1
masthead
Roöník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, ve středu 8. ledna 1913.
Praha
4
article
V drobném prodejli
ranní číslo o sobě . . pa s
večěrni
. . . . . . sn 4
Ve filiálkách na venkově-
ranní lalo . . . . . . . 1
večerní . . . . . . . . 5k
Inseráty
plati se hotové napřed
Předplaceni a inserty přijíma
sdministraca v Marianské ul,s.
TTam nacháseji se tll
redakce, tlekárna a sxpedle
„Národních Listů“
Rakopiay se nevranel
Dnešní číslo pro Prahu jest oa
stranách, s přílohou pro venkov
o 16 stranách.
Praha
5
article
V zajetí Maďarů.
V zajetí Maďarů.
Není na pohled sebe hloupější, smy-
šlené směšnosti, aby ji trpká skutečnost
nepředstihla. Bylo-li možno představitis
hloupější směšnost, než byla odpověd
gorodničího z Gogolova „Revisora“, ž
vdova poddůstojníkova si namrskala sama.
Co se zdálo nemožným za dob Gogolových.
jest dnes holá skutečnost. Provedla ji na
sobě naše říše pravděnepodobností léta
Páně 1912.
Dne 4. ledna konala se ve Vídni spo-
lečná ministerská porada zástupců mini-
sterstva rakouského, uherského a spo-
lečných ministrů, „jejíž hlavní část dle
„N. W. Tagbl.“ věnována onomu předmě-
tu, který se stal dnes aktuálním za při-
činou mimořádných opatření, jež bylo tře-
ba učiniti v posledních měsících. Peníze.
jež byly spotřebovány na úhradu těchto
mimořádných výdejů na vojsko a námořni-
ctvo až do konce roku 1912, mohou se
stejně, jako další výdeje, jichž bude po
případě ještě třeba, zaplatiti z pokladních
hotovosti, takže nebude třeba uzavírat
nějakou půjčku.
Dále oznamuje týž list. „Mimořádné
výdeje, jichž bylo třeba na vojenské a ná-
mořnické účely do 1. ledna t. r., činí 188
milionů korun. Má se za to, že v nejhorším
případě se vystačí s 250 až 300 mil. Př
tom se rozumí samo sebou, že přesné číslo
bude možno oznámiti teprve tehdy, až se
v zahraniční situaci stane konečné roz-
hodnutí.“ Oba finanční ministří, rakouský
a uherský, vyslovili se pak v ten smysl.
že budou moci výdeje tyto zaplatiti z po-
kladní hotovosti, které se v Rakousku páči
na 700 až 750 milionů, v Uhrách na 250
milionů korun, takže oba finanční ministři
by mohli bez obtíží sehnati celou miliardu
korun a přece by se nemusili utéci k pe-
něžnímu trhu.
Maďar
Gogolův
N W Tagbl
Vídeň
Rakousko
Uhry
6
article
Přiznání ryt. Zaleského mohlo by za-
jímati rakouské státní úřadníky a zřízence.
jimž pan ministr financí odepřel uvéstiv
život novou pragmatiku, vyžadující 35 mil.
korun, na tak dlouho, dokud mu parlament
nepovolí nových daní. Nám však běží zatím
o těch 188 milionů a další eventuální mili-
ony, jež pohlti mimořádná opatření vojen-
ská a námořnická. Nač bylo třeba těchto
mímořádných opatření, nač bylo třeba oné
300milionové metly na poplatníky rakou-
sko-uherské monarchie?
V říjnu vypukla na Balkáně válka.
Všechno srbské a černohorské vojsko vy-
táhlo do Turecka a v hraničících s Rakou-
skem krajích Srbska a Černé Hory nezů-
stalo ani vojáka. Nastalo tam vacuum —
prázdnota. Ve středověku přírodozpytci
věřili ještě v Galileiovu theorii o hrůze
před prázdnotou — horror vacui. V ně-
kterých vídeňských kruzích udržely se po-
dnes lecjaké středověké názory, a snadi
horror vacui našeptával komusi, že by by-
la vhodná chvíle, vyplniti prázdnotu v srb-
ských krajích vojskem rakouským. Kře-
sťanští sociálové hlásali to veřejně. Ale
hr. Berchtold je člověk modernější a nápad
takový rozhodně odmítl.
Galileiův
Berchtold
Balkán
Turecko
Raka
Srbsko
Kře
7
article
Mluvilo se pak o „životních zájmech
monarchie“ na balkánském poloostrově,
jež nutno obhájiti pro čest velmoci, kdyby
byly ohroženy. Přišla skutečně aféra Pro-
chaskova, ale Srbsko bez nucení se zavá-
zalo, dáti jakékoli zadostučinění, bylo-li
rakouskému konsulu v čem ukřivděno
Srbsko projevilo přání, nabýti na Adrii ob-
chodního přístavu; ale když se Rakousko
prohlásilo proti tomu. Srbsko netrvalo na
svém požadavku a oznámilo úřadně, že se
spokojí, jak o té věci rozhodnou evropské
velmoci. Srbsko a Řecko měly původně
úmysl, rozdělití se o Albanii, ale když Ra-
kousko ohlásilo, že Albanie má dostati sa-
mosprávu, i tu se Srbsko podvolilo a ne-
činí námitek ani proti samosprávné Alba-
nií. Srbsko vyhovělo všem požadavkům
rak.-uherské monarchie, takže nebylo
třeba ani hrozeb; o Černé Hoře se vůbee
ani nemluvílo. Nač tu bylo třeba mimo-
řádných opatření?
Víme ovšem, jakou odpověď by nám
dal ministr vojenství na tuto otázku. Srb-
sko proto ustupovalo rakouským poža-
davkům, že „mimořádná opatření“ byla
včas učiněna. Ale pak je dovolena jiná o-
tázka. Stojí vypuzení Srbska od Adrie
samosprávná Albanie za těch již vydaných
188 milionů a za ta sta milionů, jež budou
ještě stát?
O albánské pobřeží na Adrií soupeří
Rakousko s Italií. Rakouští státníci mají
za to, že, kdyby pobřeží to připadlo Srb-
sku a Řecku, stalo by se pro Rakousko
nezbytně nepřátelským a výhodu by měla
Italie. V tom rozumování je kus pravdy
Rakouská diplomacie chovala se k balkán-
ským Slovanům vždy tak, aby je naladila
proti sobě. A poněvadž jinak se chovat
neumí, bude proti sobě popouzeti Srby
dále a nemohla by se na srbském pobřeží
naditi příliš přátelského přivítání.
Ra
Srb
Adrie
Srba
Srbsko
Rakousko
Řecko
Albánie
8
article
Ale což kdyby rakouská diplomacie
zahodila konečně staré „šimly“ a zkusila
to na Balkáně s politikou opravdu přátel-
skou, dobře sousedskou? Nikdo by ji tam
neuvítal radostněji než Slované, kterým je
pohodlnější udržovati obchodní styky se
sousedním Rakouskem, než s dalekými
státy zámořskými. Albánie, kdyby se o ni
rozdělili Srbové a Řekové, stala by se
těmto národům těžkým, snad nesnesitel-
ným břemenem, ale znenáhla by se kulti-
vovala a stala by se výhodným odbytištěm
i pro Rakousko. Albánie samosprávná bu-
de nadále zemí divochů, loupežnickým
hnízdem, které bude přijímati ochotně
bakšiše od Rakušanů i Italů a podle váhy
vyplaceného zlata bude jednou Italy zra-
zovati Rakušanům, po druhé Rakušany Ita-
lům. A bakšiše museji býti vydatné; ma-
lých Albánci nepřijímají. Samosprávná Al-
bánie stane se bezednou kapsou, v níž bu-
dou trvale mizeti rakouské miliony.
Slovan
Srba
Řek
Rakušan
Italos
Albánec
Balkán
Rakousko
Albánie
9
article
Schází-li nám pochopení, proč se Ra-
kousko domáhá samosprávné Albanie, to
Rakousko, jež nepřeje samosprávy svým
vlastním národům, vidíme jasně, proč srb-
ské vítězné vojsko musí opustiti dobytý
Drač. Drač s železnou drahou po srbském
území byl by pro rakouský obchod nej-
pohodnější branou do Srbska a dále na
Balkán. Rakouský průmysl nebyl by tísněn
uherskými státními drahami a rakouští
obchodníci, vyvážející ze Srbska plodiny
a dobytek, nepodléhali by šikanám uher-
ských zvěrolékařů. Rakousko mělo by
přes Terst a Drač otevřenu obchodní cestu
na celý Balkán a r. 1917, až bude vyjedná-
vati s Uhrami o nové hospodářské vyrov-
nání, mohlo by se pevně opříti o srbský
Drač. Tam je skutečný „životní zájem“ Ra-
kouska, o němž mluvil hr. Berchtold v li-
stopadových delegacích, ale není to zájem
maďarského imperialismu. My jsme v za-
jetí Maďarů, a proto jsme byli nuceni u-
plésti 300milionovou metlu, kterou jsme
se zmrskali samí.
Berchtold
Maďar
Albánie
Rakousko
Drač
Srbsko
Balkán
Terst
Uhry
10
article
Drinopel před kapitulací?
Drinopel před kapitulací?
S několika stran současně dochází pře-
kvapující zvěst: Drinopol prý je ve
stavu tak kritickém, že každ
chvíle očekává se kapitula ce
její posádky. Zprávy, prozatím nepově-
řené, ale přicházející z Berlína, Sofije a Be-
lehradu, souhlasně sdělují, že velitel pev-
nosti prý vyjednává s obléhajícími, jelikožv
městě propukl již hlad a že nabyl prý pře-
svědčení, že proti sesílenému obléhacímu voj-
sku a jeho dělostřelectvu nemohl by pevnost
uhájiti. S jiné strany se také uvádí, že vzdán
Drinopole bylo by provedeno z důvodů poli-
tických. Samozřejmě, kdyby ke kapitulaci
došlo, zcela jinak utvářilo by se londýnské
jednání o mír a s ním spojené požadavky spo-
jenců, kteří na vydání Drinopole trvají stejne
určitě, jako je Turci odmítají.
Zaznamenáváme v té příčině došlé zprávy
Z Berlína, 7. ledna. „Loc.-Anz.“ ozna
muje z Paříže: Turecký velite
v Drinopoli přesvědčil se, že Bul-
haři v poslední době dopravil
veliké množství těžkých dě
k pevnosti, takže další odpor by
by zcela zbytečný. Vzhledem na to
považují se všeobecně zprávy o brzke
kapitulaci za věrohodné. Již
včera prohlásil Rešid paša jistému zástup
ci listu: „Zdaří-li se Bulharům nabýt Dri-
nopole, budeme apelovat na spravedlnost
Evropy a protestovat do posledníh
dechu.
Sl—k. Z Bělehradu, 7. ledna. (Zvl. telegr
„N. L.“) V kruzích vojenských roznesla se
dnes sensační pověst, že Drinopol chystá se
ke kapitulaci, ba že se již vyjednává mezi
velitelem pevnosti a obléhajícími. Soudí se
že delegáti turečtí zúmyslně chovají se
Londýně ohledně Drinopole odmítavě, nebot
myslí, že z vnitropolitických příčin bude
nejlépe, když Drinopol vydána bude nepří-
teli posádkou. V městě skutečně je již hla
Ze Sofije, 7. ledna. (Zvl. telegr. „N. L.“
Udržují se pověsti, že kapitulace Drinopole se
očekává každé chvíle.
Turek
Bulhar
Drinopol
Berlín
Paříž
Drinopoli
Evropa
Bělehrad
Londýn
Anza
Sofij a Be
11
title
Veřejná schůze voličská
v Hořicích.
Hořice
12
article
Z Hořic, 6. ledna.
Hořice
13
article
(Od zvláštního zpravodaje.)
Místní organisace národní strany svobodomy
slné v Hořicích svolala na dnešní odpoledne do
divadla veřejnou schůzi voličů, aby po-
skytla příležitost p. posl. J. G. Maštál ko vi
by promluvil k ním o nynější politické situaci
podal vysvětlení v různých otázkách místního
rázu. Schůze byla sledována se všeobecným zá-
jmem, který měl za následek, že byla velice čet-
ně navštivena a že dostavili se do ní stoupene
všech místních stran politických, kteří naplnil
prostory divadla do posledního místa, a kromo
nich i voliči a zástupci všech místních organisae
národní strany svobodomyslné z ostatních měso
volební skupiny jičínské, jako z Nové Paky. Na-
vého Bydžova a zejména z Jičína.
Pan posl. Maštálka v řeči trvající 11/4 ho
svého úkolu v obou zmíněných směrech skvěle
se zhostil a za svá věcná, přesvědčující slova, vy-
slechnutá s naprostým klidem a se všeobecnou
pozorností, odměňován byl častou pochvalou. Ve-
dle vylíčení všeho, co dělo se v posledním zase-
dání říšské rady, podal jasný obraz dnešní vnitřní
i zahraniční situace i toho, co z ní vyplývá, av
příčině otázek místního rázu promluvíl tak ote-
vřeně a upřímně, že jeho slova měla ráz naproste
Maštát
Maštálek
Hořice
Nová Paka
Jičín
organizace národní strana
14
article
důvěrný a k žádosti předsedově jich tudíž plne
neuveřejňujeme. Tolik však fřeba konstatovati, ž
jak zajisté všichni účastníci schůze seznali, pan
poslanec J. G. Maštálka tužby a přání města Ho-
řic, tak jako celého svého okresu volebního, z
a že v zájmu jejich splnění také úsilovně pra-
coval.
Po jeho řečí ujali se slova dva stoupenci stra-
ny sociálně demokratické ke kritice postupu česk
delegace ve Vídni a proneseny také dotazy
přání, na které posl. Maštálka, ujav se ještě
několikráte slova, vždy s pochyalou a potleskem
odpověděl.
Schůzi, která se velice protáhla, zahájil
2. hod. odpolední předseda místní organisace nár.
strany svobodomyslné, pan eís. rada továrnik
Tuček, a sděliv její účel, požádal p. Maštálku, aby
promluvil také o potřebách města, zejména hospo-
dářských, poněvadž obyvatelstvo jeho by rádo
zvědělo, v jakém stadiu se nalézají.
Maštálek
Tuček
Vídeň
15
article
Pan posl. Maštálka
Pan posl. Maštálka
poukazem na finanční stísněné dnešní poměry, za-
viněné událostmi a rozčilením v posledních tý-
dnech uplynulého roku, a vylíčiv jejich příčiny
pravil, že tohoto válečného rozčilení, které kaž-
dým okamžikem se mohlo proměniti ve skutečnou
válku, použila vláda, aby předložila purlamentu
předlohy, které již dávno byly připraveny, ale
kterýmí si ani v Uhrách, ani v Rakousku před
parlament předstoupiti netroufala. Vychází nyní
na jevo, že již Košutovo ministerstvo v Uhrách da-
lo svůj bezpodmínečný souhlas ku předlohám vo-
jenským, které na podzim roku 1912 byly uzt-
koněny.
Bylo zajímavo — pokračuje řečník — pozoro-
vati sněmovnu a politické strany na říšské radě
zastoupené, jak se chovaly k vojenským zákonům
Ani jediná — pravím výslovně — ani jediná strana
nečinila uzákonění vojenských předloh, ať to byl
nový branný zákon, ať to byla předloha rekrulní
zákon o přípřežích aneba o dodávkách válečných
— žádných takových překážek, aby byla donutila
vládu sáhnouti k § 14. a k uzákonění jmenovaných
předloh cestou mimoparlamentární. Žádná ze
stran sněmovny nechtěla vziti na sebe zodpověd-
nost, ukázati zase jednou celému světu, že sev
Rakousku může vláda snadno obejíti bez par-
lamentu, ano že jest to i přáním mnohých. pra-
covati a vládnouti bez parlamentu. Všechny stra-
ny sněmovny, které dělaly oposici vojenským před-
lohám, instinktivně citily, že by se jim celý svět
vysmá, kdyby se následkem intransigentního cho-
vání svého zbavily práva kritiky, projevů svých
přání při projednávání předloh, a konečně i tako
nložností zlepšení jednotlivých ustangvení zákona
kdyby hnaly poměry do krajnosti a přinutily Vládu
parlament zavříti.
Maštálek
Košutův
Uhry
Rakousko
sněmovna
na sněmovna
16
article
Jak mnoho na př. mohlo se zlepšiti na před-
loze o dávkách válečných, kdyby nebyli naši ná-
rodní sociálové obstrukcí, která naprosto ničeho
nevyřídila, zahnali majoritu vládní do bezpodmí-
nečného podporování předlohy vládou podanél
Jsem přesvědčen, že celá řada návrhů minoritníc
a resolučních, které s české strany podaii dr-
Koerner a dr. Hübschmann, by byla již nalezlu
přímo místo v zákoně a nebylo by jich provedent
ponecháno milosti vládní, která doplňovacími na-
řízeními je provésti může, ale také nemusí.
Dr. Hübachmann, zastupující stranu národně-
sociální ve výboru justičním, dobře citil bezvý-
slednost postupu svého, ke kterému byl hnán vět-
šinou svého klubu, kterému se také vzpíral zuby
nehty a kterému se podrobil jen jako stranník. vy-
konávající usnesení většiny svého klubu. Cenim
sobě vysoko tuto obětavost dra. Hübschmanna.
který samojediný se bil pro ztracenou věc jenom
proto, poněvadž si tak přála většina jeho klubu.
ale přál bych sobě, aby tento princip — podrobo-
vati se majoritě — který tak skvěle se uplatni
v rámci strany dra. Hübschmanna, byl poslanei
národně sociálními uznán a uplatněn také v ráme
celé delegace na radě říšské. (Výborně! Potlesk.
Koerner
doktor
Hübschmann
Hübachmann
Ceni
17
article
Nemohli jsme se spřáteliti ale také s postupem
národně soclálním proti předloze o dávkách vá-
lečných z důvodů věcných i parlamentárně-takti-
ckých. Nabylí jsme přesvědčení, že jest konečně
lepší, když ve příčině dávek válečných bude pa
novati zákon, než když bude trvati neurčitý stav
při kterém v době války může každý voják se-
brati, co chce, a činiti bez nároků náhrady, co se
jemu líbí. A na konec jsme věděli, že odporem
který by nutil vládu ku použití § 14. — před-
pokládaje, že by odpor takový skutečně neby
býval parlamentem poražen — bychom znemožnili
projednávání naléhavostí takových, jakými byla
služební pragmatika, i pro úpravu zemských finan-
cí nevyhnutelný „malý finanční plán“ — že by-
chom byli odsunuli uzákonění svobodomyslnéh
zákona spolkového a na konec, že bychom byli
postavili vládu před otázku, zdali může poskyt-
nouti na investice železniční v roce 1913 obno
130 mil. korun, který byl do rozpočtu pojat, ale
který by byl pravděpodobně z rozpočtu vyloučen
kdyby se nebylo přikročilo k jeho parlamentárnímu
projednání, nýbrž že rozpočet by býval musil byt
uzákoněn § 14.
18
article
A přes to, že jsem navrhoval, aby z tohot
obnosu 130 mil. K byla dána jistá kvota na telefo-
ny a na úpravu Labe, resp. českých řek, máme
naší strany veliký zájem na tom, aby tyto investice
železniční byly v rozpočtu zachovány a aby se
pracemi, ke kterým jsou určeny, počalo. Praha
čeká netrpělivě na rázný postup v otázce seřado-
vacího nádraží, jehož náklad bude činiti více ne
20 mil. korun, v České Třebové má se započiti
se stavhou nádraží seřaďovacího, které bude vy-
žadovati nákladu 12 mil. korun: Bakov. Nymburk
Tábor, Kolín atd. volají naléhavě po úpravách
nádraží, vyžadujících obnosy do milionů jdoucí
které jsou naprosto nutny, jestliže se vozba ná-
sledkem stále rostoucí dopravy nemá v podzimu
náhle zastaviti. Vozový park státních drah má býti
rozmnožen nákladem 40 mil. korun — nepatrným
poměrně obnosem, když povážíme, že na př. na je-
diné jen dráze Ferdinandově na Moravě doprav
nákladová v 11 měsících roku 1912 byla o 13
větší, než v roce 1911.
Praha
Český Třebová
Bakov
Kolín
Morava
Nymburk Tábor
19
article
To jsou jen letmo načrtnuté ukázky oněh
úkolů, které máme před sebou a které nejsou je
nom starostí vlády, nýbrž o které musí býti tak
pečováno poslaneckými sbory. Vždyt nás zasy-
pávají naše česká města, naše české obce, naš
obchodní komory a naše ústředny přímo žádost-
mi o úpravu těchto poměrů, které byly zanedbá-
ny, dokud byly dráhy v soukromých rukou, a kte-
ré jsou čím dále tím více naléhavější následken
rozmachu průmyslu a dopravy na železnicích. (Vý
borně! Potlesk.)
A království České, jakožto nejprůmyslověj
země mocnářství, v první řadě odstůně hned ne-
dostatky, které se vyskytnou v železničním pro-
vozu, a jakožto země s nejsilnější sítí železničn
má největší zájem na investicích železničních
kterými — mimochodem řečeno — zaměstnává
se spousta dělnictva.
Pravil jsem, že nepodařilo se mi prosaditi, aby
do investičního programu 130 mil. korun byl pojaí
také jistý obnos na pokračování prací na českýel
řekách a při vybudování telefonní sítě. Při f-
nanční tisni, která panuje ještě dnes, nebylo l
pomýšletí na to, aby investiční obnos, tak jakos
to stalo v roce 1912 byl zvýšen, a omezeny byly
tudiž naše snahy jenom na to, aby část kredite
železničních, pokud by tyto nebyly prostavěny
v roce 1913, se použila na svzchu zsníněné účely.
20
article
Nebylo by bývalo obtíží dostati podobné usne-
sení ve příčině sitě telefonní; odpor vyskytnul se
však hned, jakmile jsem žádal, aby se použiti
kreditů vztahovalo také na úpravu Labe a českých
řek. Chtěl jsem tím dociliti dvojího:
1. aby se mohly zadati projekty s regulací
kanalisací Labe spojené, které o nákddadu 26 mil
korun jsou připraveny, a které okamžitě mohou
býti vypsány a zadány, po připadě, aby také mohly
býti zadány další práce na našich jiných českých
řekách, v nichž nemůže býti pokračováno, poně-
vadž zemská regulační komise v měsíci prosincis
usnesla další zadávání projektů zastaviti, byť
tyto byly úplně technicky připraveny:a
2. zby se tím učinil náběh, aby pro ten pří-
pad, že by vodocestná novela se z těch neb oněch
důvodů nemohla uzákoniti, pomocí řádného roz-
počtu tyto naléhavosti české bez ohledu na to, ja-
kými cestami úprava vodstva v jiných zemích s
bude ubírati, mohly býti provedeny.
21
article
Leží přece na bílední, že nemůžeme zůstat
státi v prostředku započalých praci na Labí;
dosud — chvála bohu — se nepřihodilo nic, a ne-
příšla žádná taková voda, aby byla dokončené
jž práce zmařila. Ale lo se. zcela jistě v budou-
cnosti stane, a také tlak po provedení úpravy
bude se strany bezprostředních sousedů labských
tím větší, čím dále bude pokračovati úprava če-
ských řek, byť by to i bylo jenom- pomocí úvěrů
zákonem z roku 1903 k tomu určených a dosud ne-
vyčerpaných! A my nemůžeme přece čekat, až s
Poláci s Rusíny dohodnou o rusínské universitě
novém volebním řádu do haličského sněmu; Ru-
síni stojí na stanovisku, že Poláci byli na vodocest-
ný zákon zvoleni, a že jej za každou cenu miti
musí, poněvadž jinak by nebyli možní ve svýcl
volebních okresech, nehledě ani k tomů, že o
podnikatelů práce vodocestné provádějících, oče-
kávány jsou — dle rusínských pramenů a názorů
— značné příjmy pro volební účely stran polských
Rusíni dostali sice slib vlády ve příčině své rusín-
ské university, alo ukazuje se, že formulace vládn
se nekryje s usnesením se Polského kola, že prot
zřízení university rusínské rozpoutána jest se stra-
ny všepolské veliká agitace, a že máme tudiž vel-
mi příjemnou nadějí, že dne 17. ledna, na kter
den jest svolán vodocestný výbor, vylezou nám n
poradní stůl vodocestného výboru na místo, jed-
noho Rusína, jako se stalo v červenci loňskéh
roku, dokonce dva, anebo tří, vodocestnou novel
dále obstruující Rusíni, a znemožní projednáván
tohoto zákona i nadále.
bůh
Polák
Rusín
22
article
Kromě toho není dokonce ještě vyřízena otá
ka vodstva v alpských zemích, v rusinské oblast
haličské a v německé části Čech, krátce, vodo-
cestná novela, která se podle mého soudu nikdy
neměla dostati do ssmostatného výboru, a neměla
se také dostati do takového vyjednávání se stra-
nami, jako se to skulečně stalo — má tolik ješti
kamenů úrazu, že delegace česká bude se musit
zabývati vážnou otázkou, jestli není dlužno dtt
přednost rozloučení společných zájmů vodocest-
ných a regulačních před samostatným postupen
pro zemé koruny České, sť již v rámci řádného roz-
počtu, anebo samostatnou předlohou pro Labe
a pro české řeky, po příkladu předlohy na úpravu
Dunaje. (Výborněl)
Jest charakteristické, že proti náběhům mým
aby se pomocí řádného rozpočtu aspoň z část
mohlo pokračovati v rámci investičních úvěrů, vy-
stoupili Poláci, vytýkajíce obejiti vodocestné no
vely, kteří také vlastně jsou příčinou, že předloh
o lokálních drahách, tolik dožadovaná ve mno-
hých oblastech království Českého, jejíž předlo-
žení bylo žádáno v lednovém zasedání říšské rady
byla odsunuta do zasedání povelikonočního, poně
vadž požadavky Polského kola jsou toho rázu, z
se vláda obává jim v plném rozsahu vyhovětí, po
něvadž by zájmy jiných zemí musily býti zatlačeny
v připadu jich provedení neobyčejným způsoben
do pozadí.
Polák
Čechy
Dunaj
Výborněl
23
article
Vláda má v úmyslu věnovati k účelům výstav
by lokálních drah celkem as 230 mil. korun; krá
lovství České má dostati celou řadu místních dra
a obnos, který by na Čechy vypadnul, má pohybo
vati se okolo 40 mil. korun. Moravě má býti věno
váno v této předloze 18 mil. korun. Vláda má n
zřeteli provedení místních drah ze Sadové-Dobře
nice přes Nechanice, Jenšovine-Mělník, Zruč-ště
pánov. Tábor-Vožice, Hořice-Král. Dvůr-Svaloňo
více, Náchod-zemská hranice, Český Brod-Mochov
Bochyně-Vltavotýn. Klatovy-Plánice, Humpolee
Pacov, Pelhřimov-Řečice Červená. Mnichovo-Hrad
ště-český Dub.
Na ranní a večerní listy
předplácí sa
V Praze v administracii
na měsic. . . . . . 2 K —
na čbvré leta . . . . 6 K —h
s dvoji donáškou
na měsie. . . . . . v
na čtvrt leta . . . . 7 KElh
ve MlIálkácho
na měste . . . . . 2 K 30
na měslo Poštoui
na čtvrt leta . . . . 9 K 60h
s dvojt zásilkouo
na měsie
čtvrt ieta : . . UR S
Král
Čechy
Morava
Nechanice
Jenšovine
Mělník
Zruč
Tábor
Vožice
Hořice
Náchod
Český Brod
Klatovy
Plánice
Pelhřimov
Řečice
Praha
Ur
Mochov BochyněVltavotýn
Humpolee Pacov
český Dub
24
article
Vláda pomíjí na ten čas dráhu z Plzně do Ma-
nětína, z Poděbrad do Král. Městce, z Českého
Dubu do Křížan, z Příbrami do Solčan, z Řičan
do Černého Kostelce a z Nepomuka do Přeštie.
ponechávajíc dráhy tyto dalšímu projednávání zá-
konodárnému.
Pokud se Moravy týká, tedy vláda má v úmy-
slu pojmouti do předlohy místní dráhu ze Vsetína
do Valaš. Klobuk, ze Zdounek do Koryčan, z Vel
Meziříčí do Křížanova, z Tečice do Velké By-
Jednání o předloze místních drah není ještě
ovšem uzavřenou kapitolou a mohou v úmyslech
vlády nastati ještě změny a přesuny. Se strany naší
ovšem musí býti sledována tato jednání se vší po-
zorností a musí vedena býti péče o to, aby pro-
gram vládní aspoň ještě o některé z drah, které
do předlohy pojaty býti neměly, byl rozšířen,
aby takovým způsobem oprávněným přáním míst-
ních zájemníků po dosažení železničního spojení
se vyhovělo. (Výborně! Potlesk.)
Král
Křížanův
Plzeň
Ma
Poděbrady
Městec
Český Dub
Křížany
Příbram
Solčany
Řičany
Kostelec
Nepomuk
Přeštie
Morava
Vsetín
Klobuky
Zdounky
Koryčany
Vela Meziříčí
25
article
Trochu šířeji jsem mluvil o těchto ekonomi-
ckých našich potřebách, abych položil při tom dů-
raz na to, že tyto momenty a úvahy byly z velké
míry směrodatnými při posuzování stanoviska če-
ského klubu k rozpočtovému provisoriu. Nechtěli
jsme přijíti s prázdnýma rukama před své úřad-
nictvo a státní zaměstnance a nechtěli jsme ne-
chati úplně ve vzduchu tyto veliké národohospo-
dářské potřeby nechtěli jsme se zbaviti vlivu v
parlamentě i u vlády na tyto v běhu se nalézajíe
národohospodářské otázky. To bylo směrodatným.
proč Český klub také hlasoval pro šestiměsíční
provisorium; chtěli jsme umožniti, aby v příštín
pololetí, kdy, jak doufám, finanční všeobecné po-
měry tomu nebudou na překážku, tyto hospodář-
ské naše potřeby byly zabezpečeny a aby se
mnohými pracemi v době, kdy tolik dělnictva jest
bez zaměstnání, započalo. Tříměsíční provisorium
by bylo znamenalo nové svolání parlamentu v mě-
síci březnu a my věříme, že, jakmile provedením
„malého finančního plánu“ se zemskému sněmu
dají do rukou aspoň částečně k sanování zemských
financí seriosní snahy přátel smíru mezi námí
26
article
Němci, po odstranění německé obstrukce a po
uzavření dohody dostanou mohutnou vzpruhu k
tomu, aby v měsíci březnu zemský sněm mohl býti
po dlouhé nečinnosti svolán. (Výborněi
Nemohu rozuměti dobře důvodům našich sou-
drchů národních sociálů po rozpuštění zemského
sněmu v době, kdy se neučinil nový, poslední roz-
mach k docilení dobody, zejména nerozumím tomu
proto, poněvadž se žádá od nového sněmu oprava
volebního řádu a tudíž zase nově volby. Jsem pře-
svědčen, že timto způsobem nedocflíme žádného
rozudení našich těžkých a zapletoných poměrů
To se může státi jedinou cestou: vážnou snahou
na obou stranách, aby nynějšímu nesnesitelnému
stavu byl učiněn konec. (Výborně!) Dobré vůle
ochoty k tomu zajisté na české straně scházeu
nebude; avšak němečtí naši soudruzi nesmějí za-
pomenouti, že Čechové nejsou ani za těch nejtěž-
ších poměrů ochotní přistoupiti k nějakému vyrov-
nání, které by znamenalo újmu aedílnosti
jednoty staroslavného našeho krá-
lovství. (Výborně! Potlesk.)
Řečník potom, jak již podotknuto, promluvil
o požadaveích a potřebách místních i jejich chaa-
cích na uskufečnění.
Němec
Čecho
27
article
Sociálně-demokratický red. p. Douda polemi-
suje s některými vývody posl. Maštálky a praví
že sociální demokraté nejsou stranou, která by
budovala zámky na písku, nýbrž stranou práce
sledují postup vývojový, což není odběhnutí o
zásad revolučních. Nyní se v praxi provádí to,
co v theorii se dříve říkalo. Zabývá se potom bran-
nou předlohou, obhajuje postup sociálně demokra-
tických poslanců, posuzuje výsledky české poli-
tiky, služební pragmatiku atd.
Slova ujal se potom sociální demokrat, sou-
stružník p. Hylmar, a v dlouhé řeči mluvil tako-
vým způsobem, že jej předseda několikráte přeru-
zl. Řečník svě sociálně demokratické fráse zakon-
čil za všeobecného neklidu.
Soc. dem. red. p. Douda znovu vyžádaí si slovo
v příčině výroku posl. Daszyňského posl. Maštál-
kou citovaného.
Poštovní oficiál p. Jedlíčka se tázal, jaké kro-
ky pa posl. Maštálka učinil, aby město Hořice byl
zařaděno do vyšší třády osobních přidavků a aby
sdelil, proč se tak nestalo.
Douda
Maštálek
Hylmar
Maštát
Hořice
28
article
Pan posl. Maštálka v odpovědi p. red. Dou-
dovi vyložil důvody, proč poslanci svobodomyslní
hlasovali pro brannou reformu, přeje sociálním de-
mokratúm, by ve svém vývoji pokračovali tak da-
leko, jako sociální demokraté francouzští, kteř
vysílají do kabinetu své ministry. Řečník lituje.
že se tříštíme na strany a vytýká, že 17 poslanců
socišlně-demokratických vymyká se z povinnosti
národních. (Hlučný souhlas a potlesk.) Člen panské
sněmovny dr. Mattuš v řeči o situaci na říšské
radě stěžoval si na českou veřejnost, že nebyl
ve Vídni nikdy takové representantstvo českého
národa, jako je tam dnes ve své roztříštěnosti, což
řečník potvrzuje. Když národní sociálové a soe.
demokraté odbočí, mají ostatní čeští poslanci, jichž
je 16, tudíz jedna sedmina celé české dele-
gace, nésti celou zodpovědnost za výsledky české
politiky? (Výborně! Potlesk.) A všechno napomí-
nání, abychom se netřsštili, je marné. Proč p. Dou-
da se svou stranou se nostará o místní dráhu
Hiořice-Svatoňovice (Výborněl Hlučný potlesk
věselost), proč podali proti ní návrh? (Opětný po-
ilesk.) Vzpomenuy osudu dráhy Plzeň-Manětín,
praví řečník, aby si socišlní demokraté řekli: me
culpa, mea culpa, mea maxima culpa! (Výborněl
Potlesk.)
Vítám, praví řečník, obrat k rozumně poli-
tice, který jest pozerovati u našich soclálních de-
mokratů, jak je zřejmo také z toho, že nedělali
žádné potiže proli branné předloze. Jestli sociálne
demokraté praví, že jsme mohli předloze té za-
brániti a že by se proti ní bez nás nebyla našl
dvoutřetinová většina, poukazují tu na špatnou pa-
aěť. Když jodnalo se v našem klubu o to, má-
leše.
Maštálek
jítmokratúm
doktor
Mattuš
Vídeň
Plzeň
Manětín
panská sněmovna
HiořiceSvatoňovice