ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 8514a640-7734-11dc-8ec4-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 21 celkem · entity: place 36, person 47, org 6
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
V Praze, v úterý 29. září 1909.
Praha
3 masthead
Číslo 268.
4 article
Na ranní a odpol. Histy předelácí ve: v Praze v administraei měsíc . . . . . . 2 na čtvrt leta . . . . 6 K — s drojí danáškou nk čtnt 14a . . . . 7 K 50h ve úillalkách- . 2 K 30 na měsíe . . . Poštont na měsíe nkk. : : . . o s drojí zásilkou na měsíe nvt . . . 11 K ei Druhá školská konference českých menšin v Teplicích. (Od zvláštního zpravodaje »Nár. Listůe.) Svrchovaně vážná svým podnětem i průbě hem školská konference, svolaná předními pra- covníky menšinovými v první polovici letošního května do Lomu u Duchcova, měla neděli 27. t. m. svoje pokračování v Tepli- cích. Do českého sálu teplické Sokolovny. která na samém okraji poněmčilého lázeňského města musí se takřka schovávati v postranní slepé uličce, sjíždělo se a scházelo od samého rána na sta zástupců českých rodičů z celého kraje podrudohorského, i z ohrožené části Pod- řipska, matičních učitelů, delegátů politických organisací dělnických, pracovníků menšinových atd. Sál, chudý a málo vzhledný, sotva stačil jejich návalu. Ale tepličtí Čechové nemají na vybranou: místnosti české besedy jsou ještě těsnější a jinam nelze se odvážiti. Průběh porady, svolané jako důvěrná schůze (na zákl. § 2. shromažďovacího zákona), byl velmi živý, plný trpkých žalob a slesků na ne- snesitelnost situace, do níž vháněni jsou rodi- čové desetitisíců českých dětl.
Čecho Praha Teplice Lom Duchcov Tepli
5 article
Nad celým tím shromážděním pochmurného rázu vznášela se dusná atmosféra, naznačujíe i beze slov a bez dlouhých výkladů, jak stále neutěšeněji doléhá tlak bezohledného útisku sociálního i národnostního na tyto tak početné menšiny českého severu. A když potom neko- nečná řada delegátů z jednotlivých obel dostá- vala se k svým výkladům, stručným, nehleda ným, ale pádným, znělo to se všech stran ná- ladou bouřlivou, skoro zoufalou, která nevidí bezmála již jiného východu, než zahájiti vše- obecnou školní stávku — na celém severu. Nálada tato mimovolně sdělovala se všem, ba i ti, kdož s počátku zrazovali od tohoto kraj- ního, příliš krajního kroku, musili posléze do- znati, že nebude jiného vyhnutí, nenastane-li náprava v nejbližší době, že utiskované české menšiny budou se snad musit odhodlati k to- muto poslednímu kroku na záchranu jediného a nejdražšího svého majetku — vlastních děti a přikročiti ke všeobecné stávce škol- ské: nelze se diviti, že tito lidé vidí v tom prostředku bezmála již jedinou svoji naději, vy- burcovati vídeňskou vládu skandálem, za nějž musila by se před Evropou zastyděti, upozorniti lakovýmto krajním způsobem civilisovanou Evropu, jak na třicet tisíe českých dětí pod Krušnými Horami vháněno jest buď do jienu germanisace, anebo přinuceno vzdělávati se v školách, kleré jsou v horším stavu, než pastou- šky, chlévy a stodoly v tomto průmyslně nej- bohatším kraji českého království ..
Evropa krušný hora
6 article
Všech delegátů z okolních obcí přítomno bylo na 350, mimo to hojně českých učitelo z matičních škol, zástupei dělnických organisací sociálně-demokratické (nejhojněji), nár.-sociální a neodvislých socialistů. Jako zástupce zemské školní rady a výk. výboru nár. strany svobodo- myslné dostavil se školní rada prof. Metelks a uvítán všeobecnými projevy sympatie, za Nár jednotu severočeskou přítomen byl tajemník Škába. S trpkostí bylo vytknuto, že se k konferenci nedostavil ani jediný z poslanců, ačkoli všechny kluby říšské byly k ní pozvány. Z pražských listů zástupce vyslaly jediné »Ná- rodní Listy«. Jménem svolavatelů konferenci zahájil horník J. Dlask z Dolního Jiřetína a zvolen jejím před- sedou; místopředsedou obč. Krňanský, za- pisovateli obč. Novotný a Šindler. Před- seda shrnuje stručně resultát první školské po rady v Lomu, na jaře konané, z jejíhož usne- sení vlastně se delegáti tady poznovu scházejí V Lomu bylo ustanoveno, že nedocilí-li se ná- pravy aspoň v připadech nejkřiklavějších, má z konference teplické vzejíti signál ke všeobecné stávce školské: nápravy nejen že nedocileno, nýbrž situace se dnes, po nových zá- pisech, stala v přemnohých obelch ještě horšl.
profesor Metelks Škába J Dlask Novotná Šindler Dolní Jiřetín Lom organizace sociálnodemokratický národní . strana svoboda
7 article
Zápisy totiž dopadly skvěle: všude uhájeny staré posice, ve mnohých obcích počet českých dětí značně stoupl. Tím důtklivějš stala se nutnost nové porady, tím více doléhá polřeba radikálního už řešení nesnesitelných poměrů. Řečník jenom několika obrázky kresli přítomnou situaci, po připadě doplňuje novými údaji. Dnes je v celém Podrudohoří na 30.000 školních děti českých, pro něž není jediné školy měšťanské, jediné střední, jediné odborné. Předním požadavkem českých rodičů jest, aby zřízen byl samostatný inspektorá menšinový. K tomuto celkovému referátu připojily se krátké referáty jednotlivých delegálů, mluvčí českých rodičů. Byly to namnoze hrozné po drobnosti, působivé zvláště bezprostřednost svého tónu, živosti ličení. Nebylo lze bez vzrušení naslouchati vypravování prostého mluv- čího z BIliny, když vypravoval, že česká škola je tam umístěna ve stodole (l). že on a jiní čeští rodičové nemohou tam posí- lati svoje dítky, poněvadž hrozí tam každou chvíli nebezpečí ohněl Bouřlivé pohnutí způsobil jiný řečník (z Břežánek), ličící pětiletý boj svůj a svých spoluobčanův o českou školu; na třice českých rodin vyhozeno za to už na dlažbu, neboť německá správa obce, aby nemusila stavěti českou školu, raději zakou- pila pět domů (!) s českými nájemníky všechny vypověděla: dvacet jiných rodin oče- kává týž osud v nejkratší době! V několika bidných místnostech školních tísní se české děti tak hrozně, že musilo býti zavedeno střl- davé, tak zvané couravé vyučo- vání, poněvadž při něm děti většinu času »procourají«, a ko všemu 8 ko lní kem
Bilin Břežánky
8 article
v této strašlivé české škole jes hrobník! V posledních dnech vy- pukla v obci spála, úmrtnost mezi dětmi je hrozná, ale německý starosta klidně nechává školníka-hrobaře vykonávati obě funkce zároveňl Delegát z Oseku líčí zas, jak opatřen česká »škola« veřejná v této obei: 784 dět nacpány tu v 10 místnostech; IV. třída samotná má 110 žáků, kabinet školní umlstěn — na půdě, v prachu a ve vápně Řidící učitel této vzorné »školy« Moli váry sám vlastní ústav oceňuje tak, že svého syna dal do místní školy — německé! (Hanbal Tato německá škola je hotový palác, v němž jsou dvě místnosti úplně prázdné ale místní školní rada jich pro české děti nechce propůjčit! Podobné poměry jsou i v Nové Vs u Ducheova, 436 českých děti 232 rodičů je tu úplně beze školy (342 z nich chodi do zmíněného právě Oseka), naproli tomu německá školská residence zdejší má dohro- mady 280 dětl a pro ně 11 učitel- ských sil! Jiní a jiní řečníci se vystřidávaj a obraz hrozného martyria, jaké zakoušeti musi české děti v menšinových školách, roste do úžasných rozměrů, do bizarrních podrobnostl, vystupuje v barvách stále příšernějších. Nelze všech zachytiti ve stručném referátě. Většina referentů kloní se k názoru, že všeobecná školská stávka je nezbytná. Jako smutný refrain zní ze všech úst to slovo . . Uč. Rosol, delegát české str. pokrokové, zrazuje přes všecky hrozné poměry přece jen od stávky, prostředku posledního a riskantního. Navrhuje vyslání veliké, demonstrativní depu tace k ministru vyučování Marchetovi. který v otázce českých menšinových škol, jak správně mu vytkl už před časem posl. Drtina. provádí hotovou »passivní resistenei«. Radl. aby tato deputace vylíčila ministrovi celý úžasný stav a upozornila jej co nejdůrazněji na svoje odhodlání ke stávce.
Hanbal Rosol Marchet Drtina Radl Osek
9 article
Obč. Glas míní, že třeba činiti důsledky z konference lomské: navrhuje, aby se ze dnešní schůze zvolil společný školský výbo pro celý český sever. Jednotlivé stávky aby se nepodnikaly, ale aby se děla příprava pro všeobecnou stávku, nebude-li jiné pomoci nepomůže-li ani ta deputace. Red. Brožik (soc. dem.) souhlasí s tímto názorem, doplňuje jej a naznačuje, jak si před- stavuje složení ústředního školského výboru pro český sever. Má to býti organisace všem politi- ckým stranám společná, a jenom pro školstv menšinové pracující, Všecko strannictví budiž odtud vyloučeno, neboť řádné školství pro české děti je všem věcí příliš drahou, než aby nebylo záležitostí všem společnou. Tajemník Národní jednoty severočeské Škába přimlouvá se vřele za ustanovení takového vý- boru, do nějž ovšem i Ústřední Matice školská Národní rada i Nár. jednota severočeská vyšlou svoje zástupce. Mluví o situaci po letošních zá- pisech, které dopadly velmi pěkně: na veřejných školách českých v Podrudohoří přibylo 800 žáků na matičních něco přes 200. Řečník vzdává vřelé uznání přítomnému autonomnímu zástupci zemské školní rady prof Metelkovi, nazývaje jej průkopníkem če- ského školství menšinového (bouřlivý potlesk), připomínaje, že v nejbližší době nastane no- vému sněmu král. českého nová volba auto- nomních zástupců do této korporace, vyslovuje přání, aby z této důležité konference školské vzešlo přání, aby oba dosavadní členové její, školní rada Metelka i poslane red. Anýž zůstali jí zachováni jako důkladní znalci školských poměrů, zastanci če- ských menšin a výborní pracovníci. (Souhlas a potlesk.) Řečník zdůrazňuje tento svůj apel s výslovným poukazem na to, že nemluvl pre svoje politické stranníky — politické přesvěd čení jej od nich dělí — ale mluví pro osvěd- čené pracovníky ve školství.
Glas Brožik Metelka Anýž výbor pro český sever školský národní rada
10 article
Šk. rada Metelka, uvítán všeobecným po- tleskem, ujišťuje, že nepřišel do schůze, abys dával lichotit a projevovat důvěru pro novou volbu, přišel jen, aby doplnil svoje zkušenost dosavadní, aby nabyl nových situačních zpráv a vyslechl nové stížnosti. Ale přišel také okřát na tom nadšení a t houževnatosti, která se tady, na horké půdě ná- rodnostních zápasů projevuje, a je rád, že m při tom příležitost pokloniti se tak vzác- ným názorům, jež tu vyslechl se všech stran: že politické různosti mus býti nechány stranou tam, kde se jedná o společný národní záje m, že zápas o českou školu musí být vzdálen od zápasu politických stran! (Bouřlivý potlesk.) Když se byla vystřídala ještě řada řečníků shodujíce se většinou v názorech na složen školského výboru ústředního a jeho funkce, usneseno povolati do něho všechny menšinové advokáty z českého severu (dra. Bendla z Mostu dra, Stejskala z Duchcova, dra. Zahálku z Roud nice, bratry dry. Tippmanny z Litoměřic a z Lo vosic a dra. Hliňáka z Liberce); mimo to po 3 delegátech z politických organisací dělnických (strany sociálně-demokratické, neodvislých soci- alistů a národních sociálů), po 2 delegálech z Národní rady, z Ústřední Matice školské Národní jednoty severočeské, 3 matiční učitele (Staňka z Ústí n. L., Širokého z Třebušic Elhotu z Trnovan) a 2 matiční pěstounky o nichž nastane teprve dohoda. Také politické organisace a jmenované korporace národní mají svoje delegáty teprve jmenovati. Zároveň vyslo- veno přání, aby se tento školský výbor ustavil a sešel conejdříve, nejdéle do 14 dnů.
Metelka Bendl Stejskal Zahálka Roud Tippmann Hliňák Staněk Široký Duchcov Litoměřice Liberec Třebušice Elhota Trnovany Lo vosic
11 article Svolati má jei předs. konference obč. D l a sk,
Svolati má jei předs. konference obč. D l a sk, jenž zvolen zároveň jeho tajemníkem. Tomuto školskému výboru odkázány také všechny po- družné návrhy a podněty, na konferenci se vy- skytnuvší, zejména vyslání deputace k ministru vyučování. Závěr konference tvořila debata o navrže- ném prohlášení, jež přijato posléze jednomyslně v tomto znění: Konference zástupců českých menšin, bez rozdílu politick,ch stran, konaná dne 27. září v Teplicích, prohlašuje 1. Trváme bezpodmínečně na požnadavcích shrnatých v resoluci, přijaté první konferenei menšinovou dne 10. května 1908 v Lomu. 2. Vyslovujeme nejtrpčí rozhořčení nad tím, že ministerstvo vyučování zůmyslně zdržuje vyřizování záležitosti českých škol menšinových a pracuje tak do rukou německých stran nacio- nálních, které kulturní potřeby českého lidu v území smíšeném všemi prostředky potírají neštití se ani nejbrutálnějšího násilí. 3. Žádáme všechny poslanecké kluby če ské, aby rázným vystoupením donutily minister- stvo vyučování k vyřizení záležitostí českých škol a nestane-li se tak bezodkladně, aby vyvo dily patřičné důsledky. České menšiny se zkla máním pozorují, že kruhy poslanecké, určujíe směr české politiky, chovají se naprosto pasivně v otázkách menšinových, co zatím poslanci na- cionálních stran německých dobývají úspěchu za úspěchem, aby z českého lidu ve smíšeném území učinili psance, pro které ochmana zákona neplatí. 4. Poněvadž zemskou školní radou nařízená odpomoe hanebných poměrů českých škol men- šinových vinou vlády se neuskutečnila a po le- tošním zápisu dětí se nedostatky českého škol- ství ještě více zhoršily, souhlasí shromáždění aby v příhodný čas byla provedena všeobecná stávka děti na českých veřejných školách men- šinových. Zorganisování této stávky ponechává se ústřednímu školskému komitétu pro severní Čechy.
Teplice Lom Čechy
12 article
5. Aby práce za zlopšení českého školstv menšinového mohla býti vedena soustavně, bu- diž zřízen ústřední školský komitét pro severn Čechy. Rovněž jednomyslně přijat ještě tento do datek, navržený red. Brožíkem: „Konfe- rence vyslovuje se vzhledem k tomu, že nej- větší štvaní proti školským snahám menšin y- chází z německých obecních zastupitelstov, kte- rá jsou možna jen na základě trvajícího privile- govaného řádu volebního, pro všeobecné, rovné. přímé a tajné právo hlasovací do zemského sně- mu a obeeních zartupřtelstév. Konference sou- hlasí s vysláním deputace k ministerstvu vy- učování, která doplní podaný již ministerstvu materiál a znovu urgovat bude nápravu. Složen deputace, jakož i dobu jejího vyslání určí ústřední školský výbor. Čeští rodičové se zavazují, že všechny kroky v jed- notlivých místech v záležito st českého školství projektované podniknutybudou jen za souhlasu ústředního školského výboru.“ Konference skončena teprve ke 2. hodině odpolední a příslušníci jednotlivých organisaeí sešli se ihned po ní ještě ke speciálním pora- dám důvěrného rázu. Zemská porada učitelská. (Druhý den.) Pochmurné prostory učitelského ústavu v Panské ulicí hostí pravý paedagogický kon- gros velkého slohu. Rozdil proti jiným velikým kongresům je jen v tom, že na zemské poradě se pracuje s neobyčejnou horlivostí a vytr- valostí. Kdežto na kongresech pracuje se denně dvě, tři hodiny, zde je rokování po cel den vlastně permanentní. Plenárn schůze jsou dopoledne i odpoledne a pracovní sekce zahajují rokování od časného rána a pra- cují do noci.
Brožík Čechy
13 article
Pátá porada překvapuje přímo obrov ským materiálem, vesměs neodkladným a mluví-li co pro to, aby zemské konference byly svolávány ve lhůtách kratších než pěti- letých, pak je to právě imposantní pensum, které musí letošní porada zpracovati. Učitelstv obecných i měšťanských škol využilo samo- zřejmě této jediné své úřadní tribuny, aby proneslo požadavky na úpravu svých těžký eh poměrů, ale také připravilo a projednalo ne obyčejné množství velmi krásných návrhů r- formních, k zdokonaleni školské prá- ce směřujících. Letošní veliký sjezd učitelský a tato zemská porada jsou nesporně směro- datnými ukazateli nové če ske školské paedagogiky. Jednání je naskrze důstojné, ukázněné stručné, věcné a klidné, oč zásluhu mají ne jen učilelské organisace, které ujasnění stano visek dříve ve svých řadách zabezpečily, ale předseda, který co nejlaktněji a nejliberálněj schůze řídl. I ve chvílích, kdy střetly se ná- zory nejúpornější a nesmiřitelné, jako při ro- kování o tom, mají-li měšťanské školy býti po- státněny, čili, jak se pravilo, má-li náklad na ně převzíti stát, anebo při otázce konkurence učitelek, byla diskuse celkem klidná, stručná věcná. Skutečně učitelstvo presentovalo se na poradách dosud tím důstojným způsobem který konečně musí mu vynutit onu míru odborné samosprávy jíž dávno poživají inteligentn stavy jině. Protest proti nevhodným míst- nostem.
14 article
Druhé plenární schůzi v neděli dopoledne konané přítomno bylo 9 znalců, 65 volenýck delegátů, 154 ředitelů, 2 ředilelky, 25 inspek torů a 3 hosté. Hned při zahájení protestova del. V orel iménem všech sekcí proti tomu že porada umístěna v tak nedůstojných, tma vých a těsných místnostech a žádal o nápravu. Předseda vl. rada Sobička uznal, že míst nosti jsou nepříhodné, ale konstatovav, že byla těžká volba, nedoporučuje-li se, aby porada byl v místnostech veřejných, žádal, aby pro tento- kráte již místnost měněna nebyla.
Sobička
15 article
Vyšší vzdělání učitelské. Del. Jos. Černý vysvětluje, že tato otázka je vysoce důležitá, neboť na jejím pří- znivém rozřešení spočivá prospěch školství Škoda, že teprv zvláštním usnesením musilasi porada sama toto thema dáti na pořad, když tak neučinil zemský školní úřad. Učitelstvo přichází lentokráte již s požadavkem ujednoce- ným. Předeházelo mnohé úsilí, zápasů i porad, než dosaženo jednoty. Důsledkem vývodů r- ferentových je návrh resoluce, kterou pátá zem ská porada učitelská, uvažujíc o velmi důtklivé potřebě reformy učitelského vzdělání, prote stuje především proti záměru vlád nímu, reformovati trvající uči- telské ústavy rozšířením o pátý ročník a s tím souvislými změnami a na- proti tomu předkládá návrh, aby odborné vzdě- lání odděleno bylo míslem i časem od vzdělání všeobecného. Tato ať poskytují úplné střední školy. Odborně vzdělání paedagogi- cké ať se poskytuje na dvouletý ch koedukačních vysokých školá ch paedagogických, s ovičnými školami spo- jených. Pro učitele škol měšťanských nechť se zřídí ještě roční kursy vysokoškolské. Vysoké školy paedagogické buďle zřizovány jen v m- stech university a techniky. Dodatkem připojujeme, že ulvořením no vých dvou typů moderních středních škol na- skytá se příležitost, by učitelské ú sta vy postupně byly zrušovány, aby z ně byla zřizována koedukačn reálná gymnasia a reformní gym nasia reálná. Zejmena nebuďte zřizovány ani povolovány nové učitelské ústavy, zvlášt soukromé a klášterní. Spíše dlužno hleděti, aby zrušováním takovýchto ústavů regulován by počet absolventů dle pravděpodobného počtu uprázdněných učitelských míst.
Škoda
16 article
Učitel Skála vyslovuje podiv, že sekce o vyšším vzdělání rokující nerespektovala reto- luci manifestační schůze jednoty »Komenského« v níž se připouštělo z důvodů snazší provedi telnosti, aby vysoké školy paedagogické zřizovány byly i ve velikých městech venkovských jak jsou Plzeň, Budějovice, Hradec Král., Olo mouc atd. Odb. uč. Beneš doporučuje, aby učile vzděláván byl jen v sídle vysokých škol. Ven kovské ústavy pokládají se za méně cenné. Na malých městech není tolik vzdělavacích příleži- tostí. Běz ohledu na kompromisní stanovisk učitelských organisací je třeba přijati resoluci Insp. Pešek odmitá, že venkovské ústavy jsou méně cenné, ukazuje, že absolventi jie vynikli ve školství a dovozuje, že dle náhledu p. Benešova mušili by analogieky i všichni učitelé venkovští býti méně cenní. Pan Ben e prohlašuje za faktum, že venkovské ústavy jsou měně cenné. Odb. uč. Houser z Prahy n příkladech z ciziny ukazuje, že jinde považuje se universitní vzdělání učitelovo za samozřejmé V Lipsku, Jeně, Hesensku dávno již vzdělávaj se učitelé při universitách. Potom se návrh resoluce přijímá většinou Paedagogicko-didaktická samo- správa. Del. Jos. Černý, starosta zem. ústl spolku učit., dovozuje, že učitelstvu neposky tuje se vždy dosti volnosti, aby mohlo uplatňo- vati své snahy ve škole a samostatně půs obt ve prospěch školy. Postrádá potřebné volnosti podmínek samočinnosti, aby mohlo dle svých vědeckých názorů konati práci výchovnou Netouží po anarchii, chce konati svoje povinno sti, ale chce uvědomělou zodpovědnost založenou na vysokém vzdělání. Referent navr huje pak resoluci o povinnostech učitelstva ke stanoveným povinnostem úřadním a o požadav cích, jež se svého stanoviska a podle svých názorů na úřad svůj pro sebe pod titulem paedagogicko didaktické samosprávy odvozuje.
Skála Komenský Král Beneš Pešek ben Houser Černá Budějovice Hradec Ola Benešov Praha Lipsko Jena Hesensko
17 article
Resolucí domahá se učitelstvo do budoucn v principu pracovní autonomie, podmíněné větším vědeckým vzděláním. Ale i v dnešních poměrec snadno lze rozšířiti obor pracovní autonomie učitelské. Učitelstvo mělo by míti ve svých autonomních sborech, t. j. místních, okresnich i zemských poradách výhradné právo usnášet se o potřebě reforem učebných, slanoviti osnovy doporoučeti methody, schvalovati učebnice a p- můcky, rozhodovati o zásadách vnitřních zaři- zení škol a p, ovšem v dohodě se znale z kruhů neučitelských. Zemské konference třeba zdokonaliti, aby byly obesilány větším počtem volených zástupců učitelstva a aby jim byl přiznán význam a účel iniciativních korpo rací pro školské zákonodárství, školskou správu a dozor. Zem, konference nechť je povinna z- bývati se úvahami o obsahu zpráv zem. školní rady, o stavu a působení školství, revisí osno za poradní účasti znaleů důležitých oborů kul turních. Výbor zem. konference učitelské budiž prohlášen za permanentní poradnou paedagogi ckou komisi, která má několikrát do rokas zem. šk. inspektorem zasedati a s nimi se ra- diti o předmětech učby a výchovy, přehližet zprávy okr. šk. inspektorů o stavu školství. býti informativní korporací v záležitostech stavu učitelského u zem. šk. rady, spolusestavovat zprávu výroční o stavu a působení učitelstve i školství v celé zemi a podávati reformní ná vrhy prováděcí a iniciativy ke změně zákonů Také do okr. konferencí učitelských kromě uč V drobném prodejit ranní číslo o sobě . . . za 9 odpolední . . . . . . . za 2b Ve filialkách na vonkovš: ranní číslo. . . . . . . . 10h vdpolední . . . . . . . . 4k Inserát plaří se hotově sapře Přešplacení a inserty přljímá »dmini- strace v Marisnské ulici č. z. Tam nachízejí se těž redake Ulskárna a erpadice „Národnich Listá“ Bukopisy se norracsji
Národnich Bukopisa Marisnský ulice
18 article
telstva buďte voláni vz dělaní interesenti a znalei z různých kulturních zájmů a členo v okresních školních rad. Program kon- ferencí okr. buď určován výhradně konf. výbo- rem a buď připušténa diskuse o zprávě inspekto- rově. Výbor čustěji svolávaný buď informačním sborem pro okresní školní radu a učitelstvo, poradným sborem ve sporných záležitostech paedagogických a prostředníkem i v nahodilých osobních rozporech. Usnesení konferenci, pokud nevybočují z rámce zákonů školských, budte prohlášena jednou pro vždy za právoplatná, aby nemohla býti libovolně rušena. Povinnost učitelova. Týž referent navrhuje dále, by v individu- ální práci učitelově bylo dbáno se Strany správy a dozoru toho, by v mezích zákonitých každý učitel mohl uplatniti volněji svůj paedagogický názor a aby i v podrobnostech práce bylo mu popřáno tolik volnosti k uplatnění zkušeností svého odborného vzdělání, aby to přispívalo k rozvoji individuálních schopností jeho samého, žactva i místa. Učiteli buď zaručena volnost výběru pro- středků i melhod. Učitelstvo přejímá tak větší váhu osobní zodpovědnosti při zvýšeném vědomí významu své povinnosti. Při kvalifikaci učitelské práce nechť tane také dozorcům na mysli pojem povinnosti. Učitelským působením v škole dle povinnosti je rozumět práci dle zákonů a nařízení, týka- jíclch se vyučovací a vychová vací funkce ve škole ve věcech pod- statných a závažných. Učitelstvu bud dána možnost se ospravediniti a z inspekčního posudku se odvolati. Vsechny tyto návrhy při- jaty byly jednomyslně.
19 article
Obsazování míst nčitelských. Tuto bolestnou kapitolu projednal del. uč. Švehla ze Sezimova Ústí. Tklivými slovy ličí libovůli školních úřadů, sklamání a útrapy uči- telů. Zákony jsou určité, ale výklady nespra- vedlivé Litera zákona oživuje sice učitele, ale výklad, duch těch, kdo obsazují, učitele zabijí. Poněvadž ustanovení zákona, které dává úřa- dům volnost, aby volily učitele, který se jim zdá býti nejzpůsobilejším, je příčinou nespravedli- vého obsazování, navrhuje, aby v zákoně určité stanoveno bylo, že obsazování díti se má bez ohledu na hranici okresů a dle znaků, dle nichž po- suzována býti má způsobilost. Znaky ty jsou: stáří služebné, kvalifikace a ro- dinné poměry. U učitelů měšťan- ských škol vedle toho jestě do b zkoušky pro měšťanské školz. Pr obsazování mist reditelských delaí praxe na školách měšťanský ch.
Švehla Sezimův Ústí
20 article
S návrhem souhlasí uč. Beneš. Slečna řed. Sokolova nesouhlasí s návrhem a žádá, aby na divčích školách byly pouze u čitel ky a ředitelky. Požadavek, aby při- hlíženo bylo k rodinnýmpoměrům, považuje slečna za sobeckost učitelu a nástrahu proti učitelkám. (Bouřlivý odpor!) Říd. uč. Schneider hájí důležilost ro- dinných poměrů při obsazování. Při obsazování uč. míst platí dosud jen jedna zásada: nemíti žádné zásady ! Až se zruší celibát učitelek, bu- dou učitelky se svými rodinami respektovat ro- dinné poměry. Na vedoucí místa v těžkých po- měrech žena se nehodí. Uč. Švehla odmiá výtku sobectví. Rodina je základem státu. Sl Sokolova v replice uvádí, že učitelky při- nášejí velké oběti hmotné příbuzným, takže i na ně doléhají rodinné poměry. Ředitelky se osvěd- čují i v mislech exponovaných. Odb. uč. Be- neš je pro koedukaci a všeobecnou volnou konkurenci. Také učitelé podporují příbuzné. Proti neženatým učitelům t. j. katechetům ne- jsou učitelky zaujaty. Průměrné služné učitelek je vyšší než učitelů. Učitelky jsou privilegovaná učitelská šlechta. V témž smyslu podporují re- soluci řed. Hůlka, Hynek a Pelant, ukazujíce, že učitelky maji nejlepší místa v městech. Řed. Kalousová tvrdí, že učitelkám se pří-tup dovesnických škol zamezuje zákonem proti jejich vůli. Odb. uč. Skalický apeluje na učdtelky. aby v zájmu docilení jednotnosti zásad obsazo- vacích ustoupily od neuznávání rodinných po- měrů. Pro návrh resoluce uč. Švehly jsou všichni učitelé Proti jsou ředitelky a ohlašují minoritní votum.
Beneš Schneider Švehla Hynek Pelant Kalousová Skalický Sokolov Be
21 article Druhý sjezd českých měst v Praze.
Druhý sjezd českých měst v Praze. V sobotu odpoledne, v neděli dopoledne, jako i v ponděli dopoledne zasedaly sekce sjezdové. Jejick výsledek, t. j. obšírné resoluce, byly včera v po- ledne předloženy celému sjezdu při závěrečné jehe schůzi ke schvál ení. O usneseních sekce finanční referoval pan dr. P. Jandač, městský tajemník v Rakovníku. Ke thematu »Zavedení samostatnéh poplatku dědického k účelům komu- nálním« schválena tato resoluce I. Za účelem, aby usnadnéno bylo břemeno obcím splněním úkolů jich spojené, doporučovalo by se, aby zavedena byla samostatna davka komunalní z pozůstalostí dle těchto zásadi 1. Dávka zavedena buď v obeích městských jako zvláštní daň účelová k účelům, jichž plnění vyžaduje výdaje stálé, pravidetné zejména k účelům chudin- ským neb amortisací dluhů obecní ch. 2. Předmětem dávky té budiž čistá pozůslalost v objemu, který slouží za základ pro vyměřování státního poplatku obohacovacího z převodů majetko vých na připad smrti, t. j. pozůstalost po odražce prokázaných pasiv a útrat nemocí a pohřbů. Za sou- částky pozůstalostní považovany buďte ony kusy ma- jetkové, jež podléhají státnímu poplatku obohacova- címu z převodů majetkových na případ smrti. 3. Výnos z dávky té z nemovitostí nechať do- stane se obci, ve které leží výnos dávky z movi- tostí obci, ve které jich vlastník v čas své smrti mě své řádné bydliště. Při stanovení základu pro zdanění buďtež tam kde obci připadá pouze dávka, z čisté hodnoty časti pozůstalosti celkové, odraženy dluhy výhradně n nemovitostech váznouci pouze od hodnoty těchto dluhy, za které celá pozůstalost jest zavazena, dlužne
doktor P Jandač Praha Rakovník