ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 8587d650-7677-11dc-9b9e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 32, person 71, org 13, work 2
1 masthead
Ročník XXXXVII.
2 masthead
V Praze, v úterý 2. července 1907.
Praha
3 masthead
Číslo 180.
4 article
Na ranní a odpol. Histy předrlací ser v Praze v zdn lnistrani na nřese na čtost kta . . . . 6 K —h s drejí donáskou na dlotl4a . . . . 7 K 00 h ve Mlialkácha na mě- . . . . . . 2 K 80 n Pošton: n etrt leis . . . . 8 k ann s dvejí zásllkou na veřsíe n. . . K eo
Praha
5 article Rakousko postaveno před svůj problém základní.
Rakousko postaveno před svůj problém základní. Za nezapomenutelných těch krásnýcha velkých dnů, jež jsme právě byli v naší Praze zažili a jichž mohutnými dojmy ještě všecka duše naše blahem se chvěje: zajisté tisícům účastníků proběhla hlavou myšlenka, dlouho-li ještě může obstáti v této tíši ta zvrácenost a křivda nezkáraná, abychom my Čechové a s námi ostatní Slované rakoušti, tvořice hlavní moc tohoto státu, udržujíce jej svými daněmi a svou krví, byli nicméně odsuzováni trpěti nad sebou panství národ- nosti, která jest v této říši menšinou, byli nuceni ztrpěti nad svými jazyky národními v úřadech, ve školách, v parlamentě a v ži- votě veřejném panství a nadvládu jazyka německého, jimž mluví pouhých 36 pracent obyvatel této poloviny soustátí habsbur- ského? Nedávno pronesl se člen nynějšího kabinetu, ministr Derschatta veřejně, že po- važuje otázku rovnoprávnosti národní a jazy- kové v Bakousku za otázku moci! — Smré toto heslo německých násilníků bylo pohříchu od půl století heslem skoro všech vídeňských vlád a zavedlo Rakousko do nynější jeho svrchované rozbáranosti po litické, zplodilo v něm to peklo nekonečnýci zápasův a svárů národních, po jichž brzkém ukončení tak zatoužil starý mocnář v po slední trůnní řeči své a jichž urovnání pro hlašuje předseda ministerstva baron Beck za nejpřednější úlohu vlády své.
Čecho Slovan Smrý Beck Rakousko
6 article
Pak ale musí býti především naprosto zavržena bludná ta zásada německá. mající své zastánce i v lůně samého mini sterstva, že uskutečnění rovného práva pro všecky národy rakouské jest otázkou moci. 1.j. že nemůže se všem národům a jazykům jejich přiznati i ve veřejném životě poctivá absolutní, nýbrž jen poměrná rovnost. odhadovaná a přiměřovaná libo- volně vládou a relativně nejmocnějším národem, kterýmž domnívají se býti Němci — oslatním národům početně nebo kulturně slabším, jimiž rozumějí ná- rody slovanské tohoto soustátí.
Němec
7 article
Tomuto hrubství a šejdířství politickému musí býti ve jmenu přirozeného práva všecl uvědomělých národů a ve jmenu poklidu existence této říše učiněna radikálně přítrž Rakouská vláda mustse svým novým parli- mentem přikročit poctivě ku prove- dení příkazu státního základ- ního zákona, prohlašujícího všecky národní kmeny státu rovnopráv nými, přiznávajícího každému národu ne- porušitelné právo na hájení pěstování své národnosti a svého jazyka i stanovícího přikazně: »Rovnopráv nost všech zemských jazyků ve škole, úřaděa veřejném životě jest státem uznána Bida, hanba i neštěstí Rakouska z toho vzešly, že od 21. prosince 1867 po dnešní den tato přikázání základního zakona— nebyla vůči nám Slovanům skut kem učiněna. »Jaký to stav,« zvola kdysi Deák, »kde právo, zajištěné zákonem se neuvádí ve skutek, nýbrž šlape?« Dnes mohou toto slovo »mudrce ma darského« bratří Chorvaté vrhnouti ve
Deák Chorvat Rakousko Bida
8 article
tvář násilníkům maďarským, tak jako my Excelenci ministru Derschattovi, jenž sedí podnes v kabinetě páně Beckově zcela pohodlně, třeba že jeho chef »stojí úplně a cele na půdě rovnopráv nosti jednotlivců jako národův.« Dlouho li může tato dvojliká hra po trvat? Otázka rovného práva národ- ního zádá svěho rozřešení již bezodkladně a bez průtahu; ona se hlásí o ně důtklivě v parlamentě hlasem 84 poslancův českého národa, ona volá ještě důrazněji po odpovědi brzké a spravedlivé celou šíří vlastí národů slo vanských od východní Haliče až po Přímoří Sám orgán tak německo centralistický jako vídeňský denník »Zeit« musí doznat, že otázka národní a jazyková je pro Rakousko problémem základním, s jehož řešením nemá se ani hodinu déle otálet. poněvadž jinak Rakousko prosté nemůže ničeho poříditi ani s Maďáry, an s kým jiným, poněvadž zkrálka: bez roz řešení a uklízení hříšně po půl století od- kládané olázky národní nemůže Rakousko i s novým svým parlamentem z místal Tak jest a proto hledíme s napjetím vstříc rozhodnutí, k jakému vzchopí se vláda páně Beckova »stojící úplně a cele na půdě rovnoprávnosti jedincův jako národův« v palčivé otázce rovnoprávnosti j a zy- kův neněmeckých národův v parla- mentě vídeňském. Od r. 1848 vleče se »ob- tížná« ta otázka životem parlamentarismu rakouského nerozhodnuta, nevyřízena, stále »prozatímnými surrogáty« konejšena a od kládána.
Derschatt Beckův Halič Rakousko
9 article
Bylo 11. září 1848, když ve 40. sehůz prvního parlamentu rakouského poslanci d a matští a istrianští — Vlachové — j žádali, aby se jim dávali vlašské pře klady všech německých návrhů v lády i poslancův jakož i všech opriav ných návrhů, zpráv komisních. protestův a výtahův o jednán sněmovním a konečně řádu jednacího též aby mohli svoje řeči a inter pe- lace dati z vlaštiny do němčiny překládati a skrze některého poslance, nebo sekretáře sněmovny přednášeti. Komise petiční jedno hlasně doporučovala návrh ten z příčiny té, že dotčení poslanci neuměli ně- mecky. Náš Karel Havlíček navrh k tomu dodatek, aby před každým hlaso- váním, když za to žádá 10 poslancův, bylo po polsku nebo po rusku ohláše no to, o čem se bude hlasovati, — poně vadž jest ve sněmovně na sto poslancův (haličských), kteří nerozu mějí němčině. Návrhy ty, vycházející z praktic ke potřeby, vrazily však na prudký odpor Němců (zejména z Čech), kteří prohlašovali němčinu za jazyk státní a tedy za jediný jazyk parlamentu. Proti této aroganci ně- mecké zahřměli však poslanci slovanští a zejména dr. Rieger tak důkladně, že Němci na konec utrpěli úplnou porážku, an při hlasování konečném 244 hlasy proti 16 přijat nejen návrh petiční komise, obsa- hující požadavky Vlachů, ale i návrh HIav líčkův, rozšířený ještě v ten způsob, aby platilo všem jazykům neneme- ckým, co se přiznává Vlachům. Sku- tečná praxe, jež potom v prvním parlamentě rakouském zavládla, byla taková, že před každým hlasovaním byl návrh o němž se mělo hlasovati, ohlášen ne pouze německy, nýbrž také česky polsky, rusky, italsky a rumunsky Jazykem vlašským byl litografován krátký výtah z jednání sněmovního na způsob pro- tokolu. Ostatní důsledky dotčeného usnešení nebyly vykonávány, poněvadž si toho nikde
Vlach Havlíček Ruska Němec Rieger HIav Čechy
10 article
Když pak po bachovském absolutismu počátkem let šedesátých znovu obnoven par- lamentarism rakouský, opomenuli pohříchu tehdejší slovanští poslanci re- klamovati své přírozené právo jazykové v říšské radě, spokejíce se tím, že na vzájem Němci neodvážili se v jednacím řádu je výslovně popříti a němčinu za je- diný jazyk parlamentní prohlásili Slabost slovanská utěšovala se: jen když v zásadě máme právo užívati každý svého mateřského jazyka — v praxi můžemev zájmu Rakouska a dělnosti parlamentu ho nechat klidně odpočívat. Teprve když v le tech 90 Mladočeši přišli do říšské rady nastal obrat. Naši počali česky mlu vi a podůvat české interpelace domáhat se toho, aby, jak české řeči jejich tak i interpelace jazvkem českými sepsané. byly předsedou přijimány a protokolovány Bylo mnoho dlouhých a tuhých sporů o t s předsedy Kathreinem, Pradem a Vettrem, kteří až na předsedu Fuch sa všelijak se požadavku našemu vzpírali a vy krucovali. Nemohouce popříti, že náleží každému poslanci svoboda, aby mluvil, návrhy a jn- terpelace podával svým jazykem — namítal nicméně, že prý se to technic ky nedá provésti, aby řeči, návrhy a in terpelace neněmecké byly protokolo vá ny a proti právu jednotlivého poslance, že prý stojí právo celé snémovny, aby seznala, co kdo mluví, navrhuje i interpeluje, to prý však možno docíliti jedině společnou doroz umivací řečí, němčinou. - nepřal.
Němec Rakousko Prado Vettr
11 article
Býval to zejména náš statečný, žel, že tak záhy odešlý poslanec dr. Brzorád, jenž houževnatě hájil právo jazyka českého v par- lamentě vídeňském do sil posledních. Sn movna sama vsak nikdy netrou- fala si učinit rozhodnutí svého Až teprv nynější předseda Němec a kře sťanský sociál dr. Weiskirchner, ne chtěje sám říci tak ani onak, sněmovnu vyzývá, aby starý uzel rozťala svým roziroumutím konečným. Naši poslanci pak vědouce, že vše za- leží na vládě, rozhodli se, že nebudou po tak dlouho mluvit ve sněmovně, pokud se nám nestane po právu. Suď o této taktice každý jak chceš, avšak věc sama o soběje přiliš nalehavá a vážná, než aby strpěla dalšího pohodlného odkladu. A tak zajisté ještě v tomto zasedání padne rozhodnutí které se dotýká národního práva a národní cti všeho Slovanstva rakouského!
doktor Brzorád Němec Weiskirchner
12 title
Říšská rada.
13 article Panská sněmovna
Panská sněmovna Z Vídně, 2. července. (Původní a telef. zpráva »Nár. Listů«.) Panská sněmovna se beze všeho nevzdala ústavního práva, odpověděti na trůnní řeč adre- sou. V dnešní dvouhodinné schůzi byl sice jednomyslně přijat návrh adresního výboru, refe- rentem ryt. Madeyským doporučený, aby vzhledem na nojistou všebecnou situnci poli- tickou sněmovna tlumočila toliko ponížený hold a oddanost na stupních tiůnu — ale stalo se tak toprve po prudké řeči dra. Crabmayra, který hájil stanovisko v komisi ústaváckou stra- nou zastávané, by adresa podána byla. Páni pe- slouchali trochu udiveně řečníka, který teprve od tří neděl dlí v jejich střodu, když se zabýval v dlouhé řeči úpadkem politického vlivu panské sněmovny a sub rosa je činil samotně za tento úpadek zodpovědnými. „Hoorní sněmovna,“ pravil, „nesmí býti na příště jenom paskvilem na mokré ještě předlohy, ze sněmovny dolní dodané, aby pak honem mohly býti předloženy k sankci.“ Mnohým, jak se zdálo, mluvii dr. Grabmayr ze srdce, ale nelíbil se jim kvap, s jakým sotva se v nové sněmovně ohřál, uděloval na všechny strany lekce o politické morálce. Pan dr. Grabma y bude si v nynějším svém parlamentním půso bišti hráti na enfant terrible. Nebude mu to as obtížno. Vždyť, jak se dnes znova ukázalo, vře v něm stále ještě hodně nespokojenosti se změ- nami, které byly ve druhé polovině parlamentr provedeny. Několikráte dnes zase hodil kame- nem do nové sněmovny poslanecké. Snad ještě v hrobě bude zvedati varovný prst proti vše- obecnému rovnému právu hlasovacímu. Také dr. Exner zasáhl do adresní debaty ale mluvil — za malé pozornosti — jenom o otázkách odborných, technicko-hospodářských. Přiští schůze koná se zejtra o 1 hod. odpo- lední.
Crabmayr doktor Grabmayr Grabma Exner Vídeň panská sněmovna Hoorní sněmovna
14 article
Místopředseda kníže Fürstenberg zahajuje schůz v 3 hod. 20 min. a sděluje, že kníže Alfréd Windisch graelz omluvil svou nepřítomnost úmrtím v rodině Kníže Dlebichstein skládá slib. Ministr spravedlnosli dr. Klein podává osnovu zákona o knihovním rozdělení katastrálních parcel dále o přípuslnosti soudního zápisu listm o nabyt nemovitostí menší ceny, dále osnovu zákona o něko- lika změnách zákona o evidenci katastru daně po- zemkkové. Tyto zákonné osnovy přikazují se k návrhu před sedovu komisi právnické. V přípisech ministerstva vnitra podává se zprá- va o úmrti členů státního soudu, panskou sněmov- nou zvolených, dru. Karla ryt. Kralla, Eduarda ryt Kindingera a dra. Eduarda Senfta. Politická komise zvolila předsedou markýze Baeguehema, náměstkem předsedovým hr. Wel- terskirchena, finanční komise předsedou hr. Harracha a náměstkem předsedovým svob. pána Nlebauera Na to přešlo se k jednacímu pořadu, na němž nalézala se zpráva komise o návrhu knížete Fürsten- berga. Zpravodaj ryt. Madejski zkoumá, zdali jsou dány nornální předpoklady pro adresu jako odpověd na trůnní řeč. Jako podstatný předpoklad pro adresu označuje řečník jisto konlinuitu v politickém zákonodárném vývoji ústavníhe živola, která existuje jenom potud, pokud základy ústavního života se ne- mění. Za takových okolnosti mohou projevy pansk sněmovny zniti konkretně a přináleží jim praktický význam jakožto ukazateli směru, kterým se má poli tika a zákonodárství ubírati. Na tomto právu, aby trůnní řeč byla zodpověděna adresou, panská sně movna doposud vždycky trvala. Toto jistě cenn právo nebude obětováno, odhodlá-li se sněmovna.
Fürstenberg Windisch doktor Klein Karel rýt Eduard Kindinger Senft Baeguehem Harrach Nlebauer Welo
15 article
V drobném pronejit za 8h ranal čísle o zoba . . . . za 2 k odpole dní Ve alialkách na venkově: ranní číslo. . . . . . . . 10k odpolední . . . . . . . . 4 h Inserátv plati se hotově napře Přečplacení a inserty přijímá zdmini- strace v Marinnské ulipi č. 3. Tam nacbáznjí se táž redakee tiskárna a expedice „Národních Listů“ Rukoplsy se navracsji.
16 article
v jednollivém případě nasloupiti ceslu jinou. V ny- nějším okamžiku však není normálních předpokladů pro adresu. Nedávnou změnou jednoho z podkladů ústavy byla kontinuila téměř úplně odstraněna. Byla utvořena si- tuace zcela nová, o níž si zajisté každý vlastenecky smýšlející přeje, aby se stala plodnou a požehnanou. Avšak budouonost jest v okamžiku tomto zahalena neprůhledným závojem. Jest tudiž už příkazem opa- trnosti, v zájmu nerušeného rozvoje věci, stejně jako v zájmu nerušené činnosti sněmovny, zachovati si velnost pohybu, kterou si zachovali jiní činitelé,a od adresy upustiti. Kdyby však se konala o trůnní řeči politická debala, nemohlo by se ostatně jíti za hrunice povšechných hledisk a povšechných vývodů, a to by bylo jen s to, způsobiti nedoroz- umění. Zpravodaj navrhuje tudíž projev loyali- ty. (Hlučná pochvala.) Dr šl. Grabmayr vykládá zevrubně důvody, kte- ré pohnuly stranu ústavní zasazovati se v komisi o zodpovědění leči trůnní adresou. Prvním důvodem jest, že právo na adresu jest důležitým právem par- lamentním, od jehož vykonávání nemá býti upuštěno ber důležilých důvodů. Právo adresní tkví též v 50le- té bezmála tradici panské sněmovny, kterážto tradice právě v této sněmovně, jež vyznačuje se převážně konservativním rázem, má nabýti důležité platnosti.
panská sněmovna
17 article
Nejzávažnějším důvodem jest však, že během do- by politický vliv panské sněmovny po- zvolna se drolil. Štavem tímto vinny js ou částečně minulé vlády. Dále není též časové hnutí vůbec příznívo horním sněmovnám, jako na příklad v Anglii. Právě v takové době není žádoucím, aby panská sněmovna opominula příležitost, uplatniti svůj polifický vliv. Panská sněmovna jest však též oprávněna a povinna, hájiti svou samostalneu poli- tickou svéráznost. Po tě stránce očekává řečník od vlády, že na příště často předloží panské sněmovně napřed předlohy ku projednání, že však panská sně- movna použije sama svého ústavně zaručeného práva politické inicialivy. Jest nezbytno, aby panská sně- movna zaujala zavčas stanovisko k velkým politi- ckým olázkám. Řečník se obává přílišné zdrželivosti panské sně- movny, klerá v době, jež jest mezníkem v politickém rozvoji Rakouska, mohla by býti vůči trůrní řeči tak mimořádného politického významu, jakou jest poslední trůnní řeč, nephiznivě posuzována. V trůnní feči není vytčen určitý směr příští vnitmní politiky. Mini- sterský předseda nedosáhl toho, co pro- hlásil za zvláštní cíl své vlády, totiž býli vůdcem vlády parlamentní, protože mu chybí základ vlády parlamentní, ná- sledkem čebož jest předsedn ministerstva nucen uložiti si jistou zdrželivost. To však neni pro panskou sněmovnu důvodem, proč by si ukládala zdrželivost. Kromě toho tesl ve velice obsažné lrůnni řeči dosti momenlů, které zrovna volají po odpovědi.
Anglie Rakousko Min panská sněmovna horní sněmovna
18 article
Řečník též nepovažuje za platný důvod, že by vy- sloviti mínění o neobyčejně bohatém hospodářském programu řeči trůnní bylo proto těžké, protožev trůnní řeči se ničeho nepraví o provedení oprav so- ciálních, politických a hospodářských. Adresa měla a mohla vytknouti stanoviskyk vůdčím myšlenkám reforem. Třeba jest panská sně- movna na jedné slnině slabší, poněvadž nemá s li- dem buďlo docela židných, nebo jen málo styků, jest přece po té stránce silnější, že jest dolčena do- časnými strannickými proudy mnohem měně, než sněmovna poslanecká. V adrese mělo se obzvláště vytknouli, že sněmovna panská jest odpůrkyní lřid- ního boje,, a to by bylo bývalo zvláště nyní záhodno, kdy do poslanecké sněmovny dostala se jedna stra- na v tak neočekávaně velkém počtu, strana, jejíž prvním programovým bodem jest nejpříkřejší boj třídní. Řečník nemůže postihnouti souvislost, kterou uvádí právě trůnní řeč mezi věrností všech národů ke státu a mezi uznáním rovného vlivu Naděje, že národní strany přemění se ve slrany politické, že národnostní spor bude zatla- čen novými otázkami hospodářskými, jest posud ilusí. Řečník prohlašuje však, že dnes běží pouze o rozhodnutou věc, pročež by bylo bývalo velmi do- bře možným, kdyby panská sněmovna byla použila právě těto příležitosti a řekla, že staví se loyálně na novější právní stanovisko, že zaujímá příslušné sobě místo, že jest ochotna spolupracovati účinně s lidovou sněmovnou, a že prodchnuta jest upřím- ným přáním, aby naděje, již slibovala si vláda od volební reformy, se zcela a úplně splnila.
poslanecký sněmovna lidový sněmovna
19 title
FEUILLETON.
20 article Z korrespondence dra. Ant. Jar.
Z korrespondence dra. Ant. Jar. Becka. Podává dr. Čeněk Zibrt. Spisovatel a politik nemá nikde vhodnějš a lákavější příležitost od srdce upřímně sí po hovořití, jako v psaní, které s důvěrou zasílá svěmupřiteli a spisovateli, s nímž styky navázal Zajímavý doklad toho podávají dopisy A. J Becka, chované v bibl. Musea království če- ského Ant. Jar. Beck (narozen 6. ledna 1812 v Budči u Jemnice na Moravě) — otec nynějšího ministrprosidenta — studoval ve Znojmě, v Brně a ve Vídni. Nabyv doktorátu práv, byl vychova- telem v rodinách šlechtických. Jako poslanee přidal se r. 1848 ku pravici. R. 1850 stal se redaktorem českého vydání ř. zákonníka a min. sekretářem, pak dv. radou a ředitelem státní knihtiskárny ve Vídni. Od r. 1851 byl dopisují- cím členem kr. č. Společnosti Nauk. (Viz Oltův Slovník III. str. 566—7.) Z Vídně udržoval čilé spojení českými politiky, vlastenci a spisova- teli. Dopisoval si s Palackým. Vocelem, s Hanu- šem, se Semberou, se Seleříkem, s bar. Neu- perkem a j.
Beck doktor Zibrt Oltův Palacká Vocel Budeč Jemnice Morava Znojmo Brno Vídeň Neo
21 article
Již dr. Fr. Bačkovský otiskl mezi dopisy J Er. Vocelovi ve Světozoru, 1888, str.551 ad. také několik Beckových, nyní v Museu, s některou úpravou. Většina jich však posud vydána ne- byla a proto doufáme, e se zavděčíme literár ním historikům i historikům vůbec, když do- pisy neznámě učiníme přístupnými, podávajíce jim materiál k dalšímu studiu Ze styků s A. V. Šemberou zajímá list Beckův 27. července 1842: „Doufám, že ste se na mě nehoršil za příčinu neodpovídání na Náš list, neb zajisté přesvědčen jste, že se to prodlení nestalo vinou nebo nedbalosti mou. Ob- držev list Vás. hnedle sem se u dvorního faráře hlásil, ale po dsakráte sem jej doma nezastal. Pak jsem na 8 dil do Brna odjel; ale hned p navrácení do Vídně zase u p. Feigerta se optá- va!. Konečně se mi poštěstilo jej doma zastati a o Vaší záležitosti od něho zprávu dostati. Než ale Vám tuto sdělím, upokojiti Vás musím stranu slých rukou, do ktorych se pis Váš dostati měl.
Bačkovský Vocel Beckův A V Šembera Francie Světozor Ob Brno Vídeň
22 article
Zdá se mi, že to nepochází než z nedorozumění p. Farchova. Onť mě vypravoval, jak ste již drahný čas Vpád Mongolův do Vídně byl odeslal a žádné odpovědi neobdržel, na to já sem mu pravil, že tehidy do nepravých a zlých rukou práce Vaše se snad dostala. V. F. Feigertovi Vpád Mongolův zajisté byl doručen a od něho J. M. C. skutečně dodán i do privátní bibli theky přijat. Zdá se, že důstojný náš krajan mnobými pracemi jsa obklíčen, dále o Vaši zá- ležitost se starati opoměl a že z té příčiny v no vinách žádná zmínka se nestala, lehce vyroz- umite. Teď ale na mou žádost opět přislíbil, že s bibl. J. M. C. bude mluviti a že všechnu svou péči na to vynaloží, aby ono přijatí Vaší práce do knihovny3, obyčejným spůsobem bylo vy- hlášeno v novinách Vídeňských. Srdečně žádám a také doufám, že tak se stane, dobře vědě, že se tuto nejedná o zadostučinění nějaké osobní márnosti, nýbrž o veřejné schválení Vaší vla- stenecké horlivosti a potřebnou morální podporu proti nenávistníkům a nepříznivcům. Z té pří činy také velmi sobě libuju oučel Váš, vydávati nějaký periedický spis na Moravě a s radostí Vám připovídám pomoc svou, tím více, an pře- svědčen sem, že Vám podporovatelů a příspěvů nikdy nebude scházeti. Právě se strojím na cestu do Švajear, kterouž buď jak buď popsati a zdal
Mongolův Feigert Vaš Vídeň Morava Švajear
23 article
Vám libo, v Svatopluku umístiti hodlám. Vaše učenost a v Slovančině zběhlost snadno spraví. co by sem a tam proti slohu a pravopisu pohře- šeno bylo; ostatně se domnívám, že by takový cestopis, nejsa docela bez potahu na naši vlast. do listu Vašeho nejlépe se hodil. Co do spůsobu vydávání zdálo by se mi žádoucí, aby nevychá- zel jako obyčejní deníkové po listech, nýbrž po svazcích měsíčních neb půlměsíčních, na spůsob francouzských Revues; neb minula již, jak dávno pozoruju, aspoň pro německé časopisy. příhodná doba k vydávání deníků, neužívají již důvěru bývalou, a nedají se tam více umistiti článkové obsahu jadrného, než samé pletichy tam nalézáme. Také to rozdrobení delších článkův když list každodenně nevychází, velmi nelibo jest každému čtenáři, a list rozesiláním častěj- ším o mnoho dražší. Však tento soud není než pouhá theorie, Vám snad praxis neb skušenost jinak radí — ale buď jak buď — jen mužně vystupujte a nepochybujte nikdy o vroucné cchotnosti Vašeho ... J. E. Vocelovi píše (ostatní dopisy otisk Bačkovský) Beck 26. dubna 1846: Obdržel jsem tyto dny Váš Labytint Slávy a děkuji Ván srdečně za dar, kterýž mě těšil z dvou přičin, předně co nový důkaz Vaší přátelské náklonosti ke mně a potom jakožto nový výjev neustále Vaší činnosti pro naši vlast. S nemalou radosti jsem pozoroval, že poetického vtipu letmi Ván neubývá a že v řeči a slohu od Přemyslovců až do Labyriníha velký pokrok jste učinil. Nemůže Vaše účinkování zůstati bez mocného vlivu na národ náš kleslý a v opovržení upadlý. Ačkoliv nevíme, jaká budoucnost jej očekává, neb . ..
Svatopluk Slovančin Vocel Bačkovský Beck Přemyslovec
24 article
„Vědomost nám začátku jest dána, avšak kone tajemstvím jest Pána“, povinost naše jest pra- covati pro blaho a zvelebení národu, který nás zplodil. Může býti, že nebe se nad nim smiluje a nějak ho zase ozáří. Nábožnost, literní vzdě- lání a dobré hospodářství se mi zdají býti nej- hlavnější prostředkové ke vzbuzení a zachování lidu slovanského... (utrženo) .... že jste se zbavil všech vazeb, které úžily vaši činnost poetickou, zvláště, že jste opustil Vídeň, nikdy byste tu nebyl dosáhnul toho stupně literální dokonalosti, na kterém stojíte této chvíle. Slo- vanská myšlenka zde stojí jako krůpěj rosy když do řeky padne, brzo se tak pomichá, že ji nelze rozeznati. Já to sám na sobě nejlépe vidím; kdybych v Praze žíti mohl, jistě bych bral živý podil na všem, co se České země týká. zde ale jsem rád, když jen přirozená láska a náklonost se nepromění v chladnost. Doufal jsem dříve, že hrabě Thun zde bude nějakým středi- štěm, však darmo. Dvořáček sice pořád podí bere, jsa ale přiliš zaměstknán, není tak při- stupný, jako dříve. Mládež nehrubě znám, je- diný Nebeský a Furch mě časem navštěvuje. Jestli možná, abych dostal první svazek musej- ního časopisu od roku 1841, kterýž mi posavad schází? nerad bych měl tento časopis neúplný an ho mám jinak celý od roku 1827; domnívám se také, že jsem: Výbor spisovatelův nikdy od Museum nedostal. Což můžeme očekávati stranu Šafaříkova dostoupení na stolici slovanské lite- ratury? Proti Palackému Němci zle vystupují; bohdejž by byl nikdy historii českou německy psáti nemusel. Opatruj Vás Bůh, milý příteli, pamatujte laskavě na Vašeho . .. Dne 3. května 1848 posílá Beck baronu Neuberkovi pozvání ke slovanskému sjezdu s ně
Thun Dvořáček Nebeský Furch Šafaříkův Němec bůh Beck Neuberk Vídeň Praha
25 article
meckým dopisem, jejž tu zatím vynecháváme. Provolání později tištěné znělo takto: „Slo vané bratři! Kdož z nás nepohlédne se žalostí na minulost naši a kohož tajno, že to, co jsme přetrpěli, stalo se v našem nepovědomi a rozdro- benosti, dělící bratry ode bratři? Ale po dlou- hých věkách, v nichž sme byli zapomněli jední ne druhé, v nichž tolikeré neštěstí na hlavy naše se sesypalo, přišli jsme k tomu poznání, že jsme jedno, že jsme bratři. Přichvátily časy důležité jež osvobodily národy a shaly s nich břímě. pod jehož tíží stonaly; časy tyto sňaly břímě na mnoze i s nás a my teď to, co jsme již ode- davna cítili, můžeme vysloviti, to co k prospě chu našemu slouží rozvážítí a uzavírati.
26 article
Národy evropejské usrozumívají a sjedno cují sel); přišel čas, abychom i my Slované uroz uměli se a sjednotili úmysly naše. A protož k uskutečnění úmyslů těchto, přivolujíce radost- ně, ke mnohým žádostem z rozličných krajin nám zaslaným, činíme pozváni ke všem Slova- nům rakouského mocnářství a vyzýváme všecky muže důvěru národa mající, kterýmž na obec- ném našem prospěchu záleží, shromážditiee v staroslavné slovanské Praze české ke dni 21. maje t. r., kdežto bychom společně v poradu vzali všecko to, co prospěch národu našeho celého mocnářství rakouského zádá a co za dů l. žitých těchto časů činiti máme, aby jak národ- nest naše, tak i samostalnost a neodvislost moc- nářství rakouského zachovány byly. 2) Maxim Papič, Protopresviter Zabalsky, Slefan Aranitsky Paroch Nadalsky. V jiném dopise bez data připojuje k zmíně nému prohlášení i svůj podpis (byl i otištěn) Jiného rázu jsou dopisy s prof. I. J. Hanušem Píše 24. prosince 1848: „Nelekněte se otázky kterou Vám předložiti nucena se vidím. Od no- vého roku Seidlize od redakcí Korrespondenta musím odstraniti. Plám so Vás, nechtěl byste se vvázati v redakcí aspoň do toho času, co v Olo mouci ještě zůstanete? Nelekejte se, opakuji — tak, jak Seidliz rediguje — a lépe — každý umí. Vy byste to ovšem učinil o mnoho lépe. kdyby Vaše okolnosti tomu dovolily. Nejedná se 1) V tísku přidán pasus o Němcích a sněmu frankfurtském ) V tisku přidán den (31. kvělna) a pozvání Slovanů mimorakouských.
Slovan J Píš Němec Ola Protopresviter Zabalsky Slefany Aranitsky Parochy Nadalsky Seidliz
27 article
Pokud jde o druhý důvod, totiz o nerozřešený
28 article
o vedoucí články, tyto se posílají z Vídně a od- jinad, korrespondence také již jsou hojné — jedná se toliko o přečtení několika dobrých no- vin a výtaby z nich dle zásad ministeriálního pro- grammu. Větší díl lepších originalních článků sem posavad já redakcí opatřil a budoucně opa- třiti neopominu. K vedení Holomouckých novin bych Vám poslal P. z Vídně a k pomoci při Kor- respondentu mimo Terebelského ještě někoho pro zahraničné záležitosti. Ani Vaše jméno byste prozatím nepotřeboval udati — posadili bychme anonyma na místo nynějšího redaktora. Já bych z Kroměříže pilně pro Vás pracoval a dojížděl do Holomouce k pomoci. Odměna redaktorská by byla měsíčně 100 fl. stříbra. Račie mi Vaše minění co nejdříve sděliti do Vídně poste re- stante.“ — Po delší přestávce hlásí se Beck dopisem dalším dne 4. května 1849: „Váš laskavý list včera obdržev, nemeškám odpověděti žádostem Vašim, ačkoliv za příčinu mnohého zane- práždnění jen krátce. Netřoba, abych Vám činil diky, že ste nebohé Holomoucké až k hrobu do- provodil; stalo se to od Vás z vlastenecké od- danosti, která se neohlíží na velkost oběti a ne- snáze, když se jedná o spůsoboní dobrého činu.
Holomoucký Terebelský Beck Vídeň Kroměříž
29 article
Že ste odbíratelům Holom. novin za náhradu opatřil Sedlské noviny, to velmi schvaluji, však mohl p. Hase, získaje tolik pronumerantů pro budoucnost, také malou oběť na sebe vzítia naše odbírače na dva měsíce darem poděliti, Ale p. Ilase naši vlast též jen považuje . . . Co Vám ještě peněz zbylo, račte mi po příležitosti vslati sem; po nebožce jednotě česko-moravské zde zůstalo něco dluhů, o jejichž zaplacení já se starati budu, jelikož... důchody jednoty u velikém nepořádku zanechal. — Já sotva na profosorství do Holomouce se dostanu, aěkoliv věc sama v sobě by mě velmi vábila. Obávám se, že při malém počtu posluchačů a nepřízní- vém naší národnosti duchu v tom městě, málo bych tam oučinkovati mohl. Nemalá pohnutk v rozvážení měm bylo Vaše budoueně odejit z Holomouce, kde bych pak sám s životem ne- příznivým zápasiti musel. — Nynější admini strace „Korrespondenta“, z které sem se šťastně vyloučil, žádala mě, abych jí opatřil dobrého do- pisovatele z Holomouce; zdali byste někoho vě- děl, kdo by tu úlohu na sebe vzíti chtěl, račte jei k tomu nabídnouti. Pravil mi nynější reda kton
Hase Holomouce