1
masthead
vinen? Stavitelové, hlavně ale podnikatelé sta-
veb a majitelé domů. Každý by měl rád ve
svém domě hostinec. Proč ne? Povede-li se,
nese mnohdy i třikrát tolik, než by nesl jiný
obchod neb dokonce byt. A jak tím cena domu
stoupá! Páni hostinští obviňují ovšem živno-
stenské úřady první instance, že jsou v udí-
lení koncesí hostinských příliš splendidní a ti
že tedy hlavními jsou vinníky. Však kdo po-
měry zná důkladněji, ví, že i to není pravda.
V Praze na příklad těžko úřadníku autonom
nímu, který je v jistých věcech zároveň úřad
níkem zeměpanským, odepříti koncesi panu
domácímu, o němž se ví, že má v obei
vliv a v předměstích rovněž zeměpanšt
úřadové neradi jinak rozhodují, než jak zní
dobré zdání obce. Úřady ty pohlížejí totiž na věc
se stanoviska fiskálního a obce do jisté míry
také jen se stanoviska svého hmotného pro-
spěchu. Největšími vinníky ale hostinské abun-
dance jsou hostinští sami. Což pak to jde, aby
každý, kdo ztroskotal bůh ví kde v jiném po-
volání, zajel si do Prahy se zbytkem svého
zboží a zde stal se restauratérem? Kdo neví
dnes, čeho by se chytil, najme si hostinec. A to
proto, že není v této živnosti průkaz způsobi-
losti. Ani tento průkaz by hostinskou živnost ne:
povznesl. Pátrejte po minulosti hostinských řád-
ných a zámožných a uvidíte, jak málo jich mezi
nimi, kteří mají »odborné vzdělání« a potom
vypočítejte, z kolika číšníků vyvine se hostinský?
Praha
2
article
Průkaz způsobilosti také není tím prostředkem,
povznésti hostinský stav a garantovati každému
jeho příslušníku slušný finanční úspěch. Jest rozdíl
říditi hostinskou díru o jednom pokoji kdesiv
postranní ulici a velkoměstský representační restau-
rant neb dokonce hotel, k jednomu dostačí po-
řádná, snaživá žena, umí-li uvařiti chutný gulaš
a papriku a hledí-li si dobrého piva, ke druhému
aby byl zkušený muž, jazyků znalý, který se byl
v cizině poohlédl, energický a jako zjevem, právě
tak i jednáním elegantní, který na všechno dbá,
všechno slyší a vidí, je ráno první vzhůru a po-
slední jde spat. Jenž zná kvalitu nápojů, ví,
kde je má kupovat, který raději vše co v ku-
chyni a ve spíži vynaloží, než by se některou
mísou kompromitoval, který především zná
všechny slabosti svých hostí a jim vyhověti se
snaží a který nechce za rok vydělati
celé jmění! Ve Vídni, od které přes vše-
chen boj proti centralismu a přes to, že četní
páni hotelieři a hostinští obeují sjezdům svých
kollegů ve Vídni jen »incognito«, je v oboru
hostinském Praha až příliš odvislá, neumlká ná-
řek na nedostatek cizinců. V Praze je zvykem
omlouvati smutný tento úkaz národnostními
zápasy v tomto městě. Nepopíráme, že Praha
hanebným ostouzením, zejmena tiskem něme-
ckým, mnoho trpí, leč tím jedině se vysvětliti
nedá, proč právě našemu městu cizinci tak se
vyhýbají. Jsou tu tedy dojista jiné ješté příčiny.
Vídeň
Praha
3
article
Pokud víme, stěžují si cizinci v Praze na pří-
lišnou drahotu a na nedostatek zábavy. Ti,
kteří neputují za pamětihodnostmi dějinnými, kteří
hledají povznesení mysle jinde, než uprostřed
zamlklých paláců a domů, v nichž každý kámen
mluví, neobracejí se do Prahy, která naprosto
nemá rázu města, do jakých proud lehkomysl-
ného davu se žene. Když cizinec mimo to za-
pisuje po pobytu zdejším, co byl utratil a když
zdejší ceny srovnává s cenami v jiných městech.
tu apoštolem pro návštěvu Prahy dojista se ne-
stane. Nesluší se to mluvit snad o hostincích
jež navštěvuje náš domácí lid, ale faktum je.
že viděli jsme těchto dnů dva účty ležeti vedle
sebe. Účet za pokoj v jednom pražském hotelu
za čtyři dny. Zněl takto: Za pokoj 32 korun,
fiakrovi z nádraží 4 koruny, 3 sodovky 1 kor
50 hal., mýdlo 1 koruna. Úhrnem 38 kor. 50h.
Druhý účet z Nizzy: Pokoj s pensí, se-
stávající ze snídaně, oběda (6 mis) a večeře,
10 dní: 100 franků. Za čtyři dny by stačilo
40 franků, tedy méně, než co v Praze zaplati
dotyčný cestující pouze za byt. — O tom měly
by příslušné kruhy uvažovati. Připomínáme, že
účet z Nizzy je několik dní starý, že tedy po-
chází z doby, kdy na Rivieře je hlavn
saisona.
Praha
Nizza
Riviera
4
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
K dnešnímu číslu přiloženo jest po
kračování románu anglického spisovatele
Halla Caina „Křesťan“, str. 269—272.
— Až zejtra! Veřejnost s dychtivost
očekávala velebný okamžik, kdy ve vyrovnac
konferenci p. dr. Körber se zvedne a slavnostním
způsobem odhrne závoj se zastřeného obrazu
který představovati má příští úřadování při
místech zeměpanských tak, jak si jej na-
rysovala nynější vláda. Naivní svět, který
všemu věří, co se povídá a jenž si předsta-
vuje poměry skutečně tak, jak se mu líčí
domnívá se patrně, že od tohoto prohlášení
vládního závisí všechen budoucí vývoj a že na-
stane jasno po slovech, jež pronesl pan Körber
o zásadách, jak si představuje užívání jazyka
při soudech a úřadech státních. Konference se
sešly a pustily se do rokování o zásadě, jenž
týká se vzájemného si dopisování autonom-
ních úřadů. Člověk rozumný, nepředpojatý by
si myslil o tom přece, že ani přemyšleti nelze,
to že samozřejmo, obce že chovati se budou
tak jako slušní jednotlivci, na nichž nelze ve
všech případech žádati, aby uměli česky, neb
zase na druhé straně, aby uměli německy.
Hall Cain
doktor
Körber
anglický spisovatel
5
article
Dopiš každý svým jazykem a přijmi každý
přípis, napsaný druhým jazykem. Tak zle to
ještě v této zemi nevypadá, aby opatření pře-
kladu činilo zvláštních potíží. Však ne. Tendence
Němců, která se jeví i při nejnevinnějším opa-
tření, je, vytlačiti ode všad češtinu, zbaviti
se té nenáviděné řeči a nedbati při tom ani
minulosti, ani svazu zemského, ani nijakých
stýků obchodních a hospodářských vůbec, ba
ani příbuzenských a přátelských. Proto tahali
se celé odpůldne s tímto zákonem, kterýž mimo
to chtěli míti upravený tak, aby hodil se
úplně do rámce německého jazyka stát-
ního, jejž prosaditi chtějí stůj co stůj. —
Zatím nastala hodina sedmá a když měl pan
dr. Körber odhaliti své vlastní nitro, vzpo-
mněl si, že je už pozdě a že tak učiní
až zejtra. Dnes dopoledne tedy zvědí čle-
nové konference tajnost tu a budou věděti, na
čem jsou. Je-li pravda, co tvrdí obě v konferencích
engažované strany a nedostaví-li se v posledním
okamžiku opět nějaké vyšší státnické ohledy,
mohli bychom s jistou určitostí tvrditi, že
prohlášení páně Körbrovo bude konferencí
hrobem. Skloní-li se k našemu stanovisku,
odejdou Němci, přilne-li ku stanovisku Němců,
opustí konferenci poslanci čeští — tak aspoň
doufáme. Leč ve vídeňské politice i v politice
rakouských stran kategorický imperativ neplatí.
Vždyť neznámo není umění mluvit, třeba hodně
mluvit a přece při tom nic neříci. A potom,
který pak výrok, schválně tak nalíčený, aby
nebyl určitý a jasný, nedal by se vyklá-
dati na strany dvě? To, co přece nejdůraz-
něji odmítali: zvláštní jazykové překládárny,
nechť si již při kterékoliv instanci, jsou
při autonomních úřadech koncedovány i máme
odůvodněný strach, aby se to nedálo též při
úřadech zeměpanských. Na štěstí byli vysláni
čeští důvěrníci do konferencí ad informandum.
Němec
doktor
Körber
6
article
Jinak by bylo nebezpečí, že dostanou se za
Körbra do Taaffovského »vurstlování«, které
jistým pánům tak tuze se líbilo a k němuž,
jak se zdá, byl pan Körber vlastně designován.
— Místodržitel, finanční úřadnícia
»Národní Listy«. Pan Schmutzer, ředitel
v zemském finančním ředitelství, o jehož kru-
tých opatřeních a bezohlednostech vůči podří-
zenému úřadnictvu nedávno jsme se zmínili,
řádí dále. Dvakráte vyslalo účetní úřadnictvo
deputaci k panu vicepresidentu Danzerovi, aby
mu tlumočila stesky a přání, jež po právu
psaném i lidském zasluhují alespoň důkladného
vyšetření. Ale nic na plat. Tři týdny trpělivě
čekalo úřadnictvo, přinášejíc oběti na úkor
svého zdraví, řídíe se daným slovem zmí-
něného pana vicepresidenta, že do té doby
o nápravu se postará. Než co bylo výsledkem
těchto kroků? — Jen přesvědčení, že pan
vicepresident zpupnosti Schmutzrově čeliti ne-
chce nebo nedovede a že svévolné nařízení
dvojité frekvence a nesmyslné a nelidské pro-
dloužené úřadov ní do pozdní 7. hodiny večer
odvoláno býti nesmí, jen aby silně pochroumaná
reputace Schmutzrova aspoň na oko byla za-
chráněna. Když jedni torturu Schmutzro zskou
nevydrží, »přijdou jiní«, jak jeden z pochopů
ředitelových bezcitně k personálu se vyjádřil.
Pan Schmutzer zavádí nyní španělskou inkvisíci.
O mučírny není nouze, nečisté a nevětrané
kanceláře nejsou bez toho ničím jiným. Ne-
stydí se na jednotlivcích vyzvídati podrobnosti.
Týrá jednotlivé úřadníky výslechem až do8
hodin večer, spolehaje, že únavou donutí je k poru-
šení solidarity. Při tom ohání se stále hrozbamio
disciplinárním vyšetřování a poškození kvalifikace.
Kdy bude konečně řádění jeho učiněna přítrž?
Körber
Schmutzer
Danzer
7
article
Což nemá představených? Či snad »priv le-
govaný« tento ředitel má širší obor pravomoci,
ež přednostové rakouských účtáren! Vždyťu
žádné rakouské účtárny Shodinová frekvence za-
vedena není. Jo snad samovládcem, jak z výroku
jeho dalo by se soudit? Nepovolím ani písmeny
a nebudu se ohlížeti ani nahoru ani dolů.«
Vždyť i císařské nařízení, jehož úřadnictvo na
obranu syoji se dovolávalo, nazval starou tra-
dicí. O nízké úrovni jeho intelligence svědčí
nejlépe výroky: »Musíte pracovati tak dlouho,
jak já chci, až do úplné nervosity!« —
»Soukromému vzdělání, společenským povin-
nostem věnujte neděle, to vám stačí úplně!«
— Když některý úřadník, maje ku svému
zotavení dovolené nezbytně zapotřebí, předloží
mu lékařské vysvědčení, odvětí: »Takový »viš«
napíše každý«. Jindy namítá: »Náhledy mohou
býti různé, ale jedině náhled můj je pravý.«
Není divu! Velikán tento, jenž jen samým pla-
zením a lísáním se ku svým bývalým předsta-
veným dostal se ku předu, stal se vrchním
radou extra statum a rok na to ředitelem v 6.
třídě hodnostní, odborným věděním nikdy ne-
vynikal. Vždyť větší čásť služebných let ztratil
při práci manipulační v přednostenské kanceláři.
Následky toho jsou již zjevny, Veškeré disposice
jeho směřují k tomu, aby službu stěžovala
činil složitější a nesmyslnými fermany úřad-
nictvu chuť ku práci odejímal. Vždyť největší
»resty« v oboru přímých daní vzrostly za vrch-
ního vedení páně Schmutzrova a tento jeho
starý hřích má nyní odpykati veškeré úřadnictvo.
Když u vicepresidenta ničeho nevyřídilo, odhodlalo
se úřadnictvo, že vyšle deputací k presidentovi
zemského finančního ředitelství, nejvyššímu
úřadníku král. českého hraběti Coudenhovovi.
Schmutzrův
Coudenhove
8
article
Stalo se tak v neděli dne 11. března t. r. De-
putace co nejuctivěji a nejpokorněji odevzdala
mu memorandum, v němž tonem velice zdvoři-
lým vylíčeny jsou poměry u c. k. zemského
finančního ředitelství a tužby úřadníků vzhle-
dem na novoty, zavedené ředitelem Schmutz-
rem. Místodržitel přijal vyslance úřadnictva
velmi nepříznivě. Zakázal si
podávání memoranda od úřad-
níků a dvakráte členy deputace vyzval,
aby mu jmenovali onoho bídného (!) člověka,
jenž psal o poměrech ředitelství do »Národních
Listů.« — V úterý k večeru přijel místodržitel
k presidentu finančního ředitelství a dal si
předvolati deputaci, z jejíž členů přítomni byli
pouze dva, třetí meškal v jiné části města.
Drsným způsobem vytknul deputaci, že memo-
randum psáno je drze, úřadníci mají poslouchati
mají se podrobiti potřebám služebním, nikoliv
ale toužiti, aby se mohli proháněti po Příkopech.
Opět je vyzýval, aby jmenovali onoho bídného
člověka, jenž o děsných poměrech psal »Národ-
ním Listům« i vybízel je, aby »Národním Li-
stům« ničeho o průběhu jeho jednání nesdělo-
vali. Po té deputaci v pravém slova smyslu odehnal
Touto intervencí schváleny byly brutálnosti ředi-
tele Schmutzra, který je nyní na koni. Roz-
mlouvá-li s někým, neuzná ho za hodna ani
pohledu. Mezi hovorem obyčejně vyhlíží z okna
na kadetní školu. Od nejvyššího úřadníkav
zemi dostalo se mu posily. Úřadníci, jižu
místodržitele hledali zastání, jsou zamlklí, ustra-
šeni. Sotva svým kollegům oznámili, jak po-
chodili u pana hraběte. Nyní budou panu
Schmutzrovi otročiti všiekni. Očekáváme, žev
příštím zasedání sněmovním bude tato záleži-
tost předmětem přiměřeného řízení.
— Dary. Sokol slávský v Chicagu zaslal admi-
nistraci t. l. prostřednictvím p. Aug. Geringera pro
stávkující Sokoly-uhlokopy v Čechách 61 zl.
List
Schmutzr
Sokol
Aug
Geringer
Chicago
Čechy
9
article
Dary první občanské založny v Praze.
Ve valné hromadě dne 19. t. m. byly povoleny dary a
příspěvky následujícím spolkům a korporacím:
Ústřední Matici školské 400 K, spolku českých žur-
nalistů a jich pensijnímu fondu po 100 K, obchodn.
spolku »Merkur« odboru literárnímu, fondu pensij-
nímu a fondu pro vystavění vlastního domu po 40 K,
odboru pro vzájemnou podporu členů pro případ ne-
moci a úmrtí 40 K, jednotě ku povzbuzení průmyslu
v Čechách 160 K, ženskému výrobnímu spolku če-
skému, stálé řemeslnické výstavě v Praze a pensij-
nímu a podpůrnému spolku úřadníků záloženských
po 100 K, spolku pro vystavění akademického domu
v Praze, komitétu pro městské opatrovny a komitétu
dam pro stravování chudé mládeže po 80 K, spolku
»Komenský« ve Vídni 60 K, obchodnímu museuv
Praze 40 K, umělecko-průmyslovému museu obchodní
a živnost. komory v Praze, spolku pro české feri-
ální osady, spolku ku podporování chudých žáků
středních škol pražských, »Svatoboru«, spolku praž-
ské útulny, dobrovol. sboru ochrannému, jednotě pro
dostavění chrámu sv. Víta, zpěváckému spolku »Hla-
hol« v Praze po 40 K, spolku arimatejskému, spolku
podporovacímu pro chudé posluchače státní průmy-
slové školy, témuž v Opavě, spolku pro podporování
chudé mládeže školy u sv. Jakuba v Praze, u sv.
Františka, u sv. Mikuláše, pro zřízení Bolzanova si-
rotčince, klubu přírodovědeckému, spolku spisovatelů
»Máj«, spolku administrativních úřadníků žurnálů
českých, řemeslnicko-dělnické jednotě »Vratislav«
v Žatci, spolku pro pěstování her české mládeže,
české společnosti zeměvědné, fondu Husovu, spolku
Svatobor
svatý . Vít
svatý . Jakub
svatý . František
Mikuláš
Bolzanův
Vratislav
Husův
Praha
Čechy
Vídeň
Opava
Žatec
spolek český žur
spolek » Komenský
spolek pro český feri
spolek pražit
spolek » Hla
spolek spisovatel
spolek pro pěstování