3
masthead
2. dubna 1904.
5
article
vesměs mluví o Francii silné, svěží a po-
kračující.
Edmund Gosse, největší současný kritik
a esthetik anglický: »Na otázku, je-li Franci
v úpadku, odpovídám rozhodně a kategoricky:
NE! Podle mého názoru žádná země není ta
plná mládí a naděje intelektuální, neposkytuje
pozorovateli takovou rozmanitost moenosti vitál
ních, nevzbuzuje pozornost myslitele s tak živou
sympatii jako Francic.«
Dr. Max Nordau, známý publicista
essayista německý: »Otázka o úpadku Franci
se mi zdá rouháním. Jsou jisté skupiny a třídy
ve Francii, které jsou v úpadku, ale tím lépe
pro ni. Hospodářsky prospívá zázračně. Pře
konala s takovou obdivuhodnou energií a hou-
ževnatostí strašnou krisi fylloxery, která by
ruinovala každou jinou zemi. Politicky nabyl
opět prestiže svých nejslavnějších dnů. Rusko
je šťastno, že je spojencem Francie. Italie
a Anglie vyhledávají ji, Španělsko a Spo-
jené státy se k ní přibližují. Ve směru territo-
riálním je větší a bohatší nežli byla v době
největší moci Napoleonovy. Morálně a intelek-
tuálně je v první řadě civilisovaných národu.
Goss
Franek
doktor
Nordau
Napoleonův
Francie
Rusko
Anglie
Španělsko
spo
6
article
Má čest státi v popředí boje lidstva prot
temnotě a zpátečnictví a s grandiosní námahou
dokonává nyní dílo encyklopedistů a Revolucel
Virgil Rossel, švýcarský poslanec, pro-
fessor na universitě v Bernu, vidí ve Franci
kvetouci, živé Řecko západo, vlasť umění
literatury.
Sir Charles W. Dilke, bývalý minist
anglický, neshledává, že by Francie v jakém-
koli ohledu byla na ústupu. V oboru uměn
zůstává stále první.
Alfred Marshall, professor na unive
sitě cambridgeské: »Není pochyby, že Francie
udrží své vůdčí místo mezi národy. Jestli jej
hospodářská energie není tak mocna jako u jed
noho nebo dvou jiných národů, je přece jer
velmi vysoké hodnoty. Zmizení Francie z první
řady národů zanechalo by mezeru, již by žádný
jiný národ nedovedí nahradit.«
Rumunská královna, píšící pod jmenem
Carmen Sylva, prohlašuje, že nelze mluvi
o dekadenci národa, jenž má muže jako Le-
conta de Lisle, Renana, Sully - Prudhomma.
Rossel
Franek
W Dilke
Marshall
Carmen Sylva
jít Lisla
Renan
Sulla
Prudhomme
Bern
Řecko
Francie
7
article
Coppéa, Anatola France, Rostanda, Gautier
Heredia, Loti, Verlainá, Baudelaira atd. » Nebe
musí být velmi dekadentní, když má tolik hvězd
Známý publicista ruský J. Novik ov
praví, že v žádném oboru nebyla Francie před-
stižena svými soupeři. Jedinou její inferioritou
je, že byla poražena a ztratila dvě provincisve
svém souboji s Německem. Ale je směšné uvá-
děti toto na důkaz úpadku národa, jenž byl
vždy nejbojovnějším a jenž zaznamenává v
své historii nejslavnější vítězství : Rivoli, Slavkov,
Marengo, Magenta, Solferino atd.
Na důkaz úpadku Francie se uvádí též
její úbytek plodnosti. Ale tento fenomen se
objevuje i u racy, o níž se tvrdí, že jest nj
silnější, u Anglo- Sasů. Ostatně podobný zjev se
vyskytne u všech civilisovaných národů. Francie
kráčí v čele národů a ve mnohých ohledechje
předstihuje o mnoho délek.
Oscar Browning, professor historie n
universitě cambridgeské: Měl jsem ve zvyku
hleděti k Německu, abych tam hledal svěll
nyní však obracím zraky své k Francii. Před
Revolucí závisela anglická věda Gibbon, Hume
Adam Smith od Francie, pak jsme dlouho hle-
dali poučení v Německu. Ale každoročně ztrá-
cejí německé práce historické a politické litera-
tury na významu, a vracím se k Francii, jež
nám dávala vždy svůj styl a nyní i erudici.
Končíme zatím tímto citátem z péra osví-
ceného Angličana, jenž o mezinárodní výmůně
kulturních vlivů a o ceně kosmopolitické vzdě
lanosti pro velký národ svůj má jiné a zajisté
zdravější názory, nežli oni naši horlitelé pro
»činskou zeď«, která by českou vlasteneckou
národní literaturu a českou myšlenku uchránila
ode všech zhoubných vlivů zahraničných. Ne-
ruda již proboural v čínské zdi mnohé průlomy
do široké a volné osvěty ovropské, které by
však někteří chtěli zase ucpati.
Franc
Rostand
Gautier
Loti
Verlainá
Baudelaire
J Novik
Solferina
Sas
Browning
Gibbon
Hume
Smith
Angličan
Německo
Rivoli
Slavkov
Marengo
Francie
NJ
8
article
Volební porážky vládní strany anglické.
Od té doby, kdy Chamberlain zahájil svou
akci pro ochranářská cla, vykonalo se 11 do-
plňovaeích voleb do anglické sněmovny, z těchto
mandátů náleželo konservativcům 7. Po dopl-
ňovacích volbách zůstaly jim však z těchto z
pouze 2 mandáty. Podle zkušeností, při téchto
volbách učiněných, počítá se, že kdyby nynt
parlament byl rozpuštěn, konservativei a jich
spojenci Chamberlainovi byli by zatlačení zvlášte
jen do některých okresův londýnských a do
Birminghamu, liberálové že by ale dobyli asi
170 mandátův, takže by měli většinu absolutní
nad konservativci i Irčany dohromady. »Standarda
radí dnes sice, aby vláda, chce li zameziti úplný
debácle konservativcův, zřekla se jasně
zřejmě politiky Chamberlainovy. Ale zdá se, že
rada přichází příliš pozdě a že Balfour i kdyby
chtěl, nemůže již ani nazpět.
Island — anglickou osadou.
Velikému ostrovu danskému, Islandu, hroz
nebezpečí, že stane se záhy — anglickou osa-
dou, třeba prozatím jen hospodářsky. Angličané
zmocnili se dnes již skorem úplně rybářského
obchodu tamějšího, kupují i pozemky a jsou
zúčastněny skorem ve všech podnicích n
ostrově značnými kapitály. Většina obyvatelstn
dnes ještě smýšli dansky, ale jsou obavy,ž
budou li se poměry tímto směrem dále vyvíjeti
bude si časem přáti, aby i politicky náležel
k Angli, když bude k ní tak hospodářsky siln
již připoutána. Danové, na Islandu usedlí, va-
rují tudiž nyní již důtklivě před tímto — an
glickým nebezpečím a vyzývají mateřskou zem
svou k větší bdělosti.
Chamberlain
Irčan
Chamberlainův
Balfour
Angličan
Angl
Dano
Birmingham
Island
anglický sněmovna
9
article
Italské ukrutnosti v Africe.
Italské ukrutnosti v Africe.
Poslanec Chiěri, jenž byl provedl vyšetřo
vání o poměrech v afrických osadách italských.
odhalil ve sněmovně italské minulého týdne celou
řadu hanebností, zvláště o tom, jak si námořní
důstojník italský Badolo počinal ve stanici Merce,
jež v území italské osadní společnosti benadirské
byla jeho správě a velení podřízena. Badolo
trpěl lapání a odvážení otroků z osady. Jed-
noho Somala dal připoutati na
dělo a bičovati tak dlouho, az
tento zemřel. Ve vězeních v Mere
nechal Badolo pomříti přes třice
domorodeů. Celá jedna rodina byl
na rozkaz Badolův uvržena bez
soudního řízení do vězení a jedn
noci celá oběšena. Sám generální konsul
italský v Zanzibaru Mercatelli vyjádřil se, ž
Badolo patří pro činy své již dávno do krimi-
nálu, ale vláda italská místo toho povýšila jej
za generálního konsula v Adenu. Teprve na
ostré zakročení poslance Chiěra a konsula Mer-
catella suspendovala jej a zavedla proti něm
soudní vyšetřování. Osady dříve sloužívaly státům
evropským za trestanecké kolonie. Zdá se,ž
v jistém smyslu mnoho se na systému tom ne-
změnilo, neboť také teď státy evropské, jak uka-
zují případy Badolův, Arenbergův a jiné, po-
sílají do osad svých i na dále skutečné
vyvrhele.
Chiěri
Chiěra
Badolův
Arenbergův
Afrika
Merka
Mere
Zanzibar
Aden
10
article
Ilalský král na Černou Horu.
Ilalský král na Černou Horu.
Dle pověsti, kolující v Řimě, italšti man-
želé královští při své nastávající návštěvěv
Bari na východním pobřeží jaderského moře
vypraví se také k návštěvě knížete černohor
ského na Cetyni.
Odboj proti německému panství na všech
stranách.
Domorodci různých osad německých záhy
se nasytili jha německého a vyssávačství jeho
Bouří se na všech stranách. Dříve ve východní
Africe, nedávno v Damaře a Kamerunu a nyní
také, jak jsme již sdělili, v Nové Guinei. Odboj
v austrálské této osadě a na ostatních ostrovech
německých proti německým kolonistům, dle no-
vých zpráv, se vzmáhá. Domorodci na jednom
z ostrovů zabili německého plantážníka a vyple-
nili jeho dům. Dva z nich přivedlo pak něme
cké mužstvo na stanici Berberihöhe k potrestání
Také výletníci němečtí z Nové Guinee byli ne-
pochybně pobiti, neboť zbyl po nich jen —
prázdný člun.
Ke korapění afféře Nasiově.
Státní zastupitelstvo v Římě vydalo zatykae
proti přednostovi kabinetu bývalého ministra vy
učování Nasia, jemuž přičítá se hlavní zodpo-
vědnost za zneužití fondův ministerstva. Nasi
jak již včera sděleno, nepochybně však z Říma
již uprehl. Zatykač proti Lombardovi, jenž nyni
je professorem, zní na podvod, úplatnost a pa-
dělky. Dle novějších zpráv dlí Lombardi v úkrýtu
v Neapoli a nevyhověl vyzvání Nasiově, aby se
do Říma vrátil a objasnění podal.
Ilalský
Lombardo
Lombardus
Černá Hora
Bari
Afrika
Damara
Kamerun
Nová Guinei
Berberihöhe
Nová Guinea
Řím
Neapol
11
article
Z francouzského života parlamentního.
Včera nastoupila sněmovna francouzská
prázdniny. Potrvají do 17. května, jelikož
první třetině května vykonají se ve Francii vše-
obecné volby do obci a nová zaslupitelstva
obecní před polovicí května s těží se budou
moci ustaviti. Také letní zasedání sněmovní
potrvá jen krátce, poněvadž již v červenci k-
nají se volby do genorálních rad, zastupitelsto
to departementů. Po skončené právě bitvě sně-
movní pokládá se Etienne, vůdce osadní sku-
piny, všeobecně za příšllho nástupce Combesova,
jelikož známým svým stanoviskem proti Dou-
merovi v posledních parlamentních bojích zbavi
se nejnebezpečnějšího tohoto soupeře svého.
Ze Santosu (v Brasilii), 10. března. (Pov.
dopis »Nár. Listů«.) Množství lodí oživuje naše
pobřeži mořské. Země kávy stala se důležitou
všem národům. Letošní sklizeň rozhlášena z
neobyčejně bohatou a přivábila spoustu kupeů
ze všech dílů světa.
Připluli v pevné naději na bohatý trh
výnosný náklad. Leč jaké bylo jich zklamání
po dlouhě nebezpečné plavbě při neblahé zvěsti,
že veškerá úroda kávy letošní jest rozprodána.
Obrovská ruská loď plachetní již po tři měslce
kotví poblíž nábřeží a čeká prý na příští sklizei
by ji jiný nepředešel.
Etienne
Francie
Santos
Brasilia
12
article
Poměry nepřiznivými stávají se i pro při-
stěhovalce evropské, jež poslední dobou velmi
se množí. — Dvě velké paroplavební společ-
nosti rakousko-uherské dostávají od států svýc
subvenci za tím účelem, by bezplatně odvážel
z Brasilie ony nešťastníky, jimž doma práce
byla obtížnou.
Obě společnosti povinny jsou do roka vy-
konati 12 cest a sice do přímořských mís
brasilských a až do Santosu, moderního t
Eldorada nespokojenců. Příjezd lodí řídí se dl
určitých dat, jež oznamují ve všech možných
řečích na budově agentury lodní.
Loď vyčkati má zpravidla 24 hodin a na-
stoupiti cestu zpáleční.
Leč bohužel lodi tyto, ponejvíce nákladní.
mají jen prospěch svůj na zřeteli. Nenajdou-l
pro svá objemná skladiště dosti nákladu, změní
plavbu a bezstarostně plují dále ještě. To stalo
se na příklad též dne 2. března. Na nábřeži
stál zástup živých kostlivců s okem vybaslým
a šatem rozedraným. Horko pekelné, práce těžká
a sotva opatřitelná špatná voda pitná, mzda
denní 1500 reis (180 haléřů) při stravě pra-
mizerné: jak by při těchto poměrech jinuk
mohli vypadati! Noclech pod nebem rovnáse
jakoby lůžku v kopřivách, neboť mouchy jedo-
vaté (moskiti), jež jsou zde v bažinách domo-
vem, sežehají v noci tělo tou měrou, že za 14
dní rány ty ještě pálí. Schátraní bídou, bděním
a horkem čekají ubožáci na spásu svou, n
Santos
Horka
13
article
příjezd lodi, která se pro obtíže na cesté tak
již o dva dny opozdila. Loď konečně při-
plula! Kostlivci zvedli své ranečky, tří-
majíce v dlaních svých tvrdých žluté cedulky,
jež pro volnou jízdu vydány jim byly lkonsu-
látem. Již chvěli se radostným rozčilením a hrnul
se společně k lávce. »Musíte čekat na příšt
loď!« ohlašoval jim v tom černoch, agent spo-
lečnosti, řečí brasilskou, »loď nemá dosti ná-
kladu, jede do Argentiny.« Nebožáci slova n-
rozuměli, byliť to Slováci z Uher, ale pochopili
z posuňků, oč se jedná. Sta suli, jak by v kámen
se byli změnili. Stáli tu dlouho tak se zraky
obrácenými k velikánu s obrovským komínem,
jiní stáli čekajíce, že snad přece ta jejich bída
nezůstane oslyšena, že pojedou s sebou. L d
složila přivežený náklad, první houknutí táhlé,
druhě a ještě jedno se ozvalo, načež velikán
vytáhl kotvu, tančil sem a tam a jako na po-
směch zamiřil na pravo — na levo směremk
břehům argentinským. Kdy se loď vrátí — je
věcí její ! — —
Nebožáci zklamáni, tolik zde ve zlatonosné
zemi zažili hoře a bídy, že, zvyklí již všemu.
beze slova vraceli se do města. Nedovedou již
bědovat, ano ani prosit, žebrat nechtějí ve své
malomoenosti — a tak jim zbývá jen zoufalstv
se všemi svými důsledky nejkrajnějšími. Takove
jsou zde poměry přistěhovaleů — koho sem
mohou ještě přivábiti?
Slovák
Takov
Argentina
Uhry
14
title
Vládní předloha
o reformě lékárnictví.
15
article
Říšské radě předložená osnova zákona
Říšské radě předložená osnova zákona
o úpravě zabývá se pouze úpravou živnostensko-
právních poměrů, ostatní, obzvláště vnitřní sta-
vovské záležitosti, ponechávajíc době pozdější.
K osnově zákona připojeny jsou zevrubné dů-
vody, kterými vláda osnovu doprovází, dále
dobrozdání lékárnických, lékařských korporací.
obchodních a živnostenských komor, zdravotních
rad, ke konci pak statistika veřejných lékáren
příslušníků stavu lékárnického z roku 1901.
Poněvadž mezi majiteli lékáren a kondici-
nujícími není možno dociliti shody, má vládní
předloha, která volí střední cestu mezi oběma
interessenty, nejvíce vyhlídek na uzákonění a za-
sluhuje, by s ní jako budoucím zákonem počí-
táno bylo.
Předloze vytýkají obě zúčastněné strany
časté poukazování na cestu nařizovací a velkou
volnost úřadů i bude třeba v tomto směru četných
změn, by úprava lékárnictví na pevnější zákla
postavena býti mohla.
V otázce systému zřizování a převodu akty
mezi živými veřejných lékáren osobních na-
vrhuje vládní osnova zvláštní systém po způsobu
koncessovaných živností, odstraňuje zdlouhavé
vypisování konkursu, odnímá iniciativu správ-
ním úřadům a ponechává ji žadatelům.
Mají-li navrhovaným systémem odstraněny
býti vady a nedostatky trvajicího systému a na-
stati očekávaná nutná náprava, třeba na vládní
předloze prověsti některé změny, které k vybudo-
vání navrhovaného systému nutným se jeví
v rámci voleného systému přípustny jsou.
Nejdůležitějším je oddíl první, zabývající se
živnostensko-právní stránkou veřejných lékáren
a zasluhuje tudíž největší pozornosti všech pří-
slušníků stavu.
živnostenskýprávní stránka
16
article
Oddíl tento rozeznává dva druhy veřejných
lékáren, reální a osobní koncessované, obsahuje
dále, ponechávaje dosavadní zákonitá ustano-
vení o reálních právech v platnosti, ustano-
vení o osobní kvalifikaci, o zřizování a převodu
osobních lékáren a zaměstnávání pomocných sil
v lékárnách.
Co se osobní způsobilosti týká, stanoví
vládní osnova kromě státního občanství, zachova-
losti, diplomu magistra lékárnictví, dvojí kondiční
dobu a sice 5letou k dosažení koneesse pro trva-
jící lékárnu a 10letou k dosažení koncesse pro
novou lékárnu, čili kdo chce lékárnu koupiti,
musí 5 roků, kdo chce novou zříditi, 10 roků
po dosažení diplomu magistra pharmacie v lé-
kárnách veřejných neb ústavních kondicinovati.
V tomto ustanoveni je na první pohled pa-
trný velký nepoměr; jako u jiných stavů, s uni-
versitním studiem, tak i u lékárnictví k samo-
statnému provozováni opravňuje v prvé řadě od-
borná znalost, která pro každého přislušníka
musí býti stejnou, proč tedy k jednomu a témuž
účelu žádati od jednoho farmaceuta 5letou a o
druhého 10let. kondici, k čemu tento dvojí loket?
V povaze každého člověka a cílem každého je
státi se samostatným, za tím účelem každý far-
maceut, aby dosáhl co nejdříve samostatnosti,
snažil by se kupovati lékárnu a to za každou
cenu, jako se to dosud dělo, ceny lékáren by dle
poptávky stoupaly a to tím více, poněvadž dl
vládní osnovy při zřizování nových lékáren má
se bráti zřetel na trvající lékárny. Zbytečné in-
vestování ještě větších kapitálů do lékáren než
dosud mohlo by jak pro příslušníky stavu, tak
i pro léčiv potřebné obecenstvo státi se osud-
ným. V zájmu veřejného zdravotnictví naopak
nevyhnutelným je, by léčiva byla co nejlevnější.
17
article
Již nyní jsou citelné následky vysokých cen lé-
káren, jak pak by tomu bylo dále. Nesrovnalost
tato dala by se úplně odstraniti stanovením
10leté kondiční doby k nabyti jak trvající, tak
nové lékárny
Každý farmaceut s 10letou kondiční dobou
žádal by dříve o novou lékárnu, kdyby mu tato
s ohledem na trvající lékárny povolena nebyla.
mohl by pak, chtěje dosíci samostatnosti, za při-
měřenou cenu trvající lékárnu koupili
I co do osobní kvalifikace, jako v cel
předloze vůbec, poukazuje se na cestu nařizo-
vací, s dorozuměním zastupitelstva stavu, t. j.
lékárnických gremii. Nynější lékárnická gremi
nelze však považovati jako zastupitelstvo celého
stavu, jelikož v nich pouze majitelé, nájemei
a správcové lékáren, kteří menšinu stavu tvoří,
zastoupeni jsou, kdežto kondicinující farmaceuti
ze zastoupení v gremiu úplně vyloučeni jsou
ačkoliv většinu příslušníků stavu representují.
Vládní osnova uznává tento stav, vydání
nového gremiálního, resp. komorního řádu,
v němž by i kondicinujícím přiřknuto bylo za-
stoupeni, ohlašuje však pro dobu pozdější, která
při nynějších poměrech i desítiletí trvati může.
18
article
Proto je úplně vhodným, vsunouti do před-
lohy passus, dle něhož, dokud nebude vydán nový
gremiální resp. komorní řád se zastoupením kon-
dicinujících, slyšen by byl v otázkách stavovských
v zákoně uvedených, „Svaz rakouských farma-
ceutických spolků“ jako organisace kondicinu-
jících farmaceutů.
§ 5. předlohy pojednává o zaměstnávání po-
mocných sil ve veřejných lékárnách k samo-
statné dispensaci léků a uvádí, že k samo-
statné dispensaci léků ve veřejných lékárnách
smí připuštěn býti jen ten, který po odbyté prax
zkoušku dispensační nebo-li tyrocinální složil.
Tímto ustanovením utvořily by se dvě kategorie
farmaceutů, jedna bez vědecké kvalifikace, druhá
s vědeckou kvalifikaci, nabytou studiemi univer-
sitními, které by si na venek měly býti rovny.
Proti tomuto pokusu mluví důvody jak věcné, tak
formální. Veřejné zdravotnictví zajisté rozhodně
vyžaduje, aby k samostatné a tedy zodpo-
vědné přípravě a vydávání léků připuštěni byli
jen farmaceuti s patřičnou vědeckou způsobilostí
a ne farmaceuti pouze s manuálními zručnostmi,
jak pak by také obecenstvo přišlo k tomu, aby mu
podávány byly léky méně kvalifikovaným perso-
nálem za tytéž peníze jako kvalifikovaným. Při-
puštěním nediplomovaných farmaceutů byli by
svaz rakouský farma
19
article
také poškozováni diplomovaní, neboť majitel
lékárny přijímal by lacinější síly bez universitního
studia, jako diplomované, které by pro jejich uni-
versitní studia lépe honorovati musil.
Vládní důvod pro připuštění nediplomova-
ných farmaceutů k samostatné dispensaci, spočí-
vající v nedostatku pomocných sil v lékárnách
najmě venkovských, není správný, není ani
úřadně zjištěn, ba naopak, je velmi častým zje-
vem, že diplomovaní magistři farmacie houfně
opouštějí stav a zřizují droguerie, poněvadž u
lékárnictví nekyne jim žádná existence.
I přijímání aspirantů potřebuje zákonité
úpravy, aby zamezeno bylo proletarisování stavu,
rovněž i úprava denní a noční služby, která v po-
měru k jiným stavům je dosud nesmírně dlouhou.
V druhém oddílu o domácích lékárnách lé-
kařů měla by býti udána vzdálenost v kilometreh
od veřejné lékárny; homeopathům a zvěroléka-
řům v sídle neb blízkosti veřejné lékárny povolo-
vati domácí lékárny není potřebou nikterak odů-
vodněno a byly by jen na úkor veřejným lékár-
nám, kterým připrava a vydávání léčiv jedině
přísluší.
20
article
Pátý oddíl osnovy upravuje úřadní jednání
o udělování koncessí a vyhražuje majitelům ny-
nějších lékáren právo činiti námitky proti zřízení
nové lékárny a v případě povolení nové lékárny
odvolati se k vyšší instanci. Rozumí se samo
sebou, že každý majitel lékárny i kdyby zaměst-
nával 4 magistry, tohoto práva v plné míře
jak zkušenost učí s prospěchem by užil, čímž
by zřizování nových lékáren ne-li znemožněno
tedy aspoň značně stíženo bylo; je tedy změna
tohoto ustanovení úplně odůvodněnou v tom
smyslu, aby majitelům nynějších lékáren nebylo
dovoleno odvolati se proti zřízení nové lékárny
aneb budiž dle návrhu svazu rakouských lékár-
nických spolků každému magistru farmacie dovo-
leno po vykonání 15leté služební doby ve veřejné
lékárně se usaditi, kde uzná záhodno.
Na tyto uvedené hlavní změny třeba při pro-
jednávání vládní předlohy vzíti náležitý zřetel
by se úprava lékárnictví, tak nutná jak očeká-
vaná, neminula svého eíle.
21
article
Valná hromada ústřední jednoty
českého herectva.
.Ve dnech, kdy »odlétají zvony do Říma
a — suflérské boudy umlknou, kdy v Národním
divadle se smejčí a oprašuje, sejdou a sjedou
se naši dramatičtí a operní umělci a umělkyně,
členové divadel pražských i venkovských společ-
ností, aby vyjednali a projednali svoje zálezžifosti.
na něž po celý rok není pro studium a zkoušky
ani valně pomyšlení. Teprve na Velký pátek, kdy
»každý jde do sebe« a přemýšlí trochu o po-
mijejíenosti světa, vytrhnou se i naši mimové
z ovzduší plátěných prospektů, odhodí své masky
a probudí se v nich člověksmrtelník, myslící na
zadní kolečka.
V takovémto »demaskování« sešli se tedy
včera ve dvoraně Měšťanské besedy pražské,
v počtu až překvapivě proti létům dřivějším
hojném. Většinou známé neho povědomé tváře,
pečlivě vyholené; mezi směsí hlav poznáte lehko
Šmahu, Kafku, Inemanna, Foch ta,
Klimenta, Viktorina, Havelské ho,
ze Steinsbergů — vesměs Národní; ze
Švandova divadla Charváta, Jiřikov-
ského s chotí, Grossovou, Kubíka
a Bucka napovědu; z »Uranie« Kov áre
a Šípka, z venkovských divadelních, ředitel
Hurta, Suka, Chlumského, Plavee
a j. v. A dále nepřehledné množství dam a pánů
mladších, méně známých. Jednu typiekou hlavu
však neviděti. Stařičký Šimanovský, Nesto
českého herectva, jenž ještě v loni zahajoval
valnou hromadu, letos nepřišel. Je churav —
omluvil se.
Zahájil ji tedy asi o půl páté hodině od-
polední místopředseda Ústřední jednoty českého
herectva pan Lev Bucek uvítáním všech a
zvláště delegátů městské rady pražské dra.
Šmaha
Kafka
Inemann
Foch
Klimenta
Viktorin
Charvát
Grossův
Kubík
Bucek
Šípek
Hurt
Suk
Chlumský
Plavee
Šimanovský
Nesta
doktor
Řím
národní divadlo
Švandův divadlo
Jiřikov
22
article
Holubovského, dra. Černohorského,
dále právního zástupce Jednoty dra. Klum-
para a j. v. Vzpomněl vřelými slovy zesnu-
lých členů Václava Erharta, Milady Peškové,
Johany Mušketýrové, Adolfa Gabriela, Marie
Binové, Josefa Kysely a zvláště vroucně neza-
pomenutelného Jiřího Bittnera. Po uetění
jich památky povstáním přikročeno k vlastnímu
jednání. Obšírná a tištěná zpráva jednatelská
zcela rozumně nečtena, protože nalezala se
rukou každého účastníka stejně jako zprávy
pokladní a revisorů účtů, z nichž vysvítá, že
základní jmění obnáší 100.000 korun,
jmění výdajné 87.467 K 57 h, fon
Slukovův 128 K 94 h. Všechny tři zprávy
schváleny jednomyslně a přikročeno k vol-
bám výbor u.
Tu zajímavo bude, že zasloužilý a stařičký
náš Šimanovský, dlouholetý předseda Jed-
noty, předal křeslo předsednické panu Josefu
Šmahovi. Vzhledem k zásluhám, jichž sio
Jednotu získal, jmenován po návrhu výboru
jednomyslně čestným předse dou. Stalo se
tak za hlučného potlesku, jakému těšil se i nově.
zvolený činný předseda pan Josef Šma ha.
Jednosvorně zvolen byl i výbor, jenž seskupen
nyní takto:
Členové výboru: Focht Emil, Ha-
velský Josef, Kliment Václav, ze Steinsbergů
Florian, Bucek Lev, Charvát Alois, Jiřikovský
Antonín, Spurný Václav.
Náhradníci členů výboru: Ka-
rásek Josef, Kubik Josef, Altmann Jaroslav,
Pražský Josef.
Členové čestného soudu: JUD .
Klumpar Ladislav, Seifert Jakub, Řada Pravo-
slav, Vojan Eduard, Krössing Adolf.
Náhradníci členů čestné h
soudu: Havelský Josef, Chvalovský Edmund.
Revisoři účtů: Ruttner Václav, Kován
Bohumil.
Černohorský
doktor
Erhart
Pešek
Johan
Adolf Gabriel
Bina
Kysela
Bittner
Slukovův
Šmaha
Šma
Josef
Kliment
Václav
Bucek
Lev
Charvát
Alois
Jiřikovský
Antonín
Spurná
Kubik
Altmann
Jaroslav
Klumpar
Ladislav
Seifert
Jakub
Vojan
Krössing
Adolf
Chvalovská
Edmund
Bohumil
Holubovský
Kly
Jednota
Steinsberg Floriano
Ka
Focht Emil
Ruttner Václav
23
article
Čtvrtý bod jednání byl oříškem dosti tvr-
dým. Jak v delší řeči vysvětlil p. Bucek.
navrhl výbor zvýšení ročního přispěvku z 12
korun na 18 korun a to z důvodů, že počet
podporovaných členů stoupl tak značně, že
příjmy dosavadní nikterak nestačí k úhradě
těchto výdajů. Bylo by nutno, ač velmi bo-
lestno, snížiti invalidním členům podporu, beztak
dost malou. A k tomu české herectvo dojiti
nenechá.
Návrh tento způsobil velmi čilou a obsá-
hlou debatu. Budiž předem ke cti celého shro-
máždění podotčeno, že a priori bylo vyloučeno
chtiti snad snížit podpory. Naopak! Ale uva-
žováno horlivě »s klidem i ohněm«, jak by
bylo možno obejíti, zejmena pro členstvo ven
kovské, zvýšení příspěvku dost bolestného.
Bucek
24
article
Způsobem velmi věcným a účinným zasáhl do
debaty dr. Klumpar, jenž jasně a přesvědčivě
poukázal na to, že Ústřední jednota českého
herectva jest jediným podpůrným a tedy i poji-
šťovacím fondem, jenž poměrně členům posky-
tuje mnohem větších výhod, než snad ústavy
pojišťovací (poměrně). Doporučil vřele návrh
ku příjetí. Řed. Chlumský promluvil o možných
zdrojích příjmů, jež však ukázaly se nezaruče-
nými. Řed. Hurt, jenž velmi případně ličil
postavení venkovského herce, vyslovil dost ote-
vřeně přání, aby Jednota všímala si více ven
kovského herectva.
Pan Havelský naproti tomu, jako člen vý-
boru, poukázal, že mnoho viny jest i v členstvu
samém, jež opětně na mnohé vyzvání Jednoly
si nevšímá. Když ještě do debaty zasáhli pp.
Plavec, Housa, Kliment, Hašek.
Bucek a j. v. přijat byl návrh n
zvýšení měsíčního příspěvku o 50
haléřů všemi hlasy proti třem.
V průběhu dalšího jednání schváleno udělen
podpor členům invalidním bez de-
baty a přijat i návrh výboru na nové s ta-
no vy, jež přednesl paragraf za paragrafem pan
Havelský.
Když vyřízeny ještě některé administrativn
věci, návrhy a žádosti výboru podané, valná
hromada o 149. hod. večerní zakončena a uspo-
řádána přátelská zábava, jež prodloužila se dlouho
do noci.
doktor
Klumpar
Hurt
Housa
Kliment
Hašek
Bucek
jítbat
Jednota
25
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
Dnes v sobotu, 2. dubna,
t. r. za příčinou nastávajících
svátků bude administrac
našeho listu též v poledních
hodinách otevřena; inseráty
přijímati se budou až do 4.
hodiny odpolední.
Francouzská pozvánka k pražskému
festivalu, drážďanským listem odmítnutá, učaro-
vala pražské »Bohemii«, jejíž srdce, jak ze
včerejšího večerníku vidět, dosud nenalezlo po-
koje. Víme ovšem, že roztomilý orgáň kasina
jenom proto neustále nafukuje měchuřinku své
kvákačky, aby rámusem jejím přiměla říšsko-
německé referenty, kteří se nelekají ani fran-
couzské pozvánky ani pražských »mordéřů-
českých k následování drážďanského přikladu;
proto také jest »Bohemia« perfidnější v tom,
co z našeho textu v kontroversi zamlčuje, než
v tom, co reprodukuje. Nechť tato její spekulace
setká se s výsledkem či nikoli, nemůžeme než
trvati při tóm, že německé pozvánky aneb lépe
oznámení českých uměleckých slavností, dotud
budou českým sebeponížením, dokud nebude
možno počítati na vzájemnost se strany něme-
cké. Pravíli »Bohemia«, že bychom nepokládali
za ponížení, kdyby drážďanský referent se k tomu
propůjčil psáti o českém hudebním podniku
němčinou, jejíž použilí pro české pozvánky od-
mítáme, odpovidáme, že je to, anebo, že by to
bylo zcela záležitostí jeho čtenářů, v jakém
jazyce by referoval o pražské slavnosti. Dove-
deme zajisté oceniti drážďanský a každý cizo-
jazyčný referát o české hudbě, ale bezůhonná
výměna kulturních statků mezi dvěma národy
je možna za úplné, s obou stran uznané rovno-
cennosti kulturní a tu by Češi sami popírali,
kdyby za nějaké slevy ze svého národního uvě-
domění kupovali u Němců — milosti.
— Spolek českých žurnalistů v Praze má
v úterý dne 5. dubna t. r. o 11. hod. dopol.
v místnostech Choděrova restaurantu ustavující
valnou hromadu nemocenské po-
kladny.
Čech
Němec
Choděrův
Praha
Bohemia
spolek český žurnalista
26
article
— Schůze voličů okresu haberského koná
se na velikonoční ponděli, dne 4. dubna t. r.,
o 2. hod. odpol. v sále hostince p. J. Sýkory
v Tisu. Pořad: 1. Volba předsednictva. 2. Před-
náška zemského poslance p. Frant. Niklfelda,
gruntovníka z Přibyslavi: »O státní a zemské
pomocné akci pro krupobitím postižené rolnictvo«.
3. Volný rozhovor.
Osobní. Architekt pan Josef Par o u l ek
z Prahy podrobil se s prospěchem u místodržitelství
pro král. české předepsané zkoužce z pozemního
stavitelství a stal se úř. oprávněným stavitelem.
— Osobní z pošly. Nadsprávcové cis rada Karel
Ebert v Liberci a František Kohoušek v Plzni jme-
nování byli řediteli. Nadsprávce Jeroným Petschauen
v Duchcově přeložen byl po své žádosti do Kadaně.
Nadsprávce Bodřich Králík v Mostu dán byl po své
žádosti na trvalý odpočinek.
Úmrtí. V Panenském Týnci zemřela 1. t. m.
ve věku 25 let paní Hermina Brunclíko vá,
choť lékaře. Pohřbena bude v neděli dne 3. t. m.
o 1/23, hodině odpolední na místním hřbitově. —
V Českém Brodě zemřela dne 31. března ve věku
21 roků slečna Růžena Lukšova, členka cvi-
čitelského sboru žen. odboru »Sokola«. Pohřbena
bude v neděli dne 3. t. m. o 4. hodině odpol. na
obecním hřbitově.
J Sýkora
František
Josef
Ebert
Kohoušek
Petschauen
Králík
Lukšův
Přibyslav
Praha
Liberec
Plzeň
Duchcov
Kadaň
Most
panenský Týnec
Český Brod
Nadsprávcová cis rada
Hermina Brunclíko
Sokol
27
article
— Francouzští hosté prvního českého hudobního
festivalu přijédou určitě dnes v sobotu v 7 hodin
52 minut večer na Smíchovské nádraží, kdež uvitání
budou doputací městské rady a předsednictvem řesti-
valu. K uvitání vzácných hostí shromáždí se zpě-
vácké spolky »Lukes«, »Lumír« a »Škroup« a zapějí
nově harmonisovanou »Marseilleisu« a »Kde domov
můj?« Z nádraží pojedou hosté se svými zdejšími
průvodci hlavní třídou Smíchovskou přes nový Fran-
tiškův most Ferdinandovou třídou a Příkopemdo
hotelu de Saxe, kde budou ubytování. Již na hrani-
cích království přivítáni budou zvláštní deputací,
jejíž členy budou p. dr. Luboš Jeřábek, druhý místo-
předseda festívalu za výbor tohoto a městské zastu-
pitelstvo a p. Em. ryt. z Čenkova. V městech Do-
mažlicích, Plzni, Rokycanech a Berouně stane s
uvítání zpěvem tamějších zpěváckých spolků
městských representantů. Cesta vzácných našich
hostí bude tedy opravdu triumfální. — Rada kr. bl.
města Prahy pořádá na počesť delegace miěsta Pařiže
záležející z pp.: Césara Caire a a Ernesta Gaye
hostinu v sále hotelu de Saxe v pondělí velikonoční
dne 4. dubna o 1. hod. odpol.
— Ruský host. Pan Nikolaj Alexěvič Po-
pronikov, ředitel kazaňského učitel, semináře,
přijel včera 1. t. m. do Prahy a ubytoval se v hotelu
„U anglického dvor“
— Pohleb inženýra městských elektrických pod-
niků p. Jaroslava Čecha, konal se včerá odpoledne
z ústřední kaple olšanských hřbitovů za přehojného
účastenství přátel a zřízenců elektrických podniků,
kteří zesnulého zachovají v trvalě památec. Stěny
ústřední kaple byly zastřeny nádhernými věnci, jež
věnovaly: správní rada elektr. podniků, úřadníci, ziíl
Lukes
Lumír
Škroup
Sax
doktor
Jeřábek
Ernest gay
Alexěvič
Čecho
Čenkov
Plzeň
Rokycany
Beroun
Praha
Olšanský
spolek městský representant
César Caire