1
article
mie vyšel právě sešit XV. a XVI. s bohatým filolo-
gickým a literárně historickým obsahem. Z pozůstalosti
zemřelého r. 1898 professora L. Malinowského uve-
řejněna jest práce »Zabytek jezyka polskiego z po-
czatku wieku XVIgo, z rekopisu Bibljoteki Uniwer-
syteckej w Erlangen«. Památkou tou jest pojednání
theologické o generální zpovědi. Prof. Malinowski
vydal nejen text, ale i kritiku jazyka této památky.
S polským jazykem XV, století, jak se jeví v různých
právnických codexech oné doby, seznamuje nás J
Bystron. Velmi důležitými jsou dvě pojednání prof.
Brücknera: O jazyku Waclawa Potockiego a O středo-
věkých apokryfech. Spisy W. Potockého, spisovatele
XVII. století, byly skoro vůbec nepřístupny, docho-
vany byvše jen jako rukopis v Petrohradě. Brückner
těže z nich, otvírá tu skoro nový svět; pro poznání
staropolského života i jazyka má tato Brücknerova
studie cenu velikou. Druhá studie dotýká se nevyčer-
patelného pramene, literatury pohádkové. Středově-
kými pohádkami a legendami odkojovány byly celé
cenerace. O jedné z nich »Rozmyšlanie o žywocie
Pana Jezusa« Brückner obšírně se rozepisuje. Po-
hádkovou literaturou obírá se též S. Ciszewski
ve studii o »Pohádce o Midasových uších«. Naši
folkloristé dojista si povšimnou zdařilé té studie,
hledající kořen báchorky této v ceremonii pochová-
vání tajemství. I filologie klassická zastoupena jest
v »Rozprawach« několika články. Dr. B. Prusík.
L Malinowský
profesor
Malinowský
Brückner
Potockiego
W Potocki
Jezus
Ciszewski
Midasův
Prusík
Erlangen
Petrohrad
Bibljoteki Uniwer
Rozprawach
2
article
* Strzelecki Adolf. Szekspir i Ba-
con. Lwów 1901. 8°.
Spis polského literárního historika jest rekapitu-
lací celého sporu o autorství dramat Shakespearových
a rekapitulací, jež stručně a jasně vyčerpává celý dost
spletitý material, Historie sporu, jemuž r. 1848 Ame
ričan Hart dal první podnět a jenž dnes na prospěch
Shakespearův zdá se býti definitivně skončen, po
dána jest v spise Strzeleckého s dokonalou jasnost
a to formou vesměs stručnou. Zajímavo jest, že od
r. 1896 i polská literatura má vášnivého odpůrce
Shakespeara jako autora dramat Shakespearovských
v osobě spisovatele Edv. Trepky. Podobný informa
tivní spis byl by i u nás vítán a dokud toho není
bylo by dobře studii Strzeleckého do češtiny uvésti
* Romer Eugenjusz. Rola rzek w hi-
storyi i geografji ludów. Lwów 1901. 8°.
Shakespearův
Hart
Shakespeare
Rol
Strzelecký Adolf
Romer Eugenjusz
3
article
Zajímavá a pouze 23 str. silná knížka počíná
důkazem, že mylný jest všeobecný názor, že řeky
jsou přirozenou hranicí státu. Přirozenou hranicí
státu, dle autora, jsou leda pusty, vysoké hory, neb
moře, ne však řeky, které nezahražují, nýbrž naopak
přispívají k hojnějšímu osídlování a podporují komu-
nikaci. Proto také v starověku řeky netvořívaly hra-
nici státu, nýbrž pouště, hory, neb moře. Reka oby
čejně zaujímá v státech ústřední postavení a jes
spoutána s legendou i historií národa (»polská Wista«
»mátuška Volha« atd.), hraje vážnou úlohu v histori
vojenství, jako výhodný bod obrany, usnadňuje ko
munikaci a přispívá k hojnějšímu usazování se oby-
vatel. Autor na to klade důraz, že i tam, kde želez
niční a j. komunikace jest v rozkvětu, komunikace
řek trvá neztenčena dále. Tak na př. ve Francii do
voz zboží po řekách obnáší 27% veškerého dovozu
* Krechowiecki Adam: Bohdan Zaleski
o Sobie i spólezesnych. Lwów 1901. 8°. — Svn
zvěčnělého básníka, vydav veškeru korespondenci
otcovu, prokázal polské literatuře službu nedoceni-
telnou. První resultát již se přihlásil ve výborné
knize A. Krechowieckého, jenž na základě vydané
korespondence B. Zaleského dokonale konstruoval
obraz života i názorů poety. Je to překrásný obraz
charakteru čistého jak křišťál, jaký nám autor knihy
dle korespondence Zaleského představil. Kniha za-
sluhuje povšimnutí nejen doma, ale i u nás, jako
vzácný akt piety a hluboké vděčnosti.
Adam
Zaleski
A Krechowiecki
Reka
Volha
Francie
4
article
* Grabski Stanislaw: Slowacy. War
szawa 1901. 8°. — Důležitá kniha o Slovácích, v níž
snaží se autor podati charakteristiku života a zvláště
průmyslu slováckého. Za to však politické poměry
líčí autor dosti nejistě, takže polský čtenář nevy.
rozumí jasně, zda Slováci s úspěchem opírají se
maďarisaci, či zda odpor jich jest bezvýsledným.
Proto však přece jest to dobrá kniha a rozšíří po-
někud jasnější vědomí o Slovácích i v kruzích
Dr. B. Prusík.
polských.
Grabski
Stanislaw
Slowacy
Slovák
5
article
má onu velmi pozoruhodnou vlastnost u Drumonta,
že mluví sympaticky a s obdivem o poetovi židu H.
Heine-ovi.
Félix Le Dantec: Le conflit. Filosofické
hovory. Nakl. Colin. Konfiikt, o nějž tu jde, jes
spor vědy a víry pokud se týče výkladu světa
života.
Pan Le Dantec staví problém s veškerou upřím
ností v těchto filosofických hovorech, jichž účastníky
jsou učený přírodozpytec a vysoce vzdělaný kněz
nejobtížnější otázky obecné filosofie jsou tu podány
s velkou jasností, což není nejmenší obtíží při vy
učování filosofii.
Dílo podává dosti nový názor theorie života
v řadě kapitol, jimiž se bere děj a jež zkoumají
látky vskutku velmi různé, ale pojící se vesměs
k onomu věčnému problému, jenž vábil i mnohé
jiné filosofy před p. Le Dantecem a abychom se zmí-
nili tuto jen o Renanovi, nejslavnějším mezi mo
derními.
M. Wolff.
H Hein
Félix Le
Colin
Le
M Wolff
6
article
Z cizích revuí.
Z cizích revuí.
* První červencové číslo londýnského »Athe-
naea« přináší jako vždy výborné přehledy evrop
ských literatur za právě minulý rok 1900. V první
řadě referuje Paul Fredericq o literatuře bel-
gické. Mladý advokát ghentský M. Maeterlinck.
jenž si v několika letech dobyl pevné posice v
Francii i v Evropě vůbec, napsal nové dílo poeticky
filosofické »La Vie des Abeilles«. Je z nejlepších,
jaká kdy vytvořil. Jiný antor, G. Eckhoud z Antwerp
pronásledovaný pruderisty pro domnělou nemravnost
přispěl k letošní produkci knihou »Faneuse d'Amour
M. Verhaeseu vydal tragedii »Philippe II.« a sbírku
svých básní. Přátelé zesnulého kritika z »L' Indé-
pendance Belge« Gustava Frederika sebraly jeho
kritické essaye ve dva svazky, nazvané »Třicet let
literární kritiky«. Velmi hojná byla minulého roku žeň
biografické literatury, obzvláště domácí. Pro Ra-
kousko bude zajímavo poznati knihu Hubertovu
Paul Fredericq
M Maeterlinck
G Eckhoud
Verhaeseu
Philipp II
Gustav Frederik
Hubertův
Francie
Evropa
Antverpy
Le via desátník Abeille
Faneuse d ' Amour M
7
article
»Cesta císaře Josefa II. do Hollandska r. 1781«. Z
soudobých dějin a zeměpisu nejvíce psáno o Burech
v Číně a Japanu. Flámská literatura posud nejvíce
se omezuje na poesii a novellistiku. Ale každoročně
jest pozorovati pokrok a rozšíření, pokud se tkne
programu. Tak letosu Flamů velmi pěkně byla za-
stoupena paedagogická literatura. I v oboru dějin
umění a domácích dějín začínají Flamové pilně pra-
covati. Nejdůležitější událostí literární mezi Flámy
jest objevení se díla po 20 let připravovaného
F. van Duyse »Staronizozemské písně«. Monumen-
tálního díla toho právě vyšly první čtyry svazky
Z literární historie flámské v popředí stojí dílo bo-
hatě illustrované: E. Deneefa »Dějiny holandské li-
teratury«. Z dramatické literatury vyniklo poetické
drama bratří Minnaestů »Sídarsha, hvězda Indie«.
jež dosáhlo vládní ceny »ku podpoře flámského dra-
matu« a pak fraška ze života ghentského »Triconie
Cie.« od A. Hendrixe. Největší rozsah v literatuře
flámské má ovšem novellistika. Největší obliby
v oboru tom dosáhly dvě novelly Franka Lateura
(píšícího pod pseudonymem Stevn Štreuvels) »Sum-
mertide« a »Summerland«. Autor novel těch jest
paštikářem v malém flanderském městečku a samouk.
Bure
Flam
E Deneef
Minnaestus
Sídarsha
Cie
A Hendrix
Franco Lateura
Stevn Štreuvels
Sum
Čína
Indie
cesta císař Josef II
Staronizozemský píseň
8
article
Zolův žák Cyriel Buysse dosáhl úspěchu novelou
»Flámský lev«. — Následuje referát dra. V. Tille
o literatuře české. Je velmi pečlivý. Neopo-
menuto v něm níčeho, co stojí za zmínku a uvá-
děna většinou fakta. Referent vyhýbá se kupení
jmen a titulů, které cizímu čtenáři jsou beztoho lho-
stejným ballastem. Referát jeho jest tak reliefní,
jako snad žádný druhý.
* »Deutsche Rundschau« přináší ob-
sáhlou studii M. Brandtovu o Sienkiewiczovi. Ze
článku jde zřejmě na jevo stanovisko, jaké zaují-
mají Němci ke slovanským literátům. Když už Slo-
van domůže se slávy za hranicemi, přiznají mu
i Němci uznání; nikdy však nezapomenou, že jsou
Němci nedotknutelným národem. Proto také autor
studie tupí Sienkiewiczův nejlepší román »Křižáci«
jsouť v něm líčeni němečtí rytíři nepochlebně!
* Národohospodářskou srovnávací studii uveřej-
ňuje v »Revue des deux Mondes« Raph. Georges
Lévy: »Antverpy, Janov, Hamburk«. Ob-
chodníci, národohospodáři a kulturní historikové na-
jdou zde neocenitelný materiál. Autor končí přáním.
aby brzo přístavy francouzské Bordeaux, Marseille.
Havre mohly závoditi s přístavy nejdokonalejšími
Janovem, Hamburkem a Antverpami. To však ne-
bude prý dříve, až se i ve Francii dojde k poznání
že přístav není jen průchodiště zboží a cestujících
ale že to je i významný bod národohospodářský
v němž průmysl i obchod musí býti obzvláště vyvi
nut a pěstován.
Zolův
Cyriel Buysse
V Till
M Brandtův
Sienkiewicz
Němec
Sienkiewiczův
Lév
Antverpy
Janov
Hamburk
Ob
Bordeaux
Marseille
Francie
Deutsche Rundschau
9
article
hustěji obydlenou jest provincie Jalisko, nejměně
obydleny jsou severní, jižní a západní kraje.
* Táž revue přináší zprávu o zajímavém vy-
dání činských ukolébavek, jež sebral a vydal profes-
sor pekinské university Isaac Taylor Headland. Jsou
to ukolébavky rýmované, mnohdy velmi podivného
obsahu; tak v jedné se praví: »Peč, peč koláč, mé
malé hezké děcko, v chrámu je kněz, nemá na sobě
ani vlásku. Ty vezmeš cihlu a já kámen a uhodíme
jím kněze do zadu do hlavy.« Celá sbírka národních
čínských ukolébavek v rýmech obnášeti bude 140
písní.
* Rivista d'Italia otiskuje poutavou studii
slavného Lombrosa o nevědomosti, nedostatku vě-
domí atd. u geniálních lidí. Lombroso jest zjist, že
lidé duševně vynikající trpí onou chorobou, roztrži-
tostí, zapomětlivostí atd.
* Nová literární revue italská »Fiamma«, vy-
cházející v Turině, presentuje se velice zdařile. Za-
jímavými jsou dva kontrastující články, jež »Fiammae
přináší. Je to výzva T. Giordana k literátům, aby
se účastnili ruchu politického a appell G. Barzellotta
k těmže literátům, aby se vzdalovali ruchu politi-
ckého a hleděli povznášeti mravní a národnostní vě-
domí svých čtenářů,
* »Das litterarische Echo« věnovalo celý
svůj poslední sešit německé části Švýcarska. Po
úvodním, informativním článku o soudobých pě-
stitelích literatury v německém Švýcarsku Baechtol-
dovi, Spittelerovi, Widmannovi, Heerovi a j. násle-
dují ukázky z produkce některých z nich. Ale i Švý-
carska francouzského povšímnuto ve zvláštním článku,
v němž seznamujeme se s francouzsko-švýcarskými li-
teráty Duchosalem, Warnénym, Godetem, Kaise-
rovou a j.
Jalisko
Taylor Headland
T Giordano
G Barzellott
Spitteler
Widmann
Heer
Godet
Kais
Peč
Turin
Švýcarsko
10
article
* »Bühne und Welt« přináší velice zaj'mavý
článek M. Landaua o hercích jakožto hrdinech dra-
matické literatury. Autor dospívá k závěru, že kstsů.
v nichž by byli herci hrdiny, je málo v německé ti-
teratuře. Goethe sice psal o hercích ve svých rn-
mánech, ale na jeviště je neuvedl. Magda v Suder
mannově »Domově« jest uváděna mimo sferu diva
delní a tak i v Gutzkowově »Vzor Tartuffa« jest
Molire spíše jako básník než jako herec uváděn.
A tak zajímavé osobnosti herecké jen zřídka bývají
uváděny na jeviště.
* Globus referuje o důležitém návrhu fran-
couzského učence Azouléa, by při linguistických a
anthropologických výzkumech bylo hojně používáno
fonografu. Služby, jež fonograf vědě přinésti může
jsou nedozírné. On uchová řeči, zpěv, deklamace
atd. nejen jednotlivců (umělců, panovníků atd.) ale
i celých národů. Proto havrhuje Azoulé zříditi v Pa-
říži centrální fonografní museum, v němž by potom-
stvu zachováno bylo vše, co zachování jest hodno.
M Landau
Goethe
Magda
Gutzkowův
Tartuff
Molire
Suder
Azoulé
Bühnout und Welt
11
article
Bibliografie.
Bibliografie.
* Praha a IV. slet všesokolský 1901
Nákladem svazu českoslovanského Sokoistva. Pa-
mětní album s dvaceti listy podobizen, pohledů na
veřejné cvičení, na zajímavé památky pražské atd.
Text obsahuje mimo úvodní báseň články »Praha«,
»Poslání Sokolstva« v národě«, »Dnešní rozvoj So-
kolstva«, »Slety sokolské«, »Sokolská výstava« atd
* Rozhledy, týdenník pro politiku
vědu, literaturu a umění. Právě vyšlé 16.
číslo obsahuje: A. J.: Snahy učitelstva na počátku
století XX. Rudolf Secký: O nalezencích a si-
rotcích. Dr. Jo s. Sedláček: Studie o Tolstém
Karel Scheinpílug: Nálada v novém umění
A. Hoffmeister: Slavismy v němčině. O zvuky
a paběrky: Národnostní politika pomocí reversů
— Proč severní dráha Ferdinandova germanisuje. —
Národ Husův. — Slavné skutky německého Schul
vereinu. — Důslednost. — Dva granátníci. Nakla-
datel Josef Pelcl.
* »V ovzduší našeho Radhoště« nazývá
se nově vydané poetické dílko našeho známého
básníka J. E. Nečasa. Cena 1 K. Výtěžek věnován
stavebnímu fondu studentské útulny na Pustevnách
Nákladem pohorské jednoty »Radhošť« ve Frenštátě
p. R. na Moravě.
Secká
doktor
Jo s
Sedláček
Scheinpílug
Hoffmeister
Husův
Pelcl
Nečas
Praha
Ferdinandov
Nakl
Frenštát
Morava
svaz českoslovanský Sokoistva
studie o Tolstý
nálada v nový uměný A
12
article
Z cizích spisů.
13
article
* Korespondence Karla Havlíčka-Borov-
ského«, nákladem Bursíka a Kohouta, péčí dra. I.
Quise, seš. 9., přináší několik faksimilů dopisů
Havlíčkových, jmenovitě snímek dopisu Havlíčkova
slč. Weidenhoffrové a shímek jeho dopisu z Moskvy
Zapovi, jakož i řadu jiných zajímavých dopisů sou-
kromých s četnými illustracemi.
Havlíček
Bursík
I Quis
Havlíčkův
Borov
Moskva
14
article
* Do čarovného koutka francouzské državy
americké uvádí nás revue »Le Tour du Monde«
jsou to jezera Arondiacků, čili »Jedlíků skořice«
Indiánů dnes dílem vyhynulých, dílem aklimatiso-
vaných. Fotografie vzbudí dojista v bohatších tou
ristech touhy, spatřiti kouzelná zátiší rozkošných
těch jezírek.
* Třetí číslo (červenec —srpen) »Ženského
Obzoru«, časopisu pokrokové ženské inteligence,
má tento obsah: Vilma Jarošíkova: Improvisace. —
Utéci ilusím ... . — V letní noci venku. — Pít pl-
ným douškem . . . — J. V. Harald: Hus a česká
žena. — Helena Nosková: Kouzelný pramen. —
Ellen Keyova. — T. G. Masaryk: Žena a politika. —
—ská: Sokolský sjezd v Praze. — Dopisy. — Z
ženského světa. — Obzor literární a umělecký. —
Různé zprávy, poznámky a j. — Inserty.
Jedlík
Indián
Jarošíkův
Harald
Hus
Nosková
Keyův
T G Masaryk
Praha
Le Tour
Monde
kouzelný pramen
15
article
* Edouard Drumont: Figures de bronze
et statues de neige. Nakl. Flammarion.
Dopis z Paříže. — Kniha p. Drumonta očekává
se vždy s netrpělivostí. Vskutku, nechať kdo jakkoli
soudí o jeho osobě a o jeho náukách, všichni sou-
hlasně uznávají jeho nepopíratelný talent polemika
a spisovatele,
Ostatně pan Drumont, a možno mu k tomu jen
gratulovat, neobmezuje svoji činnost na zápasy poli-
tické a náboženské; občas si vzpomíná, že byl kdysi
literárním kritikem a vrací se, jak praví přísloví, ke
své první lásce.
V obor kritiky vskutku náleží nová kniha, o níž
tuto mluvíme a jež nese název »Bronzové figurya
sochy ze sněhu«.
Bronzové figurky a sochy ze sněhu jsou, jak
snadno uhodnete, podobizny spisovatelů, myslitelů
politiků, jež autor kdysi znal, z nichž někteří do-
konce byli s ním v důvěrných stycích a jichž povahu
studuje a pojednává o jejich vlivu.
Bronzové figury jsou dle našeho autora ti, jichž
vliv byl blahodárný a následkem toho trvalý, sochy
ze sněhu naopak ti, jichž dílo i jmeno mají osud
podlehnouti velmi záhy vlivu času.
Doznávám, že co se týče ocenění, nesouhlasi
bych vždycky s p. Drumontem a že v této dlouhé
galerii podobizen, jež obsahuje tolik osobností tak
různého původu, od Lamartina a Viktora Huga až ke
Gambettovi, Léonu Bourgeoisovi, ba i Karlu Marxovi
— počítaje v to i Louisa Veuillota a hr. Chamborda
— některé sochy nebo figury dle mého názoru mohly
by býti přemístěny a zařaděny na jiné místo, než
jaké jim vykázal autor.
To nevadí však zajímavosti díla, jež jest dosti
ohato důmyslnými a originálními pozuámkami a jež
Drumont
Flammarion
Lamartine
Hug
Gambetta
Léon Bourgeois
Marx
Veuillota
Paříž
Figure jít bronz
16
article
* O perském umění stavitelském dovídáme se
mnoho cenných zpráv v »Deutsche Rund-
schau für Geographie und Statistik
článkem »Ispahan, perská umělecká metropole.
K nadšeným slovům pojí se i velmi názorné foto
grafie, jež nejlépe poučují nás o tom, na jaké výši
stálo kdysi perské umění stavitelské.
* Politické kruhy zajímati bude informativní
článek M. Schippela v »Socialistische Mo-
natshefte« o agrárním hnutí v Bavorsku a vůbec
o politických stranách v Bavorsku. K poznání
dnešního stavu bavorského politického života článek
Schippelův jest velmi užitečný.
* »Globus« uveřejňuje výsledek posledního
sčítání lidu v Mexiku v r. 1900. Dle tohoto má stát
mexický 13,570.545 obyvatel (roku 1895 jenom
12,632.427 obyvatel. Jest tedy přírostek obyvatelstva
za pět let o 938.118 obyvatel, čili o 7.5 proc. Nej-
* Václav Gottwald, Vytrvalé květiny.
Výbor nejlepších a nejvhodnějších druhů ku pěsto-
vání v zahradě a ku pracím vazačským. Pro ma-
jitele zahrad, zahradníky a přátele květeny. Nakl.
I. L. Kober. Sešity 15. a 16. obsahují čtyři ta-
bulky barevných obrazů květin dle přírody s krát-
kými návody ku pěstování jich.
* Myslivost v zemích českých. S použitím
vynikajících děl cizích i na základě vlastních zku-
šeností sestavili V. L. Anderle, A. Bernard
B. Brandejs, A. Černý, J. Doležal, F.
Heinike, B. Hupka, J. Janda, E. Musil-
Daňkovský, St. Procházka a jiní. Nakl. I.
L. Kober. Sešit 6. přináší dvě barvotiskové tabule
s vyobrazeními dravých ptáků a v textu rovněž opa-
třeném illustracemi, dokončení popisu lovu tetřeva
a počátek popisu tetřívka.
Geographie
Ispahan
M Schippel
Schippelův
Gottwald
I L Kober
V L Anderle
A B
Brandejs
A Černá
J Doležal
Hupka
J Janda
E Musil
Daňkovský
Stanislav
Procházka
Bavorsko
Mexiko
Deutsche runda