ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 8529bef0-675c-11dc-b687-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 16 celkem · entity: place 21, person 26, org 3, work 3
1 masthead
Na »Národní Listye
2 masthead
V Praze, v sobotu dne 17. března.
Praha
3 masthead
K číslu 75. Čislo v Praze za 2b a na venkově za 3h
Praha
4 article
ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K — h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80h
Praha
5 title
NARUDNÍ
6 article SIY
SIY Předplacení a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. Tam je též redakce a expedice.
7 article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“. K situaci. Z Vídně, 17. března. Dnes odebéře se poslanecká sněmovna na dlouhé prázd- niny. Slovo budou míti nyní českoně- mecké konference. Ministrpresident dr. Körber postihnuv, že nemůže déle se vytáčeti a vykličkovati a že bude proň ne- zbytno přiznati barvu a pověděti, jak si představuje úpravu jazykových poměrův úřadech zeměpanských, dává vyhlašovati, že vyloží své zásady v této věci. Je také již svrchovaný k tomu čas. Osobní . Z Vídně, 17. března. Ministr vyučo- vání potvrdil rozhodnutí sboru professor- ského pražské české university Karlo-Ferdi- nandovy, kterým připouští se dr. Bedřich Jiří Mohl jako soukromý docent pro ro- mánskou filologii.
doktor Körber Bedřich Jiří Vídeň český univerzita KarlaFerdi
8 article
Německá kultura. Z Vídně, 17. března. Jak známo,v předvčerejší schůzi sněmovny posl. Janda žádal, aby zákon o sirotčích pokladnách nebyl prostě přikázán rozpočtovému výboru, nýbrž aby o něm bylo vykonáno napřed první čtení. Dle jednacího řádu musí tako- véto žádosti býti vyhověno. »Deutsche Ztg.« vrhá se na jme- novaného českého poslance způsobem nej- surovějším. Takto: »Povidlovému obstruk čníku Jandovi radíme, by v době nejbližší vyhnul se zemskému poslanci Schöfflovi. (Schöffel je známý rabiát, který v poslane- cké sněmovně a potom v dolnorakouském sněmu byl napřed liberálem, pak demokra- tem a konečně křesťanským sociálem a který se již rval s celým světem. Pozn. zpr.) Pan Schöffel prý má nejen prudký temperament, nýbrž i pádné ruce. Mohlo by se státi, že by panu Jandovi se snadno mohlo dostati, co mu za takové jednání náleží.« A taková cháska, která volá po brigan- tazzu na poslance, jenž užil svého práva, má odvahu zváti se nejen »více cennou«, nýbrž »výkvětem vší lidské společnosti«! Ze Srbska. Z Bělehradu, 17. března. (»N. Fr. Presse«.) Povšímnutí došlo zde jednání ru- ského zástupce Mansurova, který při oslavě vyhlšsení Srbska královstvím odmítl po- zvání ke dvorní hostině, jíž zúčast- nil se celý diplomatický sbor a kterýž od oně doby žije zcela v ústraní. V politických kruzích bělehradských, které mají styky s ruským vyslanectvím, tvrdí se, že příčinou tohoto chování ruského zástupce jest, že 6. března nebyla udělena milost politickým od- souzencům.
Janda Schöffl Schöffel Vídeň Srbsko Bělehrad Deutsche Ztg Mansurov
9 article Z jihoafrického bojiště.
Z jihoafrického bojiště. Z Londýna, 17. března. Maršál Ro- berts oznamuje z Bloemfonteinu: Generál Clemens překročil řeku Oranji u Norwalpontu. Generál Pole-Carez dosáhl Springfonteinu, čímž je Bloemfontein spojen s Kapským městem. Z Londýna, 17. března. Lord Ro- berts měl v Bloemfonteinu řeč ke gardo- vému pluku. Blahopřál mu k pochodu, na němž urazil 38 mil (anglických) v 28 hodi- nách a pravil: »Jen omylem se stalo, že jsem nevjel ve vašem čele do Bloemfon- teinu, ale slibuji vám, že tak učinímv Pretorii.«s
Clemens Oranje Norwalpont ro Pretorius Londýn Bloemfontein Bloemfon PoloCarez
10 article Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy. Z úřadního věstníku. Z Vídně, 17. března. (C.-B.) Velko- obchodníku v Karlíně Emilu Sýkorovi, velkoobchodníku v Praze Fr. E. Ledere- rovi a advokátu v Praze dr. Eug. Eisel- tovi, povoleno zříditi akciovou společnost s názvem »Böhmische Papierindustrie-Ge- sellschaft a také po česku »Česká společnost pro průmysl papírový« se sídlem v Praze. Dementi. Z Cařihradu, 16. března. (C. -B.) Zprávy šířené v cizině o smrti maršálka Ghazi Osmana Paše jsou nesprávny Maršálek je sice nemocen, ale jeho stav se v posledních dnech zlepšil.
Sýkora E Leder doktor Eug Osman paš Vídeň Karlín Praha Francie Praha Cařihrad Böhmische Papierindustrie
11 article
Z německého parlamentu. Z Berlína, 16. března. (C.-B.) Při projednávání rozpočtu komise inkolátní pra- vil posl. Eynatten (z centra), že zákon inkolátní neodpovídá právu a spravedlnosti. Roztrpčuje Poláky nejvyšší měrou. Kromě toho jedná se pak o princip evangelisování katolických krajů. Finanční ministr dr. Mi- quel odvětil, že je správno, že bude více ka- tolíků protestantů nežli evangelíků inkolováno. Jakmile však bude dána záruka, že katolíci budou stejně pevní v němectví, budou ča- stěji inkolováni. Nechceme Poláky vyhubiti, ale pokud neuvidíme, že prudké útoky jich na němectví nepřestanou, potud nemůže stát národní, jako je Prusko, své chování změ- niti. Poláci Brodnicki a Motti potírali vývody ministrovy.
Polák Brodnický Motti Berlín Prusko Eynatten
12 article Policejní právo našich obci.
Policejní právo našich obci. V parlamentě říšském padlo slovo o trest- ním právu policejním. Otázka trestního práva policejního souvisí úzce s vykonáváním policie vůbec. Dle § 28. obecního zřízení náleží vyko- návání policie místní v různých oborech jeji starostovi obce. Že zákonné této povinnosti ani v poslední vesnici pro rozsah působnosti poli- cejní a pro nepříjemnosti s tím spojené starosta obce osobně dostáti nemůže, zřizují si obce podle potřeby místní a podle finančních pro- středků svých více méně četnou a zdatnou stráž policejní. Na vsích jest policejní strážník vším mož- ným jiným, než strážníkem a má o vyko- návání policie a o povinnostech a právech její zhusta malé ponětí, takže obyvatelstvo vesnické odkázáno jest skoro ve všem na četnictvo, o jehož vlivu a působení netřeba se šířiti. V městech jest zpravidla zřízena četnější — ovšem v počtu nanejvýš nutném — městská policejní stráž, podle prostředků finančních a blahovůle zastupitelstev placená. Velmi často jsou jednotliví členové této stráže tak bídně placeni, že jsou odkázáni na různé vedlejší příjmy, které ničí autoritu jejich u občanstva i sebeúctu strážníkovu.
13 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Poslední úsměv. Na vrchu porostlém kaštanovými stromy ční vysoká věž, zbývající tu jako jediná pa- mátka mohutného kdysi hradu, jenž za časů krutých válek tak úporně vzdoroval útokům ne- přátelským, že pokládán byl za nedobytný. Byv vztýčen na kamenitém, skalami posetém kopci, vévodil široko daleko celému okolí. Strmá cesta, protínající skaliska, v četných zákrutech vedla ku hradu, v němž ve 14. století sídlo své měh pan z Visdomina, uprchnuv z Florencie po bitvě u Montaperti. Vznešený šlechtic žil tu s ne- mnoha obyvateli, maje při sobě dcerušku Orettu, dívenku spanilou jako nebeské zjevení a dobro- tivou i spanilou tak, že všichni v hradě ji jme- novali andílkem. V řadě služebnictva byl též Mino, bývalý malíř, vyměnivši štětec za kord. Zevnějšku byl nevzhledného, přímo odpuzujícího, za to však ve zbrani nad jiné vynikal, čímž získal si přízně pána z Visdomina, jenž nejednou byl svědkem, když Mino vrhal se do vřavy bitevní, porážeje čety nepřátel jak divá, rozkácená šelma. Pro tu vlastnost si jej oblíbil, neboť udatnost šlechtía služebník, bojující po boku svého pána, je ve zbrani jako bratrem jeho. Byla-li mu též Oretta tak nakloněna, bylo víc než pochybno, nebot prchala před ním kde mohla, co zase on ne- ustále zrakem po ní se pídil; byl-li jí na blí- zku, pohled jeho stával se pak vlldným, plným dobroty, jako pohled děcka a mohutné údy jeho se chvěly: mluvil-li s ní, hlas jeho rázem po- zbýval drsnosti, již mívá hlas mužů, kteří ze života válečného vyšli; stával se skoro něžným.
Oretta Mino Visdomina Florencie
14 article
»Nebude nikdy mou,« stokrát si v duchu už řekl, »však přisámbůh, dokud živ budu, ani jiný nepovede ji k oltáři!« Jednoho dne zavítal na hrad malíř vyslaný Gaddim, aby na stěně kaple vymaloval Nejsvě- tější Pannu. Byl to slíčný jinoch pětadvaceti- letý, snědý, černých, jiskrných zraků, jmenoval se Carlo Mensola a byl proslulým malířem Ma- donny; prováděl obrazy její tak ušlechtilea krásně, že bylo mu nesčetněkráte řečeno: »To jakoby sama Matka Boží z ráje na zem byla sestoupila a malovat se od vás dala !« . .. Pán hradu přijal jej se vší úslužností, prokazuje mu nejvlídnější pohostinství. Nežli však započal Carlo svoji práci, otá- zal se svého hostitele: »Praví se, že líce mých Madonn jsou krá- sné, není-liž pravda ?« »Ano, tak krásné, že krásu jejich marně bychom hledali v obličeji našich žen.« »Sám jsem tak soudil do dneška.« »Do dneška ?«
Mensola Madonna Ma
15 article »Ano, neboť uzřev vaši dcerušku, považuju
»Ano, neboť uzřev vaši dcerušku, považuju ji za daleko krásnější mé Madonny. Dovolte, pane, aby lícemi Madonny, již tu mám vytvořit, byly líce této dívky, a pak pravdou bude, že štětec můj krásu ráji uloupil.« Orettu polil nach a od toho dne spatřo- vala na stěně kaple vyobrazenu svoji podobu se vší rozmilostí i okouzlující něhou a obdivu- jíc se obrazu, nemohla uvěřiti, že by sama tak krásnou byla. Oretta, mezitím co Carlo maloval, seděla na sedadle, čtouc v knize a ráda uposlechla,
Madonna Carla
16 article
kdykoli ji umělec požádal o přiměřený posuněk, jímž by nejsprávněji podoba její na obraze vy- stižena byla. Nezřídka zůstávali oba mladí lidé samotni; a tu vypadl štětec z ruky malířovy a zraky jeho zbožně upíraly se ve tvář dívky, jež ne- troufala si ani vzhlédnouti k němu. V té chvíli zkoumal umělec dílo své neživotné, aby poro- vnával je s onou bytostí živou, pro niž srdce jeho tak mocně bylo vzníceno. Jednou poprosil malíř dívku: »Oretto, usmějte se, jak se asi jednou usmějete na svého snoubence, až vám poví, jak velice vás má rád.« Dívka se usmála a úsměv ten objevil se na ústech Matky Boží. Byl to poslední úsměv Orettin. Stín melancholie obestíral tvář dívčinu, když zpozorovala, že dílo umělcovo blíží se ku svému zakončení. Teskná zasmušilost dívčina neušla oku milujícího otce, jejž hnětlo, že nezná příčiny zjevného jejího smutku. Jenom jediná osoba v hradě věděla, proč Oretta je smutna a to byl Mino, jenž hleděl na Carla jako na nejúhlavnější protivníky v bitvě. Večer před návratem do Florencie uspořá- dána byla na počest jeho skvělá hostina. Dílo umělcovo bylo dohotoveno k nejvyšší spokoje- nosti pana z Visdomina, jenž v Madonně na stěně vymalované spatřoval svou vlastní dceru. Za nedlouho byla večeře skončena a v hradě zavládl klid. V komnatě Orettině otevřelo se okno az něho vynořila se hlava dívky, jež upírala hledy své v šero noční, pozorně naslouchajíc.
Carla Florencie