoji národním vždy zaujímala a že musi státi se cele ško lou národní, potřebám a cílům kmíe ne sloužící. A jhem této maximy projít musí právě tam vše, co nového do školství ná rodního se uvádí, a rönigenisuje se ostrým paprskom, aby nevniklo nic, co by nebylo n prospěch posílení vědomí národního. Zvláště my, kteří nemáme svoji existen národní plně zabezpečenu, máme národn ráz školy své střežiti, uchovati upevniti. Právě proto, že naše škola národní již dávno opřela se o nacionální princip, bylo při činou rychlého jejího rozvoje a významného po stavení, jehož nabyla ovšem přičiněním všel učitelstva, kterěbylo bedlivým stráž cem jejího rázu národního a horli vým propagatorem jejího vla st neckého úkolu a cíle.
20 article
Reformní snahy.
21 article
V přítomné době reformní snahy naše n sou se zvláště k změnám zevnějšiho útvaru školy a rozšíření jejího výchovného úkolu. Zřízen zvláštních škol pro dítky opozděně, slabomysln zpustlé, slabé a neduživé, zmenšení počtu děl v jednotlivých třídách školy normální, zkrácen školské práce učitelovy, zvýšená péče o tělesn zdraví dětí, jednoduchá docházka školní, koedu kace, speciální výchova ethická i esthetická účelná a cíle vědomá výchova dět v době mimoškolní, takové požadavky žádají se na škole moderní vůbec a národn zvlášť. Živá diskuse o thematech těch v čas pisech i ve schůzích vedená, ocenění výsledků zařízení takových jinde již oxistujících, sdělo vání zkušenosti, budí i u nás silné snahy touhy po institucích a formách jinde osvědče- ných. Proudům těm v Praze věnuje se pozo nost. Zařízení dožadovaná potřebují arci ohrom ných nákladů a to příčinou, že nutno postup při roalisování jich zdržovati. Počátky však t jsou a obecné přesvědčení o nezbytnosti někle- rých požadavků moderní školy zabezpočují ko nečné jich uskutečnění na prospěch i naší školy národní.
Praha
22 article
Upozorniv na potřebu sbírek pro ochranu dítek a doporučiv akci zemské komise pro peč o děti ku podpoře, sděluje inspektor zkušenosti při inspekcích nabyté, a jmenovitě nastiňuj vzorné uspořádání školních sbírek a jiel rozmnožování, jakož i úpravu žákovskýel knihoven. Když ještě promluvil o potřebě stabi- lity učebnic na školách měšťanských a zvlášt ních úkolech domácích porad učitelských, kon čil výbornou, obsahově bohatou, iniciativní, na- skrze původní a velmi uhlazeně, lahodnou for- mou a lahodným timbrem přednesenou zpráv poděkováním učitelstvu, vyslovuje naději, že učitelstvo utvrdí důvěru, kterou k němu mají a osvědčují všechny vrstvy lidové, vidouce v něm neunavného zastance a bdělého strážee nejeennějšího svého majetku — své školy na rodní! (Bouřlivá pochvala a pollesk.) V drobném proneji ranní člslo o sobě . odpolední Ve lilialkách na venkově ranní číslo. . . . . . . . 10h vápolední Inserát plati se hotové vapře Předplapení a inrerty přijímá sdminl strace v Marianské ulici č.a Tam nacházejí se též rodakne Uskárna n ezpedice „Národnich Listi“ Rnkopisy se nevrateji.
Národnich List
23 article
Volba člena zemské konferonce učitelské r. 1908. Při volbě, jež konána hlasovacími lístky. odevzdáno bylo 467 hlasů a obdrželi sl. Fr. Anýžova 190, p. Ed. Štorch 220 hlasů. Poněvadž nadpoloviční většiny 234 hlasů nikdo neobdržel a mnoho hlasů bylo roztříštěno, mu- sila se konati volba nová, při níž obdržela sl. Anýžova 194, p. Štorch 200 hlasů a byl tudi zvolen. Zjednodušená frekvence. V Praze konaly se pokusy s jednoduchou a zjednodušenou frekvencí na osmi školách. Tyto ojedinělé pokusy potkaly se s takovým zdarem, že se má přikročiti k hromadnému po- kusu na národních pražských školách. K tomu cíli bylo potřebí rozptýliti některé obavy a uká- zat, které místo zaujímá jednoduchá frekvence ve vývoji školy obecné a měšťanské a jak sou- visí s ostatními vývojovými činiteli. Toho úkolu se podjal odb. učitel Jos. Čuba a v obšírně přednášce probral výhody i námitky proti frek- venci zjednodušené, zvláště uváděje, jak se je- vily v praxi.
František Ed Štorch Čuba Anýžův Praha Jos
24 article
Jednoduchou frekvenci do škol uvedly sna- hy hygienické. Pro odstranění odpoledního vy- učování mluví okolnost, že hlavním jídlom den- ním je oběd a děti zasedají do lavic s plným žaludkem, čímž trpí nervy i ústroje zažívaci. Mládež naše nutně potřebuje z ýšené tělosné vý- chovy, pohyby. U nás na jedné straně přehání se tělesná výchova sportem nepřimeřeným, ale na druhé straně podceňuje se školní výchovn tělesná. Ve vztahu k potřebě tělesné výchovy jeví se vyučování nedilné příznivějším pro děti, neboť při rozděleném vyučování nemaji děti prázdného půldne vůbec, navštěvujíce ho- diny neobligátní a nemohou konati tělesná cvi- čení na volném vzduchu. Zjednodušená frekven- ce poskytuje volná odpoledne k zotavení a pě- stování her. Dosavadní způsob her nehoví pro vzdálenost hříšt. Bude-li odpoledne prázdno. spíše budou moci konati svůj úkol a bude možno pěstovati plování, klouzání, výlety. Zavedení zjednodušené frekvence vynutí si nové instituee a reformy v oboru tělesné výchovy, která u nás triumfovala při dnech všesokolských.
25 article
Úvahu, kterak jednoduchá frekvence odpo- vídá požadavkům duševní hygieny, otevírá re- ferent hrozným pohledem na výsledky duševního přepínání mládeže, jakých se dočkali v Něme- cku. Dle úřadního materiálu událo se tam o r. 1880—1903 1152 samovražd žákovských. ročně 53. Z těchto sebevrahů bylo 878 mladších 15 let, 16 mladších 10 let. V příčinné souvislo- sti se školou je případů více než třetina. (Alber Eulenburg: „Schülerselbstmorde“. Berlin, Her- mann Waliher.) Cituje dále charakteristická slo- va Kraepolinova o duševním přetěžování mlá- deže a pokračuje: „Na tom stupni, bohudík, ještě nejsme, ale je třeba s opatrnou reservou přijímati z Německa rozmanité nové směry ve vyučování, s nimiž k nám odtamtud současně zaznívá také teto výstražné memento a hledati cest, jak mládeži uleviti. Není možno všeobecně říci, že naše škol přetěžuje mládež, nýbrž možno jen říci, že pře těžuje některými předměty jednollivce méně na dané, dále děti, které následkem vadného domá- cího vedení nejsou naprosto zvyklé vytrvati chvíli při nějakém zaměstnání, a konečně děti norvově zatížené. Značné procento dětí se pře- těžovati nodá. U nich přemíra požadavků vzbu- zuje nechuť, ano odpor k učení. Referent pře- chází k stanovení prostředků proti přetěžování.
Alber Eulenburg Berlín Německo Heramann Walihry
26 article
Ve velkém městě zvyšuje nebezpečí přetížení také ulice, přečetné dojmy, které se za každým krokem hrnou do dětské duše, a vytvářejí trojí charakteristický typ mládeže velkoměstské, jejž nastiňuje. Mládež, tak různého duševního vy- tváření schází se v jedné třídě a tam vyučujeme všechny všemu touž methodou, posuzujeme je- jich výkony dle téhož měřítka a nutíme jedno- tlivce síly velmi nerovné věsti touž tihu. Indi- viduální výchova by byla nejvydatnější odpo- mocí přetěžování. Pokud té není, nutno hledati léku aspoň v pohybu na vzduchu, pro nějž jednoduchá frekvence poskytuje vhodnějšíha Druhým prostředkem proti přetěžování je snaha zmáhati učebné úkoly přirozenějšími me- thodami, nalezenými cestou experimentální. Re- ferent oznamuje dosavadní výsledky těchto snah a dospivá náhledu, že budou-li i vynalezeny ta- kové normální melhody, zůstane přece hlavním činitelem — učitel. Dosud jsou pro naši práei řididlem slov. Komenského.
Komenský Re
27 article
Třetím prostředkem proti přetěžování jest občasná redukce učiva, kterou se má vymýtiti staré, přežilé a zejméne abstraktní učivo a věne- vati více času cvičením, která jsou podstatnou částí naučení se a méně namáhavá než pozná- Čtvrtým prostředkem je jednoduchá a zjednodušená frekvence, která ule- vuje mládeži předně tím, že redukuje týdenní vyučovací dobu, a za druhé, že poskytuje více a příhodnějšího času k odpočinku. Redukce doby vyučovací děje se delšími přestávkami mezi vyučovacími hodinami. Odpo- činek od 11, 12 nebo 1 hod. do 8 následujícího dne je zajisté vydatný. Za dvojité frekvence od- počinek nestačí ani žáku ani učiteli, zvlášlě musí-li duševně pracovati také večer. Potom přechází k výtkám, ktoré se činí jednoduché frekvenci, že totiž vyučování na jednoduchou zápřež trvá v některých třidách až do jedné ho- diny a znavuje žáka i učitele nad přípustnou míru. Uvádí dosavadní methody vyšetřování únavy, z nichž žádná nevykazuje nespornýcl výsledků. Pro množství subjoktivních momentů nelze stanoviti absolutní stupeň únavy, přivu- zené žáku vyučováním za určitou dobu. Dospívá se tedy k závěrů: Vyučování jedno- dílné namůže žáka nepatrně více než dopolední času.