1
masthead
Ročník XXXXVIII.
2
masthead
V Praze, v úterý 29. září 1909.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. Histy
předelácí ve:
v Praze v administraei
měsíc . . . . . . 2
na čtvrt leta . . . . 6 K —
s drojí danáškou
nk čtnt 14a . . . . 7 K 50h
ve úillalkách-
. 2 K 30
na měsíe . . .
Poštont
na měsíe
nkk. : : . . o
s drojí zásilkou
na měsíe
nvt . . . 11 K ei
Druhá školská konference českých
menšin v Teplicích.
(Od zvláštního zpravodaje »Nár. Listůe.)
Svrchovaně vážná svým podnětem i průbě
hem školská konference, svolaná předními pra-
covníky menšinovými v první polovici letošního
května do Lomu u Duchcova, měla
neděli 27. t. m. svoje pokračování v Tepli-
cích. Do českého sálu teplické Sokolovny.
která na samém okraji poněmčilého lázeňského
města musí se takřka schovávati v postranní
slepé uličce, sjíždělo se a scházelo od samého
rána na sta zástupců českých rodičů z celého
kraje podrudohorského, i z ohrožené části Pod-
řipska, matičních učitelů, delegátů politických
organisací dělnických, pracovníků menšinových
atd. Sál, chudý a málo vzhledný, sotva stačil
jejich návalu. Ale tepličtí Čechové nemají na
vybranou: místnosti české besedy jsou ještě
těsnější a jinam nelze se odvážiti.
Průběh porady, svolané jako důvěrná schůze
(na zákl. § 2. shromažďovacího zákona), byl
velmi živý, plný trpkých žalob a slesků na ne-
snesitelnost situace, do níž vháněni jsou rodi-
čové desetitisíců českých dětl.
Čecho
Praha
Teplice
Lom
Duchcov
Tepli
5
article
Nad celým tím shromážděním pochmurného
rázu vznášela se dusná atmosféra, naznačujíe
i beze slov a bez dlouhých výkladů, jak stále
neutěšeněji doléhá tlak bezohledného útisku
sociálního i národnostního na tyto tak početné
menšiny českého severu. A když potom neko-
nečná řada delegátů z jednotlivých obel dostá-
vala se k svým výkladům, stručným, nehleda
ným, ale pádným, znělo to se všech stran ná-
ladou bouřlivou, skoro zoufalou, která nevidí
bezmála již jiného východu, než zahájiti vše-
obecnou školní stávku — na celém severu.
Nálada tato mimovolně sdělovala se všem, ba
i ti, kdož s počátku zrazovali od tohoto kraj-
ního, příliš krajního kroku, musili posléze do-
znati, že nebude jiného vyhnutí, nenastane-li
náprava v nejbližší době, že utiskované české
menšiny budou se snad musit odhodlati k to-
muto poslednímu kroku na záchranu jediného
a nejdražšího svého majetku — vlastních děti
a přikročiti ke všeobecné stávce škol-
ské: nelze se diviti, že tito lidé vidí v tom
prostředku bezmála již jedinou svoji naději, vy-
burcovati vídeňskou vládu skandálem, za nějž
musila by se před Evropou zastyděti, upozorniti
lakovýmto krajním způsobem civilisovanou
Evropu, jak na třicet tisíe českých dětí pod
Krušnými Horami vháněno jest buď do jienu
germanisace, anebo přinuceno vzdělávati se v
školách, kleré jsou v horším stavu, než pastou-
šky, chlévy a stodoly v tomto průmyslně nej-
bohatším kraji českého království ..
Evropa
krušný hora
6
article
Všech delegátů z okolních obcí přítomno
bylo na 350, mimo to hojně českých učitelo
z matičních škol, zástupei dělnických organisací
sociálně-demokratické (nejhojněji), nár.-sociální
a neodvislých socialistů. Jako zástupce zemské
školní rady a výk. výboru nár. strany svobodo-
myslné dostavil se školní rada prof. Metelks
a uvítán všeobecnými projevy sympatie, za Nár
jednotu severočeskou přítomen byl tajemník
Škába. S trpkostí bylo vytknuto, že se k
konferenci nedostavil ani jediný z poslanců,
ačkoli všechny kluby říšské byly k ní pozvány.
Z pražských listů zástupce vyslaly jediné »Ná-
rodní Listy«.
Jménem svolavatelů konferenci zahájil horník
J. Dlask z Dolního Jiřetína a zvolen jejím před-
sedou; místopředsedou obč. Krňanský, za-
pisovateli obč. Novotný a Šindler. Před-
seda shrnuje stručně resultát první školské po
rady v Lomu, na jaře konané, z jejíhož usne-
sení vlastně se delegáti tady poznovu scházejí
V Lomu bylo ustanoveno, že nedocilí-li se ná-
pravy aspoň v připadech nejkřiklavějších, má
z konference teplické vzejíti signál ke všeobecné
stávce školské: nápravy nejen že nedocileno,
nýbrž situace se dnes, po nových zá-
pisech, stala v přemnohých obelch
ještě horšl.
profesor
Metelks
Škába
J Dlask
Novotná
Šindler
Dolní Jiřetín
Lom
organizace sociálnodemokratický
národní . strana svoboda
7
article
Zápisy totiž dopadly skvěle: všude
uhájeny staré posice, ve mnohých obcích počet
českých dětí značně stoupl. Tím důtklivějš
stala se nutnost nové porady, tím více doléhá
polřeba radikálního už řešení nesnesitelných
poměrů. Řečník jenom několika obrázky kresli
přítomnou situaci, po připadě doplňuje novými
údaji. Dnes je v celém Podrudohoří na 30.000
školních děti českých, pro něž není jediné
školy měšťanské, jediné střední, jediné odborné.
Předním požadavkem českých rodičů jest, aby
zřízen byl samostatný inspektorá
menšinový.
K tomuto celkovému referátu připojily se
krátké referáty jednotlivých delegálů, mluvčí
českých rodičů. Byly to namnoze hrozné po
drobnosti, působivé zvláště bezprostřednost
svého tónu, živosti ličení. Nebylo lze bez
vzrušení naslouchati vypravování prostého mluv-
čího z BIliny, když vypravoval, že česká
škola je tam umístěna ve stodole (l).
že on a jiní čeští rodičové nemohou tam posí-
lati svoje dítky, poněvadž hrozí tam
každou chvíli nebezpečí ohněl
Bouřlivé pohnutí způsobil jiný řečník
(z Břežánek), ličící pětiletý boj svůj a svých
spoluobčanův o českou školu; na třice
českých rodin vyhozeno za to už
na dlažbu, neboť německá správa obce, aby
nemusila stavěti českou školu, raději zakou-
pila pět domů (!) s českými nájemníky
všechny vypověděla: dvacet jiných rodin oče-
kává týž osud v nejkratší době! V několika
bidných místnostech školních tísní se české děti
tak hrozně, že musilo býti zavedeno střl-
davé, tak zvané couravé vyučo-
vání, poněvadž při něm děti většinu času
»procourají«, a ko všemu 8 ko lní kem
Bilin
Břežánky
8
article
v této strašlivé české škole jes
hrobník! V posledních dnech vy-
pukla v obci spála, úmrtnost mezi dětmi
je hrozná, ale německý starosta
klidně nechává školníka-hrobaře
vykonávati obě funkce zároveňl
Delegát z Oseku líčí zas, jak opatřen
česká »škola« veřejná v této obei: 784 dět
nacpány tu v 10 místnostech; IV. třída samotná
má 110 žáků, kabinet školní umlstěn
— na půdě, v prachu a ve vápně
Řidící učitel této vzorné »školy« Moli váry
sám vlastní ústav oceňuje tak, že svého syna
dal do místní školy — německé! (Hanbal
Tato německá škola je hotový palác, v němž
jsou dvě místnosti úplně prázdné
ale místní školní rada jich pro české děti nechce
propůjčit!
Podobné poměry jsou i v Nové Vs
u Ducheova, 436 českých děti 232 rodičů
je tu úplně beze školy (342 z nich chodi
do zmíněného právě Oseka), naproli tomu
německá školská residence zdejší má dohro-
mady 280 dětl a pro ně 11 učitel-
ských sil! Jiní a jiní řečníci se vystřidávaj
a obraz hrozného martyria, jaké zakoušeti musi
české děti v menšinových školách, roste do
úžasných rozměrů, do bizarrních podrobnostl,
vystupuje v barvách stále příšernějších. Nelze
všech zachytiti ve stručném referátě. Většina
referentů kloní se k názoru, že všeobecná
školská stávka je nezbytná. Jako
smutný refrain zní ze všech úst to slovo . .
Uč. Rosol, delegát české str. pokrokové,
zrazuje přes všecky hrozné poměry přece jen
od stávky, prostředku posledního a riskantního.
Navrhuje vyslání veliké, demonstrativní depu
tace k ministru vyučování Marchetovi.
který v otázce českých menšinových škol, jak
správně mu vytkl už před časem posl. Drtina.
provádí hotovou »passivní resistenei«. Radl.
aby tato deputace vylíčila ministrovi celý úžasný
stav a upozornila jej co nejdůrazněji na svoje
odhodlání ke stávce.
Hanbal
Rosol
Marchet
Drtina
Radl
Osek
9
article
Obč. Glas míní, že třeba činiti důsledky
z konference lomské: navrhuje, aby se ze dnešní
schůze zvolil společný školský výbo
pro celý český sever. Jednotlivé stávky
aby se nepodnikaly, ale aby se děla příprava
pro všeobecnou stávku, nebude-li jiné pomoci
nepomůže-li ani ta deputace.
Red. Brožik (soc. dem.) souhlasí s tímto
názorem, doplňuje jej a naznačuje, jak si před-
stavuje složení ústředního školského výboru pro
český sever. Má to býti organisace všem politi-
ckým stranám společná, a jenom pro školstv
menšinové pracující, Všecko strannictví budiž
odtud vyloučeno, neboť řádné školství pro české
děti je všem věcí příliš drahou, než aby nebylo
záležitostí všem společnou.
Tajemník Národní jednoty severočeské Škába
přimlouvá se vřele za ustanovení takového vý-
boru, do nějž ovšem i Ústřední Matice školská
Národní rada i Nár. jednota severočeská vyšlou
svoje zástupce. Mluví o situaci po letošních zá-
pisech, které dopadly velmi pěkně: na veřejných
školách českých v Podrudohoří přibylo 800 žáků
na matičních něco přes 200.
Řečník vzdává vřelé uznání přítomnému
autonomnímu zástupci zemské školní rady prof
Metelkovi, nazývaje jej průkopníkem če-
ského školství menšinového (bouřlivý potlesk),
připomínaje, že v nejbližší době nastane no-
vému sněmu král. českého nová volba auto-
nomních zástupců do této korporace, vyslovuje
přání, aby z této důležité konference školské
vzešlo přání, aby oba dosavadní členové její,
školní rada Metelka i poslane
red. Anýž zůstali jí zachováni jako
důkladní znalci školských poměrů, zastanci če-
ských menšin a výborní pracovníci. (Souhlas a
potlesk.) Řečník zdůrazňuje tento svůj apel
s výslovným poukazem na to, že nemluvl pre
svoje politické stranníky — politické přesvěd
čení jej od nich dělí — ale mluví pro osvěd-
čené pracovníky ve školství.
Glas
Brožik
Metelka
Anýž
výbor pro český sever
školský národní rada
10
article
Šk. rada Metelka, uvítán všeobecným po-
tleskem, ujišťuje, že nepřišel do schůze, abys
dával lichotit a projevovat důvěru pro novou
volbu, přišel jen, aby doplnil svoje zkušenost
dosavadní, aby nabyl nových situačních zpráv
a vyslechl nové stížnosti.
Ale přišel také okřát na tom nadšení a t
houževnatosti, která se tady, na horké půdě ná-
rodnostních zápasů projevuje, a je rád, že m
při tom příležitost pokloniti se tak vzác-
ným názorům, jež tu vyslechl se všech
stran: že politické různosti mus
býti nechány stranou tam, kde se
jedná o společný národní záje m,
že zápas o českou školu musí být
vzdálen od zápasu politických
stran! (Bouřlivý potlesk.)
Když se byla vystřídala ještě řada řečníků
shodujíce se většinou v názorech na složen
školského výboru ústředního a jeho funkce,
usneseno povolati do něho všechny menšinové
advokáty z českého severu (dra. Bendla z Mostu
dra, Stejskala z Duchcova, dra. Zahálku z Roud
nice, bratry dry. Tippmanny z Litoměřic a z Lo
vosic a dra. Hliňáka z Liberce); mimo to po
3 delegátech z politických organisací dělnických
(strany sociálně-demokratické, neodvislých soci-
alistů a národních sociálů), po 2 delegálech
z Národní rady, z Ústřední Matice školské
Národní jednoty severočeské, 3 matiční učitele
(Staňka z Ústí n. L., Širokého z Třebušic
Elhotu z Trnovan) a 2 matiční pěstounky
o nichž nastane teprve dohoda. Také politické
organisace a jmenované korporace národní mají
svoje delegáty teprve jmenovati. Zároveň vyslo-
veno přání, aby se tento školský výbor ustavil
a sešel conejdříve, nejdéle do 14 dnů.
Metelka
Bendl
Stejskal
Zahálka
Roud
Tippmann
Hliňák
Staněk
Široký
Duchcov
Litoměřice
Liberec
Třebušice Elhota
Trnovany
Lo vosic
11
article
Svolati má jei předs. konference obč. D l a sk,
Svolati má jei předs. konference obč. D l a sk,
jenž zvolen zároveň jeho tajemníkem. Tomuto
školskému výboru odkázány také všechny po-
družné návrhy a podněty, na konferenci se vy-
skytnuvší, zejména vyslání deputace k ministru
vyučování.
Závěr konference tvořila debata o navrže-
ném prohlášení, jež přijato posléze jednomyslně
v tomto znění:
Konference zástupců českých menšin, bez
rozdílu politick,ch stran, konaná dne 27. září
v Teplicích, prohlašuje
1. Trváme bezpodmínečně na požnadavcích
shrnatých v resoluci, přijaté první konferenei
menšinovou dne 10. května 1908 v Lomu.
2. Vyslovujeme nejtrpčí rozhořčení nad
tím, že ministerstvo vyučování zůmyslně zdržuje
vyřizování záležitosti českých škol menšinových
a pracuje tak do rukou německých stran nacio-
nálních, které kulturní potřeby českého lidu
v území smíšeném všemi prostředky potírají
neštití se ani nejbrutálnějšího násilí.
3. Žádáme všechny poslanecké kluby če
ské, aby rázným vystoupením donutily minister-
stvo vyučování k vyřizení záležitostí českých
škol a nestane-li se tak bezodkladně, aby vyvo
dily patřičné důsledky. České menšiny se zkla
máním pozorují, že kruhy poslanecké, určujíe
směr české politiky, chovají se naprosto pasivně
v otázkách menšinových, co zatím poslanci na-
cionálních stran německých dobývají úspěchu
za úspěchem, aby z českého lidu ve smíšeném
území učinili psance, pro které ochmana zákona
neplatí.
4. Poněvadž zemskou školní radou nařízená
odpomoe hanebných poměrů českých škol men-
šinových vinou vlády se neuskutečnila a po le-
tošním zápisu dětí se nedostatky českého škol-
ství ještě více zhoršily, souhlasí shromáždění
aby v příhodný čas byla provedena všeobecná
stávka děti na českých veřejných školách men-
šinových. Zorganisování této stávky ponechává
se ústřednímu školskému komitétu pro severní
Čechy.
Teplice
Lom
Čechy
12
article
5. Aby práce za zlopšení českého školstv
menšinového mohla býti vedena soustavně, bu-
diž zřízen ústřední školský komitét pro severn
Čechy.
Rovněž jednomyslně přijat ještě tento do
datek, navržený red. Brožíkem: „Konfe-
rence vyslovuje se vzhledem k tomu, že nej-
větší štvaní proti školským snahám menšin y-
chází z německých obecních zastupitelstov, kte-
rá jsou možna jen na základě trvajícího privile-
govaného řádu volebního, pro všeobecné, rovné.
přímé a tajné právo hlasovací do zemského sně-
mu a obeeních zartupřtelstév. Konference sou-
hlasí s vysláním deputace k ministerstvu vy-
učování, která doplní podaný již ministerstvu
materiál a znovu urgovat bude nápravu. Složen
deputace, jakož i dobu jejího vyslání určí
ústřední školský výbor. Čeští rodičové se
zavazují, že všechny kroky v jed-
notlivých místech v záležito st
českého školství projektované
podniknutybudou jen za souhlasu
ústředního školského výboru.“
Konference skončena teprve ke 2. hodině
odpolední a příslušníci jednotlivých organisaeí
sešli se ihned po ní ještě ke speciálním pora-
dám důvěrného rázu.
Zemská porada učitelská.
(Druhý den.)
Pochmurné prostory učitelského ústavu
v Panské ulicí hostí pravý paedagogický kon-
gros velkého slohu. Rozdil proti jiným velikým
kongresům je jen v tom, že na zemské poradě
se pracuje s neobyčejnou horlivostí a vytr-
valostí. Kdežto na kongresech pracuje se denně
dvě, tři hodiny, zde je rokování po cel
den vlastně permanentní. Plenárn
schůze jsou dopoledne i odpoledne a pracovní
sekce zahajují rokování od časného rána a pra-
cují do noci.
Brožík
Čechy
13
article
Pátá porada překvapuje přímo obrov
ským materiálem, vesměs neodkladným
a mluví-li co pro to, aby zemské konference
byly svolávány ve lhůtách kratších než pěti-
letých, pak je to právě imposantní pensum,
které musí letošní porada zpracovati. Učitelstv
obecných i měšťanských škol využilo samo-
zřejmě této jediné své úřadní tribuny, aby
proneslo požadavky na úpravu svých těžký eh
poměrů, ale také připravilo a projednalo ne
obyčejné množství velmi krásných návrhů r-
formních, k zdokonaleni školské prá-
ce směřujících. Letošní veliký sjezd učitelský
a tato zemská porada jsou nesporně směro-
datnými ukazateli nové če ske
školské paedagogiky.
Jednání je naskrze důstojné, ukázněné
stručné, věcné a klidné, oč zásluhu mají ne
jen učilelské organisace, které ujasnění stano
visek dříve ve svých řadách zabezpečily, ale
předseda, který co nejlaktněji a nejliberálněj
schůze řídl. I ve chvílích, kdy střetly se ná-
zory nejúpornější a nesmiřitelné, jako při ro-
kování o tom, mají-li měšťanské školy býti po-
státněny, čili, jak se pravilo, má-li náklad na
ně převzíti stát, anebo při otázce konkurence
učitelek, byla diskuse celkem klidná, stručná
věcná. Skutečně učitelstvo presentovalo se na
poradách dosud tím důstojným způsobem
který konečně musí mu vynutit
onu míru odborné samosprávy
jíž dávno poživají inteligentn
stavy jině.
Protest proti nevhodným míst-
nostem.
14
article
Druhé plenární schůzi v neděli dopoledne
konané přítomno bylo 9 znalců, 65 volenýck
delegátů, 154 ředitelů, 2 ředilelky, 25 inspek
torů a 3 hosté. Hned při zahájení protestova
del. V orel iménem všech sekcí proti tomu
že porada umístěna v tak nedůstojných, tma
vých a těsných místnostech a žádal o nápravu.
Předseda vl. rada Sobička uznal, že míst
nosti jsou nepříhodné, ale konstatovav, že byla
těžká volba, nedoporučuje-li se, aby porada byl
v místnostech veřejných, žádal, aby pro tento-
kráte již místnost měněna nebyla.
Sobička
15
article
Vyšší vzdělání učitelské.
Del. Jos. Černý vysvětluje, že tato
otázka je vysoce důležitá, neboť na jejím pří-
znivém rozřešení spočivá prospěch školství
Škoda, že teprv zvláštním usnesením musilasi
porada sama toto thema dáti na pořad, když
tak neučinil zemský školní úřad. Učitelstvo
přichází lentokráte již s požadavkem ujednoce-
ným. Předeházelo mnohé úsilí, zápasů i porad,
než dosaženo jednoty. Důsledkem vývodů r-
ferentových je návrh resoluce, kterou pátá zem
ská porada učitelská, uvažujíc o velmi důtklivé
potřebě reformy učitelského vzdělání, prote
stuje především proti záměru vlád
nímu, reformovati trvající uči-
telské ústavy rozšířením o pátý
ročník a s tím souvislými změnami a na-
proti tomu předkládá návrh, aby odborné vzdě-
lání odděleno bylo míslem i časem od vzdělání
všeobecného. Tato ať poskytují úplné střední
školy. Odborně vzdělání paedagogi-
cké ať se poskytuje na dvouletý ch
koedukačních vysokých školá ch
paedagogických, s ovičnými školami spo-
jených. Pro učitele škol měšťanských nechť se
zřídí ještě roční kursy vysokoškolské. Vysoké
školy paedagogické buďle zřizovány jen v m-
stech university a techniky.
Dodatkem připojujeme, že ulvořením no
vých dvou typů moderních středních škol na-
skytá se příležitost, by učitelské ú sta vy
postupně byly zrušovány, aby z
ně byla zřizována koedukačn
reálná gymnasia a reformní gym
nasia reálná. Zejmena nebuďte zřizovány
ani povolovány nové učitelské ústavy, zvlášt
soukromé a klášterní. Spíše dlužno hleděti, aby
zrušováním takovýchto ústavů regulován by
počet absolventů dle pravděpodobného počtu
uprázdněných učitelských míst.
Škoda
16
article
Učitel Skála vyslovuje podiv, že sekce
o vyšším vzdělání rokující nerespektovala reto-
luci manifestační schůze jednoty »Komenského«
v níž se připouštělo z důvodů snazší provedi
telnosti, aby vysoké školy paedagogické zřizovány
byly i ve velikých městech venkovských jak
jsou Plzeň, Budějovice, Hradec Král., Olo
mouc atd.
Odb. uč. Beneš doporučuje, aby učile
vzděláván byl jen v sídle vysokých škol. Ven
kovské ústavy pokládají se za méně cenné. Na
malých městech není tolik vzdělavacích příleži-
tostí. Běz ohledu na kompromisní stanovisk
učitelských organisací je třeba přijati resoluci
Insp. Pešek odmitá, že venkovské ústavy
jsou méně cenné, ukazuje, že absolventi jie
vynikli ve školství a dovozuje, že dle náhledu
p. Benešova mušili by analogieky i všichni
učitelé venkovští býti méně cenní. Pan Ben e
prohlašuje za faktum, že venkovské ústavy jsou
měně cenné. Odb. uč. Houser z Prahy n
příkladech z ciziny ukazuje, že jinde považuje
se universitní vzdělání učitelovo za samozřejmé
V Lipsku, Jeně, Hesensku dávno již vzdělávaj
se učitelé při universitách.
Potom se návrh resoluce přijímá většinou
Paedagogicko-didaktická samo-
správa.
Del. Jos. Černý, starosta zem. ústl
spolku učit., dovozuje, že učitelstvu neposky
tuje se vždy dosti volnosti, aby mohlo uplatňo-
vati své snahy ve škole a samostatně půs obt
ve prospěch školy. Postrádá potřebné volnosti
podmínek samočinnosti, aby mohlo dle svých
vědeckých názorů konati práci výchovnou
Netouží po anarchii, chce konati svoje povinno
sti, ale chce uvědomělou zodpovědnost
založenou na vysokém vzdělání. Referent navr
huje pak resoluci o povinnostech učitelstva ke
stanoveným povinnostem úřadním a o požadav
cích, jež se svého stanoviska a podle svých
názorů na úřad svůj pro sebe pod titulem
paedagogicko didaktické samosprávy odvozuje.
Skála
Komenský
Král
Beneš
Pešek
ben
Houser
Černá
Budějovice
Hradec
Ola
Benešov
Praha
Lipsko
Jena
Hesensko
17
article
Resolucí domahá se učitelstvo do budoucn
v principu pracovní autonomie, podmíněné větším
vědeckým vzděláním. Ale i v dnešních poměrec
snadno lze rozšířiti obor pracovní autonomie
učitelské. Učitelstvo mělo by míti ve svých
autonomních sborech, t. j. místních, okresnich
i zemských poradách výhradné právo usnášet
se o potřebě reforem učebných, slanoviti osnovy
doporoučeti methody, schvalovati učebnice a p-
můcky, rozhodovati o zásadách vnitřních zaři-
zení škol a p, ovšem v dohodě se znale
z kruhů neučitelských. Zemské konference
třeba zdokonaliti, aby byly obesilány větším
počtem volených zástupců učitelstva a aby jim
byl přiznán význam a účel iniciativních korpo
rací pro školské zákonodárství, školskou správu
a dozor. Zem, konference nechť je povinna z-
bývati se úvahami o obsahu zpráv zem. školní
rady, o stavu a působení školství, revisí osno
za poradní účasti znaleů důležitých oborů kul
turních.
Výbor zem. konference učitelské budiž
prohlášen za permanentní poradnou paedagogi
ckou komisi, která má několikrát do rokas
zem. šk. inspektorem zasedati a s nimi se ra-
diti o předmětech učby a výchovy, přehližet
zprávy okr. šk. inspektorů o stavu školství.
býti informativní korporací v záležitostech stavu
učitelského u zem. šk. rady, spolusestavovat
zprávu výroční o stavu a působení učitelstve
i školství v celé zemi a podávati reformní ná
vrhy prováděcí a iniciativy ke změně zákonů
Také do okr. konferencí učitelských kromě uč
V drobném prodejit
ranní číslo o sobě . . . za 9
odpolední . . . . . . . za 2b
Ve filialkách na vonkovš:
ranní číslo. . . . . . . . 10h
vdpolední . . . . . . . . 4k
Inserát
plaří se hotově sapře
Přešplacení a inserty přljímá »dmini-
strace v Marisnské ulici č. z.
Tam nachízejí se těž redake
Ulskárna a erpadice „Národnich Listá“
Bukopisy se norracsji
Národnich
Bukopisa
Marisnský ulice
18
article
telstva buďte voláni vz dělaní interesenti a znalei
z různých kulturních zájmů a členo v
okresních školních rad. Program kon-
ferencí okr. buď určován výhradně konf. výbo-
rem a buď připušténa diskuse o zprávě inspekto-
rově. Výbor čustěji svolávaný buď informačním
sborem pro okresní školní radu a učitelstvo,
poradným sborem ve sporných záležitostech
paedagogických a prostředníkem i v nahodilých
osobních rozporech. Usnesení konferenci, pokud
nevybočují z rámce zákonů školských, budte
prohlášena jednou pro vždy za právoplatná, aby
nemohla býti libovolně rušena.
Povinnost učitelova.
Týž referent navrhuje dále, by v individu-
ální práci učitelově bylo dbáno se Strany správy
a dozoru toho, by v mezích zákonitých každý
učitel mohl uplatniti volněji svůj paedagogický
názor a aby i v podrobnostech práce bylo mu
popřáno tolik volnosti k uplatnění zkušeností
svého odborného vzdělání, aby to přispívalo
k rozvoji individuálních schopností jeho samého,
žactva i místa.
Učiteli buď zaručena volnost výběru pro-
středků i melhod. Učitelstvo přejímá tak větší
váhu osobní zodpovědnosti při zvýšeném vědomí
významu své povinnosti. Při kvalifikaci učitelské
práce nechť tane také dozorcům na mysli pojem
povinnosti. Učitelským působením v
škole dle povinnosti je rozumět
práci dle zákonů a nařízení, týka-
jíclch se vyučovací a vychová vací
funkce ve škole ve věcech pod-
statných a závažných. Učitelstvu bud
dána možnost se ospravediniti a z inspekčního
posudku se odvolati. Vsechny tyto návrhy při-
jaty byly jednomyslně.
19
article
Obsazování míst nčitelských.
Tuto bolestnou kapitolu projednal del. uč.
Švehla ze Sezimova Ústí. Tklivými slovy ličí
libovůli školních úřadů, sklamání a útrapy uči-
telů. Zákony jsou určité, ale výklady nespra-
vedlivé Litera zákona oživuje sice učitele, ale
výklad, duch těch, kdo obsazují, učitele zabijí.
Poněvadž ustanovení zákona, které dává úřa-
dům volnost, aby volily učitele, který se jim zdá
býti nejzpůsobilejším, je příčinou nespravedli-
vého obsazování, navrhuje, aby v zákoně určité
stanoveno bylo, že obsazování díti se má bez ohledu
na hranici okresů a dle znaků, dle nichž po-
suzována býti má způsobilost. Znaky ty jsou:
stáří služebné, kvalifikace a ro-
dinné poměry. U učitelů měšťan-
ských škol vedle toho jestě do b
zkoušky pro měšťanské školz. Pr
obsazování mist reditelských delaí
praxe na školách měšťanský ch.
Švehla
Sezimův Ústí
20
article
S návrhem souhlasí uč. Beneš. Slečna
řed. Sokolova nesouhlasí s návrhem a žádá,
aby na divčích školách byly pouze u čitel ky
a ředitelky. Požadavek, aby při-
hlíženo bylo k rodinnýmpoměrům,
považuje slečna za sobeckost učitelu
a nástrahu proti učitelkám. (Bouřlivý odpor!)
Říd. uč. Schneider hájí důležilost ro-
dinných poměrů při obsazování. Při obsazování
uč. míst platí dosud jen jedna zásada: nemíti
žádné zásady ! Až se zruší celibát učitelek, bu-
dou učitelky se svými rodinami respektovat ro-
dinné poměry. Na vedoucí místa v těžkých po-
měrech žena se nehodí. Uč. Švehla odmiá
výtku sobectví. Rodina je základem státu. Sl
Sokolova v replice uvádí, že učitelky při-
nášejí velké oběti hmotné příbuzným, takže i na
ně doléhají rodinné poměry. Ředitelky se osvěd-
čují i v mislech exponovaných. Odb. uč. Be-
neš je pro koedukaci a všeobecnou volnou
konkurenci. Také učitelé podporují příbuzné.
Proti neženatým učitelům t. j. katechetům ne-
jsou učitelky zaujaty. Průměrné služné učitelek
je vyšší než učitelů. Učitelky jsou privilegovaná
učitelská šlechta. V témž smyslu podporují re-
soluci řed. Hůlka, Hynek a Pelant, ukazujíce,
že učitelky maji nejlepší místa v městech. Řed.
Kalousová tvrdí, že učitelkám se pří-tup
dovesnických škol zamezuje zákonem proti jejich
vůli. Odb. uč. Skalický apeluje na učdtelky.
aby v zájmu docilení jednotnosti zásad obsazo-
vacích ustoupily od neuznávání rodinných po-
měrů. Pro návrh resoluce uč. Švehly jsou všichni
učitelé Proti jsou ředitelky a ohlašují minoritní
votum.
Beneš
Schneider
Švehla
Hynek
Pelant
Kalousová
Skalický
Sokolov
Be
21
article
Druhý sjezd českých měst v Praze.
Druhý sjezd českých měst v Praze.
V sobotu odpoledne, v neděli dopoledne, jako
i v ponděli dopoledne zasedaly sekce sjezdové. Jejick
výsledek, t. j. obšírné resoluce, byly včera v po-
ledne předloženy celému sjezdu při závěrečné jehe
schůzi ke schvál ení.
O usneseních sekce finanční referoval pan
dr. P. Jandač, městský tajemník v Rakovníku.
Ke thematu »Zavedení samostatnéh
poplatku dědického k účelům komu-
nálním« schválena tato resoluce
I. Za účelem, aby usnadnéno bylo břemeno
obcím splněním úkolů jich spojené, doporučovalo by
se, aby zavedena byla samostatna davka komunalní
z pozůstalostí dle těchto zásadi
1. Dávka zavedena buď v obeích městských jako
zvláštní daň účelová k účelům, jichž plnění vyžaduje
výdaje stálé, pravidetné zejména k účelům chudin-
ským neb amortisací dluhů obecní ch.
2. Předmětem dávky té budiž čistá pozůslalost
v objemu, který slouží za základ pro vyměřování
státního poplatku obohacovacího z převodů majetko
vých na připad smrti, t. j. pozůstalost po odražce
prokázaných pasiv a útrat nemocí a pohřbů. Za sou-
částky pozůstalostní považovany buďte ony kusy ma-
jetkové, jež podléhají státnímu poplatku obohacova-
címu z převodů majetkových na případ smrti.
3. Výnos z dávky té z nemovitostí nechať do-
stane se obci, ve které leží výnos dávky z movi-
tostí obci, ve které jich vlastník v čas své smrti mě
své řádné bydliště.
Při stanovení základu pro zdanění buďtež tam
kde obci připadá pouze dávka, z čisté hodnoty časti
pozůstalosti celkové, odraženy dluhy výhradně n
nemovitostech váznouci pouze od hodnoty těchto
dluhy, za které celá pozůstalost jest zavazena, dlužne
doktor
P Jandač
Praha
Rakovník