2
masthead
ovinky Vtězslava ováka:
3
article
Hlas starého klubisty.
Hlas starého klubisty.
Ctěný pane redaktore !
Zprávy o nedávných v Praze konaných
schůzích občanských klubů na Novém městěa
v Holešovicích a projevech v nich pronesených
naplniti musí bolem každého věrného stoupence
strany mladočeské, zejmena ale každého pravého
klubistu.
Byl to zajisté nestřežený okamžik pořadatelů
oněch schůzí, ve kterém snad proti své vůli,
bezděčně odhalili roušku komplotu dávno známé
kliky těch »pravých, nezištných obhájců zájmů
čistě hospodářských na radni c
staroměstské« a zároveň obstaravatelů
zájmů »Jednoty občanů pražský cih«
ve sdružení svobodomyslných obecních starších
a to na úkor discipliny naší strany mladočeské
i na poškození staré dobré pověsti našich
občanských klubů.
Sláva »vezdy pověstné černé
sedmnáctky«, která z osobních choutek
»z čistě hospodářských zájmů« ve sdružení
obecních starších strany mladočeské postavila se
proti opětnému zvolení dra. Jana Podlipného
za starostu, dospěla těchto dnů k bodu nej
vyššímu. Jen zaslepenost mohla by nás, staré
klubisty, zmýliti, abychom nerozpoznali, kde
pravda a kde klam.
O hospodářské zájmy obce pražské pánům
se nejedná a nejednalo, snad jednalo se o »ho-
spodářské« zájmy jednotlivců, o kterých
až příliš mnoho dalo by se promluviti, a o kte-
rých vrabci na střechách štěbetají.
Podlipný
Praha
Holešovice
sdružený obecní starý
4
article
Občanské kluby dopustily se chyby, která
se nyní mstí. Kdyby byly zůstaly věrny prvot-
ním zásadám svým a kontrolovali přísně a bez-
ohledně jednání svých zástupců na radnici
staroměstské, kdyby při nominováni kandidatur
do obecního zastupitelstva nebylo rozhodovalo
kamarádství a jiné ještě »pakty«, kdyby do
klubu nebyli přijati lidé politicky bezbarví, ba
někteří i známi z dob staročeských kandidatur,
nebyli bychom dnes dospěli k žalostnému po-
znání, že v naší vlastní straně jsou jednotlivei
kteří nikoliv z přesvědčení, nýbrž za jinými
účely do klubu vstoupili.
Pokud bylo stanoviskem klubů občanských,
že členové jejich výborů nemají býti voleni do
obecního zastůpitelstva a opáčně že členové
obecního zastupitelstva nemohou býti rozhodu-
jícími faktory v klubech, mohla býti činnost
obecních starších i hospodářství obecní ne-
stranně kontrolována a mnohému zlu bylo za-
bráněno. Bez neblahého, řeknem nešťastného
obecní zastupitelstvo
5
article
kompromisu, nebyl by se mnohý »obojživelník«
S No
na radnici vůbec dostal.
Pánové volají po očistě. Souhlasíme. At
složi mandáty. At kluby postaví se
na své staré osvědčené stanovisko a ať v ho-
spodářství obecním vedou se opět rozpravy
věcné, k osobnostem bezohledné. Pak ukáže se
ten »hospodářský zájem« mnohých nám dne
milých zástupců, zejmena známé »černé sedm-
náctky«, v prapodivném světle.
Arci musilo by se sáhnouti do nedávné
minulosti, musilo by se pojednati o zadání
shýbky, o ofertě vídeňské firmy Grassnerovy.
podnikatele staveb, o upravení polohopisného
plánu v okoli měšťanského pivovaru v Holešo-
vicích, o připojení obce Podola ku Praze,o
prokopání skály vyšehradské, o stavbě nového
pivovaru v Bráníce, o stavbě obecních ledáren,
o vykoupení a zbourání řeznických krámů na
Novém městě, o koupení pozemku od c. k.
zámeckého hejtmanství na Maninách, o zamít-
nutí nabídky pro dodání kolejí elektrické dráhy
firmy Hörder Bergwerke und Hüttenverein
atd. atd.
Vděčný by to byl program občanských
klubů a vyhověl by zajisté i pánům aranžérům
schůzí na Novém městě a v Holešovicích a věru
že by také zjednal »očistu« našeho mladoče-
ského sdružení na radnici staroměstské. Ale
nejen to Občanstvu otevřely by se oči, aby
v plném světle vidělo, jak ve skutečnosti vy-
padají obráncové »čistě hospodářských zájmůe
král. Prahy.
V Praze, 10. března 1900
rsba
Holešo
Podol
Praha
Maniny
Holešovice
Ata klub
Grassnerův
Hörder Bergwerke und SF
26
article
Glory snažila se usmáti se a opětovala po zdrav ve
hluku lidí a znění zvonů. A tu Aggie naklonila tvář těsně
k ní, jako to činí ženy, jež jsou zvyklé mluviti na ulici,
a řekla: »Měla jsem za to, že jsme vás viděli napo-
sledy, když jste tak náhle odešla onoho večera. Prodá-
váte teď prográmy někde jinde?«
»Něco takového,« děla Glory.
—»Já ne. Opustila jsem ten starý, červený chrám
před čtrnácti dny, a dříve. Karel mne dostal do klubu.
Ale na mou věru,« obrátivši se ke Karlovi, »ona by, tam
měla býti, můj milý !«
A Aggie řekla: »Mohla bych vám získati výstup,
kteroukoliv neděli, chcete-li, má drahá. Vždycky někdo
nepřijde a oni jsou rádi, když mají nějaký vedlejší vý-
stup, aby nahradili číslo, jen když je dost obratná, aby
se pár rukou zvedle. Jdete domů, drahoušku?«
o 2Ano,« řekla Glory.
oelKde bydlite?s řekla Aggie a Glory jí pověděla.
»Přijdu pro vás v neděli večer, v osm hodin,
nechopíte-li se náhody, když se vám naskytla, jste blá-
hovější žena, než jsem si o vás myslila, to je zřejmé l
S bohem!«
ols
Karel mnout
Karel
Glor
Aggie
Glor
27
article
Vždy o půl šesté ráno počal Otec Superior buditi
bratry. Trvalo mu to čtvrt hodiny, než při tom obešel
po domě, slabost jeho let na něm spočívala. V této době
hodlal Jan Storm otevříti vrata, Pavlovi a pak vrátiti
klíč na své místo v Otcově pokoji. Čas byl krátkýa
aby nic neztratil, rozhodl se, že zůstane vzhůru po
celou noc.
248-
Storm
Pavel
28
article
Ale v jejím smíchu bylo zaštkání a vrátný řekl:
»Nerad ztratím vaši tvářinku, opatrovnice, ale, chcete-li,
nechte mi zde adresu a já vám pošlu vaše dopisy, abych
vám ušetřil cestu tak pozdě v noci.«
»Oh ne — ne, teď nebudou žádné dopisy, vrátný
a — já již nepřijdu. Zde !«
»Ne, ne, slečno.«
»Ano, ano, musíte.«
Vnutila vrátnému šilink do ruky, ačkoliv odporoval,
a pak utekla, aby mu neviděla do tváře, jež se jí zdála
vyjadřovati, že by jí rád vrátil šestipeny.
Jan Storm byl pro ni ztracen. Bylo by bláhové,
aby dále očekávala zprávy od něho. Což jí neřekl, že
pravidla, pod nimiž bratří žijí pospolu, zapovídají jim
psáti nebo přijímati dopisy jen při zvláštním dovolení?
Ale ona očekávala, že se něco stane —- nějaká náhoda,
nějaký zázrak, sama nevěděla co. Ten sen nyní minul;
byla opuštěna; bylo by marné, déle se klamati.
Šla domů postranními uličkami, neboť lidé ji po-
kukovali zvědavě do tváře a ona myslila, že snad se dá
do pláče. Ač bylo pozdě, bylo na všech nárožích plno
lidí, ježto byl Sylvestr, a v některých dlážděných dvo-
rech a alejích tančily malé holčičky při hře vlaského
kolovrátkáře, nebo roztáčely papírové větrné mlýnky.
Když šla po Long-Acru, pozdravil ji vrzavý hlas.
»Dobrý večer, slečno! Už jdete domů, ne ?«
Byla to žena, bídně vypadající v šatech, jež snad
ukradla z hastroše.
»Trh je dnes plný, má milá? Vypadáte, jakoby u
vás byli loupili. Kde žiju.? Žiju na ulici. Ale, bůh vám
žehnej, žila jsem v mnoha místech! Kdypak jsem
už žila v Soho. Pak jsem byla v tržnici. Trochu jsem
Křest
Storm
Sylvestr
Long
Acr
na ulice
Soho
Dobrá večer