ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 84da7b00-66ef-11dc-90c9-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 11 celkem · entity: place 25, person 42, org 4
1 article
král ještě asi 14 dní. Jeho dnes poněkud staromodní a malý zámeček na břehu moře zdá se už mu nedostačovati, neboť staví siv sousedství zámečku moderní a rozsáhlou ga- lerii, odkud bude moci buď s verandy nebo ze zasklenných chodeb pozorovati ruch na nábřeží. Jinak prochází se král každodenně po nábřeží, provázen svým sekretářem a sledován dvěma civilními detektivy. Vyniká mezi promenujícím obecenstvem svou obrovitou postavou, dlouhým bílým vousem a silně znatelným pokulháváním na levou nohu. Obecenstvo, které krále ovšem okamžitě poznává, má dosti taktu, že neobtě- žuje ho obvyklým jinde — zevlounstvím. Jinak jest letošní saisona velmi čilá, cena bytů o něco stoupla (ač ne všude) a víc než kdy jindy pije se tu v Ostende — plzeňský prazdroj. Dr. B. Prusí k.
Ostende
2 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Brněnský orgán staročeský v našich článcích v příčině moravských smiřovaček ko- nečně našel lapsus nesmírně zásadný a důležitý a na důkaz, že i slepá orlice najde zrno, ozna- muje nález svůj hlasitým kdákáním. Při ozna- čení městské skupiny, v níž poslanec Skála na Němcích dobyl svého mandátu, napsali jsme omylem, že získal mandátu olomoucko-přerov- ského. To je ovšem chyba, ostatně velmi snadno vysvětlitelná příbuzným zvukem jmena obou měst tu zaměněných, a »Mor. Orlice« je také náležitě a tučným písmem i třemi výkřič- níky vyráží. Kvitujeme s nemalým potěšením, neboť je to jediná nesprávnost, kterouž u nás orgán poslance dra. Žáčka objevil a která ostatně na věci samé a nezlomnosti názorů, námi v příčině moravských smiřovaček tak úsilovně hájených ani nejmenšího zbla nemění.
Skála Němec Mor Žáček Orlice
3 article
I přes chvatný omyl přepsání přece stále zů- stává pravdou, že mandát Skálův byl z něme- cké državy dobyt českým úsilím a že cesta krušného, zdlouhavého a namáhavého dobývání národního majetku z německého lupu na Mo ravě jest jediným prostředkem změny poměrů moravských ku prospěchu moravských Čechů. když je vyloučena spravedlivá změna volebního řádu zemského, tak aby se dostalo českému lidu většiny na sněmu bezprávně mu zadržo- vané. Pravíme ještě jednou a znovu, že nikol poznání násilí, na moravských Češích spácha- ného, ani pokání z šeredných činů na tříčtvrtinné většině Čechů na Moravě přimělo Němce k vy- rovnací akci, nýbrž poznání, že další úspěchy Čechů na tomto poli jsou nezastavitelny. Jest nám úplně jasno, že Němci správněji oceňují živelní sílu v moravském lidu českém dřímající a dosud jen z nejmenší části uvolněnou, než sami unavení vůdcové toho lidu. V tom ohledu jsou poměry moravské eklatantní a jest směšno to zahalování se moravského tisku do draperií výhradní znalosti bůh ví jakých mystických tajemností moravských poměrů. Cituje-li naproti nám »M. O.« z článku dra. Stránského od- stavec, z něhož vysvítá, že časem, dosud ovšem nedozírným, lze počítati s faktem dobytím dalších nejvýše šesti zemských mandátů českých. což by ani se všemi sedmi hlasy velkostatkář- skými netvořilo většinu, nedokazuje tím ničeho.
Skálův Čecho Čech Němec M O Stránský Morava
4 article
Zejmena nedokazuje »M. O.«, že následkem toho dlužno přijímati od Němců většinu s pouhou čestnou číslicí bez faktické početní většiny, leda na základě smilování aristokraticko klerikálního přívažku, za to však naprosto impotentní ve věcech, ve kterých může míti jedině cenu, denatu- rovanou kuriátním vetem, jalovou to většinu za cenu zastavení všeho boje za školské požadavky české za nenahraditelné vzdálení se všech kulturně ná rodních (umění, divadlo) interessů českých pro veškerou budoucnost, za uzákonění nedotknu telnosti obecních řádů německých měst, za zřek nutí se dalšího důležitého vývoje okresní auto nomie, v němž by Němci museli naprosto pod lehnouti. Lépe jest býti na dále svobodným hrdým, na svém právu stojícím a je houževnatě i pomalu, ale jistě dobývajícím vyděděncem. než na milost přijatým podruhem na německém panství. Běda, nemají-li Moravané pochopení pro tuto stránku národní hrdosti a naprosto ne- pochybného národního prospěchu! Táže-li se nás pak »Mor. Orlice«, odpovíme-li na výrok dra. Stránského, v »Lid. Novinách« v ten smysl znějící: «Cestou evoluce a na základě nynějšího volebního řádu není naděje na získání většiny ani s konservativním velkostatkem, neřku-li bez něho,« také lacinou výtkou »malomyslnosti«, pravíme, že nikoli, neboť čteme dnes v týchž »Lid. Nov.« výrok, který nemůžeme, leč podepsati a který se úplně kryje s naším názorem vté
M O Němec Moravan Mor Stránský Orlice Lido
5 article
věci proneseným. Pravíť tu dr. Stránský, po- jednávaje o prušáckém řádění Brassově v Zá- březe: »V této chvíli se mluví o moravských smiřovačkách a v debatě té dána i otázka. jakými jinými cestami dodělati se může tří- čtvrtinová většina obyvatelstva v zemi svého dobrého a přirozeného práva, než vyjednáváním s Němci, to jest z jejich milosti. Dr. Žáček si v Jevíčku minulou sobotu stěžoval, že na tuto otázku nebylo posud odpověděno, ačkoliv odpověd zvláště pro něho z posledních událostí v Olomouci je na snadě. Účelný, pokrokový a houževnatý rozvoj všech dušev- ních i hospodářských sil bezpečně povede český lid na Moravě k ví- tězství. Mnoho se již provedlo v kulturních potřebách a v hospodářské organisaci za po- slední léta. Náš postup v tomto směru otřásl důvěrou Němců v násilni- cké jejich zbraně. Budeme-li dále bez- ohledně postupovat cestou hospodářského sesí- lení, usamostatnění, přijde jistě chvíle, kdy Brassové doznají, že se německá država v těch nepřirozených svých částech sama rozpadává.« — Dnešní »Bohemia« uveřejňuje o vče- rejší schůzi výkonného výboru zprávu, která je od první do poslední litery skombinována,a z níž je patrno, že reportér prvního orgánu německého kasina od žádného účastníka schůze neobdržel ni nejmenší informace. Přestáváme pouze na konstatování tohoto fakta.
doktor Stránský Brassův Němec Žáček Brass Zá Jevíčko Olomouc Morava Bohemia
6 article
— V »Politik« uveřejňuje neznámý známý pan Alexandr Neklan dlouhé články o »obcovací řeči«. Dne 8. srpna uznal potřebným učiniti útok na české poslance, že prý podali v posla- necké sněmovně v otázce sčítání lidu pilný návrh, který prý je autentickým dokumentem lehkomyslnosti, s jakou otázka tato byla s jejich strany řešena. Pan Neklan vytýká zejmena, že míněný návrh byl podán ex post, když už Körbrovo ministerské nařízení o sčítání lidu bylo vydáno. Dříve prý se o sčítání lidu nestarali, ačkoli 10 let věděli, že r. 1900 otázka řeči obcovací bude akutní. Čtouce tyto levity p. Neklanovy, také my vzpomínáme lehkomyslnosti, s jakou se u nás projednávají velké otázky veřejného zájmu. Pan Neklan na př. beze skrupulí na- píše, že se čeští poslanci od roku 1890 do r. 1900 o sčítání lidu nestarali. Zatím však se nestaral pan Neklan, aby zjistil pravdu. Což nezná dotazu posl. prof. dra. Čelakovského, podaného na sněmě království českého a otázku řeči mateřské i řeči obcovací důkladně probírají- cího? Jistě pak p. Neklan neví ničeho o jednání. které poslanci čeští vedli s vládami Badenovou a potom Thunovou za tím účelem, aby při sčí tání lidu stanoven byl napříště jazyk mateřský Jednání to i za hr. Badena i za hr. Thuna bylo blízko cíle, nám příznivého. Že“ ho fakticky dosa ženo nebylo, na tom nenesou viny čeští poslanci. Nebylo to poprvé ani podruhé, co dobrá věc byla zmařena ve chvíli poslední. Výčitka po- vrchnosti pak nenáleží těm, kteří skutečně pra- covali ze všech sil, nýbrž tomu, kdo jde na trh veřejnosti s výtkami, nevěda o tom, co se dělo, jako nyní na př. pan Alexandr Neklan.
Neklan Neklanův profesor doktor Čelakovský Badenův Thunův Thun
7 article
— K tomu ještě malou poznámku speciálně na účet německé »Politik«. Alexandr Neklan, po- jednávaje o pilném návrhu poslanců českých ze dne 26. února 1901, praví, že tento návrh není ničím jiným, leč autentickým dokumentem »bezedné, k nebi o tělesný výprask vola- jící lehkomyslnosti zástupců českého národa«. Žur- nalistický amatér Neklan, jehož bornovanosti jsouv české publicistice příslovečny odpadá tu svou pseudonymitou, kteráž mu slouží za ochranu jeho sprosťáctví. Německé »Politice«, anglisova- nému to výlupku exklusivní slušnosti, kteráž pod tímto titulem tak ráda vzdává se polemik a tak okázale koketuje domnělou svou distinkcí, vyslovujeme však upřímné své politování nad tím, že může traktovati zástupce českého národa — i jen pouhým přáním tělesného vý- prasku. Do jakých nízkostí tu »Politik« za- bředla — doufáme že jen nepřihlédavostí re- dakce — může posouditi z toho, že nachází se na stejném stupni s brněnským »Hlasem«, kterýž nad výrokem Neklanovým o výprasku rozkoší zrovna — kručí! — Naše parky . .. Den co den dočteme se v novinách a vyslechneme jinakých ještě steskův na to, jak nemilosrdným způsobem za- chází se u nás se zelení, jak každý strůmek se kácí, jak pustoší se zahrady a mění v ka- menné kolony kasární. A přece máme sadů ještě dost, ba víc, než co jich — tak aspoň se zdá — u nás třeba. Víme, že ozve se, jak bývá pravidlem, také tenkráte proti nám sbor
Neklan Žur Hlas Neklanův český národ
8 article
plamenných jazykův na uhájení našich sadů, však místo odpovědi odkážeme je, aby si šli naše parky tedy vyhledat a přesvědčit se, jak k nim zejmena naše české obyvatelstvo lne. Čím u nás park upravenější, skvostnější, tím, pokud se týče našeho českého obyvatelstva, prázdnější. Vyjeďte si do Stromovky, do tohoto sadu, jakým nemůže se vykázati žádné druhé město evropské, kamž pohodlná a levná vede komunikace a který ostatně dnes již na samém obvodě města se nalezá, mnoho-li tam lidí, českých lidí, není-li tám náhodou vojenský koncert. I za nejkrásnějšího dne hemží se tam v hodinu odpolední na všech cestách dohromady dvacet, třicet lidí. Kdybyste slyšeli žalobu těch stromů, proč že český člověk pranic se z nich netěší. Jdete do městského sadu, který sice s Královskou Oborou nesnese žád- ného porovnání, nicméně ale je to dnes park velmi pěkný. Českého slova tam neuslyšítea cizinec, který by dle této pražské zvláštnosti posuzoval Prahu, ovšem by naprosto pochopiti nemohl, že v Praze není ani deset procent Němců. Výminka je jediný park na Karlově náměstí, než tam je samá služka s dětmia potom obecenstvo rekrutující se ze čtvrti u vody, a jakkoli neupíráme hodnost a zdatnost lidí těchto a nijak se ho dotknouti nechceme, za výzdobu veřejnou, přece jen se nehodí.
Němec Praha Karlov náměstí
9 article
Kde u všech všude vězí naše pražské obecen- stvo? Snad na Nebozízku ? Neb v Kinského za- hradě? Ty naplněny jsou jen tak trochuv neděli, jinak v nich rovněž prázdno. Doma bezpochyby, řekne se vám. Český člověk nemá ovšem tolik času na procházky, jako zámožný židovský obchodník, že by se ale každý z nás nyní v těch tak parných dnech tlačil a smažil ve svých čtyrech stěnách, také nevěříme. Kde je tedy české obyvatelstvo? V pěkných našich sadech ho nenaleznete, v těch si nelibuje, všude jinde cítí se býti spokojenější. Je to zjev zvláštní, jako je vůbec podivuhodná, nechut našeho lidu ke všemu, co je úprávné a elegantní. U nás na příklad neudržel se dosud ani jediný zvlášť elegantní restaurant. Libujeme si pořád ještě v těch svých hospůdkách a bez té trošky špíny v nich se už ani neobejdeme. Potom vo- láme po rozmnožení parků a horlíme proti ká- cení stronů!
Kinský
10 article
— Osobní. Při veřejné schůzi konc. stavebních živnostníků a stavitelů v Lysé n. L. dne 4. srpna, byl p. J. A. Holínka z Čelakovic zvolen za před- sedu a p. Frant. Maglen z Lysé n. L. za zapisova- tele. Schůze druhá konati se bude prodlením osmi neděl. — Rodinné zprávy. Slečna Aninka Pantů- čkova, dcera majitele domu a mistra pekařského a pan Čeněk Čihák, velkoobchodník se zbožím gu- movým a obvazovým v Brně, slaviti budou sňatek dne 15. srpna o 12. hod. polední ve farním chrámu v Zábrdovicích na Moravě. — Úmrtí. Ve Skutči zemřel dne 9. t. m. ta- mější měšťan p. Karel Štěpánek, otec univer- sitního lektora a professora Českoslovanské akademie obchodní. Zesnulý byl čilým osmačtyřicátníkem a neúmornou prací domohl se takového postavení, že mohl poskytnouti svým synům náležitého vzdělání. Dva z nich jsou professory na Rusi. Budiž mu země lehká po trudném životě, plném starostí a od- říkání! — Pana přednostu dopravy společnosti dráhy rakouskouherské v Praze činíme po- zorna, že z jeho kanceláře vycházejí na úřadních blanketech dopisy v chatrné, mluvnicky vadné češtině, což u vzdělaných adressátů působí pohoršení. Panu přednostovi dopravy nebude nesnadno opatřiti své kanceláři aspoň korrektora, kterýž by vadné koncepty před opisováním opravoval. — Supplentská místa. Při c. k. vyšším gymnasii ve Valašském Meziříčí obsadí se počátkem škol. roku 1901—02 několik míst supplentských, a to pro filologii, mathematiku a dějepis. Přihlášky po- dány buďtež k ředitelství ústavu.
holínka František Maglen Aninka Čihák Štěpánek Lysá Lysá můj Brno Zábrdovice Morava Skuteč Rus Praha valašský Meziříčí
11 article
— Dar. Pan Josef Kužel, c. k. účetní revi- dent v Táboře daroval knihovně České besedy v Ja- blonci n. N. 7 pěkně vázaných ročníků »Zlaté Prahy«, »Světozora« a »Ruchu«. Výbor České besedy vzdává mu za to díky. — Umělecko průmyslové museum obch. a živn, komory v Praze (v nové budově naprotí Ru- dolfinu) v Sanytrové ul. Knihovna jest dnes v neděli 11. srpna naposledy otevřena, dnem 12. srpna počí- naje bude po 3 týdny úplně zavřena. — Sbírky mu- sejní otevřeny jsou denně vyjma pondělí, ve všední dny od 10. do 1. a od 3. do 5. hodiny v neděli a ve svátek od 10. do 3. hod. Vvyhlášku o vypsání cen a řád konkurenční vydá neb zašle kancelář musejní. — Dražba. V zdejší dražební síni (Celetná ul.) budou se dne 16. t. m. o půl 9. hod. ranní různé věci, mezi nimi plyšová garnitura, koberce, skříně, peřiny, panské šaty atd. veřejně prodávati. Hospodářství rybnikářské. Za našich dob, kdy zvýšením celkového blahobytnictví a požit- kářství cena ryb vystoupíla na výši nebývalou, po- mýšlejí četné obce na opětné obnovení /starých ryb- níků, jako na př. na Kutnohorsku a Bohdanečsku. Totéž děje se i na Třeboňsku, jak o tom poučuje zajímavý článek v »Jihočeských Listech«, z něhož jen toto ve hlavních rysech vyjímáme, že 19. století pro veliké ceny ryb hospodářství rybníkářskému pří-
Kužel Tábor Praha Celetná Kutnohorsko Bohdanečsko Třeboňsko Český beseda