ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 84f15070-66c5-11dc-a6c8-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 15 celkem · entity: place 22, work 3, person 32, org 2
1 masthead
V Praze, v pátek dne 3l. května.
Praha
2 masthead
K číslu 148.
3 article
Na »Národní Listy« ranní a odpolední spřil.(Nančný Obzor“ ve středu a „Literární Hlidka“ v pátek) předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2. K — h- ve filiálkách
Praha Nančný obzor
4 title
JDNl
5 article NAR
NAR na měsíc 2 K 30h Postou: na měsíc 3 K 20 s dvojí zásilkoue na měsíc 3 K. 85h Telefonické zprávy „Nár. Listů“ Dr. Kaizl proti princi Schwarzen- az n bergovi. Z Vídně, 31. května. Z příčin tech- nických nebylo nám možno v dnešním ran- ním čísle uveřejniti řeč dra. Ka izl ao vodních stavbách. Činíme tak teď a klademe tu nyní dodatkem onu část, která jest věno- vána princi Schwarzenbergov i. Dr. Kaizl pravil: Příčiny, princem Schwarzenbergem uvedené, proč se postu- povalo v Německu proti vodním stavbám, jsou nepravdivými z 80 procent. Prine Schwarzenberg vylíčil, jako by agrárníci v Německu schválili kanály interní, zamítli však velké mezinárodní cesty vodní. Naproti tomu konstatuji, že v Německu právě na- před zahájeno bylo kanalisování a regulace velkých mezinárodních proudů, že Rýn, Ve- sera, Labe, Odra a Visla dosud musí voziti převalnou část nákladu, dopravovaného v Německu po vodě. Proti tomuto hroma- dění vozby vodní z agrární strany německé neozval se odpor žádný. Odpor vznikl teprve ve chvíli, ve které se jednalo o velký prů- plavinterní, eo l ie
doktor Kaizl Schwardit Schwarzenberg Prine Schwarzenberg Nara Vídeň Německo Rýn Labe Odra Visla
6 article
Vidno z toho, jak jest smělým počíná ním, hesla, která se dostala do oběhu v jed- nom státu, jenom pro stejnost terminologie přenášeti do jiné země, kde jsou poměry do- cela jiné. Odpor proti středozemnímu kanálu pochází odtud, že v Německu se báli vnikání levného zahraničního obilí do území zalab- ského, které jest vlastně doménou agrárníků a konservativců pruských. Naši agrárníci přejí si vnitřních kanálů, němečtí právě tyto zamí- tají. Mohou-li tedy páni nabýti útěchy, že kanály, o které jde, nebudou tísnivou soutěží pro zemědělstvo, pak může boj, který se sevrkl na minimum, totiž na otázku, zda se doporučuje, by se napřed stavělo to či ono, zmizeti docela. se t Argumenty, že budou zatíženy finance, slyšíme zřídka od poslanců, jedná-li seo velké hospodářské investice. Na všechen způsob jest pochybeno toto stanovisko na- proti investicím, jsou-li finance a národní hospodářství v některé zemi silnými dost. aby se mohly tyto investice zaplatiti.
Německo
7 article Investice se musí vystavěti v chudé
Investice se musí vystavěti v chudé zemi, ukáže-li se sama sebou nezbytnost, národní hospodářství hospodářsky zvelebiti. Finanční správa činí dobře, neláme-li si hlavu pro tyto investice. Neboť těchto 200 millionů korun na dobu 10 let neznamená nic, než úrokové břemeno asi 11 millionů korun a tato suma se v mezích cislajtán- ského rozpočtu státního sežene snad bez zvláštní úhrady. Žasnouti musí člověk nad tím, že se námitky finanční nevyskytly, když jednalo se o velké investiční předlohy a že se obje- vily, když podána byla předloha pro země české. Pan prine Schwarzenberg uvedl dále argument, že porušena bude autonomie zemí. Tomuto argumentu jsem se divil ná- ramně. Sněm království českého r. 1884 se velmi zevrubně zabýval kanálovou předlohou, a zástupci všech klubů se usnesli jedno- hlasně, že království české zúčastní se ná- kladu na výstavbu kanálu dunajsko- vltavsko- labského desíti procenty sumy, která byla tehdy vypočtena na 70 millionů zlatých.
Schwarzenberg
8 article
Jeden zástupce velkostatku řekl, že pro- vedení průplavu dunajsko-labského jest pře- vahou záležitostí říšskou. Tenkráte byl by činil přispěvek zemský 14 millionů korun. Nyní platiti bude království české na svoji trať kanálovou jednu osminu, t. j. asi 5 mill. korun. Sněm království českého r. 1884 zaujal přesné stanovisko v této věci. Kromě toho není předloha nic jiného, než offertou, kterou podává zákonodárství šříšské zákonodárství zemskému. Oba činitelé na- lézají se tu v poměru souřadném. Dr. Kaizl obraci se proti výtce posl. Schwarzenberga, jakoby se předloha teď promrskávala. Pravý opak jest pravda. Věc se již připravuje několik desítiletí, ale vždy se nalezne někdo, komu se zdá uspí- šenou, poněvadž se nemůže rozhodnouti k velkému odhodlání. My, kteří myslíme, že jest svrchovaný čas, aby se ve věci té něco stalo, nemáme žádných obav a námitek. Na- opak myslíme, že právě času promarněno bylo dosti. Jedná se o to, aby- kanálová akce stej- Číslo v Praze za 2h a na venkově za 3h
doktor Kaizl Schwarzenberg Praha
9 article
Předplaceni a inserátv přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. Tam je též redakc a expedice.
10 article
ným krokem pokračovala s prováděním inve- stiční předlohy. V posledních 20 letech se nestalo pro investice Čech, Moravy a Slezska takřka ni- čeho. Vidíme-li, že ze státních prostředků mají se věnovati zemím velké investice, pak nesmí žádný zástupce těchto zemí ani na okamžik se rozpakovati, má-li tuto předlohu přijati, či nic. Nový, silně proudící život bude touto akcí uveden do veškerých kruhů obyvatelstva. Pocítí-li se oplodnující účinek tohoto díla, pak, jak doufám, pro nás, kteří jsme dnes v těch záležitostech činni, nadejde okamžik zadostiučinění.
Čechy Morava Slezsko
11 article
Dr. Kaizl svoji řeč zakončil politicky takto: Nynější vláda chová snad přespří- lišné naděje vzhledem na faktum, že se při této mysli jednou uklidnily spory národní a že zástupcové jednotlivých národů měli na zřeteli jenom věcnou stránku a národní po- chyby odstavili, ba že se stanoviska hospo- dářských zájmů ukázaly se tu spory národní způsobem minimálním. Nechť si je to již přespřílišný optimism, abychom doufali, že věci čistě hospodářské naposledy uklidí všechny ostatní věci, že národní spory zcela zmizí, že vše bude zapomenuto, jest přece jedna věc jistou, že je-li možno dospěti k spravedlivému a poctivému vyrovnání ná- rodních neshod, je zajisté možno, že zlep- šení nadejde nade vši pochybu tím, že osoby, které jsou si navzájem odcizeny vel- kým bojem, alespoň v otázkách sociálně- ekonomických dospějí k přátelskému a po- kojnému rozhovoru. Je-li vůbec možno do- stati se k nějakému rozkladu, pak jest to tato předloha. Prosím, aby byly paragrafy ty přijaty tak, jak je výbor navrhl. Tím se také tato otázka co nejvydatněji posílí a za- brání se všelikému dalšímu vyšinutí z kolejí. (Hlučný, dlouho trvající potlesk. Řečníku se se všech stran blahopřeje.) Z parlamentu. Z Vídně, 31. května. Dnes o 10. ho- dině dopolední sešel se výbor pro daň liho- vou, aby rokoval o předloze ve příčině státní přirážky k této dani, vrácené panskou sněmovnou. Není pochyby, že bude přijato rozhodnutí sněmovny panské.
doktor Kaizl Vídeň
12 article FEUILLETON.
FEUILLETON. pven brlsrh
13 article
Na Bledu. Dojmy rekonvalescenta. Vypasená kobylka slovinského vozky, jejž jsme si za poplatek dvou korun vybrali na le- seckém nádraží, zastavila s námi před budovou pěkného lázeňského hotelu páně. Valtrinia. Složili jsme prozatím svá ruční zavazadla ve přízemním vítacím saloně, zařízeném s orien- tálským přepychem a hejnem služebného per- sonálu a dáváme teď na sebe útočiti pozdravy. všemi evropskými jazyky pronášenými. Odpovídáme na to jazykové cvičení rázným slovinským »Dobr dan!« Napřed tedy dobrou snídani a posilnivše se, jak náleží, vydáváme se na obhlídku svého sídla, jež zvolíme si na několik neděl za své centrum. Bled! Čarovný Bled!. Na strmé skále v malebné divokosti vypíná se nad hladinu jezera do výše 130 metrů hrad, pořízený z trosek staré budovy, zničené před dvěma sty lety země- třesením. Bývalé letní sídlo brixenských biskupů přešlo r. 1885 v majetek vídeňského uhlo- barona Muhra. Hradní místnosti upraveny jsou v letní byty, jež správa statku zdarma propůjčuje k obývání churavým rakouským dů- stojníkům. Rodina Muhrova pořídila si k letní- mu obývání čarokrásnou vilu »Julienhaim«, na úpatí skály, u břehu jezera, v jehož věčně ze- lenavé hladině vzhlíží se ze středu rozkošných
Muhr Muhrův Bled pán Dobr dan
14 article
sadů. Pán hradu zatím hospodaří na poplužním dvoře bledském. Náleží mu pole, louky, past- viska, hory, doliny a lesy mezi Sávou a Savicí. Jak že hospodaří? Tak, že dvakráte už zdvihla se proti muži podivných »reforem« vzpoura mezi lidem beránčí jinak povahy. Naposled to bylo v době obecného jitření protižidovského. Ten- kráte Muhr, vyprázdniv hradní kostelík, dalsi z drahocenných mešních rouch a historický vzácných poříditi do svých vídeňských salonů — fauteuily moderního stylu. V těch prý poprvé zasedala rada uhlových baronů světa, když v kritických dobách loňské kampaně o uhelné ceny umlouvány postup a opatření ... Slovinský lid tehda jednoho dne rozehnal se útokem n Muhrův Julienhaim. Pan Muhr, aby ukázal, jak si lidu »váží«, pospíšil si, věda kudy, nad- běhnouti jeho vlídnějšímu nazírání. Tenkrát povstala ve středu bledské vísky skromná oz- doba — — socha Panny Marie . .. Kráčíme právě kolem tohoto zvláštního pomníku — zbožné mysli. Divný pocit probihá nám tělem. Připišme to na účet náhlého za- proudění vzduchu, který se právě obrátil, roz- háněje zbytky olověné přikrývky nebe, jež do- sud nemilosrdoě dusila všecku jasnější náladu okolí. Několik paprsků se prodralo šedým zá- vojem. Jak úchvatný, nevýslovně krásný obraz se jevil! Zelené jezírko, napájené rječickým potokem a vroubeno se všech stran rozkošnou zelení alpských strání, v pozadí nebetýční velikáni se smetanovými lysinami, modravý Goriuš, smarag- dem lesin mihotající Home a bělostný Belapeč
Muhr Muhrův Home Sáva Savica socha pannus Marie
15 article
A nad nimi vážně se zvedající kmet, stříbrovlasý té chvíle Triglav !... Již první tento pohled na okolní panorama nevymizí tak hned z mysli. Od zadních partií horských zbloudíme zrakem rychle blíže ke břehům jezera, k věnci pohádkovitých staveb, vil a letohradů, zbudovaných bravurně na pokraji modravé hla- diny. Dáváme si znalcem místních poměrů vy- světlovati jednotlivé šťastné majitele. Zde pře- pychová vila ruského vyslance Žandovského, tam sličný letohrad Angličana Hassweilla, dál léčebné sídlo Riklia, letohrad lublaňského advokáta dra. Jenka, vila Thönesových, stálé to sídlo několika ruských rodin, v sousedství zá- meček záhřebského podnikatele železnic (Zora), dvě vily národního učitele pana Rusa, výstavné sídlo lékaře dra. Klimka, esplanada Mallnerova hotelu, velkolepá Dependance Louisiných lázní s velkým hotelem pana Valtrinya, čtyři leto- hrady hraběte Aichelburga, vila paní Murnigové, vila »Sokol«, vila slovinského národovce pana Repa, zámeček barona Lazarinia, vila starého vlastence pana Petráně, nejstarší to hotela sídlo prvních cizinců, do Bledu zavítavších, velkolepá zámecká budova knížete Windisch- grätze, čarovně položená vilka »Mirny dol« atd. atd., vše jako úpravná obruba jezerni půdy, nehledě k množství, plováren, lodních stanů a jiných vkusných zařízení. Několika uve- denými jmeny není počet výstavností zdejších ovšem ani z daleka vyčerpán. Nová skupina roz- košných lepostaveb vyvstává na protějším břehu bledském, vlastně již na hranicích sousední vísky Želeče (Schalkendorfu), v čarovném zá-
Angličan Hassweill Jenk Thönesový Zora Rus Klimek Mallnerův Louisin Valtrinya Aichelburg Murnigová Repa Lazarinio Petráň Windisch Triglav Bled Mirna Želeč Sokol