1
masthead
Románová přiloha „Národních Listů“ k číslu 219. ze dne 10. srpna 1901.
3
article
= Lesní idyla. V Münsteru udála se těchto
dnů šprýmovná historka, jež způsobila v tamějších
policejních kruzích nemalé rozčilení. Dvě mladé kom-
tesy, meškající tam na letní sezoně, podnikly onehdy
odpoledne výlet do Rheingrafensteinu. Obě mladé
dámy zatoulaly se do lesních houštin a poněvadž
chtěly si natrhati lískových oříšků, aby si nepotrhaly
o houštiny šaty, ukryly svrchní sukně pod nejbližší
keř a ve spodničkách pustily se do lesa. Ale sotva
obě šlechtičny zmizely v křoví, objevil se mladý
advokát z Münsteru, jenž vyšel si do lesa na pro-
cházku a zkoušel při tom své štěstí, hledaje houby.
Náhodou odhrnuje rukou keře, přišel i na šaty a —
pln úžasu marně po okolí pátral, komu by mohly
patřiti. Bral je do ruky a spatřiv, že jsou to šaty
drahocenné, patřící damám z lepších tříd, nemohl na
nic moudřejšího připadnouti, než že tu spáchán podle
všeho tajuplný zločin. Poznamenav si místo, kde
šaty ležely, sebral je do náručí a kvapil do Mün-
steru, kde oznámil policii svůj příšerný nález. Možno
si pomyslit, jak orgány policejní byly takovouto
zprávou poděšeny. Ihned vypravena celá hlídka po-
licistů do lesa a s nimi, rozumí se samo sebou, pino
ochotných občanů a zvědavců pátrat po mrtvolách
nešťastných dívek. Není třeba líčením kochat se na
rozpacích mladých dam, když pohřešily své šaty, ani
když překvapila je slavná policie a zástupy lidu —
ve spodničkách. Že asi sotva poděkovaly mladému
doktoru a že odkojenec bohyně spravedlnosti nezadal
si o řád za objevený zločin, samozřejmo.
Münster
Mün
4
article
= Pět dní ve studní. Ve francouzské vesnici
La Coudray u Chartresu zaměstnán byl 31. červenee
dělník Lovis Simon opravou studně. Když sestoupi
až na její vysušené dno, sesula se naň vrstva zdíva
a hlíny, takže úplně byl zasypán. Bylo ihned na po-
moc povoláno 15 zákopníků, kteří kopali postranní
šachtu, aby k nešťastníku, o němž za to se mělo,
že může býti na živu, se dostali. Třetího srpna do-
stali se zákopníci na vzdálenost, že slyšeli jeho vo-
lání a nabyli tím přesvědčení, že žije, Konečně pá-
tého srpna uzřel Simon zásvit slunce a k večeru
téhož dne vybavili jej z nepříjemné situace, Simon
domníval se, že byl pouze 24 hodin zasypán, když
však byl dopraven na vzduch, omdlel hlady a zpo-
zorováno, že hrůzou zešedivěl, Lékaři tekutou stra-
vou přivedli jej opět k síle a dnes jest již úplně
zdráv k veliké radosti obyvatelů a své rodiny, třeba
by, ač muž v plné síle, vyhlížel jako stařec.
= Attentát na prachárnu. Zločin, jehož
následky mohly býti hrozné, zamýšlen byl nezná-
mými pachateli před několika dny v prachárně Saint
Eugěne u Alžíru. Na pobřeží moře nalézá se dům
určený k obstarávání drobného prodeje prachu a
trhacích prostředků, jenž zásoben jest tisíci kilogramy
prachu a různých třaskavin. Ačkoliv dům jest pečlivě
střežen, podařilo se neznámým ničemům paklíči ote-
vříti si patrně za noci skladiště. Zde vypáčili uza-
vřené bedny s prachem, učinili z něho velikou hro-
madu, do které zasadili stearinovou svíci, tu zapálili
a prchli. Na štěstí však patrně průvanem svíce silně
hořela a stékající stearin kolem ní utvořil širokou
placku, takže když shořela, knot na této vrstvě stea-
rinu shasl. Kdyby se tak nebylo stalo, byl by vý-
buch prachu měl ovšem kolosální následky v zá-
pětí. Ve věci té zavedeno dalekosáhlé vyšetřovánía
jak se zdá, prchli pachatelé po lodi.
Simon
Saint Eugěne u Alžír
Le Coudray
5
article
= Souboj dam. Ve Francii, klassické zemi
soubojů vracejí se, jak se zdá, doby kardinála Riche-
lieua, jenž proti vzmáhající se horečce soubojové
nevěděl si jiné rady než, že uložil na souboj trest
smrti, I dámy nyní chápou se bambitek a kordů,
aby pomstily uraženou svou čest a nespokojují se
pouze tím býti příčinou soubojů. Dvě hezké a známé
dámičky pařížského polosvěta Arma Daubryovaa
Jeanne Kesslerova utkaly se ve čtvrtek soubojemv
lesíku boulognském. Jedna z nich odloudila své družce
syna bohatého bankéře, načež ji opuštěná urazila.
Nadarmo snažil se nevěrný milý sokyním jejich
souboj rozmluvit. Když však si nechtěly dát říct,
upozornil na ně jednoduše policii a ta v čas za brá-
nila, aby se chladná ocel ponořila do vřelých ňader
sokyň. V témž okamžiku, když se čepele jejich skří-
žily, objevila se policie, sebrala amazonky a komisař
jenž v pravý čas jako deus ex machine se objevil,
s otcovským napomenutím je propustil. Jest-li se
tím ovšem spokojí uražená čest, jest jiná otázka.
Riche
Kesslerův
Francie
Arm Daubryovao
6
article
= Proti morflnismu. Universitní professor
Break v Montpellieru navrhl, aby učiněna byla nej-
rozsáhlejší bezpečnostní opatření, by morfium za
žádnou cenu nedostalo se morfinistům do rukou. Je
známo, že dávají si opsati recepty morfia dle před-
pisu lékařova v posílají si do různých lékáren, jen
aby takovým způsobem morfium vymámili. Za tím
účelem navrhl Break, aby lékaři měli zvláštní, od
komory lékařské vydávané, signaturou a číslem opa-
třené kupony receptů výhradně na morfium. Čísla
těchto receptů v lékárně si poznamenají, aby sou-
časně byl lékař kontrolován a připojí na recept lai-
kům neviditelnou značku, že dle receptu již jednou
byla dose vydána. Značka ta sdělena lékárníkům
jako největší tajemství pod přísahou a ti zaváží
opětně k tomu i své magistry. Způsobem takovým
bude možno odhaliti i neznámé dosud morfinisty,
kteří se značkou onou, nevědouce o ní, prozradí.
Break
Montpellier
Break
7
article
= Nedůtklivé Američanky. Dámy ve Fila-
delfii jsou velice nedůtklivé a jmenovitě ředitelky
dívčích pensionátů, které okem Argusa bdí nad svými
svěřenkami, pečují o nedotknutelnost damského těla
způsobem až směšným. Ve své nedůtklivosti šly tak
daleko, že vymohly si k očkování dívek pouze dam-
ské lékaře, nyní pak opětně podaly stížnost na —
konduktory elektrických drah, kteří prý mladé dámy
přímo bombardují svými pohledy a častují je dvor-
nými frasemi, ba dokonce dovolují si jim tisknout
rámě při vystupování a sestupování z tramwaye pod
rouškou pomáhání. Tajný komitét těchto ctihodných
dam sjezdil všechny trati a zkoušel pány konduk-
tory, účastnice pak schválně počínaly si poněkud
frivolně (aha, tedy provokace), což mělo za následek
smělejší si počínání se strany průvodčích. Ctihodné
ředitelky žádají tedy, aby mladí a hezcí konduktoři
nebyli přijímáni do služeb a těm, kteří již ve služ-
bách jsou, bylo zakázáno dámy oslovovati neb do-
konce se jich dotýkati. Poslednímu tomuto odstave
petice vyhověla správa dráhy a následek toho byl
že zakázáno konduktorum, aby damám při vystupo-
vání a sestupování s vozů pomáhali.
Američanka
Fil
8
article
= Drobnosti z Paříže. Novýjpřeklad jednoho
z vyníkajících románů Sienkiewieze, vydán těchto
dnů v Paříži pod titulem »Madame Elzen« u Arnošta
Flammariona v Paříži a vyzdoben jest illustracemi
francouzského malíře André Surreda sídlem v Monte
Carlu. — Známé místnosti koncertní zvané »Elysée
Montmartré v Paříži budou sbourány. Právě posta-
veno za tím účelem lešení. Sály tyto jsou paměti-
hodny tím, že vr. 1870—71 konány v nich shromáž-
dění komunardů, pořádán veliký pověstný banket
Grisetův za předsednictví Gambettova, při němž po-
krokový republikáni protestovali proti monarchisti-
ckému režimu Mac-Mahonově. Kromě toho konána
zde bouřlivá protestní shromáždění proti stavbě
obromné basiliky pařížské zvané »Sacré coeur«,
známé ze III. dílu Zolovy trilogie.
Eldit
Flammarion
Surreda
Gambettův
Mac
Mahonův
Zolův
Paříž
Monte Carlo
Elysée Montmartrý
Sienkiewiez
9
article
Zemřelí v Praze.
Dne 4. srpna 1901: Ve všeobecné ne-
mocnici: Döblova Štěpánka, dcera úřadníka, 19
roků. Dobrovská Františka, manželka zahradníka, 35
roků. Došlý František, lakýrník, 41 rok. Pužmanova
Božena, služka, 31 rok. — U Alžbětinek: Ra-
dova Barbora, dcera mlynářského pomocníka, 17 r.
Dne 5. srpna 1901, Steinerová Marie, man-
želka pasíře, 48 roků, 1044—II. Hofmannová Marie,
manželka rady zem. soudu, 52 roky, 1539—II. Kra-
mata František, syn kuchaře, 12 dní, 394—III. —
Ve všeobecné nemocnici: Blažejovská Anto-
nie, vdova po strážníku, 60 roků. Kvíčalová Barbora,
manželka dělníka, 46 roků. Pluhařová Antonie, ho-
spodyně, 28 roků. Svohoda Karel, kočí, 17 roků.
Vlčková Marie, manželka zedníka, 32 roky. — Umi-
losrdných bratří: Vokurka Antonín, dělník,
74 roky. — U milosrdných sester: Adámek
František, kolovrátkář, 68 roků.
Dobrovská
František
Pužmanův
Božena
Barbora
Steinerová
Hofmannová
Marie
Kvíčalová
Pluhařová
Karel
kočí
Praha
Döblův Štěpánek
Marie
Blažejovská Anta
Vokurka Antonín
Adámek František
10
article
Král. české zem. divadlo v Praze.
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
Král
Praha
národní divadlo
11
article
N ávti.
N ávti.
Zejtra v neděli dne 11. srpna 1901
zahájeny budou hry v Národním divadle
představením Smetanovy opery
LIBUŠ E.
Záznamy příjímají se ode dneška v hodinách dopo-
ledních u denní pokladny divadelní.
V Praze, 10. srpna 1901.
Ředitelství
král, českého zemského a Národního
divadla.
Praha
národní divadlo
Smetanův opera
Libuš E
12
article
Aréna na Smíchově.
Aréna na Smíchově.
V sobotu 10. srpna.
Coralie a Comp.
Fraška o 3 jednáních. Napsali Albín Valabreque
Maurice Hennequin. Přeložila Olga Nápravníkova. Ve
scénu uvedl režisér p. J. Kubík.
Coralie
Fraško
Valabreque
Mauric Hennequin
Nápravníkův
J Kubík
Smíchov
13
title
Začátek o 7. hod.
14
article
Pištěkovo divadlo na Král. Vinohradech.
Pištěkovo divadlo na Král. Vinohradech.
V sobotu 10. srpna.
Začátek o 3/47. hod.
Páté představení pravého amerického biografu
Před tím:
19293
Praha za dne a noci,
Fraška o 6 odděleních se zpěvy od Tůmy.
212 —
Král
Tůma
Praha
Pištěkův divadlo
15
article
Zanechaní u »Pekelné Brány«.
Zanechaní u »Pekelné Brány«.
Není třeba prodlévati dlouho při smrtelných úzko-
stech této bědné noci.
Ze všech na ostrově zůstavších byla snad paní Vi-
chersová nejméně způsobilou snášeti útrapy příští, ale
právě ona to byla, jež dovedla si je nejlépe představiti.
Paní Vichersová dovedla vytušiti i příští nebezpečí
pudem jistým, jenž jest v ženskosti její, v jakémsi šestém
smyslu jejím.
Byla ženou a matkou a ve dvojí této vlastnosti
dvojnásob podrobena bolesti.
Ženská obrazotvornost její vykouzlila před duchem
jejím jíž všechny útrapy příštího umírání hladem a když
byla si představila vlastní muka svá, přežila je ještě
jednou v představě muk svého dítěte.
Odmítnuvši Batesovu nabídku, že jí půjčí kabátee
svůj a Frerovy marné pokusy, jí přispěti, uchýlila se za
malé skalisko, na místo chráněné a pojavši dítě své do
náručí, oddala se mukyplným myšlenkám svým.
Sylvie, jež se byla již vzpamatovala z prvního lek-
nutí svého, spala zcela spokojeně, zahalena v šál
matky svojí.
Tyto příhody, v nichž čluny a pušky hrály rolia
jež jí připomínaly středověkou romantiku, měly pro ni
jistý půvab.
Majíc tak blízko při sobě Batesa, Frera a matičku
svoji nemusila se — tak soudila — ničeho báti.
Vichersová
Batesův
Sylvius
16
article
Sylvie neříkala nic, ale odchýlila se trochu od
Frera.
V dětské své fantasii představovala si snad, že
Frere musí přijíti, od hlavy k patě jsa ozbrojen, aby ji
osvobodil, aneb aspoň aby jako hrdina statečný věc
osobní odvahou svou vybojoval.
Skutečnost musila proto na sny takové tím mrazivěji
účinkovati!
Mr. Frere, rudý ve tváři, těžkopádný a spoutaný,
nevypadal nijak mocně a rytířsky.
Rex, na nějž, jak se zdálo, přešla autorita, jíž Frere
byl pozbyl, pravil k vojákům:
»Nuže, hoši, ponecháváme vám teď na vybranou:
zůstaňte u »Pekelné Brány« aneb poplujte s námi,«
Vojáci mlčeli nerozhodně.
Spojovati se s buřiči, znamenalo tolik, co přejímati
na se hnusnou práci a na konec býti pověšen.!
Zůstati ale opět s obětmi vzbouřencův, bylo to-
lik, co propadnouti neodvratné smrti hladem na pustém
pobřeží.
Rozhodnutí, jako často v případech takých, způso-
bila maličkost.
Zraněný Grimes, jenž se pozvolna probíral z omá-
mení svého, pochopil nyní smysl otázky té a při nevalně
probudilém intellektu svém soudil, že musí také on po-
dati o věci mínění své,
Pravil protož:
»Jděte jen s nimi, vy žebroto! Opusťte nás, po-
ctivé lidi. Však budete za to jednou ještě přivázáni!
Slovo »přivázáni« připomnělo oběma vojákům nej-
horší vojenský prostředek kázeňský a probudilo v nich,
Ztracen pro fivot.
Sylvius
Frere
Rex
Grimes