2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
6. července 1907. Císlo 184.
4
article
ských, a ministr vnitra, odpovídaje na všechino tc
„maušlování“, neodmíll záležitost tu ve jměnu kom-
petence. (Souhlas.)
Máme stranu v českém klubu, kteráž odvozuje
svoje právo existenční odtud, že se zove státoprávní
Není ani jediného nesplnitelného požadavku státo-
právního, který by neslíbili státoprávní a radikální
Čechové českému národu. Ve chvíli však, ve které
jednalo se o to, uznati autonomní zásadu práva krá-
lovství a zemí a odkázali záležitost do kompetence
jednotlivých zemí, tato strana hlasovala pro pilné
návrhy, kterými parlament, českým národem ne-
uznaný, povýšen byl za nejvyššího soudce o do-
mácích záležitostech v korunních zemích. (Souhlas.
Podle toho lze posouditi zmalek, který nastal ve ve-
řejném životě českého lidu, může-li strana po tolik
let mluviti k národu o státeprávní autonomii, ale
v první den, kdy měla ukázati, že jest státoprávní,
dáti se strhnouti pocitem solidarity s rabulisty. Hluč-
ná veselost a pochvala.) Pokládám se šťastným, že
jsem jediný český poslanec, který se nedostal de
svazu trapistů, jelikož jsem viděl, že nejčištší práva
českého lidu v poslední době dostala se tu na přetřes.
aniž národ český vyslal jediného zástupce k ochraně
svých práv. Proto pokládám svojí povinností napra-
viti, co zameškali druzí poslanci čeští. (Hlučná po-
chvala.)
5
article
Poslanec dr. Krek (klerikální Slovinec) přimlonvá
se za pilnost návrhu, neboť jest třeba, aby úsl'ava
byla až do nejzažších důsledků zlidověna. Řečník
polemisuje s ministrem vnitra, pokud jde o nedávný
projev jeho o volebním právu do zemského sněmu,
a podotýká, že k nápravě veřejného života je třeba
aby veškeré třídy lidu byly vzdělávány pro samo-
správu. Řečník poukazuje na skrovnou důvěru oby-
vatelstva v samosprávné sbory a prohlašuje, že právě
zlidověním samosprávy, jakož i zavedením všeobee-
ného rovného volebního práva dostanou se do sborů
těchto zdatní mužové, již těší se důvěře veškerého
obyvatelstva. (Hlučná pochvala u přátel řečníkových.)
Poslanec Starok (samostatný socialista) prohla-
šuje, že v theorii soublasí samozřejmě se zavedením
všeobecného rovného volebního práva do všech za-
stupitelstev, v praxi že se však mají poměry jinak.
Řečník jedná pak o některých částech zřízení zem-
ského, s nimiž nesouhlasí, načež polemisuje se so-
ciálními demokraty, kteří maří drahocenný čas, jenž
by se mohl věnovati na bospodářskou práci. Dále
praví řečník, že ani v poslanecké sněmovně není
rovného hlasovacího práva, poněvadž tam platí pouze
to, co se předsedům stran nadiktuje od vlády a velko-
kapitálu.
Heslům o historických právech zemí třeba učinit
přílrž. Dnes rozhodují pouze živá práva národů.
Řečník podává pak dodatečný návrh na zřízení
národnostní komise pro úpravu otázky národní, která
musí býti rozřešena, aby v budoucnosti nebylo již
překáženo práci hospodářské. Jest už svrchovaně na
čase, aby fanatismus stran byl na všech stranách
zatlačen do pozadí. Kdyby nebyly provedeny sociální
reformy, v trůnní řeči ohlášené, bylo by se obávati
že obyvatelstvo při nejbližších volbach promluví řeč
vážnou, snad smutnou.
doktor
Krek
Starok
6
article
Posl. Redlich (něm. pokr.) konstafuje především,
že jen o své újmě se vyslovil pro zavedení všeobec
ného práva volebního na sněmy zemské. Rečník
vykládá zevrubně stanovisko Němců za voleb na
moravský sněm zemský a praví, že národní autono-
mie obsahuje jako hlavní požadavek zásadu, aby na
Němce v Čechách a na Moravě byl brán větší zřetel
nežli dosud. Rozšíření práva volebního bez záru
národních znamená jenom rozšíření oboru politické
moci národů slovanských. Musíme žádati, aby Němei
mohli své národní stanovisko v olázce demokratiso-
vání stejně tak zachovati, jak Čechové to na svů
prospěch činí jako národní útočníci. Řečník, poku
je na něm, je pro pilnost, vyhražuje si však meri-
torní návrhy změňovací, (Pochvala.)
Posl. dr. Laginja (nár. chorv.) prohlašuje jménem
své strany, že je pro rozšíření hlasovacího práva na
sněmy, kterýmž se nikterak nečiní újma zásadě samo-
správy různých království a zemí. Jen opravou vo
lebního řádu na sněmy na zásadě všeobecného, rov-
ného a přímého práva volebního může býti dosaženo
zlepšeni politických, osvětových a hospodářských
poměrů v Přimoří. (Pochvala.)
Posl. Romančuk (rus. ukr.) podává jměnem své
strany problášení, ve kterém se praví, že Rusové spa-
třují nedůslednost ve snahách vlády proti analogické
opravě volební pro sněmy zemské, a že i na dale
budou jak na říšské radě, tak i na sněmu zemském,
tak i v lidu stále a celou rozhodností se zasazovati
o zavedení všeobecného rovného a tajného práva
volebního též na sněmy zemské. (Živá pochvala
u Rusů.)
Posl. Abrahamowicz prohlašuje, že polský klub
chrání zemskému sněmu úplnou samostatnost a zu-
stává stále na zaujatém stanovisku úplné samosprávy.
Posl
Redlich
Němec
Němei
Čecho
doktor
Laginja
Romančuk
Rus
Čechy
Morava
7
article
Přes to může prohlásiti, že jeho klub naprosto nemá
v úmyslu trvati na nynějších poměrech. Po vyjed-
návání, jež provedena byla právé na baličském zem-
ském sněmu a dle návrhů tam podaných může vy-
sloviti naději, že bude úkolem haličského zemského
sněmu, aby rozšířil volební právo do zemského
sněmu tím způsobem, aby všem vrstvám obyvatelstva
dostalo se volebního práva. (Souhlas u Poláků.) Z
tím účelem, aby zamýšlené opravě byl vtisknut ráz
demokratický. Ale to patří výlučně do oboru působ-
nosti zemského sněmu, a řečník nemůže proto meri-
torně jednati o tom, jak a kdy zemský sněm vyplní
svůj úkol
Na to bylo k návrhu posl. Schlegela (něm kler.)
rokování skončeno. Jako řečník proti jest zapsán
ještě posl. Hribar. Generálním řečníkem pro byl
zvolen posl. Seliger.
Schůze skončena o 3. hod. odpol. — Příští schůze
v úterý.
Poslanec prof. dr. Čelakovský a soudr. podal
v minulé schůzi poslanecké sněmovny na pana mi
nistra kultu a vyučování dotaz o zákonné úpravi
pokračovacích škol živnostenských. V dotazu vypi
Polák
Schlegel
Hribar
Seliger
profesor
doktor
Čelakovský
poslanecký sněmovna
8
article
Hudba.
Hudba.
+ Z České Pilharmonie. Dnes od 5 hodin od-
poledne koná se koncert v Riegrových sadech na Král
Vinohradech. Na programu jsou m. j. tyto skladby
Rozkošný: Vítězný pochod z opery »Záviš z Falken-
štejna«, Nedbal: Směs z »Pohádky o Honzovi«, L
tolf: Ouvertura k dramatu »Maxmilian Robespierre«
Weber-Berlioz: »Vyzvání k tanci«, Kéler-Béla: »Ra-
koczy“, ouvertura. Vstupné 20 haléřů za osobu.
+ V lázeňském hotelu v lázních Bělohradě po-
řádá se v neděli 7. července kóncertní večer za spolu
účinkování sl. Marie Dvořákové, virtuosky na klavír
pana Františka Poura, virtuosa na violoncello a pana
Otty Kretschmera, koncertního pěvce. Začátek o 8. hod.
Záviš
Nedbal
Honz
Robespierre
Weber
Berlioz
Béla
Dvořák
Pour
Ott Kretschmer
Český Pilharmonie
Riegrův sad
Královský Vinohrady
Broken
lázeň Bělohrad
L tolf
haléř
9
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Kuno Fischer zemřel. Z Heidelberka
5. července. (K. k) Filosof Kuno Fischer zemřel mi-
nulé noci. (Kuno Fischer narodil se r. 1824 v San-
dovci ve Slezsku. Sludoval filologií, theologii a filo-
sofii v Lipsku a v Halle a r. 1849 stal se docentem
filosofie v Heidelberce. Pro příliš svobodomyslný
směr byly jeho přednášky r. 1853 suspendovány
Potom byl povolán do Jeny, kde přednášel se skvé-
lým úspěchem po dvacet let. Zejména získal si zá-
sluby o dějiny filosofie; jeho spisy v oboru tom
vynikají průzračností, jasností, širokou kritičností
a příjemným slohem. Físcher získal si jméno také
jako učitel a řečník. Jeho výklady o filosofii vyzna-
čují se stejnou důkladností jako jasností a srozumi-
telností. Díla jeho náležejí k nejlepším spisům ně-
meckým z oboru filosofie. Na rozvoj filosofie půso-
bily zejména ty jeho práce, jež jednají o filosofii
Kantově.)
= Zpronevěra herce Lülea. Z Berlína, 5. čer-
vence. (K. k.) Skvosty v ceně 300.000 mk., jež zpro-
nevěřil herec Lütte vídeňskému klenotníkovi, byly
odňaty minulé noci zdejší kriminální policií v zdejším
hotelu norimberskému klenotníku Sindertauovi. Budou
odevzdány vyšetřujícímu soudci v Norimberku.
= Oheň v továrně. Ze Stol. Bělehradu,
5. července. (K. k.) Dopoledne vznikl ve Felmeyerově
továrně obeň, který zachvátil strojovnu, zničil stroje
a veškeré zařízení. Sousední budova byla zachrá-
něna. Jeden hasič byl těžce popálen. Příčina požáru
není doposud zjištěna. Škoda činí 100.000 K.
Fischer
Kuno Fischer
Kantův
Lüle
vídeňský
Felmeyerův
San
Slezsko
Lipsko
Halle
Berlín
Norimberk
Bělehrad
10
article
sují se obšírně právní poměry těchto škol, činnost
sněmu na jich zvelebu i jich význam v oboru vzdě-
lání. Na konec dávají se ministrovi otázky: 1. Je-l
ochoten v nejbližším zasedání sněmu království če-
ského dávno slibovanou osnovu zákona o právních
poměrech průmyslových škol pokračovacích předlo-
žiti a 2. je-li ochoten povoliti státní příspěvek na
zřizování samostatných budov pro školy pokračovací
ve kterých bylo by možno postarati se o řádné od-
borné vyučování dílenské?
11
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 4. července. (Spor o Bosnu.
Dr. Wekerle zmínil se ve včerejší odpověd
na Tuškanův dotaz v uherské sněmovně také o po
měru Bosny a Hercegoviny jak ke království
chorvatskému, tak i k Uhrám a prohlásil, že
Uhry nedopustí sloučení okupovaných zemí
s Chorvatskem, poněvadž samy mají na ně ná-
rok. Na to odpovídá dnešní „N. W. T.“: „Ná-
zor, hájený drem. Wekerlem, příčí se skutečné-
mu právnímu stavu a proti takovému, s uherské
strany úřadně činěnému prohlášení musí se s r-
kouské strany rozhodně zakročiti. Jinak mohlo
by se snadno státi, že by Uhry, byť jen v theorii.
přešly v otázce neobyčejně vážné přos práva
Rakouska k jednacímu pořadu; v praxi bylo by
to ovšem obtížnější. Okupované země nestaly se
říšským majetkem (?) z nějakého uherského hi-
storického právního titulu, nýbrž byly mandátem
Evropy rakouské říši odevzdány a pak silou ra
kousko-uherských zbraní vydobyty. V Rakousku
nikdy se neujme myšlenka, že by Bosna a Her
cegovina mohly náležeti přímo k jednotnému
uherskému státu.
doktor
Wekerle
Uher
Praha
Bosna
Hercegovina
Uhry
Chorvatsko
Rakousko
Evropa
12
article
V Praze, 4. července. (Bývalí členo v
chorvatské vlády o krisí.) Odstupujíe
přednosta vnitra a bánův náměstek, Nikolič
prohlásil v rozmluvě s novináři, že odstupujíe
vláda chorvatská stojí na stanovisku čistcty
vyrovnání a pokud běží o jazykovou otázku
na §§ 57. a 70. státního základního zákona. Po-
něvadž uherská vláda stanula na jinem stano-
visku, musilo dojíti na diference, jichž důsled-
kem byla demise bánova. Poněvadž i Nikolič
v této sporné otázce sdilí názory bánovy, ne-
zbylo, než aby také podal demisi. Chorvaté
uznávají státní pospolitosti s Uhrami.
při čemž na území království chorvatsko-slavon-
ského státní jazyk chorvatský musí nabýti ne-
popiratelné a výhradné platnosti. Toto stano
vísko, jež se opirá o platný zákon, zvítěz
a zvitěziti musí. Kdyby se stal opak, po
škodil by se tím a v nebezpečí uvedl celý základ
vyrovnání s Uhrami. Nyní jest ještě v Chorvat-
sku dosti přátel spojení s Uhrami, ale ti mohou
hravě přejíti do tábora nepřátelského jakému
koli spolku s Uhrami.
Nikolič
Chorvat
Praha
Uhry
13
article
Přednosta spravedlnosti, dr. Badaj, pra-
vil: „Nový kurs proti Chorvatsku je nemožnýa
Uhry brzy se přesvědčí, že n isejí obrátiti a hle-
dati přátelského dorozumění s Chorvaty. Poslán
nového bána jest beznadějné, poněvadž má prot
sobě celý národ. V Chorvatsku pohliží se
na nynější zápas jako na boj o národní existen-
ci. Mimo to nový bán bude státi na nebezpečné
půdě, kterou mu upravil dr. Wekerle odpovědi
na dotaz Rakovszkého, v níž prohlásil, že Chor-
vatsko tvoří s Uhrami jediný stát, čímž
popřel státní individualitu Chorvatska, c kterou
dnes celý národ bojuje. Boj sveden z počátku
jen o jazyk, ale znenáhla se rozšíří, takže bude
nutna revise vyrovnání. Způsob, jakým
nový bán nastolen, vylučuje, že chce prováděti
poliku chorvatskou, totiž v tom duchu,
jak se chápe v Chorvatsku, kde jsou zvykli, že
bán jde s národem. Ani hr. Khuen-HIedérváry
si netroufal jiti zjevně proti národu a odepřel
prováděti v Chorvatsku dva zákony, jež se při
čily vyrovnání.
doktor
Badaj
Uher
Chorvat
Wekerle
Rakovszký
Khuen
HIedérvára
Chorvatsko
Uhry
Chorvatský
14
title
Politické zprávy zahraničné.
15
article
V Praze, 5. července.
Praha
16
article
Smrtelná rána ruské revoluci.
Ruská revoluce neslavně dokonává. Původ
její jest na bojištích mandžurských. Japonci ji
podporovali penězi a rozšiřováním mezi ruský-
mi vojsky pobuřujících letáků, a Židé, vřadění
mezi ruská vojska, pomáhali Japoncům agitaei
ústní.
Portsmouthský mír posílil revoluční živly
a všechen ruský národ naplnil pocitem nespo-
kojenosti. V tom momentě všecko bylo nejkrás-
něji připraveno k vypuknutí velké revoluce. Židé
rušti otevreně se jí postavili v čelo. Spolehali
při tom na svou sílu finanční, na jednotnost
svého obyvatelstva v guberniích jihozápadních.
na svou číselnou převahu v mnohých tamějšíeh
městech, na to, že v tisku západoevropském
i světovém Židé jsou rozhodujícím činitelem a
že timto prostředkem dostane se jim proti ru-
skému státu „moralné“ podpory celého světa.
ano i národů slovanských.
Prvé výbuchy ruské revoluce byly bez ed-
poru silné, ale všeobecné revoluce nebylo. Pr
ohromné rozloze Ruska všecky ty revolučn
vzryvy měly povahu pouhých místných vzpour.
Výbuchy ruské revoluce podobaly se výbuchům
těch pum, kterých na sta nametala: někdy způ-
sobovaly veliké škody a spousty, hrůzu a zdě-
šení, ale po výbuchu zase vracelo se ticho az
krátko obnovoval se normalný pořádek.
Velmi ostré vzpoury byly v námořnictvu.
Námořní vzpoura opakovala se ještě ve dnee
rozpuštění druhé dumy v Sevastopolu. S ní sou-
visela vzpoura saperů v syreckém ležení u Ky-
jeva. Když se ruští revolucionáři na svém lon-
dýnském sjezdu prohlásili pro bezohlednou re-
voluci a z Londýna vrátili se do Ruska, muselo
dojíti k rozhodně revoluční akci. Svět čekal.
Ale kromě oněch dvou pokusů v Sevastopolu
u Kyjeva nestalo se nie revolučního.
Japonec
Rusko
Sevastopol
Ka
Londýn
Kyjev
17
article
Méně se již státi nemohlo. Revoluční po-
slanci, kteří byli štábem revolučním a z dumy
ji chtěli komandovati, dali se pokojně zjímati
a uvězniti v petropavlovské pevnosti. Osud jejich
v Rusku nikoho nepobouřil, ani veřejné mínění
ciziny neprojevilo jim těch sympatií, jako proje-
vovalo loni a předloni.
Dnes došla zpráva, že anglická vláda zahm
vila 90.000 pušek, které měly býti poslány do
Ruska revolueionářům. I kdyby jich Anglie ne-
byla skonfiskovala, neznamenalo by to ještě.
že by se dostaly do Ruska a do rukou revolucio-
nářů. Ale kdyby se i to stalo a těch 90.000 pu-
šek rozděleno bylo mezi revolucionáře, nemohlo
by se zase nic jiného státi kromě nového revo-
lučního pokusu. Pušky ty byly by rozděleny
mezi povstalce nevojenské, vojenské služby ne-
znalé, nedisciplinovaně, nemající vůdců vel
kého vojenského nadání. Jak snadno by takové
Rusko
Anglie
18
article
povstání povalilo ohromné ruské vojsko!
Revoluce jsou v moderních státech možny
ale jen tehdy, když by povstaly celé armády
Toho v Rusku nebylc, ani nebude. Vojensko
vzpoury ponejvíce byly spunktovány agitátory
pro jiné příčiny, než kterými vedeni byli revolu-
cionáři. Obyčejně vzbouřenci chtěli lepší menáž,
a když jim byla slíbena, bylo po nespokojenosti
a po revoluci.
Dosavadní zkušenost poučila, že v ruské
armádě jen dělnici-sociální demokraté jsou revo-
lucionáři. Ovšem Židé vojáci patří k nim. Země-
dělci jsou v armádě pokojní, loyalní a poslušní
zvláště když vidí, že car a vláda dělají co mo-
hou, aby rozšířili jejich pozemkovou držbu.
Ve vládních kruzích ruských zabývají se již
po delší dobu myšlenkou osvoboditi všechny
Židy od vojenské povinnosti. Stane-li se tak, bu-
dou socislisté vojáci zbaveni poštěvačů a revo-
lučních organisátorů. Armáda ruská bude pak
od revolučních živlů očištěna a sociálná revo-
luce bude nucena vrhnouti cvou akci do jiného
státu, kde jsou v armádě příznivější pro ni pod
mínky.
Rusko
19
article
Konferenco míru.
Bylo by pošetilé, kdybychom očekávali, že
konference míru vykoná něco velkého a spas-
ného ve znamení krásného ideálu lidskosti, který
se vznáší nad moudrými hlavami diplomatů
státníků, shromážděných v tichém Haagu. Již
nyní pozorujeme, jakým směrem se bude ubírati
dílo konference mírové. Prvním velkým jejím
činem mělo býti ustanovení o ochraně sou-
kromého majetku při námořníeh
válkách.
Návrh tento byl učiněn se strany americké
Nyní dochází zpráva, že Franeie, Anglie
a Rusko se postaví rozhodně prot
tomuto návrhu, který ovšem bude pohrben.
Dalo se očekávati, že velké námořní moe-
nosti nebudou nadšeny pro návrh Američana
Choata, jenž se domáhal úplné ochrany sou-
kromého majetku před válečnými loděmi. Bylo
hned nápadné, že angličtí zástupei se nevmísil
do rokování o tomto návrhu, pro který se vy-
slovily některé státy, jejíchž těžiště moci a bo-
hatství není na moři. Mlčení Anglie bylo zlým
znamením pro návrh. Kdyby byl přijat návrh
americký, ztratila by námořní válka mnoho n
svém významu. Stala by se pouze předehrou
pozemní války, kdyby nemohla poškoditi a osla-
biti odpůrce v jeho námořním obchodě.
Franeie
Američan
Choata
Haag
Anglie
Rusko
20
article
Již při první konferenei haagské vyslovil se
britský delegát sír Julian Pauneafote proti ja-
kýmkoliv ustanovením, měnícím zvyklosti ná-
mořní války. Nebude-li rozhodnuta otázka sou-
kromého majetku, nebude možno rozhodnout
žádnou otázku, týkající se námořního válečnictví.
Je tudíž nutno pohlížeti poněkud skeptick
k Hasgu.
Delegáti, kteři měli úmysl upřímně podpo-
rovali dilo míru a omezení zbrojení, jsou velmi
pesimisticky naladěni. Tvrdí se, že nemá být
ani obnoven zákaz házení třaskavin z
balonů, přijatý na první haagské konferenei
Holandská královna má prý málo sympatie pro
konferenci.
Práce konferenční jdou tak zvolna ku
předu, že v tomto tempu musily by trvat až
do září.
Julián Pauneafote
21
article
Britské vojsřo válečné.
V sněmovně lordů bylo včera rokováno
o loďstvu v průplavu a na pobřeží Velké Bri-
tanie. Lord Tweedmouth, první lord admi-
rality, polemisoval s útoky imperialistickéh
tisku, obviňujíeího lordy admirality, že přília
přisluhují spořivým intencím vlády. Řečník po-
rovnával sílu anglického loďstva s cizím a kon-
statoval, že průplavní loďstvo čítá, jak přede-
psáno, 14 bitevních lodi, z nichž 8 je rázu
King Edward. Tyto lodi předčí všechny lodi
jež možno shledati vůbec v něklerém loďstvu
světa. Ostatní loďstvo bude částečně zlepšeno
sesíleno. Ve příčině výslavnosti loďstva domá
cího praví lord Tweedmouth, že toto loďstvo
mezi 6 největšími loďstvy britskými zaujímá
místo třetí. Pokusy s loďstvem, s jeho rychlost
a jistotou ve střílení, ukázaly, že domácí lo
stvo je strašnou zbraní.
Francie a Marokko.
Ministr zahraničních věcí Pichon v roz-
mluvě se zpravodajem jistého pařížského listu
pravil, že sněmovně vyloží postup události, jež
se přihodily v Marokku od jeho řeči, pro-
nesené po zavraždění dra. Mauchampse v březnu
Ministr tvrdí, že situace v Marokku se stále
lepšl. Francouzským požadavkům se činí zadost
Mezi diplomatickými zástupci v Tangeru je úplná
shoda. Možno věřit, že usnesení algeciraská záhy
budou uskutečněna.
Dále prohlásil ministr, že co se tkne vrahů
dra. Mauchampse, dostane se Francii za-
dostiučinění a Francie se postará, aby maghzen
splnil sliby v té věci učiněné. Sultán odeber
se do Rabatu, aby obnovil pořádek na jihu
Marokka. Raisuli bude zkrocen.
Rovněž se zmínil ministr Pichon, že
v případě odpoví na dotaz Denisa -Cochina
o francouzsko španělské úmluvě, jež je rázu
zcela pokojného a nemíří proti žádnému jinému
státu.
Tweedmouth
King
Pichon
Denisa
Cochin
Francie
Maroko
Tanger
22
article
Cesta Etiennova do Německa
bude předmětem rokování ve sněmovně fran-
couzské. Konservativní poslanec Jules Dela-
fosse oznámil ministru zahraničních věe
Pichonovi, že podá dotaz v příčině cesly
bývalého ministra Etienna do Německa. M-
nistr Pichon je ochoten zodpověděti tento
dotaz. Chce říci, že styky francouzsko-německé
jsou zdvořilé a korektní a že jakékoliv pověst
o napjetí jsou zcela bezdůvodny.
Pátý slet všesokolský v Praze.
Diky francouzské delegace a ostatních
hostí městské radě pražské. Starosta měst
pražských p. dr. Karel Groš, zahájiv včerejší
městské rady, sdělil, že zástupco
rady pařížské, žurnali-
stiky francouzské i francouz-
ských gymnastů, kteři byli při sletu vše-
sokolském hosty král. hlav. města Prahy, žádal
jej, aby radě městské tlumočil díky za krásné
pohostění, všemu obyvatelstvu pak díky za
velkolepé přijetí, kterým poctilo tyto naše přátele
Stejně za tlumočení díků žádali pana starostu
žurnalisté angličtí a zástupci tělo-
cvičných jednot anglických, zvláště
pak zástupeové města Petrohradu.
kteří seznavše poměry pražské, prohlásili, že
teprve nyní poznávají správné cesty živého spo-
jení se slovanskými zeměmi. Hosté černo
horští jakož i bělehradští rovněž pro
střednietvím pana starosty sdělili výraz svého
uspokojení a své radosti, zástupcové Záhřebe
a Lublaně pak opětovně dávali výraz svému
nadšení. Pan starosta dr. K. Groš s upřímnou
radostí vyhověl přání hostů, tlumočiv jich díky
a provolal hostům »Slávu«, což členové rady
městské nadšeně opětovali.
Jules
Pichon
doktor
Groš
K Groš
Německo
Praha
Petrohrad
Záhřeb
Lublaň
23
article
Městský rada p. dr. Holubovský navrhl
aby také z městské rady byly projeveny prat-
skému obyvatelstvu díky za nadšení a lásku, s
kterými hostům vyšlo vstříc, a za důstojné cho-
vání v těch dnech, kterým čelilo ne
přátelským provokacím. Dále s po-
vděkem vzpomenul pořadatelstva sletu, kterémn
Praha povinnou jest mimořádnou vděčností za
to, že nádherným uspořádáním sletu přispěl
k novému povznesení slávy tohoto staroslavného
města.
Pan m. r. Kasalický, jenž spolu s pp. Fi
lipem, drem. Holubovským a Weissem zastupo
val pražskou radu městskou při návštěvě sleto-
vých hostí v Turnově, vyličil velkolepé uvítán
tamní a navrhl zvláštní poděkování zastupitel
stvu města Turnova.
Pan starosta dr. K. Groš připomenul,že
stejným díkem je Praha zavázána zastupitelstvu
Karlova Týna i jiných obcí. Pan m. r. Schröt
ter vzpomenul horlivé a namahavé činnost.
úřadnictva. Komisi, která se zabývala sleto
vými záležitostmi, odkázáno formulování díků.
Bratři na Rusi, sděllež své venkovské
adresy (pokud tak neučinili při fotografování
br. F. K. Šneppovi do slavnostní kanceláře, by
Vám mohl býti sdělen termin schůze vše
obecné
Americké sestry cvičenky pozvány včer
starostou města a Sokola br. F. Kolátorem na
statek jeho Kajetánku v Břevnově. V průvodu
br. E. Papeže, jeho choti a br. F. K. Sneppa
odpoledne cvičenky s americkými dámam
Uhrovou, Voříškovou a Beranovou prohlédlys
pěkné hospodářství a pak kostelik a klášter
břevnovský a jeho pamětihodnosti, které lask
vostí faráře P. Leo Mojžiše sestrám vhodně
byly vysvětleny. Výlet svým vlídným a přátel-
ským sokolským příjetím br. Kolátora a jeho
choti a přirodní krásou pražského okoll zůstavi
nejlepší dojem.
Holubovský
Weiss
doktor
K Groš
Schröt
K Šnepp
F Kolátor
K Sneppa
Uhrová
Voříškův
Beranův
P Mojžiš
Kolátor
Praha
Holubovský
Turnov
Karlov Týn
Rus
Břevnov
Sokol br
24
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Svaté paměti! Už nevyhladitelně vráti
se svátek svatého Jana Husa do českého kalen
dáře, z něhož vypuštěn byl kdysi »protivným
kusem« mistra Kodicila z Tulechova, svátek ve
vlastním slova smyslu, netoliko pouhý pamětn
den, který býval provozen druhdy jenom pou-
hým povznesením vlastenecké mysli, nýbrž sku-
tečný zasvěcený svátek, jehož významu mnoho
neschází k vyslovenému náboženskému rázu,
který slaví se už také všeobecné hlubokým
zadumáním mysli vlastenecké, duše národní
Dnes už nám Hus není jenom největším synem
národa, který ve tmách římských dovede pr
světlou pravdu zemříti, historická jeho postava
strmící vrstvami století do výšin, ani XX. věkem
stále ještě nedosažených, nebývá už věnčena
pouhými reminisančními květy rozlitostnění nad
strašnou křivdou, jíž se stal obětí, chloubou
velkosti jeho primátu boje za svobodu svědom
a rozjaření z jeho světově dějinného jména
Dnes nabývá mistr Jan pro svůj národ významu
téměř vykupitelského, také on Mistr z betlémské
kaple zemřel jako Mistr z Betléma, aby jeho li
žil. Slyšeli jsme tento závěř takřka doslovně
před několika dny z úst Latiníka překvapujíeí
výmluvnosti, z řeči, z celého sletu snad nejeen-
nější, kterou pronesl předseda syndikátu paříž-
ského tisku p. Georges Bourdon. Oslovil nás
největším jménem českým, Janem Husem
dotkl se při tom stručnou synthesou české plat-
nosti ve světě samé duše českého národa. Málo
kdy bylo prostěji a důvtipněji vyloženo kostnické
mučednictví, než ústy tohoto Francouze, jistě
z nejduchaplnějších, když pravil, že i kdyby
se byl Hus klamal ve svém theologickém sporu,
že vždycky zůstane velikým svou methodou, že
i kdyby se byl mýlil, měl přece pravdu, že vy-
máhal právo rozumu a tvořil z ného pro příští
lidstvo nástroj kritiky. Bourdon není prvním
Hus
Kodicil
Jan
Georges bourdon
Francouz
Betlém
25
article
Francouzem, který pronesl podobné slovo
Husovi, řka asi tolik, že francouzská Revoluee
jest vítězstvím smrti Husovy. Tomuto výroku p
bok postaviti možno nádhernou odpověď Deni
sovu, když mu po jeho sorbonnské přednášce
o Husovi bylo řečeno, že by býval za časů Hu-
sových upálen, kdyby byl hlásal to, co před
nášel. »Ano, smrti Husově děkuju to, že mohu
dnes bez úhony říci to, co jsem řekl!«. Tai
asi pravil Denis, geniální francouzský historik
našeho národa. Nebýti našeho Jana, nebyl kul-
turní vývoj lidstva dnes tak daleko, to nám
dosvědčují nejpokrokovější lidé prvního pokroko-
vého národa na světě a z této víry povzbuzují
naše naděje v naši budouenost. Promluvivo
Husovi a dotknuv se »nepřetržitého divu«, jímž
nazval život Čechů od šedesáti let, pravil pan
Bourdon nezapomenutelná slova: »Vy chcete
žít, musíle žiti, neboť vaše místo jest vždy odů-
vodněno všeobecným dobrem.« To také zajisté
hodláme a splníme, neboť čím více, tím jasn
zřejmějšími stávají se nám záruky této nutnosti
českoslovanského života. Mluví-li k nám náro-
dové západní kultury skrze Jana Husa a divu-
plný obrod náš v minulém století dědictvím
požehnáním téhož mučedníka páně zahájený
nikterakž ještě dokonaný, jestliže tedy jménem
našeho mistra vítají nás světoví kmenové lidšt
mezi sebe, děkujíce nám za Husovu zásluhu
toho, čím přispěl národ náš k celkovému pro-
spěchu svobody v Evropě, naznáváme my ovšem
potom tím radostněji, že jenom duchem téhož
světce národního upevníme své sotva zakotvené
místo mezi národy, kteři vespolek hodlají se
dočkati všech věcí příštích, jež lidstvo oče-
kávají. Bylo-li Husovo dědietví tak říkajíc če-
ským vstupným do rady těchto národů, budem
Francouz
Hus
Husův
Denis
Jan
Čecho
Hu
Evropa
všeobecný dobro
26
article
»místo naše pro všeobecné dobro« vždy odů-
vodňovati tím, čím jsme je získali. Návrat
k Husovi! Zdá se, že se český lid nachání
k němu již na stopách opravdových, jež nemíní
opustiti. Stejně jako myšlenka sokolská, tak
i myšlenka moderně husitská jeví tuže velmi
potěšitelnou stránku vývojovou, od horkokrevné
jinak letory naší odchylnou. Jich pokrok v ná-
rodě neděje se rozmachem, ale nenáhlým rozmá-
háním, důkaz, že budou s národem bohdá
navždy žíti. Bezmála půlstoletí rozvíjí se české
Sokolstvo, a lelos ukázalo užaslému národu, co
pro něj znamená a že není už od národa odmy-
slitelno, zajisté i tak bude s ideou Husovou,
tím pravým duchem, jehož je zapotřebí zdra-
vému tělu českémul
— Českým rodičům! Blíží se doba, kdy
svůj nejdražší poklad, své děti, svěříte škole.
Čeští rodiče neměli by se ani na okamžik při
volbě školy rozmýšleti, neboť jen škola česká,
jako vlastní matka a nikoli jako cizí macecha
s láskou přivine dítě české do svého klína. Ve-
škeré úsudky vzdělaných vychovatelů a stálá
denní zkušenost shodují se v tom, že dítě může
mravně se ušlechtiti a pravého vzdělání nabýti
jen ve škole, kde k mladému jeho srdci a ke
mladě jeho duši mluví se lahodnou řečí mateř-
skou. Pohleďte na české rodiče v krajinách
s německou většinou obyvatelstva, s jakou sta-
tečností domáhají se české školy a nedajice se
zastrašiti ani vypovídáním z práce i bytu, po-
sílají své děti do školy české, dobře vědouce,
že může jen česká škola jejich mládeži poskyt-
nouti tolik vědomostí, aby v těžkém zápaseo
živobytí mohla se dodělati slušné existence. —
A v královské Praze, v srdci vlasti měl by býti
na českých dítkách páchán neodpustitelný hřích,
aby o přirozené vzdělání byly olupovány k ve-
liké škodě vlastní a ku pohaně našeho národa
Hus
Husův
Praha
všeobecný dobro
27
article
Výmluva na snahu naučiti se němčině, je lichá,
neboť české školy v Praze poskytují mládeži
možnost, aby naučila se tolik němčině, kolik
by mohla v životě potřebovati, ale aby naučila
se tak na základech rozumových a nevzala
zkázy na svém vzdělání. Městská rada, majíe
na srdei duševní i hmotné blaho obyvatelstva,
obrací se k českým rodičům, ke všem pravým
přátelům mládeže, ke všem vlastencům a vla-
stenkám s vyzváním, aby za heslem: »Č e s ké
dítě patří jen do české školy!« pu-
sobili slovem i skutkem k tomu, aby veškerá
naše česká mládež jen do školy české zapsána
byla. Z rady král. hlav. města Prahy. V Praze,
v červnu, 1907.
— C. k. korespondenční kancelář, totiž
její pražská filiálka, dodávala v minulých právě
dnech všesokolského sletu a slavností s nim
spojených cizině zprávy o jejich průběhu, ne-
mohouc ovšem opomenouti události, jež svými
velkolepými rozměry a významem si vynutily
evropskou pozornost. Nevíme, vznikly-li tyto
zprávy v Praze, či teprve ve Vídni, anebo zdali
tam byly zdejší zprávy redigovány, avšak jisto
jest, že zprávy, které c. k. korespon-
denění kancelář vládní dodávala
světu zahraničnímu o pražský ch
slavnostech, mohly vůbec vznik-
nouti také kdekolí jinde; k vůli
jejich prázdnotě a ubohosti věru
zpravodajové vládní korespon-
denční kanceláře se nemusili pří-
liš svojí službou na Letné a po
celé Praze zajímati. Ještě dobře, že
v těchto dnech bylo v Praze přítomno tolik
skvělých zástupců velkého světa žurnalistického.
Praha
Č e
Vídeň
Letná
28
article
Zpravodajská nespolehlivost a neschopnost vládní
kanceláře byla aspoň v čas paralysována a do-
plněna autentickými zprávami aspoň v řadě
velikých a významných žurnálů, na nichž nám
v cizině záleží. Ani už nemluvíme o ubohé a
trestuhodné přímo tendenčnosti, která na přiklad
po průběhu minule neděle o velkolepém prů-
vodě sokolském, o slavném přijetí před radniel
a na radnici staroměstské, o průběhu prvních
v Evropě závodů mezinárodních a velkolepých
sokolských cvičení, jichž se zúčastnilo přes
10 tisic lidí jako cvičenců a přes 100 tisíc
lidí jako diváků — která o tom všem telegra-
fovala do světa — celých 12 řádek, ne-
slaných a nemastných. Za to o několika modři-
nách, které dostalo několik drzých buršáků za
svůj drzý kousek před kasinem, připojuje hned
na to — 11 řádek, rozhodně víc řádek, než
bylo ve skutečnosti těch modřin. Opakujeme
nejde nám o konstatování perfidnosti a hrubé
nacionální tendenčnosti c. k. vládní korespon-
denční kanceláře — to se už rozumí patrně
samo sebou. Ale stojí za konstatování, že velmi
zhusta zprávy, které tento zpravodajský podnik
prodává žurnálům, jsou téměř bezcenný brak,
sdělávaný nevěcně, neschopně a s určitou ten-
dencí skrucovat pravý stav věcí.
Evropa
29
article
— Obsazování míst u úřadů samospráv
ných. Okresní výbor v Libochovicích dle svého
jednomyslného usnesení ze dne 2. července t.r-
protestuje rozhodně proti pokusu politických
úřadů zlákati samosprávné korporace k tomu,
aby uprázdněná místa u úřadů sa mosprávných
obsazována byla certifikatisty a žádá veškery
samosprávné korporace okresní i obecní, aby
tento pokus politických úřadů se vší rozhod-
ností odmítly a tak projevily, že přejí sobě
s ohledem na prospěch a pokrok naší samo-
správy, aby do úřadů samosprávných povolá-
váni byli úřadníci jen osvědčení a kvalifikovaní,
jak ostatně naše nejvyšší representace samo-
správná, vysoký sněm království českého, v po-
sledním zasedání při úpravě poměrů samospráv-
ných úřadníků okresních požadavek tento emi-
nentně akcentoval a do zákona zemského vložil
u vědomí, že jen tím způsobem úroveň naší
samosprávy lze zvýšiti.
— Mimořádná valná hromada »Máje« svo
laná na včerejší večer ve známé denunciační
aféře dra. Řezníčka, vydavatele »Týdne«, konala
se za velmi hojného účastenství členstva. V celé
záležitosti, které klerikální tisk věnoval v prů-
běhu posledních čtyř neděl tolik zoufalě pozor-
nosti, docíleno bylo naprosto svorného názoru.
Prozatím dovídáme se z průběhu mimořádně
valné hromady, že usneseny byly dvě resoluce,
které zejtra budou publikovány. Zatím můžeme
sděliti toliko, že v otázce denunciační p. Řezní-
čkově prohlásila valná hromada »Máje«: »Ve-
světlení dra. Řezníčka neshledává dostatečným,
naopak nabývá přesvědčení, že dr. Řezniček ne-
může odmítnouti zodpovědnost za články,v
nichž předešlá valná hromada shledala denun-
ciaci. Proto valná hromada » Máje« očekává, ž
Řezníček
doktor
Libochovice