1
masthead
Ročník XXXXVII.
2
masthead
V Praze, v sobotu 6. července 1907.
Praha
3
masthead
ett tet v
ni ttta ao
so
5
article
Na ranní a odpol. listy
před,licí ss:
v Praze v adninistraei
na měsíe
. kE
na čtvrt let
s dvoji donáškou
n tnt 1a! . . . 7 k 80h
ve Blianichi 2K zok
na měsíe . .
P'eštont
na čivzí leta . . . . 9 K 60h
s dvoji zlailko
tvrt a-
na naěst
Praha
6
article
Dvě otázky jazykové.
Dvě otázky jazykové.
Uherský sněm i rada říšská mají nyní
své jazykové otázky. Tam Chorvaté sebe-
vědomou obranou zákonných práv svého
jazyka po celý měsíc udržovali hrdý parla
ment maďarský v šachu, neohrožené užíva
jíce své mateřštiny a nedbající ni osobních
útoků příliš horkokrevných stoupenců maďar-
ského imperia budoucnosti, ni příkrých opa
tření předsednictva sněmovny, čelili pod
loudnému pokusu ministerstva uherského
zavésti oklikou služební pragmatiky pro úřad-
nictvo státních drah uherských jazyk maďarský
jakožto jazyk úřadní na území trojjediného
království tak vydatně, že na konec ministn
obchodu Košut byl nucen předlohu svou až
na jediný článek odvolati a provedení další
zůstaviti výkonné meci — kteréžto zmocnění
sněmovnou vladě dané může býti vykládáno
i jako úplný zmar vládního záměru, jak se
o tom po hotové události vyslovil zejména
vynikající člen chorvatsko-srbské koalice
Supilo. Předseda ministerstva uberského
Wekerle započal sice již prováděti své hrozby
jimiž chtěl donutiti poslance chorvatsk
k ústupu, přiměv bána Pejačeviče, že se vzda
svého úřadu a s ním odešli zároveň i od
borní přednostové autonomní vlády chorvat-
ské, ale tím docílil pouze toho, že spor ze
sněmovního paláce zanesen byl do středu
národa chorvatského a že vlastní sněm uher-
ský po odchodu delegace chorvatské zůstává
sněmovnou kusou a ochromenou.
Podrobné zprávy o průběhu tohoto zna
menitého zápasu za právo rodného jazyka
našich bratří jižních, uveřejňované v rubrice
politických zpráv domácích i v četných te-
legramech z Pešti a Záhřeba, neminuly se
pronikavým účinkem na veškeru veřejnost
této poloviny soustátí, zejména pak na zdejš
národy slovanské, a ani vídeňské listy proti-
uherské nedovedly zatajiti svou radost, jakouž
pociťovaly ze statečné obrany chorvatské.
Chorvat
Košut
Pejačevič
Pešť
Záhřeb
7
article
Nutno dále k ocenění houževnatostia
odvahy chorvatské delegace připomenouti,
že nerovný několikanedělní boj vedli ve sně-
movně, v níž proti nim stála bez mala
desateronásobná přesila poslanců
maďarských, ježto chorvatská delegace čítá
pouze 40 členů z celkového počtu 453 po
slanců sněmovny uherské, a počet ostatních
národnostních poslanců, sám o sobě skrovný
byl různými politickými procesy ještě více
seslaben, takže jich není přítomno ve sně
movně než asi dvacet.
Zápas ovšem dosud není ukončen a roz
hodnut a není pochybnosti, že Chorvaté
v něm vytrvají, pamětlivi naučení politické
minulosti, že hrozícímu nebezpečí nutno če
liti v samých jeho počátcích, a nebezpečí t
znamená pro Chorvaty ztrátu jazyka úřad
ního na vlastním území svém a uzákonění
maďaršťiny, byť prozatím pouze v odvětví
správy železniční.
Otázka jazyková na radě říšské a způsol
obrany práv jazyků neněmeckých v jednání
jejím sotva snese porovnání s obdobným zá-
pasem chorvatským.
Říšská rada není ostatně zákonodárným
sborem národa vůdčího, jimž se dosud
v Uhrách osvědčůjí býti Maďaři. Říšská rada
nemá nijakého zákonem stanoveného jedna
cího jazyka, jako sněm uherský; pro radu
říšskou jako pro veškero Rakousko vůbec
jest platnou zásada rovnoprávnosti národů
a jazyků: v této polovině soustátí také žádný
národ nedovedl ovládnouti zákonodárný sbor
společný v takových rozměrech, jako se to
podařilo v Uhrách — Maďarům A přes onu
jednostrannost uherské sněmovny přece jen
podán byl chorvatskou obstrukcí důkaz, že
v otázkách, týkajících se trojjediného krá-
Chorvat
Maďar
Uhry
Rakousko
uherský sněmovna
8
article
lovství, plně se ozývala chorvatština jakožto
jazyk národa ve smluvném poměru k Uhrám
stojícího.
Vedle jazykové rovnoprávnosti národům
této poloviny soustátí statními základními
zákony zaručené, nutno co do rady říšské
dále i k tomu přihližeti, že v nynějším svém
sestavení na základě všeobecného práva hla-
sovacího nezná naprosto nijakého jazykového
obmezení co do pasivního práva volebního.
čímž samo sebou jest dáno, že otcovský
jazyk zvolených poslanců, at
jsou národnosti jakekoliv, sa
mým volebním právem všeobee
ným byl uveden do rady říšské
s naprostou a ničím neobme-
zenou a nesešněrovanou vol-
ností, a že tudíž veškerou organisací rady
říšské bezpodmínečně musí býti respektován,
zejména předsednictvem, zapisovateli a sně-
movní kanceláří slyšen jakožto jazyk jednací
I kdyby nebylo těchto samozřejmých
důsledků všeobecného práva volebního v par
lamentě státu mnohonárodního, kterež
tvoří neodčinitelnou a nezko-
molitelnou skutečnost, právo po
slanců užívati rodného jazyka dano jest
další skutečností, že zvoleno bylo kolem
dvou set poslanců, kteří jazyka německého
— vládou vídeňskou bezohledněji než to
činí v Pešti Maďaři protežovaného — jsou
neznalí, a kteří tudíž ani jiného než rodného
jazyka na radě říšské užívati nemohou.
nemá-li se státi hrubší konfiskace politických
a poslaneckých práv jejich, rovnající se sku-
tečnému státnímu převratu tím, že plné tře
tině sněmovní hrozí toto nebezpečí ..
Vůči sněmovně vyšlé ze všeobecného
práva volebního, nelze se dovolávati nijakých
zvyklostí neb tradic bývalé sněmovny ku-
riátní: ona jakožto zcela nový útvar nemá
vůbec — nijakých zvyklostí a tradic.
Maďar
Uhry
Pešť
9
article
Bylo již nesčíslněkráte pověděno, že ná-
mitky činěné se zřením na domnělé tech
nické nesnáze předsednictva, zapisovatelůa
stenografů neobstojí, a mimo to protokoly
sněmovny mají podávati skutečný postup jed-
nání jejího, a tak jak znějí vedle sebe různé
jazyky ve sněmovně, tak mají se tisknouti
pronesené řeči vedle sebe v protokole i ve
svém znění původním. Budiž zůstaveno těm,
kdož řeči pronesené snad nerozumějí, abysi
protokol ke své vlastní potřebě sami dali
tlumočiti. Nějaké zvláštní výsady pro Němce
vůbec nelze připustiti — i kdyby nebylo ze
zkušenosti známo, že řeči poslanecké z pra
vidla mají mezi poslanci samými nečetných
posluchačů a sněmovní protokoly čtenářů,
a že o vlastní činnosti rady říšské nerozho-
dují řeči v plenu, aneb ve výborech proná-
šené, nýbrž transakce a úmluvy mezi vlá
dou a jednotlivými stranami předem uči
něné . ..
Němec
10
article
Dokud rada říšská bude jednáním svým
zasahovati do oboru takového množství zá
ležitostí, kteréž namnoze ani před ústřední
sbor nenáležejí, a neodhodlá se sama obme
ziti svou působnost na věci opravdu všem
královstvím, zemím a národům společné, do
té doby neněmečtí poslanci ani na okamžik
se nesmějí rozpakovati v ničem v tomto
parlamentu nezadati práv ům
svých národů, a ničím ani přímo, ani
nepřímo, ani výslovně ani mlčky nepodati
rukou ku pokusům: stlačiti národy neně-
mecké na národy druhotřídní, inferiorní,
poddaně!
Chorvaté zápasem svým podali příklad,
jak úzkostlivě a bděle jest opatrovati jazyk
národní proti přehmatům hegemonistickým
Veliký mistr náš, jehož výročí dnes sla
víme, zejména nám Čechům podal vzor obě-
tavé obrany národa; stůjmež i my jako onza
pravdu boží a jazyk slovanský
Jak bychom mohli dále ještě se tvářiti
že podporujeme pokrevence své v Uhrách
proti jazykovému nadpráví maďarštiny, kdy
bychom samochtíc skláněli šíji svou do jha
nadpráví jazyka německého?
Chorvat
Čecho
Uhry
12
article
Poslanecká sněmovna.
Poslanecká sněmovna.
(Schůze 9)
Ve Vídni, dne 5. července.
(Původní telef. zpráva »Nár. Listů«.)
Pro všeobecné a rovné právo hlasovací do
sněmů zemských jest více lidí, ne jen ti, kteř
se hlásí ke straně posl. Němee a soudruhů,
jejíž pilný návrh na zavedení všeobecného, rov
ného volebního práva pro sněmy zemské se dnea
klidně a za malé pozornosti projednával, ale ne
dojednal. Přívrženci rovnosti té mimo stranu
sociálně demokratiekou nechtějí však a ne
mohcu chtíti, aby pro sněmy zem
ské diktovala volební řád říšská
rada. Volební řád může si dáti pouze každý
sněm sám. I po té stránce musí býti autonomie
jeho respektována a nesmí býti pravomoc jeho
opominuta, nebo porušena. Věc tu nelze také
šablonovitě upravovati z Vídně nějakým uni
formovaným centralistickým zákonem, nýbrž
jak správně pověděl poslanec dr. Laginja
dlužno ji vyřizovati toliko pro jednotlivé země
a z jednotlivých zemích, a, jak stejně správně
pověděl předseda kola polského David Abra-
hamowicz, zcela svéprávně a samostatně
Tím jsme vytkli stanovisko, jaké zaujmou
při úterním hlasování strany, které trvají na zá-
sadě autonomie české. Domnívají-li se Slovine
a Chorvaté v Přímoří, že jim kyne úspěch ji-
stější a rychlejší postupem jiným, voláme jin
ze srdce upřimného: „šťastnou cestu!“.
Z rozpravy samé stačí připomenouti mo-
mentů jen několik: poslanec dr. Souku p volal
za řeči posl. Němce, kterýž ohlašoval, ne-
bude-li zavedeno všeobecné a rovné právo hla-
sovací do sněmů zemských, že bude zase zasta-
vena práce a to na dobu delší nežli roku 1895,
takto: „Volební reforma musí se udělati letoe
v Praze, jinak opakovati se budou události z
dne 4. listopadu. Do podzimu počkáme, ale pro
debu pozdější neručíme za nie.
doktor
Laginja
David Abra
Chorvat
Souka
Němec
Vídeň
Praha
poslanecký sněmovna
13
article
Hrab. Sternbergovi nelze upříti, že
leceos v jeho dosti přikrých jinak slovech bylo
správno.
Na počátku schůze odehrála se přihoda,
kterou bychom nezaznamenali, kdyby nebyla
důležitou. Sociálně-demokratický poslanec Ja-
hanis žádal toliko jazykem českým, aby se
protokolovala petice jím podaná. Čeho se týkala,
nevíme. Předseda dr. Weiskirchrer vy
zval sociálně- demokratického poslance česky
mluvíctho, by svůj návrh vyslovil jazykem ně
meckým, a když poslanec Johani s to odepřel
nedal dr. Weiskirchner o jeho návrhu
česky podaném vůbec hlasovati, jakoby ho ne-
bylo. Poslanec Johanis — musíme to říci —
obětoval svým chováním jak předmět, tak jazyk
český. Záleželo-li mu na předmětu, mohl opa
kovati svůj návrh německy. Záleželo-li mu na
jazyku, byl povinen provésti důsledky své žá
dosti. Toho však neučinil.
On i jeho přátelé mlčeli, když na presi
dlum žádost česky ústně podanou prostě popra
vili. Proto, opakujeme, poslanec Johanis obe
toval jak věc tak český jazyk.
Předseda dr. Weiskírchnež zahájil schůzi o11
hod. 15 min.
Dolazy
podali poslanci: Buřival a soudr. na ministra želez
nic o zvýšení bylného pro podúřadníky a sluhy c.k
státních drah v Rakovníku: — dr. Baxa a soudr
na předsedu ministerstva a na ministra vnitra o vý
Hrab
Sternberg
doktor
Weiskirchrer
Johan
Weiskirchner
Johanis
než
Buřival
Baxa
Rakovník
14
article
tržnoslech, provokovaných německými studujícími na
Příkopě v Praze při sokolském sjezdě dne 30. červnu
— dr svob. pán Pražák a soudr. na ministra želez
nic a ministra obchodu o odepření vydávání dvou-
jazyčných (iskopisů pro přijímání zboží na stanicích
sestálněné c. k. severní dráhy císaře Ferdinanda: —
porl. Srdinko a soudr. na ministra vnitra o zákazu
divadelního předslavení pro českou školu c. k. okres-
ním hejímanslvím v Hradci Králové: — Srdinke
soudr. na ministra financí o vybírání daní v okrese
královéhradeckém; — Staněk a soudr, na ministra
vnitra o zákazu pořádali schůzi lidu v Krasonicích
— Špaček a soudr. k ministru financí o nešelření
práv českého jazyka u berního úřadu v Berouně; —
dr. Drtina a soudr. k ministru zemské obrany o ne-
povolávání zemědělských dělníků ke cvičením v
zbrani v dobu žní; — posl. Budzinovský o imunitě
poslaneckých řečí, neolišlčných ve stenografickém
protokolu; — šl. Stransky a soudr. k ministru vnitra
po úsudku o socialistických prolestních projevech
proti pojišťovací povinnosti obchodních pomocníků
dle zákona o pensijním pojišťování, dále o poslupu
c. k. čelnického velitelství v Ústí n. Labem prol
výtržnostem sociální demokracie 24 června.
Pražák
Ferdinand
Staněk
špaček
Drtina
Praha
Hradec Králové
Krasonice
Beroun
český škola c
15
article
Odpovědi na dolazy.
Odpovídaje na dotazy o přilišném rozdílu mezi
cenami dobylka a masa prohlašuje ministr orby hr
Anersperu, že vláda žalostné poměry, líčené v do
tazech, již po delší dobu činí předmělem podrobných
úvah. Jest úplně správno, že nynější vysoké ceny
hovězího masa v drobném obchodě jsou širokým
vrslvám obyvatelstva citelným břemenem, a že ne-
příznivě působí na výživu těchlo tříd. Na druhé stra-
ně jest statisticky dokázáno, že ceny dobytka
často velice kolisají, že však pohyb ce
masa nijak neodpovídá těmto změnám
Ve Vídni na př. od listopadu 1906 do června 19
průměrné pravidelné ceny hovězího dobytka klesly
asi o 14 K při metrickém centu živé váhy, v též
době však průměrná cena za hovězí dobytek ve v-
deňských masných krámech nijsk nebyla snížena
Teprve počátkem měsíce června klesla průměrná ce-
na za hovězí maso ve vídeňských masných krámech
o obnos 2 h při 1 kg. Pokud se týče cen vepřového
masa, byly sice do jisté míry v drobném obchodě
sníženy, nejsou však přece ještě v náležilém poměru
k cenám živých prasat. Tyto okolnosti jsou výcho-
diskem pro projednání masné otázky, tak často pře-
třásané v této sněmevně. Častokráte pronášeným po-
žadavkům, aby umělým dovozem zahraničního do-
bytka byla snížena domácí cena dobytka, aby tím
způsobem dosaženo bylo zlevnění masa, nekladla
vláda žádné překážky, pokud nebyly proti tomu n
odpor úvahy zdravolní a zvěropolicejní.
Vídeň
kg
16
article
Ovšem pak musí býli učiněna vhodná opatření
aby bylo zamezeno ohrožení lidského zdravi a ab
byla znemožněna nákaza našeho dobytka dobytkem
zahraničním. Při tomto slanovisku bude vláda i b-
doucně trvati. Ostalně dokazuje zmíněná konstelac
poměrů cen, že ani umělé snížení cen dobytka ne-
mělo by vzhledem na potřebné snížení cen mas
účinek, vůdci hnutí očekávaný. Vláda zabý v
se tudíž již po delší dobu úmyslem
zjednati lepší organisaci prodeje ma-
sa. Po télo stránce musí býli uznáno, že první ví-
deňská akciová společnost velkojateční způsobem
uznání hodným snížila od klesnutí cen dobytka, je
nastalo koncem minulého roku v drobném prodeji
ceny masa již třikráte. Vláda nebude váhati, mii
za účelem snížení cen masa zřetel na zařízení orga-
nisační. Tato akce bude zvláště účinně podporována
organisaci pro zužilkování hodnoly dobytka, kterážt
organisace byla již vládou zahájena. Tím má být
jednak zemědělslvu poskylnuta možnost, prodati z
přiměřených a pokud možno stabilních podmine
výroby dobylkářství, jednak odejme se úpravou do-
bytčího příhonu zároveň řezníkům záminka, sloužíci
k využitkování nepříznivých poměrů příhonu
17
article
Jest zřejmo, že po všech zmíněných stránkách mož-
ne očekávati úspěch jen tehdy, budou-li spolupůso-
biti všichni činitelé, o něž jde. Vláda doufá, že může
očekávati, že se jí dostane vzhledem na veliký vý-
znam programu tohoto v plné míře této podpory př
zahájení a provádění opatření nulných k řešení pro-
gramu toholo. Jde při fom zvláště o kooperaci s
sbory samosprávnými, zvláště s obcí vídeňskou, kle-
rouž s jistotou očekávám Vláda je však proniknute
přesvědčením, že zásobování obyvatelstva předměty
denní potřeby musi býti zároveň považováno za zá-
ležitost se stanoviska správy stální neobyčejně dů-
ležitou a že se má v tomto oboru použití i prostřed
ků státních. Vláda hodlá proto vzhledem na zmíně-
nou akci vřaditi do státmího rozpočtu na rak 190
na podporu zásobovacích opatření obnos 200.000 K
Vláda doulá, že pokud jde o povolení tohoto výdaje,
jakož i vůbec při projednávání všech otázek souvi-
sících s tímto předmětem, doslane se jí účinné pod-
pory sl. sněmovny.
Pokud jde o obchodní smlouvy, jež mají býti
uzavieny se státy balkánskými, nemohou zvěropoli-
cejní smlouvy dle názoru vlády býti považovány
za nezbytné podmínky vhodné úpravy styků obchoa
18
article
V drobném prodejit
ranni číslo o sobě
odpolední
n i
Ve slialkách na venkově
runní čislo.
1n
odpslední . . . . . . . . 4b
Inserál
platí se hotově napřed.
Pledplacení a inserty přijímá udminí-
strsce v Marianske ulicl č. 3.
Tam naehávalí ve těí redakee
Uskárna k exprdice . Národrich Listů“
Bakopiiy se asvraceji
Bakopiia
19
article
ně-politických. Ministr prohlásil, že pohraniční vý-
hody takového tázu, jaké byly v platnosti při do-
vozu srbského dobytka až do loňského roku, nebudou
obsaženy v žádné obchodní smlouvě, jež snad oude
ještě uzavřena.
Sdalení předsednictva.
Předseda sděluje, že poslanci Woli a dr. šl
Mühlwerlh proměnili své pilné návrhy v návrhy
prosté. Podobně stalo se též s pilným návrhem posl.
dr. Šusteršiče a soudr. o změně zákona spolčovacího.
Jodnaci pořai.
Potom projednával se pilný návrh posl. Eldersche
a soudr. o zavedení všeobecného práva volebního
na sněmy zemské.
Posl. Němec (český soc. dem. mluvě německy
a česky prohlašuje, že návrh je především demon-
strací proti svémocnému jední ní presidia při doda-
tečném návrhu Rennerově. Sociální demokraté ne-
jsou ochotni se dáti majorisovati. Řečník odmítá
výtku, jakoby sociální demokraté prováděli obstrukci.
Lidový parlament nesmí ihned klásti v cestu pře-
kážky všem lidovým snahám, čelícím k tomu, aby
existence dělníků byla zlepšena a jejich práva roz-
šířena. Sociální demokratě chtějí dělný parlament,
nemohou však všecko obětovati, jen aby byla dělnost
zachována. Nechtějí podpor ovati choutky křestan-
ských sociálů po moci, klerážlo strana obstarává
záležilosti vlády. O pilném návrhu své strany praví
řečník, že oprava volebního práva na sněmy je jedi-
nou zárukou pronikavé opravy nejenom financí zem-
ských, nýbrž též všech záležitosti zemských. Avšak
též v obcí musí býti dělníci zastoupeni
Woli
doktor
Mühlwerlh
Šusteršič
Posl
Němec
Rennerův
20
article
Řečník polemisuje s ministrem vnitra a vytýká
vládě, že vláda přeje si pokrok na říšské radě jenom,
aby opatřila pro Rakousko nějakou státní myšlenku,
že však si nepřeje svobody národů a individuí. Řeč-
ník vyvraci jako nesprávné tvrzení, že by v případě
zavedení všeobecného práva volebního na sněmy
zemské, veliká masa nezdaněných majorisovala po-
platníky, a soudí, že, žádají-li autonomisté, aby říše
sanovala finance zemí, musí si pak v důsledku loho
dáti libiti votum říše, kdyby vyznělo v tom smyslu,
že na zemských sněmích má býti dělníkům dáno
právo volební. Zvláště dělníci v království českém
potřebují němu zemského. Jejich organisace je moc-
ná, chce se projeviti a musí prosaditi opravu voleb-
ního řádu zemského, protože by jinak byla ve svém
rozvoji zdržována. Bude-li tento požadavek
zamítnut, bude opět práce zastavena,
a snad na delší dobu nežli roku 1905.
Chce-li vláda říši ušetřiti velkých otřesů, musí
se zasaditi o lo, aby zemským sněmům dostalo se
všeobecného volebního práva. Dělnictvo dobře vi.
že může uepati prameny, z nichž stát čerpá nulně
penize, a také tak učiní, bude-li třeba. Požadavek
zavedení všeohecného volebního práva do zemských
sněmů a obcí musí býti splněn. (Živá pochvala u
sociálních demokratů.)
Poslanec hr. Sternberg: Požadavek všeobecného
práva hlasovacíha pro sněmy zemské jest snad ve-
lice rozšířen, avšak nepatří do této sněmovny. Úslav
ním zřízením jsou alespoň zdánlivě chráněna histo-
rická práva království a zemí. Zvláště království
české má staletou historii, která není, leč bojem
krví a slzami vedeným o svobodu a právo sebeurčení.
Rakousko
21
article
Prato bolestně dotknouti se musí srdce českého vla-
stence, vyzývá-li sociálně-demokratická strana syny
českého národa, by svatá práva vlasti šlapali no-
hama. (Souhlas)
Řečník přede mnou spáchal blasfemii na celých
dějinách českých. Jeho minulost ovšem dovoluje mu
šlapati nohama posvátná práva vlasti, neboť roku
1897 kandidoval ve Vídni jako německ, nacionál.
Prata
Vídeň
demokratický strana
22
article
(Slyšte, slyšte! Veselost.) Jménem českého lidu však
prosím, aby tito páni, tropl-li si posměch z práva
vlasti, neužívali při tom jazyka českého. (Hlučný
souhlas.) Titíž lidé, kteří hlásali nacionalismus, státní
právo a největší šovinismus, aby dosáhli mandátů,
jsou dnes nohsledy a agenty strany, jejížto prvním
programovým požadavkem jest tupení vlasti a vlast-
ního národa. (Hlučný souhlas.) Kdyby se stalo po
vůli poslance Němce, ztratili by Čechové své právo
sebeurčení a poddali by se zákonu, dle kterého by
zionisté z Bukoviny dělali zákony. (Veselost a po-
chvala.) Vidno z toho, jakou nepravdou jest tvrzení,
že sociální demokracie jest líbeznou a cudnou dcerou
lidu! Sociální demokracie jest naopak syfilitickou
maitressou, a lid, jejž maitressa ta objímá, trpí stej-
ným měknutím mozku, kterým trpí dnes osoby roz-
hodující
Do merita nechci se pouštěti, poněvadž se svého
stanoviska státoprávního nesmím. Pravil-li však řeč-
ník přede mnou, že český sněm záleží z otroků kni-
žete Lobkovice, musím odpověděti mu, že sice
víme dobře, co knížata Lobkovicové a jejich přívr-
ženci ze staré české šlechty udělali pro Čechy, že
však nevíme nic o tom, co támhle ti červení páni
pro Čechy udělait. (Hluěná veselost: pochvala.) Otáz-
ka kompetence, jak se podobá, v posledních dnecl
upadla úplně v zapomenutí. Byly tu vzaty na přetřes
toliko záležitosti zemské, zejména zcela domácí udá-
losti z kerunních zemí, království českému přátel-
Němec
Čecho
Lobkovic
Bukovina
Čechy
český přátelit
23
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V den husův.
24
article
Tyto dni bude tomu zrovna pět set let, co
zemřel v Praze mistr theologie, Petr ze Všerub,
kanovník pražský, vyšehradský, olomůcký a
vratislavský, arcijáhen horšovotýnský, veliký
boháč, bývalý kdysi kaplan dvorský Jeho Milost-
královské — bratr Mikuláše ze Všerub, rovněž
dvojnásobného kanovníka. Pohřeb jeho byl ko-
nán s veškerou nádherou tehdejší církve; těles-
nou schránku jednoho z knižat církevních přišl
doprovodit všichni ti závislí a čekající nástup-
cové a dědicové — a kromě nich veliké množ-
ství lidu obecného, jejž nádherná roucha shro-
mážděného kněžstva, velebný hlahol Ikajícíeh
zvonů, pochmurný zvuk obřadných modliteb
vábil krásným a řídkým divadlem. Nad rakvi
jeho zněla slova kazatele, vzpomínajícího výteč
ných vlastnosti zemřelého, jeho kněžské důstoj-
nost, jeho horlivosti u víře, jeho almužen chu-
dým... a s pohnutím rozcházeli se dojati věříci
do svých domovů.
Petr
Mikuláš
Praha
Všeruby
25
article
Ale zcela jinak zněla nedlouho pofom, 17
července 1407, krátká a důrazná slova prostého
betlemského kazatele. Spatřiv, že tuto neděl
dostavilo se k odpolednímu kázání mncho kněží
a vybídnuv lid k modlitbě za duši Všerubovu,
ježto neví, je-li spasen čili nic, připojil Hus pr
shremážděné duchovní: „sám však bych (bez
újmy soudu božiho) nevzal celý svět za to,
abych měl zemříti v majetku tolika a tak ve-
likých obročí!“ Jako blesk osvítila najednou
krátká slova Husova přijemné pološero, v jakém
dotud žili spolu věřící a kážící — a že tento prvý
blesk nebyl jediný, ukázalo jasně Husovo kázán
o čivrt roku později, 18. řijna 1407.
Na obvyklé pololetní synodě kněžstva praž-
ského mluvii tu Hius na slova Pisma „stůjte pře-
pěsání“ — ale místo obvyklých klidných mora-
lisování hřmí tu kazatel proti mnohoobročníkům
vydírajících na chudých poslední grošík, zatra-
cuje ty, kteří nespravedlivě proti vůli boží berou
odůmrtí, hrozí trestem věčným svatokupcům
falešným kazatelům, liným a pyšným mnichům
hrabivým a nemilosrdným kněžím... bylo t
vskutku, jak cítíme čtouce kázaní, kázaní jeho
poslední — poslední totiž ve službách arcibisku-
pových.
Hus
Husův
26
article
Od července r. 1407 vskutku Hus uvědo
muje si čím dále tím jasněji potřebu reformy
a opravy, ztrácí víc a více důvěru v možnost
kompromisu mezi přísnými předpisy zákona Kri
stova a těmi drobty, jako malé almužny, krátké
modlitby, formalní zpověď a prodávané odpust-
ky, jimiž tehdejší církev jim chtěla vyhověti
Ještě Hus stojí na stanovisku sv. Augustina „za-
bíjejto bludy, milujte lidi“; ještě doufá, že
oprava nepořádků a neřestí provede se týmiž
lidmi, kteří v nich vězí celým svým postavením,
celou svou minulostí a celou svou náklonnosti
ještě hlásá opravu jako Milič, Štítný a j. sám
sobě a těm, kteří chtějí jíti s nim. Mnohcobroč
nictví Všerubovo, před mnohoobročnickými
spolubratry maskované drobnými almužnami
svatým zápalem pro víru, Hus dosud ani neo
suzuje, ani nechválí: jen sám o sobě vyznává
že by za poklady celého světa nechtěl míti duš
obtíženu těmi obročími v tu hodinu, kdy vsloup
před soudce nejvyššího. Drží se přísně věci, po
míjí úplně osoby .
Dějiny nám jasně ukazují, že toto stano
visko bylo vskutku jen východištěm; věci byl
silnější, nez vůle Husova a jako plavec nemůže
se v proudu zastaviti, nýbrž musí doplouti a
na břeh sebe vzdálenější, nemá-li býti vlnam
pohloen — zrovna tak vidíme Husa postupovat
melu od mety, až v Kostnici sám proti všem
vede boj lidstva budoucího s vrstevníky svými.
Byl to boj, jak. svými nejlepšími muží vedl
lidstvo vždy v intervalech věkových — a v každe
Hus
Augustin
Milič
Štítná
Husův
27
article
době končil boj ten smrtí neohroženého průkop
níka, jen po mrtvolách svých předchůdců stou-
pali jejich nástupci k vítězstvím. Bylo jisto, když
hledíme nyní z dálky pěti set let na nejkrásnějš
scénu tohoto zápasu světla s tmou, že český
hrdina v boji padne, musí padnouti — předpo-
vídali mu to všichni pražští přátelé a mistr Hu-
sinecký sám měl zřejmá tušení smrti, když se
vydával na dalckou pouť k zeleným vlnám B -
damu. Ale nebylo potřebí, aby jeho odpůrci slav
ných jmen, jako Gerson, d'Ailly, Didaeus aj
poskvrnili svou pověst křivdami a nepravdami
od protizákonného porušení glejtu až do faleš
ných svědků a křivých svědectví. Nebylo po
třeba, aby mučennická smrt Husova stala se ju
stiční vraždou: a přec spravedlivá Nemesis do
přála památce Husevě i toho zadostučinění,ž
v chrámě i na hranici mohl svým soudcům vmet
nouti ve rdící se tváře pravdivé slovo o odsou
zení nevinného.
Mnohému z dnešních ctilelů Husových by
bylo milejší, kdyby byl býval Hus skutečně tíi
kacířem, za jakého jej prohlásila sentence kon
cilu. Kdyby byl býval v tom diametralním roz
poru s církví, jako na př. Giordar o Bruno, který
uaplněn téměř moderními myšlenkami, postavi
se hrdě proti nauce církve, pohrdl svými soude
a pronesl k nim ona mohutná slova: „sna
s větším strachem pronášíte nade mnou roz-
sudek, nežli já jej přijímám.“ Podobné hrde
sebevědomi a pohrdání soudci měl přítel a sou-
trpitel Husův, Jerouym. Ale nie z toho nena-
lezneme u Husa. V tom právě spočívá tragik
dějin, že Hus položil život za věc, kterou i jeho
soudeové pokládali za pravou — a u
pražská docela správně vyhlásila
svatého:
A Nemesis dějin, která velikému mučenníkt
dopřála smrti, po jaké dlouho t dopřála
i jeho národu, aby velikou a světlou památku
svého národního světce mohl důstojně oslavit.
Hu
Gerson
Ailly
Didaeus
Husův
Hus
Giordar
Bruna
Jerouy
28
article
Není osud tak přízniv každému národu. Polác
před několika lety musili odhalení pomníku Mi-
ckiewieczova na paměť stých narozenin svého
největšího věštce slaviti ve Varšavě mlčky, vsl
zách a ve čivercích ruských bodáků; waribursk
slavnost Němců r. 1817 skončila jen tužšim se
vřením pout; národ náš však přistupuje k veli
kým půltisíciletým památkám svého nejlepšíh
syna v plném květu svého rozvoje, s jasným po-
hledem v budoucnost a pevnou vírou ve vlastn
Za dvě leta slavíme pětsetletou památku
prvého Husova vystoupení v čele veškerého ná-
roda — tehdy arci zvláště národa českého na
universitě, 18. ledna 1409 Hus s radostí uvítal
jako ostatní slavný dekret kutnohorský a v říjnu
téhož roku vystupuje jako první rektor očeštělé
university v čele celého svého národa. Obě ty
slavné události oslaví národ asi vztyčením po-
mníku na Staroměstském náměstí, k němuž
před dvaceti lety nerozvážná slova mladéh
šlechtice na sněmu království dala první podnět
Doba dvou let, která nás od chvíle té ještě dělí
jesť snad dostatečná, aby úsilí dvaceti let dů
stojně dokonala
Osm let dělí nás ještě od pětsetletého vý
ročí tragické smrti Husovy. Smrt Husova byl
jen důstojný závěr velikého jeho života. Dávno
oněměla výmluvná ústa betlemského kazatele
ale díla jeho mluví k nám podnes. Dílo jeho
slech a srdeích národa zničila katastrof
bělohorsků; ale díla jeho literárního zničiti ne
dovedla. JJako o každém velikém muži, možno
i o Husovi právem říci: jeho díla jsou jeho ži-
vot. Ano, díla jeho duše přetrvala dílo jeho ži-
vota, ona znovu mohou působiti v mysli a srdee
jako před paltisíciletím. Vydání jeho životního
dila bylo by zajisté nejlepším oslavením jeho
mučennické smrti: ač násilí a křivda udusily
hlas velikého Čecha, v 500. den jeho úmrtí před.
ložil by jeho národ vzdelanému lidstvu souboi
Němec
Husův
Hus
Čecho
Varšava
staroměstský náměstí
29
article
sílu.
veškerého jeho literárního tvoření. Akademie če-
ská k 500. výroči Husova universitního děkan-
ství zvolila zvláštní komisi pro vydávání Pra-
menů bnutí náboženského ve XIV. a XV. sto-
letí, v níž kromě tří menších spisků vyšly dosud
dva veliké spisy Husovy latinské: největší dílo
jeho latinské, přednášky universitní o Petrovi
Lombardovi z r. 1407—1409, a nejstarší jeho
dílo kazatelské, kázaní sváteční z r. 1403. Dvě
tato veliká díla latinská znamenají ovšem značný
zlomek literárního působení Husova, ale přece
jen zlomek. A kdyby se brala publikační
činnost Akademie touž měrou a týmž tempem,
jako dosud, kdy ve čtyřech- letech vydala dva
větší spisy Husovy, bude r. 1915 souborné vy-
dání obsahovati celkem 6 svazků — sotva pě-
tinu Husova působení literárního.
Obojí oslava, pomník kovový r. 1409 ve
středu země a soubor spisů péčí prvého véde-
ckého ústavu národa r. 1415, může tedy snadno
během doby zbývající býti uskutečněna — ale
k obojímu úkolu třeba zajisté ještě většího na-
pjetí sil. Snad by k tomu přispělo zřízení pev-
ného centra pro přátele Husovy a jeho snah
v nejširším slova smyslu, ať by se již jmeno-
valo Husovo museum nebo Husova společnost
či jinak. Členové této instituce jistě by nepou-
štěli, kromě jiných prací, obojího tohoto úkolu
se zřetele. —
Letošní 6. červenec nachází velikou ideu
Husovu opět na postupu; ve jménu Husově vidí
celý národ všechen svůj budoucí sen samostat-
rého státu, rovnosti občanské a socialní sprave-
dlnosti. Jak Hus kdysi stál za svobodu a spra-
vedlnost svého národa, stojíme i my všichni z
ním; a jest si jen přáti, aby i ty některé vrstvy
národa, které nejdou v jednom šiku se společ-
ností ostatní, nezapomínaly při oslavě Husové
slavného jeho napomenutí z Kostníce, abychom
„pravdy každému přáli“
V. Flajšhans.
Husův
Petro Lombardo
Hus
V Flajšhans
akademie če