3
masthead
29. září 1908. Číslo 268.
4
article
odraziti dle poměru hodnoty jmění movitého i nemo
vitého.
4. Od dávky buďlež osvobozeny
a) nápady do 2000 K, pokud případají příbuz-
ným v linii přímé manželské i nemanželské a ponů
stalému manželu, pokud svazek manželství v čas
smrti trval, pokud osoby tyto osvobozeny jsou o
státní osobní daně z příjmu, dle zák. z 25. října 1896
čís. 220 ř. z.;
b) nápady ve prospěch účelů dobročinných
všeužitečných ;
c) pozůstalosti, z nichž k účelu, k němuž dávka
bude vyhražena, posledním pořízením vyhražen by
by obnos stejný neb vyšší, než kolik by vypadlc
jinak na dávce.
3. Výše dávky budiž odstupňována progresivně
dle výše jmění se zvláštním tarifem pro linii přímou
manželskou a nemanželskou a manžely nerozvedené
a nerozloučené do maxíma 1 proc. a pro nabyvately
ostatní do maxima sazeb 2 proc. Při zařadění do
jednotlivých stupnic hodnotových budiž rozhodna
výše nápadu individnálního. Hodnola podílů dědi-
ekých a legátů ve prospěch účelů, k jichž úhradě
dávka jest určena, nechať věítá se do dávky, kterou
dlužno zapravili. Rovněž budiž do dávky započtena
pokud by byla vyměřena dávka z přírůstku ceny
u nemovitosti. Při výpočlu budiž zachována zásada.
že nabývateli nesmí v žádném případě po odrážee
dávky zbýti méně, než kolik zbude z maxima hod-
noty stupně nejblíže předcházejícího po odrážce
dávky z tohoto maxima vypadajícíbo.
5
article
6. Ukládání a vybírání dávky nechať děje se
orgány státními k ukládání a vybírání poplatků stát-
ních z převodů majelkových na případ smrti stano-
venými a to pokud předpisy o komunální dávce
obecní jinak nebude stanoveno, dle zásad pro státní
poplatky z převodů majetkových pro případ smrt
platných.
7. Rozhodování o stížnostech, k nimž legitimo-
vána budiž nejen strana poplatná, nýbrž i obec
nechať přísluší výboru zemskému.
II. Za účelem, aby vyvarováno bylo nestejno
měrnému zdanění jmění osob fysických a korporací
budiž zavedena zvláštní dávka v podobě 25 proe
přírážky ke státnímu poplatku ekvivalentnímu, jež
vybírala by se v týchž termínech, jako tento státní
poplatek. Od dávky bylo by samozřejmě osvobodit
městské obce, k vybírání dávky z pozůstalostí opráv
III. Za účelem, aby získán byl podrobný materiáí
statistický, budiž požádán stálý výbor sjezdový, aby
opatřil si data o případech úmrtních a výši převe-
dených jmění v posledních 3 létech od jednotlivých
obcí a spolu jich dobrozdání, zda vzhledem k jich
poměrům zavedení dávky v podobě navržené by se
doporučovalo.
Jako minoritní přání budiž k úvaze přikázán
stálému výboru návrh p. dra. Hlaváče, aby výnos
z dávky této připadl té obci, k níž zůstavite
příslušei.
6
article
Po referátu »Obecní podniky« p. prof. dra. Ho
ráčka schválena tato resoluce:
»1. Jest žádoucno, aby větší obce samy zaklá-
daly a ve vlastní správě provozovaly takové pod-
niky, při klerých dle technické povahy věci podni-
kání neosobní vůbec není vyloučeno a při kterých
risiko podnikatelské jest obmezeno.
Jest tak žádoucno jednak z důvodů hospodářsko-
politických všude tam, kde nepoměrný soukromý zisk
podnikatelský místním zájmům veřejným jest na
úkor, anebo kde potřeby místního konsumenstva
podníkáním soukromým méně dokonale by byly uko-
jeny. Tak zejména při místních prostředcích doprav.
ních, místních ústavech úvěrních a pojišťovacích,
tržnicích, jatkách, ústavech pohřebních a j.
Jest tak žádoucno jednak i z důvodů finančně-poli
tických všude tam, kde obec jakožto taková jesl
hlavní konsumentkou dotyčných výrobků, aneb kde
podniky takové jsou s to svým výnosem značně
přispěti k rozmnožení příjmů obecních. Tak na př.
vodárny, plynárny, elektrárny, uhelné doly, kamenne
lomy, cementárny, tiskárny aj
2. Jest žádoucno, aby podniky obecní požívaly
všech výhod daňových, jakých požívají podniky statní
a aby zákonodárství, jímž zřizování takových pod-
níků ohecních jest upravováno, vývoj jejich pod
porovalo,«
něné.
profesor
doktor
7
article
O dani ze staveniší a z přírosiků ceny neza-
stavěných městských nemovitostí.
Finančni sekce schválila resoluci;
»Druhý sjezd českých měst v Praze pokládá pro
doplnění nynější komunální soustavy daňové za
vhodný objekt nových komunálních daní stoupající
rentu nezastavěných městských pozemků, pročež vy
slovuje se pro za vedení:
1. Komunální daně z přírostků ceny těchto po
zemků, která by se vybírala vždy pří změně vlast-
nictví k nim a jsou-li ve vlastnictví právnických
osob, ve formě ekvivalentu.
2. Komunální daně ze stavenišť (t. j. pozemků
k zastavení způsobilých), která by se vyměřovala
každoročně dle obecné ceny jejich.
Provedení nechť stane se zemským zákono
dárstvím.
Stálý výbor se žádá, aby polřebné krokylpři
pravil, by k zavedení těchto dávek v městech, jež
se o tom usnesou, přikročeno býti mohlo
Pan dr. J. Podlipný referoval o usneseních sekc
právni, jejíž resoluce valným shromážděním delegátů
rovněž bez debaty schváleny.
I. Změna novely zákona z r. 1896 o pří-
slušnosti domovské.
(Referent pan ředítel dr. F. Fuk s a.)
Sjezd českých měst usnáší se, aby za účelem
náležitého provádění zákona o právu domovském
byla učiněna tato opatření
1. Obec pobytu a pokud se týče c. k. popisn
úřady policejní buďlež povinny ohlašovati domovské
obci každou změnu v pobytu jejich příslušní ků.
doktor
J Podlipná
Praha
8
article
2. Farní úřady a správy matrik buďtež povinny
při zapisování narození, oddavek i úmrtí požadovat
list domovský a příslušnost jednotlivých osob v ka-
ždém případě v matrikách zaznamenati. Každý zápis
v matriky rodné či křestní, úmstní a oddací budit
ihned oznamován domovské obci lěch osob, jichž
se týče; k návrhu pana dra. Sebora byl schválen
tento dodatek
Veřejné úřady, duchovní správy a správy matrik
jsou povinny k žádosti obce veškeré doklady ex oílc
a bezplatně vyhotovovati.
3. Korespondence obecních úřadů s úřady far-
ními a správami matrik budiž, pokud jde o záleži-
tosti práva domovského, od poštovného osvobozena
4. Budiž zavedeno nejen povinné přihlašování
k pobytu, ale i odhlašování k odchodu. V důsledku
toho nebudiž přihlaška strany dříve přijata, doku
odhlášení z bývalé obce pobytu, na listu konskrib
ním neb domovském nebylo vyznačeno.
5. Popisním úřadům policejním budiž uloženo
aby v záležitostech práva domovského spolupůsobily
Při vydávání zpráv a stvrzení k žádostem za udě
lení práva domovského buďlež jedině rozhodujícími
přihlášky a odhlášky v záznamech ohlašovacích
nikoliv prostě listy konskribní od strany vyža
dované.
9
article
6. V pražském policejním rayonu budiž zřízen
jednotný ústřední ústav přihlašovací, pro nějž bud
ustanoven dostatečný počet řadných sil úřadnických
(Měsl. radní p. dr. Lokay z Karlina projevil přání,
aby při této úpravě pokud možno se hledělo ku
potřehám obyvatelstva a bylo se uvarováno zby-
tečných jeho vexací; přání to budiž pojato do mo-
tivů petice, která se ve věci té podá. Pan referent
dr. Fuksa podal vysvětlení, že dle jeho informaci
chystá se již u pražského c. k. policejního ředitelství
zřízení centrálního úřadu přiblašovacího dle vzoru
vídeňského; ku podávání přihlášek mají se zříditi
pro pohodlí obecenstva schránky na způsob schránek
poštovních.)
7. Zúčastněné domovské obci budiž oznamováno
každé jmenování resp. ustanovení, přeložení, do
pense dání osob, jež dle § 10. novely o právu do
movském nastoupením úřadu domovského práva na
bývají
Lhůta 6 měsíců, v níž rozhodnouti jest obci po-
bytu o domáhaném nároku na přijetí do svazku
domovského, budiž prodloužena, po případé přimě-
řeně upravena.
Lokay
Karlin
doktor
Fuksa
10
article
Na to schváleny s nepatrnými změnami dodatky
obsažené v minoritním votu ředitele dra. Uhlít
z Fisku.
9. Obcím pobytu, politickým úřadům, magi-
strátům a obcím se samostatným statutem budiž
zákonem uloženo, by podmínky vydržení domovského
práva vyšetřovaly z povinnosti úřadní.
10. Budiž do zákona domovského pojato usta-
novení, že účinky vydržení domovského práva na-
stávají dnem, kdy po dokonaném desítiletém pobytu
byla u obce pobytu podána žádost za udělení práva
domovského.
Mimo to buď stálý výbor zmocněn, aby přijatou
resoluci doplnil, uzná-li to za vhodné, následujícími
návrhy tajemníka dra. Jandače z Rakovníka:
1. aby nezletilé děti manželské při vydržen
práva domovského následovaly matku ovdovělou;
2. aby nerozvedená žena, žijící odloučeně o
muže nemohla samostatně vydržeti právo domovské
3. aby se přesně ustanovilo, jak se počítá deseti-
letá doba, zda bezprostředně ode dne podané žádosti
zpět či jinak;
4. aby se praecisoval pojem veřejné dobro-
činnosti.
Konečně odkázán stálému výboru i návrh dra
Jandače, aby uvažoval, zda by se vůbec olázka
chudinská od otázky práva domovského neměla od
loučiti a obě samostatně řešiti.
Jandač
Rakovník
11
article
II. O reformě stavebního řádu
(Referent p. řed. dr. J. Uhlík.)
1. Budiž vydán zvláštní stavební řád pro města
a místa průmyslová, pro něž neplatí stavební řád
pražský; tento stavební řád pro města mějž plat
nost též pro obce venkovské a městem bezprostředně
souvisící.
Města, pro která stavební řád platí, buďtež vý-
slovně uvedena v přiloze zákona; zemský výbor král
českého budiž však zároveň zmocněn, aby k návrhu
příslušného okresního výboru neb zúčastněné obce
prohlásil, že stavební řád městský platí pro obee.
jež není v seznamu uvedena.
2. Ve příčině plánu upravovacího Gjenž nastoup
na místo plánu polohy) buďtež provedeny tyto změny
a) Budiž přísně dbáno toho, aby do plánu upra-
vovacího byla pojata pouze regulace, která se v nej-
bližší době, na př. v době 10 roků, dá provésti.
b) Při sdělání plánu upravovacího budiž doko-
nale vybověno požadavkům estetickým, zejména za-
chování stavebních památek a slarobytého rázu města
neb jednotlivých částí jeho, jakož i zachování pří-
rodních krás.
e) Minimální šíře ulic, dosud předepsaná, budiž
zvětšena.
d) K plánu upravovacímu buďlež připojeny vy-
světlivky, jež nechť jsou podstatnou částí jeho.
e) Plán upravovací budiž veřejný a budiž každému
dovoleno z něho opisy a snímky činiti.
3. Obci budiž dáno právo, by vhodným způsobem
regulovala ruch stavební, zejména na př. tím, že
může zamítnouti parcelaci vzdálenějších pozemků,
nejsou-li pozemky středu města bližší úplně zasta-
věny a lím, že může při parcelaci uložiti podmínku
postupného zastavění stavenišť, na př. především sta-
venišť nárožních.
doktor
J Uhlík
12
article
4. V příčině postupu pozemků do ulic budiž
předepsáno:
a) Povinnost parcelantova postoupiti bezplatně
obci uliční pozemky budiž jak co do případů, v nichž
má nastati, na př. co do případu zastavění celého
bloku závodem továrním a pod., tak co do výměry
pozemků, rozšířena, se strany druhé budiž však spra
vedlivěji než dosud upravena.
b) Budiž zamezeno obcházení povinnosti k bez
platnému postupu uličních pozemků (postupným za
stavováním jednotlivých staveníšť bez parcelace).
c) Budiž vydán předpis, že majitelé pozemků jsou
ještě v jiných případech, než který jest v § 22. posl.
odst. stav. ř. uveden, povinni poskytnouti obci na
hradu útrat jí zakoupením uličních pozemků vzešlých
(na př. vykoupí-li obec celou ulici za účelem ote-
vření atd.)
5. Budiž vhodným předpisem zcelování pozemků.
jichž nelze samostatně zastavěti, na staveniště umož
něno.
13
article
6. Budiž předepsáno, že jest třeba povolení k
sbourání a odstranění budov neb jich částí, k jicht
zřízení jest třeba povolení stavebního
7. Buďtež vydány vhodné předpisy o zachování
starobylého rázu měst a o ochraně historických
uměleckých památek, jakož i o zachování přírod
ních krás.
8. Co do nařízení stavby se týkajících se na
vrhuje:
a) Aby bylo přesně stanoveno, jaká nejmenš
plocha staveniště musí zůstati nezastavěna;
b) aby byly zostřeny podminky, za kterých lze
zřizovati byty podzemní;
c) aby vydány byly předpisy, za jakých podmí
nek mohou býti zřízeny byty o jedné místnosti
jakou nejmenší výměru musí míti každa místnos
obytná a kuchyně
d) aby obec, jež provedla neb provede sousta
nou kanalisaci, mohla též majitele starých domo
přinutiti, by domy své připojili k uličním stokám;
e) aby obec mohla nalébati na odstranění znač
ných závad zdravotních a stavebních, zejména na
vyklizení nezdravých bytů, a to i v tom případě
že byly dřive a povolením stavebního úřadu zřl
9. Stavební úlevy buďtež toliko za podmínek
velmi přísných povoloväny.
14
article
10. Řízení o povolení ke stavbě budiž zjedno
dušeno tím, že se zruší zvláštní řízení o určení čáry
stavební, kde tato jest již plánem upravovacím na
jisto postavena, avšak se strany druhé budiž řízení
o prohlášení pozemků za místa stavební zostřeno.
11. Buďtež vydány přesné předpisy o řízení
ve věcech stavebních a tím učiněn počátek pro
úpravu administrativního tízení před úřady samo-
správnými vůbec.
12. Výkonná moc stavebních úřadů budiž přesně
upravena a rozšířena.
13. Buďtež vydány přesné a samosprávy dů
stojné předpisy o příslušnosti úřadů stavebních.
zejména budiž odstraněn předpis 3 136. stav. řádu
jenž v praxi beztoho nemá významu a budiž řízení
ve všech případech stavebních, zejména léž v přípa
dech vyvlastnění, svěřeno úřadům samosprávným.
14. Publicita veřejnoprávných závazků a záva
na budovách neb pozemcích stavebního řádu váz-
noucích budiž vhodným způsobem zabezpečena.
Dále schválen tento projev o reformě sta-
vebního řádu
»1. Sjezd českých měst vyslovuje své politování
nad tím, že návrh nového stavebního řádu pro král.
hlavní město Prahu, Plzeň a Čes. Budějovice neby
dosud projednán a schválen, ač veřejné poměry jeho
nutně vyžadují, a žádá sněm král. českého, aby tento
již od r. 1895 projednávaný návrh ještě v tomto zase-
dání projednal a schválil.
2. Sjezd českých měst upozorňuje zemský výbo
království českého na to, že též stavební řád z roku
1889, jenž by na dále platil toliko pro obce venkov-
ské, ma nutně zapotřebí úpravy.
Praha
Čes . Budějovice
15
article
8. Sjezd českých měst doporučuje vřele městům,
by zřídila, pokud jich finanční síly stačí a vyžaduje
toho stavební ruch, vlastními odbornými silami dosta
tečně vypravené úřady stavební.«
Pan ředitel dr. Josef Uhlíř učinil návrh, který
byl právní sekcí schválen: »Zemský výbor království
českého budiž požádán, aby prve, než předloží sněmu
království českého osnovy zákonů, spadajících do
oboru obecní a okresní samosprávy, vyžádal si o
osnovách téchto posudek stálého sjezdu českých měst
a by do porud jeho o osnovách těchto vysílal dle
potřeby své zástupce.«
Pan JUC. Fr. Janík, tajemník z Moravy, učinil
návrh, který byl právní sekcí schválen: »Práce
sjezdové buďtež sděleny Ústředím starostenských
sborů na Moravé a ve Slezsku a budiž učiněno do
rozumění, pokud možno o společném postupu a ze-
jmena o společných cílech těchto prací tak, aby po-
žadavky, týkající se hospodářského povznesení na-
šich měst, stanoveny byly pokud možno jednotně.
Naopak pak budiž na Moravě i ve Sluzsku týma
způsobem postupováno:
K odstavci »Raforma správního řízení, úprav
policejního práva trestního a exekutivy samospráv-
ných korporací« (referent mag. rada F. Boháček.
schválena tato resolucet
1. Sjezd českých měst pokládá reformu správ-
ního řízení za věc naléhavou a prospěšnou a má z
to, že účinné nápravy jest možno dosící tím, že od-
loučeno bude správní soudnictví od správy v II.
IIl. stotici správních úřadů státních.
zeny.
doktor
Uhlíř
JUC
František
Janík
F Boháček
Morava
Slezsko
16
article
2. Sjezd uznává v zájmu rychlého vyřizování
agendy politické a v zájmu obyvatelstva za nutné
aby politické úřady I. stolice zřízeny byly ve všecl
místech, v nichž mají sídla okresní zastupitelstva.
3. Upravu trestního práva a řízení policejníh
považuje sjezd za naléhavou a očekává, že při
brzkém předložení nové osnovy trestního zákona
bude zároveň předložena osnova policejního zákona
a řádu trestního, srovnávajícího se s požadavky vědy
a potřebami nové doby.
4. Sjezd žádá co nejrozhodněji, aby úřady samo-
správné opatřeny byly vlastní mocí výkonnou.
O usneseních sekce sociální referoval pan
vrehní ředitel F. Hubáček.
Pan m. r. Schrötter podal zprávu o usnese-
ních školské sekce. K resolucím již uveřejněným
připojujeme ještě následující
Sjezd českých měst, uznávaje důležitost českého
školství ve Vídni, doporučuje českým obcím, abu
spolku pro vydržování českých škol ve Vídní » Ko-
menský« věnovaly svoji podporu.
Sjezd českých měst, uznávaje velikou důle žitost
zřízení školy měšťanské ve Slezsku, žádá české obce
aby k vybudování měšťanské školy v Jaktaři podpo
rou svojí přispěli.
Dívka, postavena jsouc na roveň hochu, nech
smí navštěvovati společně s ním ústavy, poskytujíc
všeobecné vzdělání a za tím účelem nechť státn
správa vyučovací připustí zásadně veřejnou koedu-
kaci na všech středních školách a jim na roveň po
stavených ústavech a tím ovšem i na školách vy
sokých.
Zodbornění a zdokonalení školství pokra-
čovacího.
F Hubáček
Schrötter
Vídeň
ko
Slezsko
Jaktař
spolek pro vydržování český škola
17
article
(Reterent dvornlrada prol. dr. Jaromí
Čelakovský.)
Sjezd českých měst v království českém uzná
vaje velkou důležitost školství pokračovacího a jeho
zodbornění v ohledu kultarním a sociálním, usnáší
se na projevu:
1. že považuje konečné vydání zákona pro krá
lovství české o pokračovacích školách průmyslových
a obchodních, v kterém by řádně byly upraveny
otázky povinného zřizování a vydržování těchto škol
jakož i dozoru k nim, za nanejvýše nutné a ne
odkladné;
2. že žádá, aby při sdělání a provádění tohot
zákona usnadnilo se zodbornění těchto škol, zejména
tím způsobem, aby byla dána možnost ku prakti
ckému výcviku v dilnách, jaž by ve větších městech
v samostatných budovách byly umístěny
3. že naléhavě požaduje, aby náklad na po
všechné školy pokračovací byl odděleně upraven o
nákladu na odborné školy pokračovací a aby nákla
zejmena na tyto odborné školy větším dílem byi
převzat státem a zemí tak, aby obce a živnostnictv
od zvláštního nákladu osobního a i od věcného co
možná byly ušelřeny a
4. že přeje si, aby dozor nad těmito školami
doktor
Čelakovský
18
article
vykonávali zvláštní odborní orgánové, jako zejmena
zemská živnostenská rada pro školy pokračovací
pak-li by přece měli k dozoru tomu býti povoláni
posavadní orgánové školní, jakými jsou zemské
okresní rady školní, pak žádá co nejurčitěji, aby při
rozhodování o věcech školství pokračovacího byly
rady ty doplněny odbornými znalci, jež by netoliko
vláda, nýbrž i zemský výbor, obchodní komorya
město Praha vysilaly, při čemž by přišla k platnosti
jedině správná zásada, aby české rady školní k če-
ským školám pokračovacím a německé k německým
dohlížely.
5. že shledává jako samozřejmé, že pro učně
budou školy pokračovací zřizovány dle jich národ
nosti;
6. přeje si, aby na školách těch byli ustanovo-
váni učitelé odborně vzdělaní a dle možnosti samo-
statně ustanovovaní, za kterýmžto účelem by zejmena
vzdělání učitelstva pokračovacích škol na zvláštních
celoročních kursech se důkladněji mělo díti;
7. konečně očekává, že nový zákon o školách
pokračovacích bude se týkati též živnostenského do-
rostu divčího.
Praha
19
article
Po sdělení, že do schůze zavítal zástupce staro-
stenských sborů ze Slazska, přečeti p. mag rada
D. Borůvka blahopřejné aomluvné přípisy (od
Ústřední banky českých spořitelen, městské rady
v Mírovicích a v Jílovém, prot. Ursiny, Ústřední Matice
školská děkuje za veškerou přízeň českých měst
touží po velkém výtěžku svatováclavského daru.
Omluvil se nejvyšší zemský maršálek princ F. Lob-
kovic.
Schvaluje se, aby při III. sjezdu byla zřízena
také sekce zdravolně technická.
Stálému výboru odkázáno stanovení místa
i doby třetího ajezdu.
Místopředseda stálého výboru starosta p. Sládel
z Kolína děkoval jménem sjezdu starostovi p. dru.
Grošovi, oběma náměstkům pp. dru. Štychovi
Jirouskovi, jakož i celému zastupitelstvu za vřele
přijetí.
Česlný předseda sjezdu primátor pan dr. G ro
srdečně rozloučil se s delegáty, kteří s velikou
péčí a pozorností zůčastnili se důležitého jednání.
Za jejich přičinění vyslovuje jim díky. Výsledky
sjezdu poskytojí naději, že utvoří se svaz, k který
bude mocnou záštitou našich měst a obcí. (Hlučno
pochvala)
Předseda stálého výboru svazu českých měs
p. dr. Štych uzavřel sjezd tímto proslovením:
»Slavné shromáždění! Prve nežli přikročím
k uzavření II. sjezdu českých měst král. českého
dovoltež mi, abých po zdárném rozřešení tak vý-
znamných a důležilých otázek, po ukončení tak
pilné a bedlivé práce poděkoval všem činitelům
kteří jakýmkoliv způsobem přispěli nám, že sjezo
náš může honositi se plným úspěchem.
D Borůvka
Ursiny
Sládel
Groš
Štych Jirousek
doktor
Štych
Slazsko
Mírovice
Jílové
Kolín
český město král
svaz český měsíc
20
article
Je to v prvé řadě rada král. hl. města Prahy
která převzala protektorát našeho sjezdu a slovutný
starosta p. dr. Groš, který ochotně převzal čestne
předsednictví v nažem komitétu, jsou to: Zemský vý-
bor král. čoského, sl. Národní rada, sl. kluby posla-
necké, sl. Ústředí starostenských sborů na Moravě
a ve Slezsku, sl. svaz okresních zastupitelstev a al
korporace úřadnictva, které všechny vyslaly své
zástupce do našeho středu. V míře neposlední patř
dík náš sl. české žurnalistice, ktera všemi silami
podporovala práci našeho sjezdu a jíž musím zde
vysloviti naše nejupřímnější uznání. Konečně vzdá-
vám díky všem městům a obcím, jež náš dnešní
sjezd obeslaly a tak ke společné práci se přihlásily
slálému a výkonnému výboru sjezdovému, předsedům
místopředsedům a všem funkcionářům sekcí, jakož
všem referentům sjezdovým, kteří práce své s láskou
a horlivostí se ujali a jimž všem patří naše neob-
mezené uznání.
V naději, že sjezd náš ponese i v budoucnosti
hojné ovoce zájmům všech českých měst —a
s přáním, aby podařilo se nám pomocí Svazu če-
ských měst všecka města česká sloučiti v jeden ne-
rozborný, pevný šik na prospěch českých měst a na
obranu práv národa a vlasti naší, prohlašuji II
sjezd českých měst za ukončený ! (Hlučná pochvala.
doktor
Groš
Praha
Morava
Slezsko
okresní zastupitelstvo
21
article
Účastníci II. sjezdu českých měst na výslavě jubilejní
V neděli o 3. hod. odpol. shromáždili se pp.
účastníci II. sjezdu českých měst v ústřední slni
průmyslového paláce na výstavišti, kdež uvítáni byli
p. předsedou výk. výboru výstavního cís. radou
Leonem Bondym, náměstkem J. Jirouskem a kom.
radou Vaníčkem. Pan president Bondy poukázal po
vřelých uvítacích slovech na to, že výstavní komité
jest velikými díky zavázán Praze a všem městům
jež jubilejní výstavu obeslala. Zároveň vyslovil po-
těšení nad tím, že podařilo se národu našemu vy-
moci si uznání naprosté rovnocennosti naší činnosti
s prací našich krajanů druhé národnosti, kteří vý-
stavu obeslali a že v klidné soutěži, která byla
vlastním cílem jobilejní výstavy, dokázali jsme ve-
liký pokrok českých řemesel, průmyslu a obchodu.
Leone Bondy
J Jirousek
Vaníček
Bond
Praha
22
article
Pan president výkonného výboru vyslovil díky pořa-
datelstvu sjezdu, že do programu svého vložilo též
prohlídku jubilejního díla výstavního a přál všem
účastníkům, mezi nimiž nalézá se tolik spolupra-
novníků výstavních, aby nejen ze sjezdu a z pobylu
vkrál. hlav. městě Praze, ale i z jubilejní výstavy
odnesli si do svých domovů nejkrasnější a trvale
upomínky. (Pochvala.)
Na slova ta odpověděl předseda stálého výbor
sjezdu českých měst, náměstek starostův p. dr.
A. Štych:
Jménem stálého výboru II. sjezdu českých měst
dovoluji si vám za vaše upřímná a srdečná slova
uvítání co nejsrdečnějí poděkovali.
Česká města, uznávajíce plnou měrou důležitos
letošní výstavy jubilejní, účastnila se vynikajícím
způsobem práce výstavní a pavilon měst zajisté
naplní uspokojením každého opravdového přítel
naší městské samosprávy, podávaje jak historické
památky z dob zašlé slávy našich měst, tak i obra
moderních zařízení a rozvoje našich obcí.
Delegáti našich měst, shromáždění z celého krá-
lovství ku pracovnímu sjezdu, rádi použili této pří
ležitosti, aby prohlédli si velkolepou vaší výstavu
jež je jasným a skvělým svědectvím o pokroku ob-
chodní a živnostenské komory naší, o mohutném
rozvoji průmyslu a živností v obvodu jejím; do-
volte mi, abych jménem jich vyslovil slavnému
výkonnému výboru výstavnímu nejvřelejší díky
plné uznání za záslužnou a obělavou jeho práci
Dalšímu úspěchu jubilejní výstavy platí naše upřímn
»Na zdar!«, Potom byli účastníci sjezdu fotogra-
fováni a rozešli se pak k volné prohlídce výstavy
doktor
A Štych
Praha
Český město
23
article
Sjezd českoslovanské strany
agrární,
(Den drubý a tře tí.)
Neděle 27. t. m. byla druhým sjezdovým dnem
českoslovanské strany agrární. Dopoledne konala se
na Žofíně valná bromada Sdružení českých země
dělců a souvisle s ní sjezd. Obě schůze splynuly v
shromáždění jediné.
Návštěva byla tak veliká, že velký sál žofinský
a jeho galerie pojaly pouze polovinu účastníků; pr
polovinu druhou uspořádány byly na rychlo schůz
v dolních místnostech a v zahradě.
Na tribuně zaujali místo poslanci a členové vý
konného výboru strany agrární a Sdružení českých
zemědělců, mezi nimi ministr Prášek, pak zástupcov
města Prahy starosta dr. Groš, náměstek dr. Štyc
a měst. radní Císler, dr. Šupich a inž. Kukla, pře-
seda Národní rady české posl. dr. Čelakovský
mnoho jiných.
Prášek
doktor
Groš
Štyc
Císler
Šupich
Ing
Kukla
Čelakovský
Žofín
Praha
sdružený český země
sdružený český zemědělec
24
article
Promluvené řeči měly ráz většinou povšechně
politický a národní a obsahovaly řadu významných
projevů pro svorný postup ve věcech národních. St
rosta dr. Groš vzdal uznání celonárodnímu významu
českého rolnictva a jeho vynikajícímu postavení v
společném postupu všech vrstav lidových, předsed
výkonného výboru agrárního, přísedící zem, výbor
J. Žďárský prohlásil, že beze sněmu zemského ne
bude říšské rady a rovněž zdůraznil nutnost společ-
ného postupu v době pro národ nebezpečné a proti
společnému nepříteli, a v podstatě podobně vyslovi
se předseda říšského poslaneckého klubu agrárního
Fr. Udržal.
Předseda Národní rady české posl. dvorní rad
dr. Čelakovský políbil posl. Udržala po jeho řeči
které vzdal nejvyšší uznání, v řeči své pak rovně
prokázal nutnost společné práce ve všech společn ých
záležitostech národních.
Předsedající posl. a přísedící z. v. Žďárský za
končil sjezd uznáním práce žurnalistů a poděková
ním starostovi dru. Grošovi, prof. Čelakovskému
Udržaloví a vůbec všem řečníkům.
Všechny řeči, tři a půl hodiny trvavší, přijaty
odměněny byly bouřlivým potleskem.
Průběh sjezdu zaznamenati sluší podrobně.
doktor
Groš
J Žďárský
Udržal
Čelakovský
profesor
Udržalový
Francie
národní rada
25
article
Přesně o 10. hodině dopolední zahájil předsed
»Sdružení českých zemědělců« posl. Stan. Kub
valnou hromadu Sdružení českých zemědělců. Uvilal
srdečně ahromážděné, jimž poděkoval za obrovsk
účastenství a představil pak hosty a zástupce korpo-
rací, na sjezd přišedší, jmenovitě starostu král. hlav
města Prahy dra. K. Groše (Na zdar!. Bouřlivý.
dlouho trvající potlesk) a jmenované již členy měst
ské rady pražské. Dále se dostavili: za ústřední sbo
zemědělské rady a za Ústřední jednotu hospodářských
společenstev posl. Jan Dvořák, za český odbor země-
dělské rady místopředseda J. Pleva a posl. dr. Vlš-
kovský, za Ústřední hospodářskou společnost slez-
skou v Opavě p. Kotrč, starosta v Jaktaři.
Za Ústřední hosp. společnost v král, českém
Jahn a J. A. Prokůpek.
Z Moravy přišli poslanci Sablík, Staněk, Okle-
štěk, Dosoudil, Bureš, Pilát a Vaca, za výkonný vý-
bor moravské strany agrární Sonntag a Tymích
dvaceticlenná deputace rolnictva, za uherské Slo-
váky deputace s p. Braneckým v čele. (Všeobecný
potlesk.)
Předseda posl. Kubr uvílal znovu všecky, do-
dav, že národ český má v Maďarech a v Němcíe
nepřítele, proti kterému musí bojovat. Proto všichn
Čechové musí býti upřímnými obránci své vlasti
(Výborně !)
Pak povstal starosta měst pražských posl. dr.
Groš a promluvil takto: Jménem rady král. města
Prahy dovolují si vás, tisíce vlasteneckého selského
lidu českého, nejvřeleji pozdraviti a uvítati. (Vý-
borně!) Zástupy českého lidu selského dostavily s
do Prahy, by manifestovaly svoji sílu, se kterou
střeží svých práv, háji svých oprávněných zájmů,
ale také s ostatními zástupci národa se zasazují
uskutečnění nezadatelných práv našeho království
(Výhorně! Bouřlivý potlesk.) i našeho jazyka.
K Groš
Dvořák
J Pleva
doktor
Vlš
Kotrč
Jahn
Prokůpek
Sablík
Staněk
Oklo
Dosoudil
Bureš
Pilát
Vaca
Sonntag
Tyme
Kubr
Maďar
Čecho
Groš
Výhorno
Kuba
Praha
Opava
Jaktař
Morava
sdružený český zemědělec
můj království
26
article
Právě v posledních dnech zástupci vaší strany
hájili svorně s ostatními poslanci národa českého n
snémě českém společnou věc českou proti společnému
nepříteli; té chvíle zapomenuty byly různosti mez
stranami českými, a všicuni postupovali svorně prot
nepřátelskému útoku.
Mluvčí vaší strany v zahajovací schůzi českých
měst prohlásil za nadšeného potlesku, že v srdcíc
selského lidu českého právě tak jako v duši všec
ostatních hárá láska k vlasti a přesvědčení, že spo-
lečným postupem všech bude našemu národu umož-
něno, by odrazil společný útok společného ne
přítele.
V této pohnuté chvíli a po této úvaze, kter
dokazuje, že každý pociťuje vážnost doby a její ne-
bezpečí a že jsme ochotní působiti k tomu, by o
loženy byly všechny rozmíšky strannické a osobn
na prospěch svorného a jednotného postupu v bo
za práva národa, po krásných slovech vašeho po
slance St. Kubra, je všem nám vůdčí právě m
šlenka, že všichní povznašíme svoje srdce, naplněná
láskou k vlasti.
Všichni z hloubi srdce jsme přesvědčeni, že lid
náš selský nejvíce souvisí s naším národem; li
selský to byl, který v dobách nejtěžších zachoval
věrnost k rodnému jazyku. Lid selský první nadšeně
se chopil myšlenky, hlásající znovuzískání práv
během doby našemu národu upřených.
Kubr
27
article
Letos slavíme dovršené šedesatiletí zrušení sel
ské roboty. Pohlédneme-li nyní na těchto 60 let, vi
díme, že náš venkovský lid krásně užil tohoto času
k dobru národnímu. Vzrosti kulturně, zdokonalils
hospodářsky, vyspěl politicky. Oslavujíce dnes tot
svoje jubileum, buďte ujištěni, že královská Praha
vás vítá s nadšením a že tyto krásné dny zůstanou
všem nám milou vzpomínkou. Úspěchu vašeho sjezdu
provolávám srdečné » Na zdar !« (Bouřlivé »Na zdarl
Frenetický, dlouhotrvající potlesk.)
Předseda posl. St. Kubr poděkoval za všeobec
ného potlesku nejsrdečněji starostovi poslanci dru
Grošovi. Pak pravil, že dnes zahajuje již po třináct
valnou hromadu »Sdružení českých zemědělců«. Dii
práci organisační, překonal sjezd dnešní vše očeká-
vání pořadatelstva.
Nyní slojíme tváří v tvář sveřepému společnému
nepříteli; proto ustoupily všecky strannické zájmy
Dnes vidíme všichni jedinou jen po
vinnost: společnou obranu proti spo
lečnému nepříteli a společný zápa
pro práva národa, jejž podnikneme jako synové
jedné matky
Jdeme do temns, provázeni myžlenko
svornosti, jdeme do boje za česká práva, a tu
český sedlák nesmí chybět nikdy.
S tím zahájil posl. Kubr valnou hromadu
»Sdruženíe.
Jednate! Sdružení p. J. R. Cepek, statkář v Sata-
licích, podal pak zprávu jednatelskou. Roze
bral v ní význam jubilea zrušení roboty pro rolnictv
a význam obojích voleb parlamentních, jakož i do
plňovacích voleb do pojišťovací banky »Slavie« pro
stranu agrární. Zpráva jeho byla za potlesku schvá-
lena bez debaty a jednomyslně.
Následovala zpráva pokladní, kterou před-
nesl pokladník »Sdružení« p. J. Syrový, statkái
v Horkách n. Jiz.
Příjem činil 33.638 K, výdaje 40.080 K, ztráta
tedy 6441 K
Kubr
Groš
Jednate
Cepek
J Syrová
Praha
St
Sata
Horka
Jizera
sdružený český zemědělec
sdružený p . J
pojišťovací banka
Slavia
28
article
Rovněž zpráva pokladní byla jednomyslně ben
Rovněž zpráva pokladní byla jednomyslně ben
debaty schválena.
Pak následovaly volby předsedy a výboru.
Po návrhu p. Zedníka, statkáře z Bošnice, zvolen
byl jednomyslně aklamací předsedou »Sdružení če-
ských zemědělců« opět p. Stan. Kubr, statkát
v Kněževsi, zemský poslanec a předseda českého od-
boru zemědělské rady. (Hlučný potlesk.)
Nově zvolený předseda posl. Kubr poděkoval
srdečně za volbu a prohlásil, že »Sdružení« věnuje
i dále všechny svoje síly.
Do výboru zvoleni byli pp.: Ant. Zázvor ka,
statkář ve Šlapanicích a říšský poslanec, Antonín
Švebla, statkář v Hostivaři a zemský poslanec
(místopředsedové), J. Markalous, statkář v Třebo-
mici a starosta okresu pardubického, Václ. Havel ka,
statkář v Potěhách, Jos. Syrový, statkáť v Horkách
n. Jiz. (pokladníci), J. R. Čepek, statkář v Sata-
licích (jednatel), Fr Dostal, rolník v Morašicích,
J. Prokůpek, býv. statkář na Král. Vinohradech
a J. Malkus, rolník a zem. poslanec v Pasekách.
Náhradníky zvoleni byli pp.: Rathouzak
z Nedvězí, Fr. Blažek z Kvánkovic, Jar. Hál ek.
red. ze Slaného, Boh. Šebek, statkář z Vel. Čičovie
a Lad. Jozek, řed. hosp. zimní školy v Českém
Brodě; revisory zvoleni byli pp.: V. Gerne r, statkát
v Řivně, Oldř. Pejšek, rolník ve Zlončicích a Bedř.
Stan
Kubr
Švebl
J Markalous
Václ
Havel
Syrová
Čepek
J Prokůpek
Král
J Malkus
Blažek
Kvánkovic
Šebek
V Gerne
Pejšek
Kněževes
Šlapanice
Hostivař
Třebo
Jos
Sata
Francie
Morašice
Vinohrady
Paseky
Nedvězí
Slaný
Vela
Český Brod
Zlončice
sdružený če
29
article
Marjánko, účetní na Mělníce
Pak skončil posl. Kubr valnou hromadu »Sdru-
žení« a předseda výkonného výboru agrárního, pří-
sedící zem. výboru J. Žďárský zahájil, hlučným po-
tleskem uvítán, ihned sjezd českoslovan ské
strany agrárnl.
Pozdraviv přálelsky všecky účastníky, uvítal
srdečně ministra Práška (Na zdar ! potlesk), starostu
dra. Groše (výborně! potlesk), jakož i ostatní hosty.
Potom poděkoval předseda posl. Žďárský srdečně
starostovi posl. dru. Grošovi za krásná slova
uvílání (Hlučný souhlas.) a promlouval v podstatě
takto: Náů sjezd koná se ve chvíli mohutného roze-
chvění celého národa. Český národ má většinu
v zemi, ale nežádá více nežli rovnoprávnost s ně-
meckou menšinou. Svých práv dobývá těžce, krok
za krokem, vysilujícím bojem o svou kuituru, jazyk
i hospodářské postavení. Největšími nepřáteli všeho
českébo jsou jak Němci, tak spojená s nimi byro-
kracie vídeňsků. Ta dnes šlape na práva na-
šeho jazyka. Proti tomuto bezpráví musíme se bránit
jestliže se ho dopouštějí také c. k. rakoušti soudeové.
smíme věřiti, že právo je v tomto státě právem
Smíme věřiti, že německý c. k. soudce bude spra-
vedliv ve vykonávání spravedlnosti vůbec, že i tu
nebude rozlišovati občana jiné národnosti, když naní
spravedliv a nedbá zákonů v oboru jazykovém
A tak-li si počínají němečií soudcové, pak snáze le
si vysvětliti protičeské řádění Němců v Karlových
Varech, v Kašperských Horách, v Liberci atd.
J Žďárský
Prášek
Groš
Němec
Mělník
Karlová Vary
kašperský hora
Liberec
Marjánka
30
article
Máme mlčet, když generál české národnosti musí
odejít z Liherce, protože tamní německá luza mu
vytloukla okna
Korunou všeho byla velkoněmecká »Wacht am
Rhein« na sněmě českém, od něhož všechen li
očekává plodnou práci. (Hlučné volání: Hanba jim
Vybázet jste je mělil)
Tento hlas — pokračoval posl. Žďárský —
ozývá se odevšad z království: že jsme je měli vy-
házet. Němci byli tak zpili slavomamem velko-
německým (Hlas: nebo pivem !), tak zkýčkáni jsou
svým násilnictvím, které se jim dosud dařilo, že
myslí, že si vynutí vše, co si umíní. Ale struna
trpělivosti naší je napjata do nejvyšší míry, lakže
v našich řadách vyskytly se hlasy: ven s nimi
(Výborně! Potlesk.)
Za nynějších poměrů těžko Ize věřiti, že sněm
dospěje ku pravidelné práci a tu pro nás nastavá
chvile, abychom pohlédli do své minulosti: V r. 1848
pronesl Palacký památná slova, že musiti bychom
si Rakousko zbudovat, kdyby ho nebylo, ale po 25
letech týž Palacký napsal v doslovu k »Radhostu«,
že neví, nemá- li se stydét, že věřil ve spravedlnost
Němců.
Žďárský
Němec
Hlas
Palacká
Rakousko
Wacht be Rhein
31
article
Tuto olázku jest nám dnes opakovali sobět
smíme dnes, pod tlakem událostí, věřiti ve spra-
vedinost Němců a vídeňské vlády? (Hlas: neí)
Zdá se, že opět těžká doba nastává národu na-
šemu. Nechci předcházeti událostem. Pan starosta
dr. Groš promluvil krásně o národním významu če-
ského rolnictva. My dnes máme pevnou a velikou
organisaci a směřujeme s ní tam, abychom znovu-
dobyli toho, co nešťastní předkové po katastrofě
bělohorské nedovedli nám zachovati. (Výborně !)
Do našeho snažení hozena byla všeněmecká
»Wacht am Rhein«. Tato píseň měla se dotknouti
také kruhů nejvyšších. (Tak jest !) Tyto kruhy měly
by se tedy vzchopiti, měly by vziti na zřetel náš
lid, který zachoval svou loyalitu, a uvědomiti si
rozdíl mezi námi a těmi, kleži, jsouce živlem útoč-
ným, vyslovili své heslo písní »Wacht am Rhein«,
V této chvíli je struna české trpělivosti napjala do
nejvyšší míry; není možno jinak, než aby české
strany se srazily, jak starosta města Prahy dr. Groš
řekl, za jedním cílem, na ochranu našeho jazyka
i ve směru státoprávním i národním
Němec
Hlas
doktor
Groš
Praha
Wacht be Rhein
32
article
Česká strana agrární je dnes největší stranou na
sněmě českém. Proto jí přísluší, by dala heslo. T
dáno bylo včera ve sboru našich důvěrníků a zní:
bez zemského sněmu žádná fíš ská
rada! (Výborně! Bouřlivý potlesk.)
Nejsme tak lehkomyslni, bychom mluvili na
plano. Pamatujeme na slova, jež pověděna byla
z vedoucích kruhů národní strany svobodomyslné:
že krok do oposice je skokem do tmy. Víme též;
kdyby naše česká delegace na říšské radě byla do-
nucena k nejlěžší oposici, že nesmíme čekat nie
dobrého od vídeňské vlády. My vůbec nevyhrožu-
jeme, ale chceme míti tolik statečnosti, že budem
neochvějně postupovati ke svým národním cílům.
K tomu je třeba svornosti. A smíme za-
jisté věřiti, že pod tlakem událostí veřejných, po
tom, co se stalo v Lublani i jinde, spojíme své síly.
jsouce ochotni vykoupiti blaho národa obětí jakoukoli.
Lublaň
33
article
Opět vzpomínám slov starosty dra. Groše a od-
povídám na ně: náš lid vždy lnul ku Praze, své
matičce, v dobách slávy i utrpení. Stavovský boj
musí býti odstaven, když zavzní povel
národní proti takovému nepříteli, jak
jsou Němci, mající po boku veškero
německou byrokracii vídeňskou.
Proto budiž vzato na vědomi, co jsem řekl.
Sdělte našemu lidu: ačkoli trpělivost naše vystaven
byla zkoušce nejtěžší, nemohli jsme provésti čin.
kterým by byla dotčena důstojnost národa a sněmu
českého, i nechali jsme toho hloučku lidí, kteří zpí-
vali »Wacht am Rheine
Podávajíce si ruku ke svornému postupu, pů-
jdeme odhodlaně vstříc příštím časům, nedostane-li
se českému národu zadostučinění a bude-li naše de-
legace dohnána k nejhoršímu. Neprohřešivše se proti
svým povinnostem máme právo očekávati, že občan-
stvo naše uzná správným naše přičinění pro národn
a jazyková práva národa.
A budeme-li státi v jednom šiku, pak bohdá
i proti vůli vídeňských vlád a Němců dospějeme ko-
nečně ke hlavním cílům našich národních práv
tužeb. (Výborně ! Bouřlivý potlesk.
Groš
Němec
Praha
34
article
Pak zahájil předseda posl. Zďárský vlastní jed-
nání sjezdově.
Zástupce uherských Slováků p. Bránecký, hluč-
ným potleskem uvítán, pozdravil sjezd jménem slo-
venských zemědělcův uherských. V řeči s vervou
promluvené vylíčil národní i hospodářský útisk uher-
ských Slováků, projevil veliké uznání vyspělosti rol-
nictva českého a žádal pak tklivě o jeho podporu.
(Hlučný potlesk.)
Předseda posl. Žďárský slíbil ji způsobem, který
se nezastaví u zemských hranic. Pak odsoudil velice
ostře protislovanské násilnosti Maďarů. (Výborně!
Posl. Fr. Staněk ze Želetavy tlumočil sjezdu po-
zdrav agrárníků moravských. Prohlásil pak další
práci pro zřízení české university v Brně. (Hlučný
potlesk.)
Za agrární dorost moravský promluvila slečne
Zalloukalova. Odsoudila klerikalní útoky proti pokro-
kovosti na Moravé a vyslovila se pro emancipac
selské ženy v ten smysl, aby vymaněna byla z pod-
Slovák
Bránecký
Maďar
Posl
František
Staněk
Želetava
český univerzita v Brno