ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 854c36e0-7127-11dc-8b05-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 25, person 118, work 4, org 9
1 masthead
Ročník XXXXIV.
2 masthead
V Praze, v úterý dne 5. dubna 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 95.
4 masthead
tměje disltáck rošteu nbe n Hisrl l eta dvojí zásili :::2k
Pearl l et
5 masthead
Na ranní n odpol. listy předpláeí se- v Praze v adinlni Bs čivrt leka s drejí donášken na štrik lote
Praha
6 masthead
kei
7 title
Onešní číslo pro Prahu le o 6 stranách.
Praha
8 article První český hudební festival v Praze.
První český hudební festival v Praze. Sváteční dnové letošních Velkonoc zasvě- ceny velkolepé události umělecké, prvnímu če- skému hudebnímu festivalu v Praze ! Hold Mu- sám zpěvu a hudby, oděných v řízu českého umění byl tak okázalým a skvělým, že v hi- slorii naší rozsáhlé a věhlasné obce pěvecko- hudební stal se festival vzácnou epochou, trium- fální a povznášivou. Umělecké výkony dvou mi- nulých dnů, rázu přímo klassického a rozměnů nelušených, vsadily do diadému českých uměn drahokam stejně zářivý jako cenný a povznesly pověst české hudby a písně k výšinám, o nichž se horoucím pěstitelům vznešeného, ušlechtilého umnění zdálo jen v nejkrasších snech. Radost- ným a sebevědomým momentem při tom ovšem zůstává, že právě národní naše umění ukázalo se v celé zářivé, nejčestnější soutěže schopné kráse ! Dik za to neunavným jeho tlumočníkům, mužům i ženám českým, horlivým strážcům skvostů české písně i hudby! Zlato přízněa nadšení, jež sypalo se pohádkovým vodopádem tisícihlavé umělecké družině v ústrety, nechť je jim čestnou splátkou za neúmornou píli, s jakou v nesčetných zkouškách utužili, zcelili a vytří- bili vlastní představení. Uchystali nám krásné, nezapomenutelné a šťastné dni! Krásné, tím nadšením, které písní a hudbou tryská z dušl tisícův, nezapomenutelné svým dokonalým, okouzlivým přednesem a šťastné, že rozžata jimi na zachmuřeném obzoru českém zářivá hvězda lásky a úcty k našemu umění.
Diké Praha
9 article První den festivalu.
První den festivalu. (Boží hod.) Do královské Prahy sjela se již v sobotu převážná většina účinkujících pěvců, členů pě- veckých korporací a hudbymilovných hostů. V neděli ráno časnými vlaky přibyli ostatní, tak že pěvecká obec česká, hlásící se k ma- teřské Ústřední jednotě pěvců českoslovanských zastoupena byla více než 130 pěveckými spolk a korporacemi, jichž počet členstva dosáhl výš pěti tisíců. V ubytovací kanceláři v Mě- šťanské besedě bylo velmi živo. Hosté vítáni srdečně pražským členstvem Ústř. jednoty a udl- leny jim s ochotou případné informace. Prvý den festivalu dopoledne zahájen sněmem pěvectva českoslovanského, po němž následovala hlavní zkouška na výstavišti. Odpoledne určeno ku provedení Dvořákova oratoria »Sv. Ludmila«. Slavnostní sněm pěvectva česko- slovanského na radnici. Velkolepá účast pěvectva českoslovanského na hudebním festivalu byla vhodnou přiležitost k uspořádání slavnostního valného sněmu, jenž konán na Boží hod o 8. hodině ranní ve velk zasedací síni staroměstské radnice za účasten- ství delegátů 126 pěveckých korporací. Sněm zahájil uvitáním zástupců kr. hl. města Prahy m.. Brože a Kasalického, říšský poslan a čestný předseda Ústřední Jednot pěveckých spolků českoslova- ských p. V. Sehnal, načež m. r. Bro uvítal přítomné jménem král. hl. města Prah a přál sletu všeho zdaru.
Dvořákův Brož V Sehnal Bro Praha svazek . Ludmila
10 article
Slavnostní přednášku pronesl potom místo- předseda Jednoty prof. dr. Theure r, rekto báňské akademie v Přibrami, jenž pravil v pod- statě asi toto: Tak veliká a významná slavnost, jako jest český festival první svého druhu, zna- menati bude v dějinách hudby a zpěvu nejen oddil, mezník jakýsi, nýbrž událost historickou. Ve chvíli takové, na rozhraní dvou dob, není od místa na okamžik stanouti, ohlédnouti se zpět i pohlédnouti v před. Bylo to v době nej- většího rozmachu českého živlu, v létech šede- sátých, kdy píseň česká budila spicí, kdy uká- zala se potřeba, aby všechny pěvecké šiky sra- zily se v jeden mohutný voj. Myšlénka ta vyšla z pražského »Hlaholu«, ale nepřízní poměrův utuchla opět na 17 let, až znovu vzkříšena př památné slavnosti položení základního kamene k Národnímu divadlu, kdy Jednota poprvé vy- stoupila jako representant spolků českoslovan- ských na veřejnost. Ale ani tentokráte úplně nezorganisovány šiky. Až na popud Lukesův po- druhé chopila se Jednota práce zceliti řady če- ského pěvectva a to stalo se v roce 1891, kdy zazněla již na výstavišti ze sjednocených spolk česká píseň. Tenkráte v pravém slova smyslu teprve Jednola založena a od té doby žije. Pan přednášející rozvrhuje činnost její na tři oddě- lení, vzpomíná působnosti její za předsedů Karla Bendla, prof. Tadry a prof. Bm.
profesor doktor Theure Lukesův Bendl Tadra bm Přibry báňský akademie Hlahol
11 article
Kaufmana a konečně rozkvětu jejiho za před- sedy dnešního. Založením »Věstníku« navázány styky se všemi pěveckými spolky. Právě tyto styky ukázaly, že v řadách spolků nalezá se mnoho vad, jež bylo nutno napraviti. Tolik asi z minulosti. Z přitomnosti dílem epochálním jest arci festival v dnešních dnech a dále navázání styků s korporacemi jinoslovanskými. Pro budoucnost touží řečník po zdokonalení jednotlivých údů pěvecíva, žádá větší horlivost dorostu a vyslovuje základnl myšlenku další činnosti slovy: Pracujme každý ve svém spolku nejhorlivěji, jak za daných po- měrů je to možno. V dalším vybízí ke věts slohovosti a systematičnosti ve volení programů pěveckých zábav a produkci. Hlavním a ideál- ním cílem Jednoty zůstává shromážditi veškere pěvectvo pod jediný prapor. Přeje si, aby festivalu vyšel krásný popud, ke sesílení ř pěvectva českoslovanského, žádá od veřejnosti od publicistiky účinnější podporu hmotnou morální. Jasnější a skvělejší budoucností pě eiva českoslovanského přeje zdar. (Výborně potlesk.) Zemský poslanec dr. Pippích Chrudimi navazuje na slova řečníkova a rade
Kaufman doktor Pippe Chrudim
12 article
aby v zájmu ulužení organisace následováno demokratického příkladu Sokolstva, a řady pě- vectva rekrutovány ze všech vrstev společnosti. Bratrský duch je tu podminkou zdaru a vzrů- stu. I appell prof. Theuerera na veřejnost publicistiku dá se způsobem taktním sprostřed- kovati. Přeje, aby slavnosti vyspěly akkordem durrovým, plnou vírou v lepší budoucnost česko- slovanského pěvectva. (Výborně ! hlučný potlesk.) Posl. Černý zmiňuje se o festivalu a pouka- zuje, že největší zásluha o tento svátek nálež pěvectvu a v první řadě pražskému, na jehož bedra vloženo nejvíce práce festivalové. Vyslo- vuje za to výboru Jednoty jménen přílomných, vřelý dík. Když přečteny došlé pozdravné te- legramy z Petrohradu a z Chicaga, odebrali se mnozí účastníci sněmu ke zkoušce na výsta- viště a v zasedací síni konána Valná hromada Ústř Jednoty pě- veckých spolků českoslovanských. Řídil ji předseda říš. posl. V. Seh n al.
profesor Theuerer Posl V Seh Petrohrad Chicago
13 article
Od čtení zpráv funkcionářů upuštěno, neboť vy- dány budou tiskem ve »Věstniku« a sdělena pouze zpráva pokladní a revisorů, dle které příjem Ú. J. koncem r. 1903 činil K 1602.60. výdaj K 1377.54, takže na rok 1904 zbylo 225 K 06 hal. Dnešního dne stav jmění činí K 1146.15. Dr. Janke, redaktor »Věstníku přeje, aby tento nákladný, odborný list došel účinnější podpory a rozšíření členstva. Přikro- čeno potom k volbám nového výboru a akkla- mací jednomyslně zvoleni: Předsedou Václav Sehnal, místopředse- dou prof. dr. Theurer; do výboru: JUD Janda, J. Tureček jednatelem, dr. J anke redaktorem, Hanuš Bervída pokladnlkem. Roman Nejedlý, Karel Pospíšil, V. Si- kyta, Jos. Slavíček; náhradníky: Alcis Simonides, Boh. Lantner, Slanička Rud. Poborák; přehlíž. účtů: K. Biskup, Šima, Svoboda. Přečteny potom došlé návrhy a to na utu- žení poměrů se Sokolstvem, na pěstování české písně chrámové, na zřízení hudebního musea, na jednotný zpěvní řád, na vydání zpěvníiku j. v., jež odkázány ústřednímu výboru. Doslovem a poděkováním za účastenstv skončil předseda valnou hromadu.
doktor Janke Sehnal profesor Theurer Janda J Tureček Bervíd Nejedlá Pospíšil Lantner Slanička Poborák K Biskup Šima Svoboda Jos Alcis Simonides
14 article
Hlavní zkouška na výstavišti. Přesně o desáté hodině dopolední sešlis účinkující pěvci i členové orkestru do pravého křidla paláce, kde v síni festivalové zahájena poslední hlavní zkouška před odpolední pro- dukcí. Na 1500 osob zaujalo místa na theatrálně vyvýseném podiu. Zkouška trvala plné tři ho- diny, ač šla celkem hladce ku předu. Účast- níkům zkoušky bylo zjevno, jak mohutně půso- biti bude provedení odpolední. Všeobecně vyslo- vováno politování, že geniální tvůrce orátoria mistr Antonín Dvořák upoután chorobou n lože a nemůže býti přítomen tak skvělému pro- vedení svého veledila. Dirigent p. Oskar Ne- dbal byl se zkouškou úplně spokojen. Úprava koncertní síně. Průmyslový palác, v němž odehrálo se tolik nezapomenutelných dějství za jubilejní a národopisné výstavy, i později za různých výstav a slavností rázu menšího, byl pro hu- dební festival, pořádaný v rozměrech velikých, nejprostrannější a nejvhodnější síní, jakou bylo možno v Praze opatřit. Arci dřive, než prostory jeho zasvěceny na tři dny Polyhymnii a Melpo- meně, prodělaly značnou metamorfosu, jednak z důvodů vzhlednosti, jednak z důležitější otázky akustiky. Ve vysoké, spoustou travers železných konstrukci propletené místnosti tříštil by se zvuk, vznikala by ozvěna a jiná řada rušivých okolností. Z toho důvodu učiněna opa- tření, jež ukázala se býti výbornými. Celé pravé křídlo paláce, jež změněno v koncertní síň, za- haleno na stěnách i na stropu vkusně uprave- nými vely, volně visícími, jež zabraňují naprosto lomu zvuku. Ostatní úprava sině, změněné v jeviště a hlediště, vyžadovala značné práce.
Dvořák Oskar Polyhymnia Praha
15 article
Estráda pro účinkující, zřízená na východním konci křídla, byla upravena stupňovitě. Ve výši dvacátého stupně nalézají se nádherné varhany o 28 rejstřících, majetek firmy Š. Petr v Praze. Před vstupem na estrádu vztýčena poprsí Sme- tany a Dvořáka. Stěny zakryty bilými a červe nými draperiemi, mezi nimiž umístěny na žer- dich prapory a znaky slovanských zemí. Nedaleko estrady po obou stranách slně pod zelenými baldachýny zřízeny čestné lože pro zástupce města Prahy, druhá pro zemské hod- nostáře. Nad nimi upevněna vedle četných em- blemů a odznaků jména čelných českých skla- datelů a to Dvořáka, Bendla, Smetany, Tova- čovského, Fibicha, Blodka, Tomáška, Bendy, Myslivečka, Rozkošného, Křížkovského a Ko- želuha. Na obou stranách podél stěn pokračovaly pak lože. Hlavní trakt mezi ložemi vyplněn byl dlouhou řadou křesel a židlí a síň uzavřena pak u vchodu z ústřední síně mohutnou, vyvýšenou tribunou. V ústřední síni palácové uspořádány exposice nakladatelů hudebnin a to obou Úr- bánků a V. Kotrby, a firem s hudebními ná- stroji B. Lantnera, Petrofa, Dvořáka, Šámalů, Petra a m. j. Úprava festivalové síně navržena arch. Klenkou z Vlastimilu a provedena závody Zemanovým a Bürgermeistrovým. Ruch na výstavišti před zahájením koncertu. Krásná jarní pohoda smála se již od čas- ného jitra na Prahu. Dojista ani sebe prudčí liják nebyl by měl pražádný vliv na návštěvu koncertu tak velkolepého, ale přízeň počasí — neboť pěvce dobra milují bozi — měla dojista dobrý vliv na náladu, s jakou všemi proudys hrnuly zástupy ke bráně výstavn.
Petr Dvořák Bendl Smetan Tov Fibich Blodek Tomášek Benda Mysliveček Rozkošný Křížkovský ko V Kotrba Lantner Petrof Šámal Petro Klenka Vlastimil Zemanův Bürgermeistrův Praha Sme
16 article
Prostranství před palácem, na němž vlály mohutné prapory národních barev, dlouho před třetí hodinou šumělo ruchem nových a nových přichozích, kteří spěli přímo ke koncertní slni. O třetí hodině zazněly s výstavní brány fanfáry, jež později opakovány s průmyslového paláce, na znamení, že obecenstvo promenující před koncertní siní má zaujmouti již svá místa. Ve chvíli byl palác ve stavu obležení. Síní zavládl živý ruch a ve chvíli přízemn židle obsazeny, tribuna přeplněna a stále a stále vnikaly ještě nové a nové proudy. Při veškerém tom návalu nepostrádala síň vzdušnosti ani do ukončsní produkce a přes obrovské množství hlav, jež pojala, činila přívětivý dojem prostor- nosti a volnosti. Obecenstvo, vesměs vybrané. Samí přátelé, příznivci a ctitelé hudby, kruhy umělců, literátů, zpěváků, skladatelů a známých hudebních habitue zvlášť zastoupeny. Officiální hosté zaujali místa v čestných ložích. V loži levé zaujali místo členové městské rady pražské a sboru obecních starších, v pravé nejvyšší hodno- stáři zemští a státní. Krátce před početím kon- certu v průvodu starosty pana dra. Srba a obou náměstků, přibyli naši francouzští hosté, delegáti Paříže pp. Gay a Caire, kteří uvítáni slavnostní fanfarou. V ložích vedle městské rady pražské zaujali místa starostové obcí předměstských a čelní hodnostáři. Všecky kruhy pražské společnosti za- stoupeny tu ostentativně. Počet posluchačstva od- hadoval se na šest až sedm tisíc hlav.
Srba Paříž
17 article
Příchod pěvců na estrádu. Byla to nepřehledná, imposantní řada hlav, jež táhla se nekonečným průvodem na stupňo- vitou estrádu. Obrovský, účinkující zástup pěvců. kromě sesíleného orchestru České filharmonie a solistů, páčil se na 1500 členů, vesměs to členů pěveckých spolků pražských, předměstských a vynikajících spolků venkovských. Účinkující seřadili se v levém křídle a prů- vodem pak postupovali k podiu, jež stékáno novou a novou vlnou přichozích. Solisté zaujali svá místa u vyvýšeného místa dirigentova. Když pěvci a orkestr, jenž umístěn klínovitě do řa zpěváků, zaujali svá místa, ztichl síní šum a ruch; aby za okamžik změnil se v bouři po- tlesku, jímž několik minut po půl čtvrté uvitán mistr Oskar Nedbal, dirigent oratoria. Několik vteřin a zavládlo ticho »jako v kostele«. Mihla se taktovka a koncert započal.
Nedbal Český filharmonie
18 article
Provedení Dvořákova oratoria „Sv. Ludmila“. Český festival nemohl zahájen býti důstoj- něji, nežli stalo se skvělým provedením Dvořá- kova oratoria »S v. Ludmila«. Dílo nejen velikými krásami hudebními, ale celým slohem a povahou přímo určeno jest k mimořádným projevům slavnostním toho druhu. Mistr skládal je pro festival v Leedsu r. 1886 a tu již při skladbě na mysli měl obrovité rozměry. Vzne- šenost oratorního slohu, plná posvátné grandios- nosti a epické veleby, široké proporce čísel. orchestrální i vokální effekty, vypočtené na velké massy vykonavatelů, mohutné ensembly a gigan- tické gradace to potvrzují. Dvořák, jako sym- fonik prosycený Beethovenem, hledal tu nové cesty a vzory své nalezl v Bachovi, do jisté míry v Mendelssohnovi, zvláště však v Haen- dlovi. Chtěje sbližiti se anglickému vkusu, po- nořil se zejmena hluboko v studium posledního mistra. Ale jako v symfonii přes všechny klas- sické vlivy dovedl býti moderním, a co nejvíce váží, svým a česky rázovitým, tak i v oratoriu stanul mocným rozmachem genia ihned na mo- derní výši po stránce technické a po stránc duševní uplatnil samobytnost svou osobní i kme- novou. Melodický vynález je ve »Sy até L ud- mile« zcela samorostlý a krásná líčení pří- rody, ten svěží dech jara, tu vůni lesů, vroncí modlitby k božstvům, žízeň pravdy, poznání lásky, to pnuti se k světlu a zřídlům věčného života mohl v té měkkosti a smírné lahodě vy- jádřiti jen Čech a Slovan.
Dvořákův Ludmila Dvořák Bach Mendelssohn Čo Leeds Slovan svazek . Ludmila
19 article
Nejjednotněji působí eo do slohu oddělení prvé, které je také myšlénkově nejbohatší. Již tajemný přísvit předehry uvádí nás rázem v ná- ladu plnou očekávání, kterou první sbor stup- ňuje až k úplnému rozednění. Světlo rozlije se po zemi, a s ním zaznívají svěží zpěvy, kyplel pozemským kouzlem, přece však nevybočující z charakteristiky slohu oratoralho. Vesna vane přes českou hroudu a rozdechá květy, zároven však ráz dávnověku dýše z pastorálního toho obrázku. Vzývání božstev má své vrcholné mo- menty v krátkém, nieméně mohutném fugatuz h-moll, v květnatě polyfonním sboru »Slyš naše písně« a v něžném zpěvu Ludmilině. Drama- fický obrat nastává přichodem Ivana poustevníka. Skladba stupňuje se tu k úchvatnosti. Nejen hrozivě rozhorlený recitativ světcův a jeho n- boženské nadšení, ale především zoufalé pochyby a drtivá beznaděj vzmáhající se pohanů (Co bude nyní? — Jsou bozi ještě a je bůh ten pravý? — Co věřit máme? — Vše láme sea bortí 1) nabývají tu imposantního výrazu. Je to výraz živelně chaotického otřesu myslí, z něhož k výšinám světla a jasu vyvádí teprve horoucí zpěv: »O světlo věčné, které nad blankytem se miháš, sleť a osviť cestu nám!« Velebný, vl- tězný závěr, jemuž v čaromoci zvuku jen málo najdeš mezi oratorii rovných.
Ludmilin Drama hmoll
20 article
V oddělení druhém vedle archaisující ari altové a veselého hlaholu lovců vynikají zvlášte zpěvy Bořivojovy, spojující ušlechtilost s pů- vabným rouchem melodickým. Hned prvé jeho andante sálající milostností rozvíjí celý čár te- norového pelu. Dil třetí překvapuje šťastným využitím starobylé sekvence »Hospodine, pomiluj ny«, jež na počátku objevuje se v rušném po- hybu pochodovém s basy živě rythmisovanými a na konci dodává stavivo k smělé klenbě po- lyfonické, která mohutným obloukem vyvrcholuje důmyslný výtvor. Zbývalo by ještě mnoho po- drobností zasluhujících povšimnutí. Ale dnes není času na rozbor díla. Toho dostalo se mu již dříve a častějí. Vedle četných kritickýcho úvah o díle, rozptýlených časopisy, neschází an samostatně vydaných analys. Ke staršimu, celek pojímajícímu rozbor V. J. Novotného přidružil se nyní ještě rozbor prof. V. Müllera, mající na zřeteli podobu. v níž oratorium Dvořákovo uvedeno o festivalu Důkladnou známost díla lze tedy vlastně před- pokládati a tím spíše, že reminiscence na pa- mátná provedení z r. 1888, jež měla do sebe mnoho monumentálního, osvěženy byly nedávno scénickou úpravou, jež nemálo přispěla k po- pularisování díla a krásou svého provedení slouží ke cti Národnímu divadlu. V jak velikém měřítku založeno nynějši provedení festivalové, o tom nejlépe dá pojem napjetí sil, jež nasazeny k jeho uskutečnění.
Bořivojův V J Novotný profesor V Müller Dvořákův národní divadlo
21 article
Na 1400 pěvců sjelo se ze všech končin Čech, aby srazili se v jedno kolossální těleso vokální. v němž splynuly a vyrovnaly se rozdíly výcviku a hlasových kvalit jednotlivých spolků. Při- chvátalyť všechny s nadšením pro věc a dobře připraveny. Výslednice byla překvapující jak co do přesnosti zpěvu v intonaci a rythmu, tak co do jasné výslovnosti, šetření dynamikya svěžesti zvuku. Krásně a lahodně nesly se tv sbory, tu ševelice, tu burácejíce, zdiseiplinované, jakoby z jediného hrdla vycházely. Vokální masse příhěřeně sesílen i orkestr. Jádro jeho tvořila Česká filharmonie, jmenovitě však v smyčcovém sboru téměř ztrojnásobená. Tak primů bylo 26, mezi nimi pozorovali jsme nového koncertního mistra filharmonie, virtuosa Jaroslava Hájka; sekundů napočetli jsme 22, violy, cella a kontrabasy vzrostly každá skupina na 14. Orkestr zněl kompaktně a přesně byl vypracován. Zvuk jeho dobře slučoval se s hlasy dík akustice, kterou podařilo se v rozsáhlém obdélníku pravého křídla výstavního paláce tak dalece uspokojivě rozřešiti, že zamezen veškerý pazvuk, že tón úhrnem dosti příznivě se nes a celek zněl spíše decentně, tlumeně, nežli lo- mozivě. Jednotlivé barvy zvukové hlasů i ná- strojů dobře se rozeznávaly i navzájem pojily. Jedině varhany zanikaly v masse zvukové zřetelně slyšeti je bylo vlastně jen v okamžiku. kdy na samém konci varhaník — ohybil. Je to fatální, ale sotva se již změní zákon pří- rodní, že chyby bývají patrnější nežli cnosti. V tomto připadě arci nechci tvrditi, že by za- nikání varhan bylo cností. Spíše ukázalo se, z obrovská místnost byla by vyžadovala silnějšího stroje.
Hájek Čechy Český filharmonie
22 article
Pohled na množství účinkujících byl velk- lepý. Závodil s ním ještě jen pohled na moře diváků, jež vlnilo se celou dvoranou, až hlavou na hlavě, jež tísnily se na zvednuté tribuně, poskytovalo na druhém dalekém konci pendant imposantnímu, prostě, ale vkusně a mohutně zařízenému podiu. Na tomto zanikali jednotlivci, osoby, tm ideálněji vystupoval však celek. Pla- tilo též o solistech. Ztrácela-li se v obrovitých rozměrech budovy a v dálné perspektivě její, měnící postavy na mravence, osobní převaha a individuální umělecké kouzlo bytostí jejich, jímž na obecenstvo zvykli působiti, tím větší moc rozvinovalo jen a jen jejich umění. V první řadě byl to pan Karel Burian, jenž oslňoval krásou svého hlasu, jadrnou mohutností jeho pelem, a budil respekt k svému umění hloubkou pojmutí. Co Burian zpívá, nejsou noty, ale život, čerstvě rozdechující se květy citu ducha. On zpívaje takořka tvoři; jeho repro- dukce je jaksi novou kreací. A toť tajemstvím jeho účinu. Po boku výborného tohoto Bořivoje poutala Ludmila jeho choti, pí. M. Burianové, intelligencí podání a přednostmi vytrvalého ma- teriálu hlasového. Pěvkyně převzala nezná mou sobě partii na poslední chvíli — původně měla ji zpívati pí. Berta Försterová- Lautererová — nebylo by možno ochotné umělkyni ani zazlívati, kdyby se ji byly přihodily větší a hojnější po- klesky, nežli nepatrná mýlka v dvojzpěvu s Bo- řivojem, kde místo polovičního, po druhé opa- kujícího se závěru učinila předčasně závěr úplný. Celek výkonu vyznamenával se vzácnou ušlechti- losti. Velmi čestně zhostila se úkolu pí. Božena Tůmová. Zpivala Svatavu s porozuměním, ve- směs přesně, altem, jenž mimo příjemný timbre osvědčil tentokrát i s důstatek vydatnosti.
Pla Burian Bořivoj Ludmila M Burian Försterová Lautererová Tůmová
23 article
Zpěv rolníka přednesl neumdlévajícím svým tenorem pan Eduard Krtička. Poněvadž také pan Vilém Heš odřek! — vídeňský vzduch divně na české pěvce působí, vždy postonávají, když mají účinkovati při národním nějakém pod- niku — uvolil se Ivana zpívati výborný jeho představitel na Národním divadle, pan Václav Kliment. Přivedl part opět k úplné platnosti. A nyní naposled o tom, jenž nikterak není posledním, naopak, jemuž náleží první zásluh o zdar celku. Oskar Nedbal prokázal znovu svou dirigentskou suverenitu. Ovládl celý obrov- ský personál hravě, jako generál zvyklý vítěziti a umějící disponovati massami. To byl zase jednou ve svém pravém živlu. Dovedl stylisovati celý výkon do gigantických rozměrů. Rozvíjel dynamické odstiny překvapující. Piana útlá jako dech a zase gradace otřásající a vzrušující. Dirigoval klidně, ve velkých liniích. Vedl pěvc a hráče suggescí své pevné taktovky, velitelsk rozněcujícím a přátelsky povzbuzujícím pohle- dem svých očí. Pochybovalo se tu a tam o Ne- dbalovi, zda stejně jako orchestr dovedl by ovládati i sbory. Oskar Nedbal podal o tom svým řízením »Sv. Ludmily« pádně pře- svědčující důkaz. Byl to výkon velikého slohu, neztrácející se v malichernostech, ale uchvacu- jící svým zdravým tepem krve, svým produšev- něním a mohutností. Před ukončením referátu nemohu nedotknout se jednoho. Ne že bych výtkou seslabovati chtě dojem, který byl skvělý. Ale proto, že prvním svým fostivalem sbíráme toprve zkušenosti, ktere v arobném prodejli ranní č0slo o zobě odpoledni Va alinlkách na vonkově ranní slo. . . . . .. čápelednl Inseraty plati se hotově napřea Předylaceni a inperty přijínná zdmini- strace v Marianské ulici č.z Tn nehásrjí ve tež rrástee tiskárna a ozpedice „ Národnich Liaistů“. Rukoplsy ze navraceji
Krtička Heš Ivan Václav Kliment Nedbal svazek Ludmila Národnich Virginie národní divadlo
24 article
mají nás obohatiti, pokyny a výstrahy dáti pro příště. »S v. Ludmila« provedena byla tento- krát s velkými zkratkami. Určil si je sám skladatel a mimo to tři škrty (recitativ čísla 6., číslo 19 a několik taktů č. 35) nucen byl učiniti dirigent vzhledem na rychlé zaskočení pí. Burianové do obtížné úlohy Ludmiliny. Ale které místo je k tomu povolanějším, nežli festival, tedy přiležitost zcela mimořádná, aby- chom slyšeti mohli veliká díla úplně v originále, v celém jejich rozsahu? Těch zkratek bylo mi tím více líto, čím velkolepěji působilo na mne grandiosní prove- dení díla. Krásy »S v. Ludmily« oživily v nás jen poznovu přání, aby Dvořák nestranil se tohoto druhu skladby, v němž vytvořil věci tak veliké. Což nebylo by krásným úkolem, zbásniti pro příští český festival novinku na slova téhož mistra, jehož vzlet veršů a myšlenek ponukl skladatele k dílu té hodnoty, jakou ma »S v. Ludmila« — což nemohl by pokračo- váním jejím býti Vrchlického »S v. Vojt ě ch«? Representační večer Ústřední jednoty zpěváckých spolků českoslovanských. Po velkolepém a hlubokém dojmu, jaký zůstavila odpolední produkce Dvořákova »Ora- toria«, setrvala většina posluchačstva v průmy- slovém paláci, aby za nedlouho potom, v levém křídle byla účastna skvělého representačního ve- čera, jenž pořádán mateřskou jednotou pěveckou za účinkování znamenitých sil uměleckých. Při večeru tomto dopřáno obecenstvu více volnosti a oddechu. Proto i ráz jeho byl srdečný, jak bylo v intencích pořadatelstva. Téměř všichni mili hosté, členové venkovských pěveckých spolků, zavitali na tento večer.
Ludmila Burian Ludmilin Krása Dvořák Vrchlický Dvořákův Oro
25 article
Nepřehledná řada stolů táhla se mohut- ným traktem, na jehož konci zřízeno pod zbytky domů z výstavy architektů nízké podium. Ne- sčetným účastníkům večera vůbec se místa ne- dostalo. Pořad zahájen mužským sborem praž- ského »Hlaholu« a vystřídán smíšeným sborem, obé za dirigentství skladatele p. Piskáčka. Ne- třeba dodati, že přednesy byly úchvatné a že odměněny nekonečným potleskem, jako recitace paní Hany K vapilové, produkce plzeňského »Hlaholu«, pěvecké výkony »Kytary«, Českého kvarteta a přednes p. Jindř. Felda, virtuosa na housle. Přichod francouzských hostů, jakož i vynl- kajících hodnostů a členů Ústřední jednoty uví- tán bouří potlesku. V srdečné a animované ná- ladě setrvali téměř všichni účastníci až do konce programu, ač noční chlad ohlašoval se již dosti citelně. Všeobecně mluveno s nadšením o odpoledním nezapomenutelném provedení » Sv. Ludmily«. Tím zakončen první památný den fostivalu. Delegáti Paříže v Praze. Dva vynikající a sympatičtí členové městské rady pařížské pp. Ernest Gay a Cesare Caire byli vysláni jako representanti Pařížel i jako čle- nové městské pařížské komise pro krásná umění do Prahy, kde, jak již známo z referátů dři- vějších, byli uvítáni s nelíčeným nadšením. Za- sluhují plnou měrou vřelost našich citů, nebot jsou to dva znamenití představitelé Francie Paříže. Oba populární a distinguovaní Pařížané osvědčili již dříve svou vrouci lásku k národu českému. Dokázali ji slovy i skutky, oba jsou horlivými spolupracovníky na velkém a daleko- sáhlém díle česko francouzských styků. Pan Ernest Gay narodil se v Dordogner. 1847 a zúčastnil se války proti Němcům roku 1870—1871. Je osvědčeným spisovalelem žurnalistou. Založil »La Revue liberale«, jejíž spolupracovníky byli slavný řečník a státník Poincarě a posl. Gerville-Réache a admirál Aube.
Piskáček Hana Jindřichův Feld Ludmila Ernest gay Caire Pařížet Pařížan Němec Poincar Aub Paříž Praha Francie Dordogner Le revue
26 article
Píše politické a literární články do předních listů francouzských. Vydal několik románůa publikaci velmi oblíbených, zejmena: »Le ser- gent villageois«, »Baronette«, »Fille de Comtesse«, »Derniěre défaite«, »L' Algerie d'aujourd' hui« a spis o městské radě pařížské »Nos edites«. Při- pravuje k tisku knihu vzpomínek z cest českých a dojmy ze slavností pražských. Je od 11 let. členem pařížské obeení rady. Pan Cěsare Caire je mladým advokátem, proslulým ohnivou výmluvnostI. Jako patriota francouzský vystupoval vždy s rozhodnou ener- gií a nezlomnosti přesvědčení. Stal se známým svými skvělými plaidoyery. Při odhalení po- mníku básníka Gabr. Vicaira pronesl krásnou řeč. Od r. 1900 je členem městské rady pa- řížské. Pan Caire vždy dokazoval upřímné sym- patie k Čechům, je jedním z nejpilnějších šiři- telů poznání české věci v Paříži. Jeho salon je střediskem slovanofilské společnosti pařížské, Oba vzácní hosté vyslovili se velmi nad- šeně o dojmech svého pobytu v Praze. Pan Gay pravil: »Byl jsem svědkem úchvatného přivítání delegace pařižské o slavnostech sokol- ských. Tytéž povznášející dojmy nalezám nyní. Je to více nežli manifestace, nežli projev nad- šení, velká myšlenka vznáší se n a všemi těmi výrony česko-fran. couzského zbratření.« Pan Caire vyjádřil své dojmy rozechvěně a vroucně. Pravil, že na půdě české se cil doma jako na půdě francouzské. Své vzpo- mínky z Prahy čítá k svým nejkrásnějším. Ci, že pod těmi demonstrativními a spontannim projevy česko francouzskými je základ hluboký a neochvějný, způsobený tradicí staletou. O festivalu vyslovili se oba delegáti paříž- ští s nelíčeným enthusiasmem. Nikdy neviděli tak mocné a grandiosní slavnosti hudební a tvrdí, že český národ nejkrásněji dovede vy- jádřit v hudbě své myšlenky a cily.
Fill Comtess L Algerie Nos Cěsare Gabr Vicaira Caire Čecho Paříž Praha