ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 84f34c40-66c5-11dc-9f43-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 11 celkem · entity: org 7, person 34, place 18, work 1
1 article
O 11. hodině sešlo se plenum poslane- cké sněmovny, by pokračovalo v podrobné debatě o čl. 5. předlohy o stavbách vodních, kterým se stanoví 75 millionů na regulaci řek. Není také tu pochyby, že bude článek tento schválen, jak jest výborem navržen. Nicméně nelze doufati, že bude možno předlohu skoncovati již dnes v noci. Dojde ještě nejspíše na velkou rozpravu sociálně- politickou. Zejtra odpoledne, myslí se, bude zákon o vodních stavbách ve druhém čtení hotov a nebude žádné překážky, aby se ihned provedlo třetí čtení jeho záro- veň s třetím čtením zákonao půjčce investiční. Jest naděje, že se tak stane do 3. hodiny odpolední, poněvadž na tento čas svolány jsou vodní a železniční výbory panské sněmovny.
cký sněmovna panská sněmovna
2 article Telegraflcké zprávy.
Telegraflcké zprávy. Z Vídně, 31. května. (C.-B.) Císa propůjčil soukromému docentu všeobecných kulturních dějin na české universitě pražské dru. Čeňku Zíbrtovi titul mimořádného universitního professora. Z Vídně, 31. května. (C-B.) Ministr orby jmenoval účetního nadporučíka mini sterstva orby, přiděleného službou státnímu hřebčinci píseckému, Antonína Řečickéh účetním revidentem extra statum v minister stvu orby. Z Vídně, 31. května. (C.-B.) Dnes do poledne koná se společná schůze zeměděl- ského a lesnického oddělení hospodářske rady. Ze Sofle, 30. května. (C.-B.) Bulharský diplomatický agent v Bukurešti Theodo rov podal demissi. Z Vratislavi, 30. května. (C.-B.) Příšt sjezd německých zeměpisců koná se r. 1903 v Kolíně n. P. Z Paříže, 30. května. (C.-B.) Bývaly velevyslanec v Cařihradě markýz Voguě, bistorický spisovatel a dramatieký básník Rostand byli zvoleni členy francouzské akademie. Z Paříže, 30. května. (C.-B.) Posla- necká sněmovna odložila rokování o dotazu Estournella ve příčině odvolání části francouzské výpravy z Číny na pondělí, Z Paříže, 30. května. (C.-B.) Výbor, ustanovený senátem k předběžným poradám o zákoně spolkovém, usnesl se zamít- nouti veškeré dodatečné návrhy, jež by mohly vyřízení této předlohy pozdržeti. Z Vařína, 30. května. (C.-B.) Vrchní president hr. Vilém Bismarck zemřel po šestidenním straštiplném utrpení násled- kem zánětu pobřišnice. Pohřeb koná sev pondělí.
Čeněk Zíbrt Antonín Řečickéh Vogu Rostand Posl Bismarck Vídeň Sofle Bukurešť Vratislav Kolín Paříž Cařihrad Čína Vařín všeobecný kulturní dějiny necká sněmovna Estournella
3 article
Z Wildparku, 31. května. (C. -B.) Královna holandská Vilemina a prin Jindřich sem dnes přibyli a byli na ná- draží císařskými manžely co nejsrdečněji přivítáni. Večer byla uspořádána v Novém paláci na počest hostí hostina. Z Washingtonu, 30. května. (C. - B. President Mc Kinley vrátil se sem s chotí ze své cesty po západě.
Jindřich Mc Kinley Washington
4 article Válka jihoafrická.
Válka jihoafrická. Z Londýna, 30. května. (C.-B.) »Reu- terova kanc.« oznamuje ze včerejška z Queen- stownu v Kapsku: Městská stráž byla po celou noc v příkopech a zůstane až nadále v aktivní službě. Osobní doprava na sever je zastavena. Oddíl Burů, má se za to že Kruitzingerův, jest prý za Baileyem. Z Durbanu, 30. května. (C.-B.) 400 Burů pod velením Mearsa, Ben Viljoena, Spruyta a Breitenbacha napadlo dne 25. května jižně od Bethelu vozový vlak Plu- merův. Burové byli však po 6hodinném boji od- ražení. Angličané měli 6 mrtvých 20 raněných, Buři 6 mrtvých a 30 raněných.
Kruitzingerův ben Viljoen Spruyt Breitenbach Pla Burová Angličan Londýn Kapsko Durban Bethel Bur Queen Mearsa
5 article
Stavovské komando. Nemůže býti odpornějšího zjevu v našich domácích poměrech, než onoho komanda, kte- rým určitý stav donutiti chce ostatní národní společnost, aby konala to, čeho si stav ten přeje. To v národě našem dosud nebylo, aby přísluš- ník některé společenské, sebe důležitější vrstvy si pánovitě dupnul a kázal: »To, co chci, státi se musí, anebo bude zle!« Dnes je takovýto hně- vivý appell na společnost, najmě ale na ty, kteří v jejím nalezají se čele, zjevem všedním. »My zástupci suverenního stavu, rolnického, řemesl- nického, úřadnického, obchodnického, učitelského atd. žádáme a poroučíme, aby stalo se v našem zájmu to či ono, jinak vypovídáme straně, k níž jsme se dosud hlásili, poslušenství, na- opak my sami se organisujeme jako politická strana a pod praporem svého stavu zasazovati se budeme nejen o to, co velí jeho prospěch, nýbrž se svého hlediska stavovského provozo- vati budeme politiku vůbec.« — Hrozba zn těm obětavým mužům, kteří uvázali se v málo záviděnou hodnost politických vůdcův lidu, ne- ustále v uších. Tak jakoby to bylo individnálně bůh ví jaké neštěstí, kdyby ten či onen donu- cen byl z bitevní vřavy politické ustoupiti do pozadí a oddati se klidu tichého pozorovatele. Kam ale se stavovskou organisací politicky a národně dospějeme, ovšem jiná je otázka. Národové hotoví, se zajištěnou existencí nejen jazykovou, nýbrž i politickou a hospo- dářskou a při tom několikrát tak četní jako my, mohli by si snad dovoliti přepych podob- ného druhu, můžeme-li to ale my, jichž je pouze šest millionů a kteří zápasí se sousedem bezmála desetkrát tak číselně mocným, je
6 article
otázka, na niž jasnou odpověď měl by si dáti každý poctivý Čech sám. A je-li drobení stavovské u nás škodou, je politická organisace stavovská nesmyslem vůbec, v národě našem však dokonce hříchem. Pře- devším nemá a nemůže míti stavovská organi- sace žádného respektu v politickém životě, již proto ne, že je nám cizorodá a potom je fun- dament, o který se opírá, nesmírně sypkýa vratký. Jak může požívati úcty ten, kdo zása- dám politickým, k nimž dříve lnul, se vyhnul proto, že do jejich rámce nedají se vtěsnati vše- chny jeho stavovské a oekonomické choutky ? Však ještě horší, než fakticky provedená tato felonie, je věčně opakující se výhrůžka zrády a odrodi- lectví anebo dokonce — a i to se přihodilo — hrozba, že ten či onen stav, nebude-li vyhověno jeho požadavku, přestane konati tak zvanou ná- rodní práci. Tak jakoby nebyla to povin- nost, tak jakoby každý intelligentní člověk nebyl zavázán okopati ten svůj, bez toho dost skrov- ničký národní záhonek.
stavovský nesmysl
7 article
»Upozorňujeme Vás pane, že to a to s státi nesmí, nechcete-li, aby všechen náš stav postavil se proti Vám«. — Tak zní jeden ze stavovských diktátů, z posledních dnů. — Jak podivně dojímá takový povel a jak příčí se každému ušlechtilejšímu cítění. Budou-li se po- dobné názory v našem lidu ujímati, pak jsme ztraceni, potom nám nepomůže pranic. V naší národní společnosti zapomenouti musí každý na to, čím je. Musí tak učiniti ten, kdo stojí so- ciálně nejvýš právě tak, jako ten, jenž nalezá se na nejnižším stupínku společenského žebříku. Osobovati si právo vedení smí jen skutečný ta- lent, vzdělání a čistá povaha. Nikdo nemá být odpuzován, ale nikdo nemá býti zdržován v po- stupu ku předu. U nás povinností je úctu míti k těm, kteří duchem nad nás vynikají a snáše- livost a lásku oproti oněm, kteří jsou pod námi. Rozhodovati má ale prospěch celku a ne prospěch jednotlivce neb jedné vrstvy.
8 article Denní zprávy.
Denní zprávy. v— K zoufalému počinu odhodlaly se »Katolické Listy«. Odvážily se »kriticky« z hlubin svého zatemnění ke zřídlu vědeckého světla na sjezd lékařův a přírodozpytců. Vede se jim jako každému nočnímu živoku na denním světle, střemhlavé nemotorné pohyby pak svědčí o tom, že se octly mimo svůj živel, temnotu a zatem- ňování. Klerikální orgán otírá se o zahajovací řeč prof. Thomayera, pronesenou v »Nár. di- vadle« a činí mu výtky, jichž nejapnost je ná- padna každému laikovi. Proto, že se prof. Tho- mayer dotkl Tomáše Akvinského, Petra Lom- barda a známého všem pathologům běžného fakta, že domnělá posedlost ďáblem nebyla ničím jiným leč zjevem neuropathickým. Tvrdí-li »Katolické Listy« opak, proč nevysvětlí světu, kam se poděli exorcisté katolické církve, pokud se týče praktické jich činnosti. Neboť ne- pamatujeme se, že by se dálo dnes někde
profesor Thomayer Akvinský Petro Lom
9 article
koutí věčně čerstvého a vůní dýšícího zelení. Zahájena je pěkným profilem vily dráždanské operní zpěvačky slečny Werhundsovy, rodilé neodrodilé dcery bílé Lublaně. Nasytivše jak náleží první cizineckou zvě- davost, nemůžeme se hned odtrhnouti. Ok jakoby připoutáno znovu a znovu zase se vrací k té nádheře dojmů, k té kouzelné trikoloře krajinné k zeleni rostlinstva, modři hladiny vodní a svítivé běli horských temen, doplňující sev tak nepopsatelný celek. Zde věru Tvůrce pří- rody plnýma rukama mrhal krásou a velkole- postí. A což teprve pohled na ostrůvek, vyční- vající nad hladinu v pozadí jezera, s koste- líčkem bohorodičky a farní budovou, budovami slepenými jako drobné, úhledné hnízdo někde v soutěsce skalisk alpských! Jak tu rychle ztlumočiti plný, pravdivý dojem prvního shléd- nutí! Ostrůvek tone právě v omamující vůni jarního květu, zeleň jeho pobřežních strání koupá se ve zlatě rozhozených jarem žluťáko po zeleném koberci, u velikých perlách ustav- šího deště. S vížky, rdíci se do okoli purpurem tupé své špice, zavznívá v neobvyklou tu chvíli melodický, táhlý hlas jakoby stříbrného zvonu . Ptáme se prvního chodce, jenž kolem nás těž- kým krokem měří silnici ke Gorii, po významu zvonění. Asi prý přespolní host zabloudil n ostrůvek marijánský, aby před obrazem zázračné Matky si zazvonil pro splnění všech tajných přání. A bratr Slovan vypravuje, že na ostrově sídlí pan farář páter Tomáš Jereb, úcty a lásky hodný starý pán, jenž cizince rád pohostí hrníčkem smetany nebo] talířkem čerstvě na- abíraných jahod, jielíž na ostrůvku je nadbytek,
Werhundsův Slovan Jereb Lublaň
10 article
jako i množství velkolepých višní. Letos ovšem bylo by ještě záhy na tyto pochoutky. Všev přírodě se opozdilo a takovýhle podivný čas ani na Bledu nikdo nepamatuje 1 .. Máš pravdu, starý brachu, nás také s do- statek prohnalo to zlé počasí l A teď ještě procházkou kolem jezerníeh břehů, abychom se do zásoby nadýchali té vůně stromoví i výparů jezerné vody. Po procházce je pomalu čas k obědu. Objednali jsme si ho v Louisiných lázních u pana Valtrinya. A jak ten čas prchá! Z farního kostela osady snáší se právě dvanáctý úder polední hodiny. Rychle tedy způtky do hotelu. Po obědě máme namířeno na další výzkumnou cestu. . Ve dveřích pensionátu vítá nás elegantní dáma ve tmavém úboru, živých pohybů, plná temperamentu. A vítá nás — plynnou češtinou Staneme mile překvapeni, s jistými rozpaky, tiskneme malou, bílou ručku, jež naší pravicí rázně potřásá. »Ale to mne těší« švitoří, »to mne těší, že mohu vítati pány jako krajany! Jsem majitelka pensionátu, rozená v českém Žamberku. A zná- te-li Isu Grégrovu od Národního? To je moje neteř!« Jak pak bychom neznali! A hned se roí pozorností, veselých poznámek a vzpomínek Tedy paní Valtriny, rozená Češka ! Kde že by se Čechů a Češek nenašlo !
Louisin Valtrinya Grégrův Ted Valtrina Češka Čecho Bled Žamberk
11 article
»Ano, ano« pokračuje hovorná panička. »a tuhle můj muž, Gustav Valtriny, je rodem Francouz. Sešli jsme se na cestách života. Jsme na Bledu již přes 13 roků.« A svížný, čilý mužík rovněž elegantní po- stavy, spůsobně po novosvětsku upraven,s úsměvavou tváří a výrazným profilem pokloní se a po francouzsku omlouvá, že se v naší mateřštině dosud přece ještě dokonale nevyzná, ale že prý se přičiní, abychom se po čas pobytu našeho co nejlépe dohodovali. Ze srdce rádi! Jenom ne po německu ! Tlumočnicí mezi námi bude, rozumí se, roztomilá paní domu. A opravdu, krásně to chodí. Již k prvnímu obědu zasedáme při soukromém stolu česko- francouzské domácnosti a zahajujeme disputace. Veselá nálada panuje u stolu, živená ohněm pravé vlaské révy, v měm rekonvalescentním poháru ovšem valně ochlazovaném perličkami pramenité vody. Pan Valtriny vskutku statečně pokračuje ve své české výslovnosti. Provolává už zcela bezvadné »Na zdar !«, svým českým hostům. Až do černé kávy, kterouž po obědě roz- náší švarná Anetta, poroučí se náš dvorný před- stavitel česko-francouzské alliance velmi způsob- ným: »Dobr noc pánoué«. Lehký anachronism pozdravu rádi od- pouštíme panu Valtrinovi, neboť po šeredně ztrávené cestovní noci sotva asi sami pohrdneme malým schrupnutím na měkkých polštářích tureckého divanu ve vedlejším salonu. Tím spíše, ana usměvavá klenba nebes zatím se opět byla zatáhla šedivou přikrývkou a bílé husté mraky jako těžký kouř valí se přes sněhovou lysinu tatíka Triglava. Tedy zatím třeba, třeba: »Dobrou noc !« Až do nového vyjasnění Zdeněk Hlaváč.
Valtrina Francouz Anetta Valtrin Hlaváč