ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 86418960-7677-11dc-8f71-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 26, person 67, org 6, work 1
1 masthead
Ročník XXXXVII.
2 masthead
V Praze, v sobotu 6. července 1907.
Praha
3 masthead
ett tet v ni ttta ao so
4 masthead
Číslo 184.
5 article
Na ranní a odpol. listy před,licí ss: v Praze v adninistraei na měsíe . kE na čtvrt let s dvoji donáškou n tnt 1a! . . . 7 k 80h ve Blianichi 2K zok na měsíe . . P'eštont na čivzí leta . . . . 9 K 60h s dvoji zlailko tvrt a- na naěst
Praha
6 article Dvě otázky jazykové.
Dvě otázky jazykové. Uherský sněm i rada říšská mají nyní své jazykové otázky. Tam Chorvaté sebe- vědomou obranou zákonných práv svého jazyka po celý měsíc udržovali hrdý parla ment maďarský v šachu, neohrožené užíva jíce své mateřštiny a nedbající ni osobních útoků příliš horkokrevných stoupenců maďar- ského imperia budoucnosti, ni příkrých opa tření předsednictva sněmovny, čelili pod loudnému pokusu ministerstva uherského zavésti oklikou služební pragmatiky pro úřad- nictvo státních drah uherských jazyk maďarský jakožto jazyk úřadní na území trojjediného království tak vydatně, že na konec ministn obchodu Košut byl nucen předlohu svou až na jediný článek odvolati a provedení další zůstaviti výkonné meci — kteréžto zmocnění sněmovnou vladě dané může býti vykládáno i jako úplný zmar vládního záměru, jak se o tom po hotové události vyslovil zejména vynikající člen chorvatsko-srbské koalice Supilo. Předseda ministerstva uberského Wekerle započal sice již prováděti své hrozby jimiž chtěl donutiti poslance chorvatsk k ústupu, přiměv bána Pejačeviče, že se vzda svého úřadu a s ním odešli zároveň i od borní přednostové autonomní vlády chorvat- ské, ale tím docílil pouze toho, že spor ze sněmovního paláce zanesen byl do středu národa chorvatského a že vlastní sněm uher- ský po odchodu delegace chorvatské zůstává sněmovnou kusou a ochromenou. Podrobné zprávy o průběhu tohoto zna menitého zápasu za právo rodného jazyka našich bratří jižních, uveřejňované v rubrice politických zpráv domácích i v četných te- legramech z Pešti a Záhřeba, neminuly se pronikavým účinkem na veškeru veřejnost této poloviny soustátí, zejména pak na zdejš národy slovanské, a ani vídeňské listy proti- uherské nedovedly zatajiti svou radost, jakouž pociťovaly ze statečné obrany chorvatské.
Chorvat Košut Pejačevič Pešť Záhřeb
7 article
Nutno dále k ocenění houževnatostia odvahy chorvatské delegace připomenouti, že nerovný několikanedělní boj vedli ve sně- movně, v níž proti nim stála bez mala desateronásobná přesila poslanců maďarských, ježto chorvatská delegace čítá pouze 40 členů z celkového počtu 453 po slanců sněmovny uherské, a počet ostatních národnostních poslanců, sám o sobě skrovný byl různými politickými procesy ještě více seslaben, takže jich není přítomno ve sně movně než asi dvacet. Zápas ovšem dosud není ukončen a roz hodnut a není pochybnosti, že Chorvaté v něm vytrvají, pamětlivi naučení politické minulosti, že hrozícímu nebezpečí nutno če liti v samých jeho počátcích, a nebezpečí t znamená pro Chorvaty ztrátu jazyka úřad ního na vlastním území svém a uzákonění maďaršťiny, byť prozatím pouze v odvětví správy železniční. Otázka jazyková na radě říšské a způsol obrany práv jazyků neněmeckých v jednání jejím sotva snese porovnání s obdobným zá- pasem chorvatským. Říšská rada není ostatně zákonodárným sborem národa vůdčího, jimž se dosud v Uhrách osvědčůjí býti Maďaři. Říšská rada nemá nijakého zákonem stanoveného jedna cího jazyka, jako sněm uherský; pro radu říšskou jako pro veškero Rakousko vůbec jest platnou zásada rovnoprávnosti národů a jazyků: v této polovině soustátí také žádný národ nedovedl ovládnouti zákonodárný sbor společný v takových rozměrech, jako se to podařilo v Uhrách — Maďarům A přes onu jednostrannost uherské sněmovny přece jen podán byl chorvatskou obstrukcí důkaz, že v otázkách, týkajících se trojjediného krá-
Chorvat Maďar Uhry Rakousko uherský sněmovna
8 article
lovství, plně se ozývala chorvatština jakožto jazyk národa ve smluvném poměru k Uhrám stojícího. Vedle jazykové rovnoprávnosti národům této poloviny soustátí statními základními zákony zaručené, nutno co do rady říšské dále i k tomu přihližeti, že v nynějším svém sestavení na základě všeobecného práva hla- sovacího nezná naprosto nijakého jazykového obmezení co do pasivního práva volebního. čímž samo sebou jest dáno, že otcovský jazyk zvolených poslanců, at jsou národnosti jakekoliv, sa mým volebním právem všeobee ným byl uveden do rady říšské s naprostou a ničím neobme- zenou a nesešněrovanou vol- ností, a že tudíž veškerou organisací rady říšské bezpodmínečně musí býti respektován, zejména předsednictvem, zapisovateli a sně- movní kanceláří slyšen jakožto jazyk jednací I kdyby nebylo těchto samozřejmých důsledků všeobecného práva volebního v par lamentě státu mnohonárodního, kterež tvoří neodčinitelnou a nezko- molitelnou skutečnost, právo po slanců užívati rodného jazyka dano jest další skutečností, že zvoleno bylo kolem dvou set poslanců, kteří jazyka německého — vládou vídeňskou bezohledněji než to činí v Pešti Maďaři protežovaného — jsou neznalí, a kteří tudíž ani jiného než rodného jazyka na radě říšské užívati nemohou. nemá-li se státi hrubší konfiskace politických a poslaneckých práv jejich, rovnající se sku- tečnému státnímu převratu tím, že plné tře tině sněmovní hrozí toto nebezpečí .. Vůči sněmovně vyšlé ze všeobecného práva volebního, nelze se dovolávati nijakých zvyklostí neb tradic bývalé sněmovny ku- riátní: ona jakožto zcela nový útvar nemá vůbec — nijakých zvyklostí a tradic.
Maďar Uhry Pešť
9 article
Bylo již nesčíslněkráte pověděno, že ná- mitky činěné se zřením na domnělé tech nické nesnáze předsednictva, zapisovatelůa stenografů neobstojí, a mimo to protokoly sněmovny mají podávati skutečný postup jed- nání jejího, a tak jak znějí vedle sebe různé jazyky ve sněmovně, tak mají se tisknouti pronesené řeči vedle sebe v protokole i ve svém znění původním. Budiž zůstaveno těm, kdož řeči pronesené snad nerozumějí, abysi protokol ke své vlastní potřebě sami dali tlumočiti. Nějaké zvláštní výsady pro Němce vůbec nelze připustiti — i kdyby nebylo ze zkušenosti známo, že řeči poslanecké z pra vidla mají mezi poslanci samými nečetných posluchačů a sněmovní protokoly čtenářů, a že o vlastní činnosti rady říšské nerozho- dují řeči v plenu, aneb ve výborech proná- šené, nýbrž transakce a úmluvy mezi vlá dou a jednotlivými stranami předem uči něné . ..
Němec
10 article
Dokud rada říšská bude jednáním svým zasahovati do oboru takového množství zá ležitostí, kteréž namnoze ani před ústřední sbor nenáležejí, a neodhodlá se sama obme ziti svou působnost na věci opravdu všem královstvím, zemím a národům společné, do té doby neněmečtí poslanci ani na okamžik se nesmějí rozpakovati v ničem v tomto parlamentu nezadati práv ům svých národů, a ničím ani přímo, ani nepřímo, ani výslovně ani mlčky nepodati rukou ku pokusům: stlačiti národy neně- mecké na národy druhotřídní, inferiorní, poddaně! Chorvaté zápasem svým podali příklad, jak úzkostlivě a bděle jest opatrovati jazyk národní proti přehmatům hegemonistickým Veliký mistr náš, jehož výročí dnes sla víme, zejména nám Čechům podal vzor obě- tavé obrany národa; stůjmež i my jako onza pravdu boží a jazyk slovanský Jak bychom mohli dále ještě se tvářiti že podporujeme pokrevence své v Uhrách proti jazykovému nadpráví maďarštiny, kdy bychom samochtíc skláněli šíji svou do jha nadpráví jazyka německého?
Chorvat Čecho Uhry
11 title
Říšská rada.
12 article Poslanecká sněmovna.
Poslanecká sněmovna. (Schůze 9) Ve Vídni, dne 5. července. (Původní telef. zpráva »Nár. Listů«.) Pro všeobecné a rovné právo hlasovací do sněmů zemských jest více lidí, ne jen ti, kteř se hlásí ke straně posl. Němee a soudruhů, jejíž pilný návrh na zavedení všeobecného, rov ného volebního práva pro sněmy zemské se dnea klidně a za malé pozornosti projednával, ale ne dojednal. Přívrženci rovnosti té mimo stranu sociálně demokratiekou nechtějí však a ne mohcu chtíti, aby pro sněmy zem ské diktovala volební řád říšská rada. Volební řád může si dáti pouze každý sněm sám. I po té stránce musí býti autonomie jeho respektována a nesmí býti pravomoc jeho opominuta, nebo porušena. Věc tu nelze také šablonovitě upravovati z Vídně nějakým uni formovaným centralistickým zákonem, nýbrž jak správně pověděl poslanec dr. Laginja dlužno ji vyřizovati toliko pro jednotlivé země a z jednotlivých zemích, a, jak stejně správně pověděl předseda kola polského David Abra- hamowicz, zcela svéprávně a samostatně Tím jsme vytkli stanovisko, jaké zaujmou při úterním hlasování strany, které trvají na zá- sadě autonomie české. Domnívají-li se Slovine a Chorvaté v Přímoří, že jim kyne úspěch ji- stější a rychlejší postupem jiným, voláme jin ze srdce upřimného: „šťastnou cestu!“. Z rozpravy samé stačí připomenouti mo- mentů jen několik: poslanec dr. Souku p volal za řeči posl. Němce, kterýž ohlašoval, ne- bude-li zavedeno všeobecné a rovné právo hla- sovací do sněmů zemských, že bude zase zasta- vena práce a to na dobu delší nežli roku 1895, takto: „Volební reforma musí se udělati letoe v Praze, jinak opakovati se budou události z dne 4. listopadu. Do podzimu počkáme, ale pro debu pozdější neručíme za nie.
doktor Laginja David Abra Chorvat Souka Němec Vídeň Praha poslanecký sněmovna
13 article
Hrab. Sternbergovi nelze upříti, že leceos v jeho dosti přikrých jinak slovech bylo správno. Na počátku schůze odehrála se přihoda, kterou bychom nezaznamenali, kdyby nebyla důležitou. Sociálně-demokratický poslanec Ja- hanis žádal toliko jazykem českým, aby se protokolovala petice jím podaná. Čeho se týkala, nevíme. Předseda dr. Weiskirchrer vy zval sociálně- demokratického poslance česky mluvíctho, by svůj návrh vyslovil jazykem ně meckým, a když poslanec Johani s to odepřel nedal dr. Weiskirchner o jeho návrhu česky podaném vůbec hlasovati, jakoby ho ne- bylo. Poslanec Johanis — musíme to říci — obětoval svým chováním jak předmět, tak jazyk český. Záleželo-li mu na předmětu, mohl opa kovati svůj návrh německy. Záleželo-li mu na jazyku, byl povinen provésti důsledky své žá dosti. Toho však neučinil. On i jeho přátelé mlčeli, když na presi dlum žádost česky ústně podanou prostě popra vili. Proto, opakujeme, poslanec Johanis obe toval jak věc tak český jazyk. Předseda dr. Weiskírchnež zahájil schůzi o11 hod. 15 min. Dolazy podali poslanci: Buřival a soudr. na ministra želez nic o zvýšení bylného pro podúřadníky a sluhy c.k státních drah v Rakovníku: — dr. Baxa a soudr na předsedu ministerstva a na ministra vnitra o vý
Hrab Sternberg doktor Weiskirchrer Johan Weiskirchner Johanis než Buřival Baxa Rakovník
14 article
tržnoslech, provokovaných německými studujícími na Příkopě v Praze při sokolském sjezdě dne 30. červnu — dr svob. pán Pražák a soudr. na ministra želez nic a ministra obchodu o odepření vydávání dvou- jazyčných (iskopisů pro přijímání zboží na stanicích sestálněné c. k. severní dráhy císaře Ferdinanda: — porl. Srdinko a soudr. na ministra vnitra o zákazu divadelního předslavení pro českou školu c. k. okres- ním hejímanslvím v Hradci Králové: — Srdinke soudr. na ministra financí o vybírání daní v okrese královéhradeckém; — Staněk a soudr, na ministra vnitra o zákazu pořádali schůzi lidu v Krasonicích — Špaček a soudr. k ministru financí o nešelření práv českého jazyka u berního úřadu v Berouně; — dr. Drtina a soudr. k ministru zemské obrany o ne- povolávání zemědělských dělníků ke cvičením v zbrani v dobu žní; — posl. Budzinovský o imunitě poslaneckých řečí, neolišlčných ve stenografickém protokolu; — šl. Stransky a soudr. k ministru vnitra po úsudku o socialistických prolestních projevech proti pojišťovací povinnosti obchodních pomocníků dle zákona o pensijním pojišťování, dále o poslupu c. k. čelnického velitelství v Ústí n. Labem prol výtržnostem sociální demokracie 24 června.
Pražák Ferdinand Staněk špaček Drtina Praha Hradec Králové Krasonice Beroun český škola c
15 article
Odpovědi na dolazy. Odpovídaje na dotazy o přilišném rozdílu mezi cenami dobylka a masa prohlašuje ministr orby hr Anersperu, že vláda žalostné poměry, líčené v do tazech, již po delší dobu činí předmělem podrobných úvah. Jest úplně správno, že nynější vysoké ceny hovězího masa v drobném obchodě jsou širokým vrslvám obyvatelstva citelným břemenem, a že ne- příznivě působí na výživu těchlo tříd. Na druhé stra- ně jest statisticky dokázáno, že ceny dobytka často velice kolisají, že však pohyb ce masa nijak neodpovídá těmto změnám Ve Vídni na př. od listopadu 1906 do června 19 průměrné pravidelné ceny hovězího dobytka klesly asi o 14 K při metrickém centu živé váhy, v též době však průměrná cena za hovězí dobytek ve v- deňských masných krámech nijsk nebyla snížena Teprve počátkem měsíce června klesla průměrná ce- na za hovězí maso ve vídeňských masných krámech o obnos 2 h při 1 kg. Pokud se týče cen vepřového masa, byly sice do jisté míry v drobném obchodě sníženy, nejsou však přece ještě v náležilém poměru k cenám živých prasat. Tyto okolnosti jsou výcho- diskem pro projednání masné otázky, tak často pře- třásané v této sněmevně. Častokráte pronášeným po- žadavkům, aby umělým dovozem zahraničního do- bytka byla snížena domácí cena dobytka, aby tím způsobem dosaženo bylo zlevnění masa, nekladla vláda žádné překážky, pokud nebyly proti tomu n odpor úvahy zdravolní a zvěropolicejní.
Vídeň kg
16 article
Ovšem pak musí býli učiněna vhodná opatření aby bylo zamezeno ohrožení lidského zdravi a ab byla znemožněna nákaza našeho dobytka dobytkem zahraničním. Při tomto slanovisku bude vláda i b- doucně trvati. Ostalně dokazuje zmíněná konstelac poměrů cen, že ani umělé snížení cen dobytka ne- mělo by vzhledem na potřebné snížení cen mas účinek, vůdci hnutí očekávaný. Vláda zabý v se tudíž již po delší dobu úmyslem zjednati lepší organisaci prodeje ma- sa. Po télo stránce musí býli uznáno, že první ví- deňská akciová společnost velkojateční způsobem uznání hodným snížila od klesnutí cen dobytka, je nastalo koncem minulého roku v drobném prodeji ceny masa již třikráte. Vláda nebude váhati, mii za účelem snížení cen masa zřetel na zařízení orga- nisační. Tato akce bude zvláště účinně podporována organisaci pro zužilkování hodnoly dobytka, kterážt organisace byla již vládou zahájena. Tím má být jednak zemědělslvu poskylnuta možnost, prodati z přiměřených a pokud možno stabilních podmine výroby dobylkářství, jednak odejme se úpravou do- bytčího příhonu zároveň řezníkům záminka, sloužíci k využitkování nepříznivých poměrů příhonu
17 article
Jest zřejmo, že po všech zmíněných stránkách mož- ne očekávati úspěch jen tehdy, budou-li spolupůso- biti všichni činitelé, o něž jde. Vláda doufá, že může očekávati, že se jí dostane vzhledem na veliký vý- znam programu tohoto v plné míře této podpory př zahájení a provádění opatření nulných k řešení pro- gramu toholo. Jde při fom zvláště o kooperaci s sbory samosprávnými, zvláště s obcí vídeňskou, kle- rouž s jistotou očekávám Vláda je však proniknute přesvědčením, že zásobování obyvatelstva předměty denní potřeby musi býti zároveň považováno za zá- ležitost se stanoviska správy stální neobyčejně dů- ležitou a že se má v tomto oboru použití i prostřed ků státních. Vláda hodlá proto vzhledem na zmíně- nou akci vřaditi do státmího rozpočtu na rak 190 na podporu zásobovacích opatření obnos 200.000 K Vláda doulá, že pokud jde o povolení tohoto výdaje, jakož i vůbec při projednávání všech otázek souvi- sících s tímto předmětem, doslane se jí účinné pod- pory sl. sněmovny. Pokud jde o obchodní smlouvy, jež mají býti uzavieny se státy balkánskými, nemohou zvěropoli- cejní smlouvy dle názoru vlády býti považovány za nezbytné podmínky vhodné úpravy styků obchoa
18 article
V drobném prodejit ranni číslo o sobě odpolední n i Ve slialkách na venkově runní čislo. 1n odpslední . . . . . . . . 4b Inserál platí se hotově napřed. Pledplacení a inserty přijímá udminí- strsce v Marianske ulicl č. 3. Tam naehávalí ve těí redakee Uskárna k exprdice . Národrich Listů“ Bakopiiy se asvraceji
Bakopiia
19 article
ně-politických. Ministr prohlásil, že pohraniční vý- hody takového tázu, jaké byly v platnosti při do- vozu srbského dobytka až do loňského roku, nebudou obsaženy v žádné obchodní smlouvě, jež snad oude ještě uzavřena. Sdalení předsednictva. Předseda sděluje, že poslanci Woli a dr. šl Mühlwerlh proměnili své pilné návrhy v návrhy prosté. Podobně stalo se též s pilným návrhem posl. dr. Šusteršiče a soudr. o změně zákona spolčovacího. Jodnaci pořai. Potom projednával se pilný návrh posl. Eldersche a soudr. o zavedení všeobecného práva volebního na sněmy zemské. Posl. Němec (český soc. dem. mluvě německy a česky prohlašuje, že návrh je především demon- strací proti svémocnému jední ní presidia při doda- tečném návrhu Rennerově. Sociální demokraté ne- jsou ochotni se dáti majorisovati. Řečník odmítá výtku, jakoby sociální demokraté prováděli obstrukci. Lidový parlament nesmí ihned klásti v cestu pře- kážky všem lidovým snahám, čelícím k tomu, aby existence dělníků byla zlepšena a jejich práva roz- šířena. Sociální demokratě chtějí dělný parlament, nemohou však všecko obětovati, jen aby byla dělnost zachována. Nechtějí podpor ovati choutky křestan- ských sociálů po moci, klerážlo strana obstarává záležilosti vlády. O pilném návrhu své strany praví řečník, že oprava volebního práva na sněmy je jedi- nou zárukou pronikavé opravy nejenom financí zem- ských, nýbrž též všech záležitosti zemských. Avšak též v obcí musí býti dělníci zastoupeni
Woli doktor Mühlwerlh Šusteršič Posl Němec Rennerův
20 article
Řečník polemisuje s ministrem vnitra a vytýká vládě, že vláda přeje si pokrok na říšské radě jenom, aby opatřila pro Rakousko nějakou státní myšlenku, že však si nepřeje svobody národů a individuí. Řeč- ník vyvraci jako nesprávné tvrzení, že by v případě zavedení všeobecného práva volebního na sněmy zemské, veliká masa nezdaněných majorisovala po- platníky, a soudí, že, žádají-li autonomisté, aby říše sanovala finance zemí, musí si pak v důsledku loho dáti libiti votum říše, kdyby vyznělo v tom smyslu, že na zemských sněmích má býti dělníkům dáno právo volební. Zvláště dělníci v království českém potřebují němu zemského. Jejich organisace je moc- ná, chce se projeviti a musí prosaditi opravu voleb- ního řádu zemského, protože by jinak byla ve svém rozvoji zdržována. Bude-li tento požadavek zamítnut, bude opět práce zastavena, a snad na delší dobu nežli roku 1905. Chce-li vláda říši ušetřiti velkých otřesů, musí se zasaditi o lo, aby zemským sněmům dostalo se všeobecného volebního práva. Dělnictvo dobře vi. že může uepati prameny, z nichž stát čerpá nulně penize, a také tak učiní, bude-li třeba. Požadavek zavedení všeohecného volebního práva do zemských sněmů a obcí musí býti splněn. (Živá pochvala u sociálních demokratů.) Poslanec hr. Sternberg: Požadavek všeobecného práva hlasovacíha pro sněmy zemské jest snad ve- lice rozšířen, avšak nepatří do této sněmovny. Úslav ním zřízením jsou alespoň zdánlivě chráněna histo- rická práva království a zemí. Zvláště království české má staletou historii, která není, leč bojem krví a slzami vedeným o svobodu a právo sebeurčení.
Rakousko
21 article
Prato bolestně dotknouti se musí srdce českého vla- stence, vyzývá-li sociálně-demokratická strana syny českého národa, by svatá práva vlasti šlapali no- hama. (Souhlas) Řečník přede mnou spáchal blasfemii na celých dějinách českých. Jeho minulost ovšem dovoluje mu šlapati nohama posvátná práva vlasti, neboť roku 1897 kandidoval ve Vídni jako německ, nacionál.
Prata Vídeň demokratický strana
22 article
(Slyšte, slyšte! Veselost.) Jménem českého lidu však prosím, aby tito páni, tropl-li si posměch z práva vlasti, neužívali při tom jazyka českého. (Hlučný souhlas.) Titíž lidé, kteří hlásali nacionalismus, státní právo a největší šovinismus, aby dosáhli mandátů, jsou dnes nohsledy a agenty strany, jejížto prvním programovým požadavkem jest tupení vlasti a vlast- ního národa. (Hlučný souhlas.) Kdyby se stalo po vůli poslance Němce, ztratili by Čechové své právo sebeurčení a poddali by se zákonu, dle kterého by zionisté z Bukoviny dělali zákony. (Veselost a po- chvala.) Vidno z toho, jakou nepravdou jest tvrzení, že sociální demokracie jest líbeznou a cudnou dcerou lidu! Sociální demokracie jest naopak syfilitickou maitressou, a lid, jejž maitressa ta objímá, trpí stej- ným měknutím mozku, kterým trpí dnes osoby roz- hodující Do merita nechci se pouštěti, poněvadž se svého stanoviska státoprávního nesmím. Pravil-li však řeč- ník přede mnou, že český sněm záleží z otroků kni- žete Lobkovice, musím odpověděti mu, že sice víme dobře, co knížata Lobkovicové a jejich přívr- ženci ze staré české šlechty udělali pro Čechy, že však nevíme nic o tom, co támhle ti červení páni pro Čechy udělait. (Hluěná veselost: pochvala.) Otáz- ka kompetence, jak se podobá, v posledních dnecl upadla úplně v zapomenutí. Byly tu vzaty na přetřes toliko záležitosti zemské, zejména zcela domácí udá- losti z kerunních zemí, království českému přátel-
Němec Čecho Lobkovic Bukovina Čechy český přátelit
23 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V den husův.
24 article
Tyto dni bude tomu zrovna pět set let, co zemřel v Praze mistr theologie, Petr ze Všerub, kanovník pražský, vyšehradský, olomůcký a vratislavský, arcijáhen horšovotýnský, veliký boháč, bývalý kdysi kaplan dvorský Jeho Milost- královské — bratr Mikuláše ze Všerub, rovněž dvojnásobného kanovníka. Pohřeb jeho byl ko- nán s veškerou nádherou tehdejší církve; těles- nou schránku jednoho z knižat církevních přišl doprovodit všichni ti závislí a čekající nástup- cové a dědicové — a kromě nich veliké množ- ství lidu obecného, jejž nádherná roucha shro- mážděného kněžstva, velebný hlahol Ikajícíeh zvonů, pochmurný zvuk obřadných modliteb vábil krásným a řídkým divadlem. Nad rakvi jeho zněla slova kazatele, vzpomínajícího výteč ných vlastnosti zemřelého, jeho kněžské důstoj- nost, jeho horlivosti u víře, jeho almužen chu- dým... a s pohnutím rozcházeli se dojati věříci do svých domovů.
Petr Mikuláš Praha Všeruby
25 article
Ale zcela jinak zněla nedlouho pofom, 17 července 1407, krátká a důrazná slova prostého betlemského kazatele. Spatřiv, že tuto neděl dostavilo se k odpolednímu kázání mncho kněží a vybídnuv lid k modlitbě za duši Všerubovu, ježto neví, je-li spasen čili nic, připojil Hus pr shremážděné duchovní: „sám však bych (bez újmy soudu božiho) nevzal celý svět za to, abych měl zemříti v majetku tolika a tak ve- likých obročí!“ Jako blesk osvítila najednou krátká slova Husova přijemné pološero, v jakém dotud žili spolu věřící a kážící — a že tento prvý blesk nebyl jediný, ukázalo jasně Husovo kázán o čivrt roku později, 18. řijna 1407. Na obvyklé pololetní synodě kněžstva praž- ského mluvii tu Hius na slova Pisma „stůjte pře- pěsání“ — ale místo obvyklých klidných mora- lisování hřmí tu kazatel proti mnohoobročníkům vydírajících na chudých poslední grošík, zatra- cuje ty, kteří nespravedlivě proti vůli boží berou odůmrtí, hrozí trestem věčným svatokupcům falešným kazatelům, liným a pyšným mnichům hrabivým a nemilosrdným kněžím... bylo t vskutku, jak cítíme čtouce kázaní, kázaní jeho poslední — poslední totiž ve službách arcibisku- pových.
Hus Husův
26 article
Od července r. 1407 vskutku Hus uvědo muje si čím dále tím jasněji potřebu reformy a opravy, ztrácí víc a více důvěru v možnost kompromisu mezi přísnými předpisy zákona Kri stova a těmi drobty, jako malé almužny, krátké modlitby, formalní zpověď a prodávané odpust- ky, jimiž tehdejší církev jim chtěla vyhověti Ještě Hus stojí na stanovisku sv. Augustina „za- bíjejto bludy, milujte lidi“; ještě doufá, že oprava nepořádků a neřestí provede se týmiž lidmi, kteří v nich vězí celým svým postavením, celou svou minulostí a celou svou náklonnosti ještě hlásá opravu jako Milič, Štítný a j. sám sobě a těm, kteří chtějí jíti s nim. Mnohcobroč nictví Všerubovo, před mnohoobročnickými spolubratry maskované drobnými almužnami svatým zápalem pro víru, Hus dosud ani neo suzuje, ani nechválí: jen sám o sobě vyznává že by za poklady celého světa nechtěl míti duš obtíženu těmi obročími v tu hodinu, kdy vsloup před soudce nejvyššího. Drží se přísně věci, po míjí úplně osoby . Dějiny nám jasně ukazují, že toto stano visko bylo vskutku jen východištěm; věci byl silnější, nez vůle Husova a jako plavec nemůže se v proudu zastaviti, nýbrž musí doplouti a na břeh sebe vzdálenější, nemá-li býti vlnam pohloen — zrovna tak vidíme Husa postupovat melu od mety, až v Kostnici sám proti všem vede boj lidstva budoucího s vrstevníky svými. Byl to boj, jak. svými nejlepšími muží vedl lidstvo vždy v intervalech věkových — a v každe
Hus Augustin Milič Štítná Husův
27 article
době končil boj ten smrtí neohroženého průkop níka, jen po mrtvolách svých předchůdců stou- pali jejich nástupci k vítězstvím. Bylo jisto, když hledíme nyní z dálky pěti set let na nejkrásnějš scénu tohoto zápasu světla s tmou, že český hrdina v boji padne, musí padnouti — předpo- vídali mu to všichni pražští přátelé a mistr Hu- sinecký sám měl zřejmá tušení smrti, když se vydával na dalckou pouť k zeleným vlnám B - damu. Ale nebylo potřebí, aby jeho odpůrci slav ných jmen, jako Gerson, d'Ailly, Didaeus aj poskvrnili svou pověst křivdami a nepravdami od protizákonného porušení glejtu až do faleš ných svědků a křivých svědectví. Nebylo po třeba, aby mučennická smrt Husova stala se ju stiční vraždou: a přec spravedlivá Nemesis do přála památce Husevě i toho zadostučinění,ž v chrámě i na hranici mohl svým soudcům vmet nouti ve rdící se tváře pravdivé slovo o odsou zení nevinného. Mnohému z dnešních ctilelů Husových by bylo milejší, kdyby byl býval Hus skutečně tíi kacířem, za jakého jej prohlásila sentence kon cilu. Kdyby byl býval v tom diametralním roz poru s církví, jako na př. Giordar o Bruno, který uaplněn téměř moderními myšlenkami, postavi se hrdě proti nauce církve, pohrdl svými soude a pronesl k nim ona mohutná slova: „sna s větším strachem pronášíte nade mnou roz- sudek, nežli já jej přijímám.“ Podobné hrde sebevědomi a pohrdání soudci měl přítel a sou- trpitel Husův, Jerouym. Ale nie z toho nena- lezneme u Husa. V tom právě spočívá tragik dějin, že Hus položil život za věc, kterou i jeho soudeové pokládali za pravou — a u pražská docela správně vyhlásila svatého: A Nemesis dějin, která velikému mučenníkt dopřála smrti, po jaké dlouho t dopřála i jeho národu, aby velikou a světlou památku svého národního světce mohl důstojně oslavit.
Hu Gerson Ailly Didaeus Husův Hus Giordar Bruna Jerouy
28 article
Není osud tak přízniv každému národu. Polác před několika lety musili odhalení pomníku Mi- ckiewieczova na paměť stých narozenin svého největšího věštce slaviti ve Varšavě mlčky, vsl zách a ve čivercích ruských bodáků; waribursk slavnost Němců r. 1817 skončila jen tužšim se vřením pout; národ náš však přistupuje k veli kým půltisíciletým památkám svého nejlepšíh syna v plném květu svého rozvoje, s jasným po- hledem v budoucnost a pevnou vírou ve vlastn Za dvě leta slavíme pětsetletou památku prvého Husova vystoupení v čele veškerého ná- roda — tehdy arci zvláště národa českého na universitě, 18. ledna 1409 Hus s radostí uvítal jako ostatní slavný dekret kutnohorský a v říjnu téhož roku vystupuje jako první rektor očeštělé university v čele celého svého národa. Obě ty slavné události oslaví národ asi vztyčením po- mníku na Staroměstském náměstí, k němuž před dvaceti lety nerozvážná slova mladéh šlechtice na sněmu království dala první podnět Doba dvou let, která nás od chvíle té ještě dělí jesť snad dostatečná, aby úsilí dvaceti let dů stojně dokonala Osm let dělí nás ještě od pětsetletého vý ročí tragické smrti Husovy. Smrt Husova byl jen důstojný závěr velikého jeho života. Dávno oněměla výmluvná ústa betlemského kazatele ale díla jeho mluví k nám podnes. Dílo jeho slech a srdeích národa zničila katastrof bělohorsků; ale díla jeho literárního zničiti ne dovedla. JJako o každém velikém muži, možno i o Husovi právem říci: jeho díla jsou jeho ži- vot. Ano, díla jeho duše přetrvala dílo jeho ži- vota, ona znovu mohou působiti v mysli a srdee jako před paltisíciletím. Vydání jeho životního dila bylo by zajisté nejlepším oslavením jeho mučennické smrti: ač násilí a křivda udusily hlas velikého Čecha, v 500. den jeho úmrtí před. ložil by jeho národ vzdelanému lidstvu souboi
Němec Husův Hus Čecho Varšava staroměstský náměstí
29 article
sílu. veškerého jeho literárního tvoření. Akademie če- ská k 500. výroči Husova universitního děkan- ství zvolila zvláštní komisi pro vydávání Pra- menů bnutí náboženského ve XIV. a XV. sto- letí, v níž kromě tří menších spisků vyšly dosud dva veliké spisy Husovy latinské: největší dílo jeho latinské, přednášky universitní o Petrovi Lombardovi z r. 1407—1409, a nejstarší jeho dílo kazatelské, kázaní sváteční z r. 1403. Dvě tato veliká díla latinská znamenají ovšem značný zlomek literárního působení Husova, ale přece jen zlomek. A kdyby se brala publikační činnost Akademie touž měrou a týmž tempem, jako dosud, kdy ve čtyřech- letech vydala dva větší spisy Husovy, bude r. 1915 souborné vy- dání obsahovati celkem 6 svazků — sotva pě- tinu Husova působení literárního. Obojí oslava, pomník kovový r. 1409 ve středu země a soubor spisů péčí prvého véde- ckého ústavu národa r. 1415, může tedy snadno během doby zbývající býti uskutečněna — ale k obojímu úkolu třeba zajisté ještě většího na- pjetí sil. Snad by k tomu přispělo zřízení pev- ného centra pro přátele Husovy a jeho snah v nejširším slova smyslu, ať by se již jmeno- valo Husovo museum nebo Husova společnost či jinak. Členové této instituce jistě by nepou- štěli, kromě jiných prací, obojího tohoto úkolu se zřetele. — Letošní 6. červenec nachází velikou ideu Husovu opět na postupu; ve jménu Husově vidí celý národ všechen svůj budoucí sen samostat- rého státu, rovnosti občanské a socialní sprave- dlnosti. Jak Hus kdysi stál za svobodu a spra- vedlnost svého národa, stojíme i my všichni z ním; a jest si jen přáti, aby i ty některé vrstvy národa, které nejdou v jednom šiku se společ- ností ostatní, nezapomínaly při oslavě Husové slavného jeho napomenutí z Kostníce, abychom „pravdy každému přáli“ V. Flajšhans.
Husův Petro Lombardo Hus V Flajšhans akademie če