ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 84a80250-668c-11dc-b7a5-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 57, person 66, org 5, work 1
1 masthead
Ročník XXXX.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 8. února 1900.
Praha
3 masthead
Číslo 38.
4 article
Na ranní a odpol. Iisty předp lácí ae v Praze v administraai na měsee v la . . . . 6 K — s dvojí denáškoe za měsíe na čtvit lota . . . . 7 K 50h ve sliakich: 2K 3ok na měsíc Poštou: rta . . . K ol arojí zsia K s na měsíc ::: nko nk čtvrt leta
Praha
5 article Jaké dorozumění?
Jaké dorozumění? Jestli stanovisko, s kterého ve včerejší »Bohemii« pan dr. Lingg Löwy pojednáváo jazykové otázce česko-německé v království českém, zároveň stanoviskem všech zástup- cův národnosti německé v zemích koruny české na dorozumívacích poradách vídeňských; tož bylo by nejlépe, aby tyto porady byly už dnes prohlášeny za ukončeny, a aby se konstatovala úplná jalovost, neúspěšnost a marnost jejich. Na takovém slanovisku ně- meckém tetiž nejen nelze dojíti pražádného smíru mezi oběma národy v zemích koruny české, ale není možno ani začíti vyjednávat o nějaké smíření. Soudíme zajisté správně, tvrdíce, že zástupci národnosti německé na dorozumívacích poradách vídeňských s ná- zory pana dra. Lingga, pronesenými ve vče- rejší »Bohemii«, úplně se srovnávají, a proto vyvozujeme odtud, že resultát těchto porad jest už hotov a že zástupci národa českého už mohou jít domů. Nač pak by tam ještě čekali? Proč by tam mluvili? Němci jsou pevně odhodláni, že právům českého národa nepovolí. A zástupci národa českého zase nepovolí v ničem jejich panovačnosti, zpup- nosti a násilnosti. Za takových poměrův, za takové nálady na obou stranách, za takové přikré, naprosto nesmířitelné povahy spor- ných stanovisk jest jen škoda každé hodiny, každé minuty, která tomuto dorozumívání se věnuje. Aby pak čtenář se přesvědčil, že nepro- rokujeme úplný zmar nynějších porad vídeň- ských bez důvodu, položíme tu jen některé hlavní momenty z úvahy p. dra. Lingga ve včerejší » Bohemii«.
doktor Lingg Löw Lingg Němec Bohemia
6 article
Překážkou prý, která maří obapolně žádané národní dorozumění česko německé jest prý státní právo české; ale hlavní vinu, že tato příčina mohla nabýt nynější velikosti a síly, mají prý — Němci Němci — dle výkladu p. dra. Lingga, »jen aby šetřili citův opposice«, do- mnivali se, že r. 1867 nemusejí dát státu rakouskému také ústavní jméno a ne- pokládajíce titul vůbec za nic důležitého prý spokojili se s tím, že ho pojmenovali státem skrálovství a zemí na radě řišské zastoupených«. Poněvadž prý tehdy šlo o to, vlákati Čechy do rady říšské nejen vláda, ale i strany německé v parla- mentě vídeňském mlčky prý svolily aby poslanci čeští vstoupili do rady říšské s právním ohražením, které popíralo existenci ústavy (prosincové) a vztýčilo pra- por státního práva českého. I roku 1879 a ve všech následujících případech pry Němci mlěky snesli, že Čechové exi- stenci ústavy popírali a státní prá vo české prohlašovali. Tím způsobem prý sami způsobili, že z přízraku státníh práva českého se stalo heslo, které prý nyní ruší všechny snahy smírné. S dovolením! Od r. 1867 minula již třicet čtyři leta. A zdejší Němci ne- vymyslili, nenavrhli a neudělali pro západní polovici habsburské říše posud žádného ústavního jména; základní zákony zr. 1867 a každý nový zákon od onoho času vydaný pro zapadní polovici habs- burské říše platí pro »království země, zastoupené na radě říš- ské«. Staré soustátí habsburské, jak až do prosince 1867 bylo pohromadě, rozpoltěno bylo za pomoci samých Němců na polovice dvě, ale polovice západní posud nemá žád- ného jmena ani zeměpisného, ani dějinného, ani ústavního. Však vedle té bezejmennosti její jsou tu stará, odvěká jména královstvía zemí, které náležely k někdejšímu celému soustátí habsburskému, a mezi těmi královstvími jest království české n místě první m.
Němec Němec Lingg Čecho Němec
7 article
Království české jakožto samo- statný, světoslavný stát jest předně o pět set let starší než soustátí habs- burské, za druhé, o osm set let starší než cisařství rakouské a za třetí bezmála o devět set let starší než bezejmenný útvar »království a zemí, na říšské radé za stoupených«. Král český pak jest v dě jinách světových o osm set let s tarš než císař rakouský, poněvadž tento titul byl sdělán teprve r. 18051 V úplném souhlase s těmito nepopíra telnými pravdami dějinnými vyučovalo se ve všech školách v soustáti habsburském až do r. 1850 z knihy, která se nazý vala: »Oesterreichische Staaten- geschichte. Pan dr. Lingg do těch škol patrně nechodil, ale jako Němec aspon snad bude rozumět, co slovo Staaten- geschichte v jeho mateřštině znamená; že to není dějepis rakouského státu, nýbrž rakouských státův, a mezi těmi ra- kouskými státy stát český byl na prvním místě a jest jím posud! A proto národ český ve svém programu stále má provedení státního práva českého, a od tohoto práva své vlasti neupustí nikdy a nikdyl Není úkolem národa českého, aby pro »království a země, zastoupené na radě říš ské« vymyslil a udělal ústavní jméno A jestliže toto jméno r. 1867 zapomněli udělat spolutvůrci dualismu, Němci, tož už dávno se snaží, aby tehdejší chybu svou napravili, mluvíce o jakémsi — »Neu- preussen!«
doktor Lingg Němec Staaten Oesterreichische Staaten
8 article
Ale právě k vůli tomuto jménu, ni koliv k vůli Rakousku a jeho ústavě, vadí a překáží jim státní právo české Dle tohoto práva totiž každý obyvatel krá- lovství českého jest domovem, má plne domovské právo na celé oblast této vlasti. K domovskému právu tomu pak nerozlučně náleží, že jazyk kaž- dého obyvatele této vlasti, tedy každého Čecha, má v celém obvodu království českého úplnou nezkrácenou plat- nost v úřadech zemských a státních. A tu jsme u toho, proč p. dr. Lingg nazývá státní právo české překážkou v dorozumívacích poradách česko-německých Pisatel článku v »Bohemii« »Zur Verständi- gung« a s ním zajisté všichni zástupci ná- rodnosti německé na poradách vídeňských předpokládají užjako věc úplně hotovou a provedenou, čeho on neprávně teprve se domáhají, předpokládají ve svých úvahách o doroz- umění, že království české už jest rozděleno na uzavřené územi německé a na otevřené území české. Odtud celé skrz na skrz nesprávné, rabulistické rozumování jejich. Nejen dle státního práva českého, ale i dle článku XIX. zá- kladních zákonů z r. 1867 každý Čec v království českém, v markrabství morav- ském a ve vévodství slezském má úplné právo, aby všechny úřady zemské a státní ve vlastech jeho jmenovaných s ním jednaly jazykem jeho mateřským; má k tomu plně
Čecho doktor Lingg Rakousko Bohemia Zur Verständi
9 article
právo proto, poněvadž v královstv českém, v markrabství morav ském a ve vévodství slezském jest doma! A proto nikdy ho nenapadne aby se domáhal práva svého jazyka při stát- ních a zemských úřadech na př. v Linci, v Inšpruku, v Salepurku atd., totiž někde mimo své země rodné! Ale za to vším právem žádá a nepřestane žádati, aby s ním v jazyku jeho mateřském jednaly státní a zemské úřady na celé nedílné oblasti králov- ství českého, markrabství mo- ravského a vévodství slezského. V tom záleží praktický význam, prak- tická cena a síla státního práva českého pro každého Čecha v otázce jazykové. Státní právo české nezná žádného uza- vřeného území německého v království če- ském, odkud jazyk český, jazyk více než dvoutřetinové většiny všeho obyvatelstva této země by byl úplně vyloučen. Ale nesmíři- telnost, nevraživost, panovačnost a nenasyt nost německá jde už i tak daleko, že pro příslušníky národnosti české v samém krá- lovství českém v okresích s převážnou vět šinou jazyka německého odmítá i zřízen tlumočníkův i státních úřadní- kův extra statum, poněvadž prý by to znamenalo skloniti se před státním prá- vem českým! Proto opakujeme, že z nyněj- ších porad vídeňských vyjde něco zcelaji- ného, než snad jen pouhá příprava k do rozuměníl
Čecho Inšpruk
10 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 7. února. (O smiřovacích konferencích) píše klerikální »Gra zer Volksblatt«: »Dnes zdá se býti už nepo- chybno, že, nezdaří-li se ani nyní pokusy o uspořádání politických poměrů, jsou pravdě podobnými nové, volby, ba i změna ústavy Která strana převezme zodpovědnost, že zavi níla takový povážlivý převrat? A přes to do rozumívací konference nepřivedou přece k ni- čemu! To bylo jasno od toho okamžiku, kdy radikální skupiny odepřely své účastenství. Ač- koli počot radikálních poslanců a jich přivrženců není veliký, mají přece nepopíratelný vliv, po- něvadž jak nacionálům, tak i liberálům nedo- stává se potřebné odvahy a samostatnosti. Po- kud se týče posic obou sporných stran, má »Volksblatt« postavení Němců za výhodnější, po- něvadž jak dr. Körber, tak i držitelé rozhodu- jících portefeuillů v ministerstvě smýšlejí vý slovně liberálně a centralisticky. Vzhledem k tomu jest přirozeno, praví »Volksblatt«, že dů- věrníci českého národa vstupují na konference se státoprávním ohražením.
Němec doktor Körber Praha
11 article
»Glos Narodu«, mluvě o proslovech při první schůzí konferenční, praví: »Řeč mi- nistra Körbra nechová v sobě nie nového. Dala se slovo za slovem předpovědět. Obsahuje tytéž stesky a nářky, které se opakují v Rakousku stereotypně od té doby, co vře národnostn válka a jež se budou opakovati, dokud ta válk potrvá. Ideál pana Körbra, aby se národnostn boje vyhladily se světa a všichni národovése zapřáhlí do práce pro vydělávání peněz a šířen kultury za vzájemné kosmopolitické harmonie v atmosféře úplné lhostejnosti k právům a svo- bodám rodného jazyka a k budouenosti svého národa — takový ideál zůstane na vždy ne- splnitelným .. . Jestliže však v řeči Körbrově nenacházíme nie, než všeobecná místa a touhu po materialistickém kvietismu, za to v řeč Englově vyjádřeny obsažné momenty, o které by se mohla a měla opřiti vládní politika ra- kouská. Posl. Engel prohlásil, že národní boj může býti omezen, ale nikoli vykořeněn, že zá- konitost a spravedlnost musí býti základem vší vládní smiřovací akce vůči všem národům ra- kouským, že smír se nedá provésti na půdě říšské rady, nýbrž ve sněmech zemských a že vniterní zmatky v Rakousku mohou býti odstra- něny jedině smělou reformou ústavy. Ale takové zásady se nelíbí Němcům, jichž nadvláda se může opírati jen o křivdy činěné slovanským národům a o všeobecný zmatek ve státě. Avšak každá vláda v Rakousku má míti na paměti, že nesmí býti vládou německou, nýbrž jedině rakouskou«.
Glos Naroda Körbr Englův Posl Engel Němec Rakousko
12 article
Z Krakova, 7. února. (Svolání říšské rady.) »Czasu« sděluje se z Vídně, že mezi členy smiřovací konference panuje přesvědčení, že říšská rada sejde se okolo 15. února a svolání bude pro vedeno už tyto dny. Soudí se též, že říšská rada bude zasedati současně se smiřovací konferencí,. která do té doby neukončí své práce ani kladně ani záporně. Na denním pořádku říšské rady bude především kontingent nováčků a volba do delegací
Krakov Vídeň
13 article
Stávky horníků a nedostatek uhli v král. českém. O uhlí a briketách v Praze. Ohromné množství briket opatřeno jest pro Prahu a předměsti. Takové množství, že neví se ani kudy kam s nimi. V pražských nádra- žích nalézá se nyní 300 vagonů briket a dal- ších 600 vagonů je objednáno. Počítá-li se okrouhie v jednom vagonu 15.000 kusů briket, jest tedy pro Prahu a předměstí opatřeno 139 millionu kusů briket. Zajisté to přímo úžasné množství, tím úžasnější, poněvadž tento druh paliva drobné konsumenty velice zklamal Musilo se tudíž státi opatření, aby brikety měly lepší odbyt. Z nařízení místodržitelství byla v po- licejním ředitelství zřízena agentura briketová. A také na komisařstvích v jednotlivých čtvrtíeh města mají správcové komisařství povinnost, ob- jednávky na brikety přijímati a telefonickyje »hlavní sběrně objednávek« v policejním ředi- telství oznámiti.
Praha
14 article
Předevčírem konala se na místodržitelstv schůze, k níž byli pozvání starostové čtyř před- městí pražských a předseda pražské »uhelné komise« pan Voitl. Pan místodržitel sdělil při- tomným zástupcům samosprávných korporací,že obdržel k disposici 300 vagonů briket a dále že objednal ještě 600 vagonů briket, které bu- dou v nejbližších dnech do Prahy přivezeny O jakosti briket pronesen však zdreující úsudek Uvedeno, že prvé zásilky briket byly uspokoju- jící, ale další byly velmi špatné. Pan miísto držitel naléhal na otevření škol, aby brikely byly přece odbyty. Zástupcové obci přislíbili školy otevřít, poněvadž dodavatelé uhlí mezi tlm jisté množství uhlí již dodali, ale do briketse jim nechtělo. Ve včerejší schůzi »uhelné komise« pan Voitl doporučoval nakoupení většího množství briket, »aby se stalo panu místodržiteli po vůli,« ale komise rozhodla jinak. Nechce brikety kou- piti, poněvadž by jich neodbyla. V komisi pan Lada přimlouval se, aby z 90 vagonů uhlí, pro obec dodaných, bylo 20 vagonů postoupeno maloobchodníkům. Mimo to usneseno, aby kon- trahenti byli vyzváni k dodávání uhlí pro obecní ústavy. Konečně usneseno, aby u jisté firmy bylo objednáno 30 vagonů hnědého uhlí. Ode dneška počínaje budou se prodávati brikety v policejním ředitelství (v přízemí) v jakémkol množství, po celých vagonech i v menších částech Odběratelé většího množství obdrží srážky. Měatský úřad na Král. Vinohradech objednal pro místní obyvatelstvo větší zásobu briket jež prodává jednotlivcům v nejmenším množstv 10 metr. centů za 15 zl. r. č. Přihlášky v městském úřadě čís. 1 v hodinách úřadních.
Voitl Lada Král Praha Vinohrady
15 article
Z Kladna, 7. února. (Tlfgrm. »N. L.«) Ve stávkovém zdejším obvodu panuje naprostý klid. Proto sensaci vzbudila zpráva, že v Li- bušíně dva důvěrníci hornictva, Kratochvíl a Suchý, zatčeni a šesti četníky bez udání důvodu Modáni okresnímu soudu ve Slaném. Učiněny kroky, by vyšetřování zatčených dělo se na svobodě. — Ráno byla »u Jágrů« obvyklá schůze za velkého účastenství. Red. Mach prohlásil, že není ani pomýšlení, že by horníci beze schváleni jich požadavků šli do práce a to tím méně, poněvadž na prohlášení zaměstnavatelů, že musí hornictvo vyhladovět a tím do práce přinutiti, odpovídá dělnictvo jak v Rakousku, tak v jiných zemích tím, že jim poskytne pod pory dostatečné, by ve stávce mohli vytrvatia to nejen dělnictvo, ale i občanstvo v Čechách a v jinych zemích. Hornictvo že po případe spokojí se i praženkou. Shromáždění usneslo se ve stávce vytrvati. Dle všeho není tedy na- děje, že horníci do práce se dostaví i příštího týdne. Tvrzení tiskové kanceláře, že stávkujícíeh ubývá a pracujících přibývá, nezakládá se na pravdě. V Dolu Barré na př., kde pracovalo do 5. t. m. 8 horníků, vzdalo se 6. t. m. práce pět a setrvali pouze tři.
Kratochvíl Suchá Jágr Mach Kladno Reda Rakousko Čechy
16 article
V drobném prodejii ranní čísla o sobě . . . za 8h vdpole dní . . . zs 2 b Ve úlislkách na venkorě: ranní čle. . . . . . . . 10 Inseráty platí se hotova vnpřeš. Fřeápissení a inssrty přijona sěnlní- strsce v Marisnské ulici č. 3. Tam naeházelí se téš redakee tiskárna a eapedise .Násodnich List“ Rakopisy se novraceji.
Marisnský ulice
17 article
Z Kladna, 7. února. (C.B.) V kladensko- slanském obvodu nastalo malé zlepšení, nebot dnes stávkuje jen 78 8% horníků Z Mostu, 7. února. (C.-B.) V ústecko chomutov- ském hnědouhelném obvodu bylo dne 4. a 5. (. m. vytěženo celkem 465 vagonů. Od 5. do 6. t. m. přibylo havířů, kteří sjeli, více než o 60. Při rozdílení dosti spoře docházejících podpor došlo k rozladění u stávkujících, kteří ničeho nedostali proto, že mají malé úspory ve spořitelnách. Považují se za odstrkované před horníky, kteří ne- uměli spořit. Klid nebyl porušen nikde. Včerejší den minul klidně, aniž se slav podstatně zlepšil. Včera stávko- vala 6691 osoba. Schůze lidu, která konala se včera večer v Zá- luží u přítomnosti asi 2000 účastníků, byla četni- ctvem rozpuštěna. Bylo vytěženo a naloženo asi 200 v agonův u hlí. Z Teplic, 6. února. (C.B.) Situace se nez mě- nila. Včera byla v Trnovanech pro nedostatek zákonných náležitostí rozpuštěna schůze obmezená na pozvané hosty. Z Duchcova, 6. února. (C.-B.) Pracujících děl níků něco přibylo. Včera bylo vytěženo 130 va- gonů uhlí. V Bílině byla včera odpoledne rozpuštěna schůze, poněvadž nebyla ohlášena. Z Falknova, 6. února. (C.-B.) Počet stávkují- cích se dnes nezměnil. Množí se krádeže uhlí a dříví. Včera bylo ve Wudingrünu dopadeno při krádeži uhlí 20 osob. Z Ústí n. L., 6. února. (C-B.) Očekává se, že ve čtvrtek nastane na několika dolech zlepšení. Na 6 šachtách vytěženo 60 vagonů uhlí.
Kladno Most Zá Teplice Trnovany Duchcov Bílina Falknov Ústí
18 article
Tři schůze svolané na den 8. t. m. byly za- povězeny. Dnes večer byla rozpuštěna schůze, pořá- daná okresním svazem dělnických spolků s progra- mem: »Důsledky hornické stávky pro dělnictvo«. Z Chomutova, 6. února. (C.-B.) Stávka s nezměnila. Z Kadaně, 6. února. (C.-B.) Na šachtě Ottově těží se částečně dále. Z Karlových Varů, 6. února. (C.- B.) Situace se nezměnila. Z Karlových Varů, 7. února. (C.-B.) Situace je beze změny Z Nýřan, 7. února. (C.B.) Dnes přišlo do práce ze 6068 m. 1378, mezi nimi 262 horníků. Na některých čachlách vytahuje se uhlí. Z Teplic, 7. února. (C.-B.) Z 1996 horníků stávkuje jich 1347 a 864 jich je propuštěno. Včera pracovalo 500 havířů. Dnes vytaženo 23 vagonu u hlí. Z Teplic, 7. února. (C.-B.) V Sobědruzích roz- puštěna byla schůze socialistického spolku »Karel Marx.« Ze Stříbra, 7. února. (C.- B.) V Nýřanech se situace poněkud zlepšila. Z Přestic, 7. února. (C.-B) Ve Vitmi přiby lo něco pracujících horníků. Z Plzně, 7. února. (C.-B) Včera pokoušel se dav lidu rozebrati tyčkový plot. Policie byla nucena užiti zbraně, aby dav rozehnala. Na dnešek stala se potřebná opatření, aby se srocení neopakova o. Druhá schůze smírčí komise pánve moravsko-slezské. —ák. Z Těšína, 6. února.
Ottův Marx Chomutov Kadaň Karlová Vary Nýřany Teplice Sobědruhy Stříbro Plzeň Těšín moravskýslezský
19 article
(Od zvláštního zpravodaje »Nár. Listů «.) Smírčí komise sešla se dnes opětně v místno- stech těšínské záložny a rokovala za předsednictvl říš. poslance bar. D'Elverta, za přítomnosti vrchního horního rady dra. Riehla a komisaře horního revír- ního úřadu Friedricha. Jako delegáti majitelů dola dostavili se: vládní rada Raušer z Vídně, horní rada Wurzian z Petřvaldu, horní rada Špoth z Karvína, ústřední ředitelé Mauerhofer z Polské Ostravy a Fil- lunger z Moravské Ostravy. Delegáty horníků byli Folvarčný z Janova dolu v Karvíně, Košut z dolu »Karoliny« v Moravské Ostravě, Půstelník z »Hlu- biny« v Moravské Ostravě, Pytlík z »Beltiny« z Dom- brové a Slovík z dolu »Trojice« v Polské Ostravě. Důvěrníky majitelů delů byli: ředitel Poppe, ředitel Dostál, horní radové Molínek a Köhler a vrchní in- ženýr Mládek; důvěrníky horníků: Šlechta, Bednář, Stolpa, Pastor a Motyka. O 8. hod. odpolední zahájil předsedající baron D'Elvert jednání: úvodem připomenul, že prvá schůze komise smírčí, která konala se 31. m. m., odročena byla na tak dlouho, až jedna ze zúčastněných stran o opětnou schůzi požádá. Avšak komisi tuto svolává vláda, vidouc dalekosáhlé následky dalšího trvání stávky pro všechny třídy obyvatelstva. Chce učiniti nynějšímu zhoubnému stavu konec prostředky, které odpovídaly by pokud možno přáním obou strana proto doufá předseda, že obě strany budou jednání smírčí komise respektovati. Předseda jest zmocněn prohlásiti, že vláda chce zlepšiti pracovní podmínky, jakož i upraviti pracovní dobu, při čemž však »musejí býti existenční pod- mínky majitelů dolů respektovány«. Vlada nemůže prý ve sporné olázky, které podkopávají existenci produkce i dělníků, zakročiti. Má však nejlepší vůli,
D Elvert Riehl Friedrich Folvarčný Janův Košut Půstelník Pytlík Slovík Popp Dostál Molínek Köhler Šlechta Stolpa Pastor Motyka Vlad Vídeň Petřvald Karvína Ostrava Karolina Hla moravský Ostrava Dom Raušery
20 title
FEUILLETON.
21 article
V Praze, 7. února.
Praha
22 article
6— (Kronika.) Onehdy jsme v divadl »Rozmanitostí« zažili zvláštní demonstraci. Před stavení končilo řadou kinematografiekých obrazů. Žislo za čislem míjí bez nápadnější pozornosti ale dva obrazy, sotva na bílou stěnu promi- nuty, provázi nadšený potlesk. Nadpisy: »V, jiždka presidenta Kruegera« a »Oddělení burské jízdy táhne ke hranici«. Nová a nová bouř pollesku se zvedá. Gallerie se nechce utiši Opona opětně musí nahoru. Co je obecenstvu na pražské gallerii do presidenta Kruegera? Co do burské jizdy ? Jaký smysl má demonstrace? Ale takový už máte dav. Neláme si tuze hlavu svými projevy. Odevzdává se prostě cilům. Tam na dalekém konci vzdáleného dílu světa zápasí malý národ statečně za svoji samostatnosta svobodu. A bohudíky, štěstí mu přeje! Pře rozvoj millitarismu i statečnost malých ješte dnes něco platí. To povznáší mysl a nadýmá la- hodně hruď. Nedivte se, překypí-li nálada lehko- vznětlého davu a má-li pocit, jakoby ty statne postavy jezdců do pole táhnoucích byli nějac — našinci. Zahraničné listy jsou teď plny zajímavých dokumentů, důvěrných dopisů z bojiště, z obou táborů, korrespondencí z jižní Afriky do Evropy od tuzemců i Evropanů, zajatých a raněných. čobrovolníků i vojínů z povolání. Velikému obrazu dějin dostává se tím teprv živolného za- barvení. Mladý Bur, jenž studoval ve Francii povolán do zbraně. Spěchá do vlasti a z cesty pkee:
Krueger Evropan jižní Afrika Evropa Bura Francie
23 article
— Právě jsme opustili Aden, kde nás stihlo několik zpráv z bojiště, zejtra dorazíme do Tanži: chvěju se pomýšlením, že by mne tu mohla čekati zpráva o porážce našich .. Oh, jak dlouhé, nekonečné jsou ty dny na pa- lubě! A teprv noci: jaká muka nekonečná Tady jsem a nic nedělám a doma té chvíle celý národ se bije, bratr a jistě i starý otec .. Ani zášť ani ctižádost mne nepudí, abych se k nim přidal: ale je to boj všeho národa, je to můj vlastní boj, o který běží, má čest můj ideál jsou v sázce . . . Dne 4. (listo- padu) budu v Pretorii a dva dny po té na bo- jišti. Vrátíme se jako vítězi, to přísahám ! .. Čte se, jakoby vystřiženo ze staré roman- tické hístorie. A přece je list dnešní, skutečnýl Tedy přece ještě bije v lidských prsou staré srdce, jako za rekovných časů. Plat ještě staré cinostíl Ve hlavním městě Pretorii, vyjma úřady. anglické zajaté a malý počet dobrovolníků, kteří je hlídají, nezůstalo zdravé mužské nohy. Však i ženy burské, třeba se přímo neúčastnily boje — nač prý ostatně dojde, jakmile Angličané vstoupí na burskou půdu — i ženy jsou roz- líceny záští a nenávistí proti vrahům. — Zde jsou Angličané více v nenávisti, nežli u nás Turci! píše ze dne 2. prosince ně jaký bulharský dobrovolník, jenž patrně stu- doval v Paříži a bez svolení rodičů prchl s hloučkem francouzských nadšenců do bur- ských řad. Heslem Burů je: pryč s Angličany ! burské ženy volají prozatím: pryč — s angličinou Vypověděly všecku úctu jazyku nepřátel. — Všecky mé děti až posud učily se an- glicky, psala v listopadu 1899 z Pretorie ně- jaká dáma; ale mohu Vás ujistit, že má nej- mladší dcerka už nebude znát anglického slůvka. Za to, že Angličané na nás pořádají honbu, nebudeme se ještě učit jejich řeči.
Pretorius Ted přece Angličan Turek Aden Pretorie Paříž Bur
24 article
Buďto Anglie porazí nás a vyrve nám jazyk náš, anebo vyženeme my Angličany, ale pak vyhladíme do posledního všecka anglická slova ze svých úst a z úst našich děti! . .. A pak prý doba plemenných citů u minula ! Jaké episodky se odehrávají! Na nádraži v Prelorii jásající zástup provází četu branců. Nějaká žena v zástupu zpozorovala mezi vo jáky, kteří vstupují do vagonů svého 17letého synka. Bez jejího vědomí odešel z domu: — Musel bych beztoho dříve či později tak jako tak! praví hoch k matce na omluvu. Raději tedy dříve! A matka krátce — Máš dobře, jdil Ale vášeň bojovná nedělá z lidí dravce- Horečka válečná jen probouzí v člověku schop nost nejvyšší ctnosti, velebnou ochotu obětovat sama sebe. Však zášť proti »erbvijandu«, prot dědičnému vrahu, trvá jen do vykonané povin nosti. Jakmile bojovná vášeň jest ochlazena vrací se rovnováha duše, nabývá vrchu lidskost Burové zacházejí velmi způsobně se zajatým Angličany. Všecky dopisy o tom svědčí. O péč o raněné nepřátele netřeba se ani zmiňovati I humor nabývá opět lídského práva. V ambulanci leží vedle sebe ranění z obou táborů. Bur, mohoucí se ještě postaviti na nohy přívlekl se k Angličanu, u něhož vedle lože vidí státi dvě lahve. — Pojdu žízní, pravi, dejte mi se napit — Rád, Andělec. Tu je voda, tu wiskej Chcete-li pálenky, připijte: na zdravi císařovně
Angličan Máša Burová Anglie Bura
25 article
— Ubohá stará paní! na to podřízený páně Krügerův. Ale nemám ničeho proti ní Dobrá, aťei tedy žije císařovna! Stateční hlídači skotu, Zaválci, neohro ženě buší do nepřátelských prsou a řad, poku povinnost káže, ale pro falešnou pózu divadel ního hrdinství nemají patrně smyslu. Ve chví oddechu vyměňují s nepřítelem pomocí světlo pisného telegrafu vtipné korrespondence, zahá- nějí si nudu dlouhých dnů vyčkávacích nebo oblehacích všelikými hrami, žerty, honbou č rybolovem. Jeden dopis ze severu republiky líčí vítězoslávu v oddílu, jemuž za prací oble- hacích podařilo se uloviti lva a — krokodila. Tak ve světle čisté lidskosti vypadá válčíeí strana, líčená odpůrcem jako sběř lupičů a še lem. Ovšem, vlídný a kavalírský k odzbroje nému nepříteli, Bur je tím hroznější a necitel nější, dostane-li v pravou chvíli svého Angličana »na mušku«. Bílý knoflik na červeném angli ckém kabátci nechybí pak na několik se kroků . .. Něco husitského je v tom vojensky ne- cepovaném, od pastvy a stáje do zbraně a řady se stavícím lidu, táhnoucím do pole u volném sdružení, volbou ustanovujícím své velitele důstojníky. Dlouhé vleky vozů, tažených šest neb osmi páry volů plazí se za ozbrojenými houfci krajinou netuze urovnanou, přes hory a doly, přes řeky a potoky, jaks taks sobě razíco cestu zarostlou stepí, hložím a bodláčím panenské namnoze půdy . .. Taktiku, jak ze zpráv vychází, mají Buři prostou. Obrana je jich heslem. Bur si vyhází příkop jako krtek, zatarasí se v něm a nehn se s místa, dokud je živ. Svoji půdu dovede hájit . ..
Krügerův Angličan Bura
26 article
Dojemně zněly zprávy z řežby elands laagleské. Burové přepadeni nepřítelem. Tři sta jich bylo proti 7000 Angličanů. Osm mužů — už prý je v Zavaalsku jmenují »osmičkou« — krylo ústup, čelíce na jedné »kopji« anglickému voji. Padli ovšem, ale dvě stě soudruhů zachránili. Mrtvoly útokem nepřátel tak zohaveny, že sotva bylo lze osoby zjistiti. Ale jména jsou známa. Ostatně mučenníkům jihoafrických Thermopyl ani o slávu nešlo. Spí pokojně svůj věčný spánek! Svoji vlast zachránili, I svého pěvce nalezl již krvavý ten zápas za svobodu národa z počátku dvacátého věku. Martinus Schaink se zove, je Holanďan rodem. Náležel k elandslaagteské »osmičee«. Originál jeho písně je prý pln síly. Zní u volném podání dle francouzského převodu: »Slyšíte řev britanských lvů? Všecka Afrika jižní se od něho chvěje, jak od rachocení hromu. Ale lid náš, příliš hněten ode jha těch, kteří by celý svět v podruží zavléci chtěli, povstal.« »Cvalem svých koňů bystrých, ode všech měst a vesnic, od hor i z Veldu, spěchají synové jihu Afriky.« »Silni jsou a nezdolní jako duby, k hrdinným jich srdcím strach nikdy přístupu neměl. A jsou jen pastýři, nezvyklí dělati válku! Ale kdo v Boha doufá, třoba i sláb byl, je silný«... A Burové doufají ve svého Boha, praví »boží bojovníci« svého věku ! Velké činy sbližují lidi. Sdilíme slasti i strasti těch statečných ob- hájců svobody vzdálených vlastí. Nechť stěstí války zůstane věrno do konce jejích zbraním. Vždyť tam dole za nás tak skvěle sráží hlavu obludné theorii, budouenost že náleží jen státům a národům — velkým . ..
Burová Angličan Martinus Schaink Holanďan Thermopyly Afrika