ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 4 862500b0-7677-11dc-86a8-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 4
Chunky — 31 celkem · entity: person 639, place 140, org 25, work 19
1 masthead
Strana 4
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
5. července 1907. Číslo 183
4 article
kdyby se rozhodně a bezohledně nezasadili o vý- hradnost německého jednacího jazyka v parla- mentě. Povinností všech poslanců německých jest, podporovati snahy německých poslanců z království českého po této stránce. Proti ná- mitce, že by němečtí poslanci z alpských zemí ve zvláštním postupu německých poslanců ze zemí sudetských, zejména německých poslanců z království českého spatřovati mohli nějaký ústrk, bylo řečeno, že ovšem každá taková parla- mentní akce podniknouti se může toliko ve srozumění s ostatními německo-národními po- slanci. V nynější chvíli však ujali se němečtí po- slanci z Čech iniciativy proto, že jedná se zatím jen o protokolování neněmeckých řečí, a poslan- ci němečtí z Čech mají možnost odvety ve sně- mě království českého, o které rozhodovati mo- hou němečtí poslanci z Čech, kteří jsou zároveř členy českého sněmu. Jednomyslně projeven názor, že eventuáln akce Čechů ve veřejné schůzi parlamentní zod- pověděna bude příslušnou protiakci německou Ve smyslu výkladů těch stala se usnesení, jež prohlášena důvěrnými Hrozba německou obstrukcí na sněmě králov ství českého.
Čo Čecho Čechy
5 article
Z Vídně, 4. července. „Všeněmecká kore spondence“ oznamuje: „Němečtí poslanci z kra- lovství českého pronášejí vždy hlasitěji soud — bylo to také napověděno v dnešní poradě poslan ců těch — že příští zasedání sněmu královstv českého zaujmou svojí obsrukcí, kdyby Čechové „obtěžovali“ nadále poslaneckou sněmovnu svý mi požadavky, jež se týkají užívání jazyka če ského při jednání vídeňského parlamentu. Sjezd vysokoškolských profesorů. Z Vídně, 4. července. Dle zprávy »N. Fr Pr.« svolán byl zvláštním komitétem vysoko- školských profesorů z Rakouska i Německa ke dní 8. záři t. r. do Solnohradu sjezd něme- ckých profesorů vysokých škol. Na sjezd došlo již na 900 přihlášek profesorů universit i tech- nik z říše rakouské i německé. Z Německaje přihlášek více nežli z Rakouska, z universit pak více nežli z technik. V přípravném komi- tétu zasedají rektor vídeňské university prof. dr Meyer Lübke, prof. Lajo Brentano z Mnichova, dr. L. M. Hartmann z Vídně, prof. Werne Sombart z Berlína, prof. ryt. Wettstein z Vídně s prof. Theobald Ziegler ze Štrasburku. Zasedání říšského sněmu uherského. Z Pešti, 4. července. Všeobecný jest soud, že poslanecká sněmovna do pozejtřka skončí své práce, načež bude zasedání ihned skončeno. Nové zasedání má počíti v pondělí, načež se sněmovna ihned odročí.
Čecho profesor Meyer Lübke Brentano doktor L M Hartmann Werne Sombart Ziegler Vídeň Rakousko Německo Solnohrad Mnichov Berlín Štrasburk Pešť poslanecký sněmovna
6 article
Hnutí chorvatského a srbského studenistva prol nové vládě chorvatské. Ze Št. Hradce, 4. července. Dnes se zde konala společná schůze srbských a chorvat- ských studentů, navštívená asi 200 osobami, na které jednáno bylo o událostech chorvatských. Všichni řečníci prudce napadali bána a chorvat- skou vládu a žádali chorvatské poslance, aby setrvali v boji proti maďaronství. Chorvatským poslaneůr zaslán byl telegram, ve kterén. se žádají za vytrvání v boji na obranu národní ct a existence. Depeše končí protestem proti bá- novi, který svým jednáním zprofanoval hodnost bánského úřadu a provolává se mu: „Pryč 3 ha- nebníkem!“
Hradec ha
7 article
Zbytečné horšení se. M. Z Kolína n. R., 4. července. (Pův. tel »N. L.«) Berlinská depeše »Köln. Ztgu.« brojí proti pokusům svésti na německé našeptáván opětné nesnáze mezi Amerikou a Japonskem nynější ruskou politiku. Německo ne- plete se prý do cizích záležitostí. List doráží na polské noviny, jež dovozovaly, že nová ruská politika je tuze ochotna k pruským zá- jmům, než aby německá diplomacie neměle v ní prsty, vyzývá je, aby vytasily se s dů- kazy, nebo jejich vývody budou považovat se za zlomyslné povídačky. Ze Srbsk. Sp. Z Bělehradu, 4. července. Pův. tlgr. „N. L Mladoradikálové pokračovali dnes ve skupštině vo- sobním boji a intrikách proti Pašiči. Býv. mlado- radikální ministr, advokát Pečič, začal mluvit Pašičově choti, ženě vůbec ctěné a způsobil bouř nevole. Předseda nedal mu více mluviti. Z Bělehradu, 4. července. (K. k.) V skupštině v dalším rokování o Stojanovičově dotazu po kon- fliktu Pašiče s Vujičem navrhl mladoradiká Pečič odůvodněný jednací pořad, kterým odsuzuje skupstina co nejostřeji Pašičův pokuš, vstoupiti ve spojení s Rakousko-Uherskem, aby byl způsoben nád srbské vlády. Nacionalista Velikovič prohlásil, ee konflikt nesmí býti dtutlán, nýbrž veřejně projednán (Soublas a potlesk v levo.) Mladoradikál Joksi mo- vič pravil, že, kdyby Pašič se byl veřejně nokusi jíti k hr. Goluchowskému, nemohl by nikdy býti tal těžce obžalován, jako vzhledem k tomu, že tento po- kus učiněn byl potají. Staroradikál Stojan Protič pravil, že, nepo- dal-li Stojanovič návrhu na zdůvodněný jednací po- řad, rovná se to odvolání dolazu. Proteslní výkřiky.
Köln N L Mladoradikálová Pašič Pečič Pašičův Stojanovičův Vujič Velikovič Goluchowský Protič Stojanovič Kolín Amerika Japonsko Německo Srbsko Bělehrad Rakousko Uhersko Mladoradikál Joksi
8 article
Dokud ebudou podány důkazy, nelze učiniti roz- hodnutí. Kdyby se jednaio o osobní povahové oprazy mohl by řečník také uvěsti několik případů. Tai vyjádřil se Stojanovič o aféře posl. Pečiče, lýkající se j.stého statku, že je to morálkou advokátů; vřes to přija! Stojanovič Pečiče jako ministra do kablnetu Pres to, že dva králové všemi prostředky pojoval proti Pašiči, národ ho prece poslouchá. (Iluk.) Posl Prodanovič volá: Ano, ale pouze nemyslíe množství. (Hlučný odpor v pravo. Posl. Pečič má slovo v osobní záležitosti. Posl Protič opouští sál a Pečič volá za ním: Urážíte a pak utíkáte. Styďte se. (Pollesk v levo.) Na to do- kazuje Pečič, že Protičem zmíněná aféra statkářská byla procesem, v němž zastupoval stranu protivnou právě tak jako na př. dnet v záležitosti směnečno jako právní zástupce svého klienta vyzval m.-p. Pa- šiče k zaplacení 10.000 dinarů. Tento postup vyplývá z povahy jeho povolání jako advokáta; proto jest to dovoleno. Nedovolene však je, aby Pašič jako ministr svou ženou od vlády dal vyprožovati koncese. (Hluk v pravo.) Předseda napomíná řečníka, aby nikoho neurážel (Výkřiky odporu v levo. Hluk se stále vzmáhá.) Pečič (pokračuje povýšeným hlasem): Nen dovoleno, aby někdo jako profesor padělal vysvěd- čení a pak se stal ministrem, (Hluk vzmohl se tak, že předseda jest nucen schůzi o 5. hod. přerušiti.) Finanční ministr Paču odebral se odpoledne do Vídně, za vyjednáváním obehodní smlouvy Ve večerní schůzi byl stanoven po čilé debat jednací pořad zejtřejší. M.-předseda Jovanovičs vyhradil navrhnouti vyloučení posl. Pečiče, čím schůze skončena.
Stojanovič Pašič Posl Prodanovič Posl Posl Protič Protič Pač Jovanovičs Vídeň Nen Pečič
9 article Z uherského říšského sněmu.
Z uherského říšského sněmu. Maďarská vláda provedla svoji: říšský sněm odhlasoval jí úskok Košutův s předlohou o služební pragmatice úřadníků a zřízenců stál- ních drah uherských. Co maďarská vláda ne- troufala si přes odpor Chorvatů dostati od uber- ského parlamentu jako zákon, provede na zá- kladě zmocňovacího zákona postupem nařizo- vacím. Chorvatští poslanci, znásilněni porušením zákona vyrovnacího, odešli s protestemze sněmu peštského. Zápas maďarsko-chorvatský postupuje tak do nového dějství. Zde referát o smutně památné schůzi. Z Pešti, 4. července. (K. k.) Říšský sněm pokračuje v podrobném rokován o osnově zákona o služební pragmatice železničních zřízenců. Při § 1. vzdávají se chorvatští poslane- Modručan a Popovič doslovu. Pak předčítá posl. Supilo toto chorvatsky psané prohlášení: „Předloženou osnovou služební pragmatice železničních zřízenců žádal vláda na společném říšském sněmu, aby se zřetelem k úřadní řeči překročil svou pravomoca porušil tak ústávní základní zákon, to- tiž vyrovnání, a tím nejen ústavu společ- nou, nýbrž i ústavu králevství uherské- ho. Proto soudili jsme, že jakožto vyslaní zástupi království chotvatského, i jako členové společnosti říšského sněmu máme svatou povinnost, použití všech prostředků, jež poskytuje nám ústava a sněmovní řád, abychom zmařili úmysl vlády a zabránili této nezákonnosti, která těžce postihuje naš vlast, avšak může se také osudnou stát Uhrám. K této naší zákonné, čistě parlamentní akci dostalo se ám jak od většiny říšského sněmu. tak i od samého předsednictva odpovědi tím, že jsme byli zbaveni svobody akce v ka- ždém směru, a že nám odňato bylo slovo, i když k tomu nebylo nejmenšího oprávněného podnětu..
Košutův Chorvat Modručan Popovič Pešť Uhry
10 article
Předseda přerušuje řečníka, volá ho k po- řádku za tento výrok a prohlašuje, že mu odejme slovo, bude-li pokračovati dále tímto způsobem. (Z levice pokřikuje se na Supila: To je nestydatostl) Posl. Supilo (pokračuje): .vláda pak l - konce odpověděla tím, že návrhem ministra obchodu byl inscenován parlamentní obrat, který prostě čin přítrž jakékoli zákonodárné činnosti toholo fišského sněmu. K § 1., který má býti jediným článkem této osnovy, byla připojena všechna ustanovení § 5. Tím bylo říšskému sněmu vnuceno, aby rozhodoval o nejdalekosáhlejších ustanoveních, jimiž porušo- ván je základní zákon chvorvatského vyrovnání, aniž by o nich byla speciální debata provedena, ba ani započata. Tento návrh příčt se nejprimitivnějším požadavkům ústavnosti, poněvadž se jím žádá, aby bylo způ- sobem nařizovacím upraveno něco, co dle předchá- zejícího návrhu vlády samé mělo býti upraveno zákonem. Tím bude znemožněn každý další náš boj v tomto říšském sněmu proti nezákonnosti. Ne- chceme a nemůžeme také další svou úča stí v tomto říšském sněmu schvalovali postup, jímž se sněmovní řád ignoruje, parla- mentarismus směšňuje a ústavnost činí po- chybnou. Proto nezbývá nám, jakožlo vyslaným zástupcům chorvatského zemského sněmu nic ji- ného, než v případě že bude schválen návrh pana ministra obchodu, podati zprávu o tom, jakož i o celém našem stanovisku svému mandátu, chor- vatskému zemskému sněmu a učiniti na jeho usnesení závislým další vykoná- vání svých mandátů a další svůj po- stup.
Posl Supit
11 article
Chorvatští poslanci opouštějí potem za potup- ného volání levice sněmovní siň Povstává pak mínistr obchodu Košut a pro- hlašuje, že oavolává část svého návrhuo škrtnutí §§ 2.—58. (Velké pohnutí. Pochvala a pollesk na levici) Polom schvaluje se § 1. ve vnění navrženém ministrem obchodu. Hlasování o protinávrzích chor- vatských poslanců k § 17. odpadá. Opčtně povstává ministr obchodu Ko š ut a prohlašuje, že odvolává §§ 2.—58. Tím jest tedy předloha ve druhém čte- ní vyřízena. Třetí čtení jehoto zákona, jakož i zákona o úpravě platů zřízenců železničníchj dáno na jednací pořad příšti schůze. Sněmovna projednává pak předlohu o úprav platů úřadnictva sněmovního Při článku, jednajícím o skládání přísahy, na vrhuje posl. Rakovszky dodatek, aby úřadníci nepřísahali jenom na ústavu, nýbrž slibovani také věrnost králi. Posl. Olay (ze strany neodvislosti) vyslovuje se proti tomuto návrhu, poněvadž sněmovna jes svrchovanou. V debatě, v níž ministří hr. Andrássy a Ko šut doporučili návrh Rakovszkého, pravil posl. Ar pad Szentivanyi (ze štrány neodvislosti), že návrh jest zbytečným a hyperioyálním. Tento výrol odmítl zase posl. Rakovszky. Posl. Zakarias (ze strany neodvislosti) navr huje dodatek, dle něhož má zníti „korunovaný král“ Na konec přijat byl článek i s dodatkem, na- vrženým posl. Rakovszkym. Proti hlasovala jenon část strany neodvislosti. — Ostatní paragrafy před- lohy přijímají se bez větší debaty.
Košut Posl Andrássy ko Rakovszký Olay Szentivanyi Zakarias
12 article
Při rokování o zprávě kvotové deputa- ce podává zpravodaj Földes opšírný výklad téte otázky a praví, že s uherské strany byla vždycky projevována veliká povolnost. Dohoda však nemohln býti uskutečněna, protože Uhry nemohly přistoupit na slanovení kvoty na základě počtu obyvatelstva Tyto třenice přestanou toprve tehdy, když národo- hospodářsků samostatnest Uher bud úplně zabezpečena. Tím arciť budou obyvatel- stvu uloženy větší oběti. Ale tyto oběti bu- dou jinak nahraženy. V dnešní tisnivé situaci do poručuje referent, aby postup kvotové deputace by vzat na vědomi. Zpráva byla na to jednomyslně schválena. Rovněž schválena byla předloha zá- kona o investicích ve slátních železárnách bez debaty a schůze skončena. Příští bude zejtra. Z Pešli, 4. července. (K. k. ub.) Imunitn výbor projednával dnes případ posl. Tuškana Posl. Tuškan prohlásil, že neměl nejmenšího úmyslu uraziti sněmovnu, nebo předsednictvo. Výbor pro- hlásil na to, že pokládá záležilost za vyřízenu další šetření za zbytečné; ale ať prý Tuškan opa- kuje své prohlášení ve sněmovně. Protože však chor vatští poslanci více se nezúčastní sněmovního jed- nání, ať zašle posl Tuškan předsedovi šl. Justhovi list, v němž vysvětlí situaci. Z Pešli, 4. července. Vzbudilo pozornost, že pi dnešním jistě dalekosáblém jednání říšského sněmu uherského nebyl přítomen ministerský předseda dr. Wekerle. Nebyl vůbec v Pešti, nýbrž meškal ve Slol- ném Bělehradě, kde se svými bývalými spoluřáky oslavoval 40. výročí své i jejich maturitní zkoušky
Uher Tuškan Posl Justh doktor Wekerle Pešť Slol Bělehrad
13 article Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře. Chorvatský sněm svolán. Z Pešti, 4. července. (K. k.) Předseda dr Medakovič svolal zemský sněm chorvatský do Záhřeba na čtvrtek 11. t. m. Demonstrace v Záhřebě. Ze Záhřeba, 4. července. (K. k. uh.) Dnes večer došlo těž k demonstracím, které však nenabyly větších rozměrů. O 6. hod. več. shro- máždili se univ. studenti na univ. náměstía táhli Ilicou k býv. bytu bána Rakodezaye, kde provolávali potupné výkři ky a pískali. Odtud táhly zástupy na náměsti Jelačičovo, kde před Jelačičovým pomní kem zazpívaly s obnaženými hla- vami národní hymnu. Na zpáteční cestě provolávali studenti, k nimž připojilo se mnoho měšťanů a dělníků: »Sláva národní mu bánu Jelačičovi!« Na to vrátili se de- monstranti, křičíce a pískajíce, Ilicou na univ. náměstí, kde jistý student pronesl k nim řeč a žádal je za klidný rozehod, aby de- monstrace neskončily výtržnostmi. Okam ži tě nastal úplný klid. Škoda, způsobená předvčerejšími demonstra- cemi na budově ředitelství uherských státníeh drah a uherské školy, činí 1620 K. Bylo roz bito asi 300 oken.
Medakovič Jelačičův Sláva Jelačič monstranti Pešť Záhřeb Rakodezay
14 article
Z italské sněmovny. Z Říma, 4. července. (K. k.) Po zahájení sněmovní schůze předseda Marcora mě proslov na paměť Garibalda, jejž všichni přítomní vyslechli stojíce. Řeč byla často přerušována pochvalou a její závěrek přijat hlučným souhlasem. Ozvalo se volání: Sláva Garibaldovi! M.-p. Giolitti děkoval Marcorovi za skvělou apotheosu Garibaldovu a žádal sně- movnu, aby na znamení vděčnosti schválila ihned předlohu ve prospěch vysloužilců v ná- rodních bojích. Předloha přijata 250 proti 6 hlasům schůze ukončena na znamení úcty ke Garibal dovi provoláváním »hurá« Garibaldově památce
Garibald Sláva Garibald Giolitti Marcor Garibaldův Řím
15 article
Poměry v Indii. Z Londýna, 4. července. (K. k.) Zpravoda, »Reuterovy kanceláře« oznamuje z Kalku ty ze včerejška: Na základé tří cest, jež v po- slední době podnikl jsem v bengálských obvo- dech, kde propukla největší nespokojenost, mohu zjistiti, že Evropané v ostatních částech Indie také naši rodáci ve vlasti sotva si uvědomi vážnost situace. Nespokojenost rozšířila se z advokátních kruhů a obchodního pomocnictva do kruhů statkářských, selských a kuhův. Roz- mlouval jsem — praví zpravodaj dále — smnoha Evropany úřadníky i soukromými úřadniky. Všichni byli svorni v názoru, že ne- spokojenost je výsledkem pobu- řování, jež prováděno je dle urč- tého plánu a řízeno z Kalkuty. První zákonitý národní svátek Garibaldův. Z Říma, 4 července. (K. k) Dnešní ste výročí narozenin Garibaldových bylo jako záko- nitý národní svátek oslaveno v celé Italii. Všude byly uspořádány vlastenecké slavnosti, vydánu nadšená provolání a pomníky národního hrdiny ověnčeny. V Římě jsou budovy okrášleny pra- pory. Na ulicích je slavnostní ruch. Městem procházejí hudební kapely za zvuků národních písní. Obchody jsou zavřeny. Parlamentní výbor uspořádal dopoledne na Kapitolu pamětní slav- nost, jíž zúčastnili se král, ministři, četní se- nátoři, poslanci a přední osobnosti římské. Ga- ribaldián Abba, jeden z účastníků »výpravy ti- síce«, měl pamětní proslov, jenž vyslechnuo s velkou pochvalou.
Evropan Garibaldův Indie Londýn Kalkuta Řím Kapitol Reuterův Abba
16 article
Haagská konference. Z Haagu, 4. července. (K. k.) Dnes sekel se 1. odbor II. komise, který se má zabývati zlepšením ustanovení o zákonech a obyčejích pro pozemní válku, která jsou obsažena v smiouvě z roku 1899. Četní delegáti podali návrhy. Dva návrhy vojenského delegáta rakousko-uherského generál- majora svob. pána Giesla stanoví, že v zabra- ném území mimo čest a právo rodiny má byt respektována také zásada nedotknutelnosti sou- kromého majetku a dále, že do různých doprav- ních prostředků, které se mají vrátiti, nebo z něž třeba dáti náhradu, počitati se mají také nové technické vynálezy, automobily std. Ko- nečně byl prvním španělským delegátem podán návrh, že důstojníků ve válce zajatých nesmí býti používáno za dělníky. Vojenský delegat Rakousko Uherska Giesel byl zvolen zpravodajem užšího výboru. Ve schůzi 2. odboru I. komise (před. Bourgeois) projednávány německé a anglické návrhy na zřízení mezinárodního odvolacího ko- řistného soudu. Německý delegát Marschal dovozoval, že nyní má rozhodovati soud každé válčfcí země, jež ukořistila nepřítelův majetek. o platnosti této kořisti. Stát je tedy soudcem ve vlastní věci. Jedná se o to, aby chráněny byly jednak zájmy soukromých osob, jednak aby vyhnulo se třenicím z podezření pro stra- nictví. Německý návrh chce, aby odvolání do- voleno bylo přímo soukromým zúčastněným oso- bám, což uspoři odvolání státům; toto odvo- lání by jinak způsobilo obtíže, kdyby se vzalo útočiště k mezinárodnímu soudu.
Bourgeois Marschal Haag ko Rakousko Uhersko
17 article
Návrhem přiznává se občanům válčících neutrálních mocí totéž odvolací právo, nebo válka se nevede proti občanům, nýbrž proti stářům. Německý návrh stanoví odvolání zI rozsudku, což zjednodušilo by a zkrátilo řízení vyhnulo by se urážkám citlivosti. Německý návrh žádá, by přidáni byli mezinárodnímu ko- řistnému soudu dva admirálové, jmenovaní vál- čícími státy. Řečník doufá, že bude lze pře konati obtíže Na to počalo rokování o dotaznících jež podány byly Fryem (Anglie), Kriegem (Né mecko) a Renaultem (Francie). Fry chce, aby soud utvořen byl ze soudeů kteří jsou takřka bez národnosti a přeje si, by nyní rokováno bylo o zásadě zřízení soudu vše- obecně a později v podrobnostech. Bourgeois podal přehled situace az rokování navrhl, aby bylo volně rokováno bez hlasování a teprve později rozhodnuto o osno- vách. Na to končí výměna názorů, má-li státči poškozené soukromé osoby býti reklamujíeí stranou. Přecházi se k čl. 4. dotazníku, kdy má mezinárodní soud zahájiti svou činnost. Nepokoje v jižní Francii. Z Paříže, 4. července. (K. k.) Starostové z okoli Montpellieru svolali na příští neděli ve- likou schůzi starostů a obecních rad s progra- mem: Jaká opatření jsou nutna, aby byl n jihu Francie opět zjednán mír? Cesty ministra Tafta. Z Washingtonu, 4. července. (»Tribune«. Ministr vojenství Taft hodlá příštího podzimu navštíviti Filipiny a pak odcestovati přes Sibiř do Evropy na návštěvu hlavních měst.
Fry Krieg Bourgeois Taft Anglie Francie Paříž Montpellier Washington Filipíny Sibiř Evropa Renault
18 article Telegrafické zprávy hospodářské.
Telegrafické zprávy hospodářské. Stav osení v Uhrách. Z Pešti, 4. července. (K. k.) Dle výkazu min orby odhaduje se koncem června výnos: pšenice 33.12 (31.75), žita 10.31 (1.14), ječmene 12.81 (12.68) ovsa 11.27 (11.49) mil. q. (Číslice, uvedené v závor kách, značí stav ze dne 15. června letošního roku. Mnoho zpráv stěžuje si na krupobití, k čemuž při pojily se obilní rez a sněť. Místy způsobil škody také bmyz. Horko posledních dnů způsobilo, že v ně- kterých stolicích obilí nevyzrálo. Zprávy zeměděl- ských zpravodajů konstatují všeobecně při ranné pšenici, žitu a ječmenu zlepšení, kdežto oves ná- sledkem objevení se bmyzu částečně se zhoršil. Jak okopaniny na př. kukuřice a bramborv, tak také ča- stečně řepa jsou uspokojivy, palřebují však naléhavě dešťů. Konopí a len jsou upokojivy, rovněž chmel a tabák. Picniny skýtají průměrně v celé zemřdobrý prostřední výnos. Pastviny a louky potřebují nalehave dešťů. Vinná réva vzrůstá následkem objevení se vinné mšice slabě, místy docela se zhoršila. Tam. kde neobjevila se mšice, jsou vyhlídky př znivé. Ovocné stromy dávají uspokojivý výnos. V předběžném odhadu stanoví se pro kal. jitro pšenice průměrem 597, žito 5 65, oves 5.88, ječme 6.61 q. U všech druhů obilí odpočítávají se na vy- orání, škody způsobené mrazem a hmyzem váe- obecně 10.80%, čímž zmenšuje se výnos pšenice n 33 10, žita na 10.30, ječmene na 1281, a ovsa n 10.68 mil. q. Cukrovka trpí suchem.
Uhry Pešť Horka
19 article
Cassa di Sconto. Z Loudýna, 4. července. (K. k.) K provedeníli- kvidace Cassa di Sconto utvořil se zde mezinárodní syndikál, v jehož čele stují sir Cassel. Syndikál ustavil se, když experti, delegovaní bankami, pro- zkoumali stav pokladny a při tom bylo konstatováno. že budou nejen kryta všechna pasiva, nýbrž zbude i pro akcionáře značná kvola. st. Z Pešti, 4. července. Zvl. e egr. »Nár Listů«) Na trhu prodalo se 70.000 metr. cenlů, dopoledne o 49, odpoledne o 60 haléřů dráže. Platila za 50 kilogr.: psenice tisská 80 k K 11.—, 79 kg K 10 80, 77.5 kg K 10 55. solnocká 75.5 kg K 10 35, stolno-belehradská 78 kg K 10.35, pešťska 79 kg K 10 65, 78.6 K 1045, adská 75 kg K 10.30, minesontská 79.5 kg K 10 85, báčská 76 kg K 10.30. Od poledne koupil pešťský mlýn 20 000 q sarvaské a mezöturské pšenice 79.8 kg K 11 374. žito (+ 20 haléřů) K 8.05 až 8.15, ječme (+ 5 halérů) K 6.75 až 7.20, oves K 7.70 až 8 10, kukuřice K 5..80 až 5.85. Terminový obchod celkem vze- stupný na vyšší vládní výkaz ochabnul, nyní dobrý, protože výkaz neobsahuje číslici škod způsobených vedrem. K večeru znamenala: pšeníce na říjen 1907 K 10 78: žito na říjen K 8.52; o vl es na říjen K 7 68; kukurice na červenee K 5 82, na kváten 1908 K 6.08, řepka na srpen K 16 90. Plodinový trh byl beze změny. Parno. Z Liverpoolu, 4. července. (K. k.) 4 hod. 10 m. Obrat 7000 oků. — Dodávky na červenec 6.90. na červenec-srpen 6.89, na srpen září 6.79, na zář- říjen 6.71, na říjen listopad 6.63, na listopad pro- sinec 6.50, na prosinec leden 6.57, na leden- únon 6.56, na únorbřezen 6.56, na březen-duben 6.57. na duben květen 6.58, na květen-červen 6.59. — Smýšlení sotva stálé. Z N. Yorku, 4. července. (K. k.) Americké bavl nové bursy byly dnes zavřeny, protože je svátek svobody.
Cassa Cassel Platil Pešť K 5 82 Liverpool kg
20 article Z úřadních zpráv.
Z úřadních zpráv. Věstník osobna.
21 article
Osobuí změny v úřadnictvu c.k rakonských státních drah u statních železničních ředitelstev a želez. stavebních správ. Ve statu I. Do vyšších tříd služebních postou- pili: do VI. (od 4800 K) tit. inspektor dr. Jaroslav Kreuziger v Plzni; — do VII. (od 3600 K) revidení L. Machain v Plzni; — do VIIL. (od 2800 K) konci- pistě Jarosl. Getsler v Praze, dr. Rob. Krása a dr. Jan Řiha v Plzni; — do IX. (od 2200 K) koncipista dr. Jan Pospíšil v Praze. Ve statu II. Do vyšších tříd služebních postou- pili: do VI. stavební nadkomisarové Václav Maschek v Praze, Frant. Speychal a Srb Ant. v Plzni, Alb. Fischer v Taboře, Jos. Klugar ve Stříbře ; —- do VII. stavební komisarové Ant. Leník v Podbořanech. Rob. Burian v Plzni a Bílek Ant. v Přibrami, tit. nadkomisar E. Werl v Praze: — do VIII stavebuh adjunkti Ant. Víček ve Strakonicích, Josef Lekner Podmoklech, Jul. Chalupa, Frant. Závodský; — do IX. stavební asistenti Vlad. Weiss v Praze, Jaromi Severa. Do vyššího stupně služného v Jednotlivých tří- dách postoupili: v VI. mspektor Vine. Sotek v Ta- boře na 5200 K; — v VII. na 4000 K stavební nad- komisaři Václav Soukup v Rakovníku, Břetislav Rozštlapil v Praze, Karel Čížek v Písku, Vaclav Velkoborský v Plzni, Miloslav Hron v Domažlicíchi — v VIII. na 300U K staveb. komisarové František Šubrt, dr. techn. Vlad. Šrámek; — v IX. na 2600 K geometři 2 tř. Jarosl. Městecký. Ferd. Volf, na 2400 K staveb. adjunkt N. Javůrek. Ve statu III. Do vyšších třtd služného postou- pili: do VI. přednostové topíren: tit. inspektor Ant. Knorr v Nusiích, strojní nadkomisarové Boh. Zubanik v Č. Budějovicích, Bedřich Zamaza! v Klatovech.
doktor Kreuziger L Machain Rob Krása Řiha Pospíšil Maschek František Speychal Srb Antonín Fischer Jos Bílek E Werl Vlad Weiss Severa Soukup Rozštlapil Čížek Hron Šubrt technický Šrámek Městecký Volf N Javůrek Knorr Zamaza Plzeň Viil Praha Tabora Podbořany Přibry Strakonice Rakovník Písek Domažlicíchi Nusie Č . Budějovice Klatovy Josef Lekner Podmokly Jula
22 article
Vaclav Stětka v Lounech; — do VII. revidenti Ant Ambrož v Nuslích, Frant. Lipert v Plzni, strojní komisarové J. Robitschek v Klatovecb, Ad. Fisch v Žatci a Vojl. Kotik v Táboře (náměstek přednosty topírny): — do VIII. adjunkti Václav Svatoňský Vinc. Jakubů a Karel Runt v Praze, strojní adjunkt Viktor Čermák v Nuslích a Bohuslav Masak v Plznii do IX. asistenti Alex. Volkar v Praze a Kar. Lieb- scher v Karlových Varech, strojní asistenti Jindřich Riegel a Jarosl. Polák v Lounech, Otak. Jankův Plzni a Kam. Vaněk v Nuslich. Do vyššího stupně služného postoupili v jedno- tlivých třídách: v VI. na 5600 K inspektor Josei Richter, přednosta dílen v Plzni; — v VII. na 4400 strojní nadkomisař Kar. Schleyder, přednosta topírny v Rakovníku; na 4000 K strojní nadkomisaři Gust Fausek, přednosta topírny v Chebu a Frant. Gregor náměstek přednosty topírny v Plzni. Ve slatu IV. Titul nadinspektora dostali in- spektoři, přednostové provozu Jos. Jirouschek v Plzni a Guber Alois v Praze. Do vyšších tříd postoupili: do VI. tit. inspektor Em. Axmann v Karl. Varech, nadoficiál přednosta provozu Jan Fruhwürth v Nuslích, vrchní revideno Václav Komárek v Plzni, nadoficiál Jos. Ortmann v Mostu: — do VII. oficiálové Kar. Hofmeister na Smíchově a V. Gratzer v Nuslích, revident Frant Cančura v Plzni, oficiá! J. Beilner v Č. Budějovicích. revident Ant. Křížek v Praze, oficiálové Váci. Hašek v Radotíně (stan. přednosta), Jan Smíšek v Berouně Vavř. Voráček v Praze, Jan Kratochvil v Lounech.
Antonín Ambrož František Lipert J Robitschek Fisch Vojl Kotik Svatoňský Jakubů Runt Čermák Bohuslav Masaka Alex Lieb Riegel Jarosl Polák Jankův Vaněk Josei Richter Schleyder Fausek Gregor Axmann Karl Fruhwürth Komárek Ortmann V Gratzer Cančura J Beilner Antonín Vác Hašek Smíšek Kratochvil Louny Nusle Plzeň Klatovecb Žatec Tábor Praha Plznie Karlová Vary Kama Rakovník Cheb Jos Most Kara Smíchov Č . Budějovice Radotín Beroun Vaclav Stětka Kara Guber Alois Kara
23 article
Jos. Mattausch na Smichově, Kar. Hiivety v Bílině Václav Schulz, Emil Harrer, Fr. Polak a Fr. Kloboui v Praze, Kar. Částka a Ladisl. Řezníček v Plzni Bern. Bohata v Mostu, Váci. Siegt v Chebu, Jan Gott- wald v Jindř. Hradci a Gust. Kuthavý v Řeporách (stan. přednosta), revidenti Jos. Pazdýrek, Ign. Wolí a Jaroslav Pithart v Praze, oficiál Ed. Marvan v Proti- víně; — do VIII. adjunkti Ant. Frána v Pelbřimově. Ant. Šlechta v Noutonicích, Kar. Nebesář v Blovicíeh (oba stan. přednostové), K. Schaffelhofer v Plzni. Ant Herget ve Stříbře-Kladrubech, Rudolf Jelinek v Plané n. Luž. (stan. přednosta), Vojt. Baumruk v Praze, Jos. Häring v Dobřanech, Václ. Caba ve Slaném, Kar. Ryba v Chodově (stan. přednosta) Bohd. Nechvátal v Praze, Fr. Holub v Táboře, Kar Šlechta v Potštýně, Frant. Vambera ve Zbirohu (oba stan. přednostově), Jan Mach, Jan Janda a Richar Salzmann v Plzni; — do IX. asistenti Jos. Trsek ve Slaném, G. Buresch v Berouně, Jan Strnad na Smí- chově. Ant. Vašek v Holoubkově, J. Czerny v Chebu Ed. Mayer v Písku, Milan Červený v Praze, Josel Hanslik v Čerčanech-Pyšelech, Jos. Pilař v Hořo- vicích, Ad. Podhajský v Oseku, Jul. Širek v Lounech. Jos. Hrdlička v Noslich-Vršovicích, Al. Jílek v Žibli. Zdenko Plzák v Nákti-Netolicích, Jul. Šara v Plzni Bohumil Slavík v Přešticích, Jos. Šmrha v Sušici, Fr. Turek ve Veselí. Mezimostí, J. Freund v Nuslích. J. Ludwig a Šim. Steiner na Smíchově, Vojt. Šink a Václav Mráz v Praze, Otak. Blaschke v Obrnicích. J. Steiner v Plzni, Kar. Dolanský v Praze. Do vyššího stupně služného postoupili ve třídě VII. na 4000 K nadoficiálové Frant. Pivce v Prané, Jos. Vobl v Č. Budějovicích, Aug. Philippi ve Veselí- Mezimostí a Ferd. Stumpf v Čerčanech-Pyšelích, tit. inspektor Děp. Lorenz v Liberci, stav. nadkomisa F. Stephanides v Mikulášoviclch.
Smichův Schulz Harrer Polak Řezníček Bohata Vác Gott Pithart Ed Marvan Antonín Frána Nebesář Blovicíeh K Schaffelhofer Herget Jelinek Häring Václ Holub František Vambera Mach Janda Richar Salzmann Trsek G Buresch Strnad Vašek J Czerna Mayer Červená Josel Hanslik Pilař Podhajský Jula Hrdlička Jílek Žibnout Zdenko Plzák Šara Slavík Šmrha Turek J Freund Ludwig Ši Steiner Šink Mráz Blaschke J Steiner Pivec Aug Philippi Stumpf Lorenz F Stephanides Hiiveta v Bílina Francie Praha Plzeň Bern Most Cheb Jindřichův Hradec Jos Prot Noutonice Kara Plzeň Kladruby Luže Dobřany Chodov Tábor Potštýn Zbiroh Beroun Holoubkov Písek Čerčany Pyšely Hořo Osek Louny Noslich Vršovice Alo Náket Netolice Přeštice Sušice Mezimostí Nusle Smíchov Obrnice Č . Budějovice Liberec Mikulášovicl Kara Kara Šlechta Kara Řepory Jos Ada Otak
24 article
Ve statu V. Do vyšších tříd služného postoupili: do V. tit. nadinspestor Ad. Schustek v Plzni; do VII. stroj. komisar Jaroslav Kubesch v Plzni, revi- denti Jos. Beneš a J. Lebenhart v Praze, Jos. Lambl, Fr. Richter a Vojt. Tajek v Plzni; — do VIII. ad- junkti Jos. Vojtíšek, Viktor Lažanský, Fr. Pšenička, Václav Řídký, K. Kubiczek, Jos. Malík, PKar. Zdo- binský, Rud. Froněk, Otak. Vrána, Jan Rubík. Ot. Selig. Jan Hix a Ed. Konečný v Praze, Jos. Holý v Pízni; — do IX asistenti Jaroslav Krejear, Bedř. Kupec, Eman. Zadák, Frant. Macoun, Jos. Schnelka a Ed. Vachek v Praze, Karel Dvořák v Lounech, Jos. Rohm. Jarosl. Pleha a M. Suel v Plzni. Do vyššího stupně služeého ostoupili ve třídě VII.: na 4400 K nadrevident Em. Eyseit v Lounech. na 4000 K nadrevidenti Kar. Fiby v Praze, Alb. Vladisavejevič a Jos. Aust v Plzni. Ve statu VI. Do VIII. třídy postoupil adjunk Rud. Kafka v Praze. Jmenování berních adjunklů. Od finančního ře, dítelství zemského pro král. české jmenováni byl- berními adjunkty: Jos. Moser, Jindř. Novotnýl Jos. Tauber, Heřm. Ullman, Rudolí Keyrsch, Bohumii Pleskač, Karel Sanda, Fr. Řiha, Fr. Flenscher, Fr. Pleskot, Vác av Kubík, Fr. Píč. Jos. Blümel, Jalius Weinert, Aug. Reisenbichler, Otto Richter, Vil. Pírog- ner, Bedř. Büchner, Aug. Schlesinger, Frant. Süss, Rud. Schreyer, Jan Malat, Ad. Štolba, Vojt. Vodička, Fr. Hrnčiř, Jan Závodský, Miloslav Fencl, Al. Vinkler, Karel Huyer, Em. Janda, Josef Muzika, Jos. Blažek. Václav Zelinka, Rud. Richter, Jos. Parkmann, Fr. Sekyra, Jiří Picconi, Em. Mužík, Aug. Plechinger, Bohdan Pixa, Fr. Skorkovský, Rich. Vorel, Fr. Psacný.
Kubesch Beneš J Lebenhart Lambl Richter Vojtíšek Lažanský Pšenička Řídká K Kubiczek Jos Malík PKar Froněk Otak Vrána Rubík Otakar Hix Ed Krejear Bedř Eman František Macoun Vachek Dvořák Rohm M Suel Aust Kafka Tauber Heř Ullman Pleskač Sand Řiha Flenscher Pleskot Vác Kubík Píč Blümel Jalius Weinert Aug Büchner Schlesinger Süss Schreyer Jan Malat Ada Štolba Vodička Hrnčiř Závodský Fencl Al Vinkler Huyer em Janda Muzika Blažek Zelinka Picconi Mužík Pixa Skorkovský Rich Vorel Psacný Plzeň Jos Praha Francie Louny Kara Novotnýl Jos Pírog Jos Moser Jindřichův Jos Rudolit Keyrsch
25 article
Ferd. Freyer, Em. Papeš, Jind. Rada, ZBedř. Maly, Rudolf Šimonek, Rudolf Spilka, Jakub Šmíd, Jan Brinke, Antonín Kamarýt, Ottokar Tokstem, Fran- tišek Porthik, Václav Štěpanek, Emil Löscher, A- fred Martin, Eduard Eííunberger, Václav Kühal, Ladislav Hašek, Josef Čeřovský, Ed. Brehm, Josel Šedivý, Th. Heitzl. Otto Skála, Ant. Kondel. Emil Dörfe der, Josef Schütz, Fr. Bubeníček, Fr. Exner, Josef Ciblář, Frant. Horáček, Karel Klička, Josel Rothmeter, Ant. Plail, Stanislav Svoboda, Fr. Mou- rek, Josef Valášek, Karel Troka, Vilh. Bayer, Čeněk Rataj, Ad. Wollner, Jaroslav Janata, Frant. Martinek, Vlastimil Ninger, Jan Jaroš, Josef Ptáček, Karel Stad- ník, Jaroslav Vadlejch, Frant. Pruner, Rud. Tampier, Fr. Hahnl, Karel Prochazka, Ant. Kubský, Vojlěch Pefek, Fr. Kolovrat, Rich. Rubner, Karel Kočka, Jos. Kriegistein, Václav Slýblík, Karel Navarra, Hugo Ka- rabec, Václav Darandik, Jiří Haasi, Fr. Lukeš, Jiří Nonner, Frant. Hieke, Josef Prerssler, Josef Taschke, Karel Víček, Jul. Steidler, Felix Beran, Václ. Heidler, Fr. Kantorschik, Karel Vysypal, Ant. Pluhař, Josel Voseček, Zdenék Harti, Bohumil Pruška, Jindřich Šlechta, Karel Kraus, Jan Dejmal, Karel Hananer, Ad. Lorenz, Jan Vyhnanovský, Emanuel Trupl, Bo- huslav Koudelka, Augustin Bayer, Rudolf Riedel, Rudolf Hartl, Jan Tupý, Ignác Dvořák, Karei Žantovský, František Kovař, Josef Kutina, Josek Damášek, Ladislav Pospíšil, Lev Lukš, Frant. Cho- déra, Josef Pech, Vaclav Hala, Adolf Pilz, Frant. Čer- nín, Josef Žischka, Jan Goldschald, Jindř. Mikolni, Josef Nálevka, Josef Burgr. Ad. Vranešic, Václav Ča- sta, Frant. Veselý, Karel Neubaver, Rud. Dlabáček, Karel Janda, Rudolí Bělohlávek, Ant. Janoušek, Jos. Deba, Jos. Flala, Jos. Nechvíle, Ant. Jiroušek, Jarosl.
Freyer em Malo Šimonek Spilka Šmíd Brinke Kamarýt Tokst Fran Porthik Štěpanek Löscher Martin Eííunberger Kühal Hašek Čeřovský Ed Brehm Josel Šedivá Th Skála Antonín Kondel Dörfe Schütz Bubeníček Exner Ciblář František Horáček Klička Josel Rothmeter Svoboda Valášek Trok Vilh Bayer Rataj Ada Wollner Janata Martinek Ninger Jaroš Ptáček Stad Vadlejch Pruner Tampier Hahnl Prochazka Kolovrat Rich Rubner Koček Kriegistein Slýblík Navarra Hugo Darandik Haas Lukeš Nonner Hieke Prerssler Taschke Karel víčko Jula Steidler Beran Václ Heidler Kantorschik Karel vysypat Pluhař Josel Voseček Pruška Šlechta Kraus Dejmal Hananer Lorenz Vyhnanovský Trupl Augustin Bayer Riedel Hartl Tupá Dvořák Karei Žantovský Kovař Kutina Josek Damášek Pospíšil Lukš Pech Pilz Žischka Goldschald Jindřichův Mikolni Nálevka Burgr Vranešic Čo Veselá Neubaver Dlabáček Janda Bělohlávek Janoušek Jos Nechvíl Jiroušek Jarosl Francie Francie . Moa Jos Vojlěch Pefek Bohuslav Koudelka Zdenék Hart
26 article
Brey, Ant. Skalický, Jos. Polák, Ant. Váša, Ant. Barta, Jos. Novotný, Josef Langer, Ign. Včeliš, Jos. Vojtě- chovský, Jarosl. Koláček, Stan. Voslař, Václ. Štef, Karel Marek, Jan Kroupa, Vil. Pokorný, Jan Řůžička, Mich. Bartl, Karel Křížek, Ed. Venuš, Edm Höppler, Vil. Eger, Rud. Lubich z Milovan, Václav Mannsfeld, Em. Chyle, Jan Novotný, Ant. Karásek. Jos. Fross, Vend. Šimek, Bohumil Hák, Václ. Kadeřábek, Rom. Toul, Karel Schmidt, Erant. Michitsch, Fr. Kafka, Rud. Hauptmann, Fr. Konečný. Václ. Sýkora, Rom. Charaus, Rud. Konečný, Jindř. Kautský. Rud. Ma- tějka, Frant Sochor, Josef Kolářík, E. Kralik, Em. Čer- vinka, Bedř. Lövy, Em. Lampel, Ad. Stoupa, Emil Bouček, Jindř. Stach, Jos. Čermák, Milan Hirsch, Josef Warm, Jan Keclik, Fr. Prousek, Josef RRemei Hugo Melichar, Alois Bém, Jan Blažek, Jarosl. Nízký, Josef Vítek, Jaroslav Kumštát. Viktor Pražák, Ant. Diviš, Ludvík Stejskal, Frant. Beran, Josef Drábek, Oldřich Pazdera, Jaroslav Švanda, Alois Scnarf, Jan Provazník. Zdeněk Starch, Heřman Cziviš, Frant.
Brea Antonín Skalický Jos Polák Váša Novotná Langer Igny Včeliš Koláček Stan Voslař Václ Štef Karel Marek Kroupa Pokorná Řůžiček Mich Bartl Křížek Ed Venuš Lubich Milovan Václav Mannsfeld em Karásek Vend Šimek Hák Kadeřábek Rom Schmidt Erant Kafka Hauptmann Sýkora Jindřichův Kautská Sochor Kolářík E Kralik Stoupa Bouček Stach Hirsch Warm Keclik Prousek RRemei Hugo Bém Blažek Jarosl Josef Vítek Kumštát Viktor Pražák Diviš Stejskal František Beran Drábek Pazdera Švanda Scnarf Provazník Starch Heřman Cziviš Eger Toul Francie Ma Bart Jos edm Höppler Ada
27 article
Viktora, Karel Kliegl, Josef Skořepa, Josef Knlžek, Josef Ditl, Emil Berger, Em. Havel, Fr. Lapáček, Jiří Votruba, Alois Kirtši, Tomáš Bílek, Fr. Mareš, Josel Sedlak, Josef Rebhan, Václav Satran, Václav Kodeš, Leopold Černý, Jan Sahula, E. Kotala, Jan Doubrava, Blažej Kubíček, Frant. Novák, Adolf Rakušan, Karel Devetter, Al. Volák, Ed. Ruktoris, Jan Tůma, Václav Janský, Frant. Řiha, Lad. Ruml, Ferd. Gafron, Václav Jaká, Josef Hnilica, Jar. Strejn, Art. Dotzaner, Konrád Ullmann, Ant Panbans, Vilém Marx, Rud. Subert Rud. Stürler, Josef Janeš, Zd. Šindelář, Frant. Tuček, Ant. Benda, Josef Šitina, Jan Dekoj, Antonin Jeřábek, Emi! Brandejs, Josef Kašpar, Jar. Šipal, R. Kadečka, Frant. Skočdopole, Rud. Kudera, O. Kingal, Karei Lohr, Frant. Řízek, Jan Berg, Erd. Hani, Vilém Bakei Karel Šejbal, Al. Jandl, Václav Košák, Karel Janoušek, Jar. Šimek, Frant Žák, Frant. Aleš, Václav Rákosník.
Viktor Kliegl Skořepa Knlžek Ditl Berger em Havel Lapáček Votruba Kirtša Bílek František Mareš Josel Sedlak Rebhan Satran Kodeš Černá Sahula E Kotal Doubrava Kubíček Novák Adolf Rakušan Devetter Al Volák Ed Tůma Janský Ruml Ferd Gafron Václav jaký Hnilica Ullmann Panbans Marx Stürler Janeš Zdeněk Tuček Antonín Benda Šitina Dekoj Jeřábek Brandejs Kašpar R Kadečka Skočdopole Kuder Kingal Řízek Berg Erda Haňa Bakei Šejbal Jandl Košák Janoušek Šimek Žák Aleš Rákosník Francie Art Karei Lohr
28 article
Arnošt Michl, Antonín Blažej, Frant. Jarollmek, Joseí Mach, Vilém Fischer. Jan Kubeš, Ed. Hanousek, Karel Puš, Josef Štěpánek, Rud. Binzl, Rob. Šole, Jan Hlousa Josef Hampel, Ant. Kondratický, Zdeněk Boukal, Josel Adamer, Karel Radler, Tomáš Němeček, Josef Schiller, Frant. Dostál, Karel Köhler, Jar. Stöckl, Jan Doubek, Josef Baloun, Rud. Fenkl, Jar. Pštross, Ant. Němeček, Frant. Bušta, Rob. Svoboda, Václav Sahula, Stanislav Paďour, Frant. Zendulka, Otto Hitmer, Ant. Gabriel, Otto Gastan, Břetisl. Adámek, Stanislav Svojík, Josel Drahoňovský, Ot. Kotiš, Ad. Klimeš, Karel Tuček, Václav Vyskočil, Emn. Fritz, Frant. Petráněk, Jose Štípek, Frant. Ravšer, Václav Veselý, Alf. Martius, Oskar Müler, Josef Štella, Rud. Schuster, Ant. Cern- štein, Frant. Löffler. Adolf Šaffer, Adolf Riedl, Fer- dinand Zikmundovský, Slanislav Polesný, Josel Pacák, Josef Jandejsek. Karel Bičiště, Josef Uhlli, Julius Fantl, Karel Kalenský. Antonín Rybář, Jiří Sonský, Karel Friš, Antonín Palme, Jan Benei, Quido Bauer, Frant. Brož, Josaf Dunický, Josef Süss, Josef Hřebíček, Josef Wojtek, Filip Šellborn, Antonín Burda, Václav Hohaus, Jindřich Partl, Karel Pinka, Frant. Spindler, Josel Schůbl, Fl. Hlubuček, Alex. Novák, Rud. Schuppik, Vilém Mann, Viktor Konáš, Rud. Oeser, Václav Maloun, Adolf Šligi, Ant. Růži- čka, Jan Alliger, Emil Rothe, Jan Zicha, Lud. Weber, Josef Adam, Karel Dvořák, Alfr. Müjler, Arn. Hell- mich, Josef Richter, Václav Podhajský, Frant. Kleiser, Karel Zeh. Ludvík Wagner, Max. Hartmann, Antonín Procházka, Jan Weidí, Ladislav Červený, Rudoll Polster, Frant. Müller, Jaroslav Nálevka, Frant. Dvo- řák, Josef Trnka, Al. Jaschke, Karel. Dasch, Jose Rech, Frant. Brejcha, Karel Macháček, Lud. Vojta, Karel Luderer, Frant. Riedinger, Frant. Moudrý, Jan Fischer, Václav Janků a Václav Lev.
Michl Antonín Blažej František Mach Fischer Kubeš Ed Hanousek Puš Štěpánek Rob Hlous Hampel Antonín Boukal Josel Adamer Radler Němeček Schiller Dostál Köhler Stöckl Doubek Baloun Pštross Bušta Sahula Paďour Zendulka Hitmer Gabriel Gastan Břetisl Adámek Svojík Josel Drahoňovská Otakar Kotiš Ada Klimeš Tuček Vyskočil Emn Fritz Petráněk Jose Štípek Ravšer Veselá Müler Štella Schuster Löffler Šaffer Riedl Slanislav Polesná Josel Pacák Jandejsek Bičiště Uhlli Julius Fantl Kalenský Rybář Sonský Friš Palme Benei Bauer Brož Josaf Dunický Süss Hřebíček Wojtek Šellborn Burda Hohaus Partl Pinka Spindler Josel Schůbl Hlubuček Alex Novák Mann Viktor konat Oeser Maloun Šligi Alliger Rothe Zich Lud Weber Josef Adam Dvořák Alfr Richter Podhajský Kleiser Zeh Wagner Max Hartmann Procházka Jan Weidět Červená Rudoll Polster Müller Nálevka Trnka Al Jaschke Karel Dasch Jose Rech Brejcha Macháček Vojta Luderer Riedinger Moudrá Janko Václav Lev Fery Alfa
29 article Denní oznamovatel
Denní oznamovatel na pátek, 5. července. Den od začátku roku 185. do konce roku 181. Východ slunce o 3. hod. 58 min. ráno, západ slunce v 8 hod. 10 min. večer. — Vý- chod měsíce v 1 hod. 03 min. v noci, západ měsíce o 3 hod. 14 min. ráno. Katolíků svátky: Cyr. a Meth. Evangelíků: Filomeny Pravoslavných (22.): Evseb.
Filomena Evseb
30 article Mataorolagická pozerováni na rozhladně na Pstříni
Mataorolagická pozerováni na rozhladně na Pstříni 325 metrů nad mořem. Dne 3./4. července 1907. 9 h. več. 7 h. rávo 2 h. odp. Tlakoměr. . 730.2 7341 733 9 Teploměr C. + 11.1 + 12.8 + 204 Vlhko. ... 76 85 pol- Obloha .. . jasná mrakem jasná
+ 204 vlhko
31 article Slla větru . slabý slabý
Slla větru . slabý slabý čerstvý — 152 Teplota nejvyšší ve stínu . + 31.2 Teplota nejvyšší na slunci . Teplota nejnižší ve stínu . . Teplota nejnižší při zemi . . + 57 Slunce svítilo 25/4 hod. Prům. rychlost větru v km za hod. 29.0. Srážky v mm 00.