2
masthead
lydsa šliáeslu a čavanie
4
masthead
V Praze, v 3obotu dne 8. června.
Praha
5
article
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
spřil. („Naučný Obzor“
ve středu a „Literární
Hlidka“ v pátek)
6
title
Telegraflcké zprávy.
7
article
NAk
NAk
předplácí se v Praze
v administraci
na měsíc. 2 K — h.
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30 h
Pošton:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Z Vídně, 8. června. Úřadní list uve-
řejňuje schválený zákon o kumulativ
ních sirotčích pokladnácha
schválený zákon o půjčce investi či ní.
Očekává se, že zákon o vodních stav-
bách, který jest na pořadu panské sně-
movny v pondělí dopoledne, jakmile bude
touto schválen, dojde neprodleně
sankce a bude vyhlášen ještě před od-
jezdem císařovým.
Z Vídně, 8. června. Dnes o 10 hod.
dopol. sejde se poslanecká sněmovna, by
projednala živnostenskou novelu.
Potom se provede první čtení kvoty. Doufá
se, že obě tyto věci se odbudou za schůze
denní, jestli si řečníci různých stran uloží
kromobyčejnou zdrželivost! Dnešní večer jest
ještě k disposici, ani delegace ani panská
sněmovna ho nepotřebují. Mohla by ho tudíž
užíti poslanecká sněmovna k projednání zá-
kona o lokálních dráhách, kdyby se svrchu
uvedená naděje splnila.
Proti tomu však jest silná agitacea
myslíme, že neprozrazujeme žádné tajemství,
nýbrž konstatujeme pouhé faktum, že hlavním
původcem této agitace je ministr financí dr.
Böh m-Bawerk, jehožto nešťastné pokyny
a rady způsobily již m.-p. dr. Körbrov
a celé vládě mnoho nepříjemností a těžkostí.
také mnoho nevole a trpkosti mezi stranami.
doktor
Böh
Bawerk
Körbrov
Naka
Praha
Vídeň
Pošton
poslanecký sněmovna
panská snít
8
article
Bude třeba velké bdělosti a také velké
rozhodnosti poslanců, aby se tento nejno-
vější plán p. dr. Böhm-Bawerka zmařil.
Nevzdáváme se poslední naděje, že se
to podaří, a že vzpomenutý zákon vyřídí se
ještě před rozchodem obou sněmoven.
Bylo by čirou protismyslností, aby se
podávala obnova zákona o zajištění lokal-
ních dráh na r. 1901 a potom aby se nevy-
řizoval v r. 1901.
V nynější předloze jsou dodatkem k
dřívějšímu zákonu o lokálních dráhách. —
Připomínáme na př. lokální dráhu z Tábor
do Bechyně.
Stavba českých dráh by se zase odlo
žila na celý rok, kdyby se předloha odložila
do podzimu.
Dr. Böhm- Bawerk nalehá na dra
Körbra, aby tuto předlohu »nedal z ruky«
dokud nebude míti povolenou daň na jízdní
lístky v osobní dopravě.
O 10. hodině sejde se panská sněmovna
aby vyřídila zákon o 9hodinné době pra
covní v dolech uhelných a potom zatímní
rozpočet.
Není žádné překážky, aby panská sně-
movna ještě dále projednala také zákono
vodních stavbách. Však proto přece byl
tento přikázán schůzi pondělní. V tom jest
tedy jakýsi úmysl. novosln
Z Vídně, 8. června. »Wi'ener T ag
blatt« debutuje zprávu, že dolnorakouský
místodržitel hr. Kielmansegg jest vy
hlédnut za chefa centrálního úřadu pro vodn
stavby.
Vzhledem na nedávné prohlášení m.-p
dra. Körbra, že v čelo tohoto nového úřadu
postaven bude technik, pokládáme zprávu tu
za neuvěřitelnou.
doktor
Böhm
Bawerka
Bawerk
Körbr
Tábor
Bechyně
Vídeň
9
article
Z Vídně, 8. června. (C.-B.) Úřadní
Z Vídně, 8. června. (C.-B.) Úřadní
list uveřejňuje sankcionovaný zákon ve pří-
čině částečného upotřebení přebytků společ-
ných sirotčích pokladen a sankcio-
novaný zákon o železničních inve-
sticícho
Z Vídně, 8. června. (C.-B.) Ministn
spravedlnosti povolil, aby rada zemského
soudu v Chrudimi Bedřich Karásek vrátil
se jako představený okresního soudu do Čes.
Brodu a přeložil představeného okresního
soudu v Pelhřímově Antonína Stáru do
Chrudimi.
Z Pešti, 7. června. (C.-B.) Dle výkazu
o příjmech a vydáních uherských stát-
ních pokladen v prvním čtvrtletí roku
1901 obnášely příjmy K 229,095.930 a vy-
dání K 310,596 019. Výsledek jest celkem o
K 29,890 504 nepříznivější proti prv-
nímu čtvrtletí roku minulého.
Z Petrohradu, 7. června. (C. -B.
Rakousko-uherský velevyslanec svob. pán
Aehrenthal vrátil se dnes z dovolené
na své místo.
Z Říma, 7. června. (C.-B.) Ve sně-
movně byla zahájena debata o rozpočtu
ministerstva zahraničních záležitostí. Po řeči
poslance Bavia, který se zvláště zabýval
událostmi v Albanii, byla schůze skončena.
Z Brusselu, 7. června. (C.-B.) Vláda
neodvislého státu konžského obdržela
zprávu, že povstalí Batatelové, kteří náležejí
k výpravě plukovníka D hanisa a již od
r. 1895 připravovali stále vzbouření, bjli
severně od řeky Luamy poraženi. 300 mužů
bylo zajato, 150 mužů majora Ande-
oldsns zdrivotrssí laš y o
K čislu 156.
ačíslo v Praze za 2b.
a na venkově za 3 h
edi
Předplaceni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
a expedice.
Karásek
Stára
Aehrenthal
Bavius
Vídeň
Chrudim
Čes . Brod
Pešť
Petrohrad
Rakousko
Řím
Albánie
Brusel
Ande
Praha
10
article
sena. Tím jest vzpoura Batatelů
úplně potlačena.
Z Paříže, 7. června. (C.-B.) Ve sně-
movně bylo pokračováno v debatě o dotazu
stran událostí v Alžíru. Marchal (z Al-
žíru) pravil, že kolonisace byla pro Araby,
kteří byli před dobytím Alžíru pravými otroky
náčelníků, skutečným osvobozením. Povstání
v Marguerite nezavinili prý přistěhovalci,
nýbrž kazatelé marabutští. Na to byla debata
odročena na pátek a schůze skončena.
Marchal
Marguerita
Paříž
Alžír
Alo
11
article
Boje v Číně.
Boje v Číně.
Z Berlína, 7. června. (C.-B.) Generál
Lessel oznamuje z Tjencina: Bylo zjištěno,
že se pouličních výtržností z poslední neděle
němečtí vojáci činně zbraní nezúčastnili.
Stav 3 vojáků, tehdy výstřely zraněných, jest
uspokojivý.
Požárem v zapovězeném městě pekinském
byly zničeny tři budovy císařské knihovny.
Čína
Berlín
12
article
Na stráži.
Na stráži.
Mezi ujednanými podmínkami, zasi kterýchž
uvolili se poslanci čeští k dočasnému) klidu
zbraní, nalezal se mezi jiným téžo slib, že-
v ohledu jazykovém nesmí v mničem s jstáti se,
pokud jde o zájem náš, změna k horšímu. Ji-
nými slovy: bylo slíbeno, že má zůstati při
statu quo v otázce jazykové. Zatím ale, ovšem
že tajně a skrytě, v obmezování práv našeho
jazyka pokračováno. I byl to a je dosud ze-
jmena ministr Böhm-Bawerk, jenž, kde může,
tam práva jazyka českého rdousí, je to dále
pan baron Spens, který navzdor českému pří-
zvuku, s jakýmž mluví svou zamilovanou něm-
činu a přes své na oko vlídné jednání naproti
každému Čechu, je v pravdě nejzarytějším ne-
přítelem jazyka našeho, a je to konečně i pan
Wittek, jenž kde může zjedná svému německému
přesvědčení na náš úkor průchodu. Tito páni
nedbají slibu, kterým zavázal se jejich jménem
chef kabinetu, ba zdá se, jakoby činili mu to
na vzdor a tím jeho posici podrývali. Je to
vůbec zvláštnost nynějšího ministerstva, že páni
ressortisté dělají si co chtějí a celkové politiky
ministerstva málo dbají. Z příčiny té vyzýváme
všechny interessenty, jichž se věc jako úřadníků
i jako stran týče, aby byli na stráži a o každém
porušení stavu jazykové otázku a praxe, jak se
provozovala v měsíci únoru t. r., zpravili pří-
slušnou instanci v národní naší organisaci. Je
toho nezbytně zapotřebí a jakákoli lhostejnost a
vlažnost v této věci byla by škodnou. Nikdo
nedej si líbit nejmenšího příkoří
Böhm
Bawerk
Spens
Čech
Wittek
13
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Z dětského světa.
Zrnka dětských nápadu. Sebrala M. Milo šo va
Četla jsem kolikrát, že učitelové ve škole
popsati mohli by archy papíru, kdyby chtěli
sbírati ten dětsky přirozený humor ve svých
třídách. A co učitel ve škole, to matka ve své
rodině vykonati též může a věru že by se na-
psala kniha dost velká.
Jsou děti do svých šesti let, než pošlou
se do školy, se svým rozoumkem a gesty, od-
koukanými od dospělých, mezi nimiž takřka
stále se pohybují, ještě půvabnější a rozto-
milejší.
Mám čtyři caparty — jako figurky z po-
hádek — tři prince a jednu princeznu; a věřte
mi, že někdy musím pořádně vzíti rozum do
hrsti, abych postačila odpovídati na všechny
otázky tak, aby malý zvědavec byl spokojen
(Nemyslete si, že jedinou otázku vám sleví.
Byť hned neústupně odpovědi se nedomáhal.
vrátí se jistě za nějakou chvíli k témuž před-
mětu, až dle svého přání zcela vyhovující od-
pověď dostane. Kdo neměl příležitost pozorovati
děti den za dnem, při jejich hrách i v hněvu,
ten neuvěří, co všechno zrodí se v té malé
hlavičce kadeřavé a jaké vlastnosti dobré i zle
jeví děcko již v nejútlejším věku.
A o čem všem přemýšlí takový rozuma
malý, kolik podívných otázek kmitne se pod
běloučkým čílkem a na všechny musí věděti
»mami« odpověd.
14
article
»Proč neroste koni také ocas na hlavě?«
Otázka ta vznikla bezpochyby z představy vlasů
u lidí. A nespočetně je těch otázek: z čeho?
a proč? Někdy následuje jedna za druhou, že
nepostihujete odpovídati. »Z čeho roste dříví?«
»Ze stromů.« »Z čeho rostou cihly?« »Dělají
se z hlíny.« »Z čeho rostou boty?« »Boty
dělá švec.« »Z čeho roste švec ?«.
Na otázku mého nejstaršího pětiletého syna,
»z čeho rostou nohy?« odpověděla mu tříletá
sestřička jeho: »Přece vidíš, že z bot.«
Když byl stár půltřetího roku, měl říci ta-
tínkovi k svátku, nesa na obou ručkách bá-
bovku: »Tatínku, já ti dávám buchtu a měj
mne rád.« Přibatolil se a bez rozmyšlení (však
myslím, že také dobře) řekl: »Tatínku, já tě
mám rád a dej mně buchtu.«
Moje malá princezna nechtěla se přání
učiti, tvrdíc vážně, že má na to ještě krátký
jazýček.
Kdysi klučík můj provedl uličnictví, za
něž následovati měl trest metlou, před kterou
Bota
15
article
měl veliký respekt. Zalezl pod postel a plakal,
nechtěje ven. Vyzývám ho: »Pojď odprosit,
abych se nezlobila a odpustím ti to.« Dal si
říci, vylezl a prosí: »Maminko, prosím tě, já
už ti to odpouštím a nezlob mne.«
Jsou momenty, když nechcí, aby za své
vzala moje autorita, že musím na rychlo ode-
jíti, aby mne neviděli smát se a vrátiti se zase
s přísnou tváří.
Ideálem jeho jest učiti se na veterána.
Ve stejném stáří kamarád jeho na otázku, »čím
ty se budeš učiti?«, maje na mysli státi se
advokátem, jímž otec jeho je, odpověděl: »Budu
se učiti tatínkem.«
Ve svých přáních je velice neskromným.
K svému svátku přál si od babičky z Prahy —
elektrickou tramway, ale jedinou starost měl,
zdali k nám vyleze po schodech.
Jindy ho stojí velké přemýšlení, »proč ni-
kdy nevidíme Pámbička a kudy leze do nebe?«
Jest vskutku zajímavo, zaměstnávati se
s dětmi, hleděti proniknouti až k samé jejich
dušce a sledovati ji na cestě pokroku. Nepo-
chopím nikdy, jak možno je, že matky samy
olupují se o tyto zábavy a radosti, jež nena-
hradí jim sebe příjemněji ztrávená chvíle jinde,
svěrujíce je lidem cizím, více měně lhostejným.
Dal
Praha
Nepa