ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 4edb05f0-8f08-11dd-9f83-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 86, person 46, org 9, work 3
1 masthead
Roöník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, ve středu 8. ledna 1913.
Praha
3 masthead
Číslo7.
4 article
V drobném prodejli ranní číslo o sobě . . pa s večěrni . . . . . . sn 4 Ve filiálkách na venkově- ranní lalo . . . . . . . 1 večerní . . . . . . . . 5k Inseráty plati se hotové napřed Předplaceni a inserty přijíma sdministraca v Marianské ul,s. TTam nacháseji se tll redakce, tlekárna a sxpedle „Národních Listů“ Rakopiay se nevranel Dnešní číslo pro Prahu jest oa stranách, s přílohou pro venkov o 16 stranách.
Praha
5 article V zajetí Maďarů.
V zajetí Maďarů. Není na pohled sebe hloupější, smy- šlené směšnosti, aby ji trpká skutečnost nepředstihla. Bylo-li možno představitis hloupější směšnost, než byla odpověd gorodničího z Gogolova „Revisora“, ž vdova poddůstojníkova si namrskala sama. Co se zdálo nemožným za dob Gogolových. jest dnes holá skutečnost. Provedla ji na sobě naše říše pravděnepodobností léta Páně 1912. Dne 4. ledna konala se ve Vídni spo- lečná ministerská porada zástupců mini- sterstva rakouského, uherského a spo- lečných ministrů, „jejíž hlavní část dle „N. W. Tagbl.“ věnována onomu předmě- tu, který se stal dnes aktuálním za při- činou mimořádných opatření, jež bylo tře- ba učiniti v posledních měsících. Peníze. jež byly spotřebovány na úhradu těchto mimořádných výdejů na vojsko a námořni- ctvo až do konce roku 1912, mohou se stejně, jako další výdeje, jichž bude po případě ještě třeba, zaplatiti z pokladních hotovosti, takže nebude třeba uzavírat nějakou půjčku. Dále oznamuje týž list. „Mimořádné výdeje, jichž bylo třeba na vojenské a ná- mořnické účely do 1. ledna t. r., činí 188 milionů korun. Má se za to, že v nejhorším případě se vystačí s 250 až 300 mil. Př tom se rozumí samo sebou, že přesné číslo bude možno oznámiti teprve tehdy, až se v zahraniční situaci stane konečné roz- hodnutí.“ Oba finanční ministří, rakouský a uherský, vyslovili se pak v ten smysl. že budou moci výdeje tyto zaplatiti z po- kladní hotovosti, které se v Rakousku páči na 700 až 750 milionů, v Uhrách na 250 milionů korun, takže oba finanční ministři by mohli bez obtíží sehnati celou miliardu korun a přece by se nemusili utéci k pe- něžnímu trhu.
Maďar Gogolův N W Tagbl Vídeň Rakousko Uhry
6 article
Přiznání ryt. Zaleského mohlo by za- jímati rakouské státní úřadníky a zřízence. jimž pan ministr financí odepřel uvéstiv život novou pragmatiku, vyžadující 35 mil. korun, na tak dlouho, dokud mu parlament nepovolí nových daní. Nám však běží zatím o těch 188 milionů a další eventuální mili- ony, jež pohlti mimořádná opatření vojen- ská a námořnická. Nač bylo třeba těchto mímořádných opatření, nač bylo třeba oné 300milionové metly na poplatníky rakou- sko-uherské monarchie? V říjnu vypukla na Balkáně válka. Všechno srbské a černohorské vojsko vy- táhlo do Turecka a v hraničících s Rakou- skem krajích Srbska a Černé Hory nezů- stalo ani vojáka. Nastalo tam vacuum — prázdnota. Ve středověku přírodozpytci věřili ještě v Galileiovu theorii o hrůze před prázdnotou — horror vacui. V ně- kterých vídeňských kruzích udržely se po- dnes lecjaké středověké názory, a snadi horror vacui našeptával komusi, že by by- la vhodná chvíle, vyplniti prázdnotu v srb- ských krajích vojskem rakouským. Kře- sťanští sociálové hlásali to veřejně. Ale hr. Berchtold je člověk modernější a nápad takový rozhodně odmítl.
Galileiův Berchtold Balkán Turecko Raka Srbsko Kře
7 article
Mluvilo se pak o „životních zájmech monarchie“ na balkánském poloostrově, jež nutno obhájiti pro čest velmoci, kdyby byly ohroženy. Přišla skutečně aféra Pro- chaskova, ale Srbsko bez nucení se zavá- zalo, dáti jakékoli zadostučinění, bylo-li rakouskému konsulu v čem ukřivděno Srbsko projevilo přání, nabýti na Adrii ob- chodního přístavu; ale když se Rakousko prohlásilo proti tomu. Srbsko netrvalo na svém požadavku a oznámilo úřadně, že se spokojí, jak o té věci rozhodnou evropské velmoci. Srbsko a Řecko měly původně úmysl, rozdělití se o Albanii, ale když Ra- kousko ohlásilo, že Albanie má dostati sa- mosprávu, i tu se Srbsko podvolilo a ne- činí námitek ani proti samosprávné Alba- nií. Srbsko vyhovělo všem požadavkům rak.-uherské monarchie, takže nebylo třeba ani hrozeb; o Černé Hoře se vůbee ani nemluvílo. Nač tu bylo třeba mimo- řádných opatření? Víme ovšem, jakou odpověď by nám dal ministr vojenství na tuto otázku. Srb- sko proto ustupovalo rakouským poža- davkům, že „mimořádná opatření“ byla včas učiněna. Ale pak je dovolena jiná o- tázka. Stojí vypuzení Srbska od Adrie samosprávná Albanie za těch již vydaných 188 milionů a za ta sta milionů, jež budou ještě stát? O albánské pobřeží na Adrií soupeří Rakousko s Italií. Rakouští státníci mají za to, že, kdyby pobřeží to připadlo Srb- sku a Řecku, stalo by se pro Rakousko nezbytně nepřátelským a výhodu by měla Italie. V tom rozumování je kus pravdy Rakouská diplomacie chovala se k balkán- ským Slovanům vždy tak, aby je naladila proti sobě. A poněvadž jinak se chovat neumí, bude proti sobě popouzeti Srby dále a nemohla by se na srbském pobřeží naditi příliš přátelského přivítání.
Ra Srb Adrie Srba Srbsko Rakousko Řecko Albánie
8 article
Ale což kdyby rakouská diplomacie zahodila konečně staré „šimly“ a zkusila to na Balkáně s politikou opravdu přátel- skou, dobře sousedskou? Nikdo by ji tam neuvítal radostněji než Slované, kterým je pohodlnější udržovati obchodní styky se sousedním Rakouskem, než s dalekými státy zámořskými. Albánie, kdyby se o ni rozdělili Srbové a Řekové, stala by se těmto národům těžkým, snad nesnesitel- ným břemenem, ale znenáhla by se kulti- vovala a stala by se výhodným odbytištěm i pro Rakousko. Albánie samosprávná bu- de nadále zemí divochů, loupežnickým hnízdem, které bude přijímati ochotně bakšiše od Rakušanů i Italů a podle váhy vyplaceného zlata bude jednou Italy zra- zovati Rakušanům, po druhé Rakušany Ita- lům. A bakšiše museji býti vydatné; ma- lých Albánci nepřijímají. Samosprávná Al- bánie stane se bezednou kapsou, v níž bu- dou trvale mizeti rakouské miliony.
Slovan Srba Řek Rakušan Italos Albánec Balkán Rakousko Albánie
9 article
Schází-li nám pochopení, proč se Ra- kousko domáhá samosprávné Albanie, to Rakousko, jež nepřeje samosprávy svým vlastním národům, vidíme jasně, proč srb- ské vítězné vojsko musí opustiti dobytý Drač. Drač s železnou drahou po srbském území byl by pro rakouský obchod nej- pohodnější branou do Srbska a dále na Balkán. Rakouský průmysl nebyl by tísněn uherskými státními drahami a rakouští obchodníci, vyvážející ze Srbska plodiny a dobytek, nepodléhali by šikanám uher- ských zvěrolékařů. Rakousko mělo by přes Terst a Drač otevřenu obchodní cestu na celý Balkán a r. 1917, až bude vyjedná- vati s Uhrami o nové hospodářské vyrov- nání, mohlo by se pevně opříti o srbský Drač. Tam je skutečný „životní zájem“ Ra- kouska, o němž mluvil hr. Berchtold v li- stopadových delegacích, ale není to zájem maďarského imperialismu. My jsme v za- jetí Maďarů, a proto jsme byli nuceni u- plésti 300milionovou metlu, kterou jsme se zmrskali samí.
Berchtold Maďar Albánie Rakousko Drač Srbsko Balkán Terst Uhry
10 article Drinopel před kapitulací?
Drinopel před kapitulací? S několika stran současně dochází pře- kvapující zvěst: Drinopol prý je ve stavu tak kritickém, že každ chvíle očekává se kapitula ce její posádky. Zprávy, prozatím nepově- řené, ale přicházející z Berlína, Sofije a Be- lehradu, souhlasně sdělují, že velitel pev- nosti prý vyjednává s obléhajícími, jelikožv městě propukl již hlad a že nabyl prý pře- svědčení, že proti sesílenému obléhacímu voj- sku a jeho dělostřelectvu nemohl by pevnost uhájiti. S jiné strany se také uvádí, že vzdán Drinopole bylo by provedeno z důvodů poli- tických. Samozřejmě, kdyby ke kapitulaci došlo, zcela jinak utvářilo by se londýnské jednání o mír a s ním spojené požadavky spo- jenců, kteří na vydání Drinopole trvají stejne určitě, jako je Turci odmítají. Zaznamenáváme v té příčině došlé zprávy Z Berlína, 7. ledna. „Loc.-Anz.“ ozna muje z Paříže: Turecký velite v Drinopoli přesvědčil se, že Bul- haři v poslední době dopravil veliké množství těžkých dě k pevnosti, takže další odpor by by zcela zbytečný. Vzhledem na to považují se všeobecně zprávy o brzke kapitulaci za věrohodné. Již včera prohlásil Rešid paša jistému zástup ci listu: „Zdaří-li se Bulharům nabýt Dri- nopole, budeme apelovat na spravedlnost Evropy a protestovat do posledníh dechu. Sl—k. Z Bělehradu, 7. ledna. (Zvl. telegr „N. L.“) V kruzích vojenských roznesla se dnes sensační pověst, že Drinopol chystá se ke kapitulaci, ba že se již vyjednává mezi velitelem pevnosti a obléhajícími. Soudí se že delegáti turečtí zúmyslně chovají se Londýně ohledně Drinopole odmítavě, nebot myslí, že z vnitropolitických příčin bude nejlépe, když Drinopol vydána bude nepří- teli posádkou. V městě skutečně je již hla Ze Sofije, 7. ledna. (Zvl. telegr. „N. L.“ Udržují se pověsti, že kapitulace Drinopole se očekává každé chvíle.
Turek Bulhar Drinopol Berlín Paříž Drinopoli Evropa Bělehrad Londýn Anza Sofij a Be
11 title
Veřejná schůze voličská v Hořicích.
Hořice
12 article
Z Hořic, 6. ledna.
Hořice
13 article
(Od zvláštního zpravodaje.) Místní organisace národní strany svobodomy slné v Hořicích svolala na dnešní odpoledne do divadla veřejnou schůzi voličů, aby po- skytla příležitost p. posl. J. G. Maštál ko vi by promluvil k ním o nynější politické situaci podal vysvětlení v různých otázkách místního rázu. Schůze byla sledována se všeobecným zá- jmem, který měl za následek, že byla velice čet- ně navštivena a že dostavili se do ní stoupene všech místních stran politických, kteří naplnil prostory divadla do posledního místa, a kromo nich i voliči a zástupci všech místních organisae národní strany svobodomyslné z ostatních měso volební skupiny jičínské, jako z Nové Paky. Na- vého Bydžova a zejména z Jičína. Pan posl. Maštálka v řeči trvající 11/4 ho svého úkolu v obou zmíněných směrech skvěle se zhostil a za svá věcná, přesvědčující slova, vy- slechnutá s naprostým klidem a se všeobecnou pozorností, odměňován byl častou pochvalou. Ve- dle vylíčení všeho, co dělo se v posledním zase- dání říšské rady, podal jasný obraz dnešní vnitřní i zahraniční situace i toho, co z ní vyplývá, av příčině otázek místního rázu promluvíl tak ote- vřeně a upřímně, že jeho slova měla ráz naproste
Maštát Maštálek Hořice Nová Paka Jičín organizace národní strana
14 article
důvěrný a k žádosti předsedově jich tudíž plne neuveřejňujeme. Tolik však fřeba konstatovati, ž jak zajisté všichni účastníci schůze seznali, pan poslanec J. G. Maštálka tužby a přání města Ho- řic, tak jako celého svého okresu volebního, z a že v zájmu jejich splnění také úsilovně pra- coval. Po jeho řečí ujali se slova dva stoupenci stra- ny sociálně demokratické ke kritice postupu česk delegace ve Vídni a proneseny také dotazy přání, na které posl. Maštálka, ujav se ještě několikráte slova, vždy s pochyalou a potleskem odpověděl. Schůzi, která se velice protáhla, zahájil 2. hod. odpolední předseda místní organisace nár. strany svobodomyslné, pan eís. rada továrnik Tuček, a sděliv její účel, požádal p. Maštálku, aby promluvil také o potřebách města, zejména hospo- dářských, poněvadž obyvatelstvo jeho by rádo zvědělo, v jakém stadiu se nalézají.
Maštálek Tuček Vídeň
15 article Pan posl. Maštálka
Pan posl. Maštálka poukazem na finanční stísněné dnešní poměry, za- viněné událostmi a rozčilením v posledních tý- dnech uplynulého roku, a vylíčiv jejich příčiny pravil, že tohoto válečného rozčilení, které kaž- dým okamžikem se mohlo proměniti ve skutečnou válku, použila vláda, aby předložila purlamentu předlohy, které již dávno byly připraveny, ale kterýmí si ani v Uhrách, ani v Rakousku před parlament předstoupiti netroufala. Vychází nyní na jevo, že již Košutovo ministerstvo v Uhrách da- lo svůj bezpodmínečný souhlas ku předlohám vo- jenským, které na podzim roku 1912 byly uzt- koněny. Bylo zajímavo — pokračuje řečník — pozoro- vati sněmovnu a politické strany na říšské radě zastoupené, jak se chovaly k vojenským zákonům Ani jediná — pravím výslovně — ani jediná strana nečinila uzákonění vojenských předloh, ať to byl nový branný zákon, ať to byla předloha rekrulní zákon o přípřežích aneba o dodávkách válečných — žádných takových překážek, aby byla donutila vládu sáhnouti k § 14. a k uzákonění jmenovaných předloh cestou mimoparlamentární. Žádná ze stran sněmovny nechtěla vziti na sebe zodpověd- nost, ukázati zase jednou celému světu, že sev Rakousku může vláda snadno obejíti bez par- lamentu, ano že jest to i přáním mnohých. pra- covati a vládnouti bez parlamentu. Všechny stra- ny sněmovny, které dělaly oposici vojenským před- lohám, instinktivně citily, že by se jim celý svět vysmá, kdyby se následkem intransigentního cho- vání svého zbavily práva kritiky, projevů svých přání při projednávání předloh, a konečně i tako nložností zlepšení jednotlivých ustangvení zákona kdyby hnaly poměry do krajnosti a přinutily Vládu parlament zavříti.
Maštálek Košutův Uhry Rakousko sněmovna na sněmovna
16 article
Jak mnoho na př. mohlo se zlepšiti na před- loze o dávkách válečných, kdyby nebyli naši ná- rodní sociálové obstrukcí, která naprosto ničeho nevyřídila, zahnali majoritu vládní do bezpodmí- nečného podporování předlohy vládou podanél Jsem přesvědčen, že celá řada návrhů minoritníc a resolučních, které s české strany podaii dr- Koerner a dr. Hübschmann, by byla již nalezlu přímo místo v zákoně a nebylo by jich provedent ponecháno milosti vládní, která doplňovacími na- řízeními je provésti může, ale také nemusí. Dr. Hübachmann, zastupující stranu národně- sociální ve výboru justičním, dobře citil bezvý- slednost postupu svého, ke kterému byl hnán vět- šinou svého klubu, kterému se také vzpíral zuby nehty a kterému se podrobil jen jako stranník. vy- konávající usnesení většiny svého klubu. Cenim sobě vysoko tuto obětavost dra. Hübschmanna. který samojediný se bil pro ztracenou věc jenom proto, poněvadž si tak přála většina jeho klubu. ale přál bych sobě, aby tento princip — podrobo- vati se majoritě — který tak skvěle se uplatni v rámci strany dra. Hübschmanna, byl poslanei národně sociálními uznán a uplatněn také v ráme celé delegace na radě říšské. (Výborně! Potlesk.
Koerner doktor Hübschmann Hübachmann Ceni
17 article
Nemohli jsme se spřáteliti ale také s postupem národně soclálním proti předloze o dávkách vá- lečných z důvodů věcných i parlamentárně-takti- ckých. Nabylí jsme přesvědčení, že jest konečně lepší, když ve příčině dávek válečných bude pa novati zákon, než když bude trvati neurčitý stav při kterém v době války může každý voják se- brati, co chce, a činiti bez nároků náhrady, co se jemu líbí. A na konec jsme věděli, že odporem který by nutil vládu ku použití § 14. — před- pokládaje, že by odpor takový skutečně neby býval parlamentem poražen — bychom znemožnili projednávání naléhavostí takových, jakými byla služební pragmatika, i pro úpravu zemských finan- cí nevyhnutelný „malý finanční plán“ — že by- chom byli odsunuli uzákonění svobodomyslnéh zákona spolkového a na konec, že bychom byli postavili vládu před otázku, zdali může poskyt- nouti na investice železniční v roce 1913 obno 130 mil. korun, který byl do rozpočtu pojat, ale který by byl pravděpodobně z rozpočtu vyloučen kdyby se nebylo přikročilo k jeho parlamentárnímu projednání, nýbrž že rozpočet by býval musil byt uzákoněn § 14.
18 article
A přes to, že jsem navrhoval, aby z tohot obnosu 130 mil. K byla dána jistá kvota na telefo- ny a na úpravu Labe, resp. českých řek, máme naší strany veliký zájem na tom, aby tyto investice železniční byly v rozpočtu zachovány a aby se pracemi, ke kterým jsou určeny, počalo. Praha čeká netrpělivě na rázný postup v otázce seřado- vacího nádraží, jehož náklad bude činiti více ne 20 mil. korun, v České Třebové má se započiti se stavhou nádraží seřaďovacího, které bude vy- žadovati nákladu 12 mil. korun: Bakov. Nymburk Tábor, Kolín atd. volají naléhavě po úpravách nádraží, vyžadujících obnosy do milionů jdoucí které jsou naprosto nutny, jestliže se vozba ná- sledkem stále rostoucí dopravy nemá v podzimu náhle zastaviti. Vozový park státních drah má býti rozmnožen nákladem 40 mil. korun — nepatrným poměrně obnosem, když povážíme, že na př. na je- diné jen dráze Ferdinandově na Moravě doprav nákladová v 11 měsících roku 1912 byla o 13 větší, než v roce 1911.
Praha Český Třebová Bakov Kolín Morava Nymburk Tábor
19 article
To jsou jen letmo načrtnuté ukázky oněh úkolů, které máme před sebou a které nejsou je nom starostí vlády, nýbrž o které musí býti tak pečováno poslaneckými sbory. Vždyt nás zasy- pávají naše česká města, naše české obce, naš obchodní komory a naše ústředny přímo žádost- mi o úpravu těchto poměrů, které byly zanedbá- ny, dokud byly dráhy v soukromých rukou, a kte- ré jsou čím dále tím více naléhavější následken rozmachu průmyslu a dopravy na železnicích. (Vý borně! Potlesk.) A království České, jakožto nejprůmyslověj země mocnářství, v první řadě odstůně hned ne- dostatky, které se vyskytnou v železničním pro- vozu, a jakožto země s nejsilnější sítí železničn má největší zájem na investicích železničních kterými — mimochodem řečeno — zaměstnává se spousta dělnictva. Pravil jsem, že nepodařilo se mi prosaditi, aby do investičního programu 130 mil. korun byl pojaí také jistý obnos na pokračování prací na českýel řekách a při vybudování telefonní sítě. Při f- nanční tisni, která panuje ještě dnes, nebylo l pomýšletí na to, aby investiční obnos, tak jakos to stalo v roce 1912 byl zvýšen, a omezeny byly tudiž naše snahy jenom na to, aby část kredite železničních, pokud by tyto nebyly prostavěny v roce 1913, se použila na svzchu zsníněné účely.
20 article
Nebylo by bývalo obtíží dostati podobné usne- sení ve příčině sitě telefonní; odpor vyskytnul se však hned, jakmile jsem žádal, aby se použiti kreditů vztahovalo také na úpravu Labe a českých řek. Chtěl jsem tím dociliti dvojího: 1. aby se mohly zadati projekty s regulací kanalisací Labe spojené, které o nákddadu 26 mil korun jsou připraveny, a které okamžitě mohou býti vypsány a zadány, po připadě, aby také mohly býti zadány další práce na našich jiných českých řekách, v nichž nemůže býti pokračováno, poně- vadž zemská regulační komise v měsíci prosincis usnesla další zadávání projektů zastaviti, byť tyto byly úplně technicky připraveny:a 2. zby se tím učinil náběh, aby pro ten pří- pad, že by vodocestná novela se z těch neb oněch důvodů nemohla uzákoniti, pomocí řádného roz- počtu tyto naléhavosti české bez ohledu na to, ja- kými cestami úprava vodstva v jiných zemích s bude ubírati, mohly býti provedeny.
21 article
Leží přece na bílední, že nemůžeme zůstat státi v prostředku započalých praci na Labí; dosud — chvála bohu — se nepřihodilo nic, a ne- příšla žádná taková voda, aby byla dokončené jž práce zmařila. Ale lo se. zcela jistě v budou- cnosti stane, a také tlak po provedení úpravy bude se strany bezprostředních sousedů labských tím větší, čím dále bude pokračovati úprava če- ských řek, byť by to i bylo jenom- pomocí úvěrů zákonem z roku 1903 k tomu určených a dosud ne- vyčerpaných! A my nemůžeme přece čekat, až s Poláci s Rusíny dohodnou o rusínské universitě novém volebním řádu do haličského sněmu; Ru- síni stojí na stanovisku, že Poláci byli na vodocest- ný zákon zvoleni, a že jej za každou cenu miti musí, poněvadž jinak by nebyli možní ve svýcl volebních okresech, nehledě ani k tomů, že o podnikatelů práce vodocestné provádějících, oče- kávány jsou — dle rusínských pramenů a názorů — značné příjmy pro volební účely stran polských Rusíni dostali sice slib vlády ve příčině své rusín- ské university, alo ukazuje se, že formulace vládn se nekryje s usnesením se Polského kola, že prot zřízení university rusínské rozpoutána jest se stra- ny všepolské veliká agitace, a že máme tudiž vel- mi příjemnou nadějí, že dne 17. ledna, na kter den jest svolán vodocestný výbor, vylezou nám n poradní stůl vodocestného výboru na místo, jed- noho Rusína, jako se stalo v červenci loňskéh roku, dokonce dva, anebo tří, vodocestnou novel dále obstruující Rusíni, a znemožní projednáván tohoto zákona i nadále.
bůh Polák Rusín
22 article
Kromě toho není dokonce ještě vyřízena otá ka vodstva v alpských zemích, v rusinské oblast haličské a v německé části Čech, krátce, vodo- cestná novela, která se podle mého soudu nikdy neměla dostati do ssmostatného výboru, a neměla se také dostati do takového vyjednávání se stra- nami, jako se to skulečně stalo — má tolik ješti kamenů úrazu, že delegace česká bude se musit zabývati vážnou otázkou, jestli není dlužno dtt přednost rozloučení společných zájmů vodocest- ných a regulačních před samostatným postupen pro zemé koruny České, sť již v rámci řádného roz- počtu, anebo samostatnou předlohou pro Labe a pro české řeky, po příkladu předlohy na úpravu Dunaje. (Výborněl) Jest charakteristické, že proti náběhům mým aby se pomocí řádného rozpočtu aspoň z část mohlo pokračovati v rámci investičních úvěrů, vy- stoupili Poláci, vytýkajíce obejiti vodocestné no vely, kteří také vlastně jsou příčinou, že předloh o lokálních drahách, tolik dožadovaná ve mno- hých oblastech království Českého, jejíž předlo- žení bylo žádáno v lednovém zasedání říšské rady byla odsunuta do zasedání povelikonočního, poně vadž požadavky Polského kola jsou toho rázu, z se vláda obává jim v plném rozsahu vyhovětí, po něvadž by zájmy jiných zemí musily býti zatlačeny v připadu jich provedení neobyčejným způsoben do pozadí.
Polák Čechy Dunaj Výborněl
23 article
Vláda má v úmyslu věnovati k účelům výstav by lokálních drah celkem as 230 mil. korun; krá lovství České má dostati celou řadu místních dra a obnos, který by na Čechy vypadnul, má pohybo vati se okolo 40 mil. korun. Moravě má býti věno váno v této předloze 18 mil. korun. Vláda má n zřeteli provedení místních drah ze Sadové-Dobře nice přes Nechanice, Jenšovine-Mělník, Zruč-ště pánov. Tábor-Vožice, Hořice-Král. Dvůr-Svaloňo více, Náchod-zemská hranice, Český Brod-Mochov Bochyně-Vltavotýn. Klatovy-Plánice, Humpolee Pacov, Pelhřimov-Řečice Červená. Mnichovo-Hrad ště-český Dub. Na ranní a večerní listy předplácí sa V Praze v administracii na měsic. . . . . . 2 K — na čbvré leta . . . . 6 K —h s dvoji donáškou na měsie. . . . . . v na čtvrt leta . . . . 7 KElh ve MlIálkácho na měste . . . . . 2 K 30 na měslo Poštoui na čtvrt leta . . . . 9 K 60h s dvojt zásilkouo na měsie čtvrt ieta : . . UR S
Král Čechy Morava Nechanice Jenšovine Mělník Zruč Tábor Vožice Hořice Náchod Český Brod Klatovy Plánice Pelhřimov Řečice Praha Ur Mochov BochyněVltavotýn Humpolee Pacov český Dub
24 article
Vláda pomíjí na ten čas dráhu z Plzně do Ma- nětína, z Poděbrad do Král. Městce, z Českého Dubu do Křížan, z Příbrami do Solčan, z Řičan do Černého Kostelce a z Nepomuka do Přeštie. ponechávajíc dráhy tyto dalšímu projednávání zá- konodárnému. Pokud se Moravy týká, tedy vláda má v úmy- slu pojmouti do předlohy místní dráhu ze Vsetína do Valaš. Klobuk, ze Zdounek do Koryčan, z Vel Meziříčí do Křížanova, z Tečice do Velké By- Jednání o předloze místních drah není ještě ovšem uzavřenou kapitolou a mohou v úmyslech vlády nastati ještě změny a přesuny. Se strany naší ovšem musí býti sledována tato jednání se vší po- zorností a musí vedena býti péče o to, aby pro- gram vládní aspoň ještě o některé z drah, které do předlohy pojaty býti neměly, byl rozšířen, aby takovým způsobem oprávněným přáním míst- ních zájemníků po dosažení železničního spojení se vyhovělo. (Výborně! Potlesk.)
Král Křížanův Plzeň Ma Poděbrady Městec Český Dub Křížany Příbram Solčany Řičany Kostelec Nepomuk Přeštie Morava Vsetín Klobuky Zdounky Koryčany Vela Meziříčí
25 article
Trochu šířeji jsem mluvil o těchto ekonomi- ckých našich potřebách, abych položil při tom dů- raz na to, že tyto momenty a úvahy byly z velké míry směrodatnými při posuzování stanoviska če- ského klubu k rozpočtovému provisoriu. Nechtěli jsme přijíti s prázdnýma rukama před své úřad- nictvo a státní zaměstnance a nechtěli jsme ne- chati úplně ve vzduchu tyto veliké národohospo- dářské potřeby nechtěli jsme se zbaviti vlivu v parlamentě i u vlády na tyto v běhu se nalézajíe národohospodářské otázky. To bylo směrodatným. proč Český klub také hlasoval pro šestiměsíční provisorium; chtěli jsme umožniti, aby v příštín pololetí, kdy, jak doufám, finanční všeobecné po- měry tomu nebudou na překážku, tyto hospodář- ské naše potřeby byly zabezpečeny a aby se mnohými pracemi v době, kdy tolik dělnictva jest bez zaměstnání, započalo. Tříměsíční provisorium by bylo znamenalo nové svolání parlamentu v mě- síci březnu a my věříme, že, jakmile provedením „malého finančního plánu“ se zemskému sněmu dají do rukou aspoň částečně k sanování zemských financí seriosní snahy přátel smíru mezi námí
26 article
Němci, po odstranění německé obstrukce a po uzavření dohody dostanou mohutnou vzpruhu k tomu, aby v měsíci březnu zemský sněm mohl býti po dlouhé nečinnosti svolán. (Výborněi Nemohu rozuměti dobře důvodům našich sou- drchů národních sociálů po rozpuštění zemského sněmu v době, kdy se neučinil nový, poslední roz- mach k docilení dobody, zejména nerozumím tomu proto, poněvadž se žádá od nového sněmu oprava volebního řádu a tudíž zase nově volby. Jsem pře- svědčen, že timto způsobem nedocflíme žádného rozudení našich těžkých a zapletoných poměrů To se může státi jedinou cestou: vážnou snahou na obou stranách, aby nynějšímu nesnesitelnému stavu byl učiněn konec. (Výborně!) Dobré vůle ochoty k tomu zajisté na české straně scházeu nebude; avšak němečtí naši soudruzi nesmějí za- pomenouti, že Čechové nejsou ani za těch nejtěž- ších poměrů ochotní přistoupiti k nějakému vyrov- nání, které by znamenalo újmu aedílnosti jednoty staroslavného našeho krá- lovství. (Výborně! Potlesk.) Řečník potom, jak již podotknuto, promluvil o požadaveích a potřebách místních i jejich chaa- cích na uskufečnění.
Němec Čecho
27 article
Sociálně-demokratický red. p. Douda polemi- suje s některými vývody posl. Maštálky a praví že sociální demokraté nejsou stranou, která by budovala zámky na písku, nýbrž stranou práce sledují postup vývojový, což není odběhnutí o zásad revolučních. Nyní se v praxi provádí to, co v theorii se dříve říkalo. Zabývá se potom bran- nou předlohou, obhajuje postup sociálně demokra- tických poslanců, posuzuje výsledky české poli- tiky, služební pragmatiku atd. Slova ujal se potom sociální demokrat, sou- stružník p. Hylmar, a v dlouhé řeči mluvil tako- vým způsobem, že jej předseda několikráte přeru- zl. Řečník svě sociálně demokratické fráse zakon- čil za všeobecného neklidu. Soc. dem. red. p. Douda znovu vyžádaí si slovo v příčině výroku posl. Daszyňského posl. Maštál- kou citovaného. Poštovní oficiál p. Jedlíčka se tázal, jaké kro- ky pa posl. Maštálka učinil, aby město Hořice byl zařaděno do vyšší třády osobních přidavků a aby sdelil, proč se tak nestalo.
Douda Maštálek Hylmar Maštát Hořice
28 article
Pan posl. Maštálka v odpovědi p. red. Dou- dovi vyložil důvody, proč poslanci svobodomyslní hlasovali pro brannou reformu, přeje sociálním de- mokratúm, by ve svém vývoji pokračovali tak da- leko, jako sociální demokraté francouzští, kteř vysílají do kabinetu své ministry. Řečník lituje. že se tříštíme na strany a vytýká, že 17 poslanců socišlně-demokratických vymyká se z povinnosti národních. (Hlučný souhlas a potlesk.) Člen panské sněmovny dr. Mattuš v řeči o situaci na říšské radě stěžoval si na českou veřejnost, že nebyl ve Vídni nikdy takové representantstvo českého národa, jako je tam dnes ve své roztříštěnosti, což řečník potvrzuje. Když národní sociálové a soe. demokraté odbočí, mají ostatní čeští poslanci, jichž je 16, tudíz jedna sedmina celé české dele- gace, nésti celou zodpovědnost za výsledky české politiky? (Výborně! Potlesk.) A všechno napomí- nání, abychom se netřsštili, je marné. Proč p. Dou- da se svou stranou se nostará o místní dráhu Hiořice-Svatoňovice (Výborněl Hlučný potlesk věselost), proč podali proti ní návrh? (Opětný po- ilesk.) Vzpomenuy osudu dráhy Plzeň-Manětín, praví řečník, aby si socišlní demokraté řekli: me culpa, mea culpa, mea maxima culpa! (Výborněl Potlesk.) Vítám, praví řečník, obrat k rozumně poli- tice, který jest pozerovati u našich soclálních de- mokratů, jak je zřejmo také z toho, že nedělali žádné potiže proli branné předloze. Jestli sociálne demokraté praví, že jsme mohli předloze té za- brániti a že by se proti ní bez nás nebyla našl dvoutřetinová většina, poukazují tu na špatnou pa- aěť. Když jodnalo se v našem klubu o to, má- leše.
Maštálek jítmokratúm doktor Mattuš Vídeň Plzeň Manětín panská sněmovna HiořiceSvatoňovice