1
article
O 11. hodině sešlo se plenum poslane-
cké sněmovny, by pokračovalo v podrobné
debatě o čl. 5. předlohy o stavbách vodních,
kterým se stanoví 75 millionů na regulaci
řek. Není také tu pochyby, že bude článek
tento schválen, jak jest výborem navržen.
Nicméně nelze doufati, že bude možno
předlohu skoncovati již dnes v noci. Dojde
ještě nejspíše na velkou rozpravu sociálně-
politickou.
Zejtra odpoledne, myslí se,
bude zákon o vodních stavbách
ve druhém čtení hotov a nebude
žádné překážky, aby se ihned
provedlo třetí čtení jeho záro-
veň s třetím čtením zákonao
půjčce investiční. Jest naděje, že se
tak stane do 3. hodiny odpolední, poněvadž
na tento čas svolány jsou vodní a železniční
výbory panské sněmovny.
cký sněmovna
panská sněmovna
2
article
Telegraflcké zprávy.
Telegraflcké zprávy.
Z Vídně, 31. května. (C.-B.) Císa
propůjčil soukromému docentu všeobecných
kulturních dějin na české universitě pražské
dru. Čeňku Zíbrtovi titul mimořádného
universitního professora.
Z Vídně, 31. května. (C-B.) Ministr
orby jmenoval účetního nadporučíka mini
sterstva orby, přiděleného službou státnímu
hřebčinci píseckému, Antonína Řečickéh
účetním revidentem extra statum v minister
stvu orby.
Z Vídně, 31. května. (C.-B.) Dnes do
poledne koná se společná schůze zeměděl-
ského a lesnického oddělení hospodářske
rady.
Ze Sofle, 30. května. (C.-B.) Bulharský
diplomatický agent v Bukurešti Theodo
rov podal demissi.
Z Vratislavi, 30. května. (C.-B.) Příšt
sjezd německých zeměpisců koná se
r. 1903 v Kolíně n. P.
Z Paříže, 30. května. (C.-B.) Bývaly
velevyslanec v Cařihradě markýz Voguě,
bistorický spisovatel a dramatieký básník
Rostand byli zvoleni členy francouzské
akademie.
Z Paříže, 30. května. (C.-B.) Posla-
necká sněmovna odložila rokování o dotazu
Estournella ve příčině odvolání části
francouzské výpravy z Číny na pondělí,
Z Paříže, 30. května. (C.-B.) Výbor,
ustanovený senátem k předběžným poradám
o zákoně spolkovém, usnesl se zamít-
nouti veškeré dodatečné návrhy, jež by
mohly vyřízení této předlohy pozdržeti.
Z Vařína, 30. května. (C.-B.) Vrchní
president hr. Vilém Bismarck zemřel
po šestidenním straštiplném utrpení násled-
kem zánětu pobřišnice. Pohřeb koná sev
pondělí.
Čeněk Zíbrt
Antonín Řečickéh
Vogu
Rostand
Posl
Bismarck
Vídeň
Sofle
Bukurešť
Vratislav
Kolín
Paříž
Cařihrad
Čína
Vařín
všeobecný kulturní dějiny
necká sněmovna
Estournella
3
article
Z Wildparku, 31. května. (C. -B.)
Královna holandská Vilemina a prin
Jindřich sem dnes přibyli a byli na ná-
draží císařskými manžely co nejsrdečněji
přivítáni. Večer byla uspořádána v Novém
paláci na počest hostí hostina.
Z Washingtonu, 30. května. (C. - B.
President Mc Kinley vrátil se sem s chotí
ze své cesty po západě.
Jindřich
Mc Kinley
Washington
4
article
Válka jihoafrická.
Válka jihoafrická.
Z Londýna, 30. května. (C.-B.) »Reu-
terova kanc.« oznamuje ze včerejška z Queen-
stownu v Kapsku: Městská stráž byla po celou
noc v příkopech a zůstane až nadále v aktivní
službě. Osobní doprava na sever je zastavena.
Oddíl Burů, má se za to že Kruitzingerův, jest
prý za Baileyem.
Z Durbanu, 30. května. (C.-B.) 400
Burů pod velením Mearsa, Ben Viljoena,
Spruyta a Breitenbacha napadlo dne
25. května jižně od Bethelu vozový vlak Plu-
merův. Burové byli však po 6hodinném boji od-
ražení. Angličané měli 6 mrtvých
20 raněných, Buři 6 mrtvých a 30
raněných.
Kruitzingerův
ben Viljoen
Spruyt
Breitenbach
Pla
Burová
Angličan
Londýn
Kapsko
Durban
Bethel
Bur
Queen
Mearsa
5
article
Stavovské komando.
Nemůže býti odpornějšího zjevu v našich
domácích poměrech, než onoho komanda, kte-
rým určitý stav donutiti chce ostatní národní
společnost, aby konala to, čeho si stav ten přeje.
To v národě našem dosud nebylo, aby přísluš-
ník některé společenské, sebe důležitější vrstvy
si pánovitě dupnul a kázal: »To, co chci, státi
se musí, anebo bude zle!« Dnes je takovýto hně-
vivý appell na společnost, najmě ale na ty, kteří
v jejím nalezají se čele, zjevem všedním. »My
zástupci suverenního stavu, rolnického, řemesl-
nického, úřadnického, obchodnického, učitelského
atd. žádáme a poroučíme, aby stalo se v našem
zájmu to či ono, jinak vypovídáme straně,
k níž jsme se dosud hlásili, poslušenství, na-
opak my sami se organisujeme jako politická
strana a pod praporem svého stavu zasazovati
se budeme nejen o to, co velí jeho prospěch,
nýbrž se svého hlediska stavovského provozo-
vati budeme politiku vůbec.« — Hrozba zn
těm obětavým mužům, kteří uvázali se v málo
záviděnou hodnost politických vůdcův lidu, ne-
ustále v uších. Tak jakoby to bylo individnálně
bůh ví jaké neštěstí, kdyby ten či onen donu-
cen byl z bitevní vřavy politické ustoupiti do
pozadí a oddati se klidu tichého pozorovatele.
Kam ale se stavovskou organisací politicky
a národně dospějeme, ovšem jiná je otázka.
Národové hotoví, se zajištěnou existencí
nejen jazykovou, nýbrž i politickou a hospo-
dářskou a při tom několikrát tak četní jako
my, mohli by si snad dovoliti přepych podob-
ného druhu, můžeme-li to ale my, jichž je
pouze šest millionů a kteří zápasí se sousedem
bezmála desetkrát tak číselně mocným, je
6
article
otázka, na niž jasnou odpověď měl by si dáti
každý poctivý Čech sám.
A je-li drobení stavovské u nás škodou, je
politická organisace stavovská nesmyslem vůbec,
v národě našem však dokonce hříchem. Pře-
devším nemá a nemůže míti stavovská organi-
sace žádného respektu v politickém životě, již
proto ne, že je nám cizorodá a potom je fun-
dament, o který se opírá, nesmírně sypkýa
vratký. Jak může požívati úcty ten, kdo zása-
dám politickým, k nimž dříve lnul, se vyhnul
proto, že do jejich rámce nedají se vtěsnati vše-
chny jeho stavovské a oekonomické choutky ? Však
ještě horší, než fakticky provedená tato felonie,
je věčně opakující se výhrůžka zrády a odrodi-
lectví anebo dokonce — a i to se přihodilo —
hrozba, že ten či onen stav, nebude-li vyhověno
jeho požadavku, přestane konati tak zvanou ná-
rodní práci. Tak jakoby nebyla to povin-
nost, tak jakoby každý intelligentní člověk nebyl
zavázán okopati ten svůj, bez toho dost skrov-
ničký národní záhonek.
stavovský nesmysl
7
article
»Upozorňujeme Vás pane, že to a to s
státi nesmí, nechcete-li, aby všechen náš stav
postavil se proti Vám«. — Tak zní jeden ze
stavovských diktátů, z posledních dnů. — Jak
podivně dojímá takový povel a jak příčí se
každému ušlechtilejšímu cítění. Budou-li se po-
dobné názory v našem lidu ujímati, pak jsme
ztraceni, potom nám nepomůže pranic. V naší
národní společnosti zapomenouti musí každý na
to, čím je. Musí tak učiniti ten, kdo stojí so-
ciálně nejvýš právě tak, jako ten, jenž nalezá
se na nejnižším stupínku společenského žebříku.
Osobovati si právo vedení smí jen skutečný ta-
lent, vzdělání a čistá povaha. Nikdo nemá být
odpuzován, ale nikdo nemá býti zdržován v po-
stupu ku předu. U nás povinností je úctu míti
k těm, kteří duchem nad nás vynikají a snáše-
livost a lásku oproti oněm, kteří jsou pod
námi. Rozhodovati má ale prospěch celku a ne
prospěch jednotlivce neb jedné vrstvy.
8
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
v— K zoufalému počinu odhodlaly se
»Katolické Listy«. Odvážily se »kriticky« z hlubin
svého zatemnění ke zřídlu vědeckého světla na
sjezd lékařův a přírodozpytců. Vede se jim jako
každému nočnímu živoku na denním světle,
střemhlavé nemotorné pohyby pak svědčí o tom,
že se octly mimo svůj živel, temnotu a zatem-
ňování. Klerikální orgán otírá se o zahajovací
řeč prof. Thomayera, pronesenou v »Nár. di-
vadle« a činí mu výtky, jichž nejapnost je ná-
padna každému laikovi. Proto, že se prof. Tho-
mayer dotkl Tomáše Akvinského, Petra Lom-
barda a známého všem pathologům běžného
fakta, že domnělá posedlost ďáblem nebyla ničím
jiným leč zjevem neuropathickým. Tvrdí-li
»Katolické Listy« opak, proč nevysvětlí světu,
kam se poděli exorcisté katolické církve, pokud
se týče praktické jich činnosti. Neboť ne-
pamatujeme se, že by se dálo dnes někde
profesor
Thomayer
Akvinský
Petro Lom
9
article
koutí věčně čerstvého a vůní dýšícího zelení.
Zahájena je pěkným profilem vily dráždanské
operní zpěvačky slečny Werhundsovy, rodilé
neodrodilé dcery bílé Lublaně.
Nasytivše jak náleží první cizineckou zvě-
davost, nemůžeme se hned odtrhnouti. Ok
jakoby připoutáno znovu a znovu zase se vrací
k té nádheře dojmů, k té kouzelné trikoloře
krajinné k zeleni rostlinstva, modři hladiny vodní
a svítivé běli horských temen, doplňující sev
tak nepopsatelný celek. Zde věru Tvůrce pří-
rody plnýma rukama mrhal krásou a velkole-
postí. A což teprve pohled na ostrůvek, vyční-
vající nad hladinu v pozadí jezera, s koste-
líčkem bohorodičky a farní budovou, budovami
slepenými jako drobné, úhledné hnízdo někde
v soutěsce skalisk alpských! Jak tu rychle
ztlumočiti plný, pravdivý dojem prvního shléd-
nutí! Ostrůvek tone právě v omamující vůni
jarního květu, zeleň jeho pobřežních strání
koupá se ve zlatě rozhozených jarem žluťáko
po zeleném koberci, u velikých perlách ustav-
šího deště. S vížky, rdíci se do okoli purpurem
tupé své špice, zavznívá v neobvyklou tu chvíli
melodický, táhlý hlas jakoby stříbrného zvonu .
Ptáme se prvního chodce, jenž kolem nás těž-
kým krokem měří silnici ke Gorii, po významu
zvonění. Asi prý přespolní host zabloudil n
ostrůvek marijánský, aby před obrazem zázračné
Matky si zazvonil pro splnění všech tajných
přání. A bratr Slovan vypravuje, že na ostrově
sídlí pan farář páter Tomáš Jereb, úcty a lásky
hodný starý pán, jenž cizince rád pohostí
hrníčkem smetany nebo] talířkem čerstvě na-
abíraných jahod, jielíž na ostrůvku je nadbytek,
Werhundsův
Slovan
Jereb
Lublaň
10
article
jako i množství velkolepých višní. Letos ovšem
bylo by ještě záhy na tyto pochoutky. Všev
přírodě se opozdilo a takovýhle podivný čas
ani na Bledu nikdo nepamatuje 1 ..
Máš pravdu, starý brachu, nás také s do-
statek prohnalo to zlé počasí l
A teď ještě procházkou kolem jezerníeh
břehů, abychom se do zásoby nadýchali té vůně
stromoví i výparů jezerné vody. Po procházce
je pomalu čas k obědu. Objednali jsme si ho
v Louisiných lázních u pana Valtrinya. A jak
ten čas prchá! Z farního kostela osady snáší
se právě dvanáctý úder polední hodiny.
Rychle tedy způtky do hotelu. Po obědě
máme namířeno na další výzkumnou cestu. .
Ve dveřích pensionátu vítá nás elegantní
dáma ve tmavém úboru, živých pohybů, plná
temperamentu. A vítá nás — plynnou češtinou
Staneme mile překvapeni, s jistými rozpaky,
tiskneme malou, bílou ručku, jež naší pravicí
rázně potřásá.
»Ale to mne těší« švitoří, »to mne těší, že
mohu vítati pány jako krajany! Jsem majitelka
pensionátu, rozená v českém Žamberku. A zná-
te-li Isu Grégrovu od Národního? To je moje
neteř!«
Jak pak bychom neznali! A hned se roí
pozorností, veselých poznámek a vzpomínek
Tedy paní Valtriny, rozená Češka ! Kde že by
se Čechů a Češek nenašlo !
Louisin
Valtrinya
Grégrův
Ted
Valtrina
Češka
Čecho
Bled
Žamberk
11
article
»Ano, ano« pokračuje hovorná panička.
»a tuhle můj muž, Gustav Valtriny, je rodem
Francouz. Sešli jsme se na cestách života. Jsme
na Bledu již přes 13 roků.«
A svížný, čilý mužík rovněž elegantní po-
stavy, spůsobně po novosvětsku upraven,s
úsměvavou tváří a výrazným profilem pokloní
se a po francouzsku omlouvá, že se v naší
mateřštině dosud přece ještě dokonale nevyzná,
ale že prý se přičiní, abychom se po čas pobytu
našeho co nejlépe dohodovali.
Ze srdce rádi! Jenom ne po německu !
Tlumočnicí mezi námi bude, rozumí se,
roztomilá paní domu.
A opravdu, krásně to chodí. Již k prvnímu
obědu zasedáme při soukromém stolu česko-
francouzské domácnosti a zahajujeme disputace.
Veselá nálada panuje u stolu, živená ohněm
pravé vlaské révy, v měm rekonvalescentním
poháru ovšem valně ochlazovaném perličkami
pramenité vody. Pan Valtriny vskutku statečně
pokračuje ve své české výslovnosti. Provolává
už zcela bezvadné »Na zdar !«, svým českým
hostům.
Až do černé kávy, kterouž po obědě roz-
náší švarná Anetta, poroučí se náš dvorný před-
stavitel česko-francouzské alliance velmi způsob-
ným: »Dobr noc pánoué«.
Lehký anachronism pozdravu rádi od-
pouštíme panu Valtrinovi, neboť po šeredně
ztrávené cestovní noci sotva asi sami pohrdneme
malým schrupnutím na měkkých polštářích
tureckého divanu ve vedlejším salonu.
Tím spíše, ana usměvavá klenba nebes
zatím se opět byla zatáhla šedivou přikrývkou
a bílé husté mraky jako těžký kouř valí se přes
sněhovou lysinu tatíka Triglava.
Tedy zatím třeba, třeba: »Dobrou noc !«
Až do nového vyjasnění
Zdeněk Hlaváč.
Valtrina
Francouz
Anetta
Valtrin
Hlaváč