2
article
dům, nemocnici atd. a saší se, aby dědictví toto
zanechalo potomkům nezkrácené, ba spíše rozmno-
Vítal rozhodnutí lesnické jednoty, že ve valném
shromáždění promluví se o budoucích poměrech
obchodních se zřetelem k lesnímu hospodářství př
zařízení kanálů a splavnění řek českých. Podotkl na
vzácnou shodu na poli lesnickém šlechty a měšťan-
stva, kterážto shoda také pokvete vždy na poli ná-
rodním a politickém. (Výborně.) Vítá konečně upřímně
veškery účastníky a volá sjezdu lesnické jednoty
»Na zdar!«, »Sláva!« (Hlučné volání »Na zdar !«a
»Sláva!« ohlasem zaznělo v lesy.) Řeč p. Linharta
byla s velikou účastí a provoláváním pochvaly pro-
vázena.
Pan nadlesní král. města Pelhřimova Peiker
vítá jako odborník exkursi do lesů pelhřimovských
Prosí za shovívavý úsudek znalců, poněvadž teprve
téměř první decennium uplynulo od zavedení mo-
derní oekonomie lesní ve hvozdech, do kterých ex-
kurse se ubírá. Děkuje slavné lesnické jednotě pro
království české, že zvolila lesy pelhřimovské za cí
své vycházky a zvláště velezasloužilému předsedovi
J. J. knížeti Karlu ze Schwarzenbergů, jenž takovou
péči a takovou pozornost spolku tomu věnuje. Pro-
volává pak lesnické jednotě »Na zdar!« (Hlučné
»Na zdar« a »Sláva« provázelo srdečný lesnický
projev výtečného odborníka v lesní kultuře.
Za výbor lesnického spolku děkoval místopřed-
seda pan hrabě Buquoy, jenž v delší české řeči
vytkl chvalně známou pověst lesního hospodářství
města Pelhřimova i výtečného odborníka pana nad
lesního a děkoval za v pravdě upřímné a vzácné
pohostinství, jakého se členům spolku i hostům o
města dostává. Provolal pak »Slávu« a »Na zdar
slavné obci král. města Pelbřimova.
Linhart
Peiker
Karel
Schwarzenberg
Buquoy
Pelhřimov
Pelbřimov
král
3
article
Přijetí toto i veškera nálada v mohutných le-
sích, jež právě ten den po minulých vláhách zvláště
dýchaly svěžeští, působilo na shromážděné velice
příjemně, ba počátek exkurse byl tedy zdařilý a dal
souditi na další rozkošné chvíle na výletu lesem.
Kolem slavnostní brány shromážděni byli účast-
níci, mezi nimiž pozorovali jsme knížete JUDra. Be-
dřicha ze Schwarzenbergů, hr. Deyma, hr. Buquoye,
starosty sousedních měst dra. Naxeru z Jindřichova
Hradce, dra. Kotrbelce z Tábora, J. Mrázka ze Sobě-
slavi, řady bujarých lesníků všech kategorií a pan-
ství, dra. Sitenského, inspektora hosp. škol, Salače,
ředitele gymnasia Petrů, professory, úřadniky atd.
Na dané znamení pořadateli hnul se průvod
do lesů.
Po krátkém pochodu otevřela se na východ kra-
jina s podívanou na Lešov, na panství Nový Rych-
nov a Horní Cerekev, homolovitý vrch Čihalku
stráň Lísek, v levo pak na knížecí arcibiskupský dvů
Rájov. U čísla 11. exkursního pořadu opět vsedli vý-
letníci na povozy a jelí do revíru Korce s kultu-
rou smrkovou, ojediněle modřínem, s mladinou smr-
kovou s jednotlivými jedlemi, buky, modřínem, růz-
nými odseky.
Při vyjíždce z lesa otevřela se vyhlídka na leey
želivské a humpolecké a po pravé ruce vítal
nás kostel křemešnický. Dále projíždí se lesy s vy-
rostlými smrky, jednotlivě jedlemi a buky. U čísla
pořadového 24. opuštěny opět povozy a nastoupena
cesta mohutnými lesy smrkovými, porostý IV. třídy
po projití několika parcelami hospodářnic a porosty
mladšími, přišlo se k revíru Vysky tné.
Schwarzenberg
Deym
Buquoy
Naxera
Kotrbelec
J Mrázek
Sobě
Sitenský
Salač
Petro
Korec
Iva
Jindřichov Hradec
Tábor
Horní Cerekev
Rájov
4
article
Po krátké cestě lesem smrkovým a jedlovým,
mezi nimiž jednotlivé borovice 95—100 let, prochází
se porostem ke hřbetu, s něhož překrásná se otvírá
podívaná na krajinu k Humpolci, s hra-
dem Lipnicí na obzoru, který vévodí daleko ši-
roko východním Čechám. Zajímavé postupy kultur
lesních, 3. až 6letých následují, načež vcházíme opět
ve vysoký les smrkový a jedlový, u myslivny vysky-
tenské prohlédnuta stálá revírní školka a u čísla 42
objevil se modřínový les zvláště pěkného vzrůstu.
Modřín, smrk, jedle, buk, ojedinělé borovice jeví se
na další cestě v malebných skupinách. U č. 44. v re-
víru vyskytenském otevřel se při vystoupení z lesa
rozhled na levo na hory a lesy telečské, již na Mo-
ravě položené, s loveckým zámkem Roštýnem na
severu.
Humpolec
východní Čechy
dema Lipnica
5
article
Po krátkém pochodu objeví se na obzoru vrch
»Lísek«, pod nímž známé lázně »Kateřinky« se na-
lezají. Zde též vystoupilo se do výše 735 metrů nad
hladinou mořskou a k předělu vod moře severníhoa
černého. U hájovny již spatřili jsme po levé straně
nad níž oblé sedlo směrem k vesnici Sázavě vede,
kterak tvoří se opět jmenované rozvodí. Na to v brzku
vystoupílo se asi o 1. hod. odpolední na vrch »Kře-
mešník«, kdež pod 200letými buky připraven byl
milý odpočinek.
Místem poutnickým, daleko široko známým, jest
Křemešník, zbožný lid od Jihlavy, Telče, od Pelhři-
mova, Počátek a i ze vzdálenějších vesnic přichází
v procesích o Marianských svátcích na vrch tento;
nemocní hledajíi uzdravení v zázračně vodě, jež
prýští se v nedalské kapli, důvěra posiluje nábožné
poutníky. Chrám sám má tu zvláštnost, že hlavní
oltář má po stranách ještě po jednom oltáři, tak že
tři kněži najednou mohou u hlavního oltáře mši
sloužiti. Kdykoliv pak se v diecesi stane, že jsou
z jedné rodiny tři bratři kněžími, při veliké slav-
nostní pouti ve chrámu křemešnickém zároveňu
hlavního oltáře mši slouží.
Kateřinka
Sázava
Kře
Křemešník
Jihlava
Pelhře
Počátky
6
article
Křemešník vévodí výškou svou 767 metrů
východní pahorkatině české. Podívaná zvláště na
stranu táborskou resp. pelhřimovskou i na moravskou
stranu na údolí Jihlavy, na kotliny české, lesnaté
lazy a stráně sousední s porozsetými mezi lesy
vískami jest mile překvapující.
Zvláštní zmínky zasluhuje již zmíněný pramen.
u lidu zázračným ctěn, pod kostelem křemešnickým
zván jest obecně »vodička«, v němž vůbec má Kře-
mešník svůj původ jako poutnické místo. Zvláštnost
pramene toho jest, že vyvěrá jen v určitých dobách
ročních v takové mohutnosti, že za 24 hodiny přes
1000 hl. vody vydá, kdežto v ostatním čase úplně
vyschne. Obyčejně přichází »vodička« počátkem března
a trvá do měsíce června, dle lidového času do sv.
Trojice, kdy koná se veliká pouť na Křemešníku.
Voda pramene toho jest úplně čistá, tak že nikdy
ani doma chovaná nehnije. Lid připisuje vodě ve-
likou léčebnou moc a s velikou důvěrou se k ní
utíká, ba posílá se daleko, hlavně do Polska,
Na vrchu Křemešníku připraven návštěvníkům
odpočinek a vzácným pohostinstvím města Pelbři-
mova i občerstvení. Za zvuků vojenské hudby pluku
jindřichohradeckého, která již v neděli odpolednev
nádherném parku pelhřimovském, péčí sadařského
spolku nyní k milému odpočinku a ku procházkám
s velikým nákladem a prací zřízeném, koncertovala.
Po prvním občerstvení přivítán byl hlučným a
srdečným pozdravem předseda spolku J. J. K arel
kníže ze Schwarzenbergů, jenž s panem
purkmistrem král. města Pelhřimova Rosolem i
veledůstojným děkanem příjeli. Dlouhotrvajícímu vo-
lání slávy vznešenému starci nebylo téměř ani
konce.
Schwarzenberg
Rosol
Křemešník
Jihlava
Kře
Polsko
Pelbr
Pelhřimov
Lido
spolek J . J
7
article
První přípitek pronesl po krátké době sám kníže
jako předseda lesnické jednoty jasným, silným hla-
sem jedině v řeči české a sice císaři a králi.
na to slavnému král. městu Pelhřimovu a jeho
starostovi Rosolovi, jakož i proslulému odbor-
níku nadlesnímu p. Peikertovi. (Veškery přípitky
s hlučným pozdravem byly přijaty.)
Purkmistr p. Rosol přednesl přípitek předse-
dovi spolku knížeti Šchwarzenbergovi a děkoval všem
vznešeným hostem i účastníkům za návštěvu, kterou
poctili město Pelhřimov.
Pan ředitel c. k. gymnasia Petrů v delším pří-
pitku vylíčil živě význam poutnického místa Kře-
mešníku, na něž od dob, kdy vojín v bitvě pod vr-
chemjraněnýdoplazil sek zázračnému pramenu a byl
uzdraven, přicházejí davy poutníků se všech stran.
Návštěva však dne tohoto patří k nejvýznamnějším,
neboť spolek lesníků je vzorným sdružením, majícím
za účel, obohacovati naši vlast prací záslužnou. Ve
práci té Čech i Němec stejnou snahou nesou se
ke zvelebení nejkrásnější a nejvýnosnější ozdoby
naší země. Přeje si jen, aby zároveň i ve všech
oborech práce veřejné Čech i Němec ke společnému
blahu vlasti pracovali. Reč oduševněná přijata s ve-
likým nadšením a voláním »Slávy«,
Když byl pan hrabě Buquoy připil hostům
jednot cizozemských a odpověděl na to delegát slez-
ské jednoty lesnické a delegát dolnorakouské jednoty
hr. Haugwitz, chopil se slova p. nadlesní Peikert.
jenž chválu, přednesenou z úst tak vzácných, nepři-
vlastňuje si jen sám, nýbrž že na práci, která dnes
se výletníkům představila, veliký podíl mají též les-
níci panství pelhřimovského, jimž díky ty ve valné
míře náležejí. Posilněn uznáním tímto a zdarem
slibuje i dále pracovati neunavně na zušlechtěnía
zvelebení lesů pelhřimovských. Soudruzi lesníci
upřímným a ze srdce jdoucím pozdravem volali
jméno svého slaveného soudruha.
Rosol
Petro
Čo
Němec
Buquoy
Haugwitz
Pelhřimov
Kře
d spolek kníže Šchwarzenberg
8
article
Pan inspektor hospodářských škol dr. Siten-
ský projevil za hlučného souhlasu přání, aby jednou
nastala bližší vzájemnost mezi lesníky a rolníky, aby
i rolník poznal důležitost hospodářství lesního. Jak
projevilo rolnictvo okolí pelhřimovského toto vědomí.
patrno z toho, že ke sjezdu dobrovolně a nezištně
propůjčilo ke 170 povozům.
Ze vzájemnosti té vzešel by netušený ještě pro-
spěch pro národní naše hospodářství a přeje si jen.
aby pod aegidou syna jasného knížete dra. Bedřicha
ze Schwarzenbergů, jenž stojí v čele polních hospo-
dářů, tak rozkvetlo sdružení ono, jako lesnická jed-
nota za předsednictví Jeho Jasnosti vysoce milova-
ného otce. (Hlučné volání »Na zdar« a »Sláva« od-
měnilo zdařilý přípitek řečníkův.)
Ke konci projevil zástupce zemědělské rady
učitel měšťanských škol v Pelhřimově Chudo ba,
navázav přípitek na slova pana dra. Sitenského,
přání, aby v budoucích decenniích ještě víc
práce v lesích pelhřimovských zdarem a požehnáním
byla provázena. Řeč pana delegáta zemědělské rady
rovněž s nadšenou pochvalou přijata.
Nelíčená zábava, jak ani jinak mezi lesníky
býti nemůže, rozproudila se pak po svahu křemeš-
nickém, kdež městští hajní, děvčata v krojí národ-
ním z okolí pelhřimovského výtečným pivem pelhři-
movským a zákusky posluhovala.
Město Pelhřimov a výbor místní dostiučinění
aspoň morální odměnu vycítily v tom veselí a vždy
utěšené náladě, která vládla celou bujarou společ-
ností; slyšeli jsme hlasy opravdového uznání oběta
vosti probudilé a pokročilé obce.
K 6. hodině nastoupeno opětně k další pro-
cházce lesem.
(Pokračování.)
doktor
Siten
Bedřich
Schwarzenberg
Sitenský
Pelhřimov
zemědělský rada učitel měšťanský škola
10
article
— Po svém boskovickém nezdaru pan
— Po svém boskovickém nezdaru pan
dr. J. Žáček přenesl tajuplnou nádobu morav-
ských smiřovaček do Jevíčka i jal se ji tu cíditi
před očima v »Záloženském domě« shromáždě-
ných neméně horlivě jako v Boskovicích. Ale
jako všechny skvosty v ohni zlacené, tak i ně-
mecké smiřovačky čím dále je leštíš, tím zřej-
měji vystupuje spodní špatný kov na jevoa
tím zřejmějším jest německý podvod, jakého by
se český lid na Moravé stal obětí, kdyby k tako-
vému kupu zmocnil své poslance. Předseda
klubu českých poslanců sněmovních dr. Žáček
promluvil v Jevíčku bez mála osm sloupců
»Mor. Orlice« a jest zjevno, že nelze a tempo
jíti do podrobností této řeči, kteráž listy stra-
nícími smiřovačkám označuje se jako »Odpověd
dra. Žáčka« anebo titulem »Posl. dr. Žáček
o námitkách proti moravskému vyrovnání«.
Přece však lze již pro tento okamžik vyzved-
nouti vůdčí nit jeho vývodů a poukázati k jed-
notlivým jejím uzlíkům, v nichž se řečník sám
zadrhl. Vynecháme při tom, jak se samo sebou
rozumí, zlobné výbuchy temperamentního vůdce
staročeské Moravy proti odpůrcům smiřovaček,
neboť žluč kalí úsudek. Ovšem »nevyspělost
naší veřejnosti«, úžas řečníkův nad »falešným
obrazem«, jaký prý této veřejnosti tisk oppo-
siční smirovačkám podává, »směšné velko-
panství«, s jakým se z Čech Moravě
diktuje, byly nejhlavnějšími pomůckami
Žáčkovy apologie, kteráž podle »Mor. Orlice«
tvrdila, že z boskovického projevu téhož řečníka
»nebylo opravdově vyvráceno nic důležitého«.
doktor
J Žáček
Žáček
Mor
Posl
Čo
Žáčkův
Jevíčko
Boskovice
Morava
Orlice
záloženský dům
11
article
Špatný advokát, který by protivníku svému něco
podobného přiznal. Jak chatrné bylo vyvracení
dra. Žáčka samého, vysvítá nejnápadněji zvlášť
z onoho odstavce jeho řeči, v němž pojednává
o nejdůležitějším kusu vyrovnávaček, o kuriát-
ním vetu moravských punktací. Pan dr. Žáček
v Jevíčku dotkl se zlehka naší námitky proti
jeho brillantnímu nápadu, hájiti moravskou sně-
movní většinu »českou« s přívažkem konserva-
tivní šlechty poukázáním na naši většinu na
sněmě českém, kteráž jest možna také
jen s konservativní šlechtou. My, kteří ne-
pokládáme většinu tuto nikterak za ideál (naše
zásady jsou o tom všeobecně známy), po-
ukázali jsme k tomu, že příšti většina mo-
ravského sněmu denaturována jest německým
kuriátním vetem, že se tedy nemůže rovnat
většině na sněmu pražském, a sice vetem tak
rozsáhlým, že jest jím český rozvoj na Moravě
zastaven a zmařen na věčné časy. Pan dr.
Žáček praví, že tvrzení toto ve své přehnanosti
není pravdivo, ani co prý se týče ně-
meckých požadavků samých. V tom
ohledu klidně poukazujeme ku dnešnímu článku
dra. Stránského v »Lidových Novinách«, kdež
uveřejněny jsou doslova tyto německé poža-
davky, a sice paragrafovány v punktačním ná-
vrhu bar. d' Elverta. Náš čtenář najde
je v příslušném brněnském sdělení rovněž
do slova. — Přiznáváme se, že naše pře-
hnaná představa o vetu tom ani se neblížila
k neomalenosti těchto požadavků německých.
Žáček
doktor
Stránský
Elvert
Jevíčko
Morava
12
article
Rámcová povaha § 11. d' Elvertova návrhu,v
němž vynecháno místo pro školské zákony, jež
teprve mají býti sjednány, nasvědčuje, že v nich
uzákoněn býti má školní status quo, jinými
slovy, z paragrafu toho ozývají se již rány,
jimiž Němci hodlají ukouti pouta českému
školství pro všechnu budoucnost. Pan dr. Žáček
tedy nemá pravdu, praví-li, že soudíme o něme-
ckých požadavcích v příčině kuriátního veta
přehnaně. Pan dr. Žáček nemá dále pravdu
v tom, že veto nemůže sahati dále, než »platí
fakticky dnes na základě ustanovení
zemského zřízení o nutné většině kvalifikované
při návrzích na změnu zemského zřízenía
zem. vol. řádu.« Co fakticky zákonem platí,
netřeba teprve znova uzákoňovati, ale bez-
hlavost uzákonění i takového veta když by se
týkalo i jen zemské konstituce, vyplývá
z toho, že i v dohledné i nedohledné bu-
doucnosti dvojnásob, ano trojnásob zamezena
jest nezměnitelnost zřízení zemského na Moravě.
Elvertův
Němec
doktor
Žáček
Morava
13
article
Jednak pro kvalifikovanou většinu již nyní
platnou, podruhé vetem kuriatním a po třet
známým odstavcem smiřovaček, jímž se zaru-
čuje moravským Němcům vždycky po-
slanecké minimum + 1 mandátů, kteréž
vždycky musí býti voleno, ať stav voličův
německých klesne někdy, což zajisté vyloučeno
není, i pod čtvrtinu. O to postaráno jest ná-
rodně voličským katastrem famosního vo-
lebního řádu moravských smiřovaček. Pravíme
že i když podaří se českým punktatorům na
Moravě obmeziti platnost veta na Žáčkův výměr,
uzákoní se na Moravě zakletí bez vy-
svobození! Co se týče ostatních námitek
Žáčkových proti nám, pravíme, že nejsme po-
litickými dětmi a že víme, že vyrovnání mo-
ravské dosud uzákoněno není i že to, co
proti němu podnikáme, děje se, aby uza-
vřeno a uzákoněno nebylo, aspoň
ne v této pro celý český národ zá-
hubné podobě, jak vysvítá i z je-
víčské řeči dra. Žáčka, druhého to de-
mosthenovského výkonu o věnec vyrovnání. To
co nás nejvíc hněte, jest to nevyhladitelné
malomyslnění, kteréž se dru. Žáčkovi věší neu stále
na rty, druhdy nejsmělejšími nadějemi tak
výmluvné. Jeho odsek, vedený do kola proti
kritikům »smiřovaček«, zní také v Jevíčku v ten
smysl, že mu ani jediný z kritiků těch přes
jeho vyzvání neudal prostředek k dosažení
české většiny, »cestu ovšem schůdnou,
nikoli nějakou mléčnou na nebes
báni«. Kdo by se vrhal hned do propasti, ne-
může-li choditi po mléčné dráze po nebi? Což,
neoceňuje-li dr. Žáček správně perspektivní
výšky moravského obzoru? Snad je přece jen
možno, že se tato cesta nachází ještě na zemi,
Němec
Žáčkův
Žáček
doktor
Morava
Jevíčko