1
article
ve věci jazykové! Třeba znáti rakouskou
byrokracii a její povahu. Zkouší půdu a kde
nenalezá odporu, tam zachytí se svou širokou
ošklivou botou, setká-li se ale s energickým
odporem, jde o dům dále. Reklamovat a zase
reklamovat! Kdo mlčí, submittuje a prohrává.
Co na příklad provedeno již zase v ressortu
pana rytíře Wittka! Ve vídeňské topírně dráhy
Františka Josefa přijati byli dva čeští zámečníci,
z nichž jeden pochází z Třeboně. Správa
topírny vyžádala si na této obci domovské vy-
svědčení zachovalosti pro jednoho z dělníků
zatím přijatých. Toť se ví, že obecní úřad
třeboňský zaslal topírně vysvědčení české. To
ale pana »heizhausleitra« tou měrou dopálilo,
že dělníka okamžitě vyhnal, jakkoli on za nie
nemohl. Na intervenci u ministra p. Wittka pro-
hlásil týž, že stal se tu přehmat, jenž bude
napraven. A skutečně se obci tře-
boňské dostalo zadostučinění, ale
ne chudému dělníkovi. Ten již přij at
nebyl. Odpykal český list zachovalosti ztrátou
existence.
Wittek
František Josef
Třeboň
obecní úřad
2
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
nrs
3
article
— Na konci disharmonie. Ve sněmovn
poslanecké šlo dosud všechno jako na provázku.
Teprve nyní, kdy za nedlouho zavžní povel
Sfermez la boutique« — hrozí černé mraky
dosavadní pěkné parlamentní pohodě. Vláda chce
míti také junctim. Vláda, která pranie nena-
mítala, když k účelům hospodárským, najmě kom-
munikačním, povolena byla bez mála milli arda,
chce pojednou diktovati párlamentu, aby jí od-
hlasoval předlohu, týkající se zvýšené ceny
jízdných lístků; jinak že k sankci nepodá
zákon o zrušení mýt a vedle toho o to se po-
stará, aby nedošlo na vyřízení předlohy o lokál-
ních dráhách. Tak aspoň se oznamuje a vláda
tomu neodporuje, naopak jedná tak, že spíše to
potvrzuje. Kdyby tomu tak bylo a pan ministn
financí skutečně chtěl tímto způsoběm vynutiti
schválení daně, mimochodem řečeno, velmi
nepopulární, neměli bychom dosti slov k odsou-
zení takovéhoto jednání. Jakkoli uznáváme,
že z ničeho nic nemůže ani finanční ministr
přováděti divy a že kde jsou vydání mu-
sejí býti také příjmy, nikde není řečeno a
ničím není dokázáno, že by se nepatrná ztráta
z mýt nedala jinak opatřit, než novou daní.
4
article
Dle nepopíratelných výkazů rostou přebytky
státní každým rokem a z těch dá se hravě ne-
patrný obnos hradit, kterého stát na příště po-
strádati bude z mýt i ten, který obětuje n
podporu místních dráh. Však nehledě k tomu,
byl by to podivný způsob ministeriální zlovůle,
takto odpláceti zákonodárnému sboru za to, že
v tom či onom nesklonil šíje před diktátem
chéfa státního pokladu. Byl by to příznak
onoho konstitucionalismu, který připouští jenom
to, na čem vláda se zastupitelstvem lidu se
snese, jinými slovy, který dovoluje provésti jen
to, co vláda chce, pod stůl ale hází
všechno, oč parlament usiluje. Vláda, jež
dělá parlamentu vzdory, je sama sebou již
protiústavní. Povinností vlády je vykonat, na
čem parlament se usnese, neb appellovat n
lid a v případě, že by lid jí za pravdu nedal,
jít. Od této theorie jsme zde ovšem daleko
vzdáleni — svou vlastní vinou — však aby
finanční ministři opovažovali se parlament za to,
že se v tom či onom nepodvolil, trestati, to
býlo by přece jenom jednání, proti némuž
s největší rozhodností opřelo by se i to nej-
zředěnější, nejsesláblejší konstituční vědomí.
Jaký ale je to sbor ta cislajtánská sně-
movna, které se imputuje činit jedině to, s čím
srozuměna je vláda? Poslanci čeští a vůbec
zástupci národů neněmeckých nejmenší mají
příčinu říditi se vůlí ministra, který je předsta-
vitelem směru vlády nám nepřátelského.
5
article
— Závist. Velkolepý sjezd sokolský, jenž
chystá se pro dobu nedalekou a jenž slibuje
býti velkolepou manifestací národní naší armády,
vzbuzuje již nyní, kdy nalezáme se teprve v době
příprav, závist milých našich krajanův druhého
jazyka. Listy jejich, jež sledovafy druhdy taktiku,
všechno, co by nám bylo ke cti, ignorovatia
mlčením odpovídati na projevy našeho kyprého
života národního, tentokráte v jiný obrátily směr
— zlehčují nás a vytýkají, že dopouštíme se
plagiátův. To, k čemu prý se chystáme, je prý
napodobení německého zvyku, německých tur-
nerských slavností a vůbec je prý těloevik
původu německého, vždyť byl prý »otcem
Jahnem« učiněn národní institucí německou.
Jahn
6
article
Toť se ví, že co je na světě dobré, užitečné
ušlechtilé je všechno původu německého, jinak
by to dobré, užitečné a ušlechtilé nebylo, Němci
dávno již před Řeky pěstili cviky tělesnéa
nejen naše slavnosti sokolské, nýbrž i řecké
slavnosti isthmycké atd. byly původu něme-
ckého. Pověstnému německému prof. Pfister-
Schwaighausenu bude hračkou to dokázat. Víme,
co jsou turnérské sjezdy německé a působení
»otce Jahna« na povahu německou. Naše sjezdy
sokolské — sjezdy v národě šestimillionovém
— se jejich sjezdům turnérským nejen rela-
tivně, nýbrž absolutně mohou rovnati. A přece
jsou to slavnosti národa padesátimillionovéhoa
mají v pravdě v jejich národním životě veliký
význam. Němci nemají nejmenší příčiny posmí-
vati se nám, že děláme to po nich, nýbrž my
Čechové směle bychom je dnes vyzvati mohli,
aby turnérský sjezd uspořádali po nás, do-
vedou-li toho?
Němec
Řek
profesor
Pfister
Schwaighausena
Jahn
Čecho
7
article
— Černo-červeno-zlaté prapory. Letos
poprvé budou vláti ve smíšeném kraji nad hla-
vou panovníkovou prapory všeněmecké, prapory
pangermanské revoluce, jež podnes má své stou-
pence nadšené a divoké v říši sousední iu
nás. Letos poprvé připouštěny k císařskému uví-
tání a k císařským slavnostem barvy těch, jichž
nepopíratelným je ideálem jediné velké Německo
od Němenu až k Bodamskému jezeru, od ústí
Labe až k Terstu . . . A to několik neděl po
tom, kdy následník trůnu slovy tak příkrými
odsoudil, co pod těmito barvami se skrývá. Ku
podivu: Šířena o tom pověsť již dříve, že za-
milovanou stranou páně Körbrovou jsou něme čtí
nacionalové různého couleuru i Schönererovcia
neuvěřítelná pověst zdá se býti, dle toho, čeho jsme
svědky dnes, pravdivou. Nežasneme nad tím snad
proto, že bychom nepřáli Němcům činiti projevy
národní. Jsme si úplně védomi toho, že kdo
svobody hoden, svobodu zná vážiti každou,
ovšem zde nejde o barvu národní, jakou
Némci vůbec nemají, nýbržo
významný, ba přímo křiklavý
symbol politiky, která tento
stát chce zničiti, jeho samo-
statnost povaliti a učiniti
z něho součásť velikého, světem
vládnoucího státu germánského.
Černo
Körbrová
Němec
Německo
Němen
Terst
8
article
A barvy tohoto státu, jež nejsou pouhou hračkou,
pouhou tretkou, za niž nic není, nýbrž mocnou
modlou strany úžasně se šířící a mohutnící, jejiž
vlastní politické heslo je »pryč s Rakouskem !«,
připeuštěny jsou offieiálně k oslavě císařea
krále. Obdivujeme se panu Körbrovi, který
osvědčuje shovivavost bezměrnou inaproti zjevným
rakouským Prušákům. Jsme zvědavi, co z této
taktiky kliditi bude.
— Česká škola v Ledvicích. Z Vídně,
7. června. (Tlfgrm. »Nár. Listů«.) Správní soud
jednal dnes o stížnosti obce ledvické proti
rozhodnutí ministerstva vyučováni, jímž nařízeno
bylo zřízení dvoutřídní české veřejné školy obecné
v Ledvicích. Správnímu soudu předsedal presi-
dent senátu Alter, referentém byl dvorní rada
Zenker. Stížnost zastupoval dr. Pergelt,
ministerstvo vyučování dv. r. Tobisch a zú-
častnéhé české rodiče posl. dr. Dyk. Dr. Per-
gelt dovozoval vadnost řízení po stránce for-
mální, protože obci ledvické byla vyměřena příliš
krátká lhůta k podání výtek. Dovozoval dále,
že potřeba dvoutřídní české školy dokázána není,
poněvadž obyvatelstvo české záleží prý ze sa-
mých »stěhovavých živlů dělnických«. Zástupce
vlády dovolával se výsledků šetření školních
úřadů, dle kterého návštěva dle pětiletého prů-
měru vykazuje počet 62 žáků, dle dalšího tři-
letého průméru pak 81. Dr. Dyk, zástupce
Körbr
Prušák
Zenker
Pergelt
Tobisch
doktor
Dyk
Rakousko
Vídeň
Ledvice
Český škola v Ledvice
9
article
Čechů ledvických, vyvraceli výtky drem. Pergeltem
učiněné a po zásluze odsoudíl brutální jednání
starosty ledvického Sehrödtera proti tamějším
Čechům, vylíčiv na základě dat pravou šestiletou
martyrologii českých rodičův i vypočetl násilnosti
na nich páchané. Mezi jiným uvedl, že oknaa
dvéře české školní budovy byly vypáčeny, že
proti 220 českým rodičům provedena exekuce
pro domněle dlužný školní plat a že na rozích
lepeny různé úkazy starostenského úřadu, ve
kterých čeští rodičové nazýváni jsou štváči, bu-
řiči a nepřátely lidu. Přes to navštěvuje školu
265 žáků, tedy o 35 více než loni. Dr. Dyk
uvedl též na pravou míru tvrzení dra. Pergelta,
že českých dítek školou povinných jest v Led-
vicích jen 25. Při sčítání lidu přihlásilo se
z 4100 obyvatelů 2561 k českému jazyku ob-
covacímu. »Tito Čechové zajisté nejsou,« pravil
dr. Dyk, »samí staří mládenci a staré panny.«
Tato slova vzbudila v síni správního soudu
bouřlivou veselost. Správní soud po delší poradě
stížnost v celém rozsahu jako bezdůvodnou za-
mítl. Tím jest šestiletý boj o zří-
zení dvoutřídní české školy v Led-
vicích vybojován na prospěch
spravedlivé věci české.
Čecho
doktor
Dyk
10
article
— Buršáci a příjezd císaře do Prahy.
Z tábora buršáků sděluje se líberecké »Deutsche
Volkszeitung«: Po dlouhém uvažování bylo
usneseno, aby německé studentstvo v Praze,
sdružené v buršáckých spoleích, nezúčast-
nilo se oficialně uvítání císaře
v Praze. Pouze spolek »Suevia« (židovsko-
liberální) uvítání toho oficialně se zúčastní. K usne-
sení tomuto dospěli buršáci z toho důvodu, aby
se zabránilo jakýmkoli událostem, které by se
mohly státi v tom případě, kdyby buršáci
v plném viksu vytáhli v Praze na ulici. Dále
z toho důvodu, aby po příkladu tom české
spolky v Litoměřicích a v Ústi n. L. rovněž
nezúčastnily se uvítání císaře v národních svých
barvách a odznacích.
— K cestě císařově. Ministerský před-
seda dr. Körber a ministři dr. Hartela
dr. Rezek odjedou již ve středu ráno do
Prahy a budou tedy zde o několik hodin dříve
než císař,
Körber
Hartel
doktor
Rezek
Praha
Litoměřice
Deutsche Volkszeitung
11
article
— Rodinné zprávy. Slečna Pavla P relle-
rova a pan František Štule slavili sňatek svůj
dne 8. června v chrámu sv. Štěpána v Praze. -
Šlečna Terezie Skokanova z Prahy a pan Hanuš
Babáček, úřadník ze Dvora Králové nad Labem,
slaviti budou sňatek dne 11. června t. r. o půl 9.
hod. ranní v chrámu u sv. Petra v Praze. — Slečna
Ludmila Kvasničkova z Králově Městce a pan
Josef Kou!a, účetní prvního severočeského akcijního
pívovaru v Bohušovicích, slaviti budou sňatek svůj
v úterý dne 18. června 1901 o 11. hodině dopolední
ve farním chrámu u sv. Jindřicha v Praze.
— Umrti. Včera zemřel v Praze ve věku 61
roků pan Antonín Fübrer, člen vzáj. se podp.
spol. »Pražské děti 28. pěš. pl.« Pohřeb koná se
v neděli dne 9. června o 4. hodině odpol. z ústřední
kaple olšanské.
— Meliorace. Z Vídně oznamuje se, že bude
sněmu království českého předložen návrh státní
správy ve příčině potřebného nákladui na účely me-
liorační.
— Vyšší reálka v Liberci. Ministerstvo vy-
učování rozhodlo se, že vyhoví žádosti sboru obec-
ních starších v Liberci, aby tam zřízena byla vyšší
reálka.
Pavel
František Štule
svatý . Štěpán
Skokanův
Babáček
Petro
Kvasničkův
Josef Kou
svatý . Jindřich
Fübrer
Praha
Dvůr Králové nad Labe
Městec
Bohušovice
Olšanský
Vídeň
Liberec
12
article
— K referátu o ustavující valné hromadě
»Národního spolku českých techniků« se nám
píše: O rozbití schůze přičinili se členové akademi-
ckého spolku »Slavie« a Mässarykovci, zkrátka bez-
národní studentstvo na technice, které možno posta-
viti po bok sociálním demokratům. Po způsobu so-
ciálně demokratickém počali ihned při volbě předsedy
řváti a dupati. V tom zvláště vyznamenali se pp.:
Vaníček, Volenec, předseda »Spolku posluchačů inže-
nýrství« a p. Hrabě, člen »Technické komíse pro zří-
zení českých vysokých škol na Moravě«. První dva
postavili se na lavici a spustili duetto, při čemž
snažil se jeden druhého v huronském křiku překo-
nati. A co bylo podnětem k těmto výstupům? Usta-
vující komitét rozhodl se nepřijímati více členů, ne-
boť shledal, že ti, kteří dříve proti tomuto spolku
různými poznámkami a nadávkami vystupovali, na-
jedhou houfně se přihlašovali za člený, jako největší
přátelě spolku. Aby se vymstili, učinili tuto ustavu-
jící valnou hromadu dostaveníčkem všech odpůrců
nového spolku, chtějíce ji rozbiti. Tohoto surového vy-
stoupení nikterak nezalekl se komitét, neboť co nej-
dříve svolá novou valnou hromadu, do které budou
míti přístup jenom ti, kteří přijati byli ustavujícím
komitétem za členy spolku. Ke konci připomenouti
dlužno, že k ustavující valné hromadě došlo komitétu
několik přípisů, jež zaslali pp.: JUDr. Vladimír Srb,
starosta král. hlav. města Prahy, J. V. Hráský, rektor
české vysoké školy technické, JUDr. Václav Škarda,
zemský poslanec, JUDr. Bedřich Pacák, zemskýa
říšský poslanec, JUDr. Karel Baxa, zemský poslanec,
Vaníček
Volenec
Hrabě
JUDr
Vladimíra Srb
Hráská
Škarda
Pacák
Baxa
Praha
národní spolek český technik
Slavia
český vysoký škola na Morava
český vysoký škola technický
13
article
Fr. Novotný, prof. české techniky a Ant. Popp, aka-
demický sochař a professor české techniky. Z toho
je zřejmo, že česká veřejnost s radostí uvítá tento
nový spolek, který musí vésti četné boje se svými
népřáteli-akademiky, kterým národnost není ničíma
kteří chtěli by spolek ten potlačiti jenom proto, že
jest spolkem národním. Kéž »Národní spolek českých
techniků« nálézne u všech vlasteneckých přátel če-
ského studentstva upřímné rádce a podporovateleí
— Není nad jasný sloh! Včerejší »Obnova«
přináší doslova tuto zprávíčku: »Do redakce t. l. byl
záslán opět anonymní dopis plný hrubosti a spro-
sťáctví. Jsou jisté hradecké figurky, které nemají nic
jiného na starosti, leč shánět každý bezvýznamný
klep a z toho dělat lživé, urážející »novinky«, které
se pak napíšou do anonýmnícn dopisů. A tento
»sport« neprovozují snad jen spustlí výros tci,
nýbrž jak se přišlo na stopu i páni, kteří se pohy-
bují v lepších kruzích. Pro příklad bychom
nemusili z redakce t. l. ani daleko jíti,
atd.« Podle této zprávičky jest patrno, že ti »spu-
stlí výrostci« jsou redakci »Obnovy« velice
blízci, anebo že si anonymní dopisy píše redakce
»Obnovy« sama. To se panu Vobejdovi podařil vtipl
— Osvětlení na zkoušku. Rozhledna na Pe-
tříně včera o 10. hod. v noci zazářila velkým množ-
stvím elektrických žárovek. Reflektor vrhal intensivní
světlo na Prahu, kde bylo v ulicích shromážděno
množství obecenstva. Osvětlení potrvalo až do půlnoci.
František
Novotná
Popp
Vobejda
Praha
národní spolek český technik
14
article
— Feriální výprava na slovauský jih na
první polovici měsíce srpna t. r. určená vedle ná-
vštěvy Lublaně v Krajině, Záhřebu, Plitvických
jezer a Rěky v Chorvatsku, týkati se má zejmena
Dalmacie, Černé Hory, Hercegovinya
Bosny. Po oznámených již zprávách o programu
výletu třeba jest nyní již znáti určitý počet účast-
níků, aby počátkem měsíce července všecko vyjed-
návání s paroplavební společností, s majiteli hotelo.
Bosna
Lublaň
Záhřeb
Chorvatsko
Dalmacie
Černá Hora