1
masthead
Ročník padesátý třeti.
2
masthead
V Praze, v úterý 28. října 1913.
Praha
3
masthead
om deo ong aunaali
4
masthead
lodobí ozůcoee sa e
8
article
Ha ranni avečerní listy
předpláni su
V Praze v adlministracit-
na měsíc. . . . . 2 K —h
na čtvrt leta
6 K —
s dvoji donáskon.
nést
54 h
s čtvrt leta 7 kalk
ve úliátkách
na měste
KSo
Fožtou s
mé
e rj k
na měnie voji sásilkou
na dtvrt leta . . K do
votenz doomnte
Pr. I. 560/13—2.
Jménem Jeho Veličenstva císařel
C. k. zemský soud trestní v Praze, jako soud
tiskový, uznal k návrhům c. k. státního zastupi-
telství ze dne 74. října 1913 čís.: Ss 524/13-1
takto právema
Obsah článku: »V Praze. 23. října 1913« uve-
řejněného v periodickém v Praze vydávaném tisko-
pisu »Národní Listy — Večerní vydánís, ze dne
23. října 1913, čís. 291 zakládá v místě: 1. »Z ra-
dostného vzrušení . . . až . .. nadšeni nejsou« ob-
jektivní skutkovou povahu zločinu uražení Veli-
čenstva dle § 63 tr.z.
Schvaluje se dle § 489 tr. ř., že číslo 291
periodického tiskopisu »Národní Listy — večerní
vydání« ze dne 23. řijna 1913 bylo zabaveno,
zakazuje se dle § 493 tr. ř. toto čislo dále roz-
šiřovati a nařizuje se dle § 37. zákona o tisku
aby zabavené výtisky byly zničeny.
Důvodysudodololso
V místě ad I. se posmíváním porušuje úcta
k císaři.
Proto bylo návrhům c. k. státního zastupi
telství vyhověno.
Veli
Praha
9
article
V Praze, 25. Hjna 19 Matou š.
V Praze, 25. Hjna 19 Matou š.
Panu dru. Serváci Hellerovi, redaktore
periodického tiskopisu »Národní Listy« v Praze-ll
V Praze, 28. října.
V Petrohradě dnes bylo zahájeno podzimn
zasedání hosudarstvenné dumy. V celém Rusku
očekávají s velkým napětím průběh tohoto za-
sedání, a jmenovitě prvé schůze, na které se
má projeviti poměr vládního kabinetu k dolní
sněmovní ruské.
Přijde Kokovcov a ostatní ministři ke slav-
nostní bohoslužbě při zahájení zasedání dumy
nebo bude ministerský kabinet bojkotovat
dále ruský parlament? Otázka účasti vládn
na schůzích dumských jest důležita nejenz
důvodů etiketních; jde tu vůbec o bytí či ne-
bytí čtvrté dumy, o to, zda vláda zachová se
aspoň snášelivě k různým politickým prou-
dům ve čtvrté dumě, či vyhoví přání zpáteč-
nické pravice, která svými útoky na osobn
čest členů vlády konflikt s dumou vlastně způ-
sobila, a čtvrtou dumu rozpusti.
Ale podzimní zasedání dumy má přinésti
jasno i v jiných otázkách. Především má roz-
hodnouti o tom, zda duma je s to vytvořitiv
sobě trvalou většinu, neb zda bude stále třeba
při každém návrhu zákona hledati většinu ad
hoc, kombinaci z různých stran na pravo nebo
na levo. Dosud se tak děje a je nebezpečí, že
se tak bude díti zase, protože dosavadní jed-
nání o vytvoření pracovního bloku nemělo
úspěchu.
Nedošlo ani ku pravému bloku, ani k le-
vému. Ku pravému bloku nedošlo proto, že
mezi okťabristy, představujícími dumský
střed, stále ubývá chuti spojovati se s pravic
a sloužit tak reakci. Ale ani připojení na levo
nedá se snadno uskutečnit.
Hjn
Heller
Praha
Mata
28 . říjen
Petrohrad
Rusko
pravý blok
10
article
Situace mezi stranami v dumě je taková-
ze 442 poslanců dumy tvoří střed asi 100 okta-
bristů a na pravo od nich přes 30 konserva-
tivních konstitucionalistů Krupenského. Pravé
křídlo, o 150 mandátech, skládá se z naciona-
listů a krajních pravých. Levé křídlo je stejně
silné a je rozbito na řadu menších frakcí, z
nichž nejsilnější jsou kadetí a progresisté, ma-
jící společně přes 100 mandátů. Ostatní stra-
ny, trudovici, sociální demokraté, Poláci, mu-
sulmani atd. jsou počtem slabší.
Oktabristé jednají o levý blok, ale jejic
akce nebude tak brzy ověnčena úspěchem.
Narážejí zde na psychologickou nepřiprave-
nost levé části ruské společnosti pro posítivní
účast ve státní politice. Jestliže okťabristům
zdá se ústavní manifest ze 17. října 1907 na
dlouhou dobu vrcholem politických tužeb, ka-
deti považují ho za prvý krok a dle toho za-
řizují svou taktiku ryze oposíčně. Mezi pro-
gresisty jest více porozumění pro mírný vývoh
a reformy, ale právě pro tuto smírnou náladu
nemohli se při posledních poradách v Moskvě
dohodnouti s kadety, jejichž vůdce P. N. Mi-
ljukov zaujal vůči dumě skoro naprosto odmí-
tavou taktiku.
Polák
Moskva
Krupenský
11
article
Nejen dumská politika, i ruská společnost
jest v těžké krisi. Zdárná práce pro politické
osvobození jest podmíněna ne převratnými
snahami, ne starou revoluční psychologií stát-
ního nihilismu, vyrůstajícího z útlaku individua
samodržavnou byrokracií, nýbrž pochopením
důležitých úkonů státních, překonáváním po-
litické passivity a plané oposičnosti, získáním
ruské společnosti přo účast v zákonodárství
a kontrole státní správy. To by mohl vykonat
levý blok, který by zodpovědné politické prá-
ci ruskou společnost naučil, ale ani ruská spo-
lečnost levý blok nedovedla vytvořit, aní vlá-
da pro tuto stránku politické výchovy nemá
smyslu, ani státní, rada svou důslednou opo-
sicí reformním snahám dumy nedává záruky
že by činvost levého bloku vedla ku positiv-
ním zákonodárným výsledkům. V tom je dneš-
ní krise ruského parlamentu.
12
article
Události na poloostrově
balkánském.
Události na poloostrově
balkánském.
Otázka albanských hranic.
Z Vidně, 28. října. (N. Fr. Pr.“) Mezinárodn
rozhraničovaci komise setkává se v Albanii s tak
velkými obtížemi, které jí práci té-
měř znemožňuji, ač dle londýnské konferenee
má býti skončena do 30. listopadu. Jelikož de
lhůty této komise hotava býti nemůže, proslýchá
se ve vídeňských diplomatických kruzích, že Ra-
kousko-Uhersko a ltalie jsou od
hodlány vyřídití otázku hraníce
albanské, ať již komine práci svou do zmíněné
doby skončí, nebo ne. s5nn
sbelea slá noa od oo
kpava
Francie
Albánie
RakouskýUhersko
NN
13
article
Ú poniiq - ba
nolájav odta lšne
14
article
Srbská státní půjčka a Francie-
Z Bělehradu, 28. října. Francouzská vláda
vzpírá se dosud výplatě nové sebské státní půjěky
v obnosu 250 milionů franků tím, že nepovoluje
jejf záznam na pařižské burse, namilajic, že půjěkou
touto má se hraditi část tureckého sťátního dlubu
Srbskem převzatá. Ve francouzských vládních
kruzích se dále poukazuje, že výstavbou východ-
ních železničních tralí, ke které se této půjčky
hlavně použije, mohou mezí Srbskem a Rakousko-
Uherskem vzniknouti velké neshody, oniliiž
lasado
lzaš
O srbské zakázky.ina
Z Bělehradu, 28. října. „Stampa“ pznamuje
Přibyli sem dva zástupci rakouské zbrojovky vyjed-
návati s vládou stran velké objednávky. Jmeno-
vaný list přimlouvá se za to, aby Srbsko, vzhledem
na chování se Rakouska stran vyklizení albanského
území Srbskem, objednalo zbraně u francouzské
zbrojovky.
Srbský zvon v Rumunsku nalezen.
Z Bukurešti, 28. říína. (K. k.) Při přestavbě ko-
stela byl nalezen zvon, jejž osvobodítel Srbska
Jiři Petrovič věnoval kdysi své rodné obcí Topole.
Na intervenci Jorgovu rozhodl minístr kultu, a by
zvon byl darován králi Petrovi. Sprá-
va kostela zaslala králi Petrovi telegram, shodný
s tímto rozhodnutím.
Stamp
Petrovič
Jorgův
Petro
Francie
Bělehrad
Srbsko
RakouskoUhersko
Rakousko
Rumunsko
Bukurešť
15
article
Francouzsko-turecký spor o rozšíření
kapitulací.
Z Caříhradu, 28. října. (K. k.] Otázka proven-
tivní vazby jest jediným ještě sporným bodem me-
zi Francií a Tureckem, protože Francie trvá na
tom, aby vyšetřovaní vězňové nebyli dáváni do
preventivní vazby v tureckých věznicích, nýbrž
konsulátních věznicích. „Tanin“ doufá, že Francie
upustí od svého stanoviska, poněvadž Turecko ne-
může přistoupiti na takové rozšíření kapitulací,.
z něhož by těžily všechny mocnosti i Řecko.
nlhípmaž. v novém řeckém území.
Ze Soluna, 28. října. (K. k.) Bulharské oby-
vatelstvo okresu kilkišského, které uprchlo při od-
chodu bulharské armády, počíná se opět vraceti.
Řecké úřady dovolují však usaditi se tam jen ta-
kovým Bulhorům, o nichz je prokázáno, že ne-
bojovali proli Rekům a nebyli také členy bulhar-
ských čet.
Francie
Turecko
Řecko
28 . říjen
16
article
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Svolání delogaci.
Z Vídně, 28. října, Jak se dovídáme, jaou
delegace svolány do Vídně na 18. listopad.
O služební pragmatiku. ánaj
z Vídně, 28. řina. [K. k.) Dnes dopoledne do-
stavila se k předsedovi německého národního svazu
dru. Grossovi deputace svazu akademicky vzděla-
nýchistátníchúřadníků vrakouských,ua sdružene
rakouských soudců, říšského svazu spolku rakou-
ských středoškolských učitelů a spolku profesorů
jakož i skutečných učitelů na c. k. státních průmy-
slových skolách. Deputace žádala dra. Grossa
důtklivě, aby svaz podporoval ze všech sil vyřízen
malého finančního plánu a zasadil se o to, aby slu-
žební pragmatika při svém uzákonění nabyla plat
teva olásdo
nosti od 1. září 1913.
ol Udavačská interpelace.
vZ Vídně. 28. kána. V dnežní schůzi poslanecké
sněmovny podali poslanci Spics, dr. Schrčiner
soudruzi na ministra zeměbrany sv. p. Georga
dotaž proč nebyli připuštěni důstojníci plzeňské
posádky k tamější oslavě bitvy u Lipska? Neza-
znamenali bychom toto faktum, kdyby v dotaze
nebylo obsaženo místo, které charakterisuje poda-
vatele: „Jest pro veškerý německý národ potupou
děje-li se úmysl pranýřovati Němce jako velezrádce
Zdá se, že se již zapomnělo, že za kritické dohy
pro tento stát němečtí záložníci radostně si pro-
zpěvujíce vyhověli výzvě, že však čeští zá-
ložnřei mohli jenom oklikami a po-
moeí četnietva dopraveni býti na
dráhu, a že projevovali pocity dynastické vola-
jíce „Sláva Srbsku!“ a že při všech svýc
slavnostech zpivají slovanské štváč-
ské písne.
Gross
Spics
doktor
Schrčiner
Georg
Němec
Sláva Srbsko
Vídeň
Lipsko
Neza
německý národní svaz doktor
svaz spolek raka
poslanecký sněmovna
17
article
Z německo-národního svazu na říšské radě.
Z Vídně, 28. řijna. (K. k.) Němiecký národn
svaz uveřejňuje tuto zprávu: V dnešní plenární
seházi němeského národního svazu, jež konalas
před schůzí sněmovny, bylo především usneseno.
podati vládě dotaz o tom, že v některých obeleh
bylo důslojníkům zakázáno zúčastniti se slavnost
pořádaných o stém výročí r. 1913. Dále bylo před-
sednictvu uloženo opravíti zprávy časopisů, v nichž
se sdělovalo, že předseda posl. dr. Gross souhlasil
v konferenci klubovních předsedů se zahájením de-
baty o eventuální odpovědi na interpelaci Čechů
týkající se dosazení správní komise. Dále bylo
usneseno podati vládě ohražení protí tomu, aby
předloha o bocenských drahách byla podána po
případě bez předlohy o drahách místních, a domá-
hati se konečného podání předlohy o míttních dra-
hách. Rovněž bylo předsednictvu uloženo domáhati
se u vlády podání předlohy o domovní činžovní
dani, jakož i osnovy zákona o nekalé soutěži. N
to byly projednávšný záležitosti Němců z Čech i
usneseno zříditi zvláštní výbor, který by se skláda
ze zástupců jednollirých zemí a vyslechl zxláštn
zprávy německých poslanců z Čech, jakož i pro-
jednal eelou záležitost. Konečně byl zřizen ješte
zvláštní výbor, který by předběžně projednával vy-
rovnání, jež mš býli uzavřeno s Uhrami v r. 1917
Stižnost křesťanských sociálů českých.
Z Vídně, 28. října. Křesťansko-socišlní kore-
spondence „Austria“ uveřejňuje pražskou zpráve
ve kleré si stěžují křestanští s o eišlov
doktor
Gross
jítbat
Čecho
Němec
Vídeň
Čechy
Uhry
národní svaz
němeský národní svaz
Austria
18
article
čeští, že nebyli povoláni k vyrovna-
cím koníerencím českoněmecký m.
Ohlašují, že ve dnech nejbližších konati budou
v Praze, Plzni a Čes. Budějovicích schůze, aby pro-
testovali proti takovému odstrkování, jehož vinu
hledají v českém místodržitelství. Na těchto schů-
zích češti křesťanští sociálové, kteří byli dosud pr
všeobecné, rovné a přímě blasovací právo pro če-
ský sněm, hájiti budou požadavek po zavedeni vo-
lebního práva proporcionelního
ddi
tlavonolel
Audience.
Z Vídně, 28. řijna. (K. k.) Jeho Veličenstvo cisai
přijal dnes dopoledne v delším zvláštním slyšen
v Sehěnbrunnu miníst. předsedu hr. Stürgkha
Z Vídně, 28. řijna. (K. k.) Jeho Veličenstv
císař přijal dnes odpoledne ve zvláštním slyšení
odvolaného z Vídně anglického velevyslance
Cartwrighta.
Z úřadního věstniku.
Stürgkh
Cartwright
Praha
Vídeň
Če . Budějovice
19
article
Z Vídně, 28. října. (K. k.) „Wiener Zeitung
oznamujer Jeho Veličenstvo císař udělil tajemní-
kovi zvěčnělého arcivévody Ralnera, dvornímu ra-
dovi dru. Basilovi ryt. Giguneliovi z Philer-
gosu bez poplatků stav svobodného pána. — Jehe
Veličenstvo císař udělil odborovému přednostov
v ministerstvu zeměbrany, tajnému radovi Otto
Reuterovi, který z vlastní žádosti vstupuje do
trvalé výslužby, v opětném uznání jeho četných vy-
nikajících zásluh rytířský stav s prominutím po-
platků. — Jeho Veličenstvo císař jmenoval mini-
sterského radu v ministerstvu zeměbrany dra. Ottu
šl. Stögera odborovým přednostou ad perso-
nam. — Ministr spravedlnosti jmenoval soudce O
Hostomského v Pelhřimově okresním soud-
cem, ponechav jej v dosavadním působišti. Ministr
spravedlnosti jmenoval kancelářského přednostu
Josefa Dytricha v Hradci Králové vrchním kan-
celářekým přednostou, ponechav jej v jeho dosavad-
ním působíšti. — Ministr veřejných prací jmenoval
správce inženýrské kanceláře firmy Pittl a Braun-
sewetter v Inšpruku Rudolfa Fischera učite-
lem v IX. hodn. třídě na státní průmyslové škole
v Liberci. — Ministr vnitra jmenoval účetní rady
Josefa Holuba. Václava Pixu a Jana Kličku
vrchními účetními rady a účetního reviden!a Frant
Pácala účetním radou v dčetním oddělení misto-
držitelství v Praze.
Ralner
Basil
Otta Reuter
Ott
Stöger
Dytrich
Braun
Fischer
Holub
Pixa
Klička
Pácal
Vídeň
Pelhřimov
Hradec Králové
Liberec
Praha
Wiener Zeitung
okresní soudc
Pittl
státní průmyslový škola
20
article
Cholera v Chorvatsku.
Ze Záhřeba, 27. října. (K. k. uh.) Od 23. t. m.
vyskytla se dvě nová onemocnění a tři úmrtí cho-
lerou.
e Odřeknutý sjezd tiskový.
Z Lipska. 27. října. (K. k.) Mezinárodní tiskový
siezd. jenž se měl konati v Lipsku v roce 1914, byl
definitivně odřeknut.
Královská otázka v Bavorsku.
Z Mnichova, 28. října. Královskou záležitost
možno považovati za rozhodnutou. Je nepochybno.
že prine. vladař. Ludvík v době nej-
kratší ujme se trůnv jsko král
Ludvík III.Ve včerejší tajné poradě členů
první sněmovny nestalo se formélní usnesení žádné.
avšak vjednáno všemí hlasy proti čtyřem dáli sou-
hlas ke změně ústavy v ten rozum. aby prine
regentstal se krále m. Tím je poslední pře-
kážka překonána. Ministerská radass
usnesla jednomyslně sněmu zemskému podat
zákon za tim účelem. Soudí se, že celá věe
odbude se ve dvou až třech nedělích.
Vjezd vévodských manželů do Brunšviku.
Z Brnnšvíka, 27. října. (K. k.) Úřadní „Brann
schweigische Anzeigen“ sdělují, že vjezd vévod-
ských manželů do Brunšvíku bude dne 3. listo-
edu.
Sněmovní volby v Italii.
Z říma, 27. října. (K. k.) Do 11. hod. noční
byly známy 394 volební výsledky. Zvoleno bylo 190
ministerských. 43 radikální ministerští, 15 členů
konstituční oposice, 20 kateliků, 26 ofielálníeh
socialistů, 16 reformních socialistů a 10 republikánů.
Ludvík
Branna
Chorvatsko
Záhřeb
Lipsko
Bavorsko
Mnichov
Brunšvik
Brnnšvík
21
article
Jsou nutny 24 užší volby.
Z Říma, 28. října. „Tribuna“ oznamuje z Pa-
lerma: Za voleb v Calatafimi, kde byl zvolen
Nasi. udály se vižné nepokoje, př
nichž byl policejní komisař zastře-
len. Z Trapani vyslán tam praper
vojska
o Otázka irské samosprávy.
Z Londýna, 27. října. (K. k.) Státní tajemník
Grey promluvil dnes na schůzi liberálů v Ber-
wicku o otázce home rule a dovozoval v
podstatě toto: Protivníci vyzývají nás, abychom
tuto otázku vyřídili ve vzájemné shodě. Nechceme
oslyšeti tuto výzvu, to se však neusnadní pobuřu-
jící řečí a ani tím, vyhrožuje-li se občanskou vál-
kou. Grey podotkl, že nejde tu o to, proti čemu
bojují Ulsteršti, nýbrž o to, jakému účelu má jejich
boj sloužiti. Dolní sněmovna musí býti definitivně
zbavena debat o místních irských otázkách.
Změna ve španělském ministerstvu.
Z Madridu, 27. října. [K. k.) Ve složení kabine-
u nastala změna. Markýz del Vadillo pře-
vezme portefeuille spravedlnosti a Ugarte por-
lefeuille praci. Ministři složili dnes večer přisahu.
Z Madridu, 28. října. („N. Fr. Pr.“) Časopisy.
liberální, jsou s novým kabinetem spokojeny. Část
konservativců je však velice zaražena, Maura
ppustil Madrid v největším spěchu
Nepokoje v Portugalsku.
Z Lisabonu, 28. října. (K. k.) Ve zdejším vě-
zení Limosiro byly pod podlahou místnosti, kde
byli političtí vězňové, nalezeny zbraně a zásoby
střeliva. Dnes byly zde provedeny četné domovní
prohlídky, jež skončily částečně bezvýsledně.
Grey
del Vadillo
Maur
Řím
Calatafim
Trapani
Londýn
Grey
Madrid
Francie
Portugalsko
Lisabon
Limosiro
22
article
Výtržností v Barceloně.
Z Barcelony, 28. října. (K. k.) Poněvadž radi-
kýlům bylo zakázáno konati tábor lidu, způsobii
stoupenci Lerrouxovi výtržnosti. Policie musíla
vakrečiti. Bylo vypáleno několik ran.
Rozdílení cen na světové výstavě v Gentu.
Z Gentu. 27. října. (K. k.) Ve světové výstavě
jež bude uzavřena dne 3. listopadu, konala se dne
za přítemnosti krále závěrečná slavnost a slavnost-
ní rozdilení cen.
Revoluce v Mexiku.
Z Nového Yorku, 28. řijna. (K. k.) Z Mexika
seztelegrafuje, že ploslanei vyho dili dy na-
soleneta
Barcelona
Gent
Mexiko
Nový York
23
article
mitem do povětří vojenský vlak u San
Saloldoru v provincil Zazatezas. 18 vojáků
bylo usmrceno, mnoho vojáků zra-
ně n oi
San Saloldor
25
article
Poslanecká sněmovna.
(Schůze 165.)
Poslanecká sněmovna.
(Schůze 165.)
(Zvláštní lelefonická zpráva „Nár. Listů“i. )
oděani b mslve Z Vidně, 28. října.
Sněmovna je dnes velmi skrovně navští-
vena. Hr. Stürgkh obejvil se sice na mini-
sterské lavici, nezodpověděl však, jak
bylo s německé strany oblašováno, dotaz
poslanců českých o dosazení zem-
ské správní kemise. Nezodpoví ho dnes
vůbec a je málo pravděpodobno, že stane se
tak zítra, naopak zdá se, že odpověď bude
odsunuta na samý konec tohoto řýdne. Pří-
činy odkladu jsou jednak snaha dospěti ku
podrobné debatě o malém finančním plánu
co nejdále, jinak snaha nerušiti jednání to de-
batami jinými.
Rozprava, věnovaná dani ze
šumivého vína, byla rychle skon-
čena, hned počátkem schůze. Návrh dra.
Stölzela, by se přijal konec debaty, schválen
všemi hlasy proti hlasům rusínským. Oba ge-
nerální řečníci, křesťanský sociál Niedrist a
německý nacionál dr. Freissler, vzdali se za
hlučné pochvaly svých politických přátel slo-
va. Na to hlásili se všichni Rusíni k tak zva-
ným věcným opravám a je možno, že jimi vy-
plněna bude celá dnešní schůze.
Stürgkh
Stölzel
doktor
Freissler
Rusín
Hradec
poslanecký sněmovna
26
article
Ve sněmovně je smýšlení dost
stísněné Haličský místodržitel Kory-
towski semydnes nepřijel. Telegrafe-
val Kolu polskému, že přibude teprve zítra
ráno. Měl dnes a včera konference s politi-
ckými předáky polskými a rusínskými a bude
v těchto poradách pokračovati za pobytu ví-
deňského, hote
V německém národním svazu referoval
posl. Pacherosmýšlení v německém
táboře království Českého. Dopo-
ručil, aby dosadila se zvláštní komise
ze všech skupin německého národního svazu.
kteráby se zabývala věcmi česko-
německými a sepsala pamětn
spis, jenž by se odevzdal vládě.
První řečník rusíniský, který byl při-
hlášen k věcné opravě, Lev Levický, mlu-
vil celé 3 hodiny. O 2. hod. odpola, když skon-
čil, navrhl posl. Záhajkěvič konec schůzea
zjištění poměru hlasú při návrhu tom. Poslanci
rusínští vělšinou, také mnoho českých agrár-
níků, tak zvaných neodvislých poslanců če-
ských a Jihoslovanů, vyšlo ze zasedací síně.
Návrh byl zamitnut. Pro něj hlasovalo jenom
několik Rusínů. Několik českých agrárníků
a několik Jihoslovanů. Potom uděleno bylo
slovo P. Onyskěvičovi, který chce mlu-
viti věenou opravu také několik hodin.
Kory
Jihoslovan
Rusín
Onyskěvič
národní svaz
německý národní svaz
27
article
Polucká hlídka.
Polucká hlídka.
Nový projekt pro jednotný český klub
na říšské radě
předkládá dnes veřejnosti „Národní Politika
Opětně zdůraznivši nutnost jednotné organisaco
všeho českého pošelstva ve Vídni a konstatovavši
že zřízení jednotného klubu českého dle dosavad-
ních návrhů organisačních stavějí se v cestu těšké
překážky, navrhuje „Národní Politika“, aby utvo-
řen byl jednotný český klub spočívající na prin-
cipu politiky volné ruky v ten smysl, že by po-
slanci čeští zřídili společnou organisaci, která by
svůj postup zařízovala vždy dle daných okolností
připad od případu, při čemž by rozhodu-
jíeím byl hlas většiny. Tuto jednotnou organisae
doporučuje „Národní Politika“ hlavně pro doro-
zumivací konference. pro případ jiných vládních
opatření po rozbiti dorozumívací akce, jakož i pre
připad rozpuštění říšské rady.
Význačno je, že dle „Národní Politiky““ jsou
pro jednotný český klub volné ruky mnozí vážní
politikové čeští; kteří, neni v „Národní Politice-
naznačeno nl jediným slovem.
Vídeň
28
article
Mají Němci udržovati Rakousko?
Ve Varnsdorfu uspořádali 25. t. m. oslavu
vítězství spojenců nad Napoleonem u Lipska.
Slavnostní řeč o této události měl říšský po-
slanec dr. šl. Lodgman, který nejprve dovo-
zoval, že před 100 lety lid donutil své pa-
novníky, aby válčili proti Napoleonovi, že
tedy boj ten byl ryze národní a svépomocný.
Octnuv se takto v okruhu myšlenky ná-
rodní svépomoci, stotožnil ji posl, dr. Lodg-
man s nynější myšlenkou národnostní auto-
nomie, jak ji teď hlásají a požadují Němciv
Čechách. Prohlásil pak, že na jejím základě
Němci chtějí míti státními základními zákony
stanoveny záruky pro svoji národnost, a že
potom jsou ochotní splniti obdobné požadav-
ky jiných národů, jsouce sobě vědomi, že Ra-
kousko je státem národů, a nechtějíce obme-
zovati žádný jiný národ.
Dr. Lodgman řešil pak otázku, v jakém
státním rámci mají Němci uplatňovati svůi
program národnostní autonomie, mají-li totiž
udržovati Rakousko nebo ne. Sám pak zodpo-
věděl tuto otázku v podstatě takto: Bismark
mohl r. 1866 lehce část Rakouska převésti do
náruče Germanie, ale nebyl by pak mohl za-
brániti, aby Slované rakouští se nedostali pod
ochranné panství Ruska. A to je nebezpečno
pro evropské němectví, pročež jest velikým
úkolem Němců, všemi silami tomu zabrániti.
Němci musejí Slovanům vštípiti vědomí, že
jednotliví slovanští národové žijí svým vlast-
ním životem, a že sen všeslovanský je ne-
možný, nechtějí-li se Slované dostati pod ru-
skou knutu. Splní-li Němci tento úkol svůj.
Němec
Napoleon
Lodgman
doktor
Lodg
Germanie
Slovan
Rakousko
Varnsdorf
Lipsko
Čechy
Rusko
29
article
V drobném prodejii
anní číslo o sobe
vněorní . . zar ee
Ve aližlkách na venkově
ranni číslo
vočerní
Inseratu b n
plati se hotově aapřen
Předplšeení a innerty přijluak
sdmanistrane v Marianské ul.. a
Tam nacházejí se táž
redakeu, tiskárna a szpadle
„Národních Llstá“
Rukopisy se navransi
národní Llstat
30
article
pak tím způsobem si postaví most na východ.
a záhy zmizí též otázka balkánská. V tomto
smyslu dr. Lodgman chce míti národně-politi-
cky vychován všechen německý lid.
My Češi bychom mohli dru. Lodgmannovi
ukázati, jak Němci rozumějí jeho myšlence,
neutiskovati žádný jiný národ: stačilo by jen
vzpomenouti na všechen útisk, jímž Němci
pronásledují vše české, pokud jim stačí sily.
Neméné pozoruhodna pak jest otázka
dra. Lodgmana, otázka, která se dle jeho vý-
slovného přiznání ve Varnsdorfě přímo Něm-
cům vnucuje: činí-li dobře, když udržují Ra-
kousko. Jestliže tato otázka se mezi Němci
skutečně vyskytuje a řeší — řeč dra. Lodg-
mana nasvědčuje, že se tak vskutku děje —
pak Němci jsou příslušníky Rakouska jenom
na výpověď, jenom do té doby, pokud budou
věřit, že Bismark mohl, ale nechtěl část Ra-
kouska přivtělit k Německu.
Pro všecky ostatní činitele v říši habsbur-
ské však z této německé otázky vzniká otáz-
ka říšská: je-li možno, by v státě tomto pře-
vládali mužové, kteří jsou příslušníci národa,
jenž právě uvažuje, má-li udržovat stát,v
němž vládne!
Lodgman
Čech
Němec
Německo
Lodg
Rakousko
31
article
Ceské věci v rozpočtu na první
pololetí r. 1914.
Ceské věci v rozpočtu na první
pololetí r. 1914.
III.
V rozpočtu ministerstva veřejných prací jsou
nově zařazeny tyto peložky státních příspěvků
na stavby silnic a mostů v Čechách:
Na kanalisaci říšské silnice z MI. Boleslavě
do Trutnova v Nové Pace 3000 K, na rokon-
strukci říšské silnice v Nové Kdyni 2800 K
na dláždění silnice v Lomnici km. 11.1076 ai
11.2936 prvá splátka 3100 K (celkem povoleno
8000 K): na dláždění silnice v Třebeni km
168.287 až 168.664 první splátka 6900 K (pevoleno
18.000 K): na dláždění přijezdních ramp k labské-
mu mostu v Hradei Králové první splátka
6000 K (pevoleno 15.246 K): na dláždění silnice
v Litemyšli první splátka 3800 K (povoleno
10.000 K): na rozšíření pražské brány v Ml. Bo-
leslavi na říšské silnici liberecké první splátka
11.400 K (celkem povoleno městu MI. Boleslavi
30.000 K); na zbudování chodníků mostu přes Vo-
lyňku v Nevých Strakonicích první splát-
ka 6900 K (povoleno 18.200 K): na přestavbu mo-
stu přes potok u Chodče na silnici z Poličky
do Písku, okres pelhřimovský, první splátka 9600
kor. (povoleno 24.500 K); na přestavbu mostu přes
Hvížďalku v okrese roudnickém první splátka
17.000 K (povoleno 45.000): na stavbu silnice říšské
z Benešova přes Neveklov a Dobříš d
Příbramě první splátka 79.000 K (povoleno 400.000
kor. na první část stavby z Benešova do Neveklo-
va): na dlážděni chrudimské silnice km 22.610 až
23.040 v Dolních Bučicích (okr. čáslavský)
první splátka 4700 K (povoleno 25.000 K): na dláž-
dění říšské silnice přes Chrudim první splátka
4600 K (povoleno 55.000 K): na dláždění říšské sil-
nice přes Klatovy první splátka 7600 K (povo-
lene 80.000 K)i na dláždění říš. silnice přes Hořice
km 91.4 až 92.435 druhá splátka 3800 K (povoleno
Čechy
Boleslav
Trutnov
Nová Paka 3000 K
Nová Kdyně
Lomnice
Nevý Strakonice
Chodeč
Písek
Benešov
Neveklov
Dobříš
Příbram
Neveknout
Dolní Bučice
Chrudim
Klatovy
Hořice
Boleslav 30.000 K
km
32
article
40.000 K): na stavbu silnice ze Služatky do Chvoj-
nova (okr. Pelhřimov) 3000 K. na stavbu mostu
okresní silnice přes potok u Myšletína, okr. hum-
polecký 2000 K; na stavbu mostu přes Metuji
v Dolsku (okres Nové Město n. M.] 3000 K
na stavbu silnic z Dohré Vody do Rohovky a Nové
Cerekve do Markvarce v okrese pelhřimov-
ském první splátka 4200 K (povoleno 11.000 K
na stavbu silnic okresu skučského první splát-
ka 5700 K (povoleno 15.000 K): na stavbu silnice
ze Stanova do Olešnice (okr. Jilemnice) prví
splátka 1700 K (povoleno 4500 K); na stavbu silni-
ce z Kamenné Lhoty do Kožlé (okr. Ledeč) první
splátka 4700 K (povoleno 12.500 K); na stavbu sil-
nice Trní—Újezd—Karlík v okrese hořovi-
ckém první splátka 7600 K (povoleno 20.000 K)
na stavbu silnice v Jamné fokr. žamberecký
první splátka 1300 K [povoleno 3500 K); na stavbu
silnic a mestu v Kunčicích (okr. žamberecky
první splátka 2300 K (povoleno 6300 K): na stavbu
silnice Velká Čermá—Malá Čermá (okr. Rych-
nov n. Kn.) první splátka 2000 K (povoleno 7000
kor.); na stavbu železobetonového mostu přes Ota-
vu u Čepie (okr. Sušice) první splátka 3000 K
(povoleno 8000 K): na stavbu železobetonového
mestu přes Loučnou a mlýnskou strouhu na okr.
silnici z Pardubic do Holic první splátka 11.000
kor. (povoleno 27.000 K): na stavbu silnice z Ná-
choda do Nového Hrádku první splátka 17.000
ker. (povoleno 120.000 K): na stavby silnie Plasni-
ce—Vačetín a Ohnišov—Skutina fokr. Nové Mě-
sto n. M.) první splátka 7600 K (povoleno okres.
výboru celkem 160.000 K); na stavbu silnie Dobřa-
nv—Plasnice s odbočkou do Nedvězi (okr. Nove
Měston. M.) první splátka 5700 K (povoleno
85.600 K): na stavbu okres. mostu přes Labev
Kolíně první splátka 10.000 K (povoleno 120.000
korun).
Rych
Ota
Skutina
Chvoj
Pelhřimov
Myšletín
Metuje
Dolsko
Nová Cerekev
Markvarec
Olešnica
Jilemnice
kamenný Lhota
Kožl
Ledeč
Újezd
Jamné
Kunčice
Čepie
Sušice
Loučná
Pardubice
Holice
Ohnišov
Plasnice
Nedvěz
Kněžná
Labev Kolín
Malá Čermat
kora
kra
33
article
Doplňovací vollv
Doplňovací vollv
dosboruobecních starších
král. hlav, města Prahy.
Praha
34
article
Z řad voličstva II. sboru v Praze VII
Z řad voličstva II. sboru v Praze VII
Členové Úřadnické besedy a Občanského klu-
bu, učitelé, soukromi a tovární úřadníci, jakoži
živnostnici protestují proti kandidatuře samozva-
ného a věčného kandidáta pana učitele Vrat.
Paprsteina a žádají jak Občanský klub, tak i orga-
nisaci strany nár. svobodomyslné, aby z této kan-
didatury, která je hrubým porušením discipliny
strany, vyvozeny byly důsledky.b
Pan učitel Paprstein vyčitá ve svém letáku.
že kandidatura oficiálního kandidáta p. rev. Titěry
má být žebříčkem k jeho kariéře politické. Těšilo
by nás to jen, kdyby tomu tak bylo: poctivost.
svědomitost a rozšaíné jednání, které na p. revid.
Titěrovi žádáme, to budou stupně onoho žebříku
a my, voličové, budeme p. rev. Titěru jen k vze-
stupu povzbuzovati, budeme-li vlastnosti tyto pro-
stě konstatovat.
Voličstvo II. sboru ale zná též cíl kýženého
žebříčku p. učitele Paprsteina a proto nebude ho
volit, ani a zvláště ne učitelstvo
Rovněž se ohražují výše jmenovaní členové
proli zneužití jména p. c. r. Varvažovského, jako
by on tuto prolikandidaturu doporučoval
Doporučujeme veškerému voličstvu II. sboru,
aby v zájmu discipliny stran, stavu a v zájmu do-
bré věci svorně hlasovalo pro
p. revidenta zem. výb. Frant. Titěru,
čp. 735-VII.
a děkujeme těm četným p. t. kolegům, kteřív
zájmu discipliny a v zájmu Úřadnické besedy do-
Titěra
František
Praha