1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, ve středu 29. října 1913.
Praha
5
article
u ranní a večerní liety
přodplácí se
v Praze v admínistrae-
a mmánle
na čtvrt lota 3 K -
* dvoji donáškou
čsle
ke
na čtvrti leta
ve 6liálkách , g so
na měsle
Poštou
měste
as vriiota . . . S K so
* dvojí zásilkou
as hivrl jsu
rzi
Praha
6
title
Dnešní číslo pro Prahu jest o 8.
s přílohou pro venkov o 12 stranách.
Praha
7
article
Naše práce a naděje.
Naše práce a naděje.
Když poslanci naší strany zahájili a pro-
váděli až do konce reformu volebního prá-
vá pro říšskou radu, nemyslili při tom do-
jísta na svoji stranu, nýbrž výhradně na
český národ. Ale když teď vidí, jak od té
doby neobyčejně vzrostl a zmohutněl ve
straně vnitřní život, s jakou horlivostí se
chopila velké, reorganisační práce, jak se
stará o tisk a o stálý styk se svými stou-
penci, jak je ustavičně udržuje v součin-
nosti s poslanci a pečuje o jejich uvědomě-
ní, když jmenovitě v těchto dnech sledovalí
pražský sjezd důvěrníků, krajský sjezd tře-
boňský a sušický a zvláště plzeňský sjezd
naší mládeže — pak si zajisté s uspokoje-
ním řekli, že volební reforma nejenom o-
tevřela v Rakousku demokracii a Slovan-
stvu nové dráhy, nýbrž povzbudila také
naši stranu k činnosti tak horlivé a živé,
že všichni ti, kdo se už chystali dělit seo
naše dědictví, najednou velmi ztichli, pře-
svědčivše se, že stojíme pevně na svém
místě a konáme svou povinnost, ať se to
komu líbí čili nic, a nemáme nejmenší chuti
k ústupu.
Rakousko
8
article
V naší straně panuje nejenom naprostá
jednota, kterou manifestoval pražský sjezd,
nýbrž také čilý ruch, stálá součinnost, styk
mezi poslanci, vedením strany a volič-
stvem, vědomí kázně, ale ovšem také na-
prosté přesvědčení, že ve straně musí býti
pořádek a že ode všech svých členů mus
žádati čisté ruce, tím čistší, čím vyšší místo
jim vykáže. Naší odpůrci, kteří z nedostat-
ku jiných argumentů útočí na nás pro věci.
za něž každá strana směla by bý-
ti činěna zodpovědnou jenom tehdy.
jestliže by je znala a trpěla, pře-
svědčí se, ať rádi nebo neradi,
dvojím: že dovedeme dělati pořádek, ale že
také dovedeme činiti rozdíl mezi jednotliv-
cem, který chybuje a mizí, a mezi stranou,
která zde býti musí, protože to její význam
v organisaci české práce a českého zápasu
nezbytně žádá. Důvěry může býti zneužito-
a jednotlivcí mohou zklamat; strana však
udělá svou povinnost a půjde dále ku pře-
du, protože má chuť k práci a k životu
protože svazek důvěry, který ji navzájem
poutá, nepovolí, třebas jím lomcovalo svor-
ně všecko, co žije v Čechách z politické
negace a věří jenom v anarchii a rozklad
veřejného života.
Čechy
9
article
Mezí těmi potěšitelnými zjevy vnítřní-
ho ruchu v národní straně svobodomyslné
vedle obnovení jednoty, které se stalov
Praze, dojista nejradostnější je plzeňský
sjezd naší mládeže. Na ten budou rád
vzpomínati všichni, kdo tam byli: starší,
kteří slyšeli se ozývat živé hlasy z vlastní
mladosti a na chvíli se zase vraceli v její
světlý, šťastný svět, a mládí, které tu samo-
statně vystupovalo a ocítalo se v radost-
ném pohybu společných idejí, zrychlova-
ném mladým věkem a při tom proniknutém
tím krásným ovzduším vroucnosti a pravdi-
vosti, kterým vše tolik získává v ústech
mládeže. Ale národní strana svobodo-
myslná nebojuje a nechce bojovati jenom
temperamentem svoje národní a strannické
bitvy. Potřebujeme a vyhledáváme pro
politický život především ony zbraně, kte-
ré dává vzdělání, převaha osobnosti
vlastní názor
Praha
národní strana svoboda
10
article
Jen ten, kdo ty zbraně má, a k tomu
ovšem i srdce na svém místě a vytrvalost
a dobrou vůli, dovede v politice říci svoje
pevné, mužné slovo, které žádná strana ne-
udolá, a ten také ničím nezaleknut dovede
u svého přesvědčení vydržet tak dlouho
až je ona síla, která je v každé životní
dobré věci, dovede k cíli. My v českém ži-
votě chceme, aby se od politických stran
žádala zodpovědnost zrovna tak, jako od
jednotlivců, aby se všecko, co říkají, bralo
do slova, a aby nebylo pro ně žádného jiné-
ho měřitka a žádných jiných následků, nežli
v životě soukromém pro toho, kdo za svým
slovem a jeho účinky stojí, a pro toho, kdo
za ním nestojí. My tedy v poměru k mlá-
deži neznáme žádných jiných politických
idejí ani prostředků než ty, jimiž chceme
pracovati v českém veřejném mínění, a ne-
hodláme jí získávati žádnými lacinými fra-
zemi ani neupřímnými poklonami, nýbrž
zveme ji mezi sebe jen k tomu, aby s námi
chtěla to, co chceme my.
Že ji však při tom opravdu máme, a že
ji máme opravdu takovou, jakou ji míti
chceme, o tom se přesvědčil každý, kdo
byl na dosavadních sjezdech naší mládeže
a především na nedělním sjezdu plzeňském.
11
article
Kdo slysel, co dovede mladá generace svo-
bodomyslná povědět o našem poměru ke
státu a sociální reformě, kdo viděl, s jakou
horlivostí a zájmem chápe se politických
problémů, jak se stará, aby se všecky o-
pravdu žily, aby se jejich řešení ani nepro-
vádělo pouhou svůdnou negací, vzdálenou
povinností dne, ani ne pouze dědilo a pře-
jímalo, nýbrž jak se snaží, aby si je sama
znovu a znovu vydobyla a tak připravena
vstupovala i do politiclého života ucelenáa
pevná, utvořivší svou rozumovou výchovu
v letech, kdy je na ni nejvíce času, příleží-
tosti, vnímavosti a zájmu, a potom vstupo-
vala do politického života vědouc, i co chce
dělat, i že to také udělá: ten na to. co
pozoroval, nezapomene a s radostí konsta-
tuje, že máme v našem veřejném životě,
kde to věru nevypadá nijak krásně, o jeden
radostný zjev a hlavně o jednu naději do
budoucnosti víc. A pokud jde při tom o naši
stranu, jsme přesvědčeni, že nic tak jako
tento sjezd neoprávňuje poslední slova dra.
Kramáře z nedávného sjezdu důvěrníků:
Nebojíme se, máme důvěru v sebe a chut
jít ku předul
Kramář
12
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna.
Schůze 165
Z Vídně, 28. října.
(Zvl. tel. zpráva „Nár. Listů“-)
Čtyři věcné poznámky, nezasluhující toh
jména, pronášené po většině mateřským jazy-
kem ukrajinskými poslanci haličskými, tot
facit dnešního 7hodinného jednání o daní ze
šumivých vín. Bylo před rokem usnesenov
presidiu poslanecké sněmovny, že nebudou
trpěny několikahodinné opravy, které nejsou
ani polemikami ani vyvracováním fakt, nýbrž
pláštíkem, přikrývajícím zboží podloudnické
že bude zakročováno proti všem poslancům.
kteří protáhnou opravu takovou přes čtvrt ho-
diny. Avšak disposice ty jsou zapomenuty. Pa-
trně jest úmysl rusinské poslance nedráždíti.
Přišli do sněmovny dnes odhodlání ob-
strukci svou stupňovati. Myslili, že dosta-
nou oba hlavní řečníky k připomenuté dani
Nedostali žádného. Němečtí nacionálové s kře-
sťanskými sociály jim je přebrali svou přesilou.
Potom Ukrajinci odhodlali se vyplniti celou
schůzi věcnými poznámkami. To se jim také
podařilo. Provozují již po několik dní zvláštní
taktiku. Dají se napřed všichni zapsati, ale
vidí-li, že zabili den a že již je po 6. hod. več
dají se zase škrtnout. Tak učinili také dnes.
Ukrajinec
Vídeň
poslanecký sněmovna
13
article
Ve sněmovně vypravovalo se, že všechn
polské strany, také klerikální centrum, do-
hodly se o novém elaborátu haličské re-
formy volebního řádu. Bylo doloženo
že proti dosavadnímu kompromisnímu operátu
smluvenému mezi Poláky a Rusíny staly se tř
změny. Záležeti bude nyní na tom, zdali Ru-
síní změny ty přijmou. Budou-li zhoršením je-
jich posic, zajistě je zamítnou
Bylo vypravováno také, že v tisni, ve
které se nalézají Poláci i Rusíni, vláda i parla-
ment a haličský sněm, vyskyll se plán, aby
spása z nynějšího zmatku hledána byla v roz-
pušťění haličského sněmu, který se ještě ne-
sešel, a hledala se pro volební reformu mez
Poláky většina bezpečnější, než jaké dosaženo
při volbách posledních. Nehledě však k tomu.
že volby jsou — jak ldysi bylo řečeno
loterií, nehledě k tomu, že není vyloučena
možnost, že přijde v Haličí sněm volební refor-
mě ještě nepříznivější: na všechen způsob byl
by to pokus odvážný, o kterém nevíme, zdali
by k němu svolila koruna.
Všechny naděje, všechny předpovědi a
všechny disposice spojují se teď se zítřejším pří-
jezdem halič. místodrž. dra. Korytowského. Zda
důvodně, nevíme. Jisto jest, že pokládá se zej-
třek po leckteré stránce kritickým, krajně váž-
ným, rozhodujícím nejen pro poměr Poláků
Rusínů ve příčině volební reformy, nejen stran
dělnosti nového sněmu haličského, nýbrž také
pokud se týká finančního plánu.
Večer ujišťovalo se, že budou-li stupňo-
vati obstrukci svou Rusíni, bude zejtra též
stupňovati odboj svůj celý tábor spojených
stran, které jsou pro včasné a rychlé projed-
nání daňové reformy: že totiž zejtra začnou
schůze noční.
Protože domluvil dnes večer ještě zpravo-
daj menšiny o daní ze šumivých vín, odhla-
suje se předloha ta zejtra počátkem schůze.
Polák
Rusín
Halič
14
article
Poslanci dr. Velich a soudr. podali n
vládu písemný a potom též ústní dolaz po
stavebníchnedostatcíchna české
technice v Praz e. Akce ta je zpožděnou.
Již minulý týden podařilo se posl. dru. Kramá-
řovi, dvornímu radovi Hráskému a dru. Neu-
mannovi způsobiti, aby stala se náprava po
každé stránce.
Plenární schůze bude mimo zejtřka tento
týden jen ještě ve čtvrtek. Četní poslancí
křesťansko-sociální řekli presidentu dru. Syl-
vestrovi, že byli by rádí v pátek již před svát-
kem Všech Svatých doma. Dr. Sylvestr vyhovi
jim polud, že v pátek žádná plenární schůze
nebude a že nastane pozejtří přestávka 4denní.
Podobá se, že v parlamentě a vnitřní politice
všechna rozhodnutí přesunou se přes tuto
pausu.
Z Vídně, 28. října. (K. k.)
Mezi došlými spisy jsou návrhy posl.
Jiráska a sp. na stavbu údolních přehrada
provedepí říčních regulací v okresu čáslavském,a
Slavíčka a sp na podání předlohy o obmezení
kartelů.
Přechází se k pořadu: další zevrubné roz-
pravě
o daní ze šumívých vín.
K návrhu posl. dra. Stölzela rozprava uza-
vřena a hlavními řečníky zvoleni posl. Niedrist
ſpro) a dr. Freissler (proti), kteří se vzdali slova.
Posl. ryt. Singalevíč navrhl vrácení předlohy
finančnímu výboru: — dr. Konst. Levický k § 3.
novou slupnici berních sazeb.
Posl. dr. Ley Levický ujal se slova k věené
opravě. Mluvil přés dvě hodiny
Posl. dr. Zahajkěvlě navrhl konec schůze se
zřetelem na schůži subkomitétu rozpočtového vý-
boru, svolanou na 3. hod. odpol., ale návrh ten
propadl.
Posl. Onyškevič ujal se slova k věcné
opravě o 14 hod. a když ho předseda několi-
kráte přerušil, pokračoval ve svých vývodech ru-
sínsky a ukončil svou řeč o 1/45 hod.
Pak mluvili dále k věcným opravám poslan
rvt. Sěngalevič a Trylo vský rusínsky.
doktor
Velich
Hráský
Sylvestr
Jirásek
Stölzel
Freissler
Posl
Konst
Ley
levický
Zahajkěvl
Vídeň
Neo
15
article
Tento prohlásil konečně německy, že sněmovna
musí pochopiti situaci Rusínů. Ti musí si spra-
vedlivou volební reformu vybojovati a musí miti
ukrajinskou universitu. (Pochvala.)
Zpravodaj menšiny posl. Schiegel žádal
za škrtnutí ustanovení o odkladu placení daní
načež rokování bylo přerušeno
Posl. Povše odůvodňoval svůj pilný ná vrh
na zřizení státních továren na stro-
jené hnojivo.
Návrhu byla příznána pilnost a on sám při-
kázán zemědělskému výboru.
Rusín
Posl
Povš
16
article
Dotazy ku předse doví.
Posl. dr. Heilinger tázal se předsedy, je-l
ochoten dojíti k císaři na audienci a poprositi.
aby vláda buď pracovala, anebo ustoupila vládě
ku práci ochotné, parlamentní
Posl. Velich pravil, že před několika dny se
v jedné české vysoké škole technické událo něco
co musí se podivně dotknouti rakouských státních
občanů, kteří dojista nejsou zhýčkáni kulturní
péčí státu. V jedné učebně české vysoké školy
technické v Praze sřítil se strop, takže celá bu-
dova musila býti uzavřena a profesoři i studenti
bylí doslova vysazení na ulici. Ještě horší však
bylo, co tam shledála úřadní komise, která byla
vyslána ku prohlédnutí schátralých místností. Ně-
které ukázky podá zde. Budovu dotyčnou tvoří
klášter, vystavěný Dintzenhoferem, který byl
zkonfiskován za císaře Josela II. a postupně pro-
měněn v kasárna a později ve vysokou školu. Z
celé této doby nebyla provedena žádná oprava.
Není žádného divu, že trámy, jak ukazují kusy.
jím přinesené, jsou tak ztrouchnivělé, že při kaž-
dém prudším dotknutí musí se rozpadnouti. v
jedné z nesčelných děr byla nalezena kokarda.
kterou řečník ukazuje a za jejiž ztrátu byl sna
přes 100 lety nešťastný granátník potrestán věze-
ním. To postačí k charakterisování celé stavby.
Řečník podal na ministra vyučování, financí a ve-
řejných prací interpelaci, ve které žádá o nej-
rychlejší nápravu a táže se presidenla, chce-li u-
silovati, aby na tento dotaz dána byla co nejrych-
leji odpověď? (Pochvala u Čechů.)
Vicepresident Jukel odpověděl, že dota
bude odevzdán uvedeným ministrům.
Konec schůze ve 347. hod. več.; příští bude
zItra dopoledne
Posl
doktor
Heilinger
Velich
Čecho
Jukel
Praha
17
article
Z parlamentních výborů.
Vystěhovalecká panama.
Z Vídně. 28. října. (K. k.)
Subkomitét ku projednání jihoamerické
paroplavby
pokračoval dnes v rokování. Ministr šl. Schusten
na žádost dra. Kolischera může potvrditi, že s po-
slancem tím nemluvil ani před udělením koncese
společnosti Canadian Pacifie ani později o této
záležitosti.
Odb. přednosta Riedl dosvědčil, že v celé te
záležitosti ani dr. Kolischer ani jiný poslanec
něho neintervenoval. ani s nim nemluvil. Teprve
po udělení koncese po debatě v sociálně-polilickém
výboru o prchání pbyvatelstya z venkova mluvil
o tom s posl. Kolischerem a Stapiňským, kteří m
vypravovali, že věc ta je v kruzích Kola polského
posuzována příznivě. Posl. Stapiňski tehdy prohlásil.
že je pro to za podmínky, že společnost Canadian
nejméně po 3 leta nevstoupí opět do poolu. To
byla jediná rozmluva řečníkova s poslancem Kola
polského o této věci vůbec.
K návrhu předsedy křesťansko-sociální posla-
nec dr. Mataja kooplován za člena subkomitétu
Předseda dr. Steinwender předčital list
bar. Weichs-Glona s vysvětlením o soukromém
listu, který zaslal Oskaru Cosulichovi o dopravě
vystěhovalců do Brasilie. Koncem září 1910 dosta
od pána, jemu dosud neznámého, soukromé sdělení
že brasilská vláda hodlá vystěhovalecké hnutí
Rakousko-Uherska řadou ústupků se strany Bra-
silie učiněných uvésti částečně do jižních států te
země. Požádal pána, jej informujícího, by pohnul
presidenta brasilské společnosti ohrátit se v této
záležitosti na Austro-Americanu. Já sám — píše
baron Weichs-Glon — neměl jsem příčiny tímt
sděléním, mně soukromě učiněným, zabývati se
úřadně a přestal jsem na tom, že jsem p. Cosuli-
chovi ve zmíněném soukromém listě o tomto před-
mětu učinil sdělení.
Riedl
Kolischer
Posl
doktor
Mataja
Steinwender
Cosulich
Bro
Vídeň
Brasilia
RakouskoUhersko
Americana
Canadian Pacifie
Canadian
křesťanskýsociální posel
18
article
Řídil jsem se při tom úmyslem upozorniti pří-
jemce listu na možnost obchodní výhody pro jeho
podnik, jehož zájmy podporovati bylo mou úřadni
povinností a při tom zároveň naším vývozním zá-
jmům pokud možno otevříti nová území. O propa-
gandě pro vystěhovalectví, vyzvání k ní nebo do-
konce o jejím doporučování neobsahuje list ani
slova, ovšem obsabuje poukázání na možnost do-
dávek železničního materiálu z rakouských závodů.
Můj příslušný podnět zamýšlel pouze legálně při-
puštěné vystěhování event. uvésti do směru jak vy-
stěhovalcům samým, tak i domácí paroplavební spo-
lečnosti výhodného. Mně osobně byl však všeliký
jakýkoli jiný zájem dalek, a odmitám s rozhořčením
třeba jen domněnku o takovém zájmu. List můj ma
ráz naprosto soukromý, je také mnou podepsán jako
osobou soukromou a nemohl býti za žádných okol-
ností považován za zmocnění úřadní.
Posl. dr. Ellenbogen a Friedmann tá-
zali se ministra po sproštění Weichse-Glona po-
vinnosti zachovati úřadní tajnost.
Posl
doktor
Ellenbogen
Friedmann
19
article
Ministr šl. Schuster sděluje, že před několik
málo dny sdělil bar. Weichs-Glon praesidiu mini-
sterstva obchodu telefonicky, že hodlá uveřejniti
prohlášení, že v letech 1909, 1910 a 1911 se k něme
dostavili zástupcové Canadian-Pacific a nabízejíce
rozsáhlé ústupky, žádali, aby společnosti Canadia
byla dána koncese pro vystěhovalecké obchody
Rakousku. Tuto domněnku bar. Weichs-Glon po-
každé šmahem odmitl a oznámil to také tehdej-
šímu ministru Weiskirchnerovi, klerý jeho jednání
schválil. Zároveň Weichs-Glon uvědomil úřadně
Austro-Americanu, že nabídka společnosti kanad-
ské dráhy byla zamítnuta. K tomusto urveřejnění vy-
žádal si svolení ministra obchodu. Na odpověď, že
k tomu nutno písemně sepsati celou žádost, dostaví
se Weichs-Glon do praesidiální kanceláře, kde by
s ním sepsán protokol, který se v podstatě shodova
s jeho posledním prohlášením a obsahoval jen ně-
kolik dodatků.
Schuster
Weiskirchner
Weichs
Rakousko
Americana
CanadianPacifik
Canadium
20
article
Ministr čte tento protokol. Weichs-Glonov
bylo, jak vysvítá z protokolu, z rozkazu ministra ob-
chodu sděleno, že ministr nebyl by s to souhlasiti
aby pojat byl pasus „při zabezpečení dalekosáhlých
koncesí nebo podobný neurčitý pasus, že nacpal
tento pasus musí býti buď vypuštěn anebo preci-
sován aspoň v tom směru, zda-li jednalo se o osob-
ní koncese nebo o ony smluvní podmínky, za kte-
rých smlouva pak později byla skutečně uzavřena
se společností kanadské dráhy, po případě o které
jiné věcné koncese. Na to odpověděl min. rada
Weichs-Glon, že není s to připustiti precisování.
poněvadž bližší vymezení koncesí vůbec nepřipusti
se zřetelem na zamitnutí. Na otázku, jaký význam
přikládá Weichs-Glon uveřejnění právě tohoto
pasu, který podle daného vysvětlení byl úplně bez-
obsažný, odpověděl tento: „Nebídnutí zvláštních
koncesí nejbohalší společnosti na světě jest důka-
zem, jaký zvlášíní význam přikládá tato společ-
nost připuštění k obchodu vystěhovaleckému. Je
to nepochybně přitěžujícím momentem pro společ-
nost kanadské dráhy a nemám nejmenší příčiny
kanadský dráha
WeichsGlon
21
article
abych zamlčováním pravdy přispěl k očištění této
společnosti.
Weichs-Glon prohlásil dál, že pojímal nabíd
ku Canadian Pacific ve smyslu věcných ústupků
Sdělení Austro-Americaně o zamítnutí žádost
společnosti Cánadian Pacifie stalo se — jal
Weichs-Glon se domnivá pamatovati — úřadním
oznámením. Toto úřadní oznámení — prohlási
Weichs-Glon — stalo se proto, že jsem chtěl se-
znati názor Austro-Americany v záležitosti té
Tento názor byl mně pak oznámen za rozmluv
nebo dvou rozmluv, které jsem měl s Cosulichem
O tom — pravi se dál v protokolu — sděluje s
Weichs-Glonovi, že úřadní oznámení Austro-Ame-
ricaně — výnos nebo úřadní list — nebylo v ak-
tech ministerstva obchodu nalezeno. Otázka, zdal
zástupcové kanadské společnosti podali Weichs
Glonovi někdy písemnou žádest nebo nabídhu ne-
bo podobné, byla zodpověděna Weichs-Glonem
záporně. Ministr dal si ihned předložití spisy o té-
to záležitosti, při čemž shledalo se, že o tom pře
nejhorlivější hledání nemohl býti nalezen
ani jeden list. ačkoli tato záležitost se sta-
noviska naší paroplavební politiky má největší dů
ležitost. Také náhodou přítomný býv. ministr ob
chodu dr. Weiskirchner byl na rychlo o této zá-
ležitosti olázán, a přes svou uznaně výtečnou pa-
měť nemohl se upamatovati.
Sprostění zachovati úřadní tajemství je sta-
noveno jen při procesu. Ostatně vůbec se něco
podobného neděje. O tak zvaných dějinách společ-
nosti Canadian úřadně vůbec nic neexistuje. Nen
tedy ani žádný předmět úřadního tajemství. Ná-
sledkem toho není ministru možno vyslovili spro-
štění zachování úřadního tajemství. Přeje-li si zá-
stupce společnosti Hapag učiniti nějaké sdělení ze
své dřivější soukromé činnosti, ministr mu v lom
nebude činiti žádných překážek. Samozřejmě mus
si však v daném případě své kroky vyhraditi.
Glon
doktor
Weiskirchner
Americana
Nen
Cánadian Pacifie
austroAmericana
Hapag
Canadian Pacifik
WeichsGlon
22
article
Odb. přednosta Riedl, dříve než sdělil obsa
rozmluvy s Weichs-Glonem o poměru rakouské
paroplavby ku poolu, podal výklad o plavebně-
politické akci, kterou zahájil se společností ka-
nadské dráhy. Měla tři cíle: Sesílení postavení na
šeho přístavu v mezinárodní dopravě, získání bez-
prostředního vlivu na sdružení poolu, při čemž ta
nul na mysli eíl, že vláda slane se kompaciscentem
tohoto sdružení a konečně péče o vystěhovalce
kontrola vystěhovalců. Pánové, zastupující společ
nost kanadské dráhy, zmínili se při vyjednávání
řečníkem rovněž o tom, že mluvili o této věci
jeho předchůdcem. Po prvním uveřejnění dohody
vlády se společností kanadské dráhy, blahopřál bl
zástupce hambursko-americké paroplavební spo-
lečnosti bar. Weichs-Glon řečníkovi k jeho úspě
chu a prohlásil, že směr naší paroplavební politiky
ak ji řečník vyznačil, odpovídá zásadě, kterou
Weichs-Glon hájil ve své úřadní působnosti a v
své knize a projevil jen přání, aby při sesílen
mezinárodní dopravy v terstském přístavu nebylo
s jeho společností nakládáno nepříznívěji než s ně
kterou jinou. Welchs-Glon učinil nabídku, že zří
dí za týchž podmínek jako společnost kanadské
dráhy linii z Terstu do Bostonu. Řečník odpově
děl, že hambursko-americká paroplavební společ-
nost musí se podrobiti jistým podmínkám, tak ja
ko společnost kanadské dráhy.
(Dokončení viz v posledních zprávách.
Riedl
Terst
Boston
kanadský dráha
23
article
Krajský sjezd 31. volební
skupiny.
Krajský sjezd 31. volební
skupiny.
Ze Sušice, 26, října.
fOd zvlášt. zpravodaje „Nár. Listů“y
Po všestranně zdařeném jihočeském sje
zdu důvěrníků a pracovníků národní strany
svobodomyslné v Třeboni uspořádán bylv
neděli dne 26. října druhý krajský jej
sjezd a sice tentokráte sjezd důvěrníků 31
volební skupiny, který byl rovněž velice četně
navštiven a vynikal svým klidným, vážným
lmnoti žsvez
průběhem.
Sjezd, který konal se v pootavském útal
ném a rázovitém král. městě Sušici, rozdě-
len byl na schůzi veřejnou a důvěrnou poradr
zástupců organisací zmíněné volební skupiny
Schůze veřejná
konala se dopoledne ve dvoraně staré Mě-
šťanské besedy a závítali na ni vedle velkého
počtu důvěrníků a příslušníků národní strany
svobodomyslné také zejména sociální demo-
kraté ve větším množství.
Říšský poslanec této pošumavské volebn
skupiny p. dr. Alois Rašín vyložil přítom-
ným zevrubně nynější politickou si
tuaci, probral a objasnil akutní její otázky
a slovy přímými, plně přesvědčujícími upouta
veškeru jejich pozornost. Odměnou za to by
mu častý potlesk a pochvala
Po jeho poučně řeči ujal se slova jediný
řečník sociálně-demokratický pan Kasí
z Klatov, jehož vystoupení bylo mužné a ote.
vřené a působilo dojmem nejlepším. Také jeho
vývody provázeny byly stálou pochvalou.
doktor
Rašín
Kasit
Sušice
Třeboň
Klatovy
24
article
Schůzi zahájil o 1/211. hodině dopolední před
seda místní organisace strany starosta města Su
šíce
p. Mag. Pharm. Josef Seidl:
Velectěné shromáždění
Místní organisace národní strany svobodo-
myslné se po dohodě a akčním výborem, jakož
po dohodě a úmluvě s naším obětavým a snaživýu
posl. drem. Rašínem rozhodla uspořádati u příleži
tosti krajinského sjezdu veřejnou schůzi, na kter
by náš p. poslanec promluvil o nynější politick
situaci. Vítám vás, p. posl. dre. Rašíne, co nejsrdeč
něji jménem naší organisace. Žádám shromážděn
aby si k řízení schůze zvolilo předsedu, dva místo
předsedy a zapisovatele.
Městský tajemník p. Turek navrhl za před
sedu starostu města p. Mag. Ph. Jos. Seidl a, z
místopředsedy pp. inž. Schieffauera z Kla-
tov a notáře Mikuláše ze Sušice a za zapiso
vatele p. oficiála Jelinka z Nepomuku.
Návrh tento byl schválen
Předseda starosta p. Mag. Ph. Seidl poděko
val jménem svým i ostatních zvolených za důvěru
volbou prokázanou a udělil slovo posl. dru. Ra
šinovi.
Mag
Pharm
Seidl
Rašín
Turek
Jos
Ing
Mikuláš
Jelinek
Sušice
Nepomuk
organizace národní strana svoboda
25
article
Posl. dr. Al. Rašín
Velectění pánovél Přišel jsem mezi vás v du
bě, která je skutečně neobyčejně kritická, v době
jaká již po řadu let u nás v naší politice nebyla
O prázdninách letošního roku byla vládou rozřeše-
na finanční krise zemská, a sice tím způsobem,ž
místo zemského výboru povolána byla k řízen
zemských záležitostí zvláštní správní komíse, se-
stávající ze státních úřadníků.
Krise na zemském sněmu nebyla od nedávna
o tom, že jednou k nějakému řešení dojíti musí
byli všichni tí, kdož pečlivě sledují veřejné záleži-
tosti, již dávno přesvědčeni; neboť krise ve sku-
tečnosti spočívala v tom, že Němci svou obstruke
na sněmu zamezovali jakoukoli činnost jeho a z
drobném prodejiu
ranní čisle a sobě . sa e
vačerni
sa d
Ve fliálkách na venkové
ranní čísle
večerní
lnseráty
plati se hotové napřed.
Předplacení a insorty přijíme
sdministrace v Marianské ul.,a
Tam nacházeji se tán
redakce, tiskárna a sxpodlee
„Národnich Llstů
Eukoplay sa nevraceie
Posl
doktor
Al
Rašín
Němec
Národnich Llstus
26
article
mezovali hlavně jakoukoli úpravu financí zem-
ských.
Jak známo, byla pivní dávka zavedena tak, že
končila r. 1909. Roku 1909 ubylo pivní dávkou
zemským financím 13 milionů korun. Poněvadž ne-
mohly býti v zemských přijmech nahrazeny a vlá-
da odpírala souhlas ke zvýšení zemské přirážky,
musil si zemský výbor každého roku na kryti nej-
nutnějších vydání vypůjčovati na 22 milionů ko-
run. Jelikož z těchto výpůjček musily se platiti
úroky, vzrůstal schodek zemský o tyto úrokya
bylo jasno, že jednou přijde doba, kdy si nebude
zemský výbor moci již více vypůjčiti, kdy nebude
moci krýti nejnutnější potřeby a že nastane otáz-
ka, co se má státi, jak věci mají jíti dále.
Odepření dalšího vybírání zemské pivní
dávky stalo se za doby, kdy delegace česká
stála v nejtužší oposíci za vlády bar. Bienertha.
A od té doby všechno německé snažení směřovalo
k tomu, aby docililo zemský bankrot a donutilo
nás, abychom jejich požadavkům národním a po-
litickým vyhověli.
Tomu čeliti se dalo dvojím způsobem: bu
docilením dohody s Němci a tím dělného sněmu,
nebo opatřením pramenů příjmů přes řišskou radu.
Strana naše a strana agrární zúčastnily se do-
hodovacích porad. První z nich byla r. 1910 a zú-
častnily se ji všechny české strany politické, na
zemském sněmu zastoupené, a obsah porad těch
byl, aby bylo změněno zemské zřízení tak, aby
bylo německé menšině zajištěno zastoupení v zem-
ské správě a v zemských úřadech, aby provedena
volební reforma do zemského sněmu a na druhé
straně aby byl zaveden v zemi finanění pořádel
a nic více. S tímto programem všechny české stra-
ny souhlasily.
Bienerth
Němec
27
article
Toto dohodovací jednání rozbilo se tím, že
Němci odvolali své sliby v otázce zákona o jazyku
při úřadech samosprávných, a tím rozbili celé do-
hodovací jednání r. 1910.
Jednání bylo r. 1911 znovu zahájeno, jenom že
program jeho byl částečně změněn, a sice po měm
názoru byl změněn ve prospěch český tak, že vy-
rovnací program rozšířen o to, že byl do něho po-
jat zákon o jazyku u úřadů slátních.
Těchto druhých porad zúčastnili se již všech-
ny české strany jen z počátku a z dohodovacího
jednání vystoupily strana státoprávně pokroková
národně-sociální, ač důvodu, proč tak učinily, jsme
se nedověděli.
K dokončení dohodovacích porad nedošlo
byli to zase Němci, kteří prostě prohlásili, že cov
prvých dohodovacích poradách ujednali, odvolá-
Také druhou cestu, totiž aby země dostala
peníze přes říšskou radu, některé české strany na-
stoupily. Vláda předložila řadu finančních předloh,
z nichž dvě — zvýšení daně z piva a daně z kořal-
ky — byly určeny pro země. Z piva obdrželi by-
chom30 mil, z lihové přirážky z počátku 8, později
až 15 mil. ročně. Všecky strany české z důvodů
polilických zamitly jednati o zvýšení daně z piva.
nechtějíce se pro budouenost vzdávati samostatná
pivní dávky. A tak v malém finančním plánu ome-
zena pomoc zemským financím jen na lihovou dan.
Ani to však neprovedeno následkem oposice
agrární, která nechtěla míti červencové zasedání.
A tak 26. července jsme stáli před tím, že jsme ne-
měli naděje na rozmnožení příjmů zemských, a to
ani do tě míry, abychom v nových příjmech nabyli
zdroje pro kryli úroků z nových dluhů.
Němec
28
article
Je velká otázka: Kdybychom byli provedli
včas a s urychlením i bez průtahů malý finanční
plán, ze kterého by byla země dostala v prvém
roce jen osm milionů, ale v nastávajících letech
by byl přijem ten vzrůstal až na 15 milionů, zdali
bychom nemohlí sledovati lehčeji taktiku, dokázat
Němcům, že jim není nic platno obstruovati, že
bankrot zemský dlouho nenastane. Vláda zakro-
čila, když zemský výbor jí oznámil, že je v kon-
cích s financemí. Vláda ovšem nechtěla, aby celé
toto opatření vypadalo jako jednostranný čin protí
nám. První její návrh byl takový, že by sice byla
jmenovala komisi, ale tato komise by byla utvo-
řena po většině z těchže členů, ze kterých byl
složen zemský výbor. A této komisi že by se byla
povolila pivní dávka a 10% zvýšení zemské při-
rážky. Toto řešení české strany nepřijaly a tak
zavedena komise, která je složena z pěti českých
státních úřadníků a ze tří státních úřadníků ně-
mzckých a v čele jejím stojí hr. Vojt. Schönborn.
který jakožto předseda komise má při hlasování
dva hlasy. Spor o to, zda by bylo lépe přijati první
komisi, je, myslím, skutečnostmi, které nastaly.
dostatečně objasněn a bude objasňován dále.
Schönborn
29
article
Nyní je hlavní otázka, co po dokončení této
akce vládní má se státi dále. O tom, zdali tato
komise smí nebo nesmí po právu exislovali, jak
daleko jest jí porušena ústavnost, se rozšiřovati
nemíním, poněvadž mezi tím správní soud jako
instance, která má bdíti nad zachováváním zá-
konů se strany vlády, prohlásil tuto komisi za zá-
konnou, takže pro praktický život si musíme řícit
Komise lady je a bude rozhodovatí, bude ukládali
pivní dávku, vybírati o 10% zvýšenou zemskou
přirážku a všechny akty, které vydá v mezich
dané jí právomoci, budou jí nejvyšší soudní in-
stancí správní potvrzovány
Táži se, co bude dále politicky? Je pravda,
že by odpovídalo našemu temperamentu i tempe-
ramentu každého jednotlivce, aby tu dal projev
svému hněvu, svému rozhořčení a aby dle tohoto
svého rozhořčení jednal. Snad, velectění pánové,
by to odpovídalo nejlépe povaze člověka. Avšak
v politickém životě právě tak, jako v soukromém
životě nelze se říditi jen city, rozhořčením, jen
hněvem, nýbrž musím vždycky se tázati, jaké to
bude míti důsledky v budoucnosti a mohu-li tím
dociliti nápravy nebo mohu-li věc spíše poškoditi.
(Výborněl)
Mohu s povděkem konstatovati, že v tomto
případě, v této zajisté těžké krisi v Čechách jsme
shledali, že bez rozdilu stran nastalo jisté velmi
vážné vystřízlivění. Viděli jsme v Čechách, že sice
se protestovalo proti správní komisi, ale když do-
cházelo k rozhodování, co bude dále, tu všechny
strany bez rozdílu nechtěly, aby se šlo do tako-
vého boje, jehož důsledky a výsledky nelze pře-
hlédnouti, nýbrž chtěly, aby uvažovalo se vážně
o budoucnosti.
Moha
Čechy
30
article
Příčina, proč po prvém rozhořčení nastalo
toto uklidnění, spočívá v tom, že to, co přijíti
může, může býti jen trojího druhu: Buďto se do-
hodneme s Němci a následkem této dohody dojde
k dělnému sněmu, nebo se nedohodneme s Němei
a bude provedeno narovnání nebo určité zákony
Čechách cestou oktroje, totiž týmž způsobem.
jako byly patenty ze dne 26. července. Třetí mož-
nost je, že se nedohodneme s Němci a že také
nepřijde oktroj, že zůstane vše, jak je, že správní
komise bude úřadovati, my že budeme podávati
rekursy na vypisování pivní dávky a že správní
komise se bude v Čechách vžívat. Tento poslední
důsledek byl by po mém názoru nejhorší, který
by nás mohí potkati, poněvadž by se při této úřad-
nické komisi celá naše zemská správa, řekl bych.
postátnila a správa země mohla by býti provozo-
vána tak, jak jsme si to ve svém samosprávném
snažení nepřáli a politicky znamenalo by to pro
české strany skutečně, jak možno říci, že by po
zemském sněmu byla tu jen říšská rada.
Druhý způsob byl by oktroj. A tu, prohléd-
nete-li poměry, jak vypadají na říšské radě, ne-
můžete popřili, že by eventuelně takové řešení
nastalo. Račte, prosím, uvažovati, že říšská rada
Němec
Čech
Čechy
32
article
je velmi málo dělná, zmítána co chvíli obstrukcí,