ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 84cd9100-7127-11dc-bf42-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 62, work 4, person 49, org 3
1 masthead
Ročník XXXXIV.
2 masthead
V Praze, v sobotu dne 2. dubna 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 93.
4 article
Na ranní a odpol. list předplácíi set- v Praze v admniníst- n rke icne něno “ drojí donáš ko : :: k oi ve dllavich; , K o n něke . rojtoni n2 Btvrk icis sr dvojí ziank nk va
Praha Btvrk
5 title
NILIS
Nilis
6 article
v drobném prodejii ranni číslo o zolě
7 article
cdpoled ni Ve nlialkách na vonkor sdpol jal o. . . . . Inserat lati se hotově repře PřeElaeeni nrt Pjn dpinl- Tam nacházejí se tež rodakce, tiskárna a oxpodice „Národnich Lista“. Rukopisy so novraorjl.
Národnich List
8 article Válka.
Válka. Z Petrohradu, 1. dubna. (C. - B. Ruská tel. kancelář sděluje z Liao- janu ze včerejška: První srážka s Japonci v severní Koreji, která korunována byla vítězstvím zbraní ruských, měla pro Japonee desetkráte zhoubnější vý- sledek než pro Rusy. Dle korejských zpráv pohřbili Japonei as 50 mrtvých. 120 raněných bylo pomocí 500 Korejců dopraveno kjaponskému hlavnímu voji. Zma- tek mezi Japonci dosáhl takového stupně, že vyvěsili dvě vlajky Červeného kříže jako na znamení, že se vzdávají. Ruská posádka v Liaojanu byla zprávou o první srážce s tak skvělým výsledkem velmi nadšena. L. Z Petrohradu, 1. dubna. (Zvl. tel. »Nár. Listů«.) Dvě ruské divise a hor- ské dělostřelectvo postupují z již- ního Usurska dále na jih. První divise táhne podél řeky Tumen, druhá po východním pobřeží ko- rejském. Dle došlých zpráv stanula první kolona u hory Paktonsanu (prameniště Jalu) a bude postupo- vati dál podél Jalu. Druhá divise dosáhla Pukčenu, jenž nalézá se na hlavní silnici ku Vensanu, asi 150 km od místa, kde Japonci při- stávají. Přední stráže dosáhly Ham- heun, 83 km od Vensanu. Jižně od Hamheunu zjištěny silné hlídky japonské, kryjící divise ve Ven- sanu. Nepřátelské předvoje jsou na 90 km od sebe vzdáleny. (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz na straně 3.)
Japonec Rus Korejec Pukčena Petrohrad Liao Korea Tumen Jal Ham km
9 article Hledá se Ariadnina nit?
Hledá se Ariadnina nit? Prázdniny velikonoční poskytují politikům orgánům různých stran hojné příležitosti k úvahám, jak by se dala nalézti sebe ne- sehůdnější cestička, po níž by možno bylo vy- váznouti ze zmatků, jež v politice této poloviny soustátí způsobilo vládní umění dra. Körbra, opírající se o čtyři chůdy nadprávím vet zpyšnělého německého souručenství. Účinky tyt pociťují ve Vídni na nejvýše nepřijemně nejen ve vnitřních poměrech, ale i v záležitosti vy- rovnání s Uhrami a v přípravách k obnově zahraničných obchodních smluv, nemluvě ani o újmě, jakouž trpi mezinárodní postaveni Rakousko- Úherska, kteréžto poslední okolnosti přímým dokladem jsou občas se vracející pro- jevy osobností vládám vídeňské i peštské blizkých, že zmatky tyto nikterak nedovedou účinkovati na akční způsobilost soustáti. Za t nejen se nepopírá, ale přímo se stále poukazuje na neblahé účinky ostatní, mezi nimiž se zvláště ráda uvádi i hospodářská stísněnost. Vinníci tohoto stavu, a to jsou výše uve- dení činitelé, již zvrátili nejen ústavní zásadu parlamentní většiny, ale i právo národní a jazy- kové rovnoprávnosti, zaručené čl. XIX. st. zákl. zákonů, jsou si tudíž úplně vědomi neblahých následků své politiky, ale ani vláda ani Němci nepodnikají praničeho, co by znamenati mohlo aspoň počátek sobecké lítosti, kteráž prýšt z újmy vinniky samy postihující. Oni by nej- raději dočkali se toho, aby pokání za ně čini národ náš, akcí jejich ve svých právech těžce
Ariadnin doktor Němec Vídeň Uhry Rakousko
10 article
poškozený a aby jeho politická representace stala se za ně obětním beránkem, snímajícím hříchy jejich. Takovéto stanovisko jejich vůči nám jest ovšem vlastní a jedinou příčinou, že všecky počiny sbližovací zůstávají stále planými a ne- plodnými. Čásť žurnalistiky vídeňské a německé praž ské počíná nejnověji obraceti prosebně zraky své směrem k Pešti, některé listy, jako na př. včera »N. Fr. Presse« tím způsobem, že velebí smířlivost stran uherských a pronikavý smysl ústavní politiků uherských — stavíc - tomu na- proti nedostatek jeho v této polovině řiše. Za- mlčuje ovšem, že smíru v Uhrách předcházelo věcné vyřízení mnoha požadavků maďarských zamlčuje dále, že zdejší německé strany a vláda sama těto jedině schůdné cestě zatvrzele se vy- hýbají a že nedostatek ústavního smyslu přímo učinili svou modlou, posadivše se na křeslo národní vyvýšenosti a učinivše i vládu závislou na svém vetu, ač jsou menšinou v parlamentě a ještě menší menšinou v obyvatelstvu.
Pešť Uhry
11 article
Jiné listy německé nadcházejí si Maďary jinak. Tváří se, jako by Němci neměli nejmenši víny na zápasech, jež vedli uheršti ministři s drem. Körbrem a svalují všecky nepřátelské, protimaďarské projevy německé, jichž bylo z posledních let přímo nekonečné množství ve veškeré německé žurnalistice — na stoupence dra. Luegra. Přímou nenávisť proti Maďarům, dušuje se na př. zdejší »Tagblatt«, kázali pouze vídeňští křesťanští sociálové (zapomenul při tom úplně na př. na Všeněmce. R.), ale mluvčí ně meckého pokroku vždy chovali přání, viděti v Uhrách spojence proti — reakci. Proč prý si to v Uhrách neřeknou a proč prý si důsledně pletou rakouské Němce s kamarillou let pade- sátých? To prý je neohrabané, nespravedlivé škodlivé, to by měli němečtí páni poslanci fiei Maďarům přímo do očí a bez ostychu. I toto volání do Pešti přichází už příliš pozdě. Maďaři dnes se seřadili, své úmluvy s Vídní dovedou i bez přispění německého uhájiti, a pak zkušenosti jejich s vládami, opře- nými o »reakcionářskou« pravici za hr. Taaffa, Badena atd., dávno zaplašily v Uhrách strachy před takovýmto německým hastrošem. Za to poznali Madaři německý smysl ústavní za čtyř leté vlády ministerstva dra. Körbra a némeckého souručenství, jež drží se křečovitě absolutisti ckého článku XIV.
Maďar Němec Taaff Baden Uhry Pešť Vídeň
12 article
Maďaři rovněž v čas postihli, jak dalek i v Uhrách se odvažovala všeněmecká agitace a německá nauka o kulturním území německém, do něhož dle ní spadají i celé Uhry. Proto jsou nynější německé námluvy v Uhrách marny, někdejší libánky mezi Maďary a rakouskými Němci nevrátí se v dohledné době. Vůbec klamou se Němci, zaslepení násilne dosaženým nadprávím, o podstatě svého po- stavení, jež se změnilo nejeu vzhledem k Uhrám, ale i vzhledem k mezinárodnímu postavení jejich silného bratra souseda, o němž tyto dny napsaly londýnské »Times«, že »v poslední době spoko- joval se na světovém jevišti skromnější rolí, protože logika událostí ho donutila, aby při- pustil, že hájí nejlépe své zájmy, chová lise klidně. Vůbec, pokračuje dále londýnský list, spokojil se hráti na mnohem nepatrnější ná- stroj v mezinárodním koncertě, než na jaký činival od mnoha let nároky.« Částečné poznání změněného postavení Němců rakouských dosta- vilo se ve středu jich samých již tehidy, když části jejich konservativců a klerikálů, oddálivše se od pravice, přibližily se německému souru- čenství. Poznání toto však dosud projevovalo se vůči zájmům státním pouze zá- porně, překážejíe provádění ústavních práv, jdeli o národy neněmecké, a le po si ti v ně, ve směru plodné, aktivní činnosti, nevykonalo pro stát dosud niče ho. Jen jednotlivci postihli, že rakouští Němi nemohou stále trvati na této negaci a mezi tě- mito jest i dr. Chiari, poslanec na radě říšske
Maďar Němec Chiari Uhry Times
13 article
za moravský Šternberk, jenž tyto dny prohlásil k vydavateli německo-národní korrespondence; »Uvažuje-li se o vývoji politických poměrů v po- sledních letech v Rakousku, jeví se jejich vý. značný ráz v sesilení národnostních snah u všech národů, obývajících, tento stát. Každý kmen zápasí o uplatnění své národnosti.« Po- jednav pak o významu Němců, pokračoval : »Ale nyní jsme v Rakousku dospěli k mrtvému bodu, kde národním zápasem se staví všeliký pohyb vo směru pokroku a hospodářského rozvoje. Ale nelze se rovněž uzavřiti přesvědčení, že od- národnění není již možné; ani my Němci již neponěmčíme Slovanů a Italů, ale nedáme se též poslovaniti a poitalštiti. (Kdy byli a kým činěny pokusy poslovaniti Němce, opak se děje až po dnes. Red.) Protože však různé národ- nosti Rakouska bydlí pospolu a mají společné hospodářské zájmy, a žádná z nich není s to, utvořiti z Rakouska jednotný stát národní, musí se nalézti cesta, aby se umožnilo sousedske soužití různých národů, aby byli schopni spo- lečné kulturní práce a abý mohly uskutečniti souhrn spočívající v nich hospodářské síly.« Jak praveno, tento německý hlas jest dosud ojedinělý; četněji ozývají se hlasy z jiných tá- borů, hledající východisko z nynější situace, sem náleží zvláště projev barona Parishe, jed- noho z vůdců konservativního velkostatku, námi již zaznamenaný, sem i stati konservativce »O krisi« v »Polit.« uveřejněné, sem úvaha krakovského »Czasuch na projev bar. Parishe navázaná. Prostředkovací akci polskou podní- cená otázka česko německého sblížení tedy dosu úplně neusíná, ale prostředků, jenž by sporná stanoviska překlenul, dosud nenalezeno.
Němec Slovan Italos Parish Šternberk Rakousko
14 article
Budou snahy ty úspěšné? Hlavní voj německý dosud se chová vy- čkávavě, jak zaznamenává »Köl. Zlg. «, pravic Němečtí vůdcové nebudou ani ve schůzích ani v časopisech potírati zahájené dorozumívání, zvláště když vůdcové polští se zaručili panovní- kovi, že volby do delegací provedou se po sváteích hladce. Ale týž list zároveň snaží se zvýšiti odvahu zdejších Němců, ukazuje na projev nového papežského nuncia ve Vídni, Pignatella, kterýž prý lépe bude hovětí smý- šlení rakouských Němců, neboť bude čeliti šl- ření národního fanatismu nižším duchovenstvem přísnějším prováděním církevní kázně. Protože nový papežský nuncius učinil tento projev předním německém bojovném vídeňském časo- pise, jsou Němci přesvědčeni, že Pignatelli bude potírati pouze národní činnost slovanského du- chovenstva, ale němečti heckaplani že budou míti posavadní volnost . Vedle papežského nuncia dodává však i dr. Körber mravní posilu slanovisku něm ckého souručenství, jak dokazuje použiti čl. XIv pro letošní odvod nováčků, ač říšská rada jest pouze na dobu velikonočních prázdnin odro- čena, snaže se nejen tím, ale i doporučením, aby byli vyznamenáni tři členové jeho kabinelu. osvědčiti, že postavení jeho není olřeseno. Na otázku, kudy vede cestička z nyněj ších vnitřních zmatků — má tedy vláda, protože oporou její jest souručenství čtyř něme ckých skupin i Němci jen jedinou odpověď — raději absolutistický čl. XIV. než podporu pro- středkovací akci polské! To znamenalo by ovšem přiostření posavadních sporů Uvidíme po svátcích velikonočních, ne- selže li výpočet dra. Körbra.
Němec Körber Vídeň Pignatella Pignatelli
15 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 1. dubna. (Národní školstv v Rakousku.) Dle publikací ústřední stati- stické komise v Vídni bylo v Rakousku ve školním roce 1899—1900 národních škol ve- řejných 19.251 a soukromých 1017, z nichž 644 měly právo veřejnosti. Z veřejných národ- ních škol bylo 820 občanských a 18.431 obec- ných. U porovnání s předešlým rokem přibylo 44 škol občanských a 152 obecné. Téměř polo- vina všech obecných škol byly jednotřídky; byl jich 7715. V Tyrolsku bylo jednotřídek 73 90. v Haliči 70.5%, v Dalmacii 63%, ve Vorarlber- sku 60%, v Kráňsku 50.5% všech obecných škol. Nejvíce škol s polodenním vyučováním bylo v Haliči (822%), pak v Kráňsku (6790) v Gorieku 562% a v Istrii 51%%. Dle vyučovacího jazyka bylo škol německých 40%%, českých 26.2%, polských 11.2%, ruských 10.7%, slo- vinských 3.6%, vlašských 4%, srbsko-chorvat- ských 2.2%%, rumunských 0.62% a jazykově smí- šených 1.49%. Dětí, povinných návštěvou školní, bylo 4,037.891, o 55.216 více než v roce předcho- zím. Z těch navštěvovalo národní neb jiné školy 3,731.948 dětí, 25.896 jich nenavštěvovalo školy pro tělesné neb duševní vady a 280.047 úplně zdravých dětí zůstalo bez školního vy- učování. Poměrně nejvíce normálně vyvinutých dětí nenavštěvovalo školu v Istrii (33.32%), pak v Teratě (252%), v Haliči (21.6%), v Bukovině (19.5%) a v Kráňsku (8%). Všechny školou po- vinné děti navštěvovaly školu v Horních Rakou- sích, Solnohradsku a Vorarlbersku. Veřejné školy navštěvovalo nejvíce dětí v Čechách, neboť ze 100 školou povinných dětí chodilo do veřejných škol 98, ostatní navštěvovaly školy soukromé.
Praha Rakousko Vídeň Tyrolsko Halič Dalmacie Goriek Istria Terata Bukovina Horní Raka Solnohradsko Vorarlbersko Čechy Kráňsko
16 article
Ze Lvova, 31. března. (Na pravo sla ví.) Maloruská obec Zaluče v okrese sňatyňském v Haliči, aby se zbavila vnucovaného jí řecko- sjednoceného duchovního, ohlásila, že přestu- puje celá na pravoslaví a požádala svým časem pravoslavného motropolitu v Černovcích, dra. Reptu, aby jí poslal pravoslavného duchovního, poněvadž za žádnou podmínkou nechce zůstati v osadě uniátské. Poněvadž od metropolity ni- jaké odpovědi dosud neobdržela a v osadě jest třeba konati náboženské obřady, obrátila se k říšskému poslanci Pihuljakovi, aby její prosbu u metropolity podporoval a vymohl brzké vy- slání duchovního. Otázka tato zajímá ovšem- polské listy lvovské, z nichž „Gaz. Narod.“ sdě luje, že řecko-sjednocená konsistoř stanislavov- ská neobdržela dosud nijaké úřadní zprávy o vy- stoupení zálučských osadníků z uniátské církve, ačkoliv osadníci své vystoupení náležitě ohlá- sili na hejtmanství. Polský list projevuje naději, že řecko-sjednocený metropolita hr. Šeptický učiní vše možné, aby Záluče byly přivedeny opět na pravou cestu. Proto nebylo by s podivením, kdyby se ve východní Haliči odehrála táž histo- rie, která se už dvě leta odehrává v Riemaních u Terstu, nechopí-li se úřady haličské prostředků ostřejších, asi takových, jakých se před 20 lety uchopily proti obei Hniličce, když tato projevila
Repta Pihuljak Záluč Lvov Halič Černovec Riemane Terst
17 article
vůli navrátiti se ku pravoslavné víře svých pra- Ze Lvova, 31. března. (U z a v ře n gymnasijní třída.) Ředitelství ruského akodemického gymnasia ve Lvově zavřelo obě oddělení V. třídy pro nepořádky, jež se tam ode- hrály dne 27. a 28. m. m. Jeden ze žáků páté třidy obdržel špatnou známku a ze to nařknul professora veřejně, že jedná nespravedlivě. Pro- fessor oznámil to v konferenci a žák potrestán 12hodinným karcerem. Žák při nejbližší příleži- tosti nazval professora idiotem a za to byl z gymnasia vyloučen. Spolužáci vyslali k ředitel deputaci, aby vyloučenému dali na odchodném vysvědčení aspoň dobrou známku z mravů, což ředitel odepřel, odvolávaje se na usnesení celé konference. Na to všichni žáci pátě třídy odešli ze školy, když měl přednášeti professor Adriano- vič, jenž byl vyloučeným žákem pohaněn. Když pak se po hodině chtěli vrátiti, nalezli třídu za- vřenou. Poněvadž k stávkujícím quintanům z prvého oddělení připojili se i spolužáci z od- dělení druhého, byly obě třídy zavřeny a po svátcích bude se konati nový zápis do této třidy. Někteří ze žáků nebudou vůbec přijati, ostatní budou potrestáni. Z Pešti, 31. března. (Vymáháni dluž- ných daní.) Poněvadž uherská vláda nabyla opět práva daně vybírati a vymáhati, vydal mi- nistr financí tři oběžníky podřízeným finančním úřadům, z nichž v prvém se ukládá, aby se ihned otců.
Lvov Pešť
18 article
sestavily komise prc vyměřování daní za r. 1909 a 1904 a tyto aby své práce ukončily nejdéle do 30. července. V druhém oběžníku se připomí- nají platná dle zákona opatření při vymáhání daní, v třetím pak se povolují úlevy dlužníkům daní za minulý rok. Poplatníkům s daní až do 500 K mají se povoliti platební lhůty tak, aby mohly své povinnosti vyrovnati nejdéle do záři r. 1905. Vyšším poplatníkům může platební lhůty povoliti pouze ministr financí. Úroky z pro- dlení se nemají vybírati. Pokud se týče daní, dlužných za dobu před 1. květnem 1903, mohou se úlevy rozšířiti i na ně, ale jen v případech výjimečných. Ze Záhřeba, 30. března. (Změny v úřadech vrchních županů.) Demisse vrchního župana bělovarského, K ukuljevič e, očekává se v nejbližších dnech. Demissi urychlil uherský ministr orby Bela Tallian, jenž se chtěl vydati na inspekční cestu do bělovarské stolice, zejmena aby si prohlédl tamější stav státních lesů, musil však svou cestu odročiti, protože vrchní župan Kukuljevič mu oznámil, že ne- může ručiti za pořádek v stolici, až tam přijede ministr. Výstrahu tu Kukuljevič zaslal ministrovi bez vědomí chorvatské vlády, která ho nyní volá k zodpovědnosti. V bělovarské stolici opa- kovaly se v poslední době nepokoje, ale jich příčinou nebyla správa státních lesů, nýbrž ne- pořádky ve správě stoliční a obecní, za něž jest odpovědným vrchní župan. Také o Rubi- dovi, vrehním županu sousední stolice varaždiv- ské, jež byla v poslední době též jevištěm ča- stých nepokojů, se proslýchá, že bude v bržku dán na odpočinek. Potvrdíli se tyto zprávy, bude odstranění obou výše jmenovaných vrchních županů uvi- táno s povděkem v celém Chorvatsku, nebot jimi zmizí opět dvě stvůry bývalé hrůzovlády Khuen-Héderváryovy.
Bela Tallian Khuen Héderváryův Záhřeb Chorvatsko
19 article Politické zprávy zahraničné. V Praze, 1. dubna.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 1. dubna. Převaha Francie. Známá politická revue »L' Europeen«, uveřejňuje vysoce zajímavou anketu o »úpadku Francie«. V posledních letech se mnoho pochy- bovalo o síle Francie, nejvíce pochybností vy- slovovali sami Francouzi. Stalo se skoro modou mluviti o »dekadenci Francie«. To bylo zejmena v letech 1875—1890, kdy tato těžká atmosféra pessimistická obklopovala Francii. Ale od té doby se mnoho změnilo. »Alliance s Ruskem«, píše »L'Europeen«, návštěvy panovníků, dvě skvělé světové výstavy, koloniální expanse, nej- větší stabilita ministerská, konečně nejnovějsí smlouvy se sousedními státy způsobily zdravější oceňování.« Nieméně pochiybovačnost ostává n denním pořadu. Úpadek Francie vidí monar- chista v tom, že je republikánskou a měsťák tom, že přilis nabývá v ní místa hnutí sociali- stické. Objevují se stále knihy a brožury o de- kadenci Francie. Otázka je tedy velmi časová a proto se jí uchopil »L' Europeen« a rozesl vynikajícím osobnostem politického a kultur- ního světa za hranicemi dotaz: »Je Francie v úpadku ?« Odpovědi, ať německé či anglické, nebo ruské vyzněly větším dílem pro Francii velmi příznivě. Jako loni anketa literární revue »Mer- cure de France« o »úpadku vlivu německého«, o níž jsme přinesli řadu článků, tak i tato an- keta politické revue přináší hlasy nejpřednějších mužů naší doby, výslovujíetch svůj obdiv sympatie s ile a převaze Francie. Poněvadž i u nás někteří staromodní malo- měšťáci vážně mluví o zkrachovanosti znemrav- nělé Francie a varují vlastence české před jedo- vatými vlivy od západu a někteří zase super- moderní jinoši, čerpající svou moudrost ze zdrojů hluboké německé filosofie, okázale opovrhují povrchním a frivolním duchem francouzským, bude snad zajímavo citovati výroky mužů, kteří
L Europeen Francouz Franc Praha Francie Rusko
20 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Z japonských obyčejů. Kterak spalují mrtvé. Podává Ing. L. Čí ž ek. Několik roztomilých Japonců špinavě na- žloutlé pleti s jiskrnými očky, v elegantním úboru evropském s nezbytným cylindrem v „lakýrkách“ sedělo s námi ve zvláštním vlaku. který účastníky X. mezinárodního sjezdu hy- gieniků v Paříži (r. 1900) unášel z města k ná- vštěvě světového závodu Ménierova na výrob čokolády, ležícího na Rhoně. Za teplého od- půldne srpnového ne tuze příjemná jízda po dráze byla pro nás zábavnou aspoň tím, žesi tu tváří v tvář mohli hleděti „zástupcové“ vzdě- laných národů z celého snad světa. Naši mili Japonci si s chutí zahovořili lámanou němčinou — frančina jim šla dosti těžko — a se zálibou si pochlubovali, kterak v jejich vlasti japonské už je všecko zcela „wie in Europa“. Rádi jsme přikládali víru usměvavým zpravodajům a vy- slovovali potěšení nad tím, že i důležitého na- šeho sjezdu se zúčastnili. Zejmena rodák jejich. pan doktor M. Yamané, první lékař policejní prefektury v Tokiu, se nám zamluvil svojí zaji- mavou zprávou „o spalování mrtvol v Japonsku po stránce hospodářské i zdravotnické“. Zpráva. doložená původními plány a výkresy, nabývá dnes jisté aktuality.
Inga Japonec Europa Paříž Tokio
21 article
Původní popud zdravotního v pod- statě své opatření, je ovšem náboženský. Vychází z učení Buddhismu, dle něhož teprv spálením těla vysvobodí se duch člověka ze za- jetí svého. Některé modernější stavy a třidy oby- vatelstva v Japonsku, jako úřadníci a důsto- níci, namnoze cizinci doplňovaní, pohřbivají po způsobu u nás běžném. Lékaři však a intell- genti mladší generace hájí už obřad spalovací se stanoviska čistě hygienického. Rozhodným přívržencem rituálního spalo vání jest sekta „Shinshu“ (šintoism). První byla spálena mrtvola kněze, jménem „Dosho“ r. 698 po Kr. Dva roky na to (r. 700 po Kr.) spá- lena císařovna „Dzito“ a po ní postupně 41 ja- ponských císařů a císařoven až do začátku 17. století.
Kristus Japonsko
22 article
R. 1610 spálen poslední císař „Goyozei“ Potom vlivem jiné sekty učení Confutsova za vrženo spalování a Japoncům vnuceno pohřbí vání do země. Počátek opětného zavedení obřadu ohněm v Tokiu klade se do druhé poloviny 17. stoleti. Zajímava jsou pohřebiště či žároviště Senji u Tokia, obsahující 14 stavení a to 3 bu- dovy pro mrtvoly I. třídy a 11 pro mrtvé II. III. třídy. Stěny jsou z dřevěné kostry vyplněno pletivem bambusovým a vymazány hlinou. z venku pak opatřeny vápennou omítkou. Se střech vyčnívají nízké komíny. V udusané půdě baráků zřízena jsou ohniště ve způsobě prohlu- bin neckovitých, určená ve třídě I. pro jednu mrtvolu, o jediném ohništi. II. třídy mají řadu ohnišť vedle sebe, že prý najednou až 50 mrtvol lze spalovati. Mírtvoly I. a II. třídy oblékají do šatu, jejž zemřelý obyčejně nosíval a sedmo uložené do bedny nebo do sudu z měkkého dříví je expe- dují z města na žároviště za dne, aby v příšt noci u přítomnosti jednoho nebo více členů ro- diny byly spáleny. Bedna postaví se na polena, přes příč nad ohniskem položená, jakýsi rošt tvoříci, kolem nastaví se ještě kusy dříví, slamou podložené. S nastalým večerem se hranice u nohou zapáli.
Japonec Tokio Senj
23 article
Bedna záhy octne se v plamenech a rozpadá se Mrtvola s ohořelým šatem převalí se na znal s nataženými údy po délce polenového roštu. Tak položena pokrývá se slaměnou rohoží a ob- kládá dužinami nebo prkénky, oheň se důkladně rozdělá, co možná nejvíce na střední a spodní čásť těla se soustředí. Hustý dým a pára komí- nem se valí ven. Zárem nejdříve kůže zčerná, tuk kape na dříví a za značného sykotu a pra- skotu v mocném plameni svalstvo uhelnatí, miz a obnažuje hnáty a součásti kostry. Popel pro- padá do prohlubně pod roštem. Barák i okolí na- plněno je hustým dýmem, pronikavě odporným. zápachem, nepříjemně nasládlým. Než uplyne hodina, jeví se trup s hlavou jako beztvarná, zuhelnatělá hmota. V další půlhodině zbylo ze dříví jen žhavé uhlí a popel, trup se pozvedne a podloží novými poleny, znovu se přikryje ro- hoží a soustředěným žárem se spálení do- Jedlového dřiví k tomu spotřebováno 75 az 120 kg. Druhého rána dostavuje se rodina, příbuzní a přátelé, vyhrabuji zbytky kosti a popel bam- busovými hůlkami, ukládajíce ostatky do černé popelnice, již na blízkém pohřebišti pochovají. Oproti hranicím římským a indickým jeví tento japonský způsob spalby snahu po dokonalém spálení i po úspoře paliva. R. 1873 bylo spalování v Japonsku zaká- záno, však po dvou letech zase dovoleno. Zř- zena účelnější žároviště (v Sunamuze) a pro- vádění samo upraveno předpisy policejními. Dnes stojí v okoli Tokia sedm žárovišť, ope- třených pecemi, jichž konstrukce podobá se po- někud peci Siemensově v krematoriu gethajském (kde r. 1894 spálen Vojta Náprstek). Dr. Yamané zmiňuje se o svém pobytu v Římě a byv přítomen spalování mrtvoly v tam- ním krematoriu podivil se, jak dlouho prý trvá zde spalovaci proces. U nich děje prý se vše bez
Popel Barák Siemensův Vojta Náprstek doktor Yamaný Tokio Řím kg
24 article
konává. jakýchkoli závad rychleji a „nezanechává mrtvý po sobě naprosto žádného zápachu „My, Japonci, spokojujeme se se čtyřmi tři- dami pohřebními,“ praví zpravodaj, „vy Evro- pané, máte v mnohých zemích šest, sedm, ano i osm tříd. A naše ceny jsou tak rozdílné o evropských, že v Japonsku zemříti jest, jak uvi- díte, ideálně laciné. V Tokiu platí se za pohřební třídu přepycho- vou 7 yenů (27 franků), za I. třídu 5 venů (19.45 fr.), za II. třídu 3 1/2 yenu (13.34 fr.), za III. třídu 2 yeny (7.75 fr.) a za dětský pohřeb 1 yen (3.85 fr.). Jak vidět, pohřbivání velmi la- ciné a se stanoviska hygienického výhodné. „Tokio má více hřbitovů rozsáhlých. Na 11/2 mill. obyv. připadá průměrně 67 úmrtí denně, cena pozemků jest značná, hroby po ně- kolika málo letech se ruší. Spalování je záko- nitě nařízeno a jen za zvláštních podmíinek po- voluje se pohřeb do země. Japonské zákony zdravotní velice se blíží evropským. Jsou jen přizpůsobeny domácím zvykům a obyčejům. Po- dle statistiky zemřelo r. 1895 v Tokiu 40.691 lidí. Do země pohřbeno jich 23.678, spáleno 17.013 čili 41.87%, r. 1897 z 45.975 spáleno 44%, r. 1898 z 39.899 spáleno 21.943 čili 55% všech zemřelých. Otázka pohřbívání na bojišti byla za veli- kých válek vždy palčiva. Mor a nakažlivé nemoci šířily se, kam je „vítr zavál“, měrou úžasnou. I tu byl oheň nápomocen zdravotnické službě.
Japonec Evra Tokio nápomocný zdravotnický služba
25 article
Dle ruských zpráv spálili Rusové r. 1813 padlé z armády Napoleonovy: u Minska počtem 59.000, u Moskvy 50.000, u Smolenska 71.000, u Vilny 72.000, u Kalugy 1000, úhrnem 253.000 mrtvých a mimo to 92.000 zdechlin koňských. Rok na to (1814) spálilo německé vojsko u Montfauconu během 14 dnů 4000 zdechlých koní a to na roštech, ze železných tyčí na kameny prostě položených. R. 1855 spá- leno bylo za války proti Nicaragui u Rivas 13 padlých důstojníků a 100 vojáků severoameri- ekého vojska. U Sedanu pohřbených 45.855 mrtvol ve 3213 jamách bylo zemí tak nedokonale přikryte, že smečky hladových psů a vlků sem zabíhaly dokonat dílo spousty. Na podnět vlády belgické připadl plukovník Créteur na myšlenku, jak by se dala hnijící těla ohněm zničiti.
Rus Napoleonův Nicaragui Rivas Minsk Moskva Smolensk Vilno Kaluga Sedan
26 article
Na mrtvoly nasypaná země byla na jaře r. 1871 odkopána, rozvezena a fenolovým roz- tokem desinfikována, odkryté massy těl posypány chlórovým vápnem, vypuštěno ze sudů dehtu, který, proniknuv do nižších vrstev, zapálen po- moci slámy, petrolejem nasycené. Oblaka hu- stého, černého dýmu a explose spolu zahraba- ných granátů a patron byly vlastně nejeffektnější ze všeho, co touto technicky prímitivní a ne- estetickou manipulací bylo docíleno. Německá vláda zakázala, pokusy na hrobech její armády opakovati. V celku platí, že o veřejné zdravotnictví na bojištích není dosud měrou dostatečnou posta- Tokio má pro případ epidemií, často se vy- skytujících, zděné pece, na hromadné spalování zařízené. Komory spalovací jsou v řadě po obou stranách střední chodby tak sestaveny, že kouř kanálem do společného komínu přichází, v jehož dutině se spaluje ve zvláštním topišti. Spotřeba paliva jest prý neobyčejně malá. Prý by se takových pecí dalo snadno užiti k účelům válečné hygieny. Pece nízké a na svahu strání zřízené, docílily by silného průvanu ke komínu. Také by se daly založiti radiálně okolo společ- ného komínu. Uslyšíme asi brzo, kterak ve přítomné válce Japonci využitkují svých zkušeností. ráno.
Japonec Tokio