Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NÁRODNÍ LISTY

3

12. února 1900. Císlo 42.

4 article

prohlášen za přijatý. S veselým úža- sem hleděli senátoři druh na druha a propukli. Allen sám také, v hlasitý smích. President dal Allenovi za právo, ale požádal jej o svolení, aby návrh za nevyřízený uznán a znovu v úvahu vzat býti směl. Allen dal k tomu svolení. Z Pretorie, 9. února. (C.-B.) V tele- gramu z hlavního tábora Burů u Ladysmithu se praví: Od horní Tugely oznamují, že ve vče- rejším boji, v němž Burové transvaalští a oranž- ští donutili Angličany s velkými z trát a m ustoupiti zpět za Tugelu, padli jen čtyři Burové a osm jich bylo zraněno. Když Burové obsadili kopec, odkud Angličany vypudili, nalezli tam 22 mrtvých Burů. K půlnoci, bylo oznámeno, že garnisona ladysmithská učinila pokus proraziti směrem k táboru Burů ze svobodného stálu oranžského. Bylo slyšeti prudkou palbu z pušek Dalších podrobnosti není. Samospráva a výkonná moc (exekutiva). Napsal JUC. Jos. Podolá k, okresní tajemní v Pardubicích.

Allen Pretorius Angličan Burová Bur Pardubice Ladysmith

5 article

Samospráva jest oprávnění samosprávných korporaci, ať jíž místních (obcí, okresů, krajů a zemí) či zájmových (komory obchodní, advokátní, notářské, lékařské, dále živnostenská společenstva, nemocenské pokladny atd.) spravovati samostatně své záležitosti, jak dalece to státní správa dovoluje. Jak patrno z této definice, jest veliká řad samosprávných korporací. My však hodláme na tomto místě věnovati pozornost jen mi stním korporacím a to: obcim a okres ům zastupitelským. Jest nepopiratelným faktem, že působnos státní správy rozšiřuje se kažďým rokem, kterýžto zjev souvisí opět se vzrůstem stát- ních úkolů. Vznikajit stále nové a nové instituce, vyvolané otázkou socialní (úrazové pojišťovny nemocenské pokladny a pod.), jiné pak instituee zaváděti musí stáť na základě moderních poža davků zdravotnických a konečně mnoho nových útvarů či ztízení vzniklo na poli průmyslu (různé inspekloráty a pod.). Rozvoj ten však není ještě ukončen, naopak, nyní právě nastane státu povinnost řešiti palčivou otázku socialní a neměno důležitou otázku agrární a jiné. Tu pak ovšem jest přirozeno, že stální správa, nemohone (ušpoň pro tu dobu) všěek potřebnou agendu sama zastati, hledá pomoe- níky a akovou výpomocnou (a to dobrou) silou byla vždy obec, po případě okres. A také můžeme od počátku naší éry samosprávné, pozorovati, že státní správa na tuto výpomoc až přiliš často reflektovala (pře- nesená působnost). Než státní správa počínala si při tom velmi chytře. Nechtějíc lotíž býti závislou od ocholy obecního starosty, vložila si vždy do zákona malý odstaveček: »Obec (nebo obecní starosta) jest povinna to a to vykonati« a naši poslanei zcela loyálně to odhlasovali, ani se trochu př tom nepozastavivše.

Vznikajit

6 article

Proto bylo pro nás namnoze až podivně. když před nedávnem v nynějším ruchu oppo- sičním scházelí se k poradám zástupci samo- správy, aby zjistili, kde zákon nuti obecního starostu k tak zv. přenesené působnostia kde ne. A tu ku svému hroznému překvapení shle dali (a byli na mnoze mezi nimi i bývalí po- slanci!), že vláda skoro ve všech zá konech výpomoc obcí si hleděla zabezpečiti. Když však již státní správa čásť své agendy přenechala obeím, po případě zastupitelským okresům, tedy jest zajisté spra- vedlivo, aby jim přenechala pro některé záleži tosti i exekutjvu či donucov ae moc. Jest to bohužel smutný ťakt, že bez do- nucovací mocí nelze v naší samosprávě ničeho poříditi. Okresní výbor nařídí na př. vysazování stromů podél veřejných silnic. Nedbalé obce a nepořádní jednotlivci neuposlechnou toho na- řízení, vědouce, že okresní výbor nemůže na ně poslati žandarma. Okresní výbor pak — stydě se jaksi za svoji málomocnosť — a ne- chtěje se doprošovati jinde pomoci, nechá vše při sťarém ku škodě krajiny a celé země i ve- řejnosti. Jindy zase po dlouhém zjišťování a vyše- třování (zdržováno často zúmyslně od obecních úřadů) rozhodne okresní výbor, že obec jes povinna svému příslušníku dávati chudinskou podporu. Ježto však obec ví, že okresní výbor nemá donucovací moci, otálí s vyplácením pod- pory a tak se již často stalo, že nebohý chu- das zemřel hlady dříve, než politický úřad po mnohém dopisování a vysvětlování politickou exekucí na obci vyměřenou podporu vymohl. A zrovna takovou potíž má obec při pro vádění některých svých nařízení.

7 article

Proto jest s podivením, že státní správa zdráhá se v několika nejdůležitějších záležito- stech přenechati obeím a zastupitelským okre sům exekutivu. Ještě však divnější jest, když zástupe vlády jak na zemských sněmech tak i na říšské radě snaží se v každém zákoně i v nejnepa- trnější záležitosti zabezpečiti vládě vlív v té věci. Ptáme se, jaký zájem má na př. při tom místodržitel, potřebují-li v Brčeholích 60. obecn přirážku? Nebo k čemu má se obtěžovali mí- stodržitelství tím, že ve Zlámané Lhotě hodlá 30 účastníků kontribučenského peněžního fondu věnovati ten fond v obnosu 200 zl. na školu nebo hasičskou kůlnu Takovýmito namnoze zbytečnými dolazy a zprávami zdržuje se vždy vyřízeni věci a za- plavují se státní úřady (okresní hejtmanství místodržitelství) takovou zbylečnou prací, pro kterou pak mnohdy zůstávají důležité věci kolik neděl nevyřízeny. Tu se náskytuje naším poslancům vděčné pole působnosti. Nechť při každé příležitosti domáhají se exekutivy pro obce a okresy aspoň v nejdůležitějších záležitostech. Zároveň pak nechť hledí vládu přesvědčiti, že její intervence ve mnohých záležilostech vypadá jako zbylečné poručníkování, které státním úřadům přidělává jen práci a zdržuje vyřízení věci. Douřejme pak, že se najde vždy tak libe- rální zástupce vlády, který věcné a rozumné

Lhota

8 article

důvody, přednesené sine ira et studio uzná doporučí. Jen tak možno docfliti nápravy a zveleben naší samosprávy. Crescat, florentl Odstraňování sněhu z měst. Píše Ludvík Čížek, městský inženýr. Odklízení sněhu z ulic pra žských způsobilo v letošní zimě nejen mnoho nepříjemnost obyvatelstvu, ale i značných výdajů obcl za odvoz sněhu v povozech na velké vzdálenosti až k řece a jinam. Že se při tom také pár pěkných obecních koní utopil, jest následek nejenom neopatrnosti, ale též primitivního způsobu odklízení sněhu z ulic roz- sáhlého města. Svízele komunikační jak pro povozy vůbec pro vozbu na dráhách městských zvlášť, tak i pr pěší obecenstvo vyzněly v nářek všeobecný proti »liknavosti« obce a projevy nespokojenosti nepře- staly ani, když komunikace byla již uvolněna aspoř do té míry, že sníh v dlouhých hromadách podél chodníků po týdny ležetí zůstával.

Crescat Čížek

9 article

Věci ujal se též Spolek architektův a inženýro v král. českém přednáškou stavebního rady pana Rybáře, jež byla poučením, jak pomocí sněhových pluhů dá se ulice zasněžená rychle učiniti sjízdnou i schůdnou. Bylo také při přednášce té konisfatováno, že ani při nejlepší vůli nelze obrovský počet povozů sněhu takto nahromaděného v několika dnech z Prahy vy- vézti a že nelze tudíž právem předstírali obecnímu upparátu nedostatek dobré vůle, zvláště když pře- četným zjédnaným povozům slušná cena placena když ani za tuto cenu nehylo lze je najati. Z nedostatku povozů (v té době se právě vozi led do sklepů) sáhnuto k »pomocné akci«: roz- pouštěti sníh parou. Myšlenka zajisté rázu moderního a technicky sama o sobě zcela správná. Na pokus postavena v nejživější ulici pražské lokomobila, z jejíhož kotle vedla se pára rourou do vstupu kanálového. Mříž na tomto vy zvednuta, aby sníh sem přivážený snadno a rychle mohl se do otvoru kanálového hrnouti a parou roz- puštěný stokou odlékati.

Rybář Praha

10 article

Pokus sledován s poznámkami všech druhů osvědčil se aspoň do té míry, že značné množstv sněhu v době poměrně krátké bylo »zničeno« z toho stánoviska by se způsob leh zamlouval, kdyby i jinak pro všeobecné uklízení sněhu z veřejných městských komunikací doporučiti se mohl. Jest totiž na bíledni, že k rychlému zbavení se sněhu bylo by zapotřebí v městě mnoho takovýchto parních »stanic rozpouštěcích«i a to tím více, čín menší vzdálenosti při přívážení sněbu z okolníc nlic a náměstí mělo by se docíliti a tak na výlohách dopravních ušetřiti. To vyžadovalo by tedy mnoho parních kotlů, značnou spotřebu paliva, u každého kotlo topiče a strojníka atd., nehledě konečně an k obtěžování kouřem z komínu lokomotivy se valící ku překážce stanicí takto improvisovanou způsobené frekvenci uliční a k jiným vadám. Není nesnadno a netřeba ani dokazovati, že oa straňování sněhu z města pomocí páry, kterou by se rozpouštěl, nel ze o becně upotřebi ti, ja kožto způsob racionální a hospodářsky prospěšný Leč myšlenka vhazovatí sníh do ka nálů stojí přece za uváženou a to tím spíše, poně vadž jest velmi starou a namnoze praktikovanou. Jest přirozeno, že tekoucí voda sníh rozpustí odplaví. To, co děje se při řece se sněhem ve veli kém množství po celou zimu z města přiváženém lze v menším a na mnoha místech současně pro vésti v kanálech uličních bez daleké dopravy sněhu po vozechi.

11 article

Celá řada měst v cízině zbavuje své ulice sněhu tím způsobem, že vhazujé sníh do zvláštních, k sít kanalisační připojených jam vyzděných anebo do veškerých uličních vpustí kanálových (na př. Frank- furt, Halle, Altona, Wiesbaden a j.) Při tom ovšem nutno míti na zřeteli volný odtok vody, neboť při menším množství kanálových splašků a nepatrném profilu a spádu kanálu mohl by se tento snadno sněhem ucpati. Ve Wiesbadenu byly při přestavbě sítě kanalisační zřízeny zvláštní sněhové jámy. skrze které se kanálové splašky vedou tak, že se jimi sníh rozpouští a odtéká. Pro hrubší nečistoty. které by z ulic se sněhem dostati se mohly do ka- nalisačního potrubí (jako písek a bláto), jest pama- továno prohloubením sněhové jámy pod dno odpa- dajícího kanálu, tak zv. kaliště či gully, z něhož s usazeniny vyberou a mimo to se občas potrubí pro- plachuje vydatně vodou. V Halle nad Sálou (Dobrosoli) vede se do sně- hových jam proud vody, kterým se sníh dílem roz- tříští na malé součástky, dílem rozpustí a odplav stokou do řeky. V Altoně (u Hamburku) rovněž se upolřebuje proudu z obecního vodovodu k odplavenísněhu skrze uličn stoky do Labe, při čemž se též používá na vhazo- vacích otvorech plechových trychtýřů, 30—40 cm nad dlažbu vyčnívajících, za lím účelem, aby dělníc musili sníh jen po částech lopatami vhazovati, ni koliv tedy nepřetržitě hrnouti, čímž se předejde ucpán kanálu sněhem. O nebezpečí zamrznutí vody s plujícím sněhem v potrubí nebo klenuté stoce nemůže býti ani řeči poněvadž jednak kanalisace založena jest tak hlubok v zemi, že jest mimo dosah účinku mrazu, jednal přítokem teplých splašků domovních se teplota kanálech udržuje značně nad bodem mrazu, lakže i při nejsilnějších mrazech obnáší od +- 8 do + 4C a přispívá tedy také k rozpuštění sněhu stokou pla- veného.

Frank Halle Altona Wiesbaden Halle nad Sála Hamburk Labe centimetr

12 article

Těchto zkušeností v cizině dalo by se snad s pro spěchem u nás upotřebiti, zvláště kdy jest zří- zení nové kanalisace v Praz e na denním pořádku. Vždyť účelem každé soustavy kana lisační jest odvodnění města, tudíž i od vádění veškerých srážek. Sníh náleží též mezi srážky a roztáním zmizí konečně s povrchu ulice tam, kam dešťová voda přímo odtéká, toliž do stok. Jedná se tedy jen o to, aby umožněn by snadný a rychlý odvod sněhu z ulic shra baného (ať ručně nebo pomocí pluhů s potahem koňským nebo s pohybem motorickým) a do kanálu vpraveného. Toho dalo by se dociliti racionálním uspořádáním sněhových jam (s ústrojím splachovacím, s uzavírkou potrubí, s kalištěm trychtýřem vhazovacím) a soustavným ji c rozdělením po celém rayonu sítě ka nalisační. Náklad »zařizovací« byl by zajiste nepatrný, kdyby se k tomu účelu přizpůsobily ně- které gully, sloužící k zachycení vody dešťové. Ná- klad »provozovací« vykazoval by sice mimořádno spotřebu vody za doby zimní (sněhové), avšak od- padl by značný náklad za vzdálenou dopravu sněhu v přečetných povozv ch najatých.

13 article

Jako příklad ze skutečnosti budiž uvedeno, že Altoně za jeden den odstranilo se 2500 m? čili 1250 norm. povozů sněhu prostým naházením jeho do proplachovaného hlavního sběrače. Jaký vliv má vzdálenost dopravy na výlohy s odstraňováním sněhu spojené, ukazuje nejlépe tento příklad. V Berlíně stojí odvoz 1 krychl. metru sněhu n vzdálená skladiště za městem asi 1.20 m.; v Ham- burku, kde se sníh vozí pouze v ručních karkách deponuje dílem v sadech, dílem se vhazuje do řeky a do kanálů, stojí odstranění 1 krychl. m. sněhu pouze 020 m., tak že na př, v zímě r. 1892—93, kdy z Berlína vyveženo 515.632 m', z Hamburku odstra něno 496.485 mě sněhu, obnášely výdaje obce ham- burské s tím spojené okrouhile o 500.000 m. měně než vydala obec berlínská za odstranění skoro téhož množství sněhu.

Altona Berlín Ham Hamburk

14 article

Toto racionální odklízení sněhu z ulic má kromě té výhody, že jest rychlé, snadné a poměrně levné, i dobrou stránku ze stano vis ka zdravotního. Neboť co zbude po hromadách sněhu deponova- ných kdesi na volné prostoře buď v městě nebo po- biíže něho Když jarní povětrností anebo oblevou vůbec sní roztaje, voda z něho dílem znenáhla odtéká, kam má spád, dílem prosákne do půdy, zatím rozmrzlé. Zbytek sněhu se stále zmenšuje, za to však nečistoty z ulic, které se spolu se sněhem v hromady shrabuj — vždyť se nemete, padá-li sníh — relativně při

15 article

bývá, až po úplném zmizení sněhu zůstane — sme- tiště s rozbředlým blátem. Doklady toho ve skutečnosti může každý pozo- rovati a se přesvědčiti, že nejen odpadky nečistoty z ulic, ale i z domů v hromadách sněhu nalezly úlulku, neboť jest to poměrně nejpo hodlnější zbaviti se odpadků a popele prostým jich vyhozením na ulici; a k tomu sněhové hromady před domem přímo lákají. Uvedená nepřístojnost veřejného zdravotnictv v městě tedy jest v přímé souvislosti s hromaděním sněhu z ulic na místa, kde až do úplného roztání ležeti sůstane. Zavedením shora uvedeného racionálního od klizení sněhu z veřejných i soukromých prostranstv městských obyvatelstvem a pntahy frekventovaných odstranily by se podobné závady zdravotní, poněvadž současně se sněhem město zbavuje se všech uličních odpadků a nečistot. Odstraňování sněhu z ulic do stek má konečně i tu výhodu zdravotní, že stoky samy nadbyt kem vody i za doby zimní výdatně se proplachují a čistí, což z pravidla v »době sněhu« měrou menší se děje než za doby dešťů- ač vždycky stejně žádoucí, ano i nutné jest! Tente jediný moment, zdravotnický, může již býti dosta tečným, aby vyvážil každý výdaj za vodu z obee ního vodovodu do stok vpustěnou také k tomu cíli aby veřejné komunikace způ so bem ry chlým, jednoduchým a levným zbaveny byly snčhu

16 article

Stávky horníků a nedostatek uhl v král. českém. O briketách ze všech stran docházej nejnepříznivější posudky. Kdo si je koupil,li tuje peněz, za tento drůh paliva vyhozených Brikety hoří jako hadry a nevydají žádného tepla Do Prahy byly zaslány nejen mizerné brikely ale i mizerné uhli. Několik vagonů stojí v ná dražích a adressáti zpečují se suhlí« převztli. Na Florenci nalézá se asi 100 vagonů. briket jiz několik dnů. Skladné z vagonů cizích dráh obnásí již značné obnosY. Z Kladna, 12. února. (Tlfgrmai »N. Lrs) Situnce proti dřivějšku sež nij a ku ne změnila. v zled nn nni Včera konala se »u Jágrů« obvyklá ve- řejná schůze horníků. Mluvil Brůh z Prahy. Když dokončil svůj referát, vyžádal si slovo obč. Aust, klerý byl v sobolu z vy- šetrovací vazby propuštěn. Když objevil se na řečništi, býl uvitán potleskem, načež komi sat schůzi lhned rozpustil. Kromě toho konalo se v okolí kladenském 24 schůzí, na nichž vesměs usneseno ve stávce vy- trvati, dokud požadavky hornictva splnény nebadou. Také dnes ni kde se neprálcn)je. Socialistická »Svoboda« byla včera opět o970 olánv šla 9lb ,s urtinl zabavena.

Tlfgrmai N Lrs Situnce Jágr Aust Svoboda Praha Florenc Kladno

17 article

Z Falknova, 10. února. (C.-B.) Dnes dostavili se do práce 1732 dělníci. Včera vylěženy 164 vozy uhlí. Včerejší schůze stávkujících v Lokti, Novém Sedle a Grünlasu minuly klidně. V redakci zdejšího sociálně demokratického časopisu »Glück aní« za baveno několik tisíc létáků, připravených — k ne dovolené kolportáži a zavedeno trestní vyšelřování Klid a pořádek nebyly nikde porušeny Z Ovikova, 11. únóra. (C. B.) Dnes konalys zde dvě scbůze stávkujících horníků, na kterých usneseno dovolávati se zakročení úřadů. Usnesení. má-li se zahájiti stávka, bylo odročeno Z Plzně, 11. února. (C.-B.) Situace se ne změnil a. Dnes v neděli na dolech se nepracovalo Pokoj a pořádek nebyly nikde porušeny. Z Lubna, 11. února. (C.-B.) Na schůzi horníků usneseno přístoupiti na rozhodnut smírčího úřadu, avšak od požadavků, jimž nevyhověno, neustoupiti. Zároveň usneseno, by horníci nastoupili práci a domáhali se nespiněných požadavků všemi prostředky také v době příští Stávkujícím horníkům v Čechách, na Moravě a ve Slezsku vysloveny na schůzi sympatie. Z Opavy, 11. února. (C.-B.) Táboru lidu uspořádaného dnes dopoledne v Moravské Ostravě zúčastnilo se přes 15.000 horníků. Schůze, jež trvala 34 hodiny, měla naprosto klidný průběh. Přijata jednomyslně resoluce, kterou ukládá scbůze de- legátům horníků ve smírčím úřadě, by další vy- jednávání se zástupci dolů přerušili a počal znovu vyjednávati teprve tehdy, učiní-li se vážné koncese, Z Chomutova, 10. února. (C. B.) Poměry se v celku nezměnily. Při včerejší noční šichtě do- stavili se do práce 73, při dnešní denní 273 dělníci Na den 11. t. m. svolaná schůze stávkujících zaká zána, proto že místnost, ve které se měla konati. uznána v bezpečnostním ohledu povážlivou.

Pokoj Falknov Nový Sedlo Grünlas Plzeň Lubno Čechy Morava Slezsko Opava Chomutov Glück anit moravský Ostrava

18 article

Z Ústi, 10. února. Na 8 dolech, v nichžs pracuje, přišlo včera na denní šichlu 808 a na noční 895 dělníků, mezi nimi 201 kopač. Na neděli ohlá- šeno 6 schůzí stávkujících horníků, z nichž tři zaká- zány z důvodů formálních. Z Karlových Varů, 10. února. (C.-B.) Situac se nezměnila. Na jámě firmy Knoll a Pröschol v Otovicích sřítily se podkopané vrstvy, čím životy pracujících ohroženy. Četnictvu nařízeno, by nedovolilo na jámě dále dolovati. Z Kladna, 10. února. (C.-B.) Učiněno trestn udání na 5 osob pro rozšiřování zabavených Uisko- pisů, na 3 osoby pro popuzování proti orgánům bez pečnosti a na dvě pro zbraňoväní orgánům bezpeč- nosti ve službě. Z Teplic, 10. února. (C.-B.) Při denní šicht přišlo do práce 526 dělníků. Situace jest nez mě- něna. Klid porušen nebyl, Z Duchcova, 10. února. (C.-B.) Na 18 šachtác vytěžilo se včera 202 vagony uhlí. Pracovali 2282 dělníci. Ze 107 větších šachet v ústecko chomutov- ské pracovalo se dnes na 45. Včera vytěžilo se 67 vagonů uhlí, o 25 více, nežli dne předcházejícího Počet kopáčů se poněkud zvětšil, avšak počet pracu- jících osob zmenšil se o 219 osob. V celku praeuje 6135 dělníků. Z Lubna, 11. února. (C.-B.) Dohodčí úřa který se sešel k vyrovnání dělnictva s alpskou spo- lečností báňskou ve příčině mzdy a poměrů služeh- ních, odmítl rozhodnouti stran osmihodinné doby pracovní a otázky 1. května a usnesl se na zlepšen šichtovní mzdy o 10% místo požadovaných 209%. kdežto část jiných požadavků byla společností jednak povolena, jinak vzhledem na jiné ústupky zamítnuta.

Karlová Vary Otovice Kladno Teplice Duchcov Lubno Knoll Pröschol dol

19 article

Podnikatělstvo vyslovilo ochotu upraviti prů měrný výdělek kopačů na 4 koruny a běháků na 3 koruny 20 hal., ale vůdci dělnictva trvali na za- vedení minimální mzdy. O této záležítosti rozsudek vynesen nebyl. Stranám byla dána osmidenní lhůta k prohlášení, zdali se rozhodnutí tomu podrobují. Z Pešti, 12. února. (Zvi. tigrm. »Nár. Listů.«) Dle zpráv dnes došlých v uhelných dolech rešických a aninských byla prohlášena všeobecná stávka Potvrzení zpráv těch dlužno ovšem vyčkati. Z Teplic, 11. února. (C.-B.) Za příčinou nedě- ního klidu jest dnes na dolech jen dozorčí per sonál. Z Kladna, 11. února. (C.-B.) Situace ve zdejším obvodu se nezměnila. Z Duchoova, 11. února. (C.- B.) Ve hnědo- uhelné ústecko-chomutovské pánvi vytěženo včer 574 vagonů uhlí. Z Trutnova, 10. února. (C. B.) Situace v ž cléři nezměněna. Na dnešní denní šichtu dosta vilo se 247, na noční 29 dělníků. Z 1394 stávkuje dnes 1365 horníků. V pánvi moravsko slezské bude se stávkovati dále. —ák. V Mor. Ostravě, 11, února. voa zpravodaje »Nár. Listů«. Když včera ukončena byla schůze smírčího vy boru v Těšíně a oznámeny ústupky, které těžařstva povolují horníkům, neměli jsme, znajíce poměry stávky, valné naděje, že slávkující dle přání zástupců majitelů hor nastoupí v úterý, 13. t. m. práci. P- chyby tyto se úplně splnily Natáboru stávkujících, který kona se dnes dopoledne od 10. do 11. kodiny na Hornopolním náměstí usneseno jednohlasně stávkovati dále.

Pešť Teplice Kladno Trutnov Ostrava Těšín

20 article

Tábor stávkujících, jehož zúčastnilo se 6—7000 horníků, zahájili důvěrníci horníků Ošut po českya Ožomek po polsku. Hned pak ujal se slova redakton soc. dem. časopisu ve Vídní Krapka, který posuzoval ústupky majitelů hor, odsuzoval jednání zástupců zá- vodů a přečetl pak resoluci, kterou usnáší se horni- ctvo vytrvati dále ve stávce, ano není naprosto spo- kojeno s nabídnutými ústupky a konečně vyzývají se delegáti horničtí, aby přerušili veškeré další jed- nání s delegáty majitelů dolů. Po něm mluvil vůdce jedné části hornictva na Ostravsku Vondřieh, který vyloučen byl svého času že strany soe. dem., nyní však požívá mezi děl- nictvem daleko více důvěry nežli Berner a Cingr I tento řečník vybízel ku dalšímu stávkování. Soc.dem. posl. Berner rovněž prudce mluvi proti majitelům hor, že nechtěli o 8hodinné dob pracovní s hornickými delegáty jednati. Poukazoval že v roce 1896, když hornici stávkující žádali 20pro- centní přídavek ku mzdě, pravili zástupcové závodů stomu nerozumíme«. Teď však řekne hornictvo n nepatrné ústupky stomu nerozumfmet. Svojí řeč skončil provoláním »ať žije stávkae.

Krapek Berner Cingr Vídeň Ostravsko

21 article

Horník Začiols v řeči polské mluvil pro stávku Něktelí z řečníků těchto vyzývali hlídačej par ních strojů a topiče, aby přidali se co nejdříve k stávkujícím. Horník Ožome k dal pak hlasovati o navržen resoluci, týkající se dálšího stávkování. Veškeří pří- tomní bez vyjímky hlasovali zvednutím ruk proti na- stoupení práce, Při opáčné zkoušce, kdo jest prot stávce, nezvedla se ani jedna ruka. Shromážděný líd se pak rozešel domů, tak že konsigaované vojsko ani četnictvo nemělo příčiny k zakročení. Toto rozhodnutí horníků ovšem způsobilo v měste a celém okolí velíký rozruch. Z daleka dotazovali s v Ostravě telefonicky, zda stávka ukončena čili nie. Dnes, konalo se v pánvi zdejší přes 20 schůz stávkujících, na nichž vesměs mluveno pro další stávkování.

Ostrava

22 article Denní zprávy. von

Denní zprávy. von — Poláci a konference. Na vídeňských konferencích nebylo dosud posilivního docíleno ani tolik, co by za nehet vlezlo a přece již pouhá jejich existence mnohé i vzdálenější interessenty znepokojuje. Doklad, jak nejistě, i labilnív jsou poměry v tomto státě a jaké je třeba nyní, kdy opu- stil přirozený svůj směr al čím dálel tím více zpro- nevěřuje se svému povolání, dovednostil a opatrno- sti, abyzstátní leď na některém úskali neztrosko- tala. Od nějaké doby pozorovat je zvláštní nervos- nost u Poláků vyvolanou vídeňskými konferencemi. Ku podivu: Ve Vídni byli právě Poláci nejhor livějšími propagatry národního smíru v Če- chách, ba nejednou trpkou vysleclinouti musil zástupci českého lidu výčitku k vůli domnělé své nesmiřlivosti a dnes setkáváme se v pol- ských listech, a ne snad pouze ve »Slowě« p. Rutowského, s poznámkami, které jsou nám nejmírněji řečeno — nepochopitelny. Polákům — aspoň některým — není vhod na př. snab českých zástupců ohledně Slezska. A přece nikdo z Poláků neupře příslušnost vévodství slezského ku koruně české, a faktum, že žije tam značný počet národních našich příslušníků, jejichž ná- rodní záchrana hlavně proto je nám tak důle- žitou, že tito naši soukmenovci tvoří mo st mezi nánři a Poláky. Poláci by měli tedy spíše naše snahy podporovati a ne jim pře- kážeti, zejmena když se uváží, že to, co even- tuálně vymůžeme pro slezské Čechy, zajisté bude též vymoženo pro slezské Poláky, jíž s a m ostatně pranic proti akci našich důvěrníků nenamítaji. Aneb nemají Poláci dost na Němcích v pruském Slezsku, v Poznani a v západních Prusích, že chtěji aby se jim také ve Krakovsku zakousti do lýtka?

Polák Rutowský Němec Vídeň Slezsko Čechy Poznaň Krakovsko

23 article

— Nepochopitelno je též podezřívání, že máme my Čechově dvě želízka v ohni. Jednak allianei s rakouskými Slovany a potom shodu s Němci. Nepůjde-li to s jedním, půjde prý to s druhým. Upřímně řečeno, žádná výtka nedotkla se nás tak bolesthě, jako tato. Má to být snad vděk za věrnost naši ku Slovanstvu, kterou jsme vědomě nikdy v nejmenším neporušili? Kdyby Slovanstvo to citilo oproti nám, jak cltíme my oproti ně mu, věru že bychom smlouvati se s Němci neměli zapotřebí. Uznáváme, že různá dějinná mínulost, různý kulturní vývoj, různá zeměpisná poloha, nutí jed- notlivé větve slovanské různým způsobem hájiti svou národní existencí a že nemožno, aby jedna obětovala se za druhou, ale právě proto by se mělo velmi opatrně v našem táboře zacházeti s podobnými žalobami. Jakkoli jsme Polákům nikdy nevytýkali, že nás v boji proti rakouskému centralismu a germanisaci v nejkritičtější době opustili, přijavše nabídnuté jim národní ústupky, přece se dotknouti musíme věci té již proto, že shledáváme za svou povin- nost prohlásiti, že i v tom případě, kdybychom se s Němci shodli, náš přátelský poměr k Po- lákům tím přerušen nebude — aspoň ne z naší strany. My vůbec odmítáme nepěkné podezření jako bychom se smířiti chtěli s Němci na účel Poláků. — »Gazetu Narodowou« zejmena roz- čililo prohlášení dra. Engla v první schůzí kon- ferenci, v níž žádal, aby předmětem jednání konferenčního staly se také národnostní a jazy- kové poměry v jiných zemích. Známe poměr haličských Rusův k Polákům a nás páli tato bolestivá rána na těle Slovanstva, jako kletý spor srbsko chorvatský, ale bez vy- zvání vměšovati se do něho nebudeme.

Čechův Němec Polák Engl Rusův Slovan Gazeta Narodowa

24 article

Kdyby vyžádali si od nás dobré zdání, řekli bychom Polákům jako upřímní jejich přátolé, že by dobře bylo, kdyby spor urovnali, že by to prospělo ne pouze Rusínům, nýbrž i jim a celému Slovanstvu. »Gazeta Narodowa« ale nemůže přece zakázat nám Čechům, abychom, hájíce práva svá. měli též na mysli osud svých věrných a odda- ných přátel slovanských na jihu, již týráni jsou hůře než my na jedné straně Němci, na druhě Vlachy a již v plné důvěře v pomoc nás silněj- ších svůj osud připojili k našemu. Pomahat slabším v boji proti Neslovanům — v tom, dle přesvědčení našeho, spočívá pravá podsťata vzá- jemnosti slovanské a my příkazu tomu zůstaneme věrni. To také byla příčina a podnět, proč dr- Engel, byv k tomu zástupci lidu českého vyzván a zplnomocněn, ono prohlášení učinil. — Chtějí býti zemskými úřadníky. Ku včerejší naší zprávě o stížnosti Němců, že do služeb zemských nepřijímají se úřadníci ně mecké národnosti, docházejí nás bližší infor mace. Ve službách zemských jest zaměstnán dosti Němeů, zvláště mezi účetním úřadnietvem. ale ti zaujímají vesměs vyšší místa, kdežt

Polák Rusín Čecho Němec Vlach Engel Gazeta Narodow

25 article

místa nižší i nejnižší obsazena jsou úřadniky národnosti české. Títo vyšší úřadníci jsout z dob, kdy ještě Němci do zemských služebu hlásili a kdy tehdejší německý zemský výbee výhradně Němce přijímal. Ostatně tehdy plt i postup zemského úřadnictva lákaly uchaze do zemských služeb a proto to byli »nezištní Němci, kteří o místa se hlásili. V poslední dobe neucházeli se vůbec němečtí kandidáti o mitt konceptní při zemském výboru, tak že o něji kém zúmyslném vylučování Němců naproet nelze mluviti, vždyť v zemském výboru zas dají dva přisedící Němci, kteři by se zaji příslušníků své národnosti ujali, kdyby sen kteří z nich do služeb zemských hlásili. Něm nehlásí se nejen asi proto, že nemohou splná konkursní podmínky v příčině dokonalé znalnt obou zeníských jazyků, nýbrž zvláště proto,t vyhlidky koneeptního úřadnictva zem. výbonl jak správně již včera bylo podotknuto, js nyní velice nepříznivé. I čeští mladší úřadnl kteří vstoupili do služby zemské lákáni klamnjn zpřávamí o výhodném postupu a hmotném pos vení, jaké dříve bývaly, nyní po upravení plt státních úřadníků litují, že vzdalí se kariéry službě, kteroul opustili. Konceptní úřadní jehož kollegové u soudu jsou adjunkty s plalen 1600—1700 zl., u úřadů politických jsou b misary, při úřadech finančních berními inspe tory ano i vrehními berními inspektory, jesti zemského výboru dosud končipistou se služnjn 1000—1400 zl. Mimo to jsou výhlidky nap stup při poměrně malém statu nepatrné.

Němec

26 article

čemž svědčí okolnost, že nejmladší koncipií s platem 1200 zl. dosáhnou platu o 200 výššího teprve po uplynutí více než 10k ač-li se mezitím neprovede pronikavá úpru platů. Na dosažení míst sekrelářů a radůn mohla by jinak celá řada úřadniků ani počil zejmena uváží-li se, že úřadníci, kteří majíj dávno vyslouženo, dlouhým přesluhovánímp stup svých kollegů zbytečně zdržujt. Tyto ok nosti jsou německým právníkům zajisté dosb tečně známy a prototaké se o málo závidl hodná místa vůbec nehlásí. Nezmění li sep měry, přestanou se také asi hlásiti právni se češti. n (

27 article

— Soüdní stíhání na Jaroměřsku je zvláštním příznakem našich smiřovaček. všechno bylo spácháno na Chebsku, Žatecku al Tam však nebylo ani potuchy o zimničném pn následování a trestání. Jest patrno, že s odpůn favorisovanými němožno dosáhnoutí stejných v sledků. Bezohlednost, s jakou si počínají j orgánové obviňováním a trestáním po cell venkově i v městě Jaroměři, svěděí o tom, není opravdové vále nás za stejnocenné s Něme úznávati. V poslední době poháněni jsou jeda k soudu, jednak k okr. hejtmanství i osob které při demonstracích dle zákonně povinne snažily se udržeti pořádek. Nejvíce postiž byly obce Hořeňoves, Chotěborky, Semonis Sendražice, Černožice, Libřice. V Jaroméři o souzena celá řada mladších občanů dle zn mého patentu z r. 1854, ano i starosta p K. Lánský byl 10kráte předběžně u soudu šetřován, na to pro urážku četnictva odsouzen Taktéž městský tajemník pan V. Probošt k lován pro vměšování se do výkonů četníků at — Osobní. Arcibiskup svob. pán Skrbenski dnes ráno odjel severní dráhou do Litoměřic. — P JUDr. Floryš Štoll, zemský advokát, dříve Ivančicích, převzal advokátní kancelař pana d Václava Perka v Mor. Krumlově (vedle lékárny). — Zlatou svatbu slaví dnes 12. únomaa svou chotí Marií pan Jan Jandera, obchodník v le řicích.

Hořeňoves K Lánská V Probošt Skrbenski JUDr Floryš Štoll Perk Mor Marie Jandera Chebsko Žatecko Jaroměř Chotěborky Černožice Libřice Litoměřice Ivančice Krumlov Semonis Sendražice

28 article

— Rodinné zprávy. Slečna Josefina W cháčkova, dcera starosty král. horn. města Kuta Hory, zemského poslance pana Jana Machácka a pu MUDr. Otakar Havlíček, lékař hlavní továrnyu tabák v Sedlci u Hory Kutné, slavili dne 10. t.z svůj sňatek manželský. — Pan Václav Hron, vell obchodník v Praze s chotí svou Rosinou, roz. Re waldovou, dcerou ředitele panství knížete Lobkora oznamují, že slavili sňatek svůj dnes 12. t. m. — Promoce. Pan MUC. Čeněk Perni Horních Bučic u Čáslavi, byl dne 9. t. m. na č universitě Karlo-Ferdinandově v Praze na dokk veškerého lékařství veřejně povýšen — Pohřeb pana Františka Poláka, rytmi m. sl. a kontrolora úrazové pojišťovny dělnickép král. české koná se dnes o 3. hod. odpol. z chrán sv. Štěpána na hřbitov olšanský. — Z kruhů berničních. Dle výnosu pra dia c. k. zemského finančního ředitelství v Praze n dne 7. února 1900 č. 733 jest potřeba berních prilí kantů, povstalá zavedením jednotlivého vybírání dn nyní dostatečně uhražena. Možno tedy na příštěp jímati jen takové kandidáty, kteří s dobrým pros chem absolvovali celou střední školu (t. j. vyšší mnasium, reálku, obchodní akademii neb učitela ústav) a o studiích těch maturitním vysvědčením p kázati se mohou. Žádosti podmínce této nevyhovne budou žadatelům hned vráceny.

W cháčkův Macháck MUDr Havlíček Hron Rosina Lobkora Perni František Polák Štěpán Kut Hora Sedlec Kutná Praha Horní Bučice Čáslav Olšanský univerzita KarlaFerdinandov

29 article

— Zemský výbor král. českého učinil schůzi konané dne 7. t. m. za předsednictví nejn šího maršálka zemského mimo jiné tato usnesen Zemské školní radě byl vysloven souhlas, aby cb Pětikozly a osada Dolní a Horní Cetno byly vylor čeny ze školní obce strenické a aby byla zřísen samostatná obeční škola v Dolním Cetně s podnl kou, bude-li škola v Strenicích zredukována na n konný počet tříd; taktéž vysloven souhlas, aby cb Chrastavice byla vyškolena ze školní obce domař) cké a aby byla v Chrastavicích zřízena samostat škola obecná s podmínkou, buderli obecná škola n ská v Domažlicích zredukována na zákonný počet tř S výhradou vlády bylo schváleno jmenování B. 7i kutové definitivní ředitelkou hospody ňské šbr. v Lounech; rovněž bylo schváleno jmenování Fr Schillera výpomocným učitelem hospodářské ziní školy v Litomyšli a Josefa Pobudy definitini správcem nemocnice v Příbrami. Zástupci zemslá výboru ve výboru průmyslových škol byli jmenovin pp. ve Voticích Josef Petříček, majitel realit vl novicích. v Lišově Frant. Jakš, purkmistr tamtéls Zdikově Frant. Friedrich, knížecí sládek ve Velk Zdíkově, v Kardašově Řečici Karel Hamr, stavik tamtéž a v Nové Kdýni Ludvík Keil, továrník tamtí — Přednášky. Lidové přednášky n versitní. Dnes v pondělí přednáší professora B. Kašpárek »O nakažlivých nemocech lidem a n řatům společných« v Obchodní akademii čel slovanské v Resslově ulici (poslední přednáškaa lého šestihodinného cyklu). Začátek o 1/28. hode večerní.

Schiller Pobuda Petříček František Jakš Zdikův Friedrich Hamr Keil Kašpárek Horní Cetno Dolní Cetno Strenice Chrastavice Domažlice Louny Litomyšl Příbram Votice Lišov Zdíkov Kardašův Řečice Nová Kdýně Resslův ulice obecný škola můj ská výbor průmyslový škola

30 article

— Divadolní představení pro uěn z bavní výbor Řemeslnicko-živnostenské besedy ko vrhu vzdělávacího odboru pořádati bude občas vadelní představení pro učně, jež mají za účel p skytnouti učňům přiměřenou a slušnou záben První představení uspořádano bude v neděli dne t. m. o 3. hod. odpol. v hočejších místnostech meslnícko živnostenské besedy na Františkově nábii č. 20, k němuž zvolen obraz ze života »Josef Ki lán Tyl«. Přístup mají všichni učňové pánů členli sice úplně volný, zvlaštních vslupenek se nevydin Zároveň žádají se všickni páni člegové vzdělavace odboru, aby k představení tomu se dostavili. — Hasičský sbor v Praze roku 180 Ředitel hasičského sboru pan Vejdělek vk právě obsáhlou zprávu o sboru za rok ninnlý. (. díme z ní tyto odstavce: Dozor nad slorení ln ským vedla jako dosud sedmiclenná dozori e Zaležitosti hasičského sboru projednány k /l, vu

Františkův ki Tyl Vejdělek Praha řemeslnickýživnostenský beseda