ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 8514a640-7734-11dc-8933-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 34 celkem · entity: person 116, place 59, org 14, work 3
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
29. září 1908. Číslo 268.
4 article
odraziti dle poměru hodnoty jmění movitého i nemo vitého. 4. Od dávky buďlež osvobozeny a) nápady do 2000 K, pokud případají příbuz- ným v linii přímé manželské i nemanželské a ponů stalému manželu, pokud svazek manželství v čas smrti trval, pokud osoby tyto osvobozeny jsou o státní osobní daně z příjmu, dle zák. z 25. října 1896 čís. 220 ř. z.; b) nápady ve prospěch účelů dobročinných všeužitečných ; c) pozůstalosti, z nichž k účelu, k němuž dávka bude vyhražena, posledním pořízením vyhražen by by obnos stejný neb vyšší, než kolik by vypadlc jinak na dávce. 3. Výše dávky budiž odstupňována progresivně dle výše jmění se zvláštním tarifem pro linii přímou manželskou a nemanželskou a manžely nerozvedené a nerozloučené do maxíma 1 proc. a pro nabyvately ostatní do maxima sazeb 2 proc. Při zařadění do jednotlivých stupnic hodnotových budiž rozhodna výše nápadu individnálního. Hodnola podílů dědi- ekých a legátů ve prospěch účelů, k jichž úhradě dávka jest určena, nechať věítá se do dávky, kterou dlužno zapravili. Rovněž budiž do dávky započtena pokud by byla vyměřena dávka z přírůstku ceny u nemovitosti. Při výpočlu budiž zachována zásada. že nabývateli nesmí v žádném případě po odrážee dávky zbýti méně, než kolik zbude z maxima hod- noty stupně nejblíže předcházejícího po odrážce dávky z tohoto maxima vypadajícíbo.
5 article
6. Ukládání a vybírání dávky nechať děje se orgány státními k ukládání a vybírání poplatků stát- ních z převodů majelkových na případ smrti stano- venými a to pokud předpisy o komunální dávce obecní jinak nebude stanoveno, dle zásad pro státní poplatky z převodů majetkových pro případ smrt platných. 7. Rozhodování o stížnostech, k nimž legitimo- vána budiž nejen strana poplatná, nýbrž i obec nechať přísluší výboru zemskému. II. Za účelem, aby vyvarováno bylo nestejno měrnému zdanění jmění osob fysických a korporací budiž zavedena zvláštní dávka v podobě 25 proe přírážky ke státnímu poplatku ekvivalentnímu, jež vybírala by se v týchž termínech, jako tento státní poplatek. Od dávky bylo by samozřejmě osvobodit městské obce, k vybírání dávky z pozůstalostí opráv III. Za účelem, aby získán byl podrobný materiáí statistický, budiž požádán stálý výbor sjezdový, aby opatřil si data o případech úmrtních a výši převe- dených jmění v posledních 3 létech od jednotlivých obcí a spolu jich dobrozdání, zda vzhledem k jich poměrům zavedení dávky v podobě navržené by se doporučovalo. Jako minoritní přání budiž k úvaze přikázán stálému výboru návrh p. dra. Hlaváče, aby výnos z dávky této připadl té obci, k níž zůstavite příslušei.
6 article
Po referátu »Obecní podniky« p. prof. dra. Ho ráčka schválena tato resoluce: »1. Jest žádoucno, aby větší obce samy zaklá- daly a ve vlastní správě provozovaly takové pod- niky, při klerých dle technické povahy věci podni- kání neosobní vůbec není vyloučeno a při kterých risiko podnikatelské jest obmezeno. Jest tak žádoucno jednak z důvodů hospodářsko- politických všude tam, kde nepoměrný soukromý zisk podnikatelský místním zájmům veřejným jest na úkor, anebo kde potřeby místního konsumenstva podníkáním soukromým méně dokonale by byly uko- jeny. Tak zejména při místních prostředcích doprav. ních, místních ústavech úvěrních a pojišťovacích, tržnicích, jatkách, ústavech pohřebních a j. Jest tak žádoucno jednak i z důvodů finančně-poli tických všude tam, kde obec jakožto taková jesl hlavní konsumentkou dotyčných výrobků, aneb kde podniky takové jsou s to svým výnosem značně přispěti k rozmnožení příjmů obecních. Tak na př. vodárny, plynárny, elektrárny, uhelné doly, kamenne lomy, cementárny, tiskárny aj 2. Jest žádoucno, aby podniky obecní požívaly všech výhod daňových, jakých požívají podniky statní a aby zákonodárství, jímž zřizování takových pod- níků ohecních jest upravováno, vývoj jejich pod porovalo,« něné.
profesor doktor
7 article
O dani ze staveniší a z přírosiků ceny neza- stavěných městských nemovitostí. Finančni sekce schválila resoluci; »Druhý sjezd českých měst v Praze pokládá pro doplnění nynější komunální soustavy daňové za vhodný objekt nových komunálních daní stoupající rentu nezastavěných městských pozemků, pročež vy slovuje se pro za vedení: 1. Komunální daně z přírostků ceny těchto po zemků, která by se vybírala vždy pří změně vlast- nictví k nim a jsou-li ve vlastnictví právnických osob, ve formě ekvivalentu. 2. Komunální daně ze stavenišť (t. j. pozemků k zastavení způsobilých), která by se vyměřovala každoročně dle obecné ceny jejich. Provedení nechť stane se zemským zákono dárstvím. Stálý výbor se žádá, aby polřebné krokylpři pravil, by k zavedení těchto dávek v městech, jež se o tom usnesou, přikročeno býti mohlo Pan dr. J. Podlipný referoval o usneseních sekc právni, jejíž resoluce valným shromážděním delegátů rovněž bez debaty schváleny. I. Změna novely zákona z r. 1896 o pří- slušnosti domovské. (Referent pan ředítel dr. F. Fuk s a.) Sjezd českých měst usnáší se, aby za účelem náležitého provádění zákona o právu domovském byla učiněna tato opatření 1. Obec pobytu a pokud se týče c. k. popisn úřady policejní buďlež povinny ohlašovati domovské obci každou změnu v pobytu jejich příslušní ků.
doktor J Podlipná Praha
8 article
2. Farní úřady a správy matrik buďtež povinny při zapisování narození, oddavek i úmrtí požadovat list domovský a příslušnost jednotlivých osob v ka- ždém případě v matrikách zaznamenati. Každý zápis v matriky rodné či křestní, úmstní a oddací budit ihned oznamován domovské obci lěch osob, jichž se týče; k návrhu pana dra. Sebora byl schválen tento dodatek Veřejné úřady, duchovní správy a správy matrik jsou povinny k žádosti obce veškeré doklady ex oílc a bezplatně vyhotovovati. 3. Korespondence obecních úřadů s úřady far- ními a správami matrik budiž, pokud jde o záleži- tosti práva domovského, od poštovného osvobozena 4. Budiž zavedeno nejen povinné přihlašování k pobytu, ale i odhlašování k odchodu. V důsledku toho nebudiž přihlaška strany dříve přijata, doku odhlášení z bývalé obce pobytu, na listu konskrib ním neb domovském nebylo vyznačeno. 5. Popisním úřadům policejním budiž uloženo aby v záležitostech práva domovského spolupůsobily Při vydávání zpráv a stvrzení k žádostem za udě lení práva domovského buďlež jedině rozhodujícími přihlášky a odhlášky v záznamech ohlašovacích nikoliv prostě listy konskribní od strany vyža dované.
9 article
6. V pražském policejním rayonu budiž zřízen jednotný ústřední ústav přihlašovací, pro nějž bud ustanoven dostatečný počet řadných sil úřadnických (Měsl. radní p. dr. Lokay z Karlina projevil přání, aby při této úpravě pokud možno se hledělo ku potřehám obyvatelstva a bylo se uvarováno zby- tečných jeho vexací; přání to budiž pojato do mo- tivů petice, která se ve věci té podá. Pan referent dr. Fuksa podal vysvětlení, že dle jeho informaci chystá se již u pražského c. k. policejního ředitelství zřízení centrálního úřadu přiblašovacího dle vzoru vídeňského; ku podávání přihlášek mají se zříditi pro pohodlí obecenstva schránky na způsob schránek poštovních.) 7. Zúčastněné domovské obci budiž oznamováno každé jmenování resp. ustanovení, přeložení, do pense dání osob, jež dle § 10. novely o právu do movském nastoupením úřadu domovského práva na bývají Lhůta 6 měsíců, v níž rozhodnouti jest obci po- bytu o domáhaném nároku na přijetí do svazku domovského, budiž prodloužena, po případé přimě- řeně upravena.
Lokay Karlin doktor Fuksa
10 article
Na to schváleny s nepatrnými změnami dodatky obsažené v minoritním votu ředitele dra. Uhlít z Fisku. 9. Obcím pobytu, politickým úřadům, magi- strátům a obcím se samostatným statutem budiž zákonem uloženo, by podmínky vydržení domovského práva vyšetřovaly z povinnosti úřadní. 10. Budiž do zákona domovského pojato usta- novení, že účinky vydržení domovského práva na- stávají dnem, kdy po dokonaném desítiletém pobytu byla u obce pobytu podána žádost za udělení práva domovského. Mimo to buď stálý výbor zmocněn, aby přijatou resoluci doplnil, uzná-li to za vhodné, následujícími návrhy tajemníka dra. Jandače z Rakovníka: 1. aby nezletilé děti manželské při vydržen práva domovského následovaly matku ovdovělou; 2. aby nerozvedená žena, žijící odloučeně o muže nemohla samostatně vydržeti právo domovské 3. aby se přesně ustanovilo, jak se počítá deseti- letá doba, zda bezprostředně ode dne podané žádosti zpět či jinak; 4. aby se praecisoval pojem veřejné dobro- činnosti. Konečně odkázán stálému výboru i návrh dra Jandače, aby uvažoval, zda by se vůbec olázka chudinská od otázky práva domovského neměla od loučiti a obě samostatně řešiti.
Jandač Rakovník
11 article
II. O reformě stavebního řádu (Referent p. řed. dr. J. Uhlík.) 1. Budiž vydán zvláštní stavební řád pro města a místa průmyslová, pro něž neplatí stavební řád pražský; tento stavební řád pro města mějž plat nost též pro obce venkovské a městem bezprostředně souvisící. Města, pro která stavební řád platí, buďtež vý- slovně uvedena v přiloze zákona; zemský výbor král českého budiž však zároveň zmocněn, aby k návrhu příslušného okresního výboru neb zúčastněné obce prohlásil, že stavební řád městský platí pro obee. jež není v seznamu uvedena. 2. Ve příčině plánu upravovacího Gjenž nastoup na místo plánu polohy) buďtež provedeny tyto změny a) Budiž přísně dbáno toho, aby do plánu upra- vovacího byla pojata pouze regulace, která se v nej- bližší době, na př. v době 10 roků, dá provésti. b) Při sdělání plánu upravovacího budiž doko- nale vybověno požadavkům estetickým, zejména za- chování stavebních památek a slarobytého rázu města neb jednotlivých částí jeho, jakož i zachování pří- rodních krás. e) Minimální šíře ulic, dosud předepsaná, budiž zvětšena. d) K plánu upravovacímu buďlež připojeny vy- světlivky, jež nechť jsou podstatnou částí jeho. e) Plán upravovací budiž veřejný a budiž každému dovoleno z něho opisy a snímky činiti. 3. Obci budiž dáno právo, by vhodným způsobem regulovala ruch stavební, zejména na př. tím, že může zamítnouti parcelaci vzdálenějších pozemků, nejsou-li pozemky středu města bližší úplně zasta- věny a lím, že může při parcelaci uložiti podmínku postupného zastavění stavenišť, na př. především sta- venišť nárožních.
doktor J Uhlík
12 article
4. V příčině postupu pozemků do ulic budiž předepsáno: a) Povinnost parcelantova postoupiti bezplatně obci uliční pozemky budiž jak co do případů, v nichž má nastati, na př. co do případu zastavění celého bloku závodem továrním a pod., tak co do výměry pozemků, rozšířena, se strany druhé budiž však spra vedlivěji než dosud upravena. b) Budiž zamezeno obcházení povinnosti k bez platnému postupu uličních pozemků (postupným za stavováním jednotlivých staveníšť bez parcelace). c) Budiž vydán předpis, že majitelé pozemků jsou ještě v jiných případech, než který jest v § 22. posl. odst. stav. ř. uveden, povinni poskytnouti obci na hradu útrat jí zakoupením uličních pozemků vzešlých (na př. vykoupí-li obec celou ulici za účelem ote- vření atd.) 5. Budiž vhodným předpisem zcelování pozemků. jichž nelze samostatně zastavěti, na staveniště umož něno.
13 article
6. Budiž předepsáno, že jest třeba povolení k sbourání a odstranění budov neb jich částí, k jicht zřízení jest třeba povolení stavebního 7. Buďtež vydány vhodné předpisy o zachování starobylého rázu měst a o ochraně historických uměleckých památek, jakož i o zachování přírod ních krás. 8. Co do nařízení stavby se týkajících se na vrhuje: a) Aby bylo přesně stanoveno, jaká nejmenš plocha staveniště musí zůstati nezastavěna; b) aby byly zostřeny podminky, za kterých lze zřizovati byty podzemní; c) aby vydány byly předpisy, za jakých podmí nek mohou býti zřízeny byty o jedné místnosti jakou nejmenší výměru musí míti každa místnos obytná a kuchyně d) aby obec, jež provedla neb provede sousta nou kanalisaci, mohla též majitele starých domo přinutiti, by domy své připojili k uličním stokám; e) aby obec mohla nalébati na odstranění znač ných závad zdravotních a stavebních, zejména na vyklizení nezdravých bytů, a to i v tom případě že byly dřive a povolením stavebního úřadu zřl 9. Stavební úlevy buďtež toliko za podmínek velmi přísných povoloväny.
14 article
10. Řízení o povolení ke stavbě budiž zjedno dušeno tím, že se zruší zvláštní řízení o určení čáry stavební, kde tato jest již plánem upravovacím na jisto postavena, avšak se strany druhé budiž řízení o prohlášení pozemků za místa stavební zostřeno. 11. Buďtež vydány přesné předpisy o řízení ve věcech stavebních a tím učiněn počátek pro úpravu administrativního tízení před úřady samo- správnými vůbec. 12. Výkonná moc stavebních úřadů budiž přesně upravena a rozšířena. 13. Buďtež vydány přesné a samosprávy dů stojné předpisy o příslušnosti úřadů stavebních. zejména budiž odstraněn předpis 3 136. stav. řádu jenž v praxi beztoho nemá významu a budiž řízení ve všech případech stavebních, zejména léž v přípa dech vyvlastnění, svěřeno úřadům samosprávným. 14. Publicita veřejnoprávných závazků a záva na budovách neb pozemcích stavebního řádu váz- noucích budiž vhodným způsobem zabezpečena. Dále schválen tento projev o reformě sta- vebního řádu »1. Sjezd českých měst vyslovuje své politování nad tím, že návrh nového stavebního řádu pro král. hlavní město Prahu, Plzeň a Čes. Budějovice neby dosud projednán a schválen, ač veřejné poměry jeho nutně vyžadují, a žádá sněm král. českého, aby tento již od r. 1895 projednávaný návrh ještě v tomto zase- dání projednal a schválil. 2. Sjezd českých měst upozorňuje zemský výbo království českého na to, že též stavební řád z roku 1889, jenž by na dále platil toliko pro obce venkov- ské, ma nutně zapotřebí úpravy.
Praha Čes . Budějovice
15 article
8. Sjezd českých měst doporučuje vřele městům, by zřídila, pokud jich finanční síly stačí a vyžaduje toho stavební ruch, vlastními odbornými silami dosta tečně vypravené úřady stavební.« Pan ředitel dr. Josef Uhlíř učinil návrh, který byl právní sekcí schválen: »Zemský výbor království českého budiž požádán, aby prve, než předloží sněmu království českého osnovy zákonů, spadajících do oboru obecní a okresní samosprávy, vyžádal si o osnovách téchto posudek stálého sjezdu českých měst a by do porud jeho o osnovách těchto vysílal dle potřeby své zástupce.« Pan JUC. Fr. Janík, tajemník z Moravy, učinil návrh, který byl právní sekcí schválen: »Práce sjezdové buďtež sděleny Ústředím starostenských sborů na Moravé a ve Slezsku a budiž učiněno do rozumění, pokud možno o společném postupu a ze- jmena o společných cílech těchto prací tak, aby po- žadavky, týkající se hospodářského povznesení na- šich měst, stanoveny byly pokud možno jednotně. Naopak pak budiž na Moravě i ve Sluzsku týma způsobem postupováno: K odstavci »Raforma správního řízení, úprav policejního práva trestního a exekutivy samospráv- ných korporací« (referent mag. rada F. Boháček. schválena tato resolucet 1. Sjezd českých měst pokládá reformu správ- ního řízení za věc naléhavou a prospěšnou a má z to, že účinné nápravy jest možno dosící tím, že od- loučeno bude správní soudnictví od správy v II. IIl. stotici správních úřadů státních. zeny.
doktor Uhlíř JUC František Janík F Boháček Morava Slezsko
16 article
2. Sjezd uznává v zájmu rychlého vyřizování agendy politické a v zájmu obyvatelstva za nutné aby politické úřady I. stolice zřízeny byly ve všecl místech, v nichž mají sídla okresní zastupitelstva. 3. Upravu trestního práva a řízení policejníh považuje sjezd za naléhavou a očekává, že při brzkém předložení nové osnovy trestního zákona bude zároveň předložena osnova policejního zákona a řádu trestního, srovnávajícího se s požadavky vědy a potřebami nové doby. 4. Sjezd žádá co nejrozhodněji, aby úřady samo- správné opatřeny byly vlastní mocí výkonnou. O usneseních sekce sociální referoval pan vrehní ředitel F. Hubáček. Pan m. r. Schrötter podal zprávu o usnese- ních školské sekce. K resolucím již uveřejněným připojujeme ještě následující Sjezd českých měst, uznávaje důležitost českého školství ve Vídni, doporučuje českým obcím, abu spolku pro vydržování českých škol ve Vídní » Ko- menský« věnovaly svoji podporu. Sjezd českých měst, uznávaje velikou důle žitost zřízení školy měšťanské ve Slezsku, žádá české obce aby k vybudování měšťanské školy v Jaktaři podpo rou svojí přispěli. Dívka, postavena jsouc na roveň hochu, nech smí navštěvovati společně s ním ústavy, poskytujíc všeobecné vzdělání a za tím účelem nechť státn správa vyučovací připustí zásadně veřejnou koedu- kaci na všech středních školách a jim na roveň po stavených ústavech a tím ovšem i na školách vy sokých. Zodbornění a zdokonalení školství pokra- čovacího.
F Hubáček Schrötter Vídeň ko Slezsko Jaktař spolek pro vydržování český škola
17 article
(Reterent dvornlrada prol. dr. Jaromí Čelakovský.) Sjezd českých měst v království českém uzná vaje velkou důležitost školství pokračovacího a jeho zodbornění v ohledu kultarním a sociálním, usnáší se na projevu: 1. že považuje konečné vydání zákona pro krá lovství české o pokračovacích školách průmyslových a obchodních, v kterém by řádně byly upraveny otázky povinného zřizování a vydržování těchto škol jakož i dozoru k nim, za nanejvýše nutné a ne odkladné; 2. že žádá, aby při sdělání a provádění tohot zákona usnadnilo se zodbornění těchto škol, zejména tím způsobem, aby byla dána možnost ku prakti ckému výcviku v dilnách, jaž by ve větších městech v samostatných budovách byly umístěny 3. že naléhavě požaduje, aby náklad na po všechné školy pokračovací byl odděleně upraven o nákladu na odborné školy pokračovací a aby nákla zejmena na tyto odborné školy větším dílem byi převzat státem a zemí tak, aby obce a živnostnictv od zvláštního nákladu osobního a i od věcného co možná byly ušelřeny a 4. že přeje si, aby dozor nad těmito školami
doktor Čelakovský
18 article
vykonávali zvláštní odborní orgánové, jako zejmena zemská živnostenská rada pro školy pokračovací pak-li by přece měli k dozoru tomu býti povoláni posavadní orgánové školní, jakými jsou zemské okresní rady školní, pak žádá co nejurčitěji, aby při rozhodování o věcech školství pokračovacího byly rady ty doplněny odbornými znalci, jež by netoliko vláda, nýbrž i zemský výbor, obchodní komorya město Praha vysilaly, při čemž by přišla k platnosti jedině správná zásada, aby české rady školní k če- ským školám pokračovacím a německé k německým dohlížely. 5. že shledává jako samozřejmé, že pro učně budou školy pokračovací zřizovány dle jich národ nosti; 6. přeje si, aby na školách těch byli ustanovo- váni učitelé odborně vzdělaní a dle možnosti samo- statně ustanovovaní, za kterýmžto účelem by zejmena vzdělání učitelstva pokračovacích škol na zvláštních celoročních kursech se důkladněji mělo díti; 7. konečně očekává, že nový zákon o školách pokračovacích bude se týkati též živnostenského do- rostu divčího.
Praha
19 article
Po sdělení, že do schůze zavítal zástupce staro- stenských sborů ze Slazska, přečeti p. mag rada D. Borůvka blahopřejné aomluvné přípisy (od Ústřední banky českých spořitelen, městské rady v Mírovicích a v Jílovém, prot. Ursiny, Ústřední Matice školská děkuje za veškerou přízeň českých měst touží po velkém výtěžku svatováclavského daru. Omluvil se nejvyšší zemský maršálek princ F. Lob- kovic. Schvaluje se, aby při III. sjezdu byla zřízena také sekce zdravolně technická. Stálému výboru odkázáno stanovení místa i doby třetího ajezdu. Místopředseda stálého výboru starosta p. Sládel z Kolína děkoval jménem sjezdu starostovi p. dru. Grošovi, oběma náměstkům pp. dru. Štychovi Jirouskovi, jakož i celému zastupitelstvu za vřele přijetí. Česlný předseda sjezdu primátor pan dr. G ro srdečně rozloučil se s delegáty, kteří s velikou péčí a pozorností zůčastnili se důležitého jednání. Za jejich přičinění vyslovuje jim díky. Výsledky sjezdu poskytojí naději, že utvoří se svaz, k který bude mocnou záštitou našich měst a obcí. (Hlučno pochvala) Předseda stálého výboru svazu českých měs p. dr. Štych uzavřel sjezd tímto proslovením: »Slavné shromáždění! Prve nežli přikročím k uzavření II. sjezdu českých měst král. českého dovoltež mi, abých po zdárném rozřešení tak vý- znamných a důležilých otázek, po ukončení tak pilné a bedlivé práce poděkoval všem činitelům kteří jakýmkoliv způsobem přispěli nám, že sjezo náš může honositi se plným úspěchem.
D Borůvka Ursiny Sládel Groš Štych Jirousek doktor Štych Slazsko Mírovice Jílové Kolín český město král svaz český měsíc
20 article
Je to v prvé řadě rada král. hl. města Prahy která převzala protektorát našeho sjezdu a slovutný starosta p. dr. Groš, který ochotně převzal čestne předsednictví v nažem komitétu, jsou to: Zemský vý- bor král. čoského, sl. Národní rada, sl. kluby posla- necké, sl. Ústředí starostenských sborů na Moravě a ve Slezsku, sl. svaz okresních zastupitelstev a al korporace úřadnictva, které všechny vyslaly své zástupce do našeho středu. V míře neposlední patř dík náš sl. české žurnalistice, ktera všemi silami podporovala práci našeho sjezdu a jíž musím zde vysloviti naše nejupřímnější uznání. Konečně vzdá- vám díky všem městům a obcím, jež náš dnešní sjezd obeslaly a tak ke společné práci se přihlásily slálému a výkonnému výboru sjezdovému, předsedům místopředsedům a všem funkcionářům sekcí, jakož všem referentům sjezdovým, kteří práce své s láskou a horlivostí se ujali a jimž všem patří naše neob- mezené uznání. V naději, že sjezd náš ponese i v budoucnosti hojné ovoce zájmům všech českých měst —a s přáním, aby podařilo se nám pomocí Svazu če- ských měst všecka města česká sloučiti v jeden ne- rozborný, pevný šik na prospěch českých měst a na obranu práv národa a vlasti naší, prohlašuji II sjezd českých měst za ukončený ! (Hlučná pochvala.
doktor Groš Praha Morava Slezsko okresní zastupitelstvo
21 article
Účastníci II. sjezdu českých měst na výslavě jubilejní V neděli o 3. hod. odpol. shromáždili se pp. účastníci II. sjezdu českých měst v ústřední slni průmyslového paláce na výstavišti, kdež uvítáni byli p. předsedou výk. výboru výstavního cís. radou Leonem Bondym, náměstkem J. Jirouskem a kom. radou Vaníčkem. Pan president Bondy poukázal po vřelých uvítacích slovech na to, že výstavní komité jest velikými díky zavázán Praze a všem městům jež jubilejní výstavu obeslala. Zároveň vyslovil po- těšení nad tím, že podařilo se národu našemu vy- moci si uznání naprosté rovnocennosti naší činnosti s prací našich krajanů druhé národnosti, kteří vý- stavu obeslali a že v klidné soutěži, která byla vlastním cílem jobilejní výstavy, dokázali jsme ve- liký pokrok českých řemesel, průmyslu a obchodu.
Leone Bondy J Jirousek Vaníček Bond Praha
22 article
Pan president výkonného výboru vyslovil díky pořa- datelstvu sjezdu, že do programu svého vložilo též prohlídku jubilejního díla výstavního a přál všem účastníkům, mezi nimiž nalézá se tolik spolupra- novníků výstavních, aby nejen ze sjezdu a z pobylu vkrál. hlav. městě Praze, ale i z jubilejní výstavy odnesli si do svých domovů nejkrasnější a trvale upomínky. (Pochvala.) Na slova ta odpověděl předseda stálého výbor sjezdu českých měst, náměstek starostův p. dr. A. Štych: Jménem stálého výboru II. sjezdu českých měst dovoluji si vám za vaše upřímná a srdečná slova uvítání co nejsrdečnějí poděkovali. Česká města, uznávajíce plnou měrou důležitos letošní výstavy jubilejní, účastnila se vynikajícím způsobem práce výstavní a pavilon měst zajisté naplní uspokojením každého opravdového přítel naší městské samosprávy, podávaje jak historické památky z dob zašlé slávy našich měst, tak i obra moderních zařízení a rozvoje našich obcí. Delegáti našich měst, shromáždění z celého krá- lovství ku pracovnímu sjezdu, rádi použili této pří ležitosti, aby prohlédli si velkolepou vaší výstavu jež je jasným a skvělým svědectvím o pokroku ob- chodní a živnostenské komory naší, o mohutném rozvoji průmyslu a živností v obvodu jejím; do- volte mi, abych jménem jich vyslovil slavnému výkonnému výboru výstavnímu nejvřelejší díky plné uznání za záslužnou a obělavou jeho práci Dalšímu úspěchu jubilejní výstavy platí naše upřímn »Na zdar!«, Potom byli účastníci sjezdu fotogra- fováni a rozešli se pak k volné prohlídce výstavy
doktor A Štych Praha Český město
23 article
Sjezd českoslovanské strany agrární, (Den drubý a tře tí.) Neděle 27. t. m. byla druhým sjezdovým dnem českoslovanské strany agrární. Dopoledne konala se na Žofíně valná bromada Sdružení českých země dělců a souvisle s ní sjezd. Obě schůze splynuly v shromáždění jediné. Návštěva byla tak veliká, že velký sál žofinský a jeho galerie pojaly pouze polovinu účastníků; pr polovinu druhou uspořádány byly na rychlo schůz v dolních místnostech a v zahradě. Na tribuně zaujali místo poslanci a členové vý konného výboru strany agrární a Sdružení českých zemědělců, mezi nimi ministr Prášek, pak zástupcov města Prahy starosta dr. Groš, náměstek dr. Štyc a měst. radní Císler, dr. Šupich a inž. Kukla, pře- seda Národní rady české posl. dr. Čelakovský mnoho jiných.
Prášek doktor Groš Štyc Císler Šupich Ing Kukla Čelakovský Žofín Praha sdružený český země sdružený český zemědělec
24 article
Promluvené řeči měly ráz většinou povšechně politický a národní a obsahovaly řadu významných projevů pro svorný postup ve věcech národních. St rosta dr. Groš vzdal uznání celonárodnímu významu českého rolnictva a jeho vynikajícímu postavení v společném postupu všech vrstav lidových, předsed výkonného výboru agrárního, přísedící zem, výbor J. Žďárský prohlásil, že beze sněmu zemského ne bude říšské rady a rovněž zdůraznil nutnost společ- ného postupu v době pro národ nebezpečné a proti společnému nepříteli, a v podstatě podobně vyslovi se předseda říšského poslaneckého klubu agrárního Fr. Udržal. Předseda Národní rady české posl. dvorní rad dr. Čelakovský políbil posl. Udržala po jeho řeči které vzdal nejvyšší uznání, v řeči své pak rovně prokázal nutnost společné práce ve všech společn ých záležitostech národních. Předsedající posl. a přísedící z. v. Žďárský za končil sjezd uznáním práce žurnalistů a poděková ním starostovi dru. Grošovi, prof. Čelakovskému Udržaloví a vůbec všem řečníkům. Všechny řeči, tři a půl hodiny trvavší, přijaty odměněny byly bouřlivým potleskem. Průběh sjezdu zaznamenati sluší podrobně.
doktor Groš J Žďárský Udržal Čelakovský profesor Udržalový Francie národní rada
25 article
Přesně o 10. hodině dopolední zahájil předsed »Sdružení českých zemědělců« posl. Stan. Kub valnou hromadu Sdružení českých zemědělců. Uvilal srdečně ahromážděné, jimž poděkoval za obrovsk účastenství a představil pak hosty a zástupce korpo- rací, na sjezd přišedší, jmenovitě starostu král. hlav města Prahy dra. K. Groše (Na zdar!. Bouřlivý. dlouho trvající potlesk) a jmenované již členy měst ské rady pražské. Dále se dostavili: za ústřední sbo zemědělské rady a za Ústřední jednotu hospodářských společenstev posl. Jan Dvořák, za český odbor země- dělské rady místopředseda J. Pleva a posl. dr. Vlš- kovský, za Ústřední hospodářskou společnost slez- skou v Opavě p. Kotrč, starosta v Jaktaři. Za Ústřední hosp. společnost v král, českém Jahn a J. A. Prokůpek. Z Moravy přišli poslanci Sablík, Staněk, Okle- štěk, Dosoudil, Bureš, Pilát a Vaca, za výkonný vý- bor moravské strany agrární Sonntag a Tymích dvaceticlenná deputace rolnictva, za uherské Slo- váky deputace s p. Braneckým v čele. (Všeobecný potlesk.) Předseda posl. Kubr uvílal znovu všecky, do- dav, že národ český má v Maďarech a v Němcíe nepřítele, proti kterému musí bojovat. Proto všichn Čechové musí býti upřímnými obránci své vlasti (Výborně !) Pak povstal starosta měst pražských posl. dr. Groš a promluvil takto: Jménem rady král. města Prahy dovolují si vás, tisíce vlasteneckého selského lidu českého, nejvřeleji pozdraviti a uvítati. (Vý- borně!) Zástupy českého lidu selského dostavily s do Prahy, by manifestovaly svoji sílu, se kterou střeží svých práv, háji svých oprávněných zájmů, ale také s ostatními zástupci národa se zasazují uskutečnění nezadatelných práv našeho království (Výhorně! Bouřlivý potlesk.) i našeho jazyka.
K Groš Dvořák J Pleva doktor Vlš Kotrč Jahn Prokůpek Sablík Staněk Oklo Dosoudil Bureš Pilát Vaca Sonntag Tyme Kubr Maďar Čecho Groš Výhorno Kuba Praha Opava Jaktař Morava sdružený český zemědělec můj království
26 article
Právě v posledních dnech zástupci vaší strany hájili svorně s ostatními poslanci národa českého n snémě českém společnou věc českou proti společnému nepříteli; té chvíle zapomenuty byly různosti mez stranami českými, a všicuni postupovali svorně prot nepřátelskému útoku. Mluvčí vaší strany v zahajovací schůzi českých měst prohlásil za nadšeného potlesku, že v srdcíc selského lidu českého právě tak jako v duši všec ostatních hárá láska k vlasti a přesvědčení, že spo- lečným postupem všech bude našemu národu umož- něno, by odrazil společný útok společného ne přítele. V této pohnuté chvíli a po této úvaze, kter dokazuje, že každý pociťuje vážnost doby a její ne- bezpečí a že jsme ochotní působiti k tomu, by o loženy byly všechny rozmíšky strannické a osobn na prospěch svorného a jednotného postupu v bo za práva národa, po krásných slovech vašeho po slance St. Kubra, je všem nám vůdčí právě m šlenka, že všichní povznašíme svoje srdce, naplněná láskou k vlasti. Všichni z hloubi srdce jsme přesvědčeni, že lid náš selský nejvíce souvisí s naším národem; li selský to byl, který v dobách nejtěžších zachoval věrnost k rodnému jazyku. Lid selský první nadšeně se chopil myšlenky, hlásající znovuzískání práv během doby našemu národu upřených.
Kubr
27 article
Letos slavíme dovršené šedesatiletí zrušení sel ské roboty. Pohlédneme-li nyní na těchto 60 let, vi díme, že náš venkovský lid krásně užil tohoto času k dobru národnímu. Vzrosti kulturně, zdokonalils hospodářsky, vyspěl politicky. Oslavujíce dnes tot svoje jubileum, buďte ujištěni, že královská Praha vás vítá s nadšením a že tyto krásné dny zůstanou všem nám milou vzpomínkou. Úspěchu vašeho sjezdu provolávám srdečné » Na zdar !« (Bouřlivé »Na zdarl Frenetický, dlouhotrvající potlesk.) Předseda posl. St. Kubr poděkoval za všeobec ného potlesku nejsrdečněji starostovi poslanci dru Grošovi. Pak pravil, že dnes zahajuje již po třináct valnou hromadu »Sdružení českých zemědělců«. Dii práci organisační, překonal sjezd dnešní vše očeká- vání pořadatelstva. Nyní slojíme tváří v tvář sveřepému společnému nepříteli; proto ustoupily všecky strannické zájmy Dnes vidíme všichni jedinou jen po vinnost: společnou obranu proti spo lečnému nepříteli a společný zápa pro práva národa, jejž podnikneme jako synové jedné matky Jdeme do temns, provázeni myžlenko svornosti, jdeme do boje za česká práva, a tu český sedlák nesmí chybět nikdy. S tím zahájil posl. Kubr valnou hromadu »Sdruženíe. Jednate! Sdružení p. J. R. Cepek, statkář v Sata- licích, podal pak zprávu jednatelskou. Roze bral v ní význam jubilea zrušení roboty pro rolnictv a význam obojích voleb parlamentních, jakož i do plňovacích voleb do pojišťovací banky »Slavie« pro stranu agrární. Zpráva jeho byla za potlesku schvá- lena bez debaty a jednomyslně. Následovala zpráva pokladní, kterou před- nesl pokladník »Sdružení« p. J. Syrový, statkái v Horkách n. Jiz. Příjem činil 33.638 K, výdaje 40.080 K, ztráta tedy 6441 K
Kubr Groš Jednate Cepek J Syrová Praha St Sata Horka Jizera sdružený český zemědělec sdružený p . J pojišťovací banka Slavia
28 article Rovněž zpráva pokladní byla jednomyslně ben
Rovněž zpráva pokladní byla jednomyslně ben debaty schválena. Pak následovaly volby předsedy a výboru. Po návrhu p. Zedníka, statkáře z Bošnice, zvolen byl jednomyslně aklamací předsedou »Sdružení če- ských zemědělců« opět p. Stan. Kubr, statkát v Kněževsi, zemský poslanec a předseda českého od- boru zemědělské rady. (Hlučný potlesk.) Nově zvolený předseda posl. Kubr poděkoval srdečně za volbu a prohlásil, že »Sdružení« věnuje i dále všechny svoje síly. Do výboru zvoleni byli pp.: Ant. Zázvor ka, statkář ve Šlapanicích a říšský poslanec, Antonín Švebla, statkář v Hostivaři a zemský poslanec (místopředsedové), J. Markalous, statkář v Třebo- mici a starosta okresu pardubického, Václ. Havel ka, statkář v Potěhách, Jos. Syrový, statkáť v Horkách n. Jiz. (pokladníci), J. R. Čepek, statkář v Sata- licích (jednatel), Fr Dostal, rolník v Morašicích, J. Prokůpek, býv. statkář na Král. Vinohradech a J. Malkus, rolník a zem. poslanec v Pasekách. Náhradníky zvoleni byli pp.: Rathouzak z Nedvězí, Fr. Blažek z Kvánkovic, Jar. Hál ek. red. ze Slaného, Boh. Šebek, statkář z Vel. Čičovie a Lad. Jozek, řed. hosp. zimní školy v Českém Brodě; revisory zvoleni byli pp.: V. Gerne r, statkát v Řivně, Oldř. Pejšek, rolník ve Zlončicích a Bedř.
Stan Kubr Švebl J Markalous Václ Havel Syrová Čepek J Prokůpek Král J Malkus Blažek Kvánkovic Šebek V Gerne Pejšek Kněževes Šlapanice Hostivař Třebo Jos Sata Francie Morašice Vinohrady Paseky Nedvězí Slaný Vela Český Brod Zlončice sdružený če
29 article
Marjánko, účetní na Mělníce Pak skončil posl. Kubr valnou hromadu »Sdru- žení« a předseda výkonného výboru agrárního, pří- sedící zem. výboru J. Žďárský zahájil, hlučným po- tleskem uvítán, ihned sjezd českoslovan ské strany agrárnl. Pozdraviv přálelsky všecky účastníky, uvítal srdečně ministra Práška (Na zdar ! potlesk), starostu dra. Groše (výborně! potlesk), jakož i ostatní hosty. Potom poděkoval předseda posl. Žďárský srdečně starostovi posl. dru. Grošovi za krásná slova uvílání (Hlučný souhlas.) a promlouval v podstatě takto: Náů sjezd koná se ve chvíli mohutného roze- chvění celého národa. Český národ má většinu v zemi, ale nežádá více nežli rovnoprávnost s ně- meckou menšinou. Svých práv dobývá těžce, krok za krokem, vysilujícím bojem o svou kuituru, jazyk i hospodářské postavení. Největšími nepřáteli všeho českébo jsou jak Němci, tak spojená s nimi byro- kracie vídeňsků. Ta dnes šlape na práva na- šeho jazyka. Proti tomuto bezpráví musíme se bránit jestliže se ho dopouštějí také c. k. rakoušti soudeové. smíme věřiti, že právo je v tomto státě právem Smíme věřiti, že německý c. k. soudce bude spra- vedliv ve vykonávání spravedlnosti vůbec, že i tu nebude rozlišovati občana jiné národnosti, když naní spravedliv a nedbá zákonů v oboru jazykovém A tak-li si počínají němečií soudcové, pak snáze le si vysvětliti protičeské řádění Němců v Karlových Varech, v Kašperských Horách, v Liberci atd.
J Žďárský Prášek Groš Němec Mělník Karlová Vary kašperský hora Liberec Marjánka
30 article
Máme mlčet, když generál české národnosti musí odejít z Liherce, protože tamní německá luza mu vytloukla okna Korunou všeho byla velkoněmecká »Wacht am Rhein« na sněmě českém, od něhož všechen li očekává plodnou práci. (Hlučné volání: Hanba jim Vybázet jste je mělil) Tento hlas — pokračoval posl. Žďárský — ozývá se odevšad z království: že jsme je měli vy- házet. Němci byli tak zpili slavomamem velko- německým (Hlas: nebo pivem !), tak zkýčkáni jsou svým násilnictvím, které se jim dosud dařilo, že myslí, že si vynutí vše, co si umíní. Ale struna trpělivosti naší je napjata do nejvyšší míry, lakže v našich řadách vyskytly se hlasy: ven s nimi (Výborně! Potlesk.) Za nynějších poměrů těžko Ize věřiti, že sněm dospěje ku pravidelné práci a tu pro nás nastavá chvile, abychom pohlédli do své minulosti: V r. 1848 pronesl Palacký památná slova, že musiti bychom si Rakousko zbudovat, kdyby ho nebylo, ale po 25 letech týž Palacký napsal v doslovu k »Radhostu«, že neví, nemá- li se stydét, že věřil ve spravedlnost Němců.
Žďárský Němec Hlas Palacká Rakousko Wacht be Rhein
31 article
Tuto olázku jest nám dnes opakovali sobět smíme dnes, pod tlakem událostí, věřiti ve spra- vedinost Němců a vídeňské vlády? (Hlas: neí) Zdá se, že opět těžká doba nastává národu na- šemu. Nechci předcházeti událostem. Pan starosta dr. Groš promluvil krásně o národním významu če- ského rolnictva. My dnes máme pevnou a velikou organisaci a směřujeme s ní tam, abychom znovu- dobyli toho, co nešťastní předkové po katastrofě bělohorské nedovedli nám zachovati. (Výborně !) Do našeho snažení hozena byla všeněmecká »Wacht am Rhein«. Tato píseň měla se dotknouti také kruhů nejvyšších. (Tak jest !) Tyto kruhy měly by se tedy vzchopiti, měly by vziti na zřetel náš lid, který zachoval svou loyalitu, a uvědomiti si rozdíl mezi námi a těmi, kleži, jsouce živlem útoč- ným, vyslovili své heslo písní »Wacht am Rhein«, V této chvíli je struna české trpělivosti napjala do nejvyšší míry; není možno jinak, než aby české strany se srazily, jak starosta města Prahy dr. Groš řekl, za jedním cílem, na ochranu našeho jazyka i ve směru státoprávním i národním
Němec Hlas doktor Groš Praha Wacht be Rhein
32 article
Česká strana agrární je dnes největší stranou na sněmě českém. Proto jí přísluší, by dala heslo. T dáno bylo včera ve sboru našich důvěrníků a zní: bez zemského sněmu žádná fíš ská rada! (Výborně! Bouřlivý potlesk.) Nejsme tak lehkomyslni, bychom mluvili na plano. Pamatujeme na slova, jež pověděna byla z vedoucích kruhů národní strany svobodomyslné: že krok do oposice je skokem do tmy. Víme též; kdyby naše česká delegace na říšské radě byla do- nucena k nejlěžší oposici, že nesmíme čekat nie dobrého od vídeňské vlády. My vůbec nevyhrožu- jeme, ale chceme míti tolik statečnosti, že budem neochvějně postupovati ke svým národním cílům. K tomu je třeba svornosti. A smíme za- jisté věřiti, že pod tlakem událostí veřejných, po tom, co se stalo v Lublani i jinde, spojíme své síly. jsouce ochotni vykoupiti blaho národa obětí jakoukoli.
Lublaň
33 article
Opět vzpomínám slov starosty dra. Groše a od- povídám na ně: náš lid vždy lnul ku Praze, své matičce, v dobách slávy i utrpení. Stavovský boj musí býti odstaven, když zavzní povel národní proti takovému nepříteli, jak jsou Němci, mající po boku veškero německou byrokracii vídeňskou. Proto budiž vzato na vědomi, co jsem řekl. Sdělte našemu lidu: ačkoli trpělivost naše vystaven byla zkoušce nejtěžší, nemohli jsme provésti čin. kterým by byla dotčena důstojnost národa a sněmu českého, i nechali jsme toho hloučku lidí, kteří zpí- vali »Wacht am Rheine Podávajíce si ruku ke svornému postupu, pů- jdeme odhodlaně vstříc příštím časům, nedostane-li se českému národu zadostučinění a bude-li naše de- legace dohnána k nejhoršímu. Neprohřešivše se proti svým povinnostem máme právo očekávati, že občan- stvo naše uzná správným naše přičinění pro národn a jazyková práva národa. A budeme-li státi v jednom šiku, pak bohdá i proti vůli vídeňských vlád a Němců dospějeme ko- nečně ke hlavním cílům našich národních práv tužeb. (Výborně ! Bouřlivý potlesk.
Groš Němec Praha
34 article
Pak zahájil předseda posl. Zďárský vlastní jed- nání sjezdově. Zástupce uherských Slováků p. Bránecký, hluč- ným potleskem uvítán, pozdravil sjezd jménem slo- venských zemědělcův uherských. V řeči s vervou promluvené vylíčil národní i hospodářský útisk uher- ských Slováků, projevil veliké uznání vyspělosti rol- nictva českého a žádal pak tklivě o jeho podporu. (Hlučný potlesk.) Předseda posl. Žďárský slíbil ji způsobem, který se nezastaví u zemských hranic. Pak odsoudil velice ostře protislovanské násilnosti Maďarů. (Výborně! Posl. Fr. Staněk ze Želetavy tlumočil sjezdu po- zdrav agrárníků moravských. Prohlásil pak další práci pro zřízení české university v Brně. (Hlučný potlesk.) Za agrární dorost moravský promluvila slečne Zalloukalova. Odsoudila klerikalní útoky proti pokro- kovosti na Moravé a vyslovila se pro emancipac selské ženy v ten smysl, aby vymaněna byla z pod-
Slovák Bránecký Maďar Posl František Staněk Želetava český univerzita v Brno