ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 8616cfe0-7677-11dc-831c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 36, person 123, org 4, work 3
1 masthead
Ročník XXXXVII.
2 masthead
V Praze, v pátek 5. července 1907.
Praha
3 masthead
Číslo 183.
4 article
Na ranní a odpol. listy předplácí se v Praze v adininistraei 2 k a a n ětett leta . . . . 6 K —h s dvojí donážkou 1a . . . . 7 K 50 ve Elialkick na řác . . . . . . 2K 30h Poštont art lia . . . . Ken s drojí zisilkos ns vně
Ken Praha
5 article
tr t . . . . 11 K son
6 article Giuseppe Garibaldi.
Giuseppe Garibaldi. Italie oslavovala včera velikého svého hrdinu národního. Italie svobodná a sjedno- cená, silná a vzkvětající, s jásotem vzdala hold památce Giuseppa Garibaldiho, jenž se narodil před sto lety v Nizze. Vznešený, po- ctivý, přímý tento demokrat a republikán, jenz vše obětoval své horoucně milované vlasti a svému ideálu sjednocené Italie, neboť do- vedl zapříti i své zásady republikánské a pod- voliti se nejvyššímu povelu zájmu vlasti, byl tvůrcem moderní Italie, podobně jako dů- myslný, chytrý a energický státník Cavour. Prostý námořník Garibaldi, jenž prožil život plný romantických dobrodružství, plný strastí a bouři, vrhal se statečně do válečných dobrodružství a bojoval za svobodu a myšlenku republikánskou na pampách v Urugnayi, jako v pláních lombardských, stal se osvobodite- lem Italie. Tu Italii, vlasť krásy, umění, poesie, která v první polovici minulého sto- letí byla zemí otroctví, tmy a prokletí, která úpěla pod jhem rakouským a bourbonským byla zmítána libovůlí tyranů malých státečků kterou ponížila a zdemoralisovala vláda papež ská, tu Italii na sklonku svého života vidě osvobozenou, pevně založenou a zorganiso- vanou v jediný státní celek. Postava Garibaldiho pozvedá se v gran diosní slávě antického hrdiny. Je obestřena veškerým tím romantickým pološe rem revo- lucí a dobrodružství, z nichž vyšla svoboda Italie, od těch tajemných spiknutí karbonářů až k rudým košilím bojovníků u Marsaly.
Garibaldi Nizza Marsala
7 article
Vlasť nade vše! To bylo heslem he- roického a poctivého Garibaldiho, v němž pedanti a doktrináři viděli ztřeštěnce a šíle- ného fantastu, ale jejž lid horoucně zbožňo- val, pro nějž bila nadšeně srdce italská. Ne znal světější povinnosti nežli sloužiti své vlasti, neznal vyššího ideálu nežli bojovati pro její svobodu! A tato nezdolná a úchvatná láska k vlasti učinila jej, bývalého jihoame- rického condotiera, jej, námořního dobro- druha, rozmyslným politikem, učinila z ně republikánského a demokratického pří- vržence Mazziniho, přítele a spolupracovníka chladného státníka Cavoura. Ták daleko šla ta jeho poslušnost a oddanost k vlasti, že v jedné chvíli chtěl jíti s Plem IX Gari- baldi, vášnivý nepřítel klerikálů, jako mnozí dal se oklamati liberální maskou papežovou a protože v něm viděl »obroditele Italie«, byl odhodlán nabídnouti mu své služby. A poněvadž mu blaho vlasti bylo vším, podrobil se vůli a rozkazům krále Viktora Emanuela, ač byl od kosti republikánem, ač byl prodchnut ideami osvobození a obrození národů, jež ho vedly do revolucionářských spiknutí mazzinistických v počátku třicátých let, pro něž musil uprchnouti do jižní Ame riky. On, jenž v Římě 9. listopadu 1848 pro hlasil sesazení papeže a provolal republiku. poslechl při vypuknutí války r. 1859 prosby a rady Cavourovy a vstoupil do služeb a mády královy.
Garibaldi Mazzini Cavour Italia Viktor Emanuel Cavourův Řím námořní dobro Pl IX Gari
8 article
Ano vlastenectví učinilo z tohoto od- vážného vůdce revolucionářů a z tohoto nadšence, snilka a blouznivce rozvážného politika. A za jeho zářivým příkladem vla- steneckého nadšení a vlastenecké lásky krá- čeli i jiní revolucionáři, s nim šli do boje proti Rakušanům v armádě královské i Jiří Manin, Nino Bixio, Türr . .. Pro vlast bojoval a trpěl, snášel i nej hroznější potupy a nevděk. Jaké tragické chvíle zachvěly životem tohoto silného, tvrdého muže! Ale nikdy jej neoslabily. nikdy mu neodňaly bojechtivost a nadšení pro velkou věc vlasti. Když po druhé utekl r. 1850 do Ameriky — bylo to po té zou- falé štvanici, kterou na něj uspořádali Ra- kušani, kdy jej hlouček posledních jeho bo- jovníků, mezi nimiž byl Úgo Bassi, »mnich a republikán«, hnali jako divou zvěř od po- břeží benátského do Ravenny a kdy vysíle- ním zahynula mu na útěku jeho choť Anita — usadil se v Novém Yorku a provozoval svíčkářství. Byl tak prostý jako byl veliký, byl tak skromný jako byl slavný! Když pak jej, slavného vůdce, miláčka národa, nejzbožňovanějšího hrdinu Italie, za- pudily intriky politiků a dvořanů do »dobro- volného vyhnanství« na Capreru, vzdělával půdu svou a jako moderní Cincinnatus čekal. až bude rozkazem vlasti povolán opět do vřavy válečné.
Rakušan Jiří Maniny Bixio Türr Úgo Bass Anita Amerika Ravenna Nový York
9 article
Italie pozdravila vznešeného svého bo- jovníka a celý vzdělaný svět připojuje se k jejímu holdu. Garibaldi je představitelem ušlechtilých ideálů svobodomyslnosti, demo- kracie a republikanismu, jak se jevily Evropě v romantických vidinách z doby r. 1848. Garibaldi nenáviděl zpupné panství Říma a podobně jako velcí myslitelé moderní doby, tento námořník a voják v rudé košili přispě mocně k vítězství osvěty a civilisace nad tyranií tmy, pokrytectví a pověry. A proto i my Čechové s láskyplným zanícením a s upřímným enthusiasmem po- zdravujeme památku Garibaldovu. Jeho jméno je nám drahé. Jeho památka velebnou. Jeho ideály o svobodě a bratrství lidstra našly ohlasu v srdcích českých. Vždyť naše nejmohutnější a nejpřednější organisace na rodní, naše Sokolstvo, jehož triumfální dny sletové dobyly nám obdivu celého světa, při jalo částečně kroj bojovníků Garibaldových. Ta rudá košile osvoboditele Neapole Sicilie, již mniši a reakcionáři označovali za příznak Garibaldova spojenectví s dablem, ta rudá košile kryje hrudi výkvětu národa českého
Garibaldi Čecho Garibaldův Evropa Řím Neapol Sicílie
10 title
Říšská rada.
11 article
dy sedl Poslanecká sněmovna. (Schůze 8.) Ve Vídni, dne 4. července. (Pávodní telel. zpráva »Nár. Listů e.) „Menažerie!“ „Zvěřineci Tak volalo za dnešní schůze poslanecké sněmovny, ktérá byla zase celá vyplněna prud- kým rokováním c haličských volbách a o halič- ských poměrech vůbec, několik lidí s galerie dolů do zasedací síně, když tam pělo poslanecké trio, pp. K. H. Wolf, šl. Eduard Stransky a šl. Mühlwerth. Sotva ruský poslanec ha- ličský P. Daviďak, ctihodný kněz se staro testamentární šedivou hlavou a krásným sonor- ním hlasem, mluviti počal svojí mateřštinou, za- nolevali „Deutsche Warte, hör' ihn wieder!“ a posupně se smáli kmetu poslancovi jedině prote že první svoje slovo ve vídeňském parlamentě pronesl jazykem rodným. Proto byla pochopitelna ta elementární ne vole nad bohopustou surovosti vůči starci, vůč občaru jiné řeči a národnosti — nad sarovostí. jaké scnopni jsou jen lidé nízcí a duševně ne Ministr vnitra má vždycky těžké postaven ve věcech tak choulostivých, jakými jsou žaloby na nesprávnosti při volbách haličských. Jest od kázán na zprávy politických úřadníků halič- bozl.
Wolf Eduard P Daviďak Vídeň poslanecký sněmovna Deutsche Warte
12 article
ských, kteréž ovšem liší se podstatně od relae poslanců oposičních. Al2 dlužno uznati, že sv. p. Bienerth počínal si reservovaně a nesto- tožňoval se ve všem všudy se svými podříze- nými. Jen místodržitele hr. Potockého se ujal velmi vřele. Polský klub jej za to odměnil hlučným potleskem, a polská šlechta zachová mu to zajisté v dobré paměti.- Mladý sv. p. Battaglia jest povah útočná, jakých kolo polské dosud nemělo a ja- kých potřebuje v nové sněmovně a v nynější situaci. Nad defensivou jeho dominuje ofensiva. Pověděl soc. demokratům několik pernýeh pravd a podal několik drastických ukázek je- jich taktice. Po každé větě jej přerušovali. By to v podstatě monolog, provázený chórem. V tom nejdivočeji vedli si Nieszner, Regera Diamani, ale též ostatní nelenili. Nebyla to žádná debata vůbec. Byl to samý pustý křika lomoz jako při hádce stupňované ku pranici, a divák, posluchač měl dojem, že nenalézá se ve sboru zákonodárném, nýbrž v místnosti, ve které přes dovolený čas: pres dovolenou míru nalévá se alkoholovýcl nápojů.
Al 2 Bienerth Potocki Battaglia Nieszner Reger Diamani
13 article
Dlouho trvající rozlehla se veselost po celé sně- movně, když první mistopředs. dr. Žáček ozná- mil, že gener. řečníky zvoleni byli pro pilné ná- vrhy dr. Diamand, proti nim dr. Lö wlen- stein. Z antisemitské levice volalo se: „Oba Židé!“ To nebylo však příčinou samojedinou, byly ještě jiné, nikoliv pouze že oba jsou ze Lvova, nýbrž protože jsou mezi oběma poslane spory, které nabyly povahy nepřátelství rodin- ného. Tchánem dra. Diamanda jest Laza- rus, ředitel hypoteční banky ve Lvově. Tchá nem dra. Löwensteina jest dr. Horo witz, předseda obchodní a živnostenské komo- ry lvovské. Oba tchánové obou generálních řeč- níků dnešních potírají se na nůž, politicky a také obchodně. Praví se, že kandidatura dra. Horo- witze proti dru. Diamandu byla aktem pomsty Lazarovi a bylo dodáno: „Závodili tu dva milionáři, Kdo více dal, vyhrál.“ Poláci mají zase po dlouhé době řečník velkého slohu a prvního řečníka, jakého neměli po dru. Ottonu Hausnerovi. Jest to dr.
doktor Žáček Diamand Lö Löwenstein Hora Lazar Polák Hausner Lvov
14 article
Nathaa Löwenstein, zemský advokáta zemský poslanec ve Lvově. Muž elegantního zevnějšku a nevšedního umění oratorského. Ze Lvova předeházela jej nejlepší pověst, jak ze soudní sině, tak ze sněmu zemského. Jest to skutečně znamenitý mluvčí, který v pravém slo- va smyslu ostnil svoje poslucbačstvo, 300 po- slanců, kteří hlava na hlavu, kol něho stáli. Ne- křičí, ba nemluví ani hlasitě, nedělá žádných vtipů, jak se nám zdá,emá žádného hlubo kého citu, nýbrž mluví klidně, chladně a přece efektně, přesvědčivě, smírně, hladce a sdílně. Co pověděl proti zionistům, došlo srdečného souhlasu na lavicích polských, a dvorní rada Kuranda mu tleskal zrovna demonstrativně. Veselá episoda udála se za této části jeho vý- kladů. Předseda zionistického klubu, čtyřčlen- neho, černovecký dr. Straucher, vykřiki na dra. Kolischera« „Vy mlčte!“ Dr. Koli- scher obrátiv se proti Straucherovi, od- tušil mu: „Vy mlčte!“ Posl. Silberer okřikl je: „Mičte oba!“ Takových gratulací, jakých dostalo se dru. Löwensteinovi, klerý se strojí salonním úborem nejnovější mody a ma vzezření Vlacha čtyřicátníka, nebylo dávno ve sněmovně. Jeho první vystoupení bylo sensaci nejen pro Poláky, ale i pro celou sněmovnu. Ne- čekalo se, že vyřídí se pět pilných návrhů o vol- bách baličských ještě dnes. Avšak jednak resigno- vali někteří navrhovatelé na doslov, a ti, kteří mlu- vili, učinili tak stručně. Hlasování provedlo se rychle. Pilnost všech pěti návrhů zamítnuta byl 249 hlasy proti 138. Pro pilnost hlasovala to- liko polská strana lidová, profesoři dr. M a sa- let
Nathaa Löwenstein doktor Straucher Koli Posl Vlach Polák Lvov Löwenstein
15 article
ryk a dr. Drti'na, národní sociálové češti rušti poslanci z Haliče a Bukoviny, sociální de- mokraté všichni a poslanci dr. Ofner, sv. p. Hock, dvor. r. Kuranda, prof. Redlich, Starck a dr. Lecher. Výsledek hlasováni vyslechnut byl oběma stranami locela klidně a důstojně. Tím více překvapila dissonance, která hned potom následovala. Povstal na krajní pravic místopředseda kola polského, dr. Duleba k dotazu na předsedu. Sotva však promluvil ně kolik slov o nájezdech osobních, které se opa- kovaly v posledních dnech, ozval se ze středu. v jehož popředí sedí poslanci ruští, napřed od- por a hluk, potom pal na znamení, dané poslan- cem Vasilkem, který má svoje místo v první řadě, sborový zpěv. Zpívány dvě hymny, které mají ráz revoluční: jedna „Ještě neumřela Ukrajina“, druhá „Ten tam jest čas sloužiti Mo skalům a Polákům“. Pohříchu dlužno říci, že nebylo zpíváno pěkně. Hlasy nebyly právě ladné a kromě toho zpíváno také falešně. Ale tato de monstrace působila silným dojmem na celou sněmovnu. Bylo to více než demonstrace. By to jakýsi druh teroru. Byl to pokus, umlčeti od- půrce. Ze stejného důvodu, ze kterého odsuzu jeme nahoře počínání tři Všeněmců proti ruské mu knězi, odsuzujeme také počínání Rusů prot Polákovi, chovajíce ovšem k národním a politi- ckým snohám ruského lidu vroucí sympetie.
doktor Ofner Hock Kuranda profesor Redlich Starck Lecher Duleba Vasilko Polák Rus Halič Bukovina Ukrajina
16 article
Lhostejno jest, ukřičuje-li se řečník ve sně- movně slovem nebo zpěvem. Jest vůbec polito- vání hodným zjevem v nové sněmovně, že jak- mile ujme se slova odpůrce buďsi sociálních de- mokratů, budsi Rusů, hned buďto tito nebo onino vyvstanou, by odpůrce svého umlčeli. T nesnáší se ani se svobodou lova, ani s parla- mentarismem. Chvili hleděli ministři na divadlo ve sně- movně, potom na pokyn, daný bar. Beckem opustiti svoje křesla. Poslanec Vasilko volal za nimi: „to jest poprvé, kdy ministři dávají se přod Rusy na ústup. Na lavicích antisemitskýeh již obrátili se poslanci v levo v pravo, by ná- sledovali přikladů ministrů, avšuk když voláneo „zůstaňte!“, sotrvali. Poslanec Duleba mohl potom svůj dotan skončiti, a mistopředseda dal odpověď docel krátkou, stejně jako na dotaz hr. Slern- berga. Za nebývalého rozruchu a pohnutí celé poslanecké snémovny rozešti se poslanci, horlivě přetřásajíce přihody dnešní, zvláště pak pěvecký výkon ruského klubu Po zahájení schůze a opatření formalit přešlo s k jednacímu pořadu, t. j. k pokračování o pilných návrzích na vyšetření udátustí při volbách v Hlaliči Jako první řečník mluvil ministr vnitra.
jítmokrat Rus Beck Vasilko Duleba
17 article
Ministr vnitra svob. pán Bienerih zabýval se především návrhy, které jednají o zvlá šíních udá- lestech. První části návrhu Liebermannova, kterým se vláda vyzývá, aby sdělila výsledky šetření. konaného o událastech v Přemyšlu, ministr ihne vyhovuje a sděluje výsledek úřadního zevrubného šetření, ihned zahájeného. Z toho plyne, že po voleb- ním výkonu pokusilo se uspořádati asi 8000 osob, čáslečně opatřených lampiony, na náměstí v Pře- myšlu demonstrační průvod, jenž nebyl úřadně dovo- len. Na výzvu policie k rozchodu bylo odpověděn spíláním, a když policejní stráž se pokusila, nepo- uživši zbraně, poslupovati proti shromážděnému da- vu, byly pojednou všecky lampiony a plynové svi- tilny snasnuty, takže nastala úplná tma, načež zača dav házeti na policii cihlami. Také s oken byla policie uvítána deštěm ka- mení. Se zřelelem k násilnickým útokům na stráž a protizákonným činům demonstrantů nezbylo stráži. leč k osobní ochraně použili poboční zbraně, při čemž bylo několik osob zraněno: jsou však zase již vesměs zdrávy. Potom přispěchala selnina pě- choly, která vyklidila náměstí, aniž by narazila na odpor. Na straně policie byli dva těžce, 4 lehce zra- něni; 14 policistů a 3 policejní úřadníci odnesli si pohmožděniny, způsobené holemi a kamením. Z da- vu bylo 8 osob raněno těžce, 25 lehce, avšak zranění tato nebyla jim způsobena zbraněmi policie, nýbrž V drobném prosejit ranní číslo o zobě . . . za 8h odpoledni . . . . . . . za 2 k Ve flialkách na venkověi ranní činle. . . . . . . . odpolodní . . . . . . . . 4b Inseráty plati se hotově napřei. Přežplacení a inserty přijímá sdmini- strace v Marisnské ulici č. 3. Tam nacházejí se téš redakce. tlskárna a ezpedice „Národnichi. L.istd“ Rukopisy se novracaji.
Bienerihlava Liebermannův Přemyšl Marisnský ulice
18 article
v tlačenici. Jest dokázáno, že policie sáhla ke zbrani teprve potom, když veškeré vyzývání a konejšení zůstalo bezvýsledným. Proto ministr pokládá postup policie odůvodněným. Zdá se, že útok demonstrantů byl soustavně připravován. (Odpor u Rusů), čemnuž svědčí okolnost, že se také s oken házelo kamení. Ministr odmíti pak všeobecné útoky na správce poli- cejního velitelství v Přemyšlu. Pochvala u Poláků.) Posl. Liebermann podal trestní udání na policejní or- gány, které bude předmětem dalšího soudního vy- šetřování. Také bude konáno šetření o stížnosti posl. Liebermanna, a dokáže-li se nesprávné jednání ně- kterého státního orgánu, učiní přirozeně nadřízené úřady další příslušná opatření. (Pokřiky u Rusů.) Ministr líčí potom zevrubně události ve voleb- ním místě Horucku. Tam lid myslil, že jeden kandidát dostal více hlasů, nežli skulečně obdržel, a nežli dle skrutinia bylo oznámeno, a že hlasovací lístky byly předsedou volební komise zadrženy. I vrhl se přes prohlášení volební komise za výhrůžek a puslého řevu na četnictvo a pokusil se vniknouti do volební místnosti. Poněvadž přivolaná četnická asistence přes výhrůžku, že použije zbraní, nemohla odolati davu, klerý přešel ke skutkům a zasypal čelnictvo krupo- bitím kamenů, zavelel četnický strážmistr dvakráte „K líci zbraň!“ a „Zbraň dolů!“; poněvadž to ne- pomohlo, velel „Palte!“, načež vystřeleno bylo 6 ran.
Rus Polák Posl Liebermann Přemyšl
19 article
Teprve však při druhé salvě ustoupili útočníci, za- nechavše 4 osoby zabité, 3 těžce raněné a 6 lehce raněných na místě. (Pokřiky na levici.) Těžce zranění léčeni jsou na státní útraty. Tři četníci byli zraněni, vykonávali však dále službu. Vláda neméně než na- vrhovatelé lituje krvavého výsledku těchto voleb. musí však rozhodně se ohraditi, aby se ji, anebo je- jím orgánům při této příležitosti něco vylýkaloa aby ojedinělý případ, o nějž běží, byl generalisován.
20 article
(Odpor u Rusů a socišlních demokratů, pochvala u Poláků.) Čienové komise volební, zvláště její předseda, byli následkem vášnivé agitace na životě ohrožováni, a použití zbaaně, o jehož oprávněnosti bylo zavedene přisné vyšetřování, dle tohoto šetření nemohlo býti vyvarováno. Pokud jde o poskytnutí státní odškod- něné, zajisté vláda se neuzavře zásadám slušnosti a humanity. Pokud jde o volební nešvary, jest pocho- pitelno, že za zvláštních poměrů haličských zvláště při neobyčejně velikém počtu voličů — šlo o 1/22. milionu voličů — při novém seskupení stran a při neobyčejně velké agitaci byly podány četné stížnosti s obou stran pro přehmaty při volební agitaci. Vyše- třování bylo tím přirozeně velice stíženo. V tom však, že volby přes to, že udržovaly obyvatelstvo po thi neděle v napjetí, minuly kromě několika ovšem velmi politováníhodných výjimek, bez závažných výtržno- sti, musí se spatřovati důkaz, že zprávy o volebních podvodech jsou při nejmenším velice přepjaty. (Od- por u sociálních demokralů a Rusů.) Pokud jde o rozdělování nezákonných volebních listků, které vláda ajisté co nejpřís- nějí odsuzuje, netýká se tato výtka státních úřadů, nýbrž jenom jednotlivých starosten- ských úřadů obecních, a má svůj důvol v tom, že vyplňování hlasovacích listků se dělo často k výslovnému přání voličů, kteří neumějí psáti. Zdra- votní a živnostensko-policejní prohlídky, které byly nemnoze vyličovány jako domnělé prostředky, aby se působilo na voliče, konají se každoročně na jaře, a nebylo příčiny, proč by se od nich upouštělo při řišských volbách zvláště v Haliči, kdež nebezpečí zavlečení nemocí jest veliké.
Polák Rus Halič
21 article
Pokud se týče doručování hlasovacích lístků, místodržitel na základě časopiseckých zpráv, že vo- ličům zamýšlí se dovoliti vyplňování hlasovacích lístků pouze ve volebních místnostech, poučil všechna okresní hejtmanství telegraficky, že jest to zákonně nepřípustno, a skutečně se podle šetření proti tomulo poučení nic neučinilo. Udál-li se ne- pravděpodobný případ, že bylo nesprávným způso- bem použito zákona, nemůže býti řeč o soustavném vykonávání vlivu na volby. Vůči neobyčejné prudké agitaci neměly úřady a zákonné orgány vždycky dost prostředků po ruce, aby vysloupily proli trest- nímu terorismu volební agitace. Účinken rozsáhlých opalření bylo umožněno, že zachován byl pořádek i při volbách. Vyšetřování, které dosud nebylo ukon- čeno, bude míti za následek přísné potrestání, jestliže se ukáže, že některý orgán úřadní porušil své po- vinnosti. Za jednotivé nepřistojnosti jednotlivých úřadních orzánů, kterě vláda co nejpři něji odsuzuje, nemohou býti vláda nebo státní úřady činěny zodpovědnými. Ministr musí proto jako neoprávněné označiti vý- čitky, které byly učiněny státním úřadům a státním orgánům v Haliči. Případné porušení plísného roz- kazu, který vydal místodržitel o volbách, nemůze býti kladeno na vrub vlády. (Živá pochvala u Po- láků.) Ministr může tupení mistodržitele jenom od- mítnöuti se vší rozhodností. Ministr konečně prohla-
Halič
22 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Jed z Jadey. Navštívili jste někdy Řozno? Všimli jste si v něm bizarroí směsi moderních, středověkých i starořímských vlivů? V slavbách ulic, v umě- lecké výzdobě domů nebo ještě lépe v zimavém sklepovém museu sv. Ulricha? Groteskní mu- čennické posy a výjevy prvokřesťanské podivně tu kontrastují s hrdinnými gesty a smělým tahy i výrazy antickými. Dva světy se tu v pa- mátkách uložily, ale jak protilehlé ! Tam u lrpení, žal, nemoc, zlomení, nenávist k zemi a resignu- jící pohled k nebi, a zde radost, zdraví, slla, jas a láska k zemi. Protichůdei. Ale obratte zrak s těch památek na obecenstvo, jež je pro- hlíží. Rozdvojuje se: jedni radostně se hlásí ke křesťanským reliquiím, — plně odpovídaji jich myšlěnkové a citové náplni, a druzí zas přiznávají se více k antickým zbytkům, živo jich je jejich životem a ideálem. Nazaréni Helleni. Hledáte literární parallelu, a řeknete si Lenau a Heine, a chcete li, Zeyer a Machar. C Lenau v dlouhých meditacích kladně si řešil křesťanské otázky náboženské a věrně je hlásal, dokud Döbling ho neuzavřel v šileneckou kobku, Heine vždy revolloval proti nim; křesťanství znamenalo mu křižování člověka, popeleční středu, jež květy života dusí a svět plní příše- rami, útočiště slabých a trpících. Něco, co po Heineovi vášnivě a souběžně vyslovil ve své filo- sofii budoucnosti »Jenseits von Gut und Bösee samotář ze Sils Maria B. Nietzsche. Též Nietz- sehemu křesťanství znamená obětovat svobodu, pýchu, sebevědomí a zotročit se. Slarý i Nový zákon nazývá největším literárním hřichem proti duchu, jimž se obtížila na svědomi Evropa.
Ulrich Hellen Lenau Hein Zeyer Machar Nietzsche Evropa Jenseit on Gut
23 article
Filosofická Evropa je náboženská, ale proti- křesťanská, protože křesťané obětovali svému bohu přírodu, zmrtvili a zotročili lidi resignací a askétstvím a těžili z lidského utrpení. Kristus obklopil se nemocnými, potlačil vše silné, do- bývačné, rozlil nenávist k zemi a nčinil z ní lazaret. Křesťanství osmnát set let z člověka vy- chovávalo netvora, vnášelo v lidi plebeism a pro- střednost. Tak míní býv. klasický filolog Nietzsche. hlasatel dionýské a apollinské kultury a zakla- datel nového myšlenkového zejtřku. Zamyslete se nad jeho protikřesťanstvím, analysujte si kul- turní dnešek a zda nepostřehujele, že názor jeho nabývá víc a vie půdy? Machar nava- zuje — svým ovšem způsobem — vlastně na Nietzseheho. Záře hellenského slunce jej hřála, v myšlenkách sludoval ji po staletích, a náhle příchodem křesťanství seslábla a byla uhašena. Barbaři zmohli Řím, zaujali jeho territoria a to vše jim usnadnil judejský Betlém svým učením. Nekulturní lidé rozkládanou kulturu přejímali — je pochopitelno, že barbarskou rukou ji ničilia kazili. Mnohým dotykem se ta ruka zjemnilaa zjemněna nově tvořila vidiny v duchu novém, křesťanském. Bylo to ranní kulturní šero s kou- zlem primitiv, šero zcela ustupující nádherné antické záři. Byl to vývojový proces a dožiií jedné racy a její překonání novými, řekl by Bonn, racový theoretik. Machar však nesouhlast a důrazně hlásá, že vinníkem tu jed z Judey — křesťanství. Lidstvo ani nechápe — píše Machar v loňské »Antice« — oč je křesťanstvím okra- deno. Jed jeho zmalátňuje energii, otupuje smysly, ničí rozvahu, zatemňuje život. Křesťan- ství zabilo individualitu člověka a zničilo anli cké římské imperium, aby zřidilo nové římské imperium zotročených duší. Zcela s Nietzschem souhlasí Machar v olázce nejdůležitější: pudové.
Kristus Nietzsche Machar Evropa Řím Betlém Bonn Judea
24 article
Křesťanství dalo Erotovi pit jed, člověk po něm nezemřel, ale zvrhl se na neřest. V tomto ideovém zabavení byla tvořena druhá Macharova kniha »Jed z Judey«, kniha hlubší a umělečtější než »V září hellenského slunce«. Snad proto, že každý úpadek a zvrat již svým smutkem a tragikou hrůzy je krásnějšl lákavější a mohutně vzrušuje. V »Záři hellenského slunce« tvořil Macha pevné, výrazné a nezlomné hrdiny na ustavičném vzestupu kulturním. V »Jedu z Judey« jest jeho výběr jiný: vybírá prohlubně a trhliny v nazí- rání, vyhledává okamžiky únavy a zmalátnělosti. chvile roztoužení po změně a převratu, neklid, horečnost, nescelenost, úpadek energie a při chod resignující a malomocné pasivily- T. Pomponius Alticus je paskvilem řím ského hrdinství: prostřední, nepevný a nevy- hraněný opatrník. Vergilius s námahou tvoř verše o zvučicí polnici a vzpomíná, koho opi suje. Netvoři pro oslavu vlasti, ale z ješitne touhy po slávě. Mocný Augustus resignovaně jde s vladařského jeviště, ne že života konee volá, ale že Tiberius čeká. Caligula nevážně s hraje s bolem otce, jemuž syna zabil: svádí ho k vínu a divkám. Akté oplakává Nerona. Pon- tifex lhostejné modlí se ráno za toho a večer za onoho panovnika. Titus umírá a vyznává. že neni činu, jehož litoval by, až na ten, že pro císařstvi se zřekl milujíci Berenice. Senalo hyne sebevraždou, protože senát již jen hřičkou caesarů. Marcus Aurelius prožívá ve Vindoboné podivný večer: bude brzy zapomenut; žil jako člověk, jenž jméno člověka chtěl zasloužiti S žehnáním zemi má člověk odcházeti . . Od chází tak a želí bohů starých: nová mračna táhnou, a bůh nový s nimi.
Erós Macharův Mach T Pomponius Alticus Vergilius Tiberius Caligula Neron Titus Berenika Aurelius bůh Judea Pon
25 article
Gladiatoři hynou v arenách. Messaliny za bíjí otroci ve jménu caesarů. Barbaři uprostřed foru křičí na Římany, proč opouštějí své paláce a chrámy a touží po jich vzdálených a chudých krajinách. Petronius překrásně hlásá dů vod své sebevraždy: Život ztratil metu, ztratil obsah. A jízda prázdným vozem beze cíle unav záhy. Jasu neměl život, klidného jasu. My tan nanášeli křičicích barev, výskavého světla, všal trpkost vždycky ztížila nám duši, kdykoli po- hlédli jsme na své dílo ... Místo života nastou- pilo herectví. Hercem byl Nero, hercem Seneca. Nelze věřit ani starým bohům, ani novému. Jaký to divný bůh! Dává pozor na skutky dobré a zlé. odměňuje a tresce, člověk má svobodu vůle — a přece bůh předem ví, jak člověk rozhodne sel Je nutno odejít vznešeně, hrdinně, v rozkvětu, svým vlastním bleskem udeřit do stromu života: „Oh, Říme, ztratili jsme všechno, z drah rojich starých byvše vymrštěni!“ Gallienus nedovede stát o své síle: vzali mu bohy a vzali zem pol nohou. A ten nový křestanů bůh láme duše, zotročuje lidi. Císaře Proba zabili vojáci, že chtěl mír. Vojsko Konstantinovo jde zničit „ne- věstku“ Řím ve jménu Kristově. Diokletian prchá do vyhnanství a na život žaluje prostému vojínu: zhnusilo se mu vlásti pro nevolnost a nahrbené šíje. Křesťané jak červ se provrlávají tělem sloupů římského imperia. Fl. Claudius Julianus miluje Helia a žasne, že Lukášovéa Pavlové z řeckých chrámů berou kameny, by připravili neforemn, domek pro toho z Nazareta.
Messalina Říman Petronius Seneka Gallienus bůh Proba Konstantinův Kristův Claudius Julianus Heliós Lukášové Pavel Nera Řím Nazaret
26 article
Křesťané nemohou se smát antickým mythům sami stvořili větší mylby. Biskupové jich jinak káží, jinak žijí. Má Galilejský dost na slovech víry? Jak skromný to bůh! Hellady bozi poetů jsou dílem — je milujem, i když nevěříme- Julian Apostata marně brání křesťanskému při valu. Z malých praménků stal se zhoubným mo- řem. U „Byčí hlavy“ pohan Rutulus hájil olymp- ské bohy, Mirmon se jim smál a Pavlem obrá- cený Balba vlastně zvítězil. Země duní zpěvem z katakomb, Pavel v Athenách prorockým hla- sem vede za Neznámým bohem. Umírající bi skup nabádá, by kněží bez bázně jen obemkl zemi. Krestané obklopují areny, urážej caosary aby jen mohli pod šelmami vykrvácel. Křesťan- ky nyjí touhou po božském ženichu. Matky maj radost ze ztráty svých dětí: tak jsou Kristu blíž, život a svět, toť jsou jen přítěže duše, blažen, kdo jich zbaven! Křestanství nese zárodky úpadku: kněží příliš těží z víry, pracují pro stolce biskupské. Kastráti příliš hřeší proti ži votu. Simeon Stylites se ptá, kdy smi odhodi smrduté to tělo, ten hnůj, zkad květina duše jeho roste? Barbar Alarich, nástroj křesťanů, ničí Řím a Helladu a zakládá Řím Kristův na ssutinách. Klášterníci ukrývají básně Vergilovy e potácejí se mezi ním i Kristem. Mučennícisi stěžují, že dle Krista kněží nežijí. Nářek ten je předzvěstí zkázy křesťanské. Z knihy je jasno, že Machar je přímý a ne- kompromisní Hellen, a tedy Protinazarén. Histo- ricky presně a nestranně zobrazil ideové dva protichůdné světy, ukázal jich zápas a příčiny pádu a vitězství. Jeho zkoumání má proň osobně utěšujíci závěr: příjde doba, kdy se hellenst o
Apostata Rutulus Pavel Balbo Krist Stylites Alari Hellas Kristův Vergilův Machar Řím Krist
27 article
vzkřísí a člověk s novou vášní přissaje se k ze- mi, životu, slunci. Popěrači života, Nazareni, podlehnou, život zvitězí. Stanovisko rozhodně moderní, ne němž konečně svým celým nazirá- ním spočívá na př. i Stirner — vzpomeňte jen jeho uvadající ženy bez lásky v „der Einzige und sein Eigentum“! Je ovšem těžko říci, zda stanovisko je ab- solutně správné. Žijí a budou žíti pasivní po- vahy, jež ho nepřijmou. Křesťanství svým altru- ismem a krásnou tragikou svého Mistra vžilo se jim nevyhladitelně v duše. Jich slabé a bázlivé ruce musí je tisknout a opírat o někoho, ve víři- vých prometheidách nedovedou stát pevné. Kompas jich duše vždy bude mířit ke Kristu, očištěnému od malichernosti, jimiž jej ověsili jeho nerozumějící hlasatelé. A jsou nestranní vyznavači obecné krásy, ať obsahá umění, ať ží- vot. Z hellenství a nazarénství vyberou si krásné okamžiky a nevzdají se jich, jako zas zavrhnou ochotně kteroukoli disharmonii obou světů. B.
Stirner Krist Einzige und sein Eigentum
28 article
Havlasa v „Tichých vodách“ uznával dějinné nejkrasšími okamžiky „ukřižování člověka“ a „upálení člověka“. Mravní síla tu byla ukazova- telem. A HI. Salus chce dva kříže: na jednom již umlral člověk pro člověka — jest vztyčit dru- hý, na němž žena Krista se dá křižovat za umě- ni. Tolstoj a vídeňský autodidakt Chamberlaín věří v budoucí možnosti křesťanství: prý se ješté nevžilo — až se vžije, bude krásně působit. Iheringovi se líbí, že křesťanství překonalo ju- daism. A tak do nekonečna by bylo lze zazna- menávat, že žijí mezí námi Helleni, Nazareni; a zase noví lidé, hledající nové směry, již po- čitají s minulem jako se složkou k zítřku. Jsou to hrdí dobyvatelé, již z výšin snů věří v pře- konání minulého a vítězství nového, jiného a bu- doucího. Ať tak či onak: Machar rozvířil svou knihou rej zajímavých a hlubokých otázek a řešil je sympaticky a tak, jak si je řeší většina duší, jež milují život této země, uchovali si čistý její smysl a pochopili bohatství její nádhe- ry. Tím kniha bude mít široké poslání a vděk Dr. Albert Pražák. všech nezaslepených.
Havlasa Salus Krist Tolstoj Ihering Machar doktor Albert Pražák