2
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 8. února 1900.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. Iisty
předp lácí ae
v Praze v administraai
na měsee
v la . . . . 6 K —
s dvojí denáškoe
za měsíe
na čtvit lota . . . . 7 K 50h
ve sliakich: 2K 3ok
na měsíc
Poštou:
rta . . . K ol
arojí zsia K s
na měsíc
::: nko
nk čtvrt leta
Praha
5
article
Jaké dorozumění?
Jaké dorozumění?
Jestli stanovisko, s kterého ve včerejší
»Bohemii« pan dr. Lingg Löwy pojednáváo
jazykové otázce česko-německé v království
českém, zároveň stanoviskem všech zástup-
cův národnosti německé v zemích koruny
české na dorozumívacích poradách vídeňských;
tož bylo by nejlépe, aby tyto porady byly
už dnes prohlášeny za ukončeny, a aby se
konstatovala úplná jalovost, neúspěšnost a
marnost jejich. Na takovém slanovisku ně-
meckém tetiž nejen nelze dojíti pražádného
smíru mezi oběma národy v zemích koruny
české, ale není možno ani začíti vyjednávat
o nějaké smíření. Soudíme zajisté správně,
tvrdíce, že zástupci národnosti německé na
dorozumívacích poradách vídeňských s ná-
zory pana dra. Lingga, pronesenými ve vče-
rejší »Bohemii«, úplně se srovnávají, a proto
vyvozujeme odtud, že resultát těchto porad
jest už hotov a že zástupci národa českého
už mohou jít domů. Nač pak by tam ještě
čekali? Proč by tam mluvili? Němci jsou
pevně odhodláni, že právům českého národa
nepovolí. A zástupci národa českého zase
nepovolí v ničem jejich panovačnosti, zpup-
nosti a násilnosti. Za takových poměrův, za
takové nálady na obou stranách, za takové
přikré, naprosto nesmířitelné povahy spor-
ných stanovisk jest jen škoda každé hodiny,
každé minuty, která tomuto dorozumívání
se věnuje.
Aby pak čtenář se přesvědčil, že nepro-
rokujeme úplný zmar nynějších porad vídeň-
ských bez důvodu, položíme tu jen některé
hlavní momenty z úvahy p. dra. Lingga ve
včerejší » Bohemii«.
doktor
Lingg Löw
Lingg
Němec
Bohemia
6
article
Překážkou prý, která maří obapolně
žádané národní dorozumění česko německé
jest prý státní právo české; ale
hlavní vinu, že tato příčina mohla nabýt
nynější velikosti a síly, mají prý — Němci
Němci — dle výkladu p. dra. Lingga, »jen
aby šetřili citův opposice«, do-
mnivali se, že r. 1867 nemusejí dát státu
rakouskému také ústavní jméno a ne-
pokládajíce titul vůbec za nic důležitého
prý spokojili se s tím, že ho pojmenovali
státem skrálovství a zemí na radě
řišské zastoupených«. Poněvadž prý
tehdy šlo o to, vlákati Čechy do rady říšské
nejen vláda, ale i strany německé v parla-
mentě vídeňském mlčky prý svolily
aby poslanci čeští vstoupili do rady říšské
s právním ohražením, které popíralo
existenci ústavy (prosincové) a vztýčilo pra-
por státního práva českého. I roku
1879 a ve všech následujících případech pry
Němci mlěky snesli, že Čechové exi-
stenci ústavy popírali a státní prá vo
české prohlašovali. Tím způsobem
prý sami způsobili, že z přízraku státníh
práva českého se stalo heslo, které prý nyní
ruší všechny snahy smírné.
S dovolením! Od r. 1867 minula již
třicet čtyři leta. A zdejší Němci ne-
vymyslili, nenavrhli a neudělali pro západní
polovici habsburské říše posud žádného
ústavního jména; základní zákony
zr. 1867 a každý nový zákon od onoho
času vydaný pro zapadní polovici habs-
burské říše platí pro »království
země, zastoupené na radě říš-
ské«. Staré soustátí habsburské, jak až do
prosince 1867 bylo pohromadě, rozpoltěno
bylo za pomoci samých Němců na polovice
dvě, ale polovice západní posud nemá žád-
ného jmena ani zeměpisného, ani
dějinného, ani ústavního. Však
vedle té bezejmennosti její jsou tu
stará, odvěká jména královstvía
zemí, které náležely k někdejšímu celému
soustátí habsburskému, a mezi těmi
královstvími jest království české n
místě první m.
Němec Němec
Lingg
Čecho
Němec
7
article
Království české jakožto samo-
statný, světoslavný stát jest předně
o pět set let starší než soustátí habs-
burské, za druhé, o osm set let starší než
cisařství rakouské a za třetí bezmála
o devět set let starší než bezejmenný
útvar »království a zemí, na říšské radé za
stoupených«. Král český pak jest v dě
jinách světových o osm set let s tarš
než císař rakouský, poněvadž tento
titul byl sdělán teprve r. 18051
V úplném souhlase s těmito nepopíra
telnými pravdami dějinnými vyučovalo se
ve všech školách v soustáti habsburském
až do r. 1850 z knihy, která se nazý
vala: »Oesterreichische Staaten-
geschichte. Pan dr. Lingg do těch škol
patrně nechodil, ale jako Němec aspon
snad bude rozumět, co slovo Staaten-
geschichte v jeho mateřštině znamená;
že to není dějepis rakouského státu, nýbrž
rakouských státův, a mezi těmi ra-
kouskými státy stát český byl na
prvním místě a jest jím posud! A proto
národ český ve svém programu stále má
provedení státního práva českého,
a od tohoto práva své vlasti neupustí nikdy
a nikdyl
Není úkolem národa českého, aby pro
»království a země, zastoupené na radě říš
ské« vymyslil a udělal ústavní jméno
A jestliže toto jméno r. 1867 zapomněli
udělat spolutvůrci dualismu, Němci, tož už
dávno se snaží, aby tehdejší chybu svou
napravili, mluvíce o jakémsi — »Neu-
preussen!«
doktor
Lingg
Němec
Staaten
Oesterreichische Staaten
8
article
Ale právě k vůli tomuto jménu, ni
koliv k vůli Rakousku a jeho ústavě, vadí
a překáží jim státní právo české
Dle tohoto práva totiž každý obyvatel krá-
lovství českého jest domovem, má plne
domovské právo na celé oblast
této vlasti. K domovskému právu
tomu pak nerozlučně náleží, že jazyk kaž-
dého obyvatele této vlasti, tedy
každého Čecha, má v celém obvodu
království českého úplnou nezkrácenou plat-
nost v úřadech zemských a státních.
A tu jsme u toho, proč p. dr. Lingg
nazývá státní právo české překážkou
v dorozumívacích poradách česko-německých
Pisatel článku v »Bohemii« »Zur Verständi-
gung« a s ním zajisté všichni zástupci ná-
rodnosti německé na poradách vídeňských
předpokládají užjako věc úplně
hotovou a provedenou, čeho on
neprávně teprve se domáhají,
předpokládají ve svých úvahách o doroz-
umění, že království české už jest rozděleno
na uzavřené územi německé a na
otevřené území české. Odtud celé
skrz na skrz nesprávné, rabulistické
rozumování jejich. Nejen dle státního
práva českého, ale i dle článku XIX. zá-
kladních zákonů z r. 1867 každý Čec
v království českém, v markrabství morav-
ském a ve vévodství slezském má úplné
právo, aby všechny úřady zemské a státní
ve vlastech jeho jmenovaných s ním jednaly
jazykem jeho mateřským; má k tomu plně
Čecho
doktor
Lingg
Rakousko
Bohemia
Zur Verständi
9
article
právo proto, poněvadž v královstv
českém, v markrabství morav
ském a ve vévodství slezském
jest doma! A proto nikdy ho nenapadne
aby se domáhal práva svého jazyka při stát-
ních a zemských úřadech na př. v Linci,
v Inšpruku, v Salepurku atd., totiž někde
mimo své země rodné! Ale za to
vším právem žádá a nepřestane žádati, aby
s ním v jazyku jeho mateřském
jednaly státní a zemské úřady
na celé nedílné oblasti králov-
ství českého, markrabství mo-
ravského a vévodství slezského.
V tom záleží praktický význam, prak-
tická cena a síla státního práva českého pro
každého Čecha v otázce jazykové.
Státní právo české nezná žádného uza-
vřeného území německého v království če-
ském, odkud jazyk český, jazyk více než
dvoutřetinové většiny všeho obyvatelstva této
země by byl úplně vyloučen. Ale nesmíři-
telnost, nevraživost, panovačnost a nenasyt
nost německá jde už i tak daleko, že pro
příslušníky národnosti české v samém krá-
lovství českém v okresích s převážnou vět
šinou jazyka německého odmítá i zřízen
tlumočníkův i státních úřadní-
kův extra statum, poněvadž prý by
to znamenalo skloniti se před státním prá-
vem českým! Proto opakujeme, že z nyněj-
ších porad vídeňských vyjde něco zcelaji-
ného, než snad jen pouhá příprava k do
rozuměníl
Čecho
Inšpruk
10
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 7. února. (O smiřovacích
konferencích) píše klerikální »Gra zer
Volksblatt«: »Dnes zdá se býti už nepo-
chybno, že, nezdaří-li se ani nyní pokusy
o uspořádání politických poměrů, jsou pravdě
podobnými nové, volby, ba i změna ústavy
Která strana převezme zodpovědnost, že zavi
níla takový povážlivý převrat? A přes to do
rozumívací konference nepřivedou přece k ni-
čemu! To bylo jasno od toho okamžiku, kdy
radikální skupiny odepřely své účastenství. Ač-
koli počot radikálních poslanců a jich přivrženců
není veliký, mají přece nepopíratelný vliv, po-
něvadž jak nacionálům, tak i liberálům nedo-
stává se potřebné odvahy a samostatnosti. Po-
kud se týče posic obou sporných stran, má
»Volksblatt« postavení Němců za výhodnější, po-
něvadž jak dr. Körber, tak i držitelé rozhodu-
jících portefeuillů v ministerstvě smýšlejí vý
slovně liberálně a centralisticky. Vzhledem
k tomu jest přirozeno, praví »Volksblatt«, že dů-
věrníci českého národa vstupují na konference
se státoprávním ohražením.
Němec
doktor
Körber
Praha
11
article
»Glos Narodu«, mluvě o proslovech
při první schůzí konferenční, praví: »Řeč mi-
nistra Körbra nechová v sobě nie nového. Dala
se slovo za slovem předpovědět. Obsahuje tytéž
stesky a nářky, které se opakují v Rakousku
stereotypně od té doby, co vře národnostn
válka a jež se budou opakovati, dokud ta válk
potrvá. Ideál pana Körbra, aby se národnostn
boje vyhladily se světa a všichni národovése
zapřáhlí do práce pro vydělávání peněz a šířen
kultury za vzájemné kosmopolitické harmonie
v atmosféře úplné lhostejnosti k právům a svo-
bodám rodného jazyka a k budouenosti svého
národa — takový ideál zůstane na vždy ne-
splnitelným .. . Jestliže však v řeči Körbrově
nenacházíme nie, než všeobecná místa a touhu
po materialistickém kvietismu, za to v řeč
Englově vyjádřeny obsažné momenty, o které
by se mohla a měla opřiti vládní politika ra-
kouská. Posl. Engel prohlásil, že národní boj
může býti omezen, ale nikoli vykořeněn, že zá-
konitost a spravedlnost musí býti základem vší
vládní smiřovací akce vůči všem národům ra-
kouským, že smír se nedá provésti na půdě
říšské rady, nýbrž ve sněmech zemských a že
vniterní zmatky v Rakousku mohou býti odstra-
něny jedině smělou reformou ústavy. Ale takové
zásady se nelíbí Němcům, jichž nadvláda se
může opírati jen o křivdy činěné slovanským
národům a o všeobecný zmatek ve státě. Avšak
každá vláda v Rakousku má míti na paměti,
že nesmí býti vládou německou, nýbrž jedině
rakouskou«.
Glos Naroda
Körbr
Englův
Posl
Engel
Němec
Rakousko
12
article
Z Krakova, 7. února. (Svolání říšské
rady.) »Czasu« sděluje se z Vídně, že mezi členy
smiřovací konference panuje přesvědčení, že říšská
rada sejde se okolo 15. února a svolání bude pro
vedeno už tyto dny. Soudí se též, že říšská rada
bude zasedati současně se smiřovací konferencí,.
která do té doby neukončí své práce ani kladně
ani záporně. Na denním pořádku říšské rady bude
především kontingent nováčků a volba do delegací
Krakov
Vídeň
13
article
Stávky horníků a nedostatek uhli
v král. českém.
O uhlí a briketách v Praze.
Ohromné množství briket opatřeno jest pro
Prahu a předměsti. Takové množství, že neví
se ani kudy kam s nimi. V pražských nádra-
žích nalézá se nyní 300 vagonů briket a dal-
ších 600 vagonů je objednáno. Počítá-li se
okrouhie v jednom vagonu 15.000 kusů briket,
jest tedy pro Prahu a předměstí opatřeno 139
millionu kusů briket. Zajisté to přímo
úžasné množství, tím úžasnější, poněvadž tento
druh paliva drobné konsumenty velice zklamal
Musilo se tudíž státi opatření, aby brikety měly
lepší odbyt. Z nařízení místodržitelství byla v po-
licejním ředitelství zřízena agentura briketová.
A také na komisařstvích v jednotlivých čtvrtíeh
města mají správcové komisařství povinnost, ob-
jednávky na brikety přijímati a telefonickyje
»hlavní sběrně objednávek« v policejním ředi-
telství oznámiti.
Praha
14
article
Předevčírem konala se na místodržitelstv
schůze, k níž byli pozvání starostové čtyř před-
městí pražských a předseda pražské »uhelné
komise« pan Voitl. Pan místodržitel sdělil při-
tomným zástupcům samosprávných korporací,že
obdržel k disposici 300 vagonů briket a dále
že objednal ještě 600 vagonů briket, které bu-
dou v nejbližších dnech do Prahy přivezeny
O jakosti briket pronesen však zdreující úsudek
Uvedeno, že prvé zásilky briket byly uspokoju-
jící, ale další byly velmi špatné. Pan miísto
držitel naléhal na otevření škol, aby brikely
byly přece odbyty. Zástupcové obci přislíbili
školy otevřít, poněvadž dodavatelé uhlí mezi tlm
jisté množství uhlí již dodali, ale do briketse
jim nechtělo.
Ve včerejší schůzi »uhelné komise« pan
Voitl doporučoval nakoupení většího množství
briket, »aby se stalo panu místodržiteli po vůli,«
ale komise rozhodla jinak. Nechce brikety kou-
piti, poněvadž by jich neodbyla. V komisi pan
Lada přimlouval se, aby z 90 vagonů uhlí, pro
obec dodaných, bylo 20 vagonů postoupeno
maloobchodníkům. Mimo to usneseno, aby kon-
trahenti byli vyzváni k dodávání uhlí pro obecní
ústavy. Konečně usneseno, aby u jisté firmy
bylo objednáno 30 vagonů hnědého uhlí.
Ode dneška počínaje budou se prodávati brikety
v policejním ředitelství (v přízemí) v jakémkol
množství, po celých vagonech i v menších částech
Odběratelé většího množství obdrží srážky.
Měatský úřad na Král. Vinohradech
objednal pro místní obyvatelstvo větší zásobu briket
jež prodává jednotlivcům v nejmenším množstv
10 metr. centů za 15 zl. r. č. Přihlášky v městském
úřadě čís. 1 v hodinách úřadních.
Voitl
Lada
Král
Praha
Vinohrady
15
article
Z Kladna, 7. února. (Tlfgrm. »N. L.«)
Ve stávkovém zdejším obvodu panuje naprostý
klid. Proto sensaci vzbudila zpráva, že v Li-
bušíně dva důvěrníci hornictva, Kratochvíl
a Suchý, zatčeni a šesti četníky bez
udání důvodu Modáni okresnímu soudu ve
Slaném. Učiněny kroky, by vyšetřování zatčených
dělo se na svobodě.
— Ráno byla »u Jágrů« obvyklá schůze
za velkého účastenství. Red. Mach prohlásil,
že není ani pomýšlení, že by horníci beze
schváleni jich požadavků šli do práce a to tím
méně, poněvadž na prohlášení zaměstnavatelů,
že musí hornictvo vyhladovět a tím do práce
přinutiti, odpovídá dělnictvo jak v Rakousku,
tak v jiných zemích tím, že jim poskytne pod
pory dostatečné, by ve stávce mohli vytrvatia
to nejen dělnictvo, ale i občanstvo v Čechách
a v jinych zemích. Hornictvo že po případe
spokojí se i praženkou. Shromáždění usneslo
se ve stávce vytrvati. Dle všeho není tedy na-
děje, že horníci do práce se dostaví i příštího
týdne.
Tvrzení tiskové kanceláře, že stávkujícíeh
ubývá a pracujících přibývá, nezakládá se na
pravdě. V Dolu Barré na př., kde pracovalo
do 5. t. m. 8 horníků, vzdalo se 6. t. m.
práce pět a setrvali pouze tři.
Kratochvíl
Suchá
Jágr
Mach
Kladno
Reda
Rakousko
Čechy
16
article
V drobném prodejii
ranní čísla o sobě . . . za 8h
vdpole dní
. . . zs 2 b
Ve úlislkách na venkorě:
ranní čle. . . . . . . . 10
Inseráty
platí se hotova vnpřeš.
Fřeápissení a inssrty přijona sěnlní-
strsce v Marisnské ulici č. 3.
Tam naeházelí se téš redakee
tiskárna a eapedise .Násodnich List“
Rakopisy se novraceji.
Marisnský ulice
17
article
Z Kladna, 7. února. (C.B.) V kladensko-
slanském obvodu nastalo malé zlepšení, nebot
dnes stávkuje jen 78 8% horníků
Z Mostu, 7. února. (C.-B.) V ústecko chomutov-
ském hnědouhelném obvodu bylo dne 4. a 5. (. m.
vytěženo celkem 465 vagonů.
Od 5. do 6. t. m. přibylo havířů, kteří
sjeli, více než o 60.
Při rozdílení dosti spoře docházejících podpor
došlo k rozladění u stávkujících, kteří ničeho
nedostali proto, že mají malé úspory ve spořitelnách.
Považují se za odstrkované před horníky, kteří ne-
uměli spořit.
Klid nebyl porušen nikde. Včerejší den minul
klidně, aniž se slav podstatně zlepšil. Včera stávko-
vala 6691 osoba.
Schůze lidu, která konala se včera večer v Zá-
luží u přítomnosti asi 2000 účastníků, byla četni-
ctvem rozpuštěna.
Bylo vytěženo a naloženo asi 200 v agonův
u hlí.
Z Teplic, 6. února. (C.B.) Situace se nez mě-
nila.
Včera byla v Trnovanech pro nedostatek
zákonných náležitostí rozpuštěna schůze obmezená
na pozvané hosty.
Z Duchcova, 6. února. (C.-B.) Pracujících děl
níků něco přibylo. Včera bylo vytěženo 130 va-
gonů uhlí.
V Bílině byla včera odpoledne rozpuštěna
schůze, poněvadž nebyla ohlášena.
Z Falknova, 6. února. (C.-B.) Počet stávkují-
cích se dnes nezměnil.
Množí se krádeže uhlí a dříví. Včera
bylo ve Wudingrünu dopadeno při krádeži uhlí
20 osob.
Z Ústí n. L., 6. února. (C-B.) Očekává se, že
ve čtvrtek nastane na několika dolech zlepšení. Na
6 šachtách vytěženo 60 vagonů uhlí.
Kladno
Most
Zá
Teplice
Trnovany
Duchcov
Bílina
Falknov
Ústí
18
article
Tři schůze svolané na den 8. t. m. byly za-
povězeny. Dnes večer byla rozpuštěna schůze, pořá-
daná okresním svazem dělnických spolků s progra-
mem: »Důsledky hornické stávky pro dělnictvo«.
Z Chomutova, 6. února. (C.-B.) Stávka s
nezměnila.
Z Kadaně, 6. února. (C.-B.) Na šachtě Ottově
těží se částečně dále.
Z Karlových Varů, 6. února. (C.- B.) Situace
se nezměnila.
Z Karlových Varů, 7. února. (C.-B.) Situace
je beze změny
Z Nýřan, 7. února. (C.B.) Dnes přišlo do
práce ze 6068 m. 1378, mezi nimi 262 horníků. Na
některých čachlách vytahuje se uhlí.
Z Teplic, 7. února. (C.-B.) Z 1996 horníků
stávkuje jich 1347 a 864 jich je propuštěno. Včera
pracovalo 500 havířů. Dnes vytaženo 23 vagonu
u hlí.
Z Teplic, 7. února. (C.-B.) V Sobědruzích roz-
puštěna byla schůze socialistického spolku »Karel
Marx.«
Ze Stříbra, 7. února. (C.- B.) V Nýřanech se
situace poněkud zlepšila.
Z Přestic, 7. února. (C.-B) Ve Vitmi přiby lo
něco pracujících horníků.
Z Plzně, 7. února. (C.-B) Včera pokoušel se
dav lidu rozebrati tyčkový plot. Policie
byla nucena užiti zbraně, aby dav rozehnala. Na
dnešek stala se potřebná opatření, aby se srocení
neopakova o.
Druhá schůze smírčí komise pánve
moravsko-slezské.
—ák. Z Těšína, 6. února.
Ottův
Marx
Chomutov
Kadaň
Karlová Vary
Nýřany
Teplice
Sobědruhy
Stříbro
Plzeň
Těšín
moravskýslezský
19
article
(Od zvláštního zpravodaje »Nár. Listů «.)
Smírčí komise sešla se dnes opětně v místno-
stech těšínské záložny a rokovala za předsednictvl
říš. poslance bar. D'Elverta, za přítomnosti vrchního
horního rady dra. Riehla a komisaře horního revír-
ního úřadu Friedricha. Jako delegáti majitelů dola
dostavili se: vládní rada Raušer z Vídně, horní rada
Wurzian z Petřvaldu, horní rada Špoth z Karvína,
ústřední ředitelé Mauerhofer z Polské Ostravy a Fil-
lunger z Moravské Ostravy. Delegáty horníků byli
Folvarčný z Janova dolu v Karvíně, Košut z dolu
»Karoliny« v Moravské Ostravě, Půstelník z »Hlu-
biny« v Moravské Ostravě, Pytlík z »Beltiny« z Dom-
brové a Slovík z dolu »Trojice« v Polské Ostravě.
Důvěrníky majitelů delů byli: ředitel Poppe, ředitel
Dostál, horní radové Molínek a Köhler a vrchní in-
ženýr Mládek; důvěrníky horníků: Šlechta, Bednář,
Stolpa, Pastor a Motyka.
O 8. hod. odpolední zahájil předsedající baron
D'Elvert jednání: úvodem připomenul, že prvá schůze
komise smírčí, která konala se 31. m. m., odročena
byla na tak dlouho, až jedna ze zúčastněných stran
o opětnou schůzi požádá. Avšak komisi tuto svolává
vláda, vidouc dalekosáhlé následky dalšího trvání
stávky pro všechny třídy obyvatelstva. Chce učiniti
nynějšímu zhoubnému stavu konec prostředky, které
odpovídaly by pokud možno přáním obou strana
proto doufá předseda, že obě strany budou jednání
smírčí komise respektovati.
Předseda jest zmocněn prohlásiti, že vláda chce
zlepšiti pracovní podmínky, jakož i upraviti pracovní
dobu, při čemž však »musejí býti existenční pod-
mínky majitelů dolů respektovány«. Vlada nemůže
prý ve sporné olázky, které podkopávají existenci
produkce i dělníků, zakročiti. Má však nejlepší vůli,
D Elvert
Riehl
Friedrich
Folvarčný
Janův
Košut
Půstelník
Pytlík
Slovík
Popp
Dostál
Molínek
Köhler
Šlechta
Stolpa
Pastor
Motyka
Vlad
Vídeň
Petřvald
Karvína
Ostrava
Karolina
Hla
moravský Ostrava
Dom
Raušery
21
article
V Praze, 7. února.
Praha
22
article
6— (Kronika.) Onehdy jsme v divadl
»Rozmanitostí« zažili zvláštní demonstraci. Před
stavení končilo řadou kinematografiekých obrazů.
Žislo za čislem míjí bez nápadnější pozornosti
ale dva obrazy, sotva na bílou stěnu promi-
nuty, provázi nadšený potlesk. Nadpisy: »V,
jiždka presidenta Kruegera« a »Oddělení burské
jízdy táhne ke hranici«. Nová a nová bouř
pollesku se zvedá. Gallerie se nechce utiši
Opona opětně musí nahoru.
Co je obecenstvu na pražské gallerii do
presidenta Kruegera? Co do burské jizdy ? Jaký
smysl má demonstrace?
Ale takový už máte dav. Neláme si tuze hlavu
svými projevy. Odevzdává se prostě cilům. Tam
na dalekém konci vzdáleného dílu světa zápasí
malý národ statečně za svoji samostatnosta
svobodu. A bohudíky, štěstí mu přeje! Pře
rozvoj millitarismu i statečnost malých ješte
dnes něco platí. To povznáší mysl a nadýmá la-
hodně hruď. Nedivte se, překypí-li nálada lehko-
vznětlého davu a má-li pocit, jakoby ty statne
postavy jezdců do pole táhnoucích byli nějac
— našinci.
Zahraničné listy jsou teď plny zajímavých
dokumentů, důvěrných dopisů z bojiště, z obou
táborů, korrespondencí z jižní Afriky do Evropy
od tuzemců i Evropanů, zajatých a raněných.
čobrovolníků i vojínů z povolání. Velikému
obrazu dějin dostává se tím teprv živolného za-
barvení. Mladý Bur, jenž studoval ve Francii
povolán do zbraně. Spěchá do vlasti a z cesty
pkee:
Krueger
Evropan
jižní Afrika
Evropa
Bura
Francie
23
article
— Právě jsme opustili Aden, kde nás
stihlo několik zpráv z bojiště, zejtra dorazíme
do Tanži: chvěju se pomýšlením, že by mne
tu mohla čekati zpráva o porážce našich ..
Oh, jak dlouhé, nekonečné jsou ty dny na pa-
lubě! A teprv noci: jaká muka nekonečná
Tady jsem a nic nedělám a doma té chvíle
celý národ se bije, bratr a jistě i starý otec ..
Ani zášť ani ctižádost mne nepudí, abych se
k nim přidal: ale je to boj všeho národa, je
to můj vlastní boj, o který běží, má čest
můj ideál jsou v sázce . . . Dne 4. (listo-
padu) budu v Pretorii a dva dny po té na bo-
jišti. Vrátíme se jako vítězi, to přísahám ! ..
Čte se, jakoby vystřiženo ze staré roman-
tické hístorie. A přece je list dnešní, skutečnýl
Tedy přece ještě bije v lidských prsou
staré srdce, jako za rekovných časů. Plat
ještě staré cinostíl
Ve hlavním městě Pretorii, vyjma úřady.
anglické zajaté a malý počet dobrovolníků, kteří
je hlídají, nezůstalo zdravé mužské nohy. Však
i ženy burské, třeba se přímo neúčastnily boje
— nač prý ostatně dojde, jakmile Angličané
vstoupí na burskou půdu — i ženy jsou roz-
líceny záští a nenávistí proti vrahům.
— Zde jsou Angličané více v nenávisti,
nežli u nás Turci! píše ze dne 2. prosince ně
jaký bulharský dobrovolník, jenž patrně stu-
doval v Paříži a bez svolení rodičů prchl
s hloučkem francouzských nadšenců do bur-
ských řad.
Heslem Burů je: pryč s Angličany ! burské
ženy volají prozatím: pryč — s angličinou
Vypověděly všecku úctu jazyku nepřátel.
— Všecky mé děti až posud učily se an-
glicky, psala v listopadu 1899 z Pretorie ně-
jaká dáma; ale mohu Vás ujistit, že má nej-
mladší dcerka už nebude znát anglického
slůvka. Za to, že Angličané na nás pořádají
honbu, nebudeme se ještě učit jejich řeči.
Pretorius
Ted přece
Angličan
Turek
Aden
Pretorie
Paříž
Bur
24
article
Buďto Anglie porazí nás a vyrve nám jazyk
náš, anebo vyženeme my Angličany, ale pak
vyhladíme do posledního všecka anglická slova
ze svých úst a z úst našich děti! . ..
A pak prý doba plemenných citů u
minula !
Jaké episodky se odehrávají! Na nádraži
v Prelorii jásající zástup provází četu branců.
Nějaká žena v zástupu zpozorovala mezi vo
jáky, kteří vstupují do vagonů svého 17letého
synka. Bez jejího vědomí odešel z domu:
— Musel bych beztoho dříve či později
tak jako tak! praví hoch k matce na omluvu.
Raději tedy dříve!
A matka krátce
— Máš dobře, jdil
Ale vášeň bojovná nedělá z lidí dravce-
Horečka válečná jen probouzí v člověku schop
nost nejvyšší ctnosti, velebnou ochotu obětovat
sama sebe. Však zášť proti »erbvijandu«, prot
dědičnému vrahu, trvá jen do vykonané povin
nosti. Jakmile bojovná vášeň jest ochlazena
vrací se rovnováha duše, nabývá vrchu lidskost
Burové zacházejí velmi způsobně se zajatým
Angličany. Všecky dopisy o tom svědčí. O péč
o raněné nepřátele netřeba se ani zmiňovati
I humor nabývá opět lídského práva.
V ambulanci leží vedle sebe ranění z obou
táborů. Bur, mohoucí se ještě postaviti na nohy
přívlekl se k Angličanu, u něhož vedle lože
vidí státi dvě lahve.
— Pojdu žízní, pravi, dejte mi se napit
— Rád, Andělec. Tu je voda, tu wiskej
Chcete-li pálenky, připijte: na zdravi císařovně
Angličan
Máša
Burová
Anglie
Bura
25
article
— Ubohá stará paní! na to podřízený
páně Krügerův. Ale nemám ničeho proti ní
Dobrá, aťei tedy žije císařovna!
Stateční hlídači skotu, Zaválci, neohro
ženě buší do nepřátelských prsou a řad, poku
povinnost káže, ale pro falešnou pózu divadel
ního hrdinství nemají patrně smyslu. Ve chví
oddechu vyměňují s nepřítelem pomocí světlo
pisného telegrafu vtipné korrespondence, zahá-
nějí si nudu dlouhých dnů vyčkávacích nebo
oblehacích všelikými hrami, žerty, honbou č
rybolovem. Jeden dopis ze severu republiky
líčí vítězoslávu v oddílu, jemuž za prací oble-
hacích podařilo se uloviti lva a — krokodila.
Tak ve světle čisté lidskosti vypadá válčíeí
strana, líčená odpůrcem jako sběř lupičů a še
lem. Ovšem, vlídný a kavalírský k odzbroje
nému nepříteli, Bur je tím hroznější a necitel
nější, dostane-li v pravou chvíli svého Angličana
»na mušku«. Bílý knoflik na červeném angli
ckém kabátci nechybí pak na několik se
kroků . ..
Něco husitského je v tom vojensky ne-
cepovaném, od pastvy a stáje do zbraně a řady
se stavícím lidu, táhnoucím do pole u volném
sdružení, volbou ustanovujícím své velitele
důstojníky. Dlouhé vleky vozů, tažených šest
neb osmi páry volů plazí se za ozbrojenými
houfci krajinou netuze urovnanou, přes hory a
doly, přes řeky a potoky, jaks taks sobě razíco
cestu zarostlou stepí, hložím a bodláčím panenské
namnoze půdy . ..
Taktiku, jak ze zpráv vychází, mají Buři
prostou. Obrana je jich heslem. Bur si vyhází
příkop jako krtek, zatarasí se v něm a nehn
se s místa, dokud je živ. Svoji půdu dovede
hájit . ..
Krügerův
Angličan
Bura
26
article
Dojemně zněly zprávy z řežby elands
laagleské.
Burové přepadeni nepřítelem. Tři sta jich
bylo proti 7000 Angličanů. Osm mužů — už
prý je v Zavaalsku jmenují »osmičkou« — krylo
ústup, čelíce na jedné »kopji« anglickému voji.
Padli ovšem, ale dvě stě soudruhů zachránili.
Mrtvoly útokem nepřátel tak zohaveny, že sotva
bylo lze osoby zjistiti. Ale jména jsou známa.
Ostatně mučenníkům jihoafrických Thermopyl
ani o slávu nešlo. Spí pokojně svůj věčný
spánek! Svoji vlast zachránili,
I svého pěvce nalezl již krvavý ten zápas
za svobodu národa z počátku dvacátého věku.
Martinus Schaink se zove, je Holanďan rodem.
Náležel k elandslaagteské »osmičee«. Originál
jeho písně je prý pln síly. Zní u volném podání
dle francouzského převodu:
»Slyšíte řev britanských lvů? Všecka Afrika
jižní se od něho chvěje, jak od rachocení hromu.
Ale lid náš, příliš hněten ode jha těch, kteří by
celý svět v podruží zavléci chtěli, povstal.«
»Cvalem svých koňů bystrých, ode všech měst
a vesnic, od hor i z Veldu, spěchají synové jihu
Afriky.«
»Silni jsou a nezdolní jako duby, k hrdinným
jich srdcím strach nikdy přístupu neměl. A jsou jen
pastýři, nezvyklí dělati válku! Ale kdo v Boha doufá,
třoba i sláb byl, je silný«...
A Burové doufají ve svého Boha, praví
»boží bojovníci« svého věku !
Velké činy sbližují lidi.
Sdilíme slasti i strasti těch statečných ob-
hájců svobody vzdálených vlastí. Nechť stěstí
války zůstane věrno do konce jejích zbraním.
Vždyť tam dole za nás tak skvěle sráží hlavu
obludné theorii, budouenost že náleží jen státům
a národům — velkým . ..
Burová
Angličan
Martinus Schaink
Holanďan
Thermopyly
Afrika