Strana 2. Číslo 264.

KArOLIC Y

Dne 26. září 1902.

celnímu tarifu a jeho agrárnímu ochranářství vysokých cel válku. Ale následkem toho byly by také ostatní vellké, s Ruskem sousedící státy nuceny, aby svůj smluvný poměr vůči Německu postavily na docala jiný a nový základ. Nynější obchodní rusko-německá smlouva vyprší dnem 31. proslnce r. 1903. Vypoví-li ministr Witte skutečně obchodní, s Německem uza- vřenou smlouvu, následkem které značně se rozmohl německý vývoz do Ruska, nebude lze pak prodloužitl také německých obchodních smluv s Rakouskema Italií a také jinými státy, protože vypovězením smlouvy se strany Raska byla by zrušena celá osnova všech středoavropských obchodních smluv. Nadešla by tím nová obchodně-politická akce, jejíž významu nelze v této hodlně ani vystihnouti. Jest proto jen pochopl- telno, že předsedovl mlnisterstva dru. Körbrovl záleží co nejvíce na tom, aby vyjednávání s Uhrami ohledně celního tarífu bylo co nejdříve dokončeno. Protože však nedoufá příliš v brzké jeho skoncování, nepře- kvapuje také zpráva, že říšské radě, jakmile se sejde, nehodlá předložiti jako první předmět rokování o ra- kousko-uherském vyrovnání, nýbrž — státní rozpočst. Ale jest ovšem otázka, bude-ll do té doby jeho ka- blnet ještě při vládě člll nic. Obeční zastupitelstvo ve Št. Hradei dopustilo se těžké urážky tamního, takřka venkoncem katolického obyvatelstva. Magistrát tamní uděluje totlž rozličným nekatolickým, ba protikatoli- ckým spolkům zcela slušné podpory, jenom spolky katolické nedostávaly až doposud ničsho. I podaly mu nyní všeobecně užitečný »Spolek katolických žen« a »Spolek sv. Vincence« žádost, aby zařaděny byly mezi spolky od magistrátu podporované, a to tím spíše, any právě chudšímu obyvatalstvu města Štýr.

Hradce prokazují veliká dobrodiní. Rozprava, jež ko- nána byla o těchto žádostech v plné schůzl obecních starších ve Šl. Hradcl, byla nejen hlučná, nýbrž celá řada obacních starších dopustila se vůči katolíkům těžkých urážek, kterých však starosta nepokáral ani- jediným slovem. Byli pak to zvláště socialisté, již vedll při tomto skandálu hlavní slovo. Než nedostl na tom, ale také řemeslnické pokračovací škole »Ochrana učňů« byla odňata podpora, jež jim byla doposud vyplácena. Na tomto, od katolíků založeném ústavu jest však súčastněn veškerý městský živnost- nlcký stav, bez rozdílu vyznání a strany. Katolíci nedali si to arciť líbit, nýbrž uspořádali velikou schůzi lida, ve které žádali za dostlučinění za urážku jim učiněnou a usnesli se, že v případě potřeby nastoupí cestu práva. Protože jest mezl katolickým obyvatel- stvem ve Št. Hradci rozhořčení všeobecné, očekává se, že starosta zastaví nepřátelské, jemu v obecním zastu- pitelstvu učiněné usnesení. V Brunšvicku nebude dovoleno, aby usazo- valy se tam z Francie vypuzené katolické sestry. Usneslo se tak aspoň »snášelivé« státní ministerstvo. Návštěvy panovníků ve Vatikáně. Pro- tože před několika dny zmínili jsme se, že ruský car Mikuláš navštíví krále italského, ale dle zpráv liba- rálně-zednářských listův opomene vykonati návštěvu také ve Vatikáně, nebude zajisté nemístné, rozepíše- me-li se o návštěvách panovníků ve Vatikáně vůbec.

nešťastník, že ta první americká opice přišla mu ve- lice draho — hotové peníze jsou pryč. Policie ovšem hledá zloděje, ale najde jej málokdy, najde-li, chytí jen »krajana« — peníze jsou dávno již ty tam . .. Jiný přistěhovalec »hodí si« s krajanem v karty; jak vypadá jeho výhra, lehko si domysliti. Dobrotivý »krajan« obstará také lístky na dráhu, dodání zavazadel, telegramy atd., nezpronevěří-lI při tom celý svěřený obnos, může býti vystěhovalec jist, že aspoň o polovíci vše přeplatil. V tom ohledu vy- pravují usedlí již přistěhovalci věci přímo hrozné. Neocenitelným dobrodiním jsou proto pro vystě- hovalce různé katolické spolky většinou pod názvem sv. Rafaela, jež starají se o vystěhovalce poskytnutím laciného přístřeší, stravy a bezplatným udílením vše- možných potřebných informací. Zvláště o irské vy- stěhovalca je v této příčlně výborně postaráno. Poku mi známo, českého odboru spolku sv. Rafaela v No- vém Yorku dosud není. Polský nemohl jsem najítl, za to jsem se přesvěděil, jak neocsnitelné služby pro- kazuje přistěhovalcům německý spolek sv. Rafaela. Má svůj vlastní dům, zvaný Leo-Hzus, hned proti přístavišti, kde mezipalubníci z lodi vystupují. Každý vystěhovalec jest tam vlídně příjat a levně tak dlouho zaopatřen, dokud sí nenajde práci v No- vém Yorku, nebo dokud sc nevydá na další cestu na západ Ameriky. Doporučuji vřele vdppům. duchovním správcům, aby upozornili vystěhovalce ze svých osa3 na tento dům (adresa: St. Rafael-Verein, New-York, Štate Street 7. Lso-Hause.) Kdyby i nechtěli tam bydliti, dojdou u tamního duchovního nebo sester spolehli- vých a nezíštných informací v každé zálašítostl. Nejlépa ovšem uposlechnouti rady, kterou jsem již dříve naznačil: Kdo jedeš do Ameriky, vyhni se (Pokrač) mezipalubí!

Tím spíše, an vynikající zahraniční německý list bavil těchto dnů své čtenáře báchorkou, že ve Vatlkáně pomýšlejí na to, aby obřad, spojený s návštěvou sa- mostatných panovníků ve Vatikáně, byl poněkud změ- něn. Účelem této změny mělo by prý býtl, aby ka- tolickým panovníkům, kteří jsou hosty krále Italského, umožněna byla také návštěva papeže Lva XIII. Tito mělí by prý vrátiti se z královského paláce nazpět do nádraží, odtul pak nazpět zase vrátitl se do Vatikánu, nejinak, než jakoby právě po druhé přijeli do Říma; tedy asl tak, jako v některých místech flnguje svůj příjezd po železnici princ karneval. Liberální tisk ital- ský chopil se této báchorky arclť s největší radostí. Považujeť všecko za bernou minci, běží-li o výpravu proti Vatlkánu. Vzpomenutá změna obřadu měla prý hlavně papaže ušetřiti »nového pokoření«. Co tím třeba rozuměti, musejí ovšem liberální listy vědětl samy, kteréž ostatně připojlly k oné zprávě ještě po- známku, že Italíe así sotva se propůjčí k této »kome- díl«. Llberální listy potázaly by se podle našeho soudu s lepším, kdyby vyčkaly, zdali kterýkoliv z ka- tolických panovníků přijel by za nynějších poměrů do

Říma vůbec. Od r. 1870 se to ještě nestalo a dle všeho také ani nestane. Nezbude proto italskému králi, než aby se zřekl té radosti, že by na svém římském dvoře mohl uvítati katolické panovníky, nevyjímaje anl svého vlastního strýce, dona Karlose, krále portu- galského. Budou tody královský savoyský dvůr na- vštěvovati nadále, pokud se týče katolických knížat, jen přiženění Napoleonovci a Orlsanovci. Ostatně patří stálí navštěvovatelé »královského kvlrinálu« dávno již jen k nekatolickým knížssím rodinám: černohorské, battenberské, Karaďorděvíčův aneb k ho- stím příležltostným, jakými byli králové siamskýa srbský a perský šach. Nyní pojede také — ovšem kromě císaře německého — pravoslavný samovládce všech Rusův. Jestliže od nekatolických panovníků do- sud zachovávané, od kurle při návštěvě sv. Otce žá- dané předpisy byly pro někoho vůbec obřady poko- řujícími, mohly by jimi býti jen pro dvůr králov- ský, neboť pro Vatikán znamenají tyto návštěvy pa- novníků ve formě, jíž se dožaduje, úřední uzná- ní jeho plné oprávněnosti. Vatikán nemá ani nejmenšího důvodu, aby ve svých dosavadních příslušných předplsech zavedl nějakou změnu, kteréžto předplsy spočívají v tom, že katoličtí panovníci, kteří mohli by někdy přijeti do Říma jako hosté královi, za žádných okolností nemohou býti přijati od sv.

Otce. Až do dneška, jak bylo již praveno, nestalo se to vůbec. Nekatoličtí panovníci, ktsří jsou hosty krále Italského, nebo dojíždějí do kvirinálu, mohou navští- viti sv. Otce, nastoupí-li svou jízdu do Vatikánu ze svého vyslauectví při sv. Stolici (jako na př. německý císař), nebo není-li takového vyslanectví, z hotelu (jako králové slamský a srbský), nsbo také z domu soukro- mého, po své návštěvě však lhned zase do něho se vrátí. Vatikán oststně od r. 1870 nepozval žádné z korunovaných hlav na světě a nepozve jich ani příště.

Ke kulturnímu boji ve Francii. Ve Francli množí se víc a více nekatolické hlasy proti tyranisování katolické církva. V generální radě kraje Tarn a Garonne na př. vyjádřil se velice vážený protestant, pan z Montbrissonu, beze vší vý- hrady proti kulturnímu, od vlády vedenému boj. A také více protestantských časopisů přináší protest proti zasahování do svobody rodlčův ohledně ná- boženského vyučování jejich dítek, jakož také do vmě- šování se do práv členů kongregací, již přece jsoua zůstávají Francouzy, tak aby bez závady mohli vy- učovati i nadál. Protest podepsali m. j. Henri Mon- nier, pastor reformované církve v Paříži a prote- stantský advokát Jacques Bouzon. Ba »Temps« uve- řejňuje dokonce i list řiditele israelistlckých archlvů, Emlla Cahena, kterýž odvolávaje se na protesty pro- testantů, praví: »Domníváte se, že Israelité více schvalují, že tito pánové, kteří neznají žádné míry, mohou sahati na všelikou svobodu? Naopak: žádáme pro všecky katolíky, protestanty, ba také pro svo- bodné myslitele rovnast a neobmezenou svobodu svě- domí.« Nelze ovšem ani z daleka se nadíti, že takovéto v pravdě liberální protesty učiní nějaký dojem na panstvo svobodných zednářů, kteréž nyní řídí a spravuje osudy Francle.

Vojsko Spojených států a »lid«. Ve Spo- jených státech nestává se tak příliš často, aby rox- kazováno bylo spolkovému vojsku a státním millcím, aby potlačily vzpoury lidu; byly-li všsk za tou pří- činou svolány, pak jest věc velmi vážná. Nyní stojí v ubelné pánvi v Pensylvanii, kde 150.000 uhlokopů bojuje již téměř pět měsíců proti Morganském uhel- nému trustu, proti sroceným tam dělnickým zástupům. Rozkaz velícího generála Godína k jeho vojsku zní: »Přl prvním znamení útoku na vojáky střílet a střilet, abyste trefili, abyste zabili!« Reportér kteréhos novo- yorského listu měl o té věci s generálem Godlnem následující rozhovor: »Dlužno vašemu rozkazu sku- tečně rozuměti tak, že každý voják mu se vynasnažiti aby útočící dělníky postřílel?« — »Myslím, že mému

rozkazu nemůže býtl nerozumněno. Nestrpím žádného útoku na vojsko. Vojáci budou chrániti život a ma- jetek všech, na něž bylo by útočeno a uniforma státu Pensylvanského nesmí býti insultována.« — »A kdo zjistí, bylali tato uniforma insultována?« — »O tom soudcem bude každý jeduotlivý muž.« — »Kolik ostro- střelců jest v každé setnině?« — »Každý jednotlivý muž jest ostrostřelcem, nebo do národní pensylvanské gardy přijímají se jen »marksmeni«.« — »Kdo je to marksmen?« — »Ten, kdo při 75 ranách trefí aspoň 68krát do černého.« — »Budou tito lídé mířiti na hlavu nebo na srdce?« — »Každý muž učlní, jak uzná za dobré.« — »A kdy bude střelba zastavena?« — »Jakmile nepřítel podlehne a poprosí za milost.« — »Koho považujete za nepřítele, generále?« — »Ne- přítelem jest každý, kdo útočí na vojáky nebo je honí. Ostatně doufám, že můj rozkaz, kterýž v případě po- třeby bude až do krajnosti vyplněn, bude míti účlnek co nejvíc konejšlvý.« — Opravdu, řízněji nemohl by vyjádřiti se generál ani v těch opovrhovaných »vo- jenských státech.«

Zprávy církevní-

Pohřeb dp. Jana Šmejkala. Včera o 10. hodině dopol. konal se pohřeb v nejlepších letech ze- snulého katechety dp. Jana Šmejkala z kostela sv. Klimenta v Praze-Bubnech. Slavné requlem sloušíl vdp. farář Ant. Nepil za assistence místních dpp. ka- techetů; při mši sv. pěl Horákovo requlem sbor pěvců Národního divadla, získaný k tomu konci ři- ditelem kůru p. Luňáčkem. Obřadův a průvodu účastnílo se přes 30 duchovních, mezi nimi vsdp. ka- novník Kmoch, vdpp. farář Malec z Bubenče, prof. dr. Hlavatý, red. Škrdle, Katechetský spolek zastou- pený předsedou, pokladníkem a jednatelem, dále pp. c. k. okr. školní inspektor dr. Kaňka, mag. rada školního referátu dr. Mlynář, dr. Pavlanský, městští radové a obecní starší Bukovský, Rašín, Seiferta Šrámek, vrchní polic. komisař p. Buršík, řiditelé a správcové všesh škol v Holešovicích-Bubnech, red.

Vlk, říd. uč. Špaček, řid. Suk z Prahy, zástupcové 1. obecné dívčí a chlapecké školy v Praze-Libní, zá- stupcové některých spolků, učitelské sbory a žactvo školy na Maninách a v Holešovicích, kde zesnulý vyučoval, a nepřehledný zástup lidu. Věnce daroval Katechetský spolek s nápisem: »Katechetský spolek mílému členu«, rodiče zemřelého, holešovický sbor učitelský, hološovická mládež, rodina p. stavitele Čer- venky a j. Na hřbltově zapěl uvedený sbor Národ- ního divadla píseň »Žalostně tebe k hrobu«, načež promluvil dp. katecheta Janota vřele procítěnou řeč pohrobní, v níž uvedl stručná data životopisná,a loučíl se za všeobecného pohnutí se zemřelým jmé- nem spolubratří, rodičův a dítek školních, při čemž vyzval všecky, kdož na tento hřbitov zavítají, aby vždy se pomodlili za zesnulého. Po té vykonal vdp. farář Nepil modlitby u hrobu, načež zpěvem sboru Národního divadla byla pohřební slavnost ukončena. R. i. p.

Úmrtí. Dne 23. t. m. zemřel po delší nemoci dp. Karel Geringer, farář na Modré Hůrce. Na- rodil se v Březnici dne 28. října 1839. Byl synem učitele. Vysvěcen byl 23. července 1865. Ustanoven byl katechetou ve Vodňanech, pak kaplanoval v Ry- chnově nad Malš, farářem byl ve Frauenthalu a ko- nečně od r. 1886 na Modré Hůrce. Nejen že byl vzorný kněz, ale i muž velice učený, zběhlý zvláště v historli, širokého rozhledu a vlastenec nad jiné h r- livý a to skutkem. Jen jako ukázka sluší uvéstí, že po 2 letech svého vysvěcení súčastnil se sjezdu slo- vanského v Srbsku, kdež byl volán na rakouský kon- sulát a hrozeno mu, že postrkem bude poslán do Čech; ovšem že z aféry té i jiné nepříjemnosti mu vyplynuly. Na svém působišti v německých krajinách podporoval vždy české menšiny, ba i českou školu takořka sám vydržoval. A přes to přece i u Němců byl velice oblíben. U svých osadníků a u všech, kdoš jej znali, zanechá nehynoucí krásnou památku, zvláště pro svou skromnost. Odpočinutí věčné dejž mu, 6 Pane!

Památný ehrám Nanebevzetí Panny Marle v Sedleci u Kutné Hory bude se světiti v den pa- mátky posvěcení chrámů, t. j. 19. října 1902 —a ne jak původně ustanoveno na svátek sv. Václava. Křesťansko-sociálně vzdělavací a vzá- jemně se podporující spolek českých žen a dívek pro král. české v Praze súčastní se v neděli o svátku sv. Václava průvodu na Král. Vyšehradě k soše téhož světce před residencí probošt- skou. Schůze členek o 3. hod. odpol. před kapitolním chrámem P. Členky, dostavtež se četně. Jednota ku pořádání národní slavnosti českého patrona sv. Váelava na Král. Vy- šehradě pořádá slavnost sv. Václava ve dnech 27. a 28. t. m. jak následuje: V sobotu, dne 27. t. m. oznámí se zahájení slavnosti výstřely z hmoždýřů o 5. hod. odp. V neděli, dne 28. t. m. bude v 6. hod. ráno opět stříleno, při sl. mší sv., která se o 9