ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 84f6c010-8f1d-11dd-9f48-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 32 celkem · entity: person 70, place 84, work 3, org 7
1 masthead
Strana 2
2 masthead
NARODNÍ LISTY.
3 masthead
8. ledna 1913. Číslo z
4 article
se hlasovat pro nebo proti, ukázaí jsem na okol- nost, že právě, že se sociální demokracie dostala na drábu rozumné politiky, byla by v okamžiku kdyby česká delegace hlasovala proti předlohám odkomandovala ze zasedací síně tolik svých p slanců, kolik by bylo třeba, aby se dvoutřetinová většina docílila. (Výborněí) Pan Douda také vyčetl, že Mladočeší nedělal nle ve věci války. Zapomněl však na postaven naše v delegaci, na proneseně tam varovné hlasy mladočeských delegátů, v první řadě našeho cheíe dra. Kramáře [Výborně! Potlesk), které strhly na svou stranu oelou diplomacii a také německe listy dostaly se všechny do vleku myšlenek dra Kramáře. „Neue Fr. Presse“ reprodukovala jeho vývody, přistupujíc na ně. Jest faktum, že není ta záslubou sociální demokracie, že tentokráte byl jsme ušetřeni od války, naopak tuto zásluhu připi suji našim snahám, našemu úsilí, které jsme uplat. nili na kompetentních místech. (Výborněl Vše- obecný potlesk.) Důvodem, proč jsme hlasovali pro vojenské předlohy, bylo, že našemu klubu v první řadě ná- leží úkol, abychom nespalovali všechny mosty mez námi a korunou, mezi vládou a parlamentními stra- nami, poněvadž se musíme starati také o jiné nut. nosti a zájmy lidu našeho, nežli o jaké se stará sociální demokracie. (Výborně! Potlesk.) Vystou- pili bychom rozhodněji, kdybychom měli posici p Doudy. (Hlučná veselost.) Je však celá řada ne- příjemných věcí, které se snésti musí v zájmu p- řádka. (Hlas: „Dr. Kramář!“) No, ten dr. Kramái kdyby zemřel, neměly by vaše noviny co psáti (Hlučná veselost.) Ke konci odpověděl řečník zevrubně na dota p. Jedličky.
Douda Mladočešit Neue Hlas Kramáe Jedlička Francie . Presse
5 article
Pan Korál stěžoval si na nesnenitelné poměry zavládnuvší v živnostnictvu a žádal, by posl. Ma štálka promluvil o otázce zřízení úvěru živnosten ského a na kompetentních místech by se přičini aby daně nebyly na živnostnšctvu vymáhány jak dosud, naopak, by se mu poskytovaly slevy. Dále promluvil znovu p. red. Douda, načei posl. Maštálka mu odpověděl. V příčině žádosti p. Korála ohledně živnosten ského úvěru prohlásil, že je to tak důležitá a ob jemná otázka, která zasluhuje, aby se o ní pojed nalo na zvláštní schůzi, na kterou, když se bude konati, se dostaví a podá potřebná vysvětlení. [Vý borněl Ke slovu se již nikdo nepřihlása. Předseda p. cis. rada Tuček poděkoval za velkou učast, zejména zástupcům organisací jiných měst a jménem všech přítomných vyslovil nejerdeč nější díky posl. Maštálkovi za jeho dnešní řeč (Výborně! Hlučný potlesk.) Schůze skončena o 55/4 hod. odpol.
Douda Korál Tuček Maštálek Ma
6 title
Politický přehled.
7 article Země české.
Země české. „K znovuzahájení porad česko-německýc přináší „Přehled“ ze dne 3. ledna pozoruhod nou úvahu z péra svého hlavního redaktora dra. Jana Gallasa. Autor, vyličiv loňskou poprázdninovou situaci vyrovnací otázky, kdy nekorektností vlády z otázky znovuzahájen porad učiněno na české straně politicum kdy neodůvodněným výnosem Stürgkhovým osud smiřovaček pro r. 1912 zatím zpečetěn dovozuje, že otázka vyrovnání česko-německé ho v dnešním svém stadiu se dlouho od stavovat nedá. Další přítmí nejistotyv otázkách vyrovnacích a další trvání české po- litíky na bezbarvém vyčkávacím stanovisku jest nemožno a politika tato musí se co nej- dříve rozhodnouti, zda chce být vládní či opo- siční, což nyní závisí výhradně n úspěchu neb neúspěchu porad sně- movních.
Gallasa Stürgkhův
8 article
Tyto okolnosti a jiné ohledy (úprava plat učitelských a zem. financí) vynutily si ohlá- žené pokusy o znovuzahájení porad i dá s lehce uhodnouti, že výsledek těchto porad bu- de pro celkový osud vyrovnán rozhodným, selžou-li, bude to právě vzhle- dem ku pokročilému jich stadiu i dnešnímu nadále nemožnému stanovisku české politiky vídeňské se vší pravděpodobností znamenat jich definitivní zmar aspoň za vlády nynější. Srovnávaje pozadí vyrovnací otázky zr 1908 a z r. 1913, rozvádí dr. Gallas velmi ná- zorně a přesvědčivě, že situace dnešní jes jiná. Úspěchy německého úsilí o jedno- jazyčnost a úřadnictvo v německém územi výhradně konacionální z přesvědčení, že na zachování či lépe řečeno na znovuzavedení úplné dvojjazyčnosti v území tom není an pomyšlení a že úprava jazyková dopadne pro nás tím hůře, čím později k ní dojde, to vše padalo na váhu při uvažování o přistoupení n smiřovačky. Úspěchy s vyčkáváním spojené nevyváží škodu, již zatím v uzavřeném území trpíme, akce se zaváděním vnitřní češtiny via facti neměla dosud přílišného úspěchu a také s požadavkem percentuálního obsazování mís v centrálních úřadech se nám valně nevede.
Gallas
9 article
Za to není pochyby, že vyrovnáním, jímž má býti zásada poměrného zastoupení Němeů v úřadech zemských uznána, bude tento náš požadavek značně sesílen. Ve Vídní jsme až do uskutečnění vyrovnání fakticky odsouzeni k oposici aspoň formálné, ale přesvědčení stále vzrůstající jest, že trvalá oposic je pro českou politiku nedále nemožna nejen z důvodů hospodářských. Poznáváme všal i stále zřetelněji, že své státoprávní a auto- nomistické tužby cestou dosavadního odboje proti říši i parlamentu se prostě provésti ne- daji a že je s daleko větším úspěchem budeme mocí prováděti shora, t. j. z Vídně jako spolu- rozhodující činitelé ve vládě předlitavské - společné po dobytí jak možno největší moc ve státě. A tak možno bez rozpaků říci, že české- mu vyrovnání nutno za dnešních okolnost dáti přednost před dalším bezohledným bo- jem. Čestným však vyrovnání bude jen, za- chová-li především princip Stremayrových nařízení, byť i formální ústupky následkem rozdělení okresů na jednojazyčné a smíšené byly nutny, zabezpečí-li se dále při zamýšle- ném rozdělení referátů v zemském výboru naše menšiny a zejména jejich školství před každou libovůlí německou, dobude-li plného uznání vnitřní české řeči úřadní a dovede-li konečně uhájiti českosti Prahy, na niž maji Němci obzvlášť zamířeno.
Němec Vídeň Praha
10 article
Bohužel však zdá se, že české požadavky mají dnes méně naděje na splnění, než v létě hlavně z toho důvodu, že Němci vynaloží vše aby zásady i tendence výnosu Hochenburge- rova byly pojaty do zákona jazykového. Člá- nek dra. Gallasa končí těmito závěry: Proto nutno vážně počítati i s eventuálním zmarem smiřovaček. Zmar tento přinutil by ovšem českou politiku k rozhodně oposicl na půdě vi- deňské. Jak nevýhodné postavení by však tate rozhodná oposice měla, ukázal ve vánočních „Ná- rodních Listech“ dr. Karel Kramář. Za této situace musí tudíž býti úkolem českých stran, aby vládu na vyrovnávacích pokusech zainteresovaly co nej- více, tak, aby možný jejich zmar — jehož si jinak naprosto nelze přátí — byl v první řadě neúspě- chem hr. Stürskha, jenž by jeho postavením silně otřásl. Pak bylo by možno provozovat proti němu oposici s úspěchem, oposici, jež by musila mili cílem odstraniti dnešní vládu co nejdříve, aby vláda nová mohla zahájit vyrovnávací akci znovu. Česká politika stojí tedy před vážnými a da- lekosáhlými událostmi. Důležitým bude pro ni ze- jména, jak se zachovají k znovuzahájení porad ná- rodní sociálově a státoprávní pokrokáři. Přejeme si, aby v léto otázce došlo k dohodě, zajišťující jednotný postup český, za ztížené naší posice tím nutnější, ale též, aby veškeré české strany již ny í pamatovaly na důsledky event, nedspěchu smiřo- vaček a připravovaly pro tento přínad též jednol- ný postup ve Vídni. Toho nám bude v možném bojí proti kabinetu Stůrgkhovu především zapo- třebt.
Němec doktor Kramář Stürskh Vídeň
11 article
Resolucí sjezdu důvěrníků české strany pokrokové, který se konal v Praze v neděli a v pondělí, uve- řejňuje včerejší „Čas“. Z usnesení sjezdu, k němuž vedla prý mímořádná siluace, v jaké octla se poli tíka českého národa, nasvědčuje, že sjezd vyko- řistil jak náleži stanovisko radikálně nezodpověd- né, na něž odstěhovala se od posledních říš. voleb celá strana proí. Masaryka. Vysvítá to zvláště z odstavce o vyrovnání, jehož si řečená strana — jak sjezd ujišťuje — rozhodně přeje, avšak žádá re- soluci podmínky, jež nenasvédčují upřímnosti tohoto přání, pokud se týče vyrovnání dosaži- telného totiž. Vyrovnání není podle resoluce sjezdu přijatelno bez současné reformy volebního práva do všech korporaci samosprávných ve smyslu vieobecného rovného hlasova- cího práva s poměrným zastoupením menšin, nesmá se týkati jen úřadů samospráv- ných a státních po stránce jazykové, nýbrž musí obsáhnouti též ústavy a podniky státni musí zasáhnouti nejen po stránce jazykové, ale věcná i do úřadů centrálních, musí nám zjednati nejen jazykovou rovnoprávnoset, nýbrž kltč pro ustavování úřadníctva, musí zaručiti naprostou ochranu menšin, jimž vo- lební opravou dostalo by se plných občanskýeh práv a vlivu na správu obeí.
Masaryk Praha
12 article
Ani proti jednomu z těchto požadavků realisti- ckých „smířovaček“ nelze se stanoviska českého namitati ničeho a není nejmenší pochyby, že by se tato přání ještě dala stupňovati a rozšiřiti až po jak známo, jenom na pohled. Ale resoluci schází výměr zemského ráje, jimž království České jest. návod, kterak by se daly tyto ušlechtilé a spáso- nosné tužby na Němcích vynutiti v době, ktero lze předvídati jako lhůtu pro vyrovnání v Čechách pomyslitelnou. Nejkrásnější odpovědí se strany re- alistů bude asi, že vydobýti našim menšinám na př vliv na správu obci německých a zastoupení na rad- nicích, tedy v Liberci. Chebu, Ústí. Litoměřicích atd., jest věcí českých zástupců ve vyjednávání, ale stačí připominka, že jediné jen oficielní naznačení českých úmyslů, řekněme jenom směrem k poměr- nému zastoupení českých menšin v obcích a okre- sích uzavřeného územi, bude záminkou k lomoz- nému, okamžitému přerušení všeho jednání, na niž Němci jenom čekají jako před celým světem mimočeským, předavším pak před rozhodují- cími kruhy v říši víc než na dostatečný důvod. T by učinili tím spíše, že všechny dosavadní nástrahy německé vydrážditi české zástupce ku podobnému rozhodnutí, důvody, kteréž by při menší opatrnosli české snad k tomu stačily. Učinili by to tím spíše.
Němec Čechy Liberec Cheb Ústí
13 article
že dobře vědí, že vyrovnání samo jest teprve bude východiskem ke splnění řady požadavků, jež siezd české strany urguje jako podmínky vyrov- nání, čimž provádí jenom nejobyčejnější logický přemet, k jakému jest vedení strany přoí. Masa- ryka i její důvěrníci vždy schopni. Vykládati jim. že by zmar vyrovnání v tom případu a příčině zú- stal za seuhlasu celé mimočeské veřejnosti poll- tické na Češich, bude marno, ačkoli jest naprosté. že lidé vážně, realisticky přemitající, pokud ještě v české pokrokové strané zbyli, musí nahléd- nouti, že resoluce jich sjezdu je pouhý strannický blutí demadodické taktiky, jejíž prapor vesele vlale nad hlavou prol. Masaryka, jenž uhodl s obvyklým zdarem smysl české politiky docela ve smyslu bratra Volny. Že česko-pokrokové spoluspekul antv na zpozdilost určitých vrstev českých nehněte svě- domí, tomu se nikdo nepodiví jako spíše tomu, že jsou ještě nějaké překážky k n. prostému splynuti strany „Času“ se stranou „Samostalnosti“. Kde se octl dnes prof. Masaryk se svým štá- bem od východiska, jímž chtěl reformovati českou mysl, může posouditi z článku „Přehledu“, jedna- jicího o témž předmětu, jejž dnes citujeme, ale tak, že autoří resoluce česko-pekrokového sjezdu autoru článku „Přehledu“ nejsou ani vody podat hodni.
Masaryk profesor
14 article
Z jížní Moravy.“) Pův. dopis »Nár. Listů«.) Vzduch, jenž obklopuje bydliště Čechů, necht jsou položena v Čechách, na Moravě, Slezsku v Dol. Rakousku neho v jiné zemi v Evropě neb krajinách zámořských, chví se dosud pohnutím bouřícím nitra a mysli všech věrných Čechů pro násilí, páchané radnici na české menšině v sidel- ním a hlavním městě Vídni. Poslanci nesmějí dát na jevo, že leccos se jim na věci, jak ji fedrujeme nelibi (sice hlava a mandát dolůl. Národní rada mosí státi stále na stráži a věsti si hrdinne i diplomaticky, spolky, obce a jednotlivci museii stále prakticky dokazovati, že výzva z Vídně ke sbírkám vycházející a měnící se časem jak re- klamní návěští, jest jim vitanou pobí kou k účinné a horlivé obětavosti a nikdo si nesmí dovolit býti odehylného mínění, nežli jsou ti, jimž osu svěřil řízení osudů »Komenského« ve Vídni. Písatel těchto řádků dovolil si časem odehy- lovati se veřejně od obecného proudu, unášejícíh vývoj českého školství v Poštorné i Vídni, snad k vítězství, snad k úpadku, ale ti, kdož s ním v rozhovoru souhlasili, nebyli by za svět veřejně přiznali, že nemohou nijak všechno schvalovati co se v Poštorné děje a nevole »Komenského- často je stihala. Kdo znal českou Poštornou v době kdy česká škola počala v ní působiti a kdo vid a pozeruje dnes život v české Poštorné, nemůže ani uvěřiti, že jde o jednu a touž obec, o jednu a touž společnost. Leč to jsou věci dávno odbytě a nebýti mnohých následků nerozvážlivého, pla- ného rámusení a povykování, nikdo by snad n slavné ty doby ani nevzpomenul.
Čecho Komenský Morava Čechy Slezsko Dolo Rakousko Evropa Vídeň Poštorná
15 article
Není však mým úmyslem vykládati o Poštorne o obcl, honosící se 4 velkými školními budovami z nichž dvě jsou moderní, prostranné budovy jichž ani v městech tak snadno nenalezneš. Mám v úmyslu zavésti čtenáře na jih Moravy, do zemé české, s velikou většinou českou a poukázati n zjev, který snad rení k veliké cti a slávě národu majícímu pro podniky, jež nejsou nebo nemohou býti správnou podporou české věci, tolik pro- středků a peněz a jenž bez všeho odporu, s ve- likou netečností ponechává propadati germanisaci úplnému poněmcení, obec, v níž bylo v době kdy poněmčování účinně zasáhnulo do jejího ži- vota, Němců poměrně málo. A tou obcí jes Lednice (Ei grub]. Jaké to hospodářstvl vzemi s většinou českou nechává se poněmčit *) Redakce se neshoduje ve všem s názory pisatelovými, uveřejňuje dopis však, aby se pro- mluvilo o poměrech, jichž ae týká. velká obec a nikdo se ani nezastydí, o školství nepostará, v Dol. Rakousích však, kdež správa z mě jest a bude asi ježtě velmi, velmi dlouho něme kou, uvědoměle německou, v obci, v níž se při správném nočínání mohlo dociliti úpravy v vyučování, k oíž možná přece ještě dojde, sna i dojíti musí, se věnují na školství statisíce. mnohdy nedčelně.
Němec Morava Dolo Rakousy
16 article
Lednice jest dnes německou obcí, byť i ješte mnoho lidí plkalo po moravsku, mnohdy směsiet moravsko-německou; nle záchrana jest dnes p mém soudu nemožnou. Letní, dočasné sidlo kní- žete z Liechtensteinů, známé skvostným parkem pomalu bude sproštýno té plkačky moravské moravsko-německé a bude výhradně německým a sice nacionálně německým místem. Nebudu se dále pouštěti do srovnávání Poštorné a Lednice; obě stály za to, aby byly udrženy; snad by bylo bývalo lze vykonati v Poštorné potřebnou práei laciněji, pro obecenstvo praktičtěji a Lednice ne- musila býti německou, kdyby pe fze, jinde časte zbytečně vydavané, bylybývaly věnovány do Lednice. Zdá se, že máme často na nepravém místě mnoho k rozdává nil A při tom nesmí býti zapomínáno Břeclavy.
Liechtenstein Poštorná Břeclava
17 article
Břeclavy nad pomýšlení důležité. V Poštorné může se státi, že továrna knížecí zastaví práci jtřeba debude nástupce nynějšího knížete ochoten tolik dopláceti jako nynější kníže) a že železniční zři zenci, působící v Břeclavě při dráze a bydlící v značném počtu v Poštorné, budou všichni umí- stěni a ubytování v Břeclavě, takže obyvatelstv v Poštorné může rázem velmi mncho ubýti V Břeclavě ale nelze počitati za normálních po- měrů na úbylek obyvatelstva, spíše na rozmno- žení. Severní dráha tak brzy asi nezajde, ani z kanslu odersko-dunajského, dočká-li se ho svět a Rakousko... Bude-li naše vniterní politika ubí- rati se cestou, kterou se ubírá, že v mistech s německým zastupitelstvem musí býti u dráhy ustanoven Němec pánem, úřadníkem, může s státi, že budeme dlouho čekati, nežli se stane změna ve složení a ustanovování úřadníků a zří- zenců dle národnosti a že i v Břeclavě zatím poněmčení, jež jest dosti nebezpečné, sesílí a se pevní. Nechci býti škarohlidem a tvrditi, že Břeclava se poněměí, ale tvrditi mohu, že dpln počeštění bude asi velmi obtižné. Poštorná stojí s vídeňským školstvím českým veliký náklad. který uhražovati na dlouho nebude lze, leé že by se poškodily jiné školské potřeby české, anebe politika ve státu a snad i naše se lak upravila. že by Němci neodporovali veřejným českým ško- lám ve Vídni a v Dol. Rakousích. Poštorná sama o sobě, nebude-li pomáháno Ch N. Vsi a Lohovi a nebude-li se moci opírati o neněmeckou Bře- clavu, bude míti v Dolních Rakousích těžké po- stavení a bude, ba musí býti ona sama živým po pudem a poháňkou k zabočení politiky státní asi i naši do jiných kolejí.
Němec Ch N Břeclava Poštorná Rakousko Vídeň Dolo Rakousy Dolní Rakousy Loh
18 article
Mohlo by se státi, že by české školství v P štorné, odtržené od ostatního českého světa, dalo se ztěží udržeti a že by časem se zvrhnula úprava jeho v horší podobu a úivar, nežli bylo, kd »Komenský« otevřel před několika lety českou školu. Proto — do politiky se nechci plésti a nech aby se řeklo, že nadržuji určitému směru — poron na Břeclavu, na důležité její položení a na jej veliký význam pro Poštornou a ostatní české obce (slovácké) na Valěicku. Pohleď laskavý čtenáři do Valčicka a dále do Čistějovska a uvědom si, že odumirá Rabens- burá (Bernitál = Bernhardsthal již odumřel) — Cahnov, Ringelsdorí a Přilepy že jsou už dány úplně na pospas poněmčení a že jest třeba kromě veliké obětavosti pro české školství v Dol. Ra- kousích na Mistelbažsku veliké obětavosti pr školství v Břeclavě a veliké prozíravosti a by- strého rozhledu. Nepřítel jest mo ný a s naším často přílišným mluvkařením nestuči mnohdy naše obětavost sledovati v stejném, účinném postupu Poštorná sama o sobě ztěží by se dala udržeti. kdyby nenalezala opory v sousedních českých. dotýčně slováckých obcích v Dolních Rakousích a na Moravě. Poštornou vede cesta do Ch. N. Vsi a do Lednice na jednu stranu, k Bernitálu. Rabensburgu a Cáhepvu na druhou stranu a za zády její leží okresní město Valcice (německé a poněvadž úřady státní i samosprávné jsou vý- hradně německé a poněvadž přechodní obyvatel. stvo nerozho uje o rázu obce, jest patrno zřejmo, že plány nesousí se k záchraně českého rázu Poštorné a jejího rázu budou vyhledávati mnoho úsilí a mnoho výdajů a že bude třeba mnoho práce, mnoho nákla né práce, mnoho hor- livé obětavosti a trpělivosti a že bude třeb vzdáti se předem jednostranného a strannického radikalismu.
Komenský Cahnov Ringelsdorí Přilepa Břeclava Poštorná Valčicko Dolo Dolní Rakousy Morava Rabensburg Valcice Bernitát
19 title
Rakousko-Uhersko.
RakouskoUhersko
20 article K uherské volební opravě.
K uherské volební opravě. Lukácsovu osnovu volební reíormy roz- bírá také „Sloven. Den.“ a jest pochopitelno, že nemůže s ní býti spokojen. Osnova je pří- mo prošpikována různými ustanoveními, kte- rá znemožňují zvolení kandidáta oposičního a napomáhají volbě vládních stvůr. Tak na př. dle Lukácsovy osnovy má se volebního práva dostati všem od vlády a velkostatkářů odvislým lidem, ale ztěžuje se nabytí voleb- ního práva osobám neodvislým. Volební právo slibuje se všem úřadníkům, úřadním sluhům, železničním zřízencům, šafářům a jiným po- dobným osobám, odvislým od velkostatkářů. za to volební právo samostatných obchodníků. živnostníků a zejména zemědělců je velice omezeno a předpisy o něm jsou tak spletité. že budoucí volební právo bude vlastně horší než jest staré.
Lukácsův
21 article
O tom, že se volební zákon pro nema- ďarské národnosti zhoršuje, ani mluviti ne třeba. Zhoršuje se aktivní volební právo vy- loučením negramotných, hlavně Rumun zhoršuje se i pasivní volební právo, poněvadá se novým zákonem má odníti na 5 až 10 le právo, býti poslancem, každému, kdo byl od- souzen dle § 172. trest. zák., t. j. pro podně- cování a bouření proti Maďarům a pro po- dobné politické delikty. Každý Slovák — re- daktor neb politik — který byl nějaký čas hostem uherského státu ve Vácově neb Segedíně, pozbývá pasivního volebního práva Dle tohoto zákona nejsou dnes na př. volitelní Hurban-Vajanský, Milan Hodža, dr. Milan Ivanka, dr. Šrobár, neboť všichni si odseděl své měsíce i léta ve státním vězení pro „po- buřování proti maďarské národnosti“. Pro oposiční kandidáty zhorší se situace zdánlivě liberálnějším ustanovením, že volby se budou konati současně v různých obcích Kdyby hlasování bylo tajné, byla by to vý- hoda aspoň pro voliče. Při hlasování veřej- ném kandidát nebude mít možnost, býti v všech volebních místech a voličové budou úplně vydáni zvůli vládní volební komise.
Rumun Maďar Slovák Vácův Hurban Vajanský Hodža doktor Milan Ivanka Šrobár Segedín
22 article V Chorvatsku za nové správy.
V Chorvatsku za nové správy. Někteří optimisté v Záhřebě soudili, že po Cuvajově odchodu na dovolenou a za správy jeho zástupce Unkelhäussra budou se četná drakonická nařízení Cuvajova aspoř obcházeti, když se zatím nemohou odvolati a že nový přednosta vnitra vydá v tom smy- slu důvěrný list svým podřízeným policejnín úřadníkům. Toto očekávání sice zklamalo v Chorvatsku nastala jen změna v osobě, ni- koli v systému. Pouze to snad možno zazna- menati, že censura od příchodu Unkelhäus- srova slevila maličko ze své přísnosti. Tal na př. „Srbobran“ otiskl tyto dni z „Bud Tagbl.“ rozhovor s Pribičevičem a nebyl zko- fiskován. Jinak očekává se s jistotou, že dr. Unkel- häusser začne už v nejbližších dnech vyjed- návati s chorvatsko-srbskou koali cí o nových volbách. V Pešti patrně uznal konečně, že za nynějších poměrů na balkán- ském poloostrově absolutismus v Chorvatsku nemůže trvati věčně a proto nařídili zástupe komisarovu, aby upravil půdu k obnoven ústavnosti. Koalice nebude proti vyjednávání ale výsledek bude záviseti od toho, coj Unkelhäusser přinesl z Pešti.
Cuvajův doktor Unkel Chorvatsko Záhřeb Tal Pešť Unkelhäussr Buda Tagblishing Pribičevič
23 article Za hranicemi.
Za hranicemi. Jubilej ruského carského domu. Komitét, který se za předsednictvíA G. Bulygina radí o tom, co navrhnouti vládě, co by měla učinit, aby den jubileje nastoleni rodu Romanových na ruský trůn před 300 lety byl zvěčnén v paměti národa i všech. kdo věrně slouží státu, usnesl se většinou hlasů doporučili, aby služebná leta všech osob, které jsou v státní službě a maji právo na výslužné, byla zkrácena o pět roků. Kazanské zemské sobrání usneslo se odepsati nejchudším poplatníkům gubernie z dlužných nedoplatků daní částku 250.000 rublů. Jaký dojem učiníla řeč Kokovceva v Bulharsku.
G Bulygin Romanův Bulharsko
24 article
Řeč předsedy ruského ministerstva, pro- nesená v hosudarstvenně dumě, učinilav Bulharsku velkolepý dojem, jak vidno z úvodního článku »Miru«, jenž o ni pravíi Každá véta je plna významu a balkán- ští spojenci dobře si vštípí do paměti každé její slovo. Když se balkánští spojenci vy- pravovali do války a modlili se za zdar svých zbraní, vzpomínali na prvém míste jména ruského cara, ruského národa a ruské armády a vzpomínali Ruska jako ochrance všeho Balkánu. Po řeči Kokovceva nabyl- jsme přesvědčení, že jsme se v Rusku ne- zklamali; Ale my nemyslili, že bude zapo- třebí, aby se nás Rusko branně zastalo. Byli bychom špatní žáci Ruska, kdybychom si byli nepomohli k vítězství sami. Nyn jsme hrdi především na to, že jsme se ukázali hodnými krve, kterou za nás Rusko velkodušně prolilo. A radujeme se, že i Ru- sko může býti brdo na nás, neboť vidí, že za nás krev neprolilo nadarmo. Jsme nadšeni prohlášením ruského ministerského předsedy jako jinoch, dospělý zletilosti, když slyší, že ho rodiče chválí nejen za to, že jest krví jejich krve, nýbrž i za skutky hodné pochvaly. Balkánské národnosti, osvo- bozené Rusy, obrozují se nyní na novo voj- nou, ohněm a mečem. To je naplňuje vědo- mim dospělostí a práva, aby byly samostat- nými mezinárodními jednotkami.
Rus Bulharsko Mira Rusko Balkán
25 article
Ve špatné náladě.
26 article
S jakými pocity německá veřejnost i te po vítězné válce ještě sleduje balkánské spo- jence, a jak se v Německu spolu se špatným svědomím stále ozývá i úzkost před Anglií toho výmluvným svědectvím je závěr objem- ného článku poslední Hardenovy „Zukunft“ Nesmíme se příliš chlubit ani spolkem tří ci- sařů, který chtěl nebožtík Kiderlen, ani Postu- pimí a Baltským Portem, právě teď v adventě kdy východopruští statkáři vídají v noci ruské reflektory a němečlí záložní důstojníci objed- návají si uniformy pro válku na Visle. Za to se Kiderlen chlabil důvěrným přátelstvím Anglie dychtě už jenom po jednodenním úspěchu jenž měl zakrýti passivní poliliku Německa. Zatím ale všecky balkánské státy vědí: Britanše je a námi. Bez ni by londýnské vyjednávání bylo hračkou, bez ní by se signatární velmoci berlín- ské stejně málo potřebovaly starat o přání bal- kánských národů jako 1878 v Berlíně. T entokráte však nepospíchají. Tentokráte musí to jiti pomalu. aby Rakousko-Uhersko pocítilo, co ve starém spolku (který je nutí, aby každý zisk na Balkáně kompensovalo s Italii) může ztratit, co v novém by mohlo získat, Náš nářek by už smrt Tureck a vzrůst slovanské moci nezastavil. Ale my máme pětašedesát milionů lidí, vydáváme na svoji obranu letos nejméně půl druhé miliardy, jsme si ještě jisti Rakouskem a smíme toužiti po vět- ším než býti pouhým satellitem. Mohli bychom proti komukoliv garantovati asijské Turecko a za to a za Cařihrad, postoupený Ruslou, ei dát otevřít cestu do Edejského a až do Černého moře Než Anglie. Francie a Rusko táhnou provaz na opačnou stranu, a my jsme pyšni, že za něj smíme také tahat. Ještě nám chybí ten jediný, ledo dovede mlčky chtít ...
Hardenův Zukunft Kiderlen Německo Anglie Visla Berlín RakouskoUhersko Balkán Rakousko Turecko Cařihrad Edejský Francie Rusko
27 article
Italie, Černá Hora a Rakousko. Římský dopisovatel „Tempsu“ potvrzuje. že Italie se nalézá v choulostivé situaci, po- kud jde o Skadar. Jednak chce podporovati nároky Černě Hory, jednak nemůže se dohod- nouti s Rakouskem. Italské veřejné mínění se projevilo jasně ve prospěch Černé Hory při čemž vedle politických, vojenských i ob chodních zájmů mluví také dynastické svazky pro teritoriální a hospodářské sesílení černo- horského království. Proto italská vláda na léhala na vídeňskou vládu, aby svolila k an nexi Skadru Černou Horou, ale ve Vídni s zaujímá opačné stanovisko a připomíná se do- hoda italsko-rakouská z r. 1897, kterous oba spojenci zavazují chrániti nedotknutelnos Albánie. Dle mínění vídeňského kabinetu pal není pochyby, že Skadar je albánský. Ří-pský kabinet však si přeje, aby Skadar připad Černé Hoře a posud se zahraniční úřady spo- jenců nedohodly. Ukáže-li se Rakousko ne smířitelným, Italie se podrobí, ale velmi ne- rada. Jisto je, že posud nemá trojspolek spo- lečného stanoviska v otázce Skadru, pročež se čeká, až dojde k dohodě mezi Římem Vídní a zatím tato otázka byla odsunuta na konec programu velevyslanecké konference londýnské. Je jisto, že v balkánských otázkáchs nemohlo dospěti k dohodě mezi Italií a Ra kouskem, leč po velkém úsilí a vzájemných ústupcích vzhledem k utajenému rozporu oba polných zájmů. Naproti tomu pak je trol dohoda nucena zaujmouti stanovisko černo horské z iniciativy ruské.
Italia Černá Hora Rakousko Skadar Vídeň Albánie Řím Skadr Černá Hora Italia
28 article
Král Viktor Emanuel. jehož situace je zvláště choulostívá, zachovává až do úzkoat- livosti dstavní zásady, ale positivní zájmy ital- ské se shodují se zájmy Černé Hory, jak hlá- sá všechen nezávislý tisk, jenž se také roz- hodně staví proti postupu hory Lovčenu Ra- kousku. Tato hora ovládá Kotor, což brání Rakousku učiniti z tohoto zálivu hroznou lodní basi, které se Italie obává. Všechen ital- ský tisk podporuje požadavky Černé Hory „Giornale d'ltalia“ praví, připouští-li Rakou- sko, aby Srbsko a Řecko zaujaly albánské územi, že to má připustiti také pro Černou Horu. „Doufáme,“ dodává list, „že consulta se tak snadno nepodrobí vůli Ballplatzu. Sta- bilita nového stavu na/ Balkáně a prospěch italských hospodářských podniků na Černé Hoře vyžadují, aby tato země se rozšířila. By- lo by trapno, kdyby se Italie učinila nástro- jem politiky, směřující proti Černé Hoře. Do- hoda z r. 1897 má býti provedena cum grano salis. Podpora, kterou Italie Rakousku po- skytla v otázce albánské autonomie a v otáz- ce srbského přístavu na Jaderském moři, by- la rozhodná, ale dnes nemá Rakousko zůstá- vati nesmířitelným na úkor italských zájmů. Aliance má býti prováděna slušně.“
Viktor Emanuel Kotor Rakousko Černá Hora Srbsko Řecko Balkán Lovčen Ra
29 article
Oč se zvětší slovanské státy balkánské. Srbsko a Černá Hora mají dostati 48 až 50.000 čtver. kilom. a okolo 1,700.000 obyv. Srbsko, jež má dosud 48.000 čtv. kilom., zvět- šilo by se o 40.000 čtv. kilom. s 1.400.000 obyv., takže by nyní měřilo okolo 88.000 čtv. kilom. s 4.500.000 obyv. Černá Hora, jež měří 9080 čtv. kilom. získá 19—20.000 čtv. kilom. s 5—600.000. takže bude nyní mít okolo 30.000 čtv. kilom. asi s 850.000 obyv. Obě srbská království dohromady budou měřit okolo 105.000 čtv. kilom. s 5,000.000 obyv. Bulharsko dostane 60—64.000 čtv. kilom. s 2 mil. obyv. Bulharské království bude nyní měřit okolo 160.000 čtv. kilom. se 6.500.000 obyv.
Srbsko Černá Hora Bulharsko
30 article
Generál von der Goliz. Odehodu pruského generála von der Goltz na odpočinek se v německém tisku nijak nelituje. Ně- které listy posuzují dokonce dosti přísně politi- ckou úlohu, kterou von der Goltz, reorganisátor turecké armády a turecký maršál, hrál v posled- ních letech po svém návratu z Turecka r. 1895. Tak „Kieler N. N.“ píží o neblahém vlivu, jeii prováděl na Kiderlena Waechtra od počátku bal- kánské války. Věk nebyl pravou příčinou tehoto odehodu, píše zmíněný list; maršál se neobmezil v poslední době na provádění vlivu v armádě, nýbrž prová- děl vliv i na zahraniční politiku říše. Tente vliv byl neblahý, jak se dnes vidí skoro všude. Pře- svědělli se o tom na vysokých místech a neváhali projeviti svou nespokolenost Císař podepsal bez váhání dekret, jímž gene- rál von der Goltz dán na odpočinek. Na podzim byl maršál každý den návštěvou u Kiderlena Waechtra. Tyto návštěvy trvaly celé hodiny a vě- řil-li Kiderlen-Waechter v září, že balkánští spo- jenci nikdy nevyhlásí válku, věřil v říjnu, že Ture zdrtí své nepřátele, protože slepě poslouchal vý- klady maršála von der Goltz. Přišly otomanské pohromy a naděje maršála státního sekretáře byly ukrutně zklamány. Brzy už nikdo nepochyboval, že maršál von der Goltz pala vlastně neznal Turecko, jak myslil císař státní sekretář.
Kieler N N Waechtra Waechter Goltz Turecko
31 article
Otázka panamského průplavu. V Anglil byla radostně vvítána řeč, kterou pronesl v sobotu president Taft před International Prace Forum v Novém Yorku, a v níž se vyslovi pro to, aby konflikt, vzniklý z rozhodnutí ameri- ckého kongresu, poskytnouti americkým lodím po- platkové výhody v panamském průplavu proti jas- nému znění anglicko-americké smlouvy, byl před- ložen mezinárodnímu rozhodčímu soudu. Zajímavo je ovšem, že Taft teprve po volební porážce, která mu odňala naději na opětné presl- dentství, se vrátil opět ke svému politickému idea- lismu a ke své zálibě pro rozhodčí soudy v mezl- národních sporech. Vytýkal ve své řečí senátu, že prolomil anglicko-americkou a francouzsko- americkou smlouvu o rozhodčím soudu a vyslovi se pro rozhodčí soud, třeba by se dalo očekávati že rozhodnutí dopadne v neprospěch Spojených států. Projevil také naději, že tato otázka bude do 4. března (kdy nový president Wilson nastoupí úřad) buď vyřízena, nebo předložena rozhodětmu soudu. Dodatečně se však sděluje z Washingtonu, z Taft je sice pro to, aby otázka poplatků v panam- ském průplavu byla co nejdříve předložena roz- hodčímu soudu, ale níkoli rozhodčímu tribunáluv Haagu. Praví se, že dává přednost tomu, aby by- la jmenována zvláštní komise, složená stejným počtem z Američanů a Angličanů. Okolnost, že ce- lá Evropa má zájem na otázce poplatků v panam- ském průplavu, měla prý by totiž zilný morální vliv na hangský tribunál.
Taft Wilson Američan Angličan Nový York spojený stát Washington Haag Evropa International Prace fórum
32 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Cyklus veřejných přednášek o české politice zahájí v sobotu 11. ledna o 8. hod večerní dr. Karel Kramář, říšský a zemský poslanec: Problémy české politi ky Přednáška koná se v posluchárně č. IV. čes. techniky na Karlově náměstí. — Akční výbor národní strany svobodo- myslné konal plenární schůzi za předsednictví dra. K. Kramáře v pondělí dne 7. ledna. Dr. Kramář podal obšírnou zprávu o poli- tické situaci, dr. Rašín a dr. Funk o fi- nančních předlohách vládních. Po obsáhlé debatě zprávy vzaty na vědomí. Předseda uči- telské sekce F. V. Moravec referovalo sjezdu učitelstva národní strany svobodomy- slné a tlumočil díky akčnímu výboru a po- slancům strany, kteří při sjezdu spolupůso- bili. Po jeho zprávě a po referátě dra. J Metelky usnesl se akční výbor požádati zástupce strany ve školské komisi: 1. aby pů- sobili k tomu, by podststně zlepšen byl návrh referentského komitétu, pokud jde o úpravu platů industriálních učitelek; 2. aby vzali za své opravné návrhy a dodatky Společného permanentního výboru českých zemských or- ganisací učitelských, kteréž se přikládají, zvláště aby rozhodně byli proti návrhu refe- rentského komitétu, podle kterého má být dán řídícím učitelům jen poloviční aktivní pří- davek a rovněž aby zamítli návrh, dle něhož snižuje se učitelům na měšťanských školách osobní přídavek po 25leté službě se 300 K na 250 K; 3. aby přijali za své dodatky a ná- vrhy pana vl. rady dra. Metelky, pokud jde o I. část návrhu, která jedná o dosazování učí- telstva; 4. aby zařídili, aby referentský komi- tét vypracoval návrh zákona o substitutech okresních školních inspektorů; 5. a dále aby referentský komitět doplnil návrh příslušný- mi změnami o právních poměrech učitelů- vojáků podle nyní platného branného zákona,
doktor Kramář K Kramář Rašín Funk F V Moravec J Metelka Metelka Karlov náměstí výbor národní strana svoboda