2
masthead
NARODNÍ LISTY.
3
masthead
8. ledna 1913. Číslo z
4
article
se hlasovat pro nebo proti, ukázaí jsem na okol-
nost, že právě, že se sociální demokracie dostala
na drábu rozumné politiky, byla by v okamžiku
kdyby česká delegace hlasovala proti předlohám
odkomandovala ze zasedací síně tolik svých p
slanců, kolik by bylo třeba, aby se dvoutřetinová
většina docílila. (Výborněí)
Pan Douda také vyčetl, že Mladočeší nedělal
nle ve věci války. Zapomněl však na postaven
naše v delegaci, na proneseně tam varovné hlasy
mladočeských delegátů, v první řadě našeho cheíe
dra. Kramáře [Výborně! Potlesk), které strhly
na svou stranu oelou diplomacii a také německe
listy dostaly se všechny do vleku myšlenek dra
Kramáře. „Neue Fr. Presse“ reprodukovala jeho
vývody, přistupujíc na ně. Jest faktum, že není ta
záslubou sociální demokracie, že tentokráte byl
jsme ušetřeni od války, naopak tuto zásluhu připi
suji našim snahám, našemu úsilí, které jsme uplat.
nili na kompetentních místech. (Výborněl Vše-
obecný potlesk.)
Důvodem, proč jsme hlasovali pro vojenské
předlohy, bylo, že našemu klubu v první řadě ná-
leží úkol, abychom nespalovali všechny mosty mez
námi a korunou, mezi vládou a parlamentními stra-
nami, poněvadž se musíme starati také o jiné nut.
nosti a zájmy lidu našeho, nežli o jaké se stará
sociální demokracie. (Výborně! Potlesk.) Vystou-
pili bychom rozhodněji, kdybychom měli posici p
Doudy. (Hlučná veselost.) Je však celá řada ne-
příjemných věcí, které se snésti musí v zájmu p-
řádka. (Hlas: „Dr. Kramář!“) No, ten dr. Kramái
kdyby zemřel, neměly by vaše noviny co psáti
(Hlučná veselost.)
Ke konci odpověděl řečník zevrubně na dota
p. Jedličky.
Douda
Mladočešit
Neue
Hlas
Kramáe
Jedlička
Francie . Presse
5
article
Pan Korál stěžoval si na nesnenitelné poměry
zavládnuvší v živnostnictvu a žádal, by posl. Ma
štálka promluvil o otázce zřízení úvěru živnosten
ského a na kompetentních místech by se přičini
aby daně nebyly na živnostnšctvu vymáhány jak
dosud, naopak, by se mu poskytovaly slevy.
Dále promluvil znovu p. red. Douda, načei
posl. Maštálka mu odpověděl.
V příčině žádosti p. Korála ohledně živnosten
ského úvěru prohlásil, že je to tak důležitá a ob
jemná otázka, která zasluhuje, aby se o ní pojed
nalo na zvláštní schůzi, na kterou, když se bude
konati, se dostaví a podá potřebná vysvětlení. [Vý
borněl
Ke slovu se již nikdo nepřihlása.
Předseda p. cis. rada Tuček poděkoval za
velkou učast, zejména zástupcům organisací jiných
měst a jménem všech přítomných vyslovil nejerdeč
nější díky posl. Maštálkovi za jeho dnešní řeč
(Výborně! Hlučný potlesk.)
Schůze skončena o 55/4 hod. odpol.
Douda
Korál
Tuček
Maštálek
Ma
6
title
Politický přehled.
7
article
Země české.
Země české.
„K znovuzahájení porad česko-německýc
přináší „Přehled“ ze dne 3. ledna pozoruhod
nou úvahu z péra svého hlavního redaktora
dra. Jana Gallasa. Autor, vyličiv loňskou
poprázdninovou situaci vyrovnací otázky, kdy
nekorektností vlády z otázky znovuzahájen
porad učiněno na české straně politicum
kdy neodůvodněným výnosem Stürgkhovým
osud smiřovaček pro r. 1912 zatím zpečetěn
dovozuje, že otázka vyrovnání česko-německé
ho v dnešním svém stadiu se dlouho od
stavovat nedá. Další přítmí nejistotyv
otázkách vyrovnacích a další trvání české po-
litíky na bezbarvém vyčkávacím stanovisku
jest nemožno a politika tato musí se co nej-
dříve rozhodnouti, zda chce být vládní či opo-
siční, což nyní závisí výhradně n
úspěchu neb neúspěchu porad sně-
movních.
Gallasa
Stürgkhův
8
article
Tyto okolnosti a jiné ohledy (úprava plat
učitelských a zem. financí) vynutily si ohlá-
žené pokusy o znovuzahájení porad i dá s
lehce uhodnouti, že výsledek těchto porad bu-
de pro celkový osud vyrovnán
rozhodným, selžou-li, bude to právě vzhle-
dem ku pokročilému jich stadiu i dnešnímu
nadále nemožnému stanovisku české politiky
vídeňské se vší pravděpodobností znamenat
jich definitivní zmar aspoň za vlády nynější.
Srovnávaje pozadí vyrovnací otázky zr
1908 a z r. 1913, rozvádí dr. Gallas velmi ná-
zorně a přesvědčivě, že situace dnešní jes
jiná. Úspěchy německého úsilí o jedno-
jazyčnost a úřadnictvo v německém územi
výhradně konacionální z přesvědčení, že na
zachování či lépe řečeno na znovuzavedení
úplné dvojjazyčnosti v území tom není an
pomyšlení a že úprava jazyková dopadne pro
nás tím hůře, čím později k ní dojde, to vše
padalo na váhu při uvažování o přistoupení n
smiřovačky. Úspěchy s vyčkáváním spojené
nevyváží škodu, již zatím v uzavřeném území
trpíme, akce se zaváděním vnitřní češtiny via
facti neměla dosud přílišného úspěchu a také
s požadavkem percentuálního obsazování mís
v centrálních úřadech se nám valně nevede.
Gallas
9
article
Za to není pochyby, že vyrovnáním, jímž
má býti zásada poměrného zastoupení Němeů
v úřadech zemských uznána, bude tento náš
požadavek značně sesílen. Ve Vídní jsme až
do uskutečnění vyrovnání fakticky odsouzeni
k oposici aspoň formálné, ale přesvědčení
stále vzrůstající jest, že trvalá oposic
je pro českou politiku nedále nemožna nejen
z důvodů hospodářských. Poznáváme všal
i stále zřetelněji, že své státoprávní a auto-
nomistické tužby cestou dosavadního odboje
proti říši i parlamentu se prostě provésti ne-
daji a že je s daleko větším úspěchem budeme
mocí prováděti shora, t. j. z Vídně jako spolu-
rozhodující činitelé ve vládě předlitavské -
společné po dobytí jak možno největší moc
ve státě.
A tak možno bez rozpaků říci, že české-
mu vyrovnání nutno za dnešních okolnost
dáti přednost před dalším bezohledným bo-
jem. Čestným však vyrovnání bude jen, za-
chová-li především princip Stremayrových
nařízení, byť i formální ústupky následkem
rozdělení okresů na jednojazyčné a smíšené
byly nutny, zabezpečí-li se dále při zamýšle-
ném rozdělení referátů v zemském výboru
naše menšiny a zejména jejich školství před
každou libovůlí německou, dobude-li plného
uznání vnitřní české řeči úřadní a dovede-li
konečně uhájiti českosti Prahy, na niž maji
Němci obzvlášť zamířeno.
Němec
Vídeň
Praha
10
article
Bohužel však zdá se, že české požadavky
mají dnes méně naděje na splnění, než v létě
hlavně z toho důvodu, že Němci vynaloží vše
aby zásady i tendence výnosu Hochenburge-
rova byly pojaty do zákona jazykového. Člá-
nek dra. Gallasa končí těmito závěry:
Proto nutno vážně počítati i s eventuálním
zmarem smiřovaček. Zmar tento přinutil by ovšem
českou politiku k rozhodně oposicl na půdě vi-
deňské. Jak nevýhodné postavení by však tate
rozhodná oposice měla, ukázal ve vánočních „Ná-
rodních Listech“ dr. Karel Kramář. Za této situace
musí tudíž býti úkolem českých stran, aby vládu
na vyrovnávacích pokusech zainteresovaly co nej-
více, tak, aby možný jejich zmar — jehož si jinak
naprosto nelze přátí — byl v první řadě neúspě-
chem hr. Stürskha, jenž by jeho postavením silně
otřásl. Pak bylo by možno provozovat proti němu
oposici s úspěchem, oposici, jež by musila mili
cílem odstraniti dnešní vládu co nejdříve, aby
vláda nová mohla zahájit vyrovnávací akci znovu.
Česká politika stojí tedy před vážnými a da-
lekosáhlými událostmi. Důležitým bude pro ni ze-
jména, jak se zachovají k znovuzahájení porad ná-
rodní sociálově a státoprávní pokrokáři. Přejeme
si, aby v léto otázce došlo k dohodě, zajišťující
jednotný postup český, za ztížené naší posice tím
nutnější, ale též, aby veškeré české strany již ny í
pamatovaly na důsledky event, nedspěchu smiřo-
vaček a připravovaly pro tento přínad též jednol-
ný postup ve Vídni. Toho nám bude v možném
bojí proti kabinetu Stůrgkhovu především zapo-
třebt.
Němec
doktor
Kramář
Stürskh
Vídeň
11
article
Resolucí sjezdu důvěrníků české strany
pokrokové,
který se konal v Praze v neděli a v pondělí, uve-
řejňuje včerejší „Čas“. Z usnesení sjezdu, k němuž
vedla prý mímořádná siluace, v jaké octla se poli
tíka českého národa, nasvědčuje, že sjezd vyko-
řistil jak náleži stanovisko radikálně nezodpověd-
né, na něž odstěhovala se od posledních říš. voleb
celá strana proí. Masaryka. Vysvítá to zvláště z
odstavce o vyrovnání, jehož si řečená strana — jak
sjezd ujišťuje — rozhodně přeje, avšak žádá re-
soluci podmínky, jež nenasvédčují upřímnosti
tohoto přání, pokud se týče vyrovnání dosaži-
telného totiž. Vyrovnání není podle resoluce
sjezdu přijatelno bez současné reformy volebního
práva do všech korporaci samosprávných ve
smyslu vieobecného rovného hlasova-
cího práva s poměrným zastoupením
menšin, nesmá se týkati jen úřadů samospráv-
ných a státních po stránce jazykové, nýbrž musí
obsáhnouti též ústavy a podniky státni
musí zasáhnouti nejen po stránce jazykové, ale
věcná i do úřadů centrálních, musí nám
zjednati nejen jazykovou rovnoprávnoset, nýbrž
kltč pro ustavování úřadníctva,
musí zaručiti naprostou ochranu menšin, jimž vo-
lební opravou dostalo by se plných občanskýeh
práv a vlivu na správu obeí.
Masaryk
Praha
12
article
Ani proti jednomu z těchto požadavků realisti-
ckých „smířovaček“ nelze se stanoviska českého
namitati ničeho a není nejmenší pochyby, že by se
tato přání ještě dala stupňovati a rozšiřiti až po
jak známo, jenom na pohled. Ale resoluci schází
výměr zemského ráje, jimž království České jest.
návod, kterak by se daly tyto ušlechtilé a spáso-
nosné tužby na Němcích vynutiti v době, ktero
lze předvídati jako lhůtu pro vyrovnání v Čechách
pomyslitelnou. Nejkrásnější odpovědí se strany re-
alistů bude asi, že vydobýti našim menšinám na př
vliv na správu obci německých a zastoupení na rad-
nicích, tedy v Liberci. Chebu, Ústí. Litoměřicích
atd., jest věcí českých zástupců ve vyjednávání, ale
stačí připominka, že jediné jen oficielní naznačení
českých úmyslů, řekněme jenom směrem k poměr-
nému zastoupení českých menšin v obcích a okre-
sích uzavřeného územi, bude záminkou k lomoz-
nému, okamžitému přerušení všeho jednání, na
niž Němci jenom čekají jako před celým světem
mimočeským, předavším pak před rozhodují-
cími kruhy v říši víc než na dostatečný důvod. T
by učinili tím spíše, že všechny dosavadní nástrahy
německé vydrážditi české zástupce ku podobnému
rozhodnutí, důvody, kteréž by při menší opatrnosli
české snad k tomu stačily. Učinili by to tím spíše.
Němec
Čechy
Liberec
Cheb
Ústí
13
article
že dobře vědí, že vyrovnání samo jest teprve
bude východiskem ke splnění řady požadavků, jež
siezd české strany urguje jako podmínky vyrov-
nání, čimž provádí jenom nejobyčejnější logický
přemet, k jakému jest vedení strany přoí. Masa-
ryka i její důvěrníci vždy schopni. Vykládati jim.
že by zmar vyrovnání v tom případu a příčině zú-
stal za seuhlasu celé mimočeské veřejnosti poll-
tické na Češich, bude marno, ačkoli jest naprosté.
že lidé vážně, realisticky přemitající, pokud
ještě v české pokrokové strané zbyli, musí nahléd-
nouti, že resoluce jich sjezdu je pouhý strannický
blutí demadodické taktiky, jejíž prapor vesele vlale
nad hlavou prol. Masaryka, jenž uhodl s obvyklým
zdarem smysl české politiky docela ve smyslu
bratra Volny. Že česko-pokrokové spoluspekul antv
na zpozdilost určitých vrstev českých nehněte svě-
domí, tomu se nikdo nepodiví jako spíše tomu, že
jsou ještě nějaké překážky k n. prostému splynuti
strany „Času“ se stranou „Samostalnosti“.
Kde se octl dnes prof. Masaryk se svým štá-
bem od východiska, jímž chtěl reformovati českou
mysl, může posouditi z článku „Přehledu“, jedna-
jicího o témž předmětu, jejž dnes citujeme, ale
tak, že autoří resoluce česko-pekrokového sjezdu
autoru článku „Přehledu“ nejsou ani vody podat
hodni.
Masaryk
profesor
14
article
Z jížní Moravy.“)
Pův. dopis »Nár. Listů«.)
Vzduch, jenž obklopuje bydliště Čechů, necht
jsou položena v Čechách, na Moravě, Slezsku
v Dol. Rakousku neho v jiné zemi v Evropě neb
krajinách zámořských, chví se dosud pohnutím
bouřícím nitra a mysli všech věrných Čechů pro
násilí, páchané radnici na české menšině v sidel-
ním a hlavním městě Vídni. Poslanci nesmějí dát
na jevo, že leccos se jim na věci, jak ji fedrujeme
nelibi (sice hlava a mandát dolůl. Národní rada
mosí státi stále na stráži a věsti si hrdinne
i diplomaticky, spolky, obce a jednotlivci museii
stále prakticky dokazovati, že výzva z Vídně ke
sbírkám vycházející a měnící se časem jak re-
klamní návěští, jest jim vitanou pobí kou k účinné
a horlivé obětavosti a nikdo si nesmí dovolit
býti odehylného mínění, nežli jsou ti, jimž osu
svěřil řízení osudů »Komenského« ve Vídni.
Písatel těchto řádků dovolil si časem odehy-
lovati se veřejně od obecného proudu, unášejícíh
vývoj českého školství v Poštorné i Vídni, snad
k vítězství, snad k úpadku, ale ti, kdož s ním
v rozhovoru souhlasili, nebyli by za svět veřejně
přiznali, že nemohou nijak všechno schvalovati
co se v Poštorné děje a nevole »Komenského-
často je stihala. Kdo znal českou Poštornou v době
kdy česká škola počala v ní působiti a kdo vid
a pozeruje dnes život v české Poštorné, nemůže
ani uvěřiti, že jde o jednu a touž obec, o jednu
a touž společnost. Leč to jsou věci dávno odbytě
a nebýti mnohých následků nerozvážlivého, pla-
ného rámusení a povykování, nikdo by snad n
slavné ty doby ani nevzpomenul.
Čecho
Komenský
Morava
Čechy
Slezsko
Dolo
Rakousko
Evropa
Vídeň
Poštorná
15
article
Není však mým úmyslem vykládati o Poštorne
o obcl, honosící se 4 velkými školními budovami
z nichž dvě jsou moderní, prostranné budovy
jichž ani v městech tak snadno nenalezneš. Mám
v úmyslu zavésti čtenáře na jih Moravy, do zemé
české, s velikou většinou českou a poukázati n
zjev, který snad rení k veliké cti a slávě národu
majícímu pro podniky, jež nejsou nebo nemohou
býti správnou podporou české věci, tolik pro-
středků a peněz a jenž bez všeho odporu, s ve-
likou netečností ponechává propadati germanisaci
úplnému poněmcení, obec, v níž bylo v době
kdy poněmčování účinně zasáhnulo do jejího ži-
vota, Němců poměrně málo. A tou obcí jes
Lednice (Ei grub]. Jaké to hospodářstvl
vzemi s většinou českou nechává se poněmčit
*) Redakce se neshoduje ve všem s názory
pisatelovými, uveřejňuje dopis však, aby se pro-
mluvilo o poměrech, jichž ae týká.
velká obec a nikdo se ani nezastydí, o školství
nepostará, v Dol. Rakousích však, kdež správa
z mě jest a bude asi ježtě velmi, velmi dlouho
něme kou, uvědoměle německou, v obci, v níž se
při správném nočínání mohlo dociliti úpravy v
vyučování, k oíž možná přece ještě dojde, sna
i dojíti musí, se věnují na školství statisíce.
mnohdy nedčelně.
Němec
Morava
Dolo
Rakousy
16
article
Lednice jest dnes německou obcí, byť i ješte
mnoho lidí plkalo po moravsku, mnohdy směsiet
moravsko-německou; nle záchrana jest dnes p
mém soudu nemožnou. Letní, dočasné sidlo kní-
žete z Liechtensteinů, známé skvostným parkem
pomalu bude sproštýno té plkačky moravské
moravsko-německé a bude výhradně německým
a sice nacionálně německým místem. Nebudu se
dále pouštěti do srovnávání Poštorné a Lednice;
obě stály za to, aby byly udrženy; snad by bylo
bývalo lze vykonati v Poštorné potřebnou práei
laciněji, pro obecenstvo praktičtěji a Lednice ne-
musila býti německou, kdyby pe fze, jinde časte
zbytečně vydavané, bylybývaly věnovány do
Lednice. Zdá se, že máme často na nepravém
místě mnoho k rozdává nil
A při tom nesmí býti zapomínáno Břeclavy.
Liechtenstein
Poštorná
Břeclava
17
article
Břeclavy nad pomýšlení důležité. V Poštorné může
se státi, že továrna knížecí zastaví práci jtřeba
debude nástupce nynějšího knížete ochoten tolik
dopláceti jako nynější kníže) a že železniční zři
zenci, působící v Břeclavě při dráze a bydlící v
značném počtu v Poštorné, budou všichni umí-
stěni a ubytování v Břeclavě, takže obyvatelstv
v Poštorné může rázem velmi mncho ubýti
V Břeclavě ale nelze počitati za normálních po-
měrů na úbylek obyvatelstva, spíše na rozmno-
žení. Severní dráha tak brzy asi nezajde, ani z
kanslu odersko-dunajského, dočká-li se ho svět
a Rakousko... Bude-li naše vniterní politika ubí-
rati se cestou, kterou se ubírá, že v mistech
s německým zastupitelstvem musí býti u dráhy
ustanoven Němec pánem, úřadníkem, může s
státi, že budeme dlouho čekati, nežli se stane
změna ve složení a ustanovování úřadníků a zří-
zenců dle národnosti a že i v Břeclavě zatím
poněmčení, jež jest dosti nebezpečné, sesílí a se
pevní. Nechci býti škarohlidem a tvrditi, že
Břeclava se poněměí, ale tvrditi mohu, že dpln
počeštění bude asi velmi obtižné. Poštorná stojí
s vídeňským školstvím českým veliký náklad.
který uhražovati na dlouho nebude lze, leé že by
se poškodily jiné školské potřeby české, anebe
politika ve státu a snad i naše se lak upravila.
že by Němci neodporovali veřejným českým ško-
lám ve Vídni a v Dol. Rakousích. Poštorná sama
o sobě, nebude-li pomáháno Ch N. Vsi a Lohovi
a nebude-li se moci opírati o neněmeckou Bře-
clavu, bude míti v Dolních Rakousích těžké po-
stavení a bude, ba musí býti ona sama živým po
pudem a poháňkou k zabočení politiky státní
asi i naši do jiných kolejí.
Němec
Ch N
Břeclava
Poštorná
Rakousko
Vídeň
Dolo
Rakousy
Dolní Rakousy
Loh
18
article
Mohlo by se státi, že by české školství v P
štorné, odtržené od ostatního českého světa, dalo
se ztěží udržeti a že by časem se zvrhnula úprava
jeho v horší podobu a úivar, nežli bylo, kd
»Komenský« otevřel před několika lety českou
školu.
Proto — do politiky se nechci plésti a nech
aby se řeklo, že nadržuji určitému směru — poron
na Břeclavu, na důležité její položení a na jej
veliký význam pro Poštornou a ostatní české
obce (slovácké) na Valěicku.
Pohleď laskavý čtenáři do Valčicka a dále
do Čistějovska a uvědom si, že odumirá Rabens-
burá (Bernitál = Bernhardsthal již odumřel) —
Cahnov, Ringelsdorí a Přilepy že jsou už dány
úplně na pospas poněmčení a že jest třeba kromě
veliké obětavosti pro české školství v Dol. Ra-
kousích na Mistelbažsku veliké obětavosti pr
školství v Břeclavě a veliké prozíravosti a by-
strého rozhledu. Nepřítel jest mo ný a s naším
často přílišným mluvkařením nestuči mnohdy naše
obětavost sledovati v stejném, účinném postupu
Poštorná sama o sobě ztěží by se dala udržeti.
kdyby nenalezala opory v sousedních českých.
dotýčně slováckých obcích v Dolních Rakousích
a na Moravě. Poštornou vede cesta do Ch. N.
Vsi a do Lednice na jednu stranu, k Bernitálu.
Rabensburgu a Cáhepvu na druhou stranu a za
zády její leží okresní město Valcice (německé a
poněvadž úřady státní i samosprávné jsou vý-
hradně německé a poněvadž přechodní obyvatel.
stvo nerozho uje o rázu obce, jest patrno
zřejmo, že plány nesousí se k záchraně českého
rázu Poštorné a jejího rázu budou vyhledávati
mnoho úsilí a mnoho výdajů a že bude třeba
mnoho práce, mnoho nákla né práce, mnoho hor-
livé obětavosti a trpělivosti a že bude třeb
vzdáti se předem jednostranného a strannického
radikalismu.
Komenský
Cahnov
Ringelsdorí
Přilepa
Břeclava
Poštorná
Valčicko
Dolo
Dolní Rakousy
Morava
Rabensburg
Valcice
Bernitát
19
title
Rakousko-Uhersko.
RakouskoUhersko
20
article
K uherské volební opravě.
K uherské volební opravě.
Lukácsovu osnovu volební reíormy roz-
bírá také „Sloven. Den.“ a jest pochopitelno,
že nemůže s ní býti spokojen. Osnova je pří-
mo prošpikována různými ustanoveními, kte-
rá znemožňují zvolení kandidáta oposičního
a napomáhají volbě vládních stvůr. Tak na
př. dle Lukácsovy osnovy má se volebního
práva dostati všem od vlády a velkostatkářů
odvislým lidem, ale ztěžuje se nabytí voleb-
ního práva osobám neodvislým. Volební právo
slibuje se všem úřadníkům, úřadním sluhům,
železničním zřízencům, šafářům a jiným po-
dobným osobám, odvislým od velkostatkářů.
za to volební právo samostatných obchodníků.
živnostníků a zejména zemědělců je velice
omezeno a předpisy o něm jsou tak spletité.
že budoucí volební právo bude vlastně horší
než jest staré.
Lukácsův
21
article
O tom, že se volební zákon pro nema-
ďarské národnosti zhoršuje, ani mluviti ne
třeba. Zhoršuje se aktivní volební právo vy-
loučením negramotných, hlavně Rumun
zhoršuje se i pasivní volební právo, poněvadá
se novým zákonem má odníti na 5 až 10 le
právo, býti poslancem, každému, kdo byl od-
souzen dle § 172. trest. zák., t. j. pro podně-
cování a bouření proti Maďarům a pro po-
dobné politické delikty. Každý Slovák — re-
daktor neb politik — který byl nějaký čas
hostem uherského státu ve Vácově neb
Segedíně, pozbývá pasivního volebního práva
Dle tohoto zákona nejsou dnes na př. volitelní
Hurban-Vajanský, Milan Hodža, dr. Milan
Ivanka, dr. Šrobár, neboť všichni si odseděl
své měsíce i léta ve státním vězení pro „po-
buřování proti maďarské národnosti“.
Pro oposiční kandidáty zhorší se situace
zdánlivě liberálnějším ustanovením, že volby
se budou konati současně v různých obcích
Kdyby hlasování bylo tajné, byla by to vý-
hoda aspoň pro voliče. Při hlasování veřej-
ném kandidát nebude mít možnost, býti v
všech volebních místech a voličové budou
úplně vydáni zvůli vládní volební komise.
Rumun
Maďar
Slovák
Vácův
Hurban
Vajanský
Hodža
doktor
Milan Ivanka
Šrobár
Segedín
22
article
V Chorvatsku za nové správy.
V Chorvatsku za nové správy.
Někteří optimisté v Záhřebě soudili, že
po Cuvajově odchodu na dovolenou a za
správy jeho zástupce Unkelhäussra budou se
četná drakonická nařízení Cuvajova aspoř
obcházeti, když se zatím nemohou odvolati
a že nový přednosta vnitra vydá v tom smy-
slu důvěrný list svým podřízeným policejnín
úřadníkům. Toto očekávání sice zklamalo
v Chorvatsku nastala jen změna v osobě, ni-
koli v systému. Pouze to snad možno zazna-
menati, že censura od příchodu Unkelhäus-
srova slevila maličko ze své přísnosti. Tal
na př. „Srbobran“ otiskl tyto dni z „Bud
Tagbl.“ rozhovor s Pribičevičem a nebyl zko-
fiskován.
Jinak očekává se s jistotou, že dr. Unkel-
häusser začne už v nejbližších dnech vyjed-
návati s chorvatsko-srbskou koali
cí o nových volbách. V Pešti patrně uznal
konečně, že za nynějších poměrů na balkán-
ském poloostrově absolutismus v Chorvatsku
nemůže trvati věčně a proto nařídili zástupe
komisarovu, aby upravil půdu k obnoven
ústavnosti. Koalice nebude proti vyjednávání
ale výsledek bude záviseti od toho, coj
Unkelhäusser přinesl z Pešti.
Cuvajův
doktor
Unkel
Chorvatsko
Záhřeb
Tal
Pešť
Unkelhäussr
Buda Tagblishing
Pribičevič
23
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
Jubilej ruského carského domu.
Komitét, který se za předsednictvíA
G. Bulygina radí o tom, co navrhnouti vládě,
co by měla učinit, aby den jubileje nastoleni
rodu Romanových na ruský trůn před 300
lety byl zvěčnén v paměti národa i všech.
kdo věrně slouží státu, usnesl se většinou
hlasů doporučili, aby služebná leta všech
osob, které jsou v státní službě a maji
právo na výslužné, byla zkrácena o pět
roků.
Kazanské zemské sobrání usneslo se
odepsati nejchudším poplatníkům gubernie
z dlužných nedoplatků daní částku 250.000
rublů.
Jaký dojem učiníla řeč Kokovceva
v Bulharsku.
G Bulygin
Romanův
Bulharsko
24
article
Řeč předsedy ruského ministerstva, pro-
nesená v hosudarstvenně dumě, učinilav
Bulharsku velkolepý dojem, jak vidno z
úvodního článku »Miru«, jenž o ni pravíi
Každá véta je plna významu a balkán-
ští spojenci dobře si vštípí do paměti každé
její slovo. Když se balkánští spojenci vy-
pravovali do války a modlili se za zdar
svých zbraní, vzpomínali na prvém míste
jména ruského cara, ruského národa a ruské
armády a vzpomínali Ruska jako ochrance
všeho Balkánu. Po řeči Kokovceva nabyl-
jsme přesvědčení, že jsme se v Rusku ne-
zklamali; Ale my nemyslili, že bude zapo-
třebí, aby se nás Rusko branně zastalo.
Byli bychom špatní žáci Ruska, kdybychom
si byli nepomohli k vítězství sami. Nyn
jsme hrdi především na to, že jsme se
ukázali hodnými krve, kterou za nás Rusko
velkodušně prolilo. A radujeme se, že i Ru-
sko může býti brdo na nás, neboť vidí, že
za nás krev neprolilo nadarmo. Jsme
nadšeni prohlášením ruského ministerského
předsedy jako jinoch, dospělý zletilosti, když
slyší, že ho rodiče chválí nejen za to, že
jest krví jejich krve, nýbrž i za skutky
hodné pochvaly. Balkánské národnosti, osvo-
bozené Rusy, obrozují se nyní na novo voj-
nou, ohněm a mečem. To je naplňuje vědo-
mim dospělostí a práva, aby byly samostat-
nými mezinárodními jednotkami.
Rus
Bulharsko
Mira
Rusko
Balkán
25
article
Ve špatné náladě.
26
article
S jakými pocity německá veřejnost i te
po vítězné válce ještě sleduje balkánské spo-
jence, a jak se v Německu spolu se špatným
svědomím stále ozývá i úzkost před Anglií
toho výmluvným svědectvím je závěr objem-
ného článku poslední Hardenovy „Zukunft“
Nesmíme se příliš chlubit ani spolkem tří ci-
sařů, který chtěl nebožtík Kiderlen, ani Postu-
pimí a Baltským Portem, právě teď v adventě
kdy východopruští statkáři vídají v noci ruské
reflektory a němečlí záložní důstojníci objed-
návají si uniformy pro válku na Visle. Za to se
Kiderlen chlabil důvěrným přátelstvím Anglie
dychtě už jenom po jednodenním úspěchu jenž
měl zakrýti passivní poliliku Německa. Zatím
ale všecky balkánské státy vědí: Britanše je
a námi. Bez ni by londýnské vyjednávání bylo
hračkou, bez ní by se signatární velmoci berlín-
ské stejně málo potřebovaly starat o přání bal-
kánských národů jako 1878 v Berlíně. T entokráte
však nepospíchají. Tentokráte musí to jiti pomalu.
aby Rakousko-Uhersko pocítilo, co ve starém
spolku (který je nutí, aby každý zisk na Balkáně
kompensovalo s Italii) může ztratit, co v novém
by mohlo získat, Náš nářek by už smrt Tureck
a vzrůst slovanské moci nezastavil. Ale my máme
pětašedesát milionů lidí, vydáváme na svoji
obranu letos nejméně půl druhé miliardy, jsme
si ještě jisti Rakouskem a smíme toužiti po vět-
ším než býti pouhým satellitem. Mohli bychom
proti komukoliv garantovati asijské Turecko a
za to a za Cařihrad, postoupený Ruslou, ei dát
otevřít cestu do Edejského a až do Černého moře
Než Anglie. Francie a Rusko táhnou provaz na
opačnou stranu, a my jsme pyšni, že za něj smíme
také tahat. Ještě nám chybí ten jediný, ledo
dovede mlčky chtít ...
Hardenův
Zukunft
Kiderlen
Německo
Anglie
Visla
Berlín
RakouskoUhersko
Balkán
Rakousko
Turecko
Cařihrad
Edejský
Francie
Rusko
27
article
Italie, Černá Hora a Rakousko.
Římský dopisovatel „Tempsu“ potvrzuje.
že Italie se nalézá v choulostivé situaci, po-
kud jde o Skadar. Jednak chce podporovati
nároky Černě Hory, jednak nemůže se dohod-
nouti s Rakouskem. Italské veřejné mínění
se projevilo jasně ve prospěch Černé Hory
při čemž vedle politických, vojenských i ob
chodních zájmů mluví také dynastické svazky
pro teritoriální a hospodářské sesílení černo-
horského království. Proto italská vláda na
léhala na vídeňskou vládu, aby svolila k an
nexi Skadru Černou Horou, ale ve Vídni s
zaujímá opačné stanovisko a připomíná se do-
hoda italsko-rakouská z r. 1897, kterous
oba spojenci zavazují chrániti nedotknutelnos
Albánie. Dle mínění vídeňského kabinetu pal
není pochyby, že Skadar je albánský. Ří-pský
kabinet však si přeje, aby Skadar připad
Černé Hoře a posud se zahraniční úřady spo-
jenců nedohodly. Ukáže-li se Rakousko ne
smířitelným, Italie se podrobí, ale velmi ne-
rada.
Jisto je, že posud nemá trojspolek spo-
lečného stanoviska v otázce Skadru, pročež
se čeká, až dojde k dohodě mezi Římem
Vídní a zatím tato otázka byla odsunuta na
konec programu velevyslanecké konference
londýnské.
Je jisto, že v balkánských otázkáchs
nemohlo dospěti k dohodě mezi Italií a Ra
kouskem, leč po velkém úsilí a vzájemných
ústupcích vzhledem k utajenému rozporu oba
polných zájmů. Naproti tomu pak je trol
dohoda nucena zaujmouti stanovisko černo
horské z iniciativy ruské.
Italia
Černá Hora
Rakousko
Skadar
Vídeň
Albánie
Řím
Skadr Černá Hora
Italia
28
article
Král Viktor Emanuel. jehož situace je
zvláště choulostívá, zachovává až do úzkoat-
livosti dstavní zásady, ale positivní zájmy ital-
ské se shodují se zájmy Černé Hory, jak hlá-
sá všechen nezávislý tisk, jenž se také roz-
hodně staví proti postupu hory Lovčenu Ra-
kousku. Tato hora ovládá Kotor, což brání
Rakousku učiniti z tohoto zálivu hroznou
lodní basi, které se Italie obává. Všechen ital-
ský tisk podporuje požadavky Černé Hory
„Giornale d'ltalia“ praví, připouští-li Rakou-
sko, aby Srbsko a Řecko zaujaly albánské
územi, že to má připustiti také pro Černou
Horu. „Doufáme,“ dodává list, „že consulta
se tak snadno nepodrobí vůli Ballplatzu. Sta-
bilita nového stavu na/ Balkáně a prospěch
italských hospodářských podniků na Černé
Hoře vyžadují, aby tato země se rozšířila. By-
lo by trapno, kdyby se Italie učinila nástro-
jem politiky, směřující proti Černé Hoře. Do-
hoda z r. 1897 má býti provedena cum grano
salis. Podpora, kterou Italie Rakousku po-
skytla v otázce albánské autonomie a v otáz-
ce srbského přístavu na Jaderském moři, by-
la rozhodná, ale dnes nemá Rakousko zůstá-
vati nesmířitelným na úkor italských zájmů.
Aliance má býti prováděna slušně.“
Viktor Emanuel
Kotor
Rakousko
Černá Hora
Srbsko
Řecko
Balkán
Lovčen Ra
29
article
Oč se zvětší slovanské státy balkánské.
Srbsko a Černá Hora mají dostati 48 až
50.000 čtver. kilom. a okolo 1,700.000 obyv.
Srbsko, jež má dosud 48.000 čtv. kilom., zvět-
šilo by se o 40.000 čtv. kilom. s 1.400.000
obyv., takže by nyní měřilo okolo 88.000 čtv.
kilom. s 4.500.000 obyv.
Černá Hora, jež měří 9080 čtv. kilom.
získá 19—20.000 čtv. kilom. s 5—600.000.
takže bude nyní mít okolo 30.000 čtv. kilom.
asi s 850.000 obyv.
Obě srbská království dohromady budou
měřit okolo 105.000 čtv. kilom. s 5,000.000
obyv.
Bulharsko dostane 60—64.000 čtv. kilom.
s 2 mil. obyv. Bulharské království bude nyní
měřit okolo 160.000 čtv. kilom. se 6.500.000
obyv.
Srbsko
Černá Hora
Bulharsko
30
article
Generál von der Goliz.
Odehodu pruského generála von der Goltz na
odpočinek se v německém tisku nijak nelituje. Ně-
které listy posuzují dokonce dosti přísně politi-
ckou úlohu, kterou von der Goltz, reorganisátor
turecké armády a turecký maršál, hrál v posled-
ních letech po svém návratu z Turecka r. 1895.
Tak „Kieler N. N.“ píží o neblahém vlivu, jeii
prováděl na Kiderlena Waechtra od počátku bal-
kánské války.
Věk nebyl pravou příčinou tehoto odehodu,
píše zmíněný list; maršál se neobmezil v poslední
době na provádění vlivu v armádě, nýbrž prová-
děl vliv i na zahraniční politiku říše. Tente vliv
byl neblahý, jak se dnes vidí skoro všude. Pře-
svědělli se o tom na vysokých místech a neváhali
projeviti svou nespokolenost
Císař podepsal bez váhání dekret, jímž gene-
rál von der Goltz dán na odpočinek. Na podzim
byl maršál každý den návštěvou u Kiderlena
Waechtra. Tyto návštěvy trvaly celé hodiny a vě-
řil-li Kiderlen-Waechter v září, že balkánští spo-
jenci nikdy nevyhlásí válku, věřil v říjnu, že Ture
zdrtí své nepřátele, protože slepě poslouchal vý-
klady maršála von der Goltz.
Přišly otomanské pohromy a naděje maršála
státního sekretáře byly ukrutně zklamány. Brzy
už nikdo nepochyboval, že maršál von der Goltz
pala vlastně neznal Turecko, jak myslil císař
státní sekretář.
Kieler
N N
Waechtra
Waechter
Goltz
Turecko
31
article
Otázka panamského průplavu.
V Anglil byla radostně vvítána řeč, kterou
pronesl v sobotu president Taft před International
Prace Forum v Novém Yorku, a v níž se vyslovi
pro to, aby konflikt, vzniklý z rozhodnutí ameri-
ckého kongresu, poskytnouti americkým lodím po-
platkové výhody v panamském průplavu proti jas-
nému znění anglicko-americké smlouvy, byl před-
ložen mezinárodnímu rozhodčímu soudu.
Zajímavo je ovšem, že Taft teprve po volební
porážce, která mu odňala naději na opětné presl-
dentství, se vrátil opět ke svému politickému idea-
lismu a ke své zálibě pro rozhodčí soudy v mezl-
národních sporech. Vytýkal ve své řečí senátu,
že prolomil anglicko-americkou a francouzsko-
americkou smlouvu o rozhodčím soudu a vyslovi
se pro rozhodčí soud, třeba by se dalo očekávati
že rozhodnutí dopadne v neprospěch Spojených
států. Projevil také naději, že tato otázka bude do
4. března (kdy nový president Wilson nastoupí
úřad) buď vyřízena, nebo předložena rozhodětmu
soudu.
Dodatečně se však sděluje z Washingtonu, z
Taft je sice pro to, aby otázka poplatků v panam-
ském průplavu byla co nejdříve předložena roz-
hodčímu soudu, ale níkoli rozhodčímu tribunáluv
Haagu. Praví se, že dává přednost tomu, aby by-
la jmenována zvláštní komise, složená stejným
počtem z Američanů a Angličanů. Okolnost, že ce-
lá Evropa má zájem na otázce poplatků v panam-
ském průplavu, měla prý by totiž zilný morální
vliv na hangský tribunál.
Taft
Wilson
Američan
Angličan
Nový York
spojený stát
Washington
Haag
Evropa
International Prace fórum
32
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Cyklus veřejných přednášek o české
politice zahájí v sobotu 11. ledna o 8. hod
večerní dr. Karel Kramář, říšský a zemský
poslanec: Problémy české politi ky
Přednáška koná se v posluchárně č. IV. čes.
techniky na Karlově náměstí.
— Akční výbor národní strany svobodo-
myslné konal plenární schůzi za předsednictví
dra. K. Kramáře v pondělí dne 7. ledna.
Dr. Kramář podal obšírnou zprávu o poli-
tické situaci, dr. Rašín a dr. Funk o fi-
nančních předlohách vládních. Po obsáhlé
debatě zprávy vzaty na vědomí. Předseda uči-
telské sekce F. V. Moravec referovalo
sjezdu učitelstva národní strany svobodomy-
slné a tlumočil díky akčnímu výboru a po-
slancům strany, kteří při sjezdu spolupůso-
bili. Po jeho zprávě a po referátě dra. J
Metelky usnesl se akční výbor požádati
zástupce strany ve školské komisi: 1. aby pů-
sobili k tomu, by podststně zlepšen byl návrh
referentského komitétu, pokud jde o úpravu
platů industriálních učitelek; 2. aby vzali za
své opravné návrhy a dodatky Společného
permanentního výboru českých zemských or-
ganisací učitelských, kteréž se přikládají,
zvláště aby rozhodně byli proti návrhu refe-
rentského komitétu, podle kterého má být
dán řídícím učitelům jen poloviční aktivní pří-
davek a rovněž aby zamítli návrh, dle něhož
snižuje se učitelům na měšťanských školách
osobní přídavek po 25leté službě se 300 K na
250 K; 3. aby přijali za své dodatky a ná-
vrhy pana vl. rady dra. Metelky, pokud jde
o I. část návrhu, která jedná o dosazování učí-
telstva; 4. aby zařídili, aby referentský komi-
tét vypracoval návrh zákona o substitutech
okresních školních inspektorů; 5. a dále aby
referentský komitět doplnil návrh příslušný-
mi změnami o právních poměrech učitelů-
vojáků podle nyní platného branného zákona,
doktor
Kramář
K Kramář
Rašín
Funk
F V Moravec
J Metelka
Metelka
Karlov náměstí
výbor národní strana svoboda