1
article
král ještě asi 14 dní. Jeho dnes poněkud
staromodní a malý zámeček na břehu moře
zdá se už mu nedostačovati, neboť staví siv
sousedství zámečku moderní a rozsáhlou ga-
lerii, odkud bude moci buď s verandy nebo ze
zasklenných chodeb pozorovati ruch na nábřeží.
Jinak prochází se král každodenně po nábřeží,
provázen svým sekretářem a sledován dvěma
civilními detektivy. Vyniká mezi promenujícím
obecenstvem svou obrovitou postavou, dlouhým
bílým vousem a silně znatelným pokulháváním
na levou nohu. Obecenstvo, které krále ovšem
okamžitě poznává, má dosti taktu, že neobtě-
žuje ho obvyklým jinde — zevlounstvím.
Jinak jest letošní saisona velmi čilá, cena
bytů o něco stoupla (ač ne všude) a víc než
kdy jindy pije se tu v Ostende — plzeňský
prazdroj.
Dr. B. Prusí k.
Ostende
2
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Brněnský orgán staročeský v našich
článcích v příčině moravských smiřovaček ko-
nečně našel lapsus nesmírně zásadný a důležitý
a na důkaz, že i slepá orlice najde zrno, ozna-
muje nález svůj hlasitým kdákáním. Při ozna-
čení městské skupiny, v níž poslanec Skála na
Němcích dobyl svého mandátu, napsali jsme
omylem, že získal mandátu olomoucko-přerov-
ského. To je ovšem chyba, ostatně velmi
snadno vysvětlitelná příbuzným zvukem jmena
obou měst tu zaměněných, a »Mor. Orlice« je
také náležitě a tučným písmem i třemi výkřič-
níky vyráží. Kvitujeme s nemalým potěšením,
neboť je to jediná nesprávnost, kterouž u nás
orgán poslance dra. Žáčka objevil a která
ostatně na věci samé a nezlomnosti názorů,
námi v příčině moravských smiřovaček tak
úsilovně hájených ani nejmenšího zbla nemění.
Skála
Němec
Mor
Žáček
Orlice
3
article
I přes chvatný omyl přepsání přece stále zů-
stává pravdou, že mandát Skálův byl z něme-
cké državy dobyt českým úsilím a že cesta
krušného, zdlouhavého a namáhavého dobývání
národního majetku z německého lupu na Mo
ravě jest jediným prostředkem změny poměrů
moravských ku prospěchu moravských Čechů.
když je vyloučena spravedlivá změna volebního
řádu zemského, tak aby se dostalo českému
lidu většiny na sněmu bezprávně mu zadržo-
vané. Pravíme ještě jednou a znovu, že nikol
poznání násilí, na moravských Češích spácha-
ného, ani pokání z šeredných činů na tříčtvrtinné
většině Čechů na Moravě přimělo Němce k vy-
rovnací akci, nýbrž poznání, že další úspěchy
Čechů na tomto poli jsou nezastavitelny. Jest
nám úplně jasno, že Němci správněji oceňují
živelní sílu v moravském lidu českém dřímající a
dosud jen z nejmenší části uvolněnou, než
sami unavení vůdcové toho lidu. V tom ohledu
jsou poměry moravské eklatantní a jest směšno
to zahalování se moravského tisku do draperií
výhradní znalosti bůh ví jakých mystických
tajemností moravských poměrů. Cituje-li naproti
nám »M. O.« z článku dra. Stránského od-
stavec, z něhož vysvítá, že časem, dosud
ovšem nedozírným, lze počítati s faktem dobytím
dalších nejvýše šesti zemských mandátů českých.
což by ani se všemi sedmi hlasy velkostatkář-
skými netvořilo většinu, nedokazuje tím ničeho.
Skálův
Čecho
Čech
Němec
M O
Stránský
Morava
4
article
Zejmena nedokazuje »M. O.«, že následkem
toho dlužno přijímati od Němců většinu s pouhou
čestnou číslicí bez faktické početní většiny, leda
na základě smilování aristokraticko klerikálního
přívažku, za to však naprosto impotentní ve
věcech, ve kterých může míti jedině cenu, denatu-
rovanou kuriátním vetem, jalovou to většinu za cenu
zastavení všeho boje za školské požadavky české
za nenahraditelné vzdálení se všech kulturně ná
rodních (umění, divadlo) interessů českých pro
veškerou budoucnost, za uzákonění nedotknu
telnosti obecních řádů německých měst, za zřek
nutí se dalšího důležitého vývoje okresní auto
nomie, v němž by Němci museli naprosto pod
lehnouti. Lépe jest býti na dále svobodným
hrdým, na svém právu stojícím a je houževnatě
i pomalu, ale jistě dobývajícím vyděděncem.
než na milost přijatým podruhem na německém
panství. Běda, nemají-li Moravané pochopení
pro tuto stránku národní hrdosti a naprosto ne-
pochybného národního prospěchu! Táže-li se
nás pak »Mor. Orlice«, odpovíme-li na výrok
dra. Stránského, v »Lid. Novinách« v ten smysl
znějící: «Cestou evoluce a na základě nynějšího
volebního řádu není naděje na získání většiny
ani s konservativním velkostatkem, neřku-li bez
něho,« také lacinou výtkou »malomyslnosti«,
pravíme, že nikoli, neboť čteme dnes v týchž
»Lid. Nov.« výrok, který nemůžeme, leč podepsati
a který se úplně kryje s naším názorem vté
M O
Němec
Moravan
Mor
Stránský
Orlice
Lido
5
article
věci proneseným. Pravíť tu dr. Stránský, po-
jednávaje o prušáckém řádění Brassově v Zá-
březe: »V této chvíli se mluví o moravských
smiřovačkách a v debatě té dána i otázka.
jakými jinými cestami dodělati se může tří-
čtvrtinová většina obyvatelstva v zemi svého
dobrého a přirozeného práva, než vyjednáváním
s Němci, to jest z jejich milosti. Dr. Žáček si
v Jevíčku minulou sobotu stěžoval, že na tuto
otázku nebylo posud odpověděno, ačkoliv odpověd
zvláště pro něho z posledních událostí v Olomouci
je na snadě. Účelný, pokrokový a
houževnatý rozvoj všech dušev-
ních i hospodářských sil bezpečně
povede český lid na Moravě k ví-
tězství. Mnoho se již provedlo v kulturních
potřebách a v hospodářské organisaci za po-
slední léta. Náš postup v tomto směru
otřásl důvěrou Němců v násilni-
cké jejich zbraně. Budeme-li dále bez-
ohledně postupovat cestou hospodářského sesí-
lení, usamostatnění, přijde jistě chvíle, kdy
Brassové doznají, že se německá država v těch
nepřirozených svých částech sama rozpadává.«
— Dnešní »Bohemia« uveřejňuje o vče-
rejší schůzi výkonného výboru zprávu, která je
od první do poslední litery skombinována,a
z níž je patrno, že reportér prvního orgánu
německého kasina od žádného účastníka schůze
neobdržel ni nejmenší informace. Přestáváme
pouze na konstatování tohoto fakta.
doktor
Stránský
Brassův
Němec
Žáček
Brass
Zá
Jevíčko
Olomouc
Morava
Bohemia
6
article
— V »Politik« uveřejňuje neznámý známý
pan Alexandr Neklan dlouhé články o »obcovací
řeči«. Dne 8. srpna uznal potřebným učiniti
útok na české poslance, že prý podali v posla-
necké sněmovně v otázce sčítání lidu pilný
návrh, který prý je autentickým dokumentem
lehkomyslnosti, s jakou otázka tato byla
s jejich strany řešena. Pan Neklan vytýká
zejmena, že míněný návrh byl podán ex
post, když už Körbrovo ministerské
nařízení o sčítání lidu bylo vydáno.
Dříve prý se o sčítání lidu nestarali, ačkoli 10
let věděli, že r. 1900 otázka řeči obcovací
bude akutní. Čtouce tyto levity p. Neklanovy,
také my vzpomínáme lehkomyslnosti, s jakou
se u nás projednávají velké otázky veřejného
zájmu. Pan Neklan na př. beze skrupulí na-
píše, že se čeští poslanci od roku 1890 do
r. 1900 o sčítání lidu nestarali. Zatím však se
nestaral pan Neklan, aby zjistil pravdu.
Což nezná dotazu posl. prof. dra. Čelakovského,
podaného na sněmě království českého a otázku
řeči mateřské i řeči obcovací důkladně probírají-
cího? Jistě pak p. Neklan neví ničeho o jednání.
které poslanci čeští vedli s vládami Badenovou
a potom Thunovou za tím účelem, aby při sčí
tání lidu stanoven byl napříště jazyk mateřský
Jednání to i za hr. Badena i za hr. Thuna bylo
blízko cíle, nám příznivého. Že“ ho fakticky dosa
ženo nebylo, na tom nenesou viny čeští poslanci.
Nebylo to poprvé ani podruhé, co dobrá věc
byla zmařena ve chvíli poslední. Výčitka po-
vrchnosti pak nenáleží těm, kteří skutečně pra-
covali ze všech sil, nýbrž tomu, kdo jde na
trh veřejnosti s výtkami, nevěda o tom, co se
dělo, jako nyní na př. pan Alexandr Neklan.
Neklan
Neklanův
profesor
doktor
Čelakovský
Badenův
Thunův
Thun
7
article
— K tomu ještě malou poznámku speciálně na
účet německé »Politik«. Alexandr Neklan, po-
jednávaje o pilném návrhu poslanců českých
ze dne 26. února 1901, praví, že tento návrh
není ničím jiným, leč autentickým dokumentem
»bezedné, k nebi o tělesný výprask vola-
jící lehkomyslnosti zástupců českého národa«. Žur-
nalistický amatér Neklan, jehož bornovanosti jsouv
české publicistice příslovečny odpadá tu svou
pseudonymitou, kteráž mu slouží za ochranu
jeho sprosťáctví. Německé »Politice«, anglisova-
nému to výlupku exklusivní slušnosti, kteráž
pod tímto titulem tak ráda vzdává se polemik
a tak okázale koketuje domnělou svou distinkcí,
vyslovujeme však upřímné své politování nad
tím, že může traktovati zástupce českého
národa — i jen pouhým přáním tělesného vý-
prasku. Do jakých nízkostí tu »Politik« za-
bředla — doufáme že jen nepřihlédavostí re-
dakce — může posouditi z toho, že nachází se na
stejném stupni s brněnským »Hlasem«, kterýž
nad výrokem Neklanovým o výprasku rozkoší
zrovna — kručí!
— Naše parky . .. Den co den dočteme
se v novinách a vyslechneme jinakých ještě
steskův na to, jak nemilosrdným způsobem za-
chází se u nás se zelení, jak každý strůmek
se kácí, jak pustoší se zahrady a mění v ka-
menné kolony kasární. A přece máme sadů
ještě dost, ba víc, než co jich — tak aspoň se
zdá — u nás třeba. Víme, že ozve se, jak
bývá pravidlem, také tenkráte proti nám sbor
Neklan
Žur
Hlas
Neklanův
český národ
8
article
plamenných jazykův na uhájení našich sadů,
však místo odpovědi odkážeme je, aby si šli
naše parky tedy vyhledat a přesvědčit se, jak
k nim zejmena naše české obyvatelstvo lne.
Čím u nás park upravenější, skvostnější, tím,
pokud se týče našeho českého obyvatelstva,
prázdnější. Vyjeďte si do Stromovky, do tohoto
sadu, jakým nemůže se vykázati žádné druhé
město evropské, kamž pohodlná a levná vede
komunikace a který ostatně dnes již na samém
obvodě města se nalezá, mnoho-li tam lidí,
českých lidí, není-li tám náhodou vojenský
koncert. I za nejkrásnějšího dne hemží
se tam v hodinu odpolední na všech cestách
dohromady dvacet, třicet lidí. Kdybyste slyšeli
žalobu těch stromů, proč že český člověk pranic
se z nich netěší. Jdete do městského sadu,
který sice s Královskou Oborou nesnese žád-
ného porovnání, nicméně ale je to dnes park
velmi pěkný. Českého slova tam neuslyšítea
cizinec, který by dle této pražské zvláštnosti
posuzoval Prahu, ovšem by naprosto pochopiti
nemohl, že v Praze není ani deset procent
Němců. Výminka je jediný park na Karlově
náměstí, než tam je samá služka s dětmia
potom obecenstvo rekrutující se ze čtvrti u vody,
a jakkoli neupíráme hodnost a zdatnost lidí
těchto a nijak se ho dotknouti nechceme,
za výzdobu veřejnou, přece jen se nehodí.
Němec
Praha
Karlov náměstí
9
article
Kde u všech všude vězí naše pražské obecen-
stvo? Snad na Nebozízku ? Neb v Kinského za-
hradě? Ty naplněny jsou jen tak trochuv
neděli, jinak v nich rovněž prázdno. Doma
bezpochyby, řekne se vám. Český člověk nemá
ovšem tolik času na procházky, jako zámožný
židovský obchodník, že by se ale každý z nás
nyní v těch tak parných dnech tlačil a smažil
ve svých čtyrech stěnách, také nevěříme. Kde
je tedy české obyvatelstvo? V pěkných našich
sadech ho nenaleznete, v těch si nelibuje, všude
jinde cítí se býti spokojenější. Je to zjev
zvláštní, jako je vůbec podivuhodná, nechut
našeho lidu ke všemu, co je úprávné a elegantní.
U nás na příklad neudržel se dosud ani jediný
zvlášť elegantní restaurant. Libujeme si pořád
ještě v těch svých hospůdkách a bez té trošky
špíny v nich se už ani neobejdeme. Potom vo-
láme po rozmnožení parků a horlíme proti ká-
cení stronů!
Kinský
10
article
— Osobní. Při veřejné schůzi konc. stavebních
živnostníků a stavitelů v Lysé n. L. dne 4. srpna,
byl p. J. A. Holínka z Čelakovic zvolen za před-
sedu a p. Frant. Maglen z Lysé n. L. za zapisova-
tele. Schůze druhá konati se bude prodlením osmi
neděl.
— Rodinné zprávy. Slečna Aninka Pantů-
čkova, dcera majitele domu a mistra pekařského a
pan Čeněk Čihák, velkoobchodník se zbožím gu-
movým a obvazovým v Brně, slaviti budou sňatek
dne 15. srpna o 12. hod. polední ve farním chrámu
v Zábrdovicích na Moravě.
— Úmrtí. Ve Skutči zemřel dne 9. t. m. ta-
mější měšťan p. Karel Štěpánek, otec univer-
sitního lektora a professora Českoslovanské akademie
obchodní. Zesnulý byl čilým osmačtyřicátníkem a
neúmornou prací domohl se takového postavení, že
mohl poskytnouti svým synům náležitého vzdělání.
Dva z nich jsou professory na Rusi. Budiž mu země
lehká po trudném životě, plném starostí a od-
říkání!
— Pana přednostu dopravy společnosti
dráhy rakouskouherské v Praze činíme po-
zorna, že z jeho kanceláře vycházejí na úřadních
blanketech dopisy v chatrné, mluvnicky vadné češtině,
což u vzdělaných adressátů působí pohoršení. Panu
přednostovi dopravy nebude nesnadno opatřiti své
kanceláři aspoň korrektora, kterýž by vadné koncepty
před opisováním opravoval.
— Supplentská místa. Při c. k. vyšším
gymnasii ve Valašském Meziříčí obsadí se počátkem
škol. roku 1901—02 několik míst supplentských, a to
pro filologii, mathematiku a dějepis. Přihlášky po-
dány buďtež k ředitelství ústavu.
holínka
František
Maglen
Aninka
Čihák
Štěpánek
Lysá
Lysá můj
Brno
Zábrdovice
Morava
Skuteč
Rus
Praha
valašský Meziříčí
11
article
— Dar. Pan Josef Kužel, c. k. účetní revi-
dent v Táboře daroval knihovně České besedy v Ja-
blonci n. N. 7 pěkně vázaných ročníků »Zlaté Prahy«,
»Světozora« a »Ruchu«. Výbor České besedy vzdává
mu za to díky.
— Umělecko průmyslové museum obch. a
živn, komory v Praze (v nové budově naprotí Ru-
dolfinu) v Sanytrové ul. Knihovna jest dnes v neděli
11. srpna naposledy otevřena, dnem 12. srpna počí-
naje bude po 3 týdny úplně zavřena. — Sbírky mu-
sejní otevřeny jsou denně vyjma pondělí, ve všední
dny od 10. do 1. a od 3. do 5. hodiny v neděli a ve
svátek od 10. do 3. hod. Vvyhlášku o vypsání cen a
řád konkurenční vydá neb zašle kancelář musejní.
— Dražba. V zdejší dražební síni (Celetná ul.)
budou se dne 16. t. m. o půl 9. hod. ranní různé
věci, mezi nimi plyšová garnitura, koberce, skříně,
peřiny, panské šaty atd. veřejně prodávati.
Hospodářství rybnikářské. Za našich
dob, kdy zvýšením celkového blahobytnictví a požit-
kářství cena ryb vystoupíla na výši nebývalou, po-
mýšlejí četné obce na opětné obnovení /starých ryb-
níků, jako na př. na Kutnohorsku a Bohdanečsku.
Totéž děje se i na Třeboňsku, jak o tom poučuje
zajímavý článek v »Jihočeských Listech«, z něhož
jen toto ve hlavních rysech vyjímáme, že 19. století
pro veliké ceny ryb hospodářství rybníkářskému pří-
Kužel
Tábor
Praha
Celetná
Kutnohorsko
Bohdanečsko
Třeboňsko
Český beseda