3
masthead
8. února 1900. Číslo 38.
4
article
určitém předmětu a vykonán aspoň kus po-
sitivní práce.
Jak již pověděno, bylo přáním něme-
ckých důvěrníků, by měly prioritu záleži
tosti náležející do souboru otázek jazyko
vých. S české strany pak žádáno, by na
před vzala se na přetřes agenda náležející
do kompetence zákonodárství zemského. Vy
volena část, kterou mohlo se vyhověti sta-
noviskům stran obou: osnova zákona upra-
vujícího užívání obou zemskýcho jazyků
v samosprávných úřadech Ta byla dne
projednána celá hned v podrobné rozpravě.
Společná schůze českých a velko-
statkářských poslanců.
Z Vídně, 7. února. V rozpočtové síni
poslanecké sněmovny sešli se dopoledne de-
legáti lidových poslanců českých a konser-
vativních velkostatkářů z království a mar-
krabství. O schůzi tě vydáno toto comniu-
niqué:
»V dnešní společné poradě zástupců če-
ských lidových poslanců a konservativních
velkostatkářů z Čech a Moravy jednáno
postupu ohledně schůze, kterou má odpole-
dne konati sekce pro záležitosti české.
Vídeň
Čechy
Morava
poslanecký sněmovna
5
article
Při tom vůči různým zprávám
jednomyslně konstatováno, že
žádného věcného sporu nebo do-
konce rozkolu mezi zástupci li-
dovými a konservativního velko-
statku nebylo a není. Neboť hned
v první poradé sdělili tito, že příčina, pro
nelze, by též jejich jmenem dr. Engeli známé
prohlášení podal, j e pouze formá liní.
poměvadž za daných okolnost
nebylo možno opatřiti si nutne
schválení svých klubů. Avšak ihned
výslovně uvedli, že průběhem dalšího jed-
nání bude s jejich strany učiněn
projev souhlasný se zásadam
dotčenými a že tudíž každá po-
věst, která by dosavadní spo
lečný postup líčila jako ohro
žený, jest bezpodstatino u.
Pp. členové moravští podali pak
zprávu o průběhu včerejší schůze sekce pro
záležitosti moravské, načež po debatě, j ež
zmova dokázala shodu v na zí-
rámí, usneseno navrhnouti, by ke schůzím
jedné sekce měli členové sekce druhé pří-
stup jako posluchači.
doktor
Engel
6
article
Konečně rozhodnuto o některých věcec
rázu taktického.
Vyložili jsme svůj soud o této věci do
té míty, že nemáme, co bychom dokládali,
také nikoli, co bychom brali nazpět. Není po-
vahy formální, jak se v uvedeném kommu-
niqué vyličuje. Naopak domníváme se, že to
věc dosahu důležitého, podávají-li poslanci
národní a poslanci konservativního velko
statka osvědčení společné čili nic
První schůze sekce pro královstvi
české.
Schůze na 2. hodinu stanovená byl
kompletní teprve o 3. hodině a trvala do
ž na 7. hod. Po celou dobu předsedal dr
Körber. Dr. Rezek byl přítomen jen
malou část, byv povolán k arcivévodkyni
Marii Terezii.
Předseda klubu národních poslanců če-
ských dr. Engel navrhl ihned, aby beze
všeho do porady vzala se platmo st
obou zemských jazyků při samo-
správných úřadech a jejicb or.
gánech a za podklad debaty
osnova, jež byla za ne přítom-
nosti Němců loni ve sněmu schvá-
lena.
Byly v předloze té, jak je, tušíme, ještě
veřejnosti známo, provedeny proti dřívějšímu
operátu četné změny, kterými vesmě
vyhověno bylo námitkám a pod-
nětům německé menšinv. Nicméně
tato prohlásila, že potírá přijatý zákon.
ježto byl vyřízen bez její součinnosti. Tl a
se stalo, že nedostal sankce.
Nebylo dnes žádné povšechné debaty.
Přešlo se neprodleně in medias res. Probrán
paragraf za paragrafem a jednání prodlou-
ženo, až bylo celé opus vyřízeno. Z naší
strany mluvili zejmena posl. Čelako vský
Engel, Pacák, Sláma, Schwarz.
dr. Kaizl a dr. Kramář. Z německ
nejvíce dr. Russ; mimo něj pak Pergelt
Funke, Bärenreither a Prade.
Z poslanců konservativního velkostatku
neujal se slova nikdo.
Körber
doktor
Rezek
Marie Terezia
Engel
Němec
Pacák
Sláma
Schwarz
Kaizl
Kramář
Russ
Pergelt Funke
Bärenreither
Prade
7
article
Vláda do diskusse nezasáhla. Dr. K ör be
pouze co bylo k jednotlivým článkům pro-
neseno a mluveno, shrnul
Jakkoli udály se srážky pro některá
ustanovení, nebviy přece konflikty příkré.
Němci vyhýbali se prudkým rekrimina-
cím, jak do minulosti, tak proti obsahu sa-
mému. Ale činili četné výtky.
Hlavně tyto:
Vyslovili se proti § 2., který má znění,
jak následuje: »Pisemná podání, která dojdou
obce od kohokoli, buďtež přijímána ja
kož i vyřizována táké v tom případě, jsou
sepsána oním jazykem, který není jedna-
cím jazykem obce«. Byla to zvláště slova
sod kohokoli«, která narazila na nej
prudší odpor Němců.
Zamítali dále § 13., který předpi
suje: »Zemský výbor je oprávněn uloziu
členům obecního výboru a okresního výboru
již nezachovají pravidla tohoto zákona, po
kuty do 200 zl. r. m., které připadají zem
skému fondu.«
Konečně a hlavně byl spor zásadního
dosahu a právnické povahy také pro úprave
jazykových věcí při zeměpanských úřadech.
totiž o to, za kterých podmínek ob
vody obecních neb okresních za
stupitelstev mají býti pokládán
smišenými tak, aby v nich měl
oba jazyky stejnou a rovno
platnost.
Konkretně řečeno, byl obnoven starý
Doj: kolika procent musí dosáhnouti v ně
kterém místě nebo v některém okresu druho-
národní menšina, by toto místo nebo tento
okrese byl officiálně prohlášen a de fact
uznán dvoujazyčným.
Němec
obecní výbor
okresní výbor
zl . r . m
8
article
Minimum Čechů není nám stejně pově-
domo jako maximum Němců.
Všechny partie předlohy, ve příčině kte-
ných vyskytly se dnes neshody, byly konečni
vyjaty a přikázány zvláštnímu
o dbonu, kterýž hned zvolen, a jemuž ulo-
ženo, by neprodleně ujal se práce. Napřed
navrženo šest členů, ale později vyrostl na
deset členů, by v něm. mohly býti, zastou-
peny skupiny všechny. Odbor sejde se zejtra
odpoledne. Dopoledne mají Čechové a Němci
své porady, ve kterých budou sděleny, pro
porady subkomitétů instrukce.
Na denní pořádek páteční schůze sekc
pro království české, která počne již o 10.
hodině dopolední a skončí před 3. hodinou
odpolední, protože mimovídeňští delegáti
chtějí toho dne odjeti domů a vrátiti se az
v úterý — v sobotu nebude vůbec zasedati
žádná z obou sekcí, a v pondělí jenom mo-
ravská — položena je sice r oz pravao
změně volebního řádu pro krá-
lovství české, ale jenom in even-
tum totiž pro případ, že subkomitét pově-
řený pokusem o kompromis ve příčině zá-
kona upravujícího jazykové poměry přii samo-
správných úřadech n ebude moci pozejtří re
ferovati. Kdyby mohl, jednání o změně vo-
lebního řádu se odloží.
Čecho
Němec
9
article
O dnešní schůzi vydáno toto prachu-
dičké communiqué:
»V předsednictví ministerské rady ko-
nala se odpoledne I. schůze českého oddě-
lení dorozumívací konference. Zúčastnili se
jí všichni zástupci stran z Čech a z vlády
min.-president dr. Körber, ministr spravedl-
nosti bar. Spens-Booden, ministr dr. Rezel
a odborní přednostové dr. Klein, Stummer
a Sagassen
Ministr-president sdělil nejprvé ohražen
německých lidovců proti zavedení druhé zem-
ské řeči do chebského a ašského území.
Potom prohlásil posl. dr. Zátka, jenž
dostavil se dnes poprvé, že přistupuje ku
prohlášení, jež poslanec dr. Engel učini
v první schůzi.
Předseda ministerstva zavedl petom ro-
kování o úpravě jazykové otázky při samo-
správných úřadech v Čechách. O věci té
bylo jednáno zevrubně a rokování zúčastnili
se skoro všichni přítomní
Pro pojednání o otázkách, o nichž ne-
mohlo se dospěti k dohodnutí, ustanóven
10členný odbor, do něhož zvoleni z obou
stran: hr. Buquoy, dr. Pacák, Schwarz, dr.
Sláma, dr. Zátka, dr. Funke, dr. Baern-
reither, Prade, dr. Russ a dr. Pergelt. Tento
odbor bude míti schůzi zejtra o 3. hodině
odpolední.
doktor
Körber
Rezel
Klein
Stummer
Sagassen
Zátka
Engel
Buquoy
Pacák
Schwarz
Sláma
Funke
Baern
Prade
Russ
Pergelt
Čechy
10
article
Příští schůze českého oddělení bude
v pátek o 10. hod. dopol. a v ní budese
rokovat o reformě zemských volr eb
v Čechách.«
Z Vídně, 7. února.. Z dnešní schůz
sekce pro království české zasluhují býti za-
znamenánu dva momenty. Posl. dr. Zátka
prohlásil veřejně, že se k vyjádření posl
drat Engla připojuje v jeho celém
o bislahu. Také posl. Prášek neprodlen
se přidal k deklaraci národních poslancu
českých.
Ministr-president p. dr. K örb e
si od včerejšika věc nozmyslil
přečetli siměšný protest pos.
Wolfa, Schönerera, Barenther
a soudruhů ve příčině Chebska.
Patrně naň posl. Prade nalehal
Z Vídně, 7. února. Jsou fatalisté,
kteří pro věc subkomitétu českosněmecké
konference z království českého přikázanou
nepředpovídají dobrých konců, nýbrž kteří
praví, že takový odbor je zpravidla jistým
hrobem. Zlověstní tito prorokové jsou ve své
skepsi posilováni postupem Němců, kteří
prohlásili, že nahoře citovaný § 2. zákona
o platnosti obou zemských jazyků při samo
správných úřadech je pro ně napro sto
nepřijatelným, protože je jím prý pro-
lomena zásada jednojazyčnosti.
Rozumějíli Němci této tak, aby druhý
jazyk byl stlačen v bezprávnost, že by úplně
byl vyloučen, t. ji že by se nemohla v územ
jednojazyčném činiti ani podání jedním ja-
zykem, pak je škoda času a práce, pak je
nejlépe, by se konference rozešly hned.
Subkomitétu nebyla dána lhůta žádná.
Je však jisto, že zejtra své pensum neod-
bude. Naopak podobá se, že posedí si ně-
kolik dní
Pessimisté myslí a hlasitě myšlenky svo
pronášejí: »Dlouhá nemoc — jistá smrt«.
Rozmluva s drem. Englem
a drem. Žáčkem.
Posl
doktor
Zátka
Prášek
Wolf
Schönerer
Barenther
Němec
Čechy
Vídeň
Chebsko
11
article
Z Vídně, 7. února. Redaktor časo
pisu »Volkszeitung« měl rozmluvu s posl
drem. Englem, kterou tuto reprodukujeme.
Redaktor: Jaké naděje skládate v úrady
českoněmecké konference? Dr. Engel: Ne
valné. Nicméně očekávám alespoň, že vy-
sledkem zahájené vyrovnací akce bude změna
politické situace. Redaktor: Na čem za-
kládá se toto vaše mínění? Shad na dosa-
vadních schůzích konference? Dr. Engel-
Nikoli. Dospěl jsem k úsudku svému, domní-
vaje se, že pánové nesešli se přece k vůli nějak
radovánce. Již sestoupení konference samo
budí zajisté, třeba nikoli velké, naděje. Zdá
se, že je na obou stranách dobrá vůle, to
je naposledy věcí lilavní. — Redaktor:
Jaké požadavky předlozí vaši pánové ? —
Dr. Engel: Především vyčkáme, jakým
způsobem vláda zahájí vyrovnací akci
zúčastníme se rozprav, po případě pak vy-
tkneme své postuláty. — Redaktor: Jak
jsou tyto? Dr. Engel: Naprostá rovno-
právnost s Němci po stránce jazykové
vnitřní čeština. S tím musejí Němci počítati.
jde-li jim opravdu o mír. —
Redaktor: Nedomníváte se, pane
doktore, že Čechové svoje požadavky ob-
mezí? Dr. Engel: Od svých zásadních po
žadavků upustiti nemůžeme. Dlužno pová
žiti, že se nám stalo něco, co nemá příkladi
v dějinách politických. Byla nám vzata věe
již povolená, pročež nám musí býti zase
vrácena. Němci dosáhli, že jazykové výnosy
byly zrušeny. To je mnoho, více, než Něme
sami mohou postihnoutí. Musíme dále zá
dati, abv, dokud nám nebude povolena
Engl
doktor
Engel
Němec
Čecho
Vídeň
12
article
vnitřní čeština, opět zaveden byl stav, jaký
zjednán byl výnosy Gautschovými. M
nemůžeme si lámati hlavu starostí za vládu
kdy chce vnitřní úřadní češtinu aktivovati
Stane-li se tak brzy, bude nám. to ovšem
milejší. Ale dokud nemáme vnitřní češtinu,
musí zůstati jazykové výnosy podstatnou
částí našich požadavků.
Riedaktor: Jakým způsobem mohl
by se ujati dorozumění? Dr. Engel: Do
náruče si ovšem nepadneme. Avšak bude
nutno obmeziti bojiště. Boj, který trvá již
po tolik let, nabude mírnějších forem. Na-
posledy nikdo neočekává více a my budeme
spokojeni, bude-li boj mezi Čechy a Něme
obmezen na menší prostor.
Týž redaktor tázal se dra. Žáčka
doufáli v úspěch vyrovnací konference. D
Žáček odpověděl: nikoli. — Redaktor
Proč? Dr. Žáček: Nemohu sy mysliti, ž
Němci přijmou naše požadavky. My musím
žádati naprostou rovnoprávnost a vnitřn
češtinu. Po té stránce nemůžeme popusti
Splníli se tyto naše požadavky, pak jsme
ochotni mluviti o eventualních požada vcíc
německých.
Gautschův
doktor
Engel
Žáček
Němec
Splníle
Čechy
13
article
Redaktor: Nezahostí se z vyrovna-
cíchr porad mírnější názory ve příčin
požadavků českých delegátů.? Dr. Ž áček
Myslím, že nikoli. My jsme se museli při
zrušení jazykových výnosů (Badenových) z
Gautsche podrobiti, nyní se musejí po-
drobiti Němci. Naše požadavky jsou spra-
vedlivé a skromné. Kdo zná poměry na
Moravě, dozná nepokrytě, že Němci tam
mají mnoho privilejí. Němci tudíž mohou
povoliti, protože mají všeho nadbytek. Bu
de-li nám za konferencí možno, vyhověti
Němcům, rádi to učiníme. Chceme mír
učiníme seč budeme, by se docílilo úspěchn
Avšak pochybuji o tom. — Redakto
Jaké důsledky mohl by míti zmar vyrovna
akce? Dr. Žáček: Nastal by strašny
zmatek. Pak byla by také práce morav
ské komise vyrovnací marnou, říšsk
rada stala by se nedělnou. Bo
dosavadní by se ještě přiostřil
Obě strany by se přesvědčily, že je doroz-
umění nemožným.
doktor
Badenův
Gautsch
Němec
Žáček
Morava
14
article
Radikální strany by se dovolávaly svého
předchozího proroctví. Nezůstaly by nečin-
nými, a my bychom se ocitli v děsném
chaosu. Proto myslím, že bylo povinností
vlády, zabezpečiti si zdar a teprve potom
konferenci svolati. — Redaktor: Jak si
představujete další práce dorozumívací kon
ference? — Dr. Žáček: Myslím, že vláda
bude musit předložiti substrát jazykového
zákona, o kterém budeme jednati. Je také
možno, že se stran samých vyjde osnova
jazykového zákona. Nepokládám to však
účelným. Každá předloha stran napjala by
požadavky její na míru největší. Ve vládní
osnově však mohl by býti zachován jakýs
střed. — Redakton: Je, tedy nějaký
střed? — Dr. Žáček: Nikoli; musí byt
teprve nalezen. Dva tak velcí národové ne-
musejí žíti proti sobě, mohou zíti klidn
vedre sebe.
Zvýšení kontingentu nováčků.
Z Pešti, 7 února. »Pester Lloyd« po
tvrzuje, že ministerstvo vojel nis tv
chystá zvýšení kontingentu re
krutů. Podrobnosti nejsou ještě stanoveny.
tolikéž nikoli doba, kdy příslušný záko
předložen bude oběma sněmovnám. Nejspíše
až se »vy j asní« poměry v Cislajtanii.
Přípravy k říšské radě.
Z Vídně, 7. února. Vláda zamýšl
svolati říšískou radu na ponděll
19. února. Zasedati však bude podle jejt
disposic po 4—5 neděl. Potom následovati
bude kampaň sněmů zemských. Vláda za-
mýšlí podati říšské radě osnovu zákona.
kterou se z kracuje pracovní dob
normální v dolech.
Pešť
Vídeň
Pester Lloyd
15
article
Dojde-li k jazykovému zákonu vlády,
bude ministerstvo žádati, by se dosadíl pro
jeho vyřízení stálý výbor. K dosazení toho
je třeba souhlasu obou sněmoven a sankce
koruny
Ministerstvo hodlá ze zatímního roz-
počtu vyjati všechny investice a ve příčin
jich podati zvláštní zákon. Kromě toho podá
prý četné osnovy zákonů hospodářských,
po kterých ozývají se hlasy z obyvatelstva.
a jichžto potřeba se okázala za prázdně
parlamentní. Konečně a hlavně předlo-
žen bude parlamentu vídeňskému
zákon, kterým se zvyšuje kontin-
gent, současně pak zákon, kte-
rým se provisorně prodluž uje
platný branmý zákon
Porady s vlaskými poslanci.
Z Iněpruku, 7. února. Poslanec dr.
Kathreiner měl dnes poradu s vla-
skými poslanci, kteří s ním loni jednali o
samosprávě Tridentska. Rozpravy jsou ne-
závazny do budoucnosti. Stanoven toliko
modus procedendi pro jednání loni pře-
rušnné.
doktor
Kathreiner
Tridentsko
16
article
Mezi sousedy
K. Z Kelína n. R., Z. února. »K öl
nische Zeitung« přináší článek, nade-
psaný »Francouzské plány«, v němž
ličí se předseda francouzské sněmovny De-
schanel jako muž budoucnosti ve Francii
který prý s ostatními šovinisty vynasnažuje
se, aby Německo bylo odtrženo od trojspolk
a nastalo sblížení Ruska a Italie s Anglií
Tak prý by bylo možno vydobyti Elsas
Lotrink za činné pomoci Ruska a za úplné
neutrality Anglie a Rakouska.
List praví, že německé úřadní kruhy
nikdy se netajily, jak veliké nebezpeč
vzchází ze šovinistických proudů a snah ve
Francii.
Odvolání vojenských zmocněnců troj
spolkových dokázalo jasně spahu a rozumná
odvratná opatření. Že se nikdo neklamal
toho důkazem je nyní senátní volba gen.
Merciera a všecky novější zprávy, že o pří-
mých, lidovému proudu přístupnějších obec-
ních volbách nacionalisté na venkově velice
získají. Deschanelova řeč vrhla na tyto
vnitřní poměry poprvé-jasného světla. »Köln
Ztg upozornuje, ze tyto francouzské kruhy
Mercier
Deschanelův
Köln Ztg
Francie
Německo
Rusko
Anglie
Rakousko
17
article
vynasnažují se všemožně, aby roznílili v An-
glii nenávisť k Němcům. Třeba prý sledo-
vati bedlivě bouřné mraky na politické
obloze Německa a záhy postarati se o hro
mosvod, aby nebyly vlastí nebezpečny
Lodní předleha německá.
G. Z Berlfnn, 7. února. (» Germanine.
Agránní vůdcové obrátili se na členy středu
se žádostí, by dojista zamítli lodní předlohu.
neboť by její schválení bylo na ujmu polnímvu
hospodářství, podporoval by se stát průmy-
slový a nedostatek dělnictva byl by ještě
Z Petrohradu, 7. února. (C. - B.)
»Rossija«, pojednávajíc o rozmnožování lod-
stva německého a francouzského, poukazuje
na úžasný rozdíl mezi Francií a jeho spolu-
závodícím sousedem. Kolísavé a nejiste
vlády Francie — praví list — dosáhly po-
vždy na národním zastupitelstvu žádané úvěry
na rozmnožení vojska i loďstva, kdežto mno-
liem pevnější a výborně organisovaná říšská
vláda německá provádí své vojenské a ná-
mořní plány v parlamentě jen s největším
nesnázemi, ba musí býti připravena na po
rážky v parlamentě i v tak důležitých otáz-
větší
Němec
Německo
Petrohrad
Francie
Rossija
Berlfnn
18
article
kách.
Z pruské školy.
n. Z Berlína, 7. února. V posled
době ve všech školách se vynechává př
zpěvu pruské hymny druhá sloka, což stalo
se také v čítankách. Ve sloce té se praví;
»Láska k vlasti a láska svobodnéh
muže upevňuje trůn panovníkův jako skálu
v moři.«
Listy žádají vysvětlení, proč sloka ta
vynechána.
Z anglického sněmu.
Z Londýna, 7. února. Neočekávane
velikou většinu 213 hlasů (celá opposiee
při plné sněmovně čítá o 129 hlasů méni
než vládní strana), kterouž včera v noci, jak
již sděleno, zamítnut byl opposiční dodatek
k adrese, pozdravují listy ministerské ve-
likým jásotem. Nemenším jásotem ale i v-
sledek sněmovní volby doplňovací v měste
Yorku, kdež včera vládní kandidát
Faber prošel velikou většinou 1430 hlasy,
kdežto před třemi lety zvítězil zde popu-
lární kandidát konservativní většinou jen
11 hlasů. Opposiční »Daily Chronicle« píše
že tento výsledek volby dokazuje, ze
jasnou vůlí anglického národa
jest, aby bylo ve válce za každou
cenu pokračován.
ch. Z Pešti, 7. února. Z vládní strany
vyvracejí se pověsti, jakoby byl vznikl kon-
flikt mezi ministrpresidentem Szellem a mi-
nistrem finančním Lukacsem.
Faber
Berlín
Londýn
měste York
Pešť
Daily Chronicle
19
article
Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře.
Uherská sněmovna.
Z Pešti, 7. února. (C.-B.) Dolní sně
movna rokovala dále o rozpočtu.
Posl. Mezössy stýskal si na zanedbá-
vání uherských zájmův k vůli prý prospěchu
celé říše a polemisuje se zprávou finančního
výboru pravil, že ličí se v ní zevrubně po-
měry země, avšak nedospívá k žádným
důsledkům. Posoudiv přísně celý rozpočet,
prohlásil konečně, že bude hlasovati proti
předloze.
Posl. Alexandr. Kovacsy pojednával
o následcích zrušeného mlecího řízenía
doufá, že nyní nezbytný vývoz do Rakousk
nebude na újmu uherskému mlynářství
obilním cenám v Uhrách i Rakousku, oče-
kává, že uherská vláda učiní jistě vhodná
opatření. Konečné prohlásil, že bude hlaso-
vati pro rozpočet.
Po posl. Padezovi (z lidové strany)
jenž vyslovil se proti rozpočtu, poslanec
Melzer jmenem sedmihradských Sasíků
protestoval proti onehdejším nájezdům Kom-
jathovým, ohražuje se proti důmince, ze
sedmihradšti Sasíci kloní se k cizině. Ko
nečně prohlásil, že bude hlasovati pro roz-
počet
Posl
Melzer
Sasík
Pešť
Uhry
Rakousko
Padez
20
article
Zeitr a se bude v debatě pokračovati.
Zeitr a se bude v debatě pokračovati.
Szellovy cesty do Vídně.
Z Pešti, 7. února. (C.-B.) Vzhledem
k rozličným kombinacím o poslední vídeňské
cestě ministr-presidenta Szella dovídá se
»Uh. tel. korr. kancelář«, že předseda mini-
sterstva, zastupuje ministra a latere Sze-
chénya, jenž již několik měsíců je na dovo-
lené, častěji podává císaři zprávy místo mi-
nistra a latere. Také tentokráte měla jeho
cesta stejnou příčinu. Szell byl včera odpo-
ledne po zvláštním slyšení u císaře návštěvou
u ministra zahraničných věcí hr. Goluchow-
ského.
Císař přijede prý dne 15. února do
C. Z Pešti, 7. února. Ministrepresíden
Szel! vrátil se dnes ráno z Vídně.
Pověsti o jeho neshodách s ministren
financí drem. Lukacsem jsou bezpod
statné.
Szellův
Vídeň
Pešť
22
article
Srbský rezpočet.
Z Niše, 7. února. (C.-B.) Skupštin
byl dnes předložen rozpočet na r. 1900
Mimo nové úvěry na vojsko, jež pr
»bývají vždy přívětivě přijaty«, jednotlivé
položky nevykazují o mnoho větší vydání
proto doufají v dobře zpravených kruzích
že rozpočet bude povolen vládě bez velkýeh
nesnází.
Rumunský vyslanec v Cařihradě.
Z Cařihradu, 7. února. (C.-B.) O vče
rejší slavné audienci nově jmenovaný ru
munský vyslanec Ghika odevzdal snltánov
své pověřovací listy a ve svém proslovu
prohlásil, že vynasnaží se o utvrzení dosa
vadních přátelských poměrů v naději, že
sultán bude ho blahovolně podporovati, by
mohl dostáti svému poslání
Sultán ubezpečoval vyslance svou
podporou a omlouval se mu, že jedinou pří-
činou opozděné audience byla slavnost velko
postní.
Možná, že Ghika bude přijat v pátek p
sela mliku v soukromém sly šení.
Niš
Cařihrad
23
article
Hlnčné rozpravy.
Z Athén, 6. února. (C.-B.) Ve sně
movně došlo k hlučné srážce mezi min.-
presidentem Theotokem a bývalým mi-
nistrem vojenství Kumundurem pro
následníkův plán o reorganisaci armády.
Theotokis vyvracel tvrzení Kumundurove,
který na něm trval, a dokládal se svým vo-
jenským čestným slovem, že rozmíška mezi
ním a následníkem týkala se zřízení vrch-
ního velitelství, jež se má princi svěřiti.
Proto on (Kumunduros) vystoupil z armády.
Vřavy ve španělském senátě.
Z Madridu, 6. února. (C.-B.) V se
nátě způsobil hr. Almenas vřavu, tvrdě
že generálové spikli se proti jeho návrhu,
aby všichni, kdo zavinili ztrátu osad, byli
pohnáni k zodpovědnosti. Prohlásil, že Špa-
nělsko má nehodné generály a nectnou vládu
a ti jsou vinni jeho pokořením. Konečně
přečítal článek pařížského časopisu »Aurore«,
v němž se někteří španělští generálové na-
zývají zrádci. (Nová vřava.)
Předseda vyzval Almenasa, aby odvolal
urážky, ale on odepřel, načež se senát usnesl
na tajné schůzi, v níž prý se Almenas po
delší debatě zdráhal vysvětliti svá slova.
Theotokas
Kumundurov
Špa
Aurore
Almenasa
Atény
Madrid
24
article
Senát vyslovil mu nelibost, ale A
menas pravil, že mu na tom málo záleží a
že jest odhodlán jednati tak jako jednal
dosud.
Ministerská rada rokovala o tom,
co učiní, budou-li se tyto výjevy v senátě
opakovati. Jednala prý též o býv. generálním
kapitánu madridském, generálu Ximenezu
Castellamo sovi, který prý smýšlí tak
jako hr. Almenas.
Vůdce »středu« v říšském sněmu
německém.
Z Berlína, 7. února. (C.-B.) V cho-
robě Liebrově nastalo dle »Germanie«
včera opět zhoršení, jež zavdalo podnět
k vážným obavám.
Z anglické sněmovny.
Z Londýna, 6. února. (C.-B.) Camp-
bel1-Bannerman horlil proti nadsazo-
vání, jakoby bylo došlo k pokoření národa
a k porážce. Není příčiny k obavám. Oppo-
sice chce vládě poskytnouti ulehčení při ve-
dení vojny, aby se mohla záhy ukončiti.
Chce v jizní Africe politiku svornosti a míru.
Balfour prohlásil, že Fitz-Mauriců
dodatek není prý žádným útokem na vojenský
úřad, ani na vládu, ale nájezdem na Chamber-
laina, který si ho nemusí všímati a může
chlubiti se, že jeho velkému talentu pro
správu sluší nemálo děkovati, že všechny
osady spojily se k boji za mateřskou zemi (l.
Odvolává se prý k vlastenecké lásce, žáda-li,
by se opposici nedávalo ani hlasu, neboť by
to mohlo míti jen ten účinek, že by se vojna
protáhla a zvýšilo nebezpečí evropských zá-
pletek. (Pochvala.)
Dolní sněmovna zamítla pak — jak
oznámeno — kárný návrh Fitz-Maurice 352
hlasy proli 139. Irčané nehlasovali
Z Londýna, 7. února. (C.-B.) V dalš
adresní debatě vůdce irských nacionalistů
Redmond podal návrh, v němž praví se,
že přišel čas, aby se vojna ukončila
uznala neodvislost Transvaalska a Oranžska.
Ximeneza Castellamo
Camp
Bannerman
Balfour
Fitz
Mauric
dodatek
Irčan
Berlín
anglický sněmovna
Londýn
Afrika
Oranžsko
Dolní sněmovna
25
article
Dovozoval, že většina irského obyvatetstva
sympatisuje s jiho-africkými republikami, jež
hrdinsky hájí svou neodvislost. Trpělivostí
a smířlivosti by se bylo vojně předešlo.
Anglie jest hanebně osaměla. Na váhu padá
také svorná nevole celého světa proti Angli.
(Pochvala mezi irskými poslanci )
Více řečníků mluvilo pro i proti Redmon-
dovu návrhu. Th. Russell (proti) vyslovil po-
litování, že osm irských poslanců dávají své
hlasy druhé straně, kde se ostatní Britanie
a i samosprávné osady staví na jedně strane.
Bylo prý by podivno, kdyby obyvatelstvo
země, jež tvrdí, že jest utlačováno, podporo-
valo nejohavnější násilí v tomto věku. Ná-
vrhem radí se k pozornosti, kdy nepřítel
stojí ještě na britském území.
Úbezpečuje, že Anglie nedožijes
druhé Majuby. Jeden den Burové nebu-
dou ve svém kalendáři nikdy oslavovati, den,
kdy by anglický parlament podrobil se pod
tak hanebnými podmínkami jako v r. 1882.
Sněmovna zamítla Redmondův návrh 368
proti 66 hlasům.
Z Říma, 7. února. (C.-B.) Ode dneška
zrušena rozhodnutím vlády výminečná opa-
tření, jež od 23. prosince zavedena byla pro
lodi z Egypta připluvšl.
Angl
Russell
Redmondův
africký republika
Anglie
Británie
Řím
Egypt
26
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
První česká všeobecná zajišťovací
banka v Praze dosáhla, jak se nám sděluje,
v uplynulém roce značného zmohutnění svého
obchodu. Příjem prémie stoupl v roce 1899
ze 7,120.000.— roku 1898 na 8.600.000 K.
tedy skoro o plných 1,500.000 K. Zo toho re-
trocedováno jest as o 800.000 K více a po-
necháno na vlastní vrub as 700.000 K i zůstalo
takto z hořejšího celkového přijmu as 5, 200. 000
K na účet banky samé. Tato stojí v obchodním
spojení s nejčelnějšími pojišťovacími ústavy
nejen v Rakousku, ale i v cizozemsku a její
zajišťovací smlouvy všecky uzavřeny jsou na
zásadách nejsolidnějších tak, že vždy pravidélné
a stálé podilení a správný poměr převzat ých
risik očekávati může. I její kapitál akciový
obnosem 2,400.000 K úplně splacený, i veškery
reservy její od reservy premiové počínaje ulo-
ženy jsou na veskrz v hodnotách, sirotčí jistoty
požívajících. Reserva premiová zvýší se koncem
roku 1899 asi o 280.000 K, tak že 2,220.000 k
přeroste a nejméně o 200.000 K potřebu tec-
nického výpočtu přesahovati bude. Na druhé
straně udály se Bohužel zvláště v posledních
třech měsících roku 1899 čelné požáry roz-
sahu mimořádného, kterýmí se očekávaný vý-
těžek v míře nepředvíduně ztenčil, ale tako se.
jen opětně prokázalo, že se v pojišťovacím ob-
chodu stále stejnoměrné zúročení akciového
kapitálu zaručovati nedá. Výsledek obchodu
nelze ovšem již teď postaviti na jisto, nebot
pojištovny, jak známo, nomohou oznámené
škody jinak než posloupně odhadovati a tím s.
súčtování jejich so zajištovnami zvlášt v ob-
K zo
Praha
Rakousko