ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 84d29a10-7127-11dc-a98f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 27 celkem · entity: person 127, place 56, work 4, org 16
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NARODNÍ LISTY
3 masthead
2. dubna 1904.
4 masthead
Císlo 93.
5 article
vesměs mluví o Francii silné, svěží a po- kračující. Edmund Gosse, největší současný kritik a esthetik anglický: »Na otázku, je-li Franci v úpadku, odpovídám rozhodně a kategoricky: NE! Podle mého názoru žádná země není ta plná mládí a naděje intelektuální, neposkytuje pozorovateli takovou rozmanitost moenosti vitál ních, nevzbuzuje pozornost myslitele s tak živou sympatii jako Francic.« Dr. Max Nordau, známý publicista essayista německý: »Otázka o úpadku Franci se mi zdá rouháním. Jsou jisté skupiny a třídy ve Francii, které jsou v úpadku, ale tím lépe pro ni. Hospodářsky prospívá zázračně. Pře konala s takovou obdivuhodnou energií a hou- ževnatostí strašnou krisi fylloxery, která by ruinovala každou jinou zemi. Politicky nabyl opět prestiže svých nejslavnějších dnů. Rusko je šťastno, že je spojencem Francie. Italie a Anglie vyhledávají ji, Španělsko a Spo- jené státy se k ní přibližují. Ve směru territo- riálním je větší a bohatší nežli byla v době největší moci Napoleonovy. Morálně a intelek- tuálně je v první řadě civilisovaných národu.
Goss Franek doktor Nordau Napoleonův Francie Rusko Anglie Španělsko spo
6 article
Má čest státi v popředí boje lidstva prot temnotě a zpátečnictví a s grandiosní námahou dokonává nyní dílo encyklopedistů a Revolucel Virgil Rossel, švýcarský poslanec, pro- fessor na universitě v Bernu, vidí ve Franci kvetouci, živé Řecko západo, vlasť umění literatury. Sir Charles W. Dilke, bývalý minist anglický, neshledává, že by Francie v jakém- koli ohledu byla na ústupu. V oboru uměn zůstává stále první. Alfred Marshall, professor na unive sitě cambridgeské: »Není pochyby, že Francie udrží své vůdčí místo mezi národy. Jestli jej hospodářská energie není tak mocna jako u jed noho nebo dvou jiných národů, je přece jer velmi vysoké hodnoty. Zmizení Francie z první řady národů zanechalo by mezeru, již by žádný jiný národ nedovedí nahradit.« Rumunská královna, píšící pod jmenem Carmen Sylva, prohlašuje, že nelze mluvi o dekadenci národa, jenž má muže jako Le- conta de Lisle, Renana, Sully - Prudhomma.
Rossel Franek W Dilke Marshall Carmen Sylva jít Lisla Renan Sulla Prudhomme Bern Řecko Francie
7 article
Coppéa, Anatola France, Rostanda, Gautier Heredia, Loti, Verlainá, Baudelaira atd. » Nebe musí být velmi dekadentní, když má tolik hvězd Známý publicista ruský J. Novik ov praví, že v žádném oboru nebyla Francie před- stižena svými soupeři. Jedinou její inferioritou je, že byla poražena a ztratila dvě provincisve svém souboji s Německem. Ale je směšné uvá- děti toto na důkaz úpadku národa, jenž byl vždy nejbojovnějším a jenž zaznamenává v své historii nejslavnější vítězství : Rivoli, Slavkov, Marengo, Magenta, Solferino atd. Na důkaz úpadku Francie se uvádí též její úbytek plodnosti. Ale tento fenomen se objevuje i u racy, o níž se tvrdí, že jest nj silnější, u Anglo- Sasů. Ostatně podobný zjev se vyskytne u všech civilisovaných národů. Francie kráčí v čele národů a ve mnohých ohledechje předstihuje o mnoho délek. Oscar Browning, professor historie n universitě cambridgeské: Měl jsem ve zvyku hleděti k Německu, abych tam hledal svěll nyní však obracím zraky své k Francii. Před Revolucí závisela anglická věda Gibbon, Hume Adam Smith od Francie, pak jsme dlouho hle- dali poučení v Německu. Ale každoročně ztrá- cejí německé práce historické a politické litera- tury na významu, a vracím se k Francii, jež nám dávala vždy svůj styl a nyní i erudici. Končíme zatím tímto citátem z péra osví- ceného Angličana, jenž o mezinárodní výmůně kulturních vlivů a o ceně kosmopolitické vzdě lanosti pro velký národ svůj má jiné a zajisté zdravější názory, nežli oni naši horlitelé pro »činskou zeď«, která by českou vlasteneckou národní literaturu a českou myšlenku uchránila ode všech zhoubných vlivů zahraničných. Ne- ruda již proboural v čínské zdi mnohé průlomy do široké a volné osvěty ovropské, které by však někteří chtěli zase ucpati.
Franc Rostand Gautier Loti Verlainá Baudelaire J Novik Solferina Sas Browning Gibbon Hume Smith Angličan Německo Rivoli Slavkov Marengo Francie NJ
8 article
Volební porážky vládní strany anglické. Od té doby, kdy Chamberlain zahájil svou akci pro ochranářská cla, vykonalo se 11 do- plňovaeích voleb do anglické sněmovny, z těchto mandátů náleželo konservativcům 7. Po dopl- ňovacích volbách zůstaly jim však z těchto z pouze 2 mandáty. Podle zkušeností, při téchto volbách učiněných, počítá se, že kdyby nynt parlament byl rozpuštěn, konservativei a jich spojenci Chamberlainovi byli by zatlačení zvlášte jen do některých okresův londýnských a do Birminghamu, liberálové že by ale dobyli asi 170 mandátův, takže by měli většinu absolutní nad konservativci i Irčany dohromady. »Standarda radí dnes sice, aby vláda, chce li zameziti úplný debácle konservativcův, zřekla se jasně zřejmě politiky Chamberlainovy. Ale zdá se, že rada přichází příliš pozdě a že Balfour i kdyby chtěl, nemůže již ani nazpět. Island — anglickou osadou. Velikému ostrovu danskému, Islandu, hroz nebezpečí, že stane se záhy — anglickou osa- dou, třeba prozatím jen hospodářsky. Angličané zmocnili se dnes již skorem úplně rybářského obchodu tamějšího, kupují i pozemky a jsou zúčastněny skorem ve všech podnicích n ostrově značnými kapitály. Většina obyvatelstn dnes ještě smýšli dansky, ale jsou obavy,ž budou li se poměry tímto směrem dále vyvíjeti bude si časem přáti, aby i politicky náležel k Angli, když bude k ní tak hospodářsky siln již připoutána. Danové, na Islandu usedlí, va- rují tudiž nyní již důtklivě před tímto — an glickým nebezpečím a vyzývají mateřskou zem svou k větší bdělosti.
Chamberlain Irčan Chamberlainův Balfour Angličan Angl Dano Birmingham Island anglický sněmovna
9 article Italské ukrutnosti v Africe.
Italské ukrutnosti v Africe. Poslanec Chiěri, jenž byl provedl vyšetřo vání o poměrech v afrických osadách italských. odhalil ve sněmovně italské minulého týdne celou řadu hanebností, zvláště o tom, jak si námořní důstojník italský Badolo počinal ve stanici Merce, jež v území italské osadní společnosti benadirské byla jeho správě a velení podřízena. Badolo trpěl lapání a odvážení otroků z osady. Jed- noho Somala dal připoutati na dělo a bičovati tak dlouho, az tento zemřel. Ve vězeních v Mere nechal Badolo pomříti přes třice domorodeů. Celá jedna rodina byl na rozkaz Badolův uvržena bez soudního řízení do vězení a jedn noci celá oběšena. Sám generální konsul italský v Zanzibaru Mercatelli vyjádřil se, ž Badolo patří pro činy své již dávno do krimi- nálu, ale vláda italská místo toho povýšila jej za generálního konsula v Adenu. Teprve na ostré zakročení poslance Chiěra a konsula Mer- catella suspendovala jej a zavedla proti něm soudní vyšetřování. Osady dříve sloužívaly státům evropským za trestanecké kolonie. Zdá se,ž v jistém smyslu mnoho se na systému tom ne- změnilo, neboť také teď státy evropské, jak uka- zují případy Badolův, Arenbergův a jiné, po- sílají do osad svých i na dále skutečné vyvrhele.
Chiěri Chiěra Badolův Arenbergův Afrika Merka Mere Zanzibar Aden
10 article Ilalský král na Černou Horu.
Ilalský král na Černou Horu. Dle pověsti, kolující v Řimě, italšti man- želé královští při své nastávající návštěvěv Bari na východním pobřeží jaderského moře vypraví se také k návštěvě knížete černohor ského na Cetyni. Odboj proti německému panství na všech stranách. Domorodci různých osad německých záhy se nasytili jha německého a vyssávačství jeho Bouří se na všech stranách. Dříve ve východní Africe, nedávno v Damaře a Kamerunu a nyní také, jak jsme již sdělili, v Nové Guinei. Odboj v austrálské této osadě a na ostatních ostrovech německých proti německým kolonistům, dle no- vých zpráv, se vzmáhá. Domorodci na jednom z ostrovů zabili německého plantážníka a vyple- nili jeho dům. Dva z nich přivedlo pak něme cké mužstvo na stanici Berberihöhe k potrestání Také výletníci němečtí z Nové Guinee byli ne- pochybně pobiti, neboť zbyl po nich jen — prázdný člun. Ke korapění afféře Nasiově. Státní zastupitelstvo v Římě vydalo zatykae proti přednostovi kabinetu bývalého ministra vy učování Nasia, jemuž přičítá se hlavní zodpo- vědnost za zneužití fondův ministerstva. Nasi jak již včera sděleno, nepochybně však z Říma již uprehl. Zatykač proti Lombardovi, jenž nyni je professorem, zní na podvod, úplatnost a pa- dělky. Dle novějších zpráv dlí Lombardi v úkrýtu v Neapoli a nevyhověl vyzvání Nasiově, aby se do Říma vrátil a objasnění podal.
Ilalský Lombardo Lombardus Černá Hora Bari Afrika Damara Kamerun Nová Guinei Berberihöhe Nová Guinea Řím Neapol
11 article
Z francouzského života parlamentního. Včera nastoupila sněmovna francouzská prázdniny. Potrvají do 17. května, jelikož první třetině května vykonají se ve Francii vše- obecné volby do obci a nová zaslupitelstva obecní před polovicí května s těží se budou moci ustaviti. Také letní zasedání sněmovní potrvá jen krátce, poněvadž již v červenci k- nají se volby do genorálních rad, zastupitelsto to departementů. Po skončené právě bitvě sně- movní pokládá se Etienne, vůdce osadní sku- piny, všeobecně za příšllho nástupce Combesova, jelikož známým svým stanoviskem proti Dou- merovi v posledních parlamentních bojích zbavi se nejnebezpečnějšího tohoto soupeře svého. Ze Santosu (v Brasilii), 10. března. (Pov. dopis »Nár. Listů«.) Množství lodí oživuje naše pobřeži mořské. Země kávy stala se důležitou všem národům. Letošní sklizeň rozhlášena z neobyčejně bohatou a přivábila spoustu kupeů ze všech dílů světa. Připluli v pevné naději na bohatý trh výnosný náklad. Leč jaké bylo jich zklamání po dlouhě nebezpečné plavbě při neblahé zvěsti, že veškerá úroda kávy letošní jest rozprodána. Obrovská ruská loď plachetní již po tři měslce kotví poblíž nábřeží a čeká prý na příští sklizei by ji jiný nepředešel.
Etienne Francie Santos Brasilia
12 article
Poměry nepřiznivými stávají se i pro při- stěhovalce evropské, jež poslední dobou velmi se množí. — Dvě velké paroplavební společ- nosti rakousko-uherské dostávají od států svýc subvenci za tím účelem, by bezplatně odvážel z Brasilie ony nešťastníky, jimž doma práce byla obtížnou. Obě společnosti povinny jsou do roka vy- konati 12 cest a sice do přímořských mís brasilských a až do Santosu, moderního t Eldorada nespokojenců. Příjezd lodí řídí se dl určitých dat, jež oznamují ve všech možných řečích na budově agentury lodní. Loď vyčkati má zpravidla 24 hodin a na- stoupiti cestu zpáleční. Leč bohužel lodi tyto, ponejvíce nákladní. mají jen prospěch svůj na zřeteli. Nenajdou-l pro svá objemná skladiště dosti nákladu, změní plavbu a bezstarostně plují dále ještě. To stalo se na příklad též dne 2. března. Na nábřeži stál zástup živých kostlivců s okem vybaslým a šatem rozedraným. Horko pekelné, práce těžká a sotva opatřitelná špatná voda pitná, mzda denní 1500 reis (180 haléřů) při stravě pra- mizerné: jak by při těchto poměrech jinuk mohli vypadati! Noclech pod nebem rovnáse jakoby lůžku v kopřivách, neboť mouchy jedo- vaté (moskiti), jež jsou zde v bažinách domo- vem, sežehají v noci tělo tou měrou, že za 14 dní rány ty ještě pálí. Schátraní bídou, bděním a horkem čekají ubožáci na spásu svou, n
Santos Horka
13 article
příjezd lodi, která se pro obtíže na cesté tak již o dva dny opozdila. Loď konečně při- plula! Kostlivci zvedli své ranečky, tří- majíce v dlaních svých tvrdých žluté cedulky, jež pro volnou jízdu vydány jim byly lkonsu- látem. Již chvěli se radostným rozčilením a hrnul se společně k lávce. »Musíte čekat na příšt loď!« ohlašoval jim v tom černoch, agent spo- lečnosti, řečí brasilskou, »loď nemá dosti ná- kladu, jede do Argentiny.« Nebožáci slova n- rozuměli, byliť to Slováci z Uher, ale pochopili z posuňků, oč se jedná. Sta suli, jak by v kámen se byli změnili. Stáli tu dlouho tak se zraky obrácenými k velikánu s obrovským komínem, jiní stáli čekajíce, že snad přece ta jejich bída nezůstane oslyšena, že pojedou s sebou. L d složila přivežený náklad, první houknutí táhlé, druhě a ještě jedno se ozvalo, načež velikán vytáhl kotvu, tančil sem a tam a jako na po- směch zamiřil na pravo — na levo směremk břehům argentinským. Kdy se loď vrátí — je věcí její ! — — Nebožáci zklamáni, tolik zde ve zlatonosné zemi zažili hoře a bídy, že, zvyklí již všemu. beze slova vraceli se do města. Nedovedou již bědovat, ano ani prosit, žebrat nechtějí ve své malomoenosti — a tak jim zbývá jen zoufalstv se všemi svými důsledky nejkrajnějšími. Takove jsou zde poměry přistěhovaleů — koho sem mohou ještě přivábiti?
Slovák Takov Argentina Uhry
14 title
Vládní předloha o reformě lékárnictví.
15 article Říšské radě předložená osnova zákona
Říšské radě předložená osnova zákona o úpravě zabývá se pouze úpravou živnostensko- právních poměrů, ostatní, obzvláště vnitřní sta- vovské záležitosti, ponechávajíc době pozdější. K osnově zákona připojeny jsou zevrubné dů- vody, kterými vláda osnovu doprovází, dále dobrozdání lékárnických, lékařských korporací. obchodních a živnostenských komor, zdravotních rad, ke konci pak statistika veřejných lékáren příslušníků stavu lékárnického z roku 1901. Poněvadž mezi majiteli lékáren a kondici- nujícími není možno dociliti shody, má vládní předloha, která volí střední cestu mezi oběma interessenty, nejvíce vyhlídek na uzákonění a za- sluhuje, by s ní jako budoucím zákonem počí- táno bylo. Předloze vytýkají obě zúčastněné strany časté poukazování na cestu nařizovací a velkou volnost úřadů i bude třeba v tomto směru četných změn, by úprava lékárnictví na pevnější zákla postavena býti mohla. V otázce systému zřizování a převodu akty mezi živými veřejných lékáren osobních na- vrhuje vládní osnova zvláštní systém po způsobu koncessovaných živností, odstraňuje zdlouhavé vypisování konkursu, odnímá iniciativu správ- ním úřadům a ponechává ji žadatelům. Mají-li navrhovaným systémem odstraněny býti vady a nedostatky trvajicího systému a na- stati očekávaná nutná náprava, třeba na vládní předloze prověsti některé změny, které k vybudo- vání navrhovaného systému nutným se jeví v rámci voleného systému přípustny jsou. Nejdůležitějším je oddíl první, zabývající se živnostensko-právní stránkou veřejných lékáren a zasluhuje tudíž největší pozornosti všech pří- slušníků stavu.
živnostenskýprávní stránka
16 article
Oddíl tento rozeznává dva druhy veřejných lékáren, reální a osobní koncessované, obsahuje dále, ponechávaje dosavadní zákonitá ustano- vení o reálních právech v platnosti, ustano- vení o osobní kvalifikaci, o zřizování a převodu osobních lékáren a zaměstnávání pomocných sil v lékárnách. Co se osobní způsobilosti týká, stanoví vládní osnova kromě státního občanství, zachova- losti, diplomu magistra lékárnictví, dvojí kondiční dobu a sice 5letou k dosažení koneesse pro trva- jící lékárnu a 10letou k dosažení koncesse pro novou lékárnu, čili kdo chce lékárnu koupiti, musí 5 roků, kdo chce novou zříditi, 10 roků po dosažení diplomu magistra pharmacie v lé- kárnách veřejných neb ústavních kondicinovati. V tomto ustanoveni je na první pohled pa- trný velký nepoměr; jako u jiných stavů, s uni- versitním studiem, tak i u lékárnictví k samo- statnému provozováni opravňuje v prvé řadě od- borná znalost, která pro každého přislušníka musí býti stejnou, proč tedy k jednomu a témuž účelu žádati od jednoho farmaceuta 5letou a o druhého 10let. kondici, k čemu tento dvojí loket? V povaze každého člověka a cílem každého je státi se samostatným, za tím účelem každý far- maceut, aby dosáhl co nejdříve samostatnosti, snažil by se kupovati lékárnu a to za každou cenu, jako se to dosud dělo, ceny lékáren by dle poptávky stoupaly a to tím více, poněvadž dl vládní osnovy při zřizování nových lékáren má se bráti zřetel na trvající lékárny. Zbytečné in- vestování ještě větších kapitálů do lékáren než dosud mohlo by jak pro příslušníky stavu, tak i pro léčiv potřebné obecenstvo státi se osud- ným. V zájmu veřejného zdravotnictví naopak nevyhnutelným je, by léčiva byla co nejlevnější.
17 article
Již nyní jsou citelné následky vysokých cen lé- káren, jak pak by tomu bylo dále. Nesrovnalost tato dala by se úplně odstraniti stanovením 10leté kondiční doby k nabyti jak trvající, tak nové lékárny Každý farmaceut s 10letou kondiční dobou žádal by dříve o novou lékárnu, kdyby mu tato s ohledem na trvající lékárny povolena nebyla. mohl by pak, chtěje dosíci samostatnosti, za při- měřenou cenu trvající lékárnu koupili I co do osobní kvalifikace, jako v cel předloze vůbec, poukazuje se na cestu nařizo- vací, s dorozuměním zastupitelstva stavu, t. j. lékárnických gremii. Nynější lékárnická gremi nelze však považovati jako zastupitelstvo celého stavu, jelikož v nich pouze majitelé, nájemei a správcové lékáren, kteří menšinu stavu tvoří, zastoupeni jsou, kdežto kondicinující farmaceuti ze zastoupení v gremiu úplně vyloučeni jsou ačkoliv většinu příslušníků stavu representují. Vládní osnova uznává tento stav, vydání nového gremiálního, resp. komorního řádu, v němž by i kondicinujícím přiřknuto bylo za- stoupeni, ohlašuje však pro dobu pozdější, která při nynějších poměrech i desítiletí trvati může.
18 article
Proto je úplně vhodným, vsunouti do před- lohy passus, dle něhož, dokud nebude vydán nový gremiální resp. komorní řád se zastoupením kon- dicinujících, slyšen by byl v otázkách stavovských v zákoně uvedených, „Svaz rakouských farma- ceutických spolků“ jako organisace kondicinu- jících farmaceutů. § 5. předlohy pojednává o zaměstnávání po- mocných sil ve veřejných lékárnách k samo- statné dispensaci léků a uvádí, že k samo- statné dispensaci léků ve veřejných lékárnách smí připuštěn býti jen ten, který po odbyté prax zkoušku dispensační nebo-li tyrocinální složil. Tímto ustanovením utvořily by se dvě kategorie farmaceutů, jedna bez vědecké kvalifikace, druhá s vědeckou kvalifikaci, nabytou studiemi univer- sitními, které by si na venek měly býti rovny. Proti tomuto pokusu mluví důvody jak věcné, tak formální. Veřejné zdravotnictví zajisté rozhodně vyžaduje, aby k samostatné a tedy zodpo- vědné přípravě a vydávání léků připuštěni byli jen farmaceuti s patřičnou vědeckou způsobilostí a ne farmaceuti pouze s manuálními zručnostmi, jak pak by také obecenstvo přišlo k tomu, aby mu podávány byly léky méně kvalifikovaným perso- nálem za tytéž peníze jako kvalifikovaným. Při- puštěním nediplomovaných farmaceutů byli by
svaz rakouský farma
19 article
také poškozováni diplomovaní, neboť majitel lékárny přijímal by lacinější síly bez universitního studia, jako diplomované, které by pro jejich uni- versitní studia lépe honorovati musil. Vládní důvod pro připuštění nediplomova- ných farmaceutů k samostatné dispensaci, spočí- vající v nedostatku pomocných sil v lékárnách najmě venkovských, není správný, není ani úřadně zjištěn, ba naopak, je velmi častým zje- vem, že diplomovaní magistři farmacie houfně opouštějí stav a zřizují droguerie, poněvadž u lékárnictví nekyne jim žádná existence. I přijímání aspirantů potřebuje zákonité úpravy, aby zamezeno bylo proletarisování stavu, rovněž i úprava denní a noční služby, která v po- měru k jiným stavům je dosud nesmírně dlouhou. V druhém oddílu o domácích lékárnách lé- kařů měla by býti udána vzdálenost v kilometreh od veřejné lékárny; homeopathům a zvěroléka- řům v sídle neb blízkosti veřejné lékárny povolo- vati domácí lékárny není potřebou nikterak odů- vodněno a byly by jen na úkor veřejným lékár- nám, kterým připrava a vydávání léčiv jedině přísluší.
20 article
Pátý oddíl osnovy upravuje úřadní jednání o udělování koncessí a vyhražuje majitelům ny- nějších lékáren právo činiti námitky proti zřízení nové lékárny a v případě povolení nové lékárny odvolati se k vyšší instanci. Rozumí se samo sebou, že každý majitel lékárny i kdyby zaměst- nával 4 magistry, tohoto práva v plné míře jak zkušenost učí s prospěchem by užil, čímž by zřizování nových lékáren ne-li znemožněno tedy aspoň značně stíženo bylo; je tedy změna tohoto ustanovení úplně odůvodněnou v tom smyslu, aby majitelům nynějších lékáren nebylo dovoleno odvolati se proti zřízení nové lékárny aneb budiž dle návrhu svazu rakouských lékár- nických spolků každému magistru farmacie dovo- leno po vykonání 15leté služební doby ve veřejné lékárně se usaditi, kde uzná záhodno. Na tyto uvedené hlavní změny třeba při pro- jednávání vládní předlohy vzíti náležitý zřetel by se úprava lékárnictví, tak nutná jak očeká- vaná, neminula svého eíle.
21 article
Valná hromada ústřední jednoty českého herectva. .Ve dnech, kdy »odlétají zvony do Říma a — suflérské boudy umlknou, kdy v Národním divadle se smejčí a oprašuje, sejdou a sjedou se naši dramatičtí a operní umělci a umělkyně, členové divadel pražských i venkovských společ- ností, aby vyjednali a projednali svoje zálezžifosti. na něž po celý rok není pro studium a zkoušky ani valně pomyšlení. Teprve na Velký pátek, kdy »každý jde do sebe« a přemýšlí trochu o po- mijejíenosti světa, vytrhnou se i naši mimové z ovzduší plátěných prospektů, odhodí své masky a probudí se v nich člověksmrtelník, myslící na zadní kolečka. V takovémto »demaskování« sešli se tedy včera ve dvoraně Měšťanské besedy pražské, v počtu až překvapivě proti létům dřivějším hojném. Většinou známé neho povědomé tváře, pečlivě vyholené; mezi směsí hlav poznáte lehko Šmahu, Kafku, Inemanna, Foch ta, Klimenta, Viktorina, Havelské ho, ze Steinsbergů — vesměs Národní; ze Švandova divadla Charváta, Jiřikov- ského s chotí, Grossovou, Kubíka a Bucka napovědu; z »Uranie« Kov áre a Šípka, z venkovských divadelních, ředitel Hurta, Suka, Chlumského, Plavee a j. v. A dále nepřehledné množství dam a pánů mladších, méně známých. Jednu typiekou hlavu však neviděti. Stařičký Šimanovský, Nesto českého herectva, jenž ještě v loni zahajoval valnou hromadu, letos nepřišel. Je churav — omluvil se. Zahájil ji tedy asi o půl páté hodině od- polední místopředseda Ústřední jednoty českého herectva pan Lev Bucek uvítáním všech a zvláště delegátů městské rady pražské dra.
Šmaha Kafka Inemann Foch Klimenta Viktorin Charvát Grossův Kubík Bucek Šípek Hurt Suk Chlumský Plavee Šimanovský Nesta doktor Řím národní divadlo Švandův divadlo Jiřikov
22 article
Holubovského, dra. Černohorského, dále právního zástupce Jednoty dra. Klum- para a j. v. Vzpomněl vřelými slovy zesnu- lých členů Václava Erharta, Milady Peškové, Johany Mušketýrové, Adolfa Gabriela, Marie Binové, Josefa Kysely a zvláště vroucně neza- pomenutelného Jiřího Bittnera. Po uetění jich památky povstáním přikročeno k vlastnímu jednání. Obšírná a tištěná zpráva jednatelská zcela rozumně nečtena, protože nalezala se rukou každého účastníka stejně jako zprávy pokladní a revisorů účtů, z nichž vysvítá, že základní jmění obnáší 100.000 korun, jmění výdajné 87.467 K 57 h, fon Slukovův 128 K 94 h. Všechny tři zprávy schváleny jednomyslně a přikročeno k vol- bám výbor u. Tu zajímavo bude, že zasloužilý a stařičký náš Šimanovský, dlouholetý předseda Jed- noty, předal křeslo předsednické panu Josefu Šmahovi. Vzhledem k zásluhám, jichž sio Jednotu získal, jmenován po návrhu výboru jednomyslně čestným předse dou. Stalo se tak za hlučného potlesku, jakému těšil se i nově. zvolený činný předseda pan Josef Šma ha. Jednosvorně zvolen byl i výbor, jenž seskupen nyní takto: Členové výboru: Focht Emil, Ha- velský Josef, Kliment Václav, ze Steinsbergů Florian, Bucek Lev, Charvát Alois, Jiřikovský Antonín, Spurný Václav. Náhradníci členů výboru: Ka- rásek Josef, Kubik Josef, Altmann Jaroslav, Pražský Josef. Členové čestného soudu: JUD . Klumpar Ladislav, Seifert Jakub, Řada Pravo- slav, Vojan Eduard, Krössing Adolf. Náhradníci členů čestné h soudu: Havelský Josef, Chvalovský Edmund. Revisoři účtů: Ruttner Václav, Kován Bohumil.
Černohorský doktor Erhart Pešek Johan Adolf Gabriel Bina Kysela Bittner Slukovův Šmaha Šma Josef Kliment Václav Bucek Lev Charvát Alois Jiřikovský Antonín Spurná Kubik Altmann Jaroslav Klumpar Ladislav Seifert Jakub Vojan Krössing Adolf Chvalovská Edmund Bohumil Holubovský Kly Jednota Steinsberg Floriano Ka Focht Emil Ruttner Václav
23 article
Čtvrtý bod jednání byl oříškem dosti tvr- dým. Jak v delší řeči vysvětlil p. Bucek. navrhl výbor zvýšení ročního přispěvku z 12 korun na 18 korun a to z důvodů, že počet podporovaných členů stoupl tak značně, že příjmy dosavadní nikterak nestačí k úhradě těchto výdajů. Bylo by nutno, ač velmi bo- lestno, snížiti invalidním členům podporu, beztak dost malou. A k tomu české herectvo dojiti nenechá. Návrh tento způsobil velmi čilou a obsá- hlou debatu. Budiž předem ke cti celého shro- máždění podotčeno, že a priori bylo vyloučeno chtiti snad snížit podpory. Naopak! Ale uva- žováno horlivě »s klidem i ohněm«, jak by bylo možno obejíti, zejmena pro členstvo ven kovské, zvýšení příspěvku dost bolestného.
Bucek
24 article
Způsobem velmi věcným a účinným zasáhl do debaty dr. Klumpar, jenž jasně a přesvědčivě poukázal na to, že Ústřední jednota českého herectva jest jediným podpůrným a tedy i poji- šťovacím fondem, jenž poměrně členům posky- tuje mnohem větších výhod, než snad ústavy pojišťovací (poměrně). Doporučil vřele návrh ku příjetí. Řed. Chlumský promluvil o možných zdrojích příjmů, jež však ukázaly se nezaruče- nými. Řed. Hurt, jenž velmi případně ličil postavení venkovského herce, vyslovil dost ote- vřeně přání, aby Jednota všímala si více ven kovského herectva. Pan Havelský naproti tomu, jako člen vý- boru, poukázal, že mnoho viny jest i v členstvu samém, jež opětně na mnohé vyzvání Jednoly si nevšímá. Když ještě do debaty zasáhli pp. Plavec, Housa, Kliment, Hašek. Bucek a j. v. přijat byl návrh n zvýšení měsíčního příspěvku o 50 haléřů všemi hlasy proti třem. V průběhu dalšího jednání schváleno udělen podpor členům invalidním bez de- baty a přijat i návrh výboru na nové s ta- no vy, jež přednesl paragraf za paragrafem pan Havelský. Když vyřízeny ještě některé administrativn věci, návrhy a žádosti výboru podané, valná hromada o 149. hod. večerní zakončena a uspo- řádána přátelská zábava, jež prodloužila se dlouho do noci.
doktor Klumpar Hurt Housa Kliment Hašek Bucek jítbat Jednota
25 article Denní zprávy.
Denní zprávy. Dnes v sobotu, 2. dubna, t. r. za příčinou nastávajících svátků bude administrac našeho listu též v poledních hodinách otevřena; inseráty přijímati se budou až do 4. hodiny odpolední. Francouzská pozvánka k pražskému festivalu, drážďanským listem odmítnutá, učaro- vala pražské »Bohemii«, jejíž srdce, jak ze včerejšího večerníku vidět, dosud nenalezlo po- koje. Víme ovšem, že roztomilý orgáň kasina jenom proto neustále nafukuje měchuřinku své kvákačky, aby rámusem jejím přiměla říšsko- německé referenty, kteří se nelekají ani fran- couzské pozvánky ani pražských »mordéřů- českých k následování drážďanského přikladu; proto také jest »Bohemia« perfidnější v tom, co z našeho textu v kontroversi zamlčuje, než v tom, co reprodukuje. Nechť tato její spekulace setká se s výsledkem či nikoli, nemůžeme než trvati při tóm, že německé pozvánky aneb lépe oznámení českých uměleckých slavností, dotud budou českým sebeponížením, dokud nebude možno počítati na vzájemnost se strany něme- cké. Pravíli »Bohemia«, že bychom nepokládali za ponížení, kdyby drážďanský referent se k tomu propůjčil psáti o českém hudebním podniku němčinou, jejíž použilí pro české pozvánky od- mítáme, odpovidáme, že je to, anebo, že by to bylo zcela záležitostí jeho čtenářů, v jakém jazyce by referoval o pražské slavnosti. Dove- deme zajisté oceniti drážďanský a každý cizo- jazyčný referát o české hudbě, ale bezůhonná výměna kulturních statků mezi dvěma národy je možna za úplné, s obou stran uznané rovno- cennosti kulturní a tu by Češi sami popírali, kdyby za nějaké slevy ze svého národního uvě- domění kupovali u Němců — milosti. — Spolek českých žurnalistů v Praze má v úterý dne 5. dubna t. r. o 11. hod. dopol. v místnostech Choděrova restaurantu ustavující valnou hromadu nemocenské po- kladny.
Čech Němec Choděrův Praha Bohemia spolek český žurnalista
26 article
— Schůze voličů okresu haberského koná se na velikonoční ponděli, dne 4. dubna t. r., o 2. hod. odpol. v sále hostince p. J. Sýkory v Tisu. Pořad: 1. Volba předsednictva. 2. Před- náška zemského poslance p. Frant. Niklfelda, gruntovníka z Přibyslavi: »O státní a zemské pomocné akci pro krupobitím postižené rolnictvo«. 3. Volný rozhovor. Osobní. Architekt pan Josef Par o u l ek z Prahy podrobil se s prospěchem u místodržitelství pro král. české předepsané zkoužce z pozemního stavitelství a stal se úř. oprávněným stavitelem. — Osobní z pošly. Nadsprávcové cis rada Karel Ebert v Liberci a František Kohoušek v Plzni jme- nování byli řediteli. Nadsprávce Jeroným Petschauen v Duchcově přeložen byl po své žádosti do Kadaně. Nadsprávce Bodřich Králík v Mostu dán byl po své žádosti na trvalý odpočinek. Úmrtí. V Panenském Týnci zemřela 1. t. m. ve věku 25 let paní Hermina Brunclíko vá, choť lékaře. Pohřbena bude v neděli dne 3. t. m. o 1/23, hodině odpolední na místním hřbitově. — V Českém Brodě zemřela dne 31. března ve věku 21 roků slečna Růžena Lukšova, členka cvi- čitelského sboru žen. odboru »Sokola«. Pohřbena bude v neděli dne 3. t. m. o 4. hodině odpol. na obecním hřbitově.
J Sýkora František Josef Ebert Kohoušek Petschauen Králík Lukšův Přibyslav Praha Liberec Plzeň Duchcov Kadaň Most panenský Týnec Český Brod Nadsprávcová cis rada Hermina Brunclíko Sokol
27 article
— Francouzští hosté prvního českého hudobního festivalu přijédou určitě dnes v sobotu v 7 hodin 52 minut večer na Smíchovské nádraží, kdež uvitání budou doputací městské rady a předsednictvem řesti- valu. K uvitání vzácných hostí shromáždí se zpě- vácké spolky »Lukes«, »Lumír« a »Škroup« a zapějí nově harmonisovanou »Marseilleisu« a »Kde domov můj?« Z nádraží pojedou hosté se svými zdejšími průvodci hlavní třídou Smíchovskou přes nový Fran- tiškův most Ferdinandovou třídou a Příkopemdo hotelu de Saxe, kde budou ubytování. Již na hrani- cích království přivítáni budou zvláštní deputací, jejíž členy budou p. dr. Luboš Jeřábek, druhý místo- předseda festívalu za výbor tohoto a městské zastu- pitelstvo a p. Em. ryt. z Čenkova. V městech Do- mažlicích, Plzni, Rokycanech a Berouně stane s uvítání zpěvem tamějších zpěváckých spolků městských representantů. Cesta vzácných našich hostí bude tedy opravdu triumfální. — Rada kr. bl. města Prahy pořádá na počesť delegace miěsta Pařiže záležející z pp.: Césara Caire a a Ernesta Gaye hostinu v sále hotelu de Saxe v pondělí velikonoční dne 4. dubna o 1. hod. odpol. — Ruský host. Pan Nikolaj Alexěvič Po- pronikov, ředitel kazaňského učitel, semináře, přijel včera 1. t. m. do Prahy a ubytoval se v hotelu „U anglického dvor“ — Pohleb inženýra městských elektrických pod- niků p. Jaroslava Čecha, konal se včerá odpoledne z ústřední kaple olšanských hřbitovů za přehojného účastenství přátel a zřízenců elektrických podniků, kteří zesnulého zachovají v trvalě památec. Stěny ústřední kaple byly zastřeny nádhernými věnci, jež věnovaly: správní rada elektr. podniků, úřadníci, ziíl
Lukes Lumír Škroup Sax doktor Jeřábek Ernest gay Alexěvič Čecho Čenkov Plzeň Rokycany Beroun Praha Olšanský spolek městský representant César Caire