ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 849beb60-66ef-11dc-9310-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 13 celkem · entity: person 49, place 33, org 7
2 article
dům, nemocnici atd. a saší se, aby dědictví toto zanechalo potomkům nezkrácené, ba spíše rozmno- Vítal rozhodnutí lesnické jednoty, že ve valném shromáždění promluví se o budoucích poměrech obchodních se zřetelem k lesnímu hospodářství př zařízení kanálů a splavnění řek českých. Podotkl na vzácnou shodu na poli lesnickém šlechty a měšťan- stva, kterážto shoda také pokvete vždy na poli ná- rodním a politickém. (Výborně.) Vítá konečně upřímně veškery účastníky a volá sjezdu lesnické jednoty »Na zdar!«, »Sláva!« (Hlučné volání »Na zdar !«a »Sláva!« ohlasem zaznělo v lesy.) Řeč p. Linharta byla s velikou účastí a provoláváním pochvaly pro- vázena. Pan nadlesní král. města Pelhřimova Peiker vítá jako odborník exkursi do lesů pelhřimovských Prosí za shovívavý úsudek znalců, poněvadž teprve téměř první decennium uplynulo od zavedení mo- derní oekonomie lesní ve hvozdech, do kterých ex- kurse se ubírá. Děkuje slavné lesnické jednotě pro království české, že zvolila lesy pelhřimovské za cí své vycházky a zvláště velezasloužilému předsedovi J. J. knížeti Karlu ze Schwarzenbergů, jenž takovou péči a takovou pozornost spolku tomu věnuje. Pro- volává pak lesnické jednotě »Na zdar!« (Hlučné »Na zdar« a »Sláva« provázelo srdečný lesnický projev výtečného odborníka v lesní kultuře. Za výbor lesnického spolku děkoval místopřed- seda pan hrabě Buquoy, jenž v delší české řeči vytkl chvalně známou pověst lesního hospodářství města Pelhřimova i výtečného odborníka pana nad lesního a děkoval za v pravdě upřímné a vzácné pohostinství, jakého se členům spolku i hostům o města dostává. Provolal pak »Slávu« a »Na zdar slavné obci král. města Pelbřimova.
Linhart Peiker Karel Schwarzenberg Buquoy Pelhřimov Pelbřimov král
3 article
Přijetí toto i veškera nálada v mohutných le- sích, jež právě ten den po minulých vláhách zvláště dýchaly svěžeští, působilo na shromážděné velice příjemně, ba počátek exkurse byl tedy zdařilý a dal souditi na další rozkošné chvíle na výletu lesem. Kolem slavnostní brány shromážděni byli účast- níci, mezi nimiž pozorovali jsme knížete JUDra. Be- dřicha ze Schwarzenbergů, hr. Deyma, hr. Buquoye, starosty sousedních měst dra. Naxeru z Jindřichova Hradce, dra. Kotrbelce z Tábora, J. Mrázka ze Sobě- slavi, řady bujarých lesníků všech kategorií a pan- ství, dra. Sitenského, inspektora hosp. škol, Salače, ředitele gymnasia Petrů, professory, úřadniky atd. Na dané znamení pořadateli hnul se průvod do lesů. Po krátkém pochodu otevřela se na východ kra- jina s podívanou na Lešov, na panství Nový Rych- nov a Horní Cerekev, homolovitý vrch Čihalku stráň Lísek, v levo pak na knížecí arcibiskupský dvů Rájov. U čísla 11. exkursního pořadu opět vsedli vý- letníci na povozy a jelí do revíru Korce s kultu- rou smrkovou, ojediněle modřínem, s mladinou smr- kovou s jednotlivými jedlemi, buky, modřínem, růz- nými odseky. Při vyjíždce z lesa otevřela se vyhlídka na leey želivské a humpolecké a po pravé ruce vítal nás kostel křemešnický. Dále projíždí se lesy s vy- rostlými smrky, jednotlivě jedlemi a buky. U čísla pořadového 24. opuštěny opět povozy a nastoupena cesta mohutnými lesy smrkovými, porostý IV. třídy po projití několika parcelami hospodářnic a porosty mladšími, přišlo se k revíru Vysky tné.
Schwarzenberg Deym Buquoy Naxera Kotrbelec J Mrázek Sobě Sitenský Salač Petro Korec Iva Jindřichov Hradec Tábor Horní Cerekev Rájov
4 article
Po krátké cestě lesem smrkovým a jedlovým, mezi nimiž jednotlivé borovice 95—100 let, prochází se porostem ke hřbetu, s něhož překrásná se otvírá podívaná na krajinu k Humpolci, s hra- dem Lipnicí na obzoru, který vévodí daleko ši- roko východním Čechám. Zajímavé postupy kultur lesních, 3. až 6letých následují, načež vcházíme opět ve vysoký les smrkový a jedlový, u myslivny vysky- tenské prohlédnuta stálá revírní školka a u čísla 42 objevil se modřínový les zvláště pěkného vzrůstu. Modřín, smrk, jedle, buk, ojedinělé borovice jeví se na další cestě v malebných skupinách. U č. 44. v re- víru vyskytenském otevřel se při vystoupení z lesa rozhled na levo na hory a lesy telečské, již na Mo- ravě položené, s loveckým zámkem Roštýnem na severu.
Humpolec východní Čechy dema Lipnica
5 article
Po krátkém pochodu objeví se na obzoru vrch »Lísek«, pod nímž známé lázně »Kateřinky« se na- lezají. Zde též vystoupilo se do výše 735 metrů nad hladinou mořskou a k předělu vod moře severníhoa černého. U hájovny již spatřili jsme po levé straně nad níž oblé sedlo směrem k vesnici Sázavě vede, kterak tvoří se opět jmenované rozvodí. Na to v brzku vystoupílo se asi o 1. hod. odpolední na vrch »Kře- mešník«, kdež pod 200letými buky připraven byl milý odpočinek. Místem poutnickým, daleko široko známým, jest Křemešník, zbožný lid od Jihlavy, Telče, od Pelhři- mova, Počátek a i ze vzdálenějších vesnic přichází v procesích o Marianských svátcích na vrch tento; nemocní hledajíi uzdravení v zázračně vodě, jež prýští se v nedalské kapli, důvěra posiluje nábožné poutníky. Chrám sám má tu zvláštnost, že hlavní oltář má po stranách ještě po jednom oltáři, tak že tři kněži najednou mohou u hlavního oltáře mši sloužiti. Kdykoliv pak se v diecesi stane, že jsou z jedné rodiny tři bratři kněžími, při veliké slav- nostní pouti ve chrámu křemešnickém zároveňu hlavního oltáře mši slouží.
Kateřinka Sázava Kře Křemešník Jihlava Pelhře Počátky
6 article
Křemešník vévodí výškou svou 767 metrů východní pahorkatině české. Podívaná zvláště na stranu táborskou resp. pelhřimovskou i na moravskou stranu na údolí Jihlavy, na kotliny české, lesnaté lazy a stráně sousední s porozsetými mezi lesy vískami jest mile překvapující. Zvláštní zmínky zasluhuje již zmíněný pramen. u lidu zázračným ctěn, pod kostelem křemešnickým zván jest obecně »vodička«, v němž vůbec má Kře- mešník svůj původ jako poutnické místo. Zvláštnost pramene toho jest, že vyvěrá jen v určitých dobách ročních v takové mohutnosti, že za 24 hodiny přes 1000 hl. vody vydá, kdežto v ostatním čase úplně vyschne. Obyčejně přichází »vodička« počátkem března a trvá do měsíce června, dle lidového času do sv. Trojice, kdy koná se veliká pouť na Křemešníku. Voda pramene toho jest úplně čistá, tak že nikdy ani doma chovaná nehnije. Lid připisuje vodě ve- likou léčebnou moc a s velikou důvěrou se k ní utíká, ba posílá se daleko, hlavně do Polska, Na vrchu Křemešníku připraven návštěvníkům odpočinek a vzácným pohostinstvím města Pelbři- mova i občerstvení. Za zvuků vojenské hudby pluku jindřichohradeckého, která již v neděli odpolednev nádherném parku pelhřimovském, péčí sadařského spolku nyní k milému odpočinku a ku procházkám s velikým nákladem a prací zřízeném, koncertovala. Po prvním občerstvení přivítán byl hlučným a srdečným pozdravem předseda spolku J. J. K arel kníže ze Schwarzenbergů, jenž s panem purkmistrem král. města Pelhřimova Rosolem i veledůstojným děkanem příjeli. Dlouhotrvajícímu vo- lání slávy vznešenému starci nebylo téměř ani konce.
Schwarzenberg Rosol Křemešník Jihlava Kře Polsko Pelbr Pelhřimov Lido spolek J . J
7 article
První přípitek pronesl po krátké době sám kníže jako předseda lesnické jednoty jasným, silným hla- sem jedině v řeči české a sice císaři a králi. na to slavnému král. městu Pelhřimovu a jeho starostovi Rosolovi, jakož i proslulému odbor- níku nadlesnímu p. Peikertovi. (Veškery přípitky s hlučným pozdravem byly přijaty.) Purkmistr p. Rosol přednesl přípitek předse- dovi spolku knížeti Šchwarzenbergovi a děkoval všem vznešeným hostem i účastníkům za návštěvu, kterou poctili město Pelhřimov. Pan ředitel c. k. gymnasia Petrů v delším pří- pitku vylíčil živě význam poutnického místa Kře- mešníku, na něž od dob, kdy vojín v bitvě pod vr- chemjraněnýdoplazil sek zázračnému pramenu a byl uzdraven, přicházejí davy poutníků se všech stran. Návštěva však dne tohoto patří k nejvýznamnějším, neboť spolek lesníků je vzorným sdružením, majícím za účel, obohacovati naši vlast prací záslužnou. Ve práci té Čech i Němec stejnou snahou nesou se ke zvelebení nejkrásnější a nejvýnosnější ozdoby naší země. Přeje si jen, aby zároveň i ve všech oborech práce veřejné Čech i Němec ke společnému blahu vlasti pracovali. Reč oduševněná přijata s ve- likým nadšením a voláním »Slávy«, Když byl pan hrabě Buquoy připil hostům jednot cizozemských a odpověděl na to delegát slez- ské jednoty lesnické a delegát dolnorakouské jednoty hr. Haugwitz, chopil se slova p. nadlesní Peikert. jenž chválu, přednesenou z úst tak vzácných, nepři- vlastňuje si jen sám, nýbrž že na práci, která dnes se výletníkům představila, veliký podíl mají též les- níci panství pelhřimovského, jimž díky ty ve valné míře náležejí. Posilněn uznáním tímto a zdarem slibuje i dále pracovati neunavně na zušlechtěnía zvelebení lesů pelhřimovských. Soudruzi lesníci upřímným a ze srdce jdoucím pozdravem volali jméno svého slaveného soudruha.
Rosol Petro Čo Němec Buquoy Haugwitz Pelhřimov Kře d spolek kníže Šchwarzenberg
8 article
Pan inspektor hospodářských škol dr. Siten- ský projevil za hlučného souhlasu přání, aby jednou nastala bližší vzájemnost mezi lesníky a rolníky, aby i rolník poznal důležitost hospodářství lesního. Jak projevilo rolnictvo okolí pelhřimovského toto vědomí. patrno z toho, že ke sjezdu dobrovolně a nezištně propůjčilo ke 170 povozům. Ze vzájemnosti té vzešel by netušený ještě pro- spěch pro národní naše hospodářství a přeje si jen. aby pod aegidou syna jasného knížete dra. Bedřicha ze Schwarzenbergů, jenž stojí v čele polních hospo- dářů, tak rozkvetlo sdružení ono, jako lesnická jed- nota za předsednictví Jeho Jasnosti vysoce milova- ného otce. (Hlučné volání »Na zdar« a »Sláva« od- měnilo zdařilý přípitek řečníkův.) Ke konci projevil zástupce zemědělské rady učitel měšťanských škol v Pelhřimově Chudo ba, navázav přípitek na slova pana dra. Sitenského, přání, aby v budoucích decenniích ještě víc práce v lesích pelhřimovských zdarem a požehnáním byla provázena. Řeč pana delegáta zemědělské rady rovněž s nadšenou pochvalou přijata. Nelíčená zábava, jak ani jinak mezi lesníky býti nemůže, rozproudila se pak po svahu křemeš- nickém, kdež městští hajní, děvčata v krojí národ- ním z okolí pelhřimovského výtečným pivem pelhři- movským a zákusky posluhovala. Město Pelhřimov a výbor místní dostiučinění aspoň morální odměnu vycítily v tom veselí a vždy utěšené náladě, která vládla celou bujarou společ- ností; slyšeli jsme hlasy opravdového uznání oběta vosti probudilé a pokročilé obce. K 6. hodině nastoupeno opětně k další pro- cházce lesem. (Pokračování.)
doktor Siten Bedřich Schwarzenberg Sitenský Pelhřimov zemědělský rada učitel měšťanský škola
9 title
Denní zprávy.
10 article — Po svém boskovickém nezdaru pan
— Po svém boskovickém nezdaru pan dr. J. Žáček přenesl tajuplnou nádobu morav- ských smiřovaček do Jevíčka i jal se ji tu cíditi před očima v »Záloženském domě« shromáždě- ných neméně horlivě jako v Boskovicích. Ale jako všechny skvosty v ohni zlacené, tak i ně- mecké smiřovačky čím dále je leštíš, tím zřej- měji vystupuje spodní špatný kov na jevoa tím zřejmějším jest německý podvod, jakého by se český lid na Moravé stal obětí, kdyby k tako- vému kupu zmocnil své poslance. Předseda klubu českých poslanců sněmovních dr. Žáček promluvil v Jevíčku bez mála osm sloupců »Mor. Orlice« a jest zjevno, že nelze a tempo jíti do podrobností této řeči, kteráž listy stra- nícími smiřovačkám označuje se jako »Odpověd dra. Žáčka« anebo titulem »Posl. dr. Žáček o námitkách proti moravskému vyrovnání«. Přece však lze již pro tento okamžik vyzved- nouti vůdčí nit jeho vývodů a poukázati k jed- notlivým jejím uzlíkům, v nichž se řečník sám zadrhl. Vynecháme při tom, jak se samo sebou rozumí, zlobné výbuchy temperamentního vůdce staročeské Moravy proti odpůrcům smiřovaček, neboť žluč kalí úsudek. Ovšem »nevyspělost naší veřejnosti«, úžas řečníkův nad »falešným obrazem«, jaký prý této veřejnosti tisk oppo- siční smirovačkám podává, »směšné velko- panství«, s jakým se z Čech Moravě diktuje, byly nejhlavnějšími pomůckami Žáčkovy apologie, kteráž podle »Mor. Orlice« tvrdila, že z boskovického projevu téhož řečníka »nebylo opravdově vyvráceno nic důležitého«.
doktor J Žáček Žáček Mor Posl Čo Žáčkův Jevíčko Boskovice Morava Orlice záloženský dům
11 article
Špatný advokát, který by protivníku svému něco podobného přiznal. Jak chatrné bylo vyvracení dra. Žáčka samého, vysvítá nejnápadněji zvlášť z onoho odstavce jeho řeči, v němž pojednává o nejdůležitějším kusu vyrovnávaček, o kuriát- ním vetu moravských punktací. Pan dr. Žáček v Jevíčku dotkl se zlehka naší námitky proti jeho brillantnímu nápadu, hájiti moravskou sně- movní většinu »českou« s přívažkem konserva- tivní šlechty poukázáním na naši většinu na sněmě českém, kteráž jest možna také jen s konservativní šlechtou. My, kteří ne- pokládáme většinu tuto nikterak za ideál (naše zásady jsou o tom všeobecně známy), po- ukázali jsme k tomu, že příšti většina mo- ravského sněmu denaturována jest německým kuriátním vetem, že se tedy nemůže rovnat většině na sněmu pražském, a sice vetem tak rozsáhlým, že jest jím český rozvoj na Moravě zastaven a zmařen na věčné časy. Pan dr. Žáček praví, že tvrzení toto ve své přehnanosti není pravdivo, ani co prý se týče ně- meckých požadavků samých. V tom ohledu klidně poukazujeme ku dnešnímu článku dra. Stránského v »Lidových Novinách«, kdež uveřejněny jsou doslova tyto německé poža- davky, a sice paragrafovány v punktačním ná- vrhu bar. d' Elverta. Náš čtenář najde je v příslušném brněnském sdělení rovněž do slova. — Přiznáváme se, že naše pře- hnaná představa o vetu tom ani se neblížila k neomalenosti těchto požadavků německých.
Žáček doktor Stránský Elvert Jevíčko Morava
12 article
Rámcová povaha § 11. d' Elvertova návrhu,v němž vynecháno místo pro školské zákony, jež teprve mají býti sjednány, nasvědčuje, že v nich uzákoněn býti má školní status quo, jinými slovy, z paragrafu toho ozývají se již rány, jimiž Němci hodlají ukouti pouta českému školství pro všechnu budoucnost. Pan dr. Žáček tedy nemá pravdu, praví-li, že soudíme o něme- ckých požadavcích v příčině kuriátního veta přehnaně. Pan dr. Žáček nemá dále pravdu v tom, že veto nemůže sahati dále, než »platí fakticky dnes na základě ustanovení zemského zřízení o nutné většině kvalifikované při návrzích na změnu zemského zřízenía zem. vol. řádu.« Co fakticky zákonem platí, netřeba teprve znova uzákoňovati, ale bez- hlavost uzákonění i takového veta když by se týkalo i jen zemské konstituce, vyplývá z toho, že i v dohledné i nedohledné bu- doucnosti dvojnásob, ano trojnásob zamezena jest nezměnitelnost zřízení zemského na Moravě.
Elvertův Němec doktor Žáček Morava
13 article
Jednak pro kvalifikovanou většinu již nyní platnou, podruhé vetem kuriatním a po třet známým odstavcem smiřovaček, jímž se zaru- čuje moravským Němcům vždycky po- slanecké minimum + 1 mandátů, kteréž vždycky musí býti voleno, ať stav voličův německých klesne někdy, což zajisté vyloučeno není, i pod čtvrtinu. O to postaráno jest ná- rodně voličským katastrem famosního vo- lebního řádu moravských smiřovaček. Pravíme že i když podaří se českým punktatorům na Moravě obmeziti platnost veta na Žáčkův výměr, uzákoní se na Moravě zakletí bez vy- svobození! Co se týče ostatních námitek Žáčkových proti nám, pravíme, že nejsme po- litickými dětmi a že víme, že vyrovnání mo- ravské dosud uzákoněno není i že to, co proti němu podnikáme, děje se, aby uza- vřeno a uzákoněno nebylo, aspoň ne v této pro celý český národ zá- hubné podobě, jak vysvítá i z je- víčské řeči dra. Žáčka, druhého to de- mosthenovského výkonu o věnec vyrovnání. To co nás nejvíc hněte, jest to nevyhladitelné malomyslnění, kteréž se dru. Žáčkovi věší neu stále na rty, druhdy nejsmělejšími nadějemi tak výmluvné. Jeho odsek, vedený do kola proti kritikům »smiřovaček«, zní také v Jevíčku v ten smysl, že mu ani jediný z kritiků těch přes jeho vyzvání neudal prostředek k dosažení české většiny, »cestu ovšem schůdnou, nikoli nějakou mléčnou na nebes báni«. Kdo by se vrhal hned do propasti, ne- může-li choditi po mléčné dráze po nebi? Což, neoceňuje-li dr. Žáček správně perspektivní výšky moravského obzoru? Snad je přece jen možno, že se tato cesta nachází ještě na zemi,
Němec Žáčkův Žáček doktor Morava Jevíčko