2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
2. cervence 1907. Císlo 180.
Císlo 180
4
article
poměr k Uhrám, byla by souhlasila panská sněmov-
na úplně s třemi body příslušného místa v trůnní
řeči. Prvním bodem jest stanovisko, že klademe vel-
kou váhu na to, aby náš poměr k Uhrám byl upraven
smlouvou, druhým bodem je přesvědčení, že jest
naši povinnosti, aby spojení obou států stanovena
v pragmatické sankci, bylo zachováno, a třetím bo-
dem je názor, že hospodářské poměry mezi Rakou-
skem a Uherskem souvisí s pragmatickými poměry
a že jest naším úkolem, zabrániti každému
uvolněni těte souvislosti.
Mínění sněmovny poslanecké o tomto odslave
nebylo by znamenalo přerušování vyrovnacího jed
nání, napak bylo by bývalo posilou vlády, kdyby
rakouská sněmovna panská se postavila jednomyslně
za ni. Jesiliže se konečně řeklo, že se má býti
vyvarováno debaty o vyrovnání, protože by debuta
způsobila v Uhrách nevoli, dlužno prohlásiti, že zde
jde o hlavní protivy v politickém názoru a v polit-
ckém snažení, kteréž nelze umlčeti.
Řečník prohlašuje konečně, že za nynějších po-
měrů nemůže učiniti strana ústavm nic jiného, nežl
hlasovati pro návrh komise, třebas by usnesení ko-
mise litovala, při čemž ji nevede nic jiného, nežli
vřelé přání, aby sněmovně bylo přáno, povzněst
se opět k plné výši své slavné tradice. (Pochvala.)
Odborový přednosla dr. Ezner vitá poslední pro-
hlášení, podané předsedou ministerstva při před-
ložení zatímního rozpočtu a praví, že sněmovna pan-
ská bez výjimky bude ochotna ve spolku s vlá-
dou uskutečňováti program v trůnní řeči obsažený.
doktor
Ezner
Uhry
5
article
Zvláštní radostí naplňuje řečníka místo v trůnní řeči.
jednající o zvelebování výroby. Rečník poukazuje
zvláště na veliký význam technického a odborně vě-
deckého bdání pro výrobu, a vyslovuje naději, že
nedostatky, vyskytující se v tomto oboru, budou v
velkém slohu odstraněny. Zvláště lituje, že naše
ústavy universitní, věnované vědám technickým, l-
čební laboratoře, Iysikální ústavy atd. jsou v jak
špatném stavu, jakýž se naprosto rozhodně příčí pro-
zíravé politice výrobní. Jest třeba též vytknouti, že
technické pokusnictví se ponechává soukromé inicia-
livě, a že Rakousko dosud ještě nepřistoupilo k mezi-
nárední státní jednotě na ochranu majetku živno-
stenského. Řečník prohlašuje, že jest třeba, aby tech-
nikové měli praktické vzdělání, poukazuje naa význam
živnoslenské politiky jako politiky středních stavů,
přimlouvá se za reformu správy, pokud jde
o politiku výrobní a dopravní
Ref. ryt. Madeyski v doslovu pravil, že ne-
může se pouštěti do věcné rozpravy, neniť meritorní
dobaty o vládním programu na místě. O poměru
k Uhrám sněmovna opětně vyslovila svůj názor
Proto není třeba to opakovati. Usnesení adresy jest
právem, ne však povinností sněmovny. To je otázkou
účelnosti. Přání dr. šl. Grambayra, aby panskké sně-
movně poskytnula byla delší doba ku práci, bylo již
několikráte a také nedávno tlumočeno předsedou.
Prosí za schválení výborového návrhu komise.
Tento schvaluje se jednomyslně.
Příští schůze bude zejtra v 1 hod. odpol. Na
jednacím pořadu jest: 1. haagská konvence o právu
manželském, 2. volba rozpočtového výboru
doktor
šl
Rakousko
Uhry
dopravní Ref
6
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 1. července. (K ota.) Dnes po
zbývá platnosti loňské srpnové panovníkovo roz-
hodnutí, jímž stanovena kvota pro Uhry a Ra-
kousko v poměru 34.4 : 65.6. Poněvadž kvotové
deputace obou parlamentů ve svých názorech n
povinné příspěvky obou států na společné řišské
potřeby se značně rozcházeji, nezbude ovšem
zas jiného, než aby kvotu ustanovil zase pa-
nevník. Rozhodnutí panovníkovo může však dle
zákona nastati jen v tom případě, když kvotu
neustanovi oba parlamenty. Jest tedy třeba,
aby kvotové deputace podaly svým parlamentům
zprávu, že jich jednání zůstalo bezúspěšné a
parlamenty sdělení to vzaly na vědomí. Uher-
ská i rakouská deputace zaslaly si navzájem svá
nuncia; v sobotu měla uherská deputace za
předsednictva Szellova opětnou schůzi, v ník
konstatovala, že s návrhy rakouské kvotové de-
putace nesouhlasí, nýbrž trvá na svém dosavad-
ním stanovisku. Uherská deputace nepřipoušt
stanovení kvoty dle počtu obyvatelstva obou
států a proto má dohodu o kvotě letos za ne-
nožnou. V tom smyslu zaslána již odpověď ra-
kouské deputaci, která v nejbližších dnech učiní
podobné usnesení, načež parlamenty potvrdí, že
na dohodu nedošlo a panovník určí kvotu zas
na další období v dosavadní výši
Praha
Uhry
7
article
V Praze, 1. července. (Demisse chor
vatské vlády.) K novému bánu dru. Ra-
kodezayovi, sotva z Vídně přibyl do Záhřeba
a ujal se úřadu, přišli členové chorvatské vlády
náměstek bánův a přednosta vnitra Nikolič
přednosta spravedlnosti dr. Badaj a přednosta
osvěty dr. Roje se žádostí, aby jim vymohl
propuštění z úřadd a než propuštění ko-
runou bude schváleno, aby jim povolil do vo-
lenou. Bán vzal demissi na vědomí a všem
třem členům vlády povolil žádanou dovolenou.
Tím odstoupila celá národní chorvatská
vláde, která byla u vesla od loňského srpna. Ne-
pracovala dlouho, ale přece zanechala po sobě
dobrou památku u Chorvatů, poněvadž přes ob-
strukci čisté strany práva přece obnovila některe
Nikolič
doktor
Badaj
Roja
Chorvat
Praha
Vídeň
Záhřeb
8
article
ústavní svobody, jež přijdou Chorvatům za no
vého režimu Rakodezayova velice vhod.
Jména nových členů nejsou dosud přesně
známa, ale soudí se, že budou jmenováni dr.
Eggersdorfer přednostou vnitra a bánovým
náměstkem, Jiří Dedovič přednostou spra-
vedinosti a prof. Spevec přednostou osvěty
Eegersdorfer a Spevec meškali už v sobot
v Pešti a měli delší poradu s chorvatským mi
nistrem Josipovi če m.
V Praze, 1. července. (Hr. Peja če vi
o krisi chorvatské.) Odstouplý bán, hr.
Pejačevič, sdělil ve Vídni dopisovateli „Hrvat
ské“ některé své názory na vznik sporu uhersko-
chorvatského, který přivedl k jeho demisi. Kdo
četl pozorně prohlášení Polonyovo o rěcké reso
luci, přednesené v uherské sněmovně, musí prý
nabýti přesvědčení, že Maďaři dali Chorvatům
některé význačné sliby a politická zmocnění.
Prolo Chorvaté a Srbové, kteři podepsali reso
luci, mohli vším právem vstoupiti na politickou
arénu a před národ. Nyní však, když žádají, aby
Maďaři dostáli svým slibům, slyší od nich „non
possumus“. Chorvatští delegáti domáhají se
pouze svého práva, ale nenacházejí ohlasu. Dr.
Wekerle pochybil, že se dal strhnouti k hrozbám
o přísnějších opatřeních, neporadiv se dříve
s bánem. Snad by se byla přece nalezla cesta
k mírné dohodě. Nyní, když dr. Wekerle svou
hrozbu vyslovil, nenalézá východu z labyrintu.
Chorvat
Eggersdorfer
Dedovič
profesor
Spevec
če
Pejo
Pejačevič
ský
Maďar
Srba
doktor
Wekerle
Pešť
Praha
Hradec
Vídeň
9
article
Stanovisko chorvatské delogace v otázce želez-
niční pragmatiky je dle mínění hr. Pejačeviče
logické a pochopitelné. Jednostranně odhlaso-
vané zákony nemohou býti v Chorvatsku uz ná-
vány a také se nedají provádět. Pře-
svědčili se o tom dřivější bánové. Nicméně
i nyní není ještě všechno ztraceno a může na-
stati příznivý obrat, bude-li, jak dodal hr. Peja-
čevič, na straně maďarské aspoň trocha dobré
vůle.
Ze Lvova, 29. června. (Klepy o Kra-
tovi.) Nedávno rozeslána ze Lvova zpráva, že
ruský studující Pavel Krat, jenž měl značný
díl v universitních výtržnostech v lednu t. r.a
z vyšetřovací vazby propuštěn na kauci 15.000
korun, jež za něho složila ruská pojišťovaci spo-
lečnost „Dněstr“, prchl do Švýcarska, aby se
vyhnul přelíčení, jež se bude konati ve Vídni
někdy na podzim. „Dz. Pol.“ přinesl současně
zprávu, že Krat, jenž je ruský poddaný, byi čle-
nem chuligánské bandy, která vypalovala a lou-
pila panské dvory v Rusku a před pronásledova-
teli uprchl do Rakouska. Se strany hodnověrné
se dovidáme, že vše to jsou pouhé klepy. Krat
odjel s vědomím soudu ze Lvova do Vídně, kde
hodlá dále studovati a jeho vídeňské obydlí jest
soudu dobře známo. Na útěk do Švýcarska an
nepomýšlel.
Pejo
Pavel
Pol
Krat
Chorvatsko
Lvov
Dněstr
Švýcarsko
Vídeň
Rusko
Rakousko
10
title
Politické zprávy zahraničné.
11
article
V Praze, 1. července.
Praha
12
article
Hrabě P. A. Gejden zemřel.
Často jmenovaný ruský svobodomyslný ari
stokrat konstitucionalista a autonomista hr. Pet
Alexandr Gejden zemřel v Moskvě, kam přije
na sjezd zemstev. Byl spolu se Šipovem, Guč-
kovem a Stachovičem zakladatelem strany »ok-
tabrislů«, jež se postavila na půdu řijnového
carského manifestu, kterým dána konslituce, ale
na rozdíl od kadetů hájili přesvědčení, že iv
čele ústavného Ruska musí státi ruský národ,
jenž jako zbudovatel ruského státu má povin-
nosť býti jeho tmelem a ručí svou ctí za jeho
trvání. Straně této předpovídá se nyní bu-
doucnost.
Rovoluce v Rusku jako živnost.
A. Savenko v „Kieb.“ upozorňuje, že revo-
lucionáři všech stran nikdy nemají nouze o pe-
níze. Znám, píše, mnoho takových případů: byl
člověk chudý, prachudý, a najednou si žije jak
pán. Co se s ním stalo? Jaké to výnosné živnosti
se chopil? Revoluce. Všichni rušti revolucionáři
ničeho nepracují a peníze mají. Jeden z nich
býval soukromým docentem na universitě. Ne-
chal vědy a zabývá se výhradně revolučním spor
tem. Svého majelku nikdy neměl, ale nyní může
penězi hnojit a nikdy jich nemá nedostatek. Žtje
si tu v Petrohradě, tu za hranici. A zaměstnání
není těžke, pokud revolucionáři štěstí přeje a
nepadne na něj los, aby provedl zločin, za který
pachatele věšejí, chytnou-li ho. Každá konspi-
race je tím milá konspirantům, že tam neni
žádné veřejnosti, žádné kontroly. Všichni vůd-
cové revoluce jsou neomezení despoté.
Gejden
Šipov
Stachovič
A Savenko
Peto
Moskva
Guča
Rusko
Petrohrad
Kieb
13
article
Cesty německého ofsaře.
»Hohenzollern« provázený křižáky »Königs-
berg« a »Heipner«, opustil Kiel v sobotu a o
plul do Travemunde. Na to se vrátí eskadra eí
sařská do Kielu a učiní poslední přípravy k cestě
do Kodaně, kam vyjede císař dnes rános
císařovnou a princem Adalbertem. Proslýchá se,
že talo cesta souvisí se ženitbou třetiho syna
Vilémova. Ale nevěří se tomu, poněvadž prin-
cezna Thýra dánská, o níž se mluvilo jakoo
nevěstě, je o pět let starší nežli prine. Z Ko-
daně vydá se efsař na plavbu k severu. Pojede
až do Hammerfestu a vráti se až v polovici
srpna.
Hardon a hr. Molike.
Se skandálními odhaleními ze živoťa ka-
marily berlínské souvisí soukromá obžaloba.
kterou podal bývalý velitel berlínské posádky
hrabě Kuno Moltke na vydavatele »Zukunftue
Maxmiliana Hardenn. Obžaloba má 37 stran.
Navrhuje se v ní, aby se zavedlo s Hardenem
vyšetřování. Obhájee Hardenův mnichovský ju-
stiční rada Max Bernstein podal vzhledem k této
žalobě následující stručné prohlášení: »Obžalo-
vaný nenamítá ničeho proti návrhu ža-
lohce na zavedení vyšetřování, poněvadž nemá
nijakého zájmu na tom, aby se nezahájilo
líčení.«
Etienne v Berlíně.
Bývalý franconzský ministr vojenstvl
Etienne navštivil Berlín. Jeho rozmluvés
Bülovem se přikládá velký význam. Zatím
se však neuvádí nic bližšího. Přátele Etien-
novi v Paříži tvrdí, že bývalý ministr snaži
se o dohodnutí s německými paropla-
vebními společnostmi, aby pojistii
francouzským příslavům lepší budoucnost. Jeho
politické rozklady, pohybující se ve velkém
slohu, byly prý se zájmem vyslechnuty císařem
při rozmluvě s Eliennem v Kielu i kaneléřem
Bülowem.
Hohenzollern
Adalbertus
Hardon
Hardenn
Hardenův
Bernstein
Etienne
Bülov
Etien
Bülow
Kiel
Kodaň
Vilémov
ko
Hammerfest
Berlín
Paříž
14
article
Je pravděpodobno, že při té příležitosti též
se mluvilo o Marokku, o bagdadské
železnici a o soutéži francouzských a něme-
ckých závodů při dodávání zbraní jistým státům
Etienne již r. 1902, v době, kdy Delcass
vyjednával s králem Eduardem VII., chtěl se se-
jiti s Bülowem, ale sešlo s toho. Nynější vy
slanec frančouzský v Berlině Cambon nelaji
se úmyslem Francie, rozšířiti obchodní smlouvu.
nabídnutou r. 1905 Německem a při níž mělo
Marokko sloužiti za výměnu.
Etienne vrátil se 30. června do Pařiže
a ihned se odebral k zahraničnímu ministru
Pichonovi, s nímž měl delší rozmluvu. Vači
zpravodaji »Figara« popřel, že jeho cesta měla
ráz politický neb diplomatický. Zdráhal se po-
dati bližších udání o své rozmluvě s císařem
a kn. Bůlowem. Ale jinak se vyslovil E tien ne,
že si přináší z Německa nejpříznivější dojmy
a že byl potěšen přijstím, jehož se mu dostalo
od císaře i kancléře.
Delcass
Eduard VII
Bülow
Etienne
Pichon
Figar
Maroko
Berlín
Francie
Německo
Pařiže
15
article
»Gaulois« míní, že Etienne přispěl ku
zlepšení poměru francouzsko-ně-
meckého a že je možné brzké dorozumění
a shoda s říší německou.
»Rappel« píše, že Etienne přispěl svým
rozmluvami s císařem a kaneléřem k zlepšen
styků francouzsko-německých, což bude prý uví
táno radostně všemi rozumnými Francouzi. Zm
něný list soudí, že nejmenší smlouva s Něme-
ckem více by prospěla Franeii, nežli nedávná
smlouva se Španělskem, která prý nemá prakti-
ckého významu pro francouzské styky s velmo
cemi. Francie a Německo chtějí se konečně vy
prostiti z tísněné nejistoty, v jaké se nalezají na
vzájem a i když není možná zcela důvěrná do
hoda, lze mnoho učiniti dorozuměním aspon
v podružnějších otázkách.
»Matin« oznamuje z Berlína, že kn. Bülov
ujistil Etienna, že německé veřejné minění
i tisk jsou velice nakloněny myšlence sblížení
s Francií a že by bylo žádoueno, aby podobná
nálada byla i ve francouzském veřejném mínění
Etienne
Francouz
Španělsko
Francie
Německo
Berlín
Bülov
16
article
Sarrien pro Clémenceana.
Jak známo, tvrdily některé francouzské
listy před páteční debatou sněmovní o událo-
stech na jihu, že bývalý ministerský předseda
Sarrien s vůdcem umirněných republikánů
Ribotem uchopí se vlády, padne-li Clémen-
ceau. Ale Sarrien ještě v pátek dal ujištění,
že ho ani nenapadne spojovati se se živly, klo-
nícími se spíše k pravici. Má důvěru jen v roz-
hodné republikánské strany. Hlasoval ovšem pro
Clémenceaua.
V neděli pronesl Sarrien v Paragle-
Monialu velkou řeč, v níž se rozhodně
vyslovil pro Clémenceaua. Mluvil o
událostech na jihu a schvaloval postup vlády.
O osobní daní z přijmů pravil, že bude usilo-
vat, aby předloha dotyčná byla zlepšena tím
způsobem, aby z ní byl odstraněn jakýkolie
inkvisitorský ráz. Jinak slibil vládě svou pod
poru. Řečník dovolávaí se svornosti všech re-
publikánů při nastávajících kanlonálních vol-
bách a ve společném boji proti všem útokům
reakce.
Vzhonřenci 17. pluku.
V Beziersu koluje pelice, žádající, aby
17. pěšímu pluku, dopraveném z trestu do
Afriky, byl povolen návrat. Petice je
opatřena mnoha tisíci podpisů.
Do Ženevy přibyli, jak »Eelair« ozna-
muje, dva sběhové 17. pěšího pluku
zcela zmoření a vysilení hladem. Vypravují, že
sběhlo 60 vzbouřenců 17. pěšlho
pluku.
Ribot
Sarrien
Clémenceau
Afrika
Ženeva
17
article
Vinařská krise ve Francii.
Pův. dopis „Nár. Listů“)
ol
Z Marseillu, 27. června.
Velké hnutí vinařů se ponenáhlu uklidňuje. Jak
z telegrafických zpráv známo, vydal se vůdce hnut
Marcellin Albert, „spasitel“, jak ho na jihu nazývají
sám na výzvu Clémenreauovu k němu. Jakmile přisel
do Paříže, odebral se k předseduvi ministerstva, jenž
prý mu prudce vytýkal, že podněcoval téměř revo-
luční hnutí na jihu. Marcellin Albert litoval svého
vyzvání ke vzpouře a slíbil Clémenceauovi, že bude
působiti k uklidnění obyvatelstva ma jihu, načež
obdržel stofrankovou bankovku na cestu.
Albert
Francie
Marseille
Paříž
18
article
Zpravodaji, jenž s ním jel ve vlaku z Celle d
Montpellieru, sdělil, že prý mu předseda ministerstva
nečinil žádných výčitek, naopak prý mu stiskl ruku
a pravil: „Vidím, že jste poctivý muž,“ načež Alberi
odvětil: „Pochyboval jste někdy o tom?“ — „Tak
prý jste plakkal?“ — „Ano, plakal jsem, když Clémen-
cesu připomenul události v Narhopnu. Při vzpomínce
na tolik neštěstí se mi zarosily oči.“ — „A což oněch
sto franků?“ — „Přijal jsem je, abych dokázal směš-
nost jednání ministerského předsedy, jenž přece mohl
předpokládati, že mám peníze na zpáteční cestu.“ —
„Kam jedete nyní?“ — „Dodržuji slovo. Clémencea
mne žádal, abych přivedl obecní zastupitelstva opět
na půdu zákona a nepodaří-li se mi to, abych se dal
zatknouti. Nepořídil jsem a proto se dám zatknouti.“
Do Paříže vydal se Albert jen s podmínkou, že
mu bude zaručen volný odchod. Když přijel do Mont-
pellieru, odvezli ho přátelé automobilem do hotelu
kdež se převlékl, načež se odebral na policii. Tři poli-
cejní komisaři jej obstoupili, nevloživše na něj ruku
„Zatýkáte mne?“ otázal se. „Nikoli, pane,“ odvětil
ústřední komisař. „Je mi to milejší, vydám se sám
p. Salvanovi.“ Komisaři ho již neopustili a šli s ním
do kanceláře, kdež sepsán prolekol. Albertovi sdě-
leno, z čeho jest obviněn a prohlášen zatčeným. Na
slova rady Salvana, že se protivil zákonům, odpo-
věděl: „Nechtěl jsem nikdy bojovali ani proti záko-
nům, ani proti lidem, mým úmyslem bylo jen pro-
spěli vinařství a majitelům malých pozemků.“ Odvá-
děn do vězení, objal ještě přátele i svého advokáta
kteří čekali na chodbě. Vykázána mu zvláštní cela
takže nepřijde do styku s Ferroulem a ostatními za-
tčenými.
Clémen
Albert
Salvan
Montpellier
Paříž
Mont
19
article
Vajenská vzpoura mohla míli skutečně fragické
následky, kdyby nebylo chladnokrevnosti důstojníků
17. řadový pluk, jenž se vzbouřil v Narbonnu, byl
nejprve poslán do Gapu v Alpách, ale nepobyl tan
dlouho, nebot z nařízení ministra války přeložen do
Slaxu v Tunisu a dopraven do Villafranky, příslav-
ního města v departementu Alpes-Martimes, kdež jei
očekávaly dvě válečné lodi „Du-Chayla“ a „Desaix“
Nalodění dálo se přímo z vlaku za velkého úča
stenství obecenstva. Působilo mohutným dojmem
když přijel zvláštní vlak s 620 muži 17. pluku
s eskortou 100 mužů 96. pluku pod velením podplu-
kovníka; za úplného ticha vysloupil z vlaku důstoj-
ník, dal zatroubiti signál a vojíni, znavení dlouhou
cestou, se vrhli k oknům, hledíce na rejdu a návrší
ji obklopující. Vzbouřenci odvádění po čtyřech v prů-
vodu četníků na parní čluny, které je odvezly na
válečné lodi a hned po nalodění zdviženy kolvy.
Vojíni mávali čapkami na rozloučenou, zdrželi se
však všech hlučných projevů.
Rada generálního štábu funisského sešla se vče
ra o 4. hod. odpoledne, aby učinila opatření pro
příchod vojínů, kteři budou eskortou ze 4. pluku
střelců a 4. pluku spahiů dopravení do připravených
již trestaneckých místností.
Právě co končím, uveřejňuje ministerstvo vnilra
následující notu: Dle zpráv, došlých v noci do mini-
sterstva vnitra, možno konslatovati rozhodné pří
znaky uklidněni v různých vinařských střediskách
Stejně vyznívá také zpráva prokurátora republiky
v Montpellieru, zaslaná strážci pečet
Gap
Alpy
Tunis
Montpellier
AlpeMartime
20
article
Alfréd Durand
Durand
21
article
Pátý slet všesokolský
Pátý slet všesokolský
v Praze
Na cvičišti letenském.
Všední den! Ale pouze v kalendáti, nikoli
však v srdeích českého lidu. Tomuto byl třetím
ze svátků národního nadšení a kázně ztělesněné
a vyvrcholené v Sokolstvu. A jestliže město ne-
setřáslo i včera prach všednosti, za bilou hradbou
sletového cvičiště byl svátek se všemi jeho pří-
vlastky. Tribuny byly opět naplněny do posled-
ního místečka, v representační loži se sešel opět
výkvět národů hostí i národa hostitele, barriera
kolem cvičiště byla opásána několikanásobnou
řadou obecenstva a uvnitř barriery se odehrávaly
poslední episody velikolepého zápasu sokolského.
Úchvatné děje tří dnů vyvrcholily v oslavě vítězů
a odevzdání cen, z nichž první dobyta v nad-
lidském boji zástupci českého Sokolstva.
Závody jednotlivců prosté i zvláštní
byly sice během dne ukončeny, tochnickému
odboru Č. O. S. však nebylo možno zpracovati
ohromný klasifikační materiál, takže třeba míti
ještě 24 hodiny ztrpění, než zvíme jména vilézů.
Tam, kde známkovaci manipulace jest prostší,
jako při závodu v plování na 100 m., ko-
naném, od 11 hod. dopol. u Občanské plovárny
pod Letnou za přečetné účasti obecenstva, které
mimo na plovárně se tísnilo na nábřeží silnice
pod Letnou i nábřeží staroměstském, jest situace
celkem jasna. Časy vítězů jednotlivých utkání,
v nichž z pravidla byli tři plavci, jsou:
1. M. Doucha (Praha) 1: 241/%
2. O. Procházka (Praha) 1 : 34 2 /5.
3. J. Procházka (Ziíchov) 1 : 36 1/5.
4. O. Svoboda (Brandýs) 1 : 375/5
5. R. Kysela (Ml. Boleslav) 1 : 404/5.
6. Zd. Tomáš (Vys. Veseli) 1 : 42 3/s.
7. Herain (Praha) 1 : 431/5.
8. Hoťmann (Praha) 1 : 45 1/2
9. Rajmar Zd. (Král. Vinohrady) 1 : 48.
10. Černý A. Staré město) 1 : 507/s.
11. Svěčič (Šibeník) 1: 521/5.
12. Gotschalk (Kr. Vinohrady) 1: 534/5.
13. Martinů K. (Košíře) 1 : 57.
M Doucha
O Procházka
J Procházka
O Svoboda
R Kysela
Zdeněk
Tomáš
Vys
Král
Kristus
Martino K
Praha
Č . O . S
Letná
Ziíchov
Brandýs
Boleslav
Stará město
Šibeník
Košíře
Herain
Hoťmann
Gotschalk
22
article
Veřejné cvičení sokolské jizdy
bylo atrakčním bodem posledního odpoledne
sletového. Poprvé v nich vystoupily jizdní
odbory, jež utěšeně vzkvétají, na veřejnost.
Vystoupení bylo v každém ohledu zdařeným
důkazem zdatnosti tělocvičná, jizdecké a kázně.
Provedeny byly:
Metání na neosedlaném koni
v chodu a v klidu prováděno bylo současně na
dvou koních ve všech chodech: kroku, klusu
i cvalu a na dvou koních na místě. V chodu
cvičilo 6členné družstvo Sokola pražského za
vedení br. Vlad. Müllera a 6clenné družstv
Sokola v Ml. Boleslavi za vedení br. Pechra,
náčelníka Sokola mladoboleslavského. V klidu
cvičilo jedno družstvo pobok a druhé pokos
koně a to 6ělenné družstvo Sokola pražského
za vedení br. Václ. Růžičky a 6členné družstvo
Sokola na Vyšehradě za vedení br. Jiřiho
Hellera.
Skok přes překážku a lapán
praporku nad přepážkou za velení
br. Ed. Jehličky provedeno 24 jezdci z členů
jízdních odhorů Sokola v Čes. Budějoviefch,
Ml. Boleslavi, Písku, Plzně a Sokola pražského.
Skok prostý proveden byl v zástupu, dvojstupu,
čtyřstupu a dvanáctistupu, lapání praporku v
výši 3.60 m. nad 1.00 m. vysokou překážkou
zavěšeného, prováděno s různým ovšem zdarem
jednotlivě.
Rej jezdecká provedena byla 64
jezdci tím způsobem, že celá ohražená jízdárna
byla přepažena po šířce na 4 pole, 19 m. ši-
roká a 40 m. dlouhá, z nichž na každém
jezdilo 16 jezdců soudobně, provádějíce různé
obrazce, přeměny a obraty v klusu. Nástup
rozdělení jezdců do jednotlivých polí jízdárny
proveden byl v klusu ve čtyřstupech, které ně-
kolika zatáčkami a rozdělením se na pravou
i levou ruku přešli na střední směry každé
jízdárny, odkudž výše uvedené cviky zahájeny.
Vlad
Müller
Pechr
Sokol
Václ
Růžička
Jiři Heller
Skok
Jehlička
Boleslav
Písek
Plzeň
Sokol
Sokol na Vyšehrad
Če
Budějovief
23
article
Po ukončení reje v klusu provedeny ve cvalu
na celé prostoře velké kruhy a přímě i střední
směry v dvojstupu. Reje se zúčastnili jezdci
z J. O. S. v Čes. Budějovicích, Ml. Boleslavi,
Písku a Plzni a J. O. S. pražského za velení
br. Lad. Spáleného, náčelníka J. O. S. v Ml.
Boleslavi.
Serm šavli cvičili 24 jezdci, vedení
br. K. Merglem, náčelníkem J. O. S. v Písku.
Provedeny nejprve máchy a seky šavlí na mí-
stě, soudobně dle hudby. Na to proveden šerm
koňmo dvou oddělení proti sobě ve cvalu je-
doucích a na velkých kruzích, v klusu jedou-
eích, ke konci pak seky jednotlivými jezdci ve
cvalu na stojany (stínání hlav).
Rej s kopími a píchání kroužků pro-
vedli 32 jezdci za velení br. J. Kapsy místo-
náčelníka J. O. S. v Plzni. Jezdci, opatření
třímetrovými kopími s praporky, provedli stoži-
tější přeměny a obraty v klusu, při čemž kopí
v různých postavách držená, doplňovala jezděné
obrazce.
Cvičení vesměs upoutala plnou měrou po-
zornost obecenstva a odměněna dlouho trvajícím
potleskem, zejména v efektním reji s kopimi.
Při konečném defilé zaburácela hledištém po-
chvala velkých okamžiků.
Poslední produkcí dne bylo opakování sa-
chového turnaje, jenž se velice libil i hostům,
přes to že thema jeho u cizince nemůže přijetí
turnaje připraviti půdu tak příznivou jako u
českého člověka.
J O
Spálený
K Mergl
Boleslav
Písek
Plzeň
24
article
en chef, že chtějí platit 30—40 fl. stř. za ti-
štěný arch. Já budu teď velmi zaměstknán pře
kládáním zákonu a musím se jurnalistiky docela
odříci.
Podobného obsahu jest i další dopis Hanu
šcvi ze dne 15. května 1849.
Nejzajímavější však jest list Beckův — K.
Havličkovi ze dne 18. rpna 1850: „Na odpor
vlastnímu slovu, že nedůvěřujíc v žádný pro-
gram, jen podlé skutku chcete souditi, dotýkáte
se v stálém zlehčování Vídenského Denníka mi-
sto obsahu jeho výhradně jen osobností dílem
ani u veřejnost nevystoupivšíeh. Mezi osobami.
Hana šcvi
Beckův
K Havličk
25
article
jichž se v Slovanu nešetrným spůsobem dotý-
káte, nalézám také jméno své; vidím se tedy
donucena, žádati Vás za přijetí následujícího vy-
jádření do přištího svazku Vašeho časopisu. Na-
zýváte mě příručním úřadníkem ministra Bacha
a spolupracovníkem Denníka; později sekretá-
řem téhož ministra, hlavním redaktorem a ředi-
telem smýšlení tohoto listu; mají se snad i ně-
klerá urážlivá místa v Slovanu také na mne vzta
hovati; však ubezpečen jsa dobrým vědomím
že smýšlení národní a politické, dle něhož se
od mládí svého spravuji, žádná posud případnost
nezměnila v bohdá i budoucně nezmění, nemám
tušim potřeby, ohražovati se proti nařčení, jež
na sebe nikterak vztahovati nemohu. Jelikož ale
osobu mou uvádíte u veřejnost, připisujícj
vlastnosti, jimiž chcete dokázati, že Denník Ví-
denský jest orgánem vládním, ze státní po-
kladny uplaceným, pokládám sobě z
povinnost, opraviti liché jištění Vaše, týkajíeí
se mé osoby a ukázati, nemáte-li pevnějších du-
vodů, velmi sypkou půdu, na které zakládáte
své nařčení Denníka. Já nejsem ani přiruční
úřadník, ani sekretář ministra Bacha, nýbrž
sloužím státu jakož redaktor českého textu při
zákonníku říšském a sekrelář v ministerium
p. Schmerlinga, byv jen na srátký čas potřebou
okamžitou povolán do ministerium vnitra a vrá-
tiv se odtud opět k původnímu zaměstnání své
mu. Jakož nejsem ani příručním úřadníkem, ani
sekretářem p. Bachovým, ani náhončím kterého-
Bach
Schmerling
Bachův
26
article
koli ministra, taktéž nejsem ani hlavním
redaktorem, ani jakýmsi ředitelem
smýšlení Denníka, nýbrž jen za své pe-
níze spoluzakladatelem a prostým spolupracov-
níkem. Kdyby účastenství některého úřadník
v novinách již bylo příčinou a důkazem, že no-
viny ty jsou pro to vládní, ze státní pokladnice
uplacené, byly by musily Národní Noviny mno
hem více vládními a uplacenými býti, nežli jes
nyní Denník. Uvedením do veřejného života če-
ského takového spůsobu, bojovati proti soupeři
totiž kydati na ně, hanu, kde není zřejmých dlů
kazů, otvírá se tuším široká brána bezpečnému
prznění dobrého jména, jen kdyžby utrhač př
tom šetřil jisté opatrnosti. Důvěřuji v přímost
Denník
27
article
Vašeho charakteru, že nechcete býti původcem
tchoto spůsobu v literatuře a politice české. A
se nemohu do Vás naditi větší důvěry, nežli
jiný poctivý člověk, nemáte tuším také žádné pří-
činy, slovu měmu méně důvěřovati, nežli slo u
kteréhokoli zachovalého muže. Co člověk takový
a co věrný syn národu svého od mnohých let
vůbec známý, ubezpečuji Vás a beru to na čest
svou, že vláda k vydávání Víden-
ského Denníka ani penězí ani ja-
kýmkoli spůsobem nepřispív á. Jestli
jste posud liché pověsti o uplacení Denníka roz-
šiřoval ze skutečného přesvědčení, máte tuším
dosti příčin, upustiti od křivého nařčení; jestli
ale jištění Vaše pouhá taktika novinářská proti
nebezpečnému soupeři, k jehož zničení se každé
zbraně užívá, pak zůstaneto povně na svém
učinite si k tomu podlé obyčeje svého — ze
mne jen smích. Nicméně doufám upřímně v ne-
podjatost a soudnost větší části obecenstva
v zdravý smysl i vlastního čtenářstva Vašeho.
že prostá obrana tato dojde u něho aspoň tolik
víry, jako prosté nařknutí Vaše.““ —
Jiné ještě dopisy Beckovy naleznou se jistě
v knihovnách soukromých; ale i tyto ukázky
z majetku musea království českého jistě při
spějí ku poznání tehdejších věcí i osob. Jsou
tu i pěkné příspěvky k dějinám musea, Matice
a Časopisu musea král. českého.
Vaš
Beckův
Matica
28
article
Hudba.
Hudba.
+ Z České Filharmonis. Dnes účinkuje orchesl
České Filharmonie za řízení pana dra. V. Zemánk
při representačním banketě král. hlav. města Prahy
na Žofíně. Zejtra ve středu od 5. hod. odpolední jes
koncert na Žofíně. Nástupcem pana Milana Zuny.
jenž dnem 1. července vystoupil ze svazku orchestru
České Filharmonie, ustanoven byl pan Jan Elsnic, t
doby solový violoncellista, jenž jako dirigent letníc
koncertů již několikráte se byl osvědčil.
+ Českoslovanská akademie hudby a zpěvu
v Praze, v Karlové ulicí čís. 30, pořáda XIV. výroční
zkoušky žactva a posluchačstva ve dnech 1., 2., 3.
4., 5. a 6. července vždy o 2. hodině odpol. v koní
certní síni akademie (v sále bývalé svatováclavské
záložny).
+ Výroční veřejné produkce Pivodovy pěvecké
a operní školy konají se již dnes v úterý a zejtra ve
středu vždy o 4. hodině odpol. při volném vstupu v
velkém sále pražské Měšťanské besedy. V pátekv.
t. m. o 7. hodině večer pořádá ústav opern
koncert chovanců IV. ročníku v divadelním sále
Národního domu na Král. Vinohradech. Při koncertě
tom provedeny budou v kostymech a scénické úpravě
operní výjevy z Lohengrina, Carmen, Fausta, Dcery
pluku, Aidy, Libuše, Čarostřelce a úplně komická
opera Dvořákova »Tvrdé palice«. Vstupenky do oper-
ního koncertu možno obdržeti v ústavě ve Štěpánské
ul. č. 55 a u firem F. A. Urbánek, M. Urbánek, E
Wetzler a v den koncertu u pokladny-
V Zemánk
Zuna
Elsnic
Karel
Pivodův
Král
Carmen
Faust
Aida
Libuše
Dvořákův
F A Urbánek
M Urbánek
E Wetzler
Český Filharmonis
Praha
Žofín
Český filharmonie
českoslovanský akademie hudba
národní dom
29
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Rozvod Leopolda Wölflinga proveden. Ze
Ženevy, 1. července. Dnes byl v procesu o rozvod
Leopolda Wölflinga vynesen rozsudek. Soud naby
přesvědčení, že manželství vinou paní W ö li
lingové se stalo nesnesitelným a že tato svou vý-
středností a lehkomyslnosti ve vedení domácnost
učinila manželské spolužiti nemožným. Byl tudíž
prohlášen rozvod ve smyslu čl. 47. švýcarského
manželského zákona.
= Milionový úpadek banky. Z Gdanska, 1.
července. Úpadek marienburské soukromé banky po
škodil účastníky o čtyry miliony marek. Město Ma-
rienburg samo utrpělo škodu jednoho milionu.
= Velká krádež klenotů. Z Vídně, 1. července.
Jistý zdejší klenotník svěřil třicetiletému here
Felizovi Lüticovi, rodem z Berlína, klenoty v ceně
400.000 K, aby je rozprodal. Lůtte nyní se všemi
klenoty zmizel.
= Řádění zběsilého pekaře. Z VIdně, 1. čer
vence. Pekařský pomocní« Pete Schönauer, 29 l
starý, rodem od Čes. Budejovic, byl včera v hostino
Wölfling
Schönauer
Budejovic
Ženeva
Gdansko
Ma
Vídeň
Berlín
Feliz Lütic
30
article
Kaupsově ve Vel. Russbachu. Náhle počal Schönauer
na hosty stříleti z revolveru a usmrtil majitele domu
Rasta a syna statkáře Radingera. Na to uprchl do
sklepa, v němž jej lidé zavřeli. Schönauer dostal s
však oknem ze sklepa ven, běžel před hostinec
vypálil do zástupu tam stojícího šest ran z revol
veru, při čemž byly dvě osoby těžce zraněny. Ve
všeobecném zmatku podařilo se pak Schönauerovi
uprehnouti.
= Následky stávky mstařů. Z Nov. Yorku
1. července. Stávka metařů proměňuje se v kalamitu
Odpadky leží ve spoustách na ulicích a otravuji
vzduch. Jest obava, že vypuknou nemoci.
= Srážka na elektrické dráze. Z Vídně,
1. července. (K. k.) Včera odpoledne srazily se dv
elektrické vlaky, při čemž byly 4 osoby lehee
raněny.
= Garibaldova slavnost zakázána. Z Terstu
1. července. (K. k.) Zdejší policejní ředitelství zaká-
zalo slavnost, jež měla býti 4. července uspořádána
v divadle Verdiově na památku Garibaldovu.
= Skandál ve vídeňské výstavě. Z Vídně
1. července. (K. k.) Na výstavě »Dítě« v rotundě
došlo včera při tombole k bouřlivým scénám. Obe-
censtvo rozhořčeno tím, že výhry byly rozdělovány
v místnosti nepřístupné a příliš malým personálem,
jakož i nespokojeno s výhrami, vniklo
do oné uzavřené místností, rozbázelo
výhry a musilo býti silným oddllem
stráže zatlačeno. Vydávání výher bylo tudiž
zastaveno a odročeno na dnešek. Včera o půlnoci
byla výstava zavřena.
York
Garibaldův
Dítě
Vela
Vídeň
Terst
Ob
Verdiov
31
article
= Sebevražda ministerského tajemníka. Z Pešti,
1. července. (K. k.) Min. tajemník v min. předsedni-
etvu Zikmund Reiner zastřelil se včera z revolveru
Sebevraždu spáchal asi v rozrušení nervů, způsobe-
ném přepracováním.
= Klamná pověst o srážce vojenských lodí
Z Paříže, 1. července. (K. k.) Pověst o srážce
obrněného křižáku s torpédovou lodicí, jež vzbudila
zde včera velké znepokojení, záleží dle zprávy »Petii
Parisienu« v tom, že za přistání středomořského
loďstva v Mers-el- Kebiru byl jeden námořník na
obrněném křižáku »République« při nesprávném ma-
nevrování zraněn.
= Bebevražda stoličné v bytě důstojníkově
Z Pešti, 1. července. Z Ostřihomu se oznamuje
V bytě jednoho poručíka zastřelila se předevčírem
stoličná z kavárny Lina Hanušova. Příčinou se-
bevraždy jest nešťastná láska. Městská rada se
usnesla včera, aby zabránila podobným atérám, vy-
dati vyhlášku, kterou se kavárníkům a majitelům
různých zábavních místností zakazuje, přijímati do
služeb svých ženy, pokud nepřekročily 40. rok věku.
Vyhláška způsobila ovšem mezí ženskými velké po-
Reiner
Petie Parisiena
Lin Hanušův
Pešť
Paříž
Mers
Ostřihom
Kebiro
33
article
Pocta vítězům.
Pocta vítězům.
Po skončení šachového turnaje odebralo se
předsednictvo Č. O. S. na cvičiště před hlavní
tribunu, kde shromáždila se již závodní draž-
stva. Sokolstvo uzavřelo kruh a slova ujal se
president Unie evropských gymnastů p. Cupé-
rus a pravil:
Pánové a soudruzí! Jsem šťasten, že shro-
máždilo se zde v Praze poprvé u příležitosti
sletu všesokolského k mezinárodním závodům
šest velkých sdružení gymnastských. Závody
jsou skončeny a přistoupime nyní k rozdé-
lení cen.
Pánová
Č . O . S
Praha