1
masthead
V Praze, v pátek dne 3l. května.
Praha
3
article
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
spřil.(Nančný Obzor“
ve středu a „Literární
Hlidka“ v pátek)
předplácí se v Praze
v administraci
na měsíc 2. K — h-
ve filiálkách
Praha
Nančný obzor
5
article
NAR
NAR
na měsíc 2 K 30h
Postou:
na měsíc 3 K 20
s dvojí zásilkoue
na měsíc 3 K. 85h
Telefonické zprávy „Nár. Listů“
Dr. Kaizl proti princi Schwarzen-
az n
bergovi.
Z Vídně, 31. května. Z příčin tech-
nických nebylo nám možno v dnešním ran-
ním čísle uveřejniti řeč dra. Ka izl ao
vodních stavbách. Činíme tak teď a klademe
tu nyní dodatkem onu část, která jest věno-
vána princi Schwarzenbergov i.
Dr. Kaizl pravil: Příčiny, princem
Schwarzenbergem uvedené, proč se postu-
povalo v Německu proti vodním stavbám,
jsou nepravdivými z 80 procent. Prine
Schwarzenberg vylíčil, jako by agrárníci
v Německu schválili kanály interní, zamítli
však velké mezinárodní cesty vodní. Naproti
tomu konstatuji, že v Německu právě na-
před zahájeno bylo kanalisování a regulace
velkých mezinárodních proudů, že Rýn, Ve-
sera, Labe, Odra a Visla dosud musí voziti
převalnou část nákladu, dopravovaného
v Německu po vodě. Proti tomuto hroma-
dění vozby vodní z agrární strany německé
neozval se odpor žádný. Odpor vznikl teprve
ve chvíli, ve které se jednalo o velký prů-
plavinterní, eo l ie
doktor
Kaizl
Schwardit
Schwarzenberg
Prine Schwarzenberg
Nara
Vídeň
Německo
Rýn
Labe
Odra
Visla
6
article
Vidno z toho, jak jest smělým počíná
ním, hesla, která se dostala do oběhu v jed-
nom státu, jenom pro stejnost terminologie
přenášeti do jiné země, kde jsou poměry do-
cela jiné. Odpor proti středozemnímu kanálu
pochází odtud, že v Německu se báli vnikání
levného zahraničního obilí do území zalab-
ského, které jest vlastně doménou agrárníků
a konservativců pruských. Naši agrárníci přejí
si vnitřních kanálů, němečtí právě tyto zamí-
tají. Mohou-li tedy páni nabýti útěchy, že
kanály, o které jde, nebudou tísnivou soutěží
pro zemědělstvo, pak může boj, který se
sevrkl na minimum, totiž na otázku, zda se
doporučuje, by se napřed stavělo to či ono,
zmizeti docela.
se t
Argumenty, že budou zatíženy finance,
slyšíme zřídka od poslanců, jedná-li seo
velké hospodářské investice. Na všechen
způsob jest pochybeno toto stanovisko na-
proti investicím, jsou-li finance a národní
hospodářství v některé zemi silnými dost.
aby se mohly tyto investice zaplatiti.
Německo
7
article
Investice se musí vystavěti v chudé
Investice se musí vystavěti v chudé
zemi, ukáže-li se sama sebou nezbytnost,
národní hospodářství hospodářsky zvelebiti.
Finanční správa činí dobře, neláme-li si
hlavu pro tyto investice. Neboť těchto 200
millionů korun na dobu 10 let neznamená
nic, než úrokové břemeno asi 11 millionů
korun a tato suma se v mezích cislajtán-
ského rozpočtu státního sežene snad bez
zvláštní úhrady.
Žasnouti musí člověk nad tím, že se
námitky finanční nevyskytly, když jednalo
se o velké investiční předlohy a že se obje-
vily, když podána byla předloha pro země
české.
Pan prine Schwarzenberg uvedl
dále argument, že porušena bude autonomie
zemí. Tomuto argumentu jsem se divil ná-
ramně. Sněm království českého r. 1884 se
velmi zevrubně zabýval kanálovou předlohou,
a zástupci všech klubů se usnesli jedno-
hlasně, že království české zúčastní se ná-
kladu na výstavbu kanálu dunajsko- vltavsko-
labského desíti procenty sumy, která byla
tehdy vypočtena na 70 millionů zlatých.
Schwarzenberg
8
article
Jeden zástupce velkostatku řekl, že pro-
vedení průplavu dunajsko-labského jest pře-
vahou záležitostí říšskou. Tenkráte byl by
činil přispěvek zemský 14 millionů korun.
Nyní platiti bude království české na svoji
trať kanálovou jednu osminu, t. j. asi 5 mill.
korun. Sněm království českého r. 1884
zaujal přesné stanovisko v této věci.
Kromě toho není předloha nic jiného, než
offertou, kterou podává zákonodárství šříšské
zákonodárství zemskému. Oba činitelé na-
lézají se tu v poměru souřadném.
Dr. Kaizl obraci se proti výtce posl.
Schwarzenberga, jakoby se předloha
teď promrskávala. Pravý opak jest pravda.
Věc se již připravuje několik desítiletí, ale
vždy se nalezne někdo, komu se zdá uspí-
šenou, poněvadž se nemůže rozhodnouti
k velkému odhodlání. My, kteří myslíme, že
jest svrchovaný čas, aby se ve věci té něco
stalo, nemáme žádných obav a námitek. Na-
opak myslíme, že právě času promarněno
bylo dosti.
Jedná se o to, aby- kanálová akce stej-
Číslo v Praze za 2h
a na venkově za 3h
doktor
Kaizl
Schwarzenberg
Praha
9
article
Předplaceni
a inserátv
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakc
a expedice.
10
article
ným krokem pokračovala s prováděním inve-
stiční předlohy.
V posledních 20 letech se nestalo pro
investice Čech, Moravy a Slezska takřka ni-
čeho. Vidíme-li, že ze státních prostředků
mají se věnovati zemím velké investice, pak
nesmí žádný zástupce těchto zemí ani na
okamžik se rozpakovati, má-li tuto předlohu
přijati, či nic. Nový, silně proudící život
bude touto akcí uveden do veškerých kruhů
obyvatelstva. Pocítí-li se oplodnující účinek
tohoto díla, pak, jak doufám, pro nás, kteří
jsme dnes v těch záležitostech činni, nadejde
okamžik zadostiučinění.
Čechy
Morava
Slezsko
11
article
Dr. Kaizl svoji řeč zakončil politicky
takto: Nynější vláda chová snad přespří-
lišné naděje vzhledem na faktum, že se při
této mysli jednou uklidnily spory národní a
že zástupcové jednotlivých národů měli na
zřeteli jenom věcnou stránku a národní po-
chyby odstavili, ba že se stanoviska hospo-
dářských zájmů ukázaly se tu spory národní
způsobem minimálním. Nechť si je to již
přespřílišný optimism, abychom doufali, že
věci čistě hospodářské naposledy uklidí
všechny ostatní věci, že národní spory zcela
zmizí, že vše bude zapomenuto, jest přece
jedna věc jistou, že je-li možno dospěti
k spravedlivému a poctivému vyrovnání ná-
rodních neshod, je zajisté možno, že zlep-
šení nadejde nade vši pochybu tím, že
osoby, které jsou si navzájem odcizeny vel-
kým bojem, alespoň v otázkách sociálně-
ekonomických dospějí k přátelskému a po-
kojnému rozhovoru. Je-li vůbec možno do-
stati se k nějakému rozkladu, pak jest to
tato předloha. Prosím, aby byly paragrafy
ty přijaty tak, jak je výbor navrhl. Tím se
také tato otázka co nejvydatněji posílí a za-
brání se všelikému dalšímu vyšinutí z kolejí.
(Hlučný, dlouho trvající potlesk. Řečníku se
se všech stran blahopřeje.)
Z parlamentu.
Z Vídně, 31. května. Dnes o 10. ho-
dině dopolední sešel se výbor pro daň liho-
vou, aby rokoval o předloze ve příčině
státní přirážky k této dani, vrácené panskou
sněmovnou. Není pochyby, že bude přijato
rozhodnutí sněmovny panské.
doktor
Kaizl
Vídeň
12
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
pven
brlsrh
13
article
Na Bledu.
Dojmy rekonvalescenta.
Vypasená kobylka slovinského vozky, jejž
jsme si za poplatek dvou korun vybrali na le-
seckém nádraží, zastavila s námi před budovou
pěkného lázeňského hotelu páně. Valtrinia.
Složili jsme prozatím svá ruční zavazadla ve
přízemním vítacím saloně, zařízeném s orien-
tálským přepychem a hejnem služebného per-
sonálu a dáváme teď na sebe útočiti pozdravy.
všemi evropskými jazyky pronášenými.
Odpovídáme na to jazykové cvičení rázným
slovinským »Dobr dan!«
Napřed tedy dobrou snídani a posilnivše
se, jak náleží, vydáváme se na obhlídku svého
sídla, jež zvolíme si na několik neděl za své
centrum.
Bled! Čarovný Bled!. Na strmé skále v
malebné divokosti vypíná se nad hladinu jezera
do výše 130 metrů hrad, pořízený z trosek
staré budovy, zničené před dvěma sty lety země-
třesením. Bývalé letní sídlo brixenských biskupů
přešlo r. 1885 v majetek vídeňského uhlo-
barona Muhra. Hradní místnosti upraveny jsou
v letní byty, jež správa statku zdarma
propůjčuje k obývání churavým rakouským dů-
stojníkům. Rodina Muhrova pořídila si k letní-
mu obývání čarokrásnou vilu »Julienhaim«, na
úpatí skály, u břehu jezera, v jehož věčně ze-
lenavé hladině vzhlíží se ze středu rozkošných
Muhr
Muhrův
Bled
pán
Dobr dan
14
article
sadů. Pán hradu zatím hospodaří na poplužním
dvoře bledském. Náleží mu pole, louky, past-
viska, hory, doliny a lesy mezi Sávou a Savicí.
Jak že hospodaří? Tak, že dvakráte už zdvihla
se proti muži podivných »reforem« vzpoura
mezi lidem beránčí jinak povahy. Naposled to bylo
v době obecného jitření protižidovského. Ten-
kráte Muhr, vyprázdniv hradní kostelík, dalsi
z drahocenných mešních rouch a historický
vzácných poříditi do svých vídeňských salonů —
fauteuily moderního stylu. V těch prý poprvé
zasedala rada uhlových baronů světa, když
v kritických dobách loňské kampaně o uhelné
ceny umlouvány postup a opatření ... Slovinský
lid tehda jednoho dne rozehnal se útokem n
Muhrův Julienhaim. Pan Muhr, aby ukázal,
jak si lidu »váží«, pospíšil si, věda kudy, nad-
běhnouti jeho vlídnějšímu nazírání. Tenkrát
povstala ve středu bledské vísky skromná oz-
doba — — socha Panny Marie . ..
Kráčíme právě kolem tohoto zvláštního
pomníku — zbožné mysli. Divný pocit probihá
nám tělem. Připišme to na účet náhlého za-
proudění vzduchu, který se právě obrátil, roz-
háněje zbytky olověné přikrývky nebe, jež do-
sud nemilosrdoě dusila všecku jasnější náladu
okolí. Několik paprsků se prodralo šedým zá-
vojem. Jak úchvatný, nevýslovně krásný obraz
se jevil!
Zelené jezírko, napájené rječickým potokem
a vroubeno se všech stran rozkošnou zelení
alpských strání, v pozadí nebetýční velikáni se
smetanovými lysinami, modravý Goriuš, smarag-
dem lesin mihotající Home a bělostný Belapeč
Muhr
Muhrův
Home
Sáva
Savica
socha pannus Marie
15
article
A nad nimi vážně se zvedající kmet, stříbrovlasý
té chvíle Triglav !... Již první tento pohled na
okolní panorama nevymizí tak hned z mysli.
Od zadních partií horských zbloudíme
zrakem rychle blíže ke břehům jezera, k
věnci pohádkovitých staveb, vil a letohradů,
zbudovaných bravurně na pokraji modravé hla-
diny. Dáváme si znalcem místních poměrů vy-
světlovati jednotlivé šťastné majitele. Zde pře-
pychová vila ruského vyslance Žandovského,
tam sličný letohrad Angličana Hassweilla, dál
léčebné sídlo Riklia, letohrad lublaňského
advokáta dra. Jenka, vila Thönesových, stálé to
sídlo několika ruských rodin, v sousedství zá-
meček záhřebského podnikatele železnic (Zora),
dvě vily národního učitele pana Rusa, výstavné
sídlo lékaře dra. Klimka, esplanada Mallnerova
hotelu, velkolepá Dependance Louisiných lázní
s velkým hotelem pana Valtrinya, čtyři leto-
hrady hraběte Aichelburga, vila paní Murnigové,
vila »Sokol«, vila slovinského národovce pana
Repa, zámeček barona Lazarinia, vila starého
vlastence pana Petráně, nejstarší to hotela
sídlo prvních cizinců, do Bledu zavítavších,
velkolepá zámecká budova knížete Windisch-
grätze, čarovně položená vilka »Mirny dol«
atd. atd., vše jako úpravná obruba jezerni
půdy, nehledě k množství, plováren, lodních
stanů a jiných vkusných zařízení. Několika uve-
denými jmeny není počet výstavností zdejších
ovšem ani z daleka vyčerpán. Nová skupina roz-
košných lepostaveb vyvstává na protějším břehu
bledském, vlastně již na hranicích sousední
vísky Želeče (Schalkendorfu), v čarovném zá-
Angličan
Hassweill
Jenk
Thönesový
Zora
Rus
Klimek
Mallnerův
Louisin
Valtrinya
Aichelburg
Murnigová
Repa
Lazarinio
Petráň
Windisch
Triglav
Bled
Mirna
Želeč
Sokol