ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 86469270-7677-11dc-9a40-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 29 celkem · entity: person 91, place 61, org 6, work 1
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
6. července 1907. Císlo 184.
4 article
ských, a ministr vnitra, odpovídaje na všechino tc „maušlování“, neodmíll záležitost tu ve jměnu kom- petence. (Souhlas.) Máme stranu v českém klubu, kteráž odvozuje svoje právo existenční odtud, že se zove státoprávní Není ani jediného nesplnitelného požadavku státo- právního, který by neslíbili státoprávní a radikální Čechové českému národu. Ve chvíli však, ve které jednalo se o to, uznati autonomní zásadu práva krá- lovství a zemí a odkázali záležitost do kompetence jednotlivých zemí, tato strana hlasovala pro pilné návrhy, kterými parlament, českým národem ne- uznaný, povýšen byl za nejvyššího soudce o do- mácích záležitostech v korunních zemích. (Souhlas. Podle toho lze posouditi zmalek, který nastal ve ve- řejném životě českého lidu, může-li strana po tolik let mluviti k národu o státeprávní autonomii, ale v první den, kdy měla ukázati, že jest státoprávní, dáti se strhnouti pocitem solidarity s rabulisty. Hluč- ná veselost a pochvala.) Pokládám se šťastným, že jsem jediný český poslanec, který se nedostal de svazu trapistů, jelikož jsem viděl, že nejčištší práva českého lidu v poslední době dostala se tu na přetřes. aniž národ český vyslal jediného zástupce k ochraně svých práv. Proto pokládám svojí povinností napra- viti, co zameškali druzí poslanci čeští. (Hlučná po- chvala.)
5 article
Poslanec dr. Krek (klerikální Slovinec) přimlonvá se za pilnost návrhu, neboť jest třeba, aby úsl'ava byla až do nejzažších důsledků zlidověna. Řečník polemisuje s ministrem vnitra, pokud jde o nedávný projev jeho o volebním právu do zemského sněmu, a podotýká, že k nápravě veřejného života je třeba aby veškeré třídy lidu byly vzdělávány pro samo- správu. Řečník poukazuje na skrovnou důvěru oby- vatelstva v samosprávné sbory a prohlašuje, že právě zlidověním samosprávy, jakož i zavedením všeobee- ného rovného volebního práva dostanou se do sborů těchto zdatní mužové, již těší se důvěře veškerého obyvatelstva. (Hlučná pochvala u přátel řečníkových.) Poslanec Starok (samostatný socialista) prohla- šuje, že v theorii soublasí samozřejmě se zavedením všeobecného rovného volebního práva do všech za- stupitelstev, v praxi že se však mají poměry jinak. Řečník jedná pak o některých částech zřízení zem- ského, s nimiž nesouhlasí, načež polemisuje se so- ciálními demokraty, kteří maří drahocenný čas, jenž by se mohl věnovati na bospodářskou práci. Dále praví řečník, že ani v poslanecké sněmovně není rovného hlasovacího práva, poněvadž tam platí pouze to, co se předsedům stran nadiktuje od vlády a velko- kapitálu. Heslům o historických právech zemí třeba učinit přílrž. Dnes rozhodují pouze živá práva národů. Řečník podává pak dodatečný návrh na zřízení národnostní komise pro úpravu otázky národní, která musí býti rozřešena, aby v budoucnosti nebylo již překáženo práci hospodářské. Jest už svrchovaně na čase, aby fanatismus stran byl na všech stranách zatlačen do pozadí. Kdyby nebyly provedeny sociální reformy, v trůnní řeči ohlášené, bylo by se obávati že obyvatelstvo při nejbližších volbach promluví řeč vážnou, snad smutnou.
doktor Krek Starok
6 article
Posl. Redlich (něm. pokr.) konstafuje především, že jen o své újmě se vyslovil pro zavedení všeobec ného práva volebního na sněmy zemské. Rečník vykládá zevrubně stanovisko Němců za voleb na moravský sněm zemský a praví, že národní autono- mie obsahuje jako hlavní požadavek zásadu, aby na Němce v Čechách a na Moravě byl brán větší zřetel nežli dosud. Rozšíření práva volebního bez záru národních znamená jenom rozšíření oboru politické moci národů slovanských. Musíme žádati, aby Němei mohli své národní stanovisko v olázce demokratiso- vání stejně tak zachovati, jak Čechové to na svů prospěch činí jako národní útočníci. Řečník, poku je na něm, je pro pilnost, vyhražuje si však meri- torní návrhy změňovací, (Pochvala.) Posl. dr. Laginja (nár. chorv.) prohlašuje jménem své strany, že je pro rozšíření hlasovacího práva na sněmy, kterýmž se nikterak nečiní újma zásadě samo- správy různých království a zemí. Jen opravou vo lebního řádu na sněmy na zásadě všeobecného, rov- ného a přímého práva volebního může býti dosaženo zlepšeni politických, osvětových a hospodářských poměrů v Přimoří. (Pochvala.) Posl. Romančuk (rus. ukr.) podává jměnem své strany problášení, ve kterém se praví, že Rusové spa- třují nedůslednost ve snahách vlády proti analogické opravě volební pro sněmy zemské, a že i na dale budou jak na říšské radě, tak i na sněmu zemském, tak i v lidu stále a celou rozhodností se zasazovati o zavedení všeobecného rovného a tajného práva volebního též na sněmy zemské. (Živá pochvala u Rusů.) Posl. Abrahamowicz prohlašuje, že polský klub chrání zemskému sněmu úplnou samostatnost a zu- stává stále na zaujatém stanovisku úplné samosprávy.
Posl Redlich Němec Němei Čecho doktor Laginja Romančuk Rus Čechy Morava
7 article
Přes to může prohlásiti, že jeho klub naprosto nemá v úmyslu trvati na nynějších poměrech. Po vyjed- návání, jež provedena byla právé na baličském zem- ském sněmu a dle návrhů tam podaných může vy- sloviti naději, že bude úkolem haličského zemského sněmu, aby rozšířil volební právo do zemského sněmu tím způsobem, aby všem vrstvám obyvatelstva dostalo se volebního práva. (Souhlas u Poláků.) Z tím účelem, aby zamýšlené opravě byl vtisknut ráz demokratický. Ale to patří výlučně do oboru působ- nosti zemského sněmu, a řečník nemůže proto meri- torně jednati o tom, jak a kdy zemský sněm vyplní svůj úkol Na to bylo k návrhu posl. Schlegela (něm kler.) rokování skončeno. Jako řečník proti jest zapsán ještě posl. Hribar. Generálním řečníkem pro byl zvolen posl. Seliger. Schůze skončena o 3. hod. odpol. — Příští schůze v úterý. Poslanec prof. dr. Čelakovský a soudr. podal v minulé schůzi poslanecké sněmovny na pana mi nistra kultu a vyučování dotaz o zákonné úpravi pokračovacích škol živnostenských. V dotazu vypi
Polák Schlegel Hribar Seliger profesor doktor Čelakovský poslanecký sněmovna
8 article Hudba.
Hudba. + Z České Pilharmonie. Dnes od 5 hodin od- poledne koná se koncert v Riegrových sadech na Král Vinohradech. Na programu jsou m. j. tyto skladby Rozkošný: Vítězný pochod z opery »Záviš z Falken- štejna«, Nedbal: Směs z »Pohádky o Honzovi«, L tolf: Ouvertura k dramatu »Maxmilian Robespierre« Weber-Berlioz: »Vyzvání k tanci«, Kéler-Béla: »Ra- koczy“, ouvertura. Vstupné 20 haléřů za osobu. + V lázeňském hotelu v lázních Bělohradě po- řádá se v neděli 7. července kóncertní večer za spolu účinkování sl. Marie Dvořákové, virtuosky na klavír pana Františka Poura, virtuosa na violoncello a pana Otty Kretschmera, koncertního pěvce. Začátek o 8. hod.
Záviš Nedbal Honz Robespierre Weber Berlioz Béla Dvořák Pour Ott Kretschmer Český Pilharmonie Riegrův sad Královský Vinohrady Broken lázeň Bělohrad L tolf haléř
9 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Kuno Fischer zemřel. Z Heidelberka 5. července. (K. k) Filosof Kuno Fischer zemřel mi- nulé noci. (Kuno Fischer narodil se r. 1824 v San- dovci ve Slezsku. Sludoval filologií, theologii a filo- sofii v Lipsku a v Halle a r. 1849 stal se docentem filosofie v Heidelberce. Pro příliš svobodomyslný směr byly jeho přednášky r. 1853 suspendovány Potom byl povolán do Jeny, kde přednášel se skvé- lým úspěchem po dvacet let. Zejména získal si zá- sluby o dějiny filosofie; jeho spisy v oboru tom vynikají průzračností, jasností, širokou kritičností a příjemným slohem. Físcher získal si jméno také jako učitel a řečník. Jeho výklady o filosofii vyzna- čují se stejnou důkladností jako jasností a srozumi- telností. Díla jeho náležejí k nejlepším spisům ně- meckým z oboru filosofie. Na rozvoj filosofie půso- bily zejména ty jeho práce, jež jednají o filosofii Kantově.) = Zpronevěra herce Lülea. Z Berlína, 5. čer- vence. (K. k.) Skvosty v ceně 300.000 mk., jež zpro- nevěřil herec Lütte vídeňskému klenotníkovi, byly odňaty minulé noci zdejší kriminální policií v zdejším hotelu norimberskému klenotníku Sindertauovi. Budou odevzdány vyšetřujícímu soudci v Norimberku. = Oheň v továrně. Ze Stol. Bělehradu, 5. července. (K. k.) Dopoledne vznikl ve Felmeyerově továrně obeň, který zachvátil strojovnu, zničil stroje a veškeré zařízení. Sousední budova byla zachrá- něna. Jeden hasič byl těžce popálen. Příčina požáru není doposud zjištěna. Škoda činí 100.000 K.
Fischer Kuno Fischer Kantův Lüle vídeňský Felmeyerův San Slezsko Lipsko Halle Berlín Norimberk Bělehrad
10 article
sují se obšírně právní poměry těchto škol, činnost sněmu na jich zvelebu i jich význam v oboru vzdě- lání. Na konec dávají se ministrovi otázky: 1. Je-l ochoten v nejbližším zasedání sněmu království če- ského dávno slibovanou osnovu zákona o právních poměrech průmyslových škol pokračovacích předlo- žiti a 2. je-li ochoten povoliti státní příspěvek na zřizování samostatných budov pro školy pokračovací ve kterých bylo by možno postarati se o řádné od- borné vyučování dílenské?
11 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 4. července. (Spor o Bosnu. Dr. Wekerle zmínil se ve včerejší odpověd na Tuškanův dotaz v uherské sněmovně také o po měru Bosny a Hercegoviny jak ke království chorvatskému, tak i k Uhrám a prohlásil, že Uhry nedopustí sloučení okupovaných zemí s Chorvatskem, poněvadž samy mají na ně ná- rok. Na to odpovídá dnešní „N. W. T.“: „Ná- zor, hájený drem. Wekerlem, příčí se skutečné- mu právnímu stavu a proti takovému, s uherské strany úřadně činěnému prohlášení musí se s r- kouské strany rozhodně zakročiti. Jinak mohlo by se snadno státi, že by Uhry, byť jen v theorii. přešly v otázce neobyčejně vážné přos práva Rakouska k jednacímu pořadu; v praxi bylo by to ovšem obtížnější. Okupované země nestaly se říšským majetkem (?) z nějakého uherského hi- storického právního titulu, nýbrž byly mandátem Evropy rakouské říši odevzdány a pak silou ra kousko-uherských zbraní vydobyty. V Rakousku nikdy se neujme myšlenka, že by Bosna a Her cegovina mohly náležeti přímo k jednotnému uherskému státu.
doktor Wekerle Uher Praha Bosna Hercegovina Uhry Chorvatsko Rakousko Evropa
12 article
V Praze, 4. července. (Bývalí členo v chorvatské vlády o krisí.) Odstupujíe přednosta vnitra a bánův náměstek, Nikolič prohlásil v rozmluvě s novináři, že odstupujíe vláda chorvatská stojí na stanovisku čistcty vyrovnání a pokud běží o jazykovou otázku na §§ 57. a 70. státního základního zákona. Po- něvadž uherská vláda stanula na jinem stano- visku, musilo dojíti na diference, jichž důsled- kem byla demise bánova. Poněvadž i Nikolič v této sporné otázce sdilí názory bánovy, ne- zbylo, než aby také podal demisi. Chorvaté uznávají státní pospolitosti s Uhrami. při čemž na území království chorvatsko-slavon- ského státní jazyk chorvatský musí nabýti ne- popiratelné a výhradné platnosti. Toto stano vísko, jež se opirá o platný zákon, zvítěz a zvitěziti musí. Kdyby se stal opak, po škodil by se tím a v nebezpečí uvedl celý základ vyrovnání s Uhrami. Nyní jest ještě v Chorvat- sku dosti přátel spojení s Uhrami, ale ti mohou hravě přejíti do tábora nepřátelského jakému koli spolku s Uhrami.
Nikolič Chorvat Praha Uhry
13 article
Přednosta spravedlnosti, dr. Badaj, pra- vil: „Nový kurs proti Chorvatsku je nemožnýa Uhry brzy se přesvědčí, že n isejí obrátiti a hle- dati přátelského dorozumění s Chorvaty. Poslán nového bána jest beznadějné, poněvadž má prot sobě celý národ. V Chorvatsku pohliží se na nynější zápas jako na boj o národní existen- ci. Mimo to nový bán bude státi na nebezpečné půdě, kterou mu upravil dr. Wekerle odpovědi na dotaz Rakovszkého, v níž prohlásil, že Chor- vatsko tvoří s Uhrami jediný stát, čímž popřel státní individualitu Chorvatska, c kterou dnes celý národ bojuje. Boj sveden z počátku jen o jazyk, ale znenáhla se rozšíří, takže bude nutna revise vyrovnání. Způsob, jakým nový bán nastolen, vylučuje, že chce prováděti poliku chorvatskou, totiž v tom duchu, jak se chápe v Chorvatsku, kde jsou zvykli, že bán jde s národem. Ani hr. Khuen-HIedérváry si netroufal jiti zjevně proti národu a odepřel prováděti v Chorvatsku dva zákony, jež se při čily vyrovnání.
doktor Badaj Uher Chorvat Wekerle Rakovszký Khuen HIedérvára Chorvatsko Uhry Chorvatský
14 title
Politické zprávy zahraničné.
15 article
V Praze, 5. července.
Praha
16 article
Smrtelná rána ruské revoluci. Ruská revoluce neslavně dokonává. Původ její jest na bojištích mandžurských. Japonci ji podporovali penězi a rozšiřováním mezi ruský- mi vojsky pobuřujících letáků, a Židé, vřadění mezi ruská vojska, pomáhali Japoncům agitaei ústní. Portsmouthský mír posílil revoluční živly a všechen ruský národ naplnil pocitem nespo- kojenosti. V tom momentě všecko bylo nejkrás- něji připraveno k vypuknutí velké revoluce. Židé rušti otevreně se jí postavili v čelo. Spolehali při tom na svou sílu finanční, na jednotnost svého obyvatelstva v guberniích jihozápadních. na svou číselnou převahu v mnohých tamějšíeh městech, na to, že v tisku západoevropském i světovém Židé jsou rozhodujícím činitelem a že timto prostředkem dostane se jim proti ru- skému státu „moralné“ podpory celého světa. ano i národů slovanských. Prvé výbuchy ruské revoluce byly bez ed- poru silné, ale všeobecné revoluce nebylo. Pr ohromné rozloze Ruska všecky ty revolučn vzryvy měly povahu pouhých místných vzpour. Výbuchy ruské revoluce podobaly se výbuchům těch pum, kterých na sta nametala: někdy způ- sobovaly veliké škody a spousty, hrůzu a zdě- šení, ale po výbuchu zase vracelo se ticho az krátko obnovoval se normalný pořádek. Velmi ostré vzpoury byly v námořnictvu. Námořní vzpoura opakovala se ještě ve dnee rozpuštění druhé dumy v Sevastopolu. S ní sou- visela vzpoura saperů v syreckém ležení u Ky- jeva. Když se ruští revolucionáři na svém lon- dýnském sjezdu prohlásili pro bezohlednou re- voluci a z Londýna vrátili se do Ruska, muselo dojíti k rozhodně revoluční akci. Svět čekal. Ale kromě oněch dvou pokusů v Sevastopolu u Kyjeva nestalo se nie revolučního.
Japonec Rusko Sevastopol Ka Londýn Kyjev
17 article
Méně se již státi nemohlo. Revoluční po- slanci, kteří byli štábem revolučním a z dumy ji chtěli komandovati, dali se pokojně zjímati a uvězniti v petropavlovské pevnosti. Osud jejich v Rusku nikoho nepobouřil, ani veřejné mínění ciziny neprojevilo jim těch sympatií, jako proje- vovalo loni a předloni. Dnes došla zpráva, že anglická vláda zahm vila 90.000 pušek, které měly býti poslány do Ruska revolueionářům. I kdyby jich Anglie ne- byla skonfiskovala, neznamenalo by to ještě. že by se dostaly do Ruska a do rukou revolucio- nářů. Ale kdyby se i to stalo a těch 90.000 pu- šek rozděleno bylo mezi revolucionáře, nemohlo by se zase nic jiného státi kromě nového revo- lučního pokusu. Pušky ty byly by rozděleny mezi povstalce nevojenské, vojenské služby ne- znalé, nedisciplinovaně, nemající vůdců vel kého vojenského nadání. Jak snadno by takové
Rusko Anglie
18 article
povstání povalilo ohromné ruské vojsko! Revoluce jsou v moderních státech možny ale jen tehdy, když by povstaly celé armády Toho v Rusku nebylc, ani nebude. Vojensko vzpoury ponejvíce byly spunktovány agitátory pro jiné příčiny, než kterými vedeni byli revolu- cionáři. Obyčejně vzbouřenci chtěli lepší menáž, a když jim byla slíbena, bylo po nespokojenosti a po revoluci. Dosavadní zkušenost poučila, že v ruské armádě jen dělnici-sociální demokraté jsou revo- lucionáři. Ovšem Židé vojáci patří k nim. Země- dělci jsou v armádě pokojní, loyalní a poslušní zvláště když vidí, že car a vláda dělají co mo- hou, aby rozšířili jejich pozemkovou držbu. Ve vládních kruzích ruských zabývají se již po delší dobu myšlenkou osvoboditi všechny Židy od vojenské povinnosti. Stane-li se tak, bu- dou socislisté vojáci zbaveni poštěvačů a revo- lučních organisátorů. Armáda ruská bude pak od revolučních živlů očištěna a sociálná revo- luce bude nucena vrhnouti cvou akci do jiného státu, kde jsou v armádě příznivější pro ni pod mínky.
Rusko
19 article
Konferenco míru. Bylo by pošetilé, kdybychom očekávali, že konference míru vykoná něco velkého a spas- ného ve znamení krásného ideálu lidskosti, který se vznáší nad moudrými hlavami diplomatů státníků, shromážděných v tichém Haagu. Již nyní pozorujeme, jakým směrem se bude ubírati dílo konference mírové. Prvním velkým jejím činem mělo býti ustanovení o ochraně sou- kromého majetku při námořníeh válkách. Návrh tento byl učiněn se strany americké Nyní dochází zpráva, že Franeie, Anglie a Rusko se postaví rozhodně prot tomuto návrhu, který ovšem bude pohrben. Dalo se očekávati, že velké námořní moe- nosti nebudou nadšeny pro návrh Američana Choata, jenž se domáhal úplné ochrany sou- kromého majetku před válečnými loděmi. Bylo hned nápadné, že angličtí zástupei se nevmísil do rokování o tomto návrhu, pro který se vy- slovily některé státy, jejíchž těžiště moci a bo- hatství není na moři. Mlčení Anglie bylo zlým znamením pro návrh. Kdyby byl přijat návrh americký, ztratila by námořní válka mnoho n svém významu. Stala by se pouze předehrou pozemní války, kdyby nemohla poškoditi a osla- biti odpůrce v jeho námořním obchodě.
Franeie Američan Choata Haag Anglie Rusko
20 article
Již při první konferenei haagské vyslovil se britský delegát sír Julian Pauneafote proti ja- kýmkoliv ustanovením, měnícím zvyklosti ná- mořní války. Nebude-li rozhodnuta otázka sou- kromého majetku, nebude možno rozhodnout žádnou otázku, týkající se námořního válečnictví. Je tudíž nutno pohlížeti poněkud skeptick k Hasgu. Delegáti, kteři měli úmysl upřímně podpo- rovali dilo míru a omezení zbrojení, jsou velmi pesimisticky naladěni. Tvrdí se, že nemá být ani obnoven zákaz házení třaskavin z balonů, přijatý na první haagské konferenei Holandská královna má prý málo sympatie pro konferenci. Práce konferenční jdou tak zvolna ku předu, že v tomto tempu musily by trvat až do září.
Julián Pauneafote
21 article
Britské vojsřo válečné. V sněmovně lordů bylo včera rokováno o loďstvu v průplavu a na pobřeží Velké Bri- tanie. Lord Tweedmouth, první lord admi- rality, polemisoval s útoky imperialistickéh tisku, obviňujíeího lordy admirality, že přília přisluhují spořivým intencím vlády. Řečník po- rovnával sílu anglického loďstva s cizím a kon- statoval, že průplavní loďstvo čítá, jak přede- psáno, 14 bitevních lodi, z nichž 8 je rázu King Edward. Tyto lodi předčí všechny lodi jež možno shledati vůbec v něklerém loďstvu světa. Ostatní loďstvo bude částečně zlepšeno sesíleno. Ve příčině výslavnosti loďstva domá cího praví lord Tweedmouth, že toto loďstvo mezi 6 největšími loďstvy britskými zaujímá místo třetí. Pokusy s loďstvem, s jeho rychlost a jistotou ve střílení, ukázaly, že domácí lo stvo je strašnou zbraní. Francie a Marokko. Ministr zahraničních věcí Pichon v roz- mluvě se zpravodajem jistého pařížského listu pravil, že sněmovně vyloží postup události, jež se přihodily v Marokku od jeho řeči, pro- nesené po zavraždění dra. Mauchampse v březnu Ministr tvrdí, že situace v Marokku se stále lepšl. Francouzským požadavkům se činí zadost Mezi diplomatickými zástupci v Tangeru je úplná shoda. Možno věřit, že usnesení algeciraská záhy budou uskutečněna. Dále prohlásil ministr, že co se tkne vrahů dra. Mauchampse, dostane se Francii za- dostiučinění a Francie se postará, aby maghzen splnil sliby v té věci učiněné. Sultán odeber se do Rabatu, aby obnovil pořádek na jihu Marokka. Raisuli bude zkrocen. Rovněž se zmínil ministr Pichon, že v případě odpoví na dotaz Denisa -Cochina o francouzsko španělské úmluvě, jež je rázu zcela pokojného a nemíří proti žádnému jinému státu.
Tweedmouth King Pichon Denisa Cochin Francie Maroko Tanger
22 article
Cesta Etiennova do Německa bude předmětem rokování ve sněmovně fran- couzské. Konservativní poslanec Jules Dela- fosse oznámil ministru zahraničních věe Pichonovi, že podá dotaz v příčině cesly bývalého ministra Etienna do Německa. M- nistr Pichon je ochoten zodpověděti tento dotaz. Chce říci, že styky francouzsko-německé jsou zdvořilé a korektní a že jakékoliv pověst o napjetí jsou zcela bezdůvodny. Pátý slet všesokolský v Praze. Diky francouzské delegace a ostatních hostí městské radě pražské. Starosta měst pražských p. dr. Karel Groš, zahájiv včerejší městské rady, sdělil, že zástupco rady pařížské, žurnali- stiky francouzské i francouz- ských gymnastů, kteři byli při sletu vše- sokolském hosty král. hlav. města Prahy, žádal jej, aby radě městské tlumočil díky za krásné pohostění, všemu obyvatelstvu pak díky za velkolepé přijetí, kterým poctilo tyto naše přátele Stejně za tlumočení díků žádali pana starostu žurnalisté angličtí a zástupci tělo- cvičných jednot anglických, zvláště pak zástupeové města Petrohradu. kteří seznavše poměry pražské, prohlásili, že teprve nyní poznávají správné cesty živého spo- jení se slovanskými zeměmi. Hosté černo horští jakož i bělehradští rovněž pro střednietvím pana starosty sdělili výraz svého uspokojení a své radosti, zástupcové Záhřebe a Lublaně pak opětovně dávali výraz svému nadšení. Pan starosta dr. K. Groš s upřímnou radostí vyhověl přání hostů, tlumočiv jich díky a provolal hostům »Slávu«, což členové rady městské nadšeně opětovali.
Jules Pichon doktor Groš K Groš Německo Praha Petrohrad Záhřeb Lublaň
23 article
Městský rada p. dr. Holubovský navrhl aby také z městské rady byly projeveny prat- skému obyvatelstvu díky za nadšení a lásku, s kterými hostům vyšlo vstříc, a za důstojné cho- vání v těch dnech, kterým čelilo ne přátelským provokacím. Dále s po- vděkem vzpomenul pořadatelstva sletu, kterémn Praha povinnou jest mimořádnou vděčností za to, že nádherným uspořádáním sletu přispěl k novému povznesení slávy tohoto staroslavného města. Pan m. r. Kasalický, jenž spolu s pp. Fi lipem, drem. Holubovským a Weissem zastupo val pražskou radu městskou při návštěvě sleto- vých hostí v Turnově, vyličil velkolepé uvítán tamní a navrhl zvláštní poděkování zastupitel stvu města Turnova. Pan starosta dr. K. Groš připomenul,že stejným díkem je Praha zavázána zastupitelstvu Karlova Týna i jiných obcí. Pan m. r. Schröt ter vzpomenul horlivé a namahavé činnost. úřadnictva. Komisi, která se zabývala sleto vými záležitostmi, odkázáno formulování díků. Bratři na Rusi, sděllež své venkovské adresy (pokud tak neučinili při fotografování br. F. K. Šneppovi do slavnostní kanceláře, by Vám mohl býti sdělen termin schůze vše obecné Americké sestry cvičenky pozvány včer starostou města a Sokola br. F. Kolátorem na statek jeho Kajetánku v Břevnově. V průvodu br. E. Papeže, jeho choti a br. F. K. Sneppa odpoledne cvičenky s americkými dámam Uhrovou, Voříškovou a Beranovou prohlédlys pěkné hospodářství a pak kostelik a klášter břevnovský a jeho pamětihodnosti, které lask vostí faráře P. Leo Mojžiše sestrám vhodně byly vysvětleny. Výlet svým vlídným a přátel- ským sokolským příjetím br. Kolátora a jeho choti a přirodní krásou pražského okoll zůstavi nejlepší dojem.
Holubovský Weiss doktor K Groš Schröt K Šnepp F Kolátor K Sneppa Uhrová Voříškův Beranův P Mojžiš Kolátor Praha Holubovský Turnov Karlov Týn Rus Břevnov Sokol br
24 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Svaté paměti! Už nevyhladitelně vráti se svátek svatého Jana Husa do českého kalen dáře, z něhož vypuštěn byl kdysi »protivným kusem« mistra Kodicila z Tulechova, svátek ve vlastním slova smyslu, netoliko pouhý pamětn den, který býval provozen druhdy jenom pou- hým povznesením vlastenecké mysli, nýbrž sku- tečný zasvěcený svátek, jehož významu mnoho neschází k vyslovenému náboženskému rázu, který slaví se už také všeobecné hlubokým zadumáním mysli vlastenecké, duše národní Dnes už nám Hus není jenom největším synem národa, který ve tmách římských dovede pr světlou pravdu zemříti, historická jeho postava strmící vrstvami století do výšin, ani XX. věkem stále ještě nedosažených, nebývá už věnčena pouhými reminisančními květy rozlitostnění nad strašnou křivdou, jíž se stal obětí, chloubou velkosti jeho primátu boje za svobodu svědom a rozjaření z jeho světově dějinného jména Dnes nabývá mistr Jan pro svůj národ významu téměř vykupitelského, také on Mistr z betlémské kaple zemřel jako Mistr z Betléma, aby jeho li žil. Slyšeli jsme tento závěř takřka doslovně před několika dny z úst Latiníka překvapujíeí výmluvnosti, z řeči, z celého sletu snad nejeen- nější, kterou pronesl předseda syndikátu paříž- ského tisku p. Georges Bourdon. Oslovil nás největším jménem českým, Janem Husem dotkl se při tom stručnou synthesou české plat- nosti ve světě samé duše českého národa. Málo kdy bylo prostěji a důvtipněji vyloženo kostnické mučednictví, než ústy tohoto Francouze, jistě z nejduchaplnějších, když pravil, že i kdyby se byl Hus klamal ve svém theologickém sporu, že vždycky zůstane velikým svou methodou, že i kdyby se byl mýlil, měl přece pravdu, že vy- máhal právo rozumu a tvořil z ného pro příští lidstvo nástroj kritiky. Bourdon není prvním
Hus Kodicil Jan Georges bourdon Francouz Betlém
25 article
Francouzem, který pronesl podobné slovo Husovi, řka asi tolik, že francouzská Revoluee jest vítězstvím smrti Husovy. Tomuto výroku p bok postaviti možno nádhernou odpověď Deni sovu, když mu po jeho sorbonnské přednášce o Husovi bylo řečeno, že by býval za časů Hu- sových upálen, kdyby byl hlásal to, co před nášel. »Ano, smrti Husově děkuju to, že mohu dnes bez úhony říci to, co jsem řekl!«. Tai asi pravil Denis, geniální francouzský historik našeho národa. Nebýti našeho Jana, nebyl kul- turní vývoj lidstva dnes tak daleko, to nám dosvědčují nejpokrokovější lidé prvního pokroko- vého národa na světě a z této víry povzbuzují naše naděje v naši budouenost. Promluvivo Husovi a dotknuv se »nepřetržitého divu«, jímž nazval život Čechů od šedesáti let, pravil pan Bourdon nezapomenutelná slova: »Vy chcete žít, musíle žiti, neboť vaše místo jest vždy odů- vodněno všeobecným dobrem.« To také zajisté hodláme a splníme, neboť čím více, tím jasn zřejmějšími stávají se nám záruky této nutnosti českoslovanského života. Mluví-li k nám náro- dové západní kultury skrze Jana Husa a divu- plný obrod náš v minulém století dědictvím požehnáním téhož mučedníka páně zahájený nikterakž ještě dokonaný, jestliže tedy jménem našeho mistra vítají nás světoví kmenové lidšt mezi sebe, děkujíce nám za Husovu zásluhu toho, čím přispěl národ náš k celkovému pro- spěchu svobody v Evropě, naznáváme my ovšem potom tím radostněji, že jenom duchem téhož světce národního upevníme své sotva zakotvené místo mezi národy, kteři vespolek hodlají se dočkati všech věcí příštích, jež lidstvo oče- kávají. Bylo-li Husovo dědietví tak říkajíc če- ským vstupným do rady těchto národů, budem
Francouz Hus Husův Denis Jan Čecho Hu Evropa všeobecný dobro
26 article
»místo naše pro všeobecné dobro« vždy odů- vodňovati tím, čím jsme je získali. Návrat k Husovi! Zdá se, že se český lid nachání k němu již na stopách opravdových, jež nemíní opustiti. Stejně jako myšlenka sokolská, tak i myšlenka moderně husitská jeví tuže velmi potěšitelnou stránku vývojovou, od horkokrevné jinak letory naší odchylnou. Jich pokrok v ná- rodě neděje se rozmachem, ale nenáhlým rozmá- háním, důkaz, že budou s národem bohdá navždy žíti. Bezmála půlstoletí rozvíjí se české Sokolstvo, a lelos ukázalo užaslému národu, co pro něj znamená a že není už od národa odmy- slitelno, zajisté i tak bude s ideou Husovou, tím pravým duchem, jehož je zapotřebí zdra- vému tělu českémul — Českým rodičům! Blíží se doba, kdy svůj nejdražší poklad, své děti, svěříte škole. Čeští rodiče neměli by se ani na okamžik při volbě školy rozmýšleti, neboť jen škola česká, jako vlastní matka a nikoli jako cizí macecha s láskou přivine dítě české do svého klína. Ve- škeré úsudky vzdělaných vychovatelů a stálá denní zkušenost shodují se v tom, že dítě může mravně se ušlechtiti a pravého vzdělání nabýti jen ve škole, kde k mladému jeho srdci a ke mladě jeho duši mluví se lahodnou řečí mateř- skou. Pohleďte na české rodiče v krajinách s německou většinou obyvatelstva, s jakou sta- tečností domáhají se české školy a nedajice se zastrašiti ani vypovídáním z práce i bytu, po- sílají své děti do školy české, dobře vědouce, že může jen česká škola jejich mládeži poskyt- nouti tolik vědomostí, aby v těžkém zápaseo živobytí mohla se dodělati slušné existence. — A v královské Praze, v srdci vlasti měl by býti na českých dítkách páchán neodpustitelný hřích, aby o přirozené vzdělání byly olupovány k ve- liké škodě vlastní a ku pohaně našeho národa
Hus Husův Praha všeobecný dobro
27 article
Výmluva na snahu naučiti se němčině, je lichá, neboť české školy v Praze poskytují mládeži možnost, aby naučila se tolik němčině, kolik by mohla v životě potřebovati, ale aby naučila se tak na základech rozumových a nevzala zkázy na svém vzdělání. Městská rada, majíe na srdei duševní i hmotné blaho obyvatelstva, obrací se k českým rodičům, ke všem pravým přátelům mládeže, ke všem vlastencům a vla- stenkám s vyzváním, aby za heslem: »Č e s ké dítě patří jen do české školy!« pu- sobili slovem i skutkem k tomu, aby veškerá naše česká mládež jen do školy české zapsána byla. Z rady král. hlav. města Prahy. V Praze, v červnu, 1907. — C. k. korespondenční kancelář, totiž její pražská filiálka, dodávala v minulých právě dnech všesokolského sletu a slavností s nim spojených cizině zprávy o jejich průběhu, ne- mohouc ovšem opomenouti události, jež svými velkolepými rozměry a významem si vynutily evropskou pozornost. Nevíme, vznikly-li tyto zprávy v Praze, či teprve ve Vídni, anebo zdali tam byly zdejší zprávy redigovány, avšak jisto jest, že zprávy, které c. k. korespon- denění kancelář vládní dodávala světu zahraničnímu o pražský ch slavnostech, mohly vůbec vznik- nouti také kdekolí jinde; k vůli jejich prázdnotě a ubohosti věru zpravodajové vládní korespon- denční kanceláře se nemusili pří- liš svojí službou na Letné a po celé Praze zajímati. Ještě dobře, že v těchto dnech bylo v Praze přítomno tolik skvělých zástupců velkého světa žurnalistického.
Praha Č e Vídeň Letná
28 article
Zpravodajská nespolehlivost a neschopnost vládní kanceláře byla aspoň v čas paralysována a do- plněna autentickými zprávami aspoň v řadě velikých a významných žurnálů, na nichž nám v cizině záleží. Ani už nemluvíme o ubohé a trestuhodné přímo tendenčnosti, která na přiklad po průběhu minule neděle o velkolepém prů- vodě sokolském, o slavném přijetí před radniel a na radnici staroměstské, o průběhu prvních v Evropě závodů mezinárodních a velkolepých sokolských cvičení, jichž se zúčastnilo přes 10 tisic lidí jako cvičenců a přes 100 tisíc lidí jako diváků — která o tom všem telegra- fovala do světa — celých 12 řádek, ne- slaných a nemastných. Za to o několika modři- nách, které dostalo několik drzých buršáků za svůj drzý kousek před kasinem, připojuje hned na to — 11 řádek, rozhodně víc řádek, než bylo ve skutečnosti těch modřin. Opakujeme nejde nám o konstatování perfidnosti a hrubé nacionální tendenčnosti c. k. vládní korespon- denční kanceláře — to se už rozumí patrně samo sebou. Ale stojí za konstatování, že velmi zhusta zprávy, které tento zpravodajský podnik prodává žurnálům, jsou téměř bezcenný brak, sdělávaný nevěcně, neschopně a s určitou ten- dencí skrucovat pravý stav věcí.
Evropa
29 article
— Obsazování míst u úřadů samospráv ných. Okresní výbor v Libochovicích dle svého jednomyslného usnesení ze dne 2. července t.r- protestuje rozhodně proti pokusu politických úřadů zlákati samosprávné korporace k tomu, aby uprázdněná místa u úřadů sa mosprávných obsazována byla certifikatisty a žádá veškery samosprávné korporace okresní i obecní, aby tento pokus politických úřadů se vší rozhod- ností odmítly a tak projevily, že přejí sobě s ohledem na prospěch a pokrok naší samo- správy, aby do úřadů samosprávných povolá- váni byli úřadníci jen osvědčení a kvalifikovaní, jak ostatně naše nejvyšší representace samo- správná, vysoký sněm království českého, v po- sledním zasedání při úpravě poměrů samospráv- ných úřadníků okresních požadavek tento emi- nentně akcentoval a do zákona zemského vložil u vědomí, že jen tím způsobem úroveň naší samosprávy lze zvýšiti. — Mimořádná valná hromada »Máje« svo laná na včerejší večer ve známé denunciační aféře dra. Řezníčka, vydavatele »Týdne«, konala se za velmi hojného účastenství členstva. V celé záležitosti, které klerikální tisk věnoval v prů- běhu posledních čtyř neděl tolik zoufalě pozor- nosti, docíleno bylo naprosto svorného názoru. Prozatím dovídáme se z průběhu mimořádně valné hromady, že usneseny byly dvě resoluce, které zejtra budou publikovány. Zatím můžeme sděliti toliko, že v otázce denunciační p. Řezní- čkově prohlásila valná hromada »Máje«: »Ve- světlení dra. Řezníčka neshledává dostatečným, naopak nabývá přesvědčení, že dr. Řezniček ne- může odmítnouti zodpovědnost za články,v nichž předešlá valná hromada shledala denun- ciaci. Proto valná hromada » Máje« očekává, ž
Řezníček doktor Libochovice