Pred polednem jsme se všichni modlili. Svio to ůchvntaé. Modlili jsme se za všechny Slovany. Bflé mráčky táhnuvší dříve oblohou,

ztratily не ; snad chtél nám Bflh uká žati jasnou tvář nebes, odlesk své tváře přesvaté. Kdo neputuje aspoň v duchu s námi neporozumí nám, kdo nás nevidí, nepředstaví sj naši vzájemnou lásku. My nejsme ani Cech, ani Polák, ani Rusín, ani Ruthen, my jsme bratři. Vidíme jasné nebe nad sebou П v nebi duchem Boha, svého Otce, jediného, pročež jsme i my, déti Jeho, jedno. — Při jídlet seďól vedje ipnc s jedné strany Ruthén, s druhé Polák, naproli Rusín a Slovinec; jedli jsme spolu a plakali jsme spolu. Slavie slavila smír katolických svých dětí, jemuž Bůh míru zajisté žehná. Vidíme již břehy italské, v 10 hod. v noci budeme v Ankoně přenocujeme na lodi Ráno pojedeme po čluncích na břeh a pak do Loretty. Zítra budu Vám psáti více. Hs.

Politický přehled domácí. V Praze, dne 5. července. Poslední dobou částečně se objevuji zprávy o změnácli v českém místodržitelství. Pražský dopisovatel „W. Allg. Ztg.“ sděluje : Dovídám se právě, že místodržitel ba ron Weber na telegrafické vyzvání hraběte

Taaffeho, aby svi\j pobyt v Karlových Varech přerušil a na své místo do Prahy se vrátil, odpověděl podáním formální žádosti za propuštěnou. V této vykládal prý, že mu rada lékařů nedovoluje, aby v nynější chvíli přerušil své léčeuí. Jeho porušené zdraví prý mu však ani po ukončení karlovarského léčení nedovolí, aby místo za nynějších poměrů tak obtížné s úspěchem zastával, pročež prý je nucen žádali za propuštěnou. Nástupcem We- brovým stane se prý zemský velitel ve Vídni baron Josef Filipovič Zaznamenáváme prostě zprávu tuto, aniž bychom ji úplně za věrohodnou p ohlašovali. Pokud týče se místo- držiteie barona Webra. mů>e býti pravdivá ; avšak o povolání místodržitele do Čech z kruhů vojenských prozatím pochybujeme. Jak známo, vyskytla se již včera zpráva druhu podobného, vedle níž má státi se místodržitélem v Čechách dosavadní zemský velitel v Uhrách baron Edelsheim-Gyulai. Podobá se, že posledními těmito zprávami pronášejí jisté politické kruhy zbožné své přání, které se ale dojista nesplní.

Politování hodné události pražské měly za následek, jak známo, zastavení přednášek na université pražské. Vláda svolila к opatření tomu hlavně z toho důvodu, že by následkem posledních události postup vyučování byl beztoho velice pochybný. Události pražské budou dle všeho miti ten následek, že vláda utvoření české university urychlí a provede nový pořádek ještě před usnešením dotyčného zák na na základě usnesení poslanecké sněmovny. Domnívát se vláda, že rozdělením university ubude příčin к výtržnostem. Částečně jest tento úsudek vlády správný. V sobotu konala se v Praze schůze „německého ústavního spolku v Ò e c h á c h“, o níž měli jsme původně v úmysln, ani se nezmíniti, nehet ustavičné takové projevy neprozrazují věru mnoho nprimné snahy po zachování klidu a míru. Dostojíme původnímu úmyslu tomuto potud, pokud týká se řeči německých poslanců, na schůzi této pronesených a zminíme se jen o tom, kterak o schůzi té smýšlí se v kruzích vládních, kteréž smýšleni tlumočí včerejší „Wiener Abeudpost* asi následovně : „Pak-li němečtí poslanci z Čech ve své vlastnosti co zástupcové lidu hodlají zaujmout!

etech po celém světě se rozšířila. I nyní trpí Lujza nesmírné, a smutný stav církve v Německu a ve Francii nemalou toho jest příčinou. Tolik o povaze stigmat a s nimi spojených mukách. Ještě podivuhodnější, než tyto tajemné známk', jest zjev, každý patek se opakující, totiž vytrž' ni. Pokusili jsme se již dříve aspoň poněkud nakreslili dojemný pohled jaký dívka v ekstasi skytá, stůj zde ještě něco o povstání a průběhu ekstáze, což částečně z vlastní zkušenosti, částečně z výpovědí jiných zda sdělujeme. Již před, hlavně ale po stigmatizaci pozoroval farář Niels častěji u Lujzy jakési ztrnutí, které «le nemělo rázu vytržení. Zvláště ale znamenal je ráno, když Lujza, dříve než ostatní vesničané přišli, před Nej- svétější se modlila Toto neobyčejné rozechvění bylo i příbuzným v čas těžké nemoci Liýziny častěji nápadné. Dne 17. června 1868, třináctý patek po stigmatiz'd, objevilo se poprvé vlastní vytržení, onen zázračný stav. v němž dle Gorres- ovych slov .lidská přirozenost sama sobě se odcizuje a vyšší mocí v kruh vyššího vědění uvedena jest* Vytržení počalo týž den odpoledne o ‘2. hodině. Když později farář Niels do Lujziny světničky vstoupil, nalezl matku a sestry Lujziny plné starosti any Lujzu dle .jich domnění v mdlobách jsoucí křísí. Farář, jenž ihned zázrak tento poznal, zavolal Lujzu jinenem a dívka v téže chvíli probudila se z vytržení. Jakmile však posluš nost к její zpovědníku nebyla jí překážkou, nastala ekstáze ihned opět.

(Pokračováni.) postaveni kn pražským výtržnostem, nebnde se nikdo o tom přiti. Ale tito museli by se sami roihodně obraditi proti úlose jim připisované, jakoby se byli shromáždili к ochraně Němců. Vláda nepostila ani na okamžik se itetele právo a povinnosti výkonné moci. Pokoj je v Praze zase obnoven, jiné sakroěenl ve prospěch německého obyvatelstva přiilo by tedy pozdě a také by nebylo postačilo. Konference německých poslanců z Čech ostatně počínala si poměrně klidně a rozvážně. Vůbec německé listy prnžeké noi přibližně nedělaly prý takový rámus, jako jejich nikoli přímo dotknuté vídeňské kollegyně.* — Dnes uveřejnily pražské listy ústavácké „Bohemie" a „Tagblatt“ prohlášeni německých po- slauců „k německému lidu v Čechách*, byly ale vesměs zabaveny Také o obsahu tohoto provoláni uznáváme za vhodné, pomlčeli úplně. Z Vídně. Charakteristická jest zpráva, vedle niž z Berlina oznamuje se to jako nesmírně veliký ústupek, že bitva n Hradce Králové, jejiž ló. výroči na den 3. t. m. připadlo, nebyla již se strany pruské offieielné oslavována. Tlm chce prý Německo osvědčili své ohromné к nám přátelství. Poznámek к tomu netřeba.

Nejnovéji popirá se častěji opětované tvrzení, že „Fremdenblatt“ a stará „Presse“ json listy officiosni. Sdělnje se o tom následující: „Náhled, jako by „Fremdenblatt“ a stará „Presse* byly listy oficiosní, je bezpodstatný. Listy tyto podporuji jen politiku cislajtánské vlády až do jisté míry, totiž asi ve smyslu prvopoěátného vystoupeni hraběte Taaffeho, kdež ho líčily jako velmi horlivého „ústavověrce“. Podpora jejich obmezuje se na dokázáni toho, že hr. Taaífe svému původuimu programu, smířeni ústaváků s ostatními národy, zůstal věren. Pevný poměr mají listy ty pouze к disposičnimn fondu bar Hayraerlebo. Že baron Haymerle není právě příznivcem nynější cislajtánské vlády, je známo, ale vzpomíná si na osad hraběte Beusta“.

Výbor pro pořádání ústaváckých partajtáků konal včera o 10. hod. dop. v rytířském sále zemského domu poradu o politické situaci, ve které účastnilo se 73 členů, nejvíce poslanců Jednáno bylo o pražských událostech známým způsobem. Mezi jiným bylo také navrženo, vysiati zvláštni deputaci k J. V. císaři. Avšak na základě informaci, že by přijetí deputace takové prostě bylo zamítnuto, nebyl návrh přijat. Vláda vším právem drží se toho stanoviska, že osoba mocnáře je nade všecky zápasy stran vznesena, že tedy podobná osvědčeni mají se podali vládě. Proto také všecky pokusy, aby v té věci obešla se vláda, budou zamítnuty a také němečtí profesoři na pražské universitě, kdyby učinili podobný pokus, nedo- stanou se tlm přec jen dále nežli kn vládě, jelikož hofmistrovský úřad v takových otázkách vymáhá si vždy prohlášeni dotyčné vlády. Usne- šení výboru máji býti dnes uveřejněna ve vídeňských listech. čisařská rodina, která slavnost narozenin císaře a kornnniho prince dne 18. a 21. srpna odhade v Išla, přesídlí prý koncem srpna do Gedelova, kdež prý zřizují se komnaty také pro kornnniho prince a jeho chot Korunní princ černohorský Danilo odejel včera ráno v 7 hodin do Terstu, odkndž po krátkém pobytu vráti se do Cetyně. Ministr zahraničních záležitosti baron Hay- merle zašla! z Neuenahru n Koblence sonstrastný telegram americkému vyslanci ve Vídni, Phelpsovi. Včera ráno přišel sekretář zdejšího španělského vyslanectva, Perajo, do bytu kazatele zdejší židovské obce, Jelínka, aby mn jmen»m krále španělského vyslovil diky za řeč, kterou měl due 18. června o zpět povoláni židů do Španělska a za požehnání, které při tom vyslovil králi a královně.

Politický přehled zahraniční. V Praze, dne 5. července. F'r'itn.ol©. Předevčírem započal senát dtuhon porada o návrhu zákona v záležitostech školních. Senátor de la Vallee dodal kn článku prvnímu, že vyučováni náboženství dětem tak dlouho adfleti se má pokud rodiče ničeho proti tomu nenamítají. Když Toucher de Careil proti tomu vystoupil, ukázal Chesnelong, že tak zvaná inirná politika Ferrybo byla vždy protináboženská a útočná. Ministr vyučováni pokoušel se nejednou je hájili; jeho pomocnici porazili dodatek 144 hlasy proti 124. Delsol učinil návrh, aby ve školách pěstována byla výhradně mravouka náboženská a ukázal к tomu, že v žádné jiné zemi nezavádí se do uejnižilch škol atheistická a tak zvaná ne- odvislá morálka Po delší debatě skončena porada.

Senator de Parien odůvodňoval dodatek Delsolův, pravé, že činí se veliký rozdil mezi klerikalismera a náboženstvím a vynáší se na úkor onoho blahodárný vliv náboženství; nyni má se také jednou provésti důkaz, že proti náboženství samému se nebojuje ; takový krok přičinil by ke smíru mezi demokracii a náboženstvím. Ferry prohlašuje se proti dodatku, pravě, že jest toliko jediná morálka, mravní účel je všade týt, a( se vychází od stanoviska křesfaoského at od jiného. Ministr odvolává se na Jolesa Simona, rozhodného odpůrce soudního pronásledováni zlehčovatelů náboženství. Jnles Simon vstoupil sám oa tribunu, prohlásil, že to veliký rozdil, přednáší li se morálka osmnáctiletým lidem v lycea, aneb vyučuji li se malé děti; u vzděláváni těchto musí se ua těch základech dále stavětí, jaké dítě v otcovském domě obdrželo. Ministr poukázal dále к tomu, že pojem „náboženská mo ráika* není dosud přesné určen ; řečník odporu- čuje proto, aby zákonem samým vysloveno bylo lže učitelé mají děti cvičili v plněni povinnosti ik Bohu a vlasti -- Porada ukončena nebyla

ВиШАГвио. Jak se očekávali dalo, ■končeny volby do velkého národního shromál- děni vítězstvím knížete. Velká aárodnl shromážděni, jež sestoupl se 13 července ve Svižtově, odhlasuje mu vie, cokoliv bude žádat. К vůli většímu nátlaku na mysle obyvatelstva a zejmena ■volených poslanců vynalezeno i spiknuti proti livotn knížete. Vláda jeho bude nyni moct blá- aat, io viichui, kdo Json pro ústavo, jsou účastnici spiknuti proti itvotn knížete. V Plavné a jiném jelté okresu prohláieu byl náhlý aoad. Generál Erenrot odebral se již do Sviitova, aby připravil vše к volbám, aby prohlídl si povaho půdy a umístil na vhodná místa vojsko a dělostřelbu. „Golos“, jenž rozhodně se ujímá ústavy bulharské, donfá ještě, že národ přece snad nevyhoví knížeti. Co se týče hrozby, že Rakousko a Turecko by zakročilo proti Bulharska, kdyby kníže odešel, prohlašuje ji za zvěst к poníženi Ruska vymyšlenou Čest Ruska nedopouští ani, aby Turecko obsadilo balkánské průsmyky, ani aby Rakousko chtělo zakročovat v Bulharsku.

Z Londýna. (Hnuti v Irsku) Tak příliš klidno v Irsku posud není, jak by to londýnská vláda ráda světa namluvila. Docházej! stále zprávy o nových záměrech strany revoluční. Tyto dny zamýšleli Feniané vyhodili do povětří Gladstonův zámek Hawardon. V čas ale přišlo se spiknuti tomu na stopn a policie učinila opatřeni bezpečnosti.

Z Petrohradu. (Hnoti revoluční.) Revoluční demonstrace v guberniích trvají posud. Tak se oznamuje z K u r s к a, že tam dva mladí lidé při jistém veřejném průvodu mnoho revolučních proklamaci rozdávali. Policii podá řilo se oba zatknouti. Naproti tomu namáhala se marně policie v Bialystoku v Polsku zaujmonti rozšiřovatelé hektografem rozmnožených proklamací v ruské, polské a německé řeči, jež к pozdviženi se „chudého lidu proti majetným třídám* vyzývaly. — Důležité odkrytí učinila policie v Jekaterin oslavu. Nalezla tajnou tiskárnu, v niž starší žáci ta- mějšího gymnasia jako tiskaři pracovali a tisk samostatně vedli. V tiskárně nalezeny hotové již proklamace. Z ťařihradn. (Změna rozsudků.) Jak se proslýchá, budon rozsudky smrti Mid- hatn pašovi a jeho soudruhům změněny v doživotní žalář v Taifé v Arabii.

Kronika církevní* * Instalace v Olomouci. Ve středu, dne 6. července o 9. hod. ranni budou nově jmenovaní vdpp. kanovníci, jichž jména známa jsou, v metropolitním chrámě investováni a instalováni. Obě funkce ty konali bude kapi- tolní děkan udp světicí biskup hrabě Belrupt. * Osobní. Z arcidie cése olo­ moucké: Investováni byli vdp. Jan Weinlich, kniž. arcib. sekretář na fara Mohelnice; dp. Alois Bnřinský, vikář při kollegiátním chrámě v Kroměříži, na kanonikát při témže chrámě, a dp. Josef Mádr, administrator fary kvasické na fara tn. Vdp. Jan Weinlich jmenován jest zároveň arciknězem a děkanem okresu mohelnického. Fara v Litultovicích ndélena jest dp. Josefa Bendovi, katechetovi při průpravně v Opavě. Při farách, podřízených německému řádu, staly se následujíc! změny : P. Vincenc Manderla, správce fary v Dlouhé Loučce odebral se na odpočinek a jeho nástupcem ustanoven jest P. Alois Reichel, dosavadní správce fary v Brunzejfu, kamž dosazen vikář od Sv Kříže z Bruntálu P. Frant. Peschke. Následovníkem poslednějšího ustanoven jest P. Antonín Neumann. Zemřel dp. Jan Křivka, farář z Kn novic v nemocnici и milosrdných sester v Kroměříži.

Denní zprávy pražské. V Prase, due 5. července. * Český klub. Dnes večer o sedmé hodině odbývá Český klnb jonr fix páuův členů v místnostech klnbovnich (v I. patře Ditmarova domu v Ovocné olici). Na programn jest debata o veřejných poměrech, zahájená říšským poslancem p. drem. V. Gablerem. Poněvadž v dnešní schůzi má se státi důležité nsnešeni, žádají se páni (lenové, aby se do ni dostavili počtem co možná nejhojnějšim. • Statni průmyslová škola v Praze. Ůřadni listy oznamuji : Roshodnutlm ze dne 11. června 1881 povolil císař zřízeni státní průmyslové školy v Praze a splnomocnil ministra vy nčovánl, aby к nhraženi potřebného nákladu vřadil 20.000 zl. do rozpočtu na jmenovaný rok. Tato státní průmyslová škola, která počátkem školního roku 1882—83 v život vstoupl, záležet! bode ve smyslň císařského rozhodnutí z odděleni stavebního a strojnického. Denní vynéováni směrn ornamentálního potrvá v dosavadním spůsohě tak dlonho, dokud nestane se skutkem spojeni tohoto ornamentálního odděleni se všeobecnou šknlon kreslířskou a odbornou školou pro zlatníky, aby mohla býti zřízena samostatná uměle cko průmyslová škola v Praze. Jafcožto náhrada za to, že státní průmyslová škola v Praze postrádat! bude odděleni chemicko-technického, zřízena jsou na základě císařského svoleni sti­

pendia, která pHsluiulkům obvodu pražské obchodní komory za áěelem vzděláni nu některém odborovém učeližti pravidelně prop^jčovánn býti mají. Na základě tohoto clsařekého zvoleni propůjčil již ministr vyučováni dle výnoan ze dne 26. června 1881 pro školní rok 1881—82 čtyřem, pražskou obchodní komoron navrženým kandidátům stipendia ■ ročním požitkem po 300 zl, aby mohli uavžtévovati chemicko-technické odděleni mistrovské školy v Liberei. * Z uuivereity. V příčině známého usneseni akademického senátu došlo z Vidné rot- hodnotí ministerské, aby byla universita zavřena a druhý semestr ukončen. Zároveň nařídilo ministerstvo výnosem ze dne 3. července, aby se disciplinární vy šetřováni, v příčině šarvátky chuchelské zavedené, urychlilo, by jim studující príliš dlouho zdržováni nebyli.

* Dary. Ovdovělá královna Marie Anna darovala kongregaci šedých sester sv. Františka na zakoupeni nových varhan pro chrám sv. Bartoloměje zde 100 zl. r. ě — Pan Rnd. Husák, lékárník v Semilech, daroval к stávajícímu fondu na opatřováni školních potřeb chudým žákům školy semilské značnou částka 100 zl. Za skvělý dar tento vzdává učitelský sbor školy semilská jmeuem chudé školní mládeže šlechetnému dárci nejsrdečnějšl diky. — Pan Jan Štěpánek, městský radní a lékárník na Král. Vinohradech, daroval za příležitosti nabyti práva domovského a měštanského taraui obecné škole pro chlapce telegraf soustavy Morséovy s hodinovým přístrojem, signálni přistroj к domácímu telegrafa a dasymetr v ceně 40 zlat. ; zemědělská rada pro království české věnovala ústavu tomu model hospodářského stroje „obracovače,“ bývalý žák řečené školy, Ant. Falada, vycpaného supa a žák 3. třídy Jan Toksteiu vycpaného jestřába s veverkou. * Ústav Mariánský. Zítra počne v Praze v Ječné alici č. 527 činnost svon ústav tohoto jména, založený „Společnosti dcer božské lásky“, v němž dostane se služebným dívkám, nemajícím žádného místa, zdarma přístřeší i vyučováni, dokud nenaskytue se jim služba nová. Dne výše uvedeného budou domáci kaple a ostatní místnosti ústavu zasvěceny, kn kterémuž slavnostnímu výkouu dobrodincové, kteři к zřízeni jeho přispěli, se zvou. Také po tři následující dny jest volný přistup všem. kdož by chtěli uspořádáni ústava si prohlednonti. Zpráva, jež tyto dny „Společnost dcer božské lásky“ došla, že totiž arcikněžna Stefanie ráčila převziti protektorát co vrchní ochranitelka ústavu, dává zámku, že lze činnost s radosti a tlm větší důvěrou v budoucnost počlti.

* Na ústavě ku vzdělaní učitelek s právem veřejnosti и sv. Anuy v Praze konány tyto dny za předsednictvi člena c. k. zemské školní rady a c. k. školního rady pana Jana Štastného první zkoušky maturitní s výsledkem zcela nspokojnjleim. Z 48 abitnrientěk dostalo zajisté 10 vysvědčeni dospělosti s vyznamenáním, 32 vysvědčeni dospělosti a 6 povolena oprava v jednom předmětu po prázdninách. Reprobována tedy nebyla žádná. Poroučíme tyto kandidátky katol. ústava, vedeného silami vesměs osvědčenými, zvláštní podpoře katolického duchovenstva.

* Výstava původních ornamentálních rytin mistrů z 15. až 18. století otevřena jest v stálé nmélecko-průmyslové výstavě, Ferdinandova třída čís. 38—II, Portheimův dům. Nejenom znalci a přátelé mistrovských dél malého uměni ornameutálniho v středověku, též i průmyslnici a uměli řemeslnici uvítají zajisté s potěšením dnešní otevřeni této výstavy, bohaté na sbírky původních rytin — majetek to p. V. ryt. Lanny — к tomu účelu jim laskavě propůjčených. Tato výstava současně přichází vhod, poněvadž za nynějšího rozvoje průmyslu uměleckého výplody minulých stoleti všeobecně oceněny jsou a na základě jich nové a krásné se tvoří. Bohatý tento material rozdělen másel býti ve dvě pokračováni ; nynější řada, sestávající z 540 originálů, zavírá v sobě z období gotiky mistry : Martina Schongauera, Václava z Olomouce, Israele van Mukenena : z doby re- naisance mistry : Daniela a Jeronýma Hopfera, Hanuše Brosamera, Albrechta Altdorfera, Bartoloměje a Hauuše Sebalda Bebama, Jindř. Alde- grevera, mistra I. В větší počet monogramistft a anonymních mistrů ze XVI století Petra Flotnera, Jakuba Biuka. Alserta Osasa. Aug. Hirschvogla, Jiři Pencze, Tob. Stimmera, Martina Trene, Mik. Wilborna mistra z r. 1551, Mat.

ZUndta, Virgila Solise, Landespeldera z Essenu, Pavla Flynta, Bernarda Zana a Vác. Hollara. Výstava jest denně od 10 do 3 hod. a to po pět duů_ v týdni bezplatně otevřena. * Ůcskť dítky na německých áko- lách vinohradských. Na základě zásadního vynešenl správního sonda ve Vídni, že rodiče nemyji práva rozhodovat! o tom, jakou škola, zda českou nebo německon, mají jejich dítky navštěvovati, nýbrž že to má býti zůstaveno rozhodnutím sborů nčitelských a místní školní rady, usnesla se, jak známo místní školnf rada na Vinohradech, že české dítky mfjt býti z německých škol vzaty a za přlčinon prospěchu svého duševního vzděláni do českých ikol vřaděny. Proti jasnémn zněni tohoto zásadního vyneiení správního sondo rozhodla však školní rada, že rodičům má býti i na dále ponecháno na vůli, aby posýlaly dítky své do školy české nebo německé. Zemská školní rada potvrdila toto roa- bodnuti. Školní rada na Vinohradech podá novou řádně odůvodněnou stížnost к správníma sonda, v niž dom&bati se bude praktického provedeni původního rozhodnuti. * Veřejné zkoušky nu pražské konservatoři hudby konaji se v škol r. 1880—81 od 7. do 14. t. m. Zkoušky chovanek, jež