zařízeno к účelu rozřešení zásadní otázky t přičiné zrušení úředního opatřování naie- sencft ; a 9. co do zásady usuasti se takto : .Tajné oddálení při české porodnici zemské budli co takové zrušeno a v oddělení platebně zminěno tím způsobem aby jméno a příslušnost toliko takových matek, jež neoddělení tom slehnuvše po vystoupení z ústavu dítě své s sebou vezmou, navždy v tajnosti zachována zůstala, všechny ostatní matky ale, necht slehnuly na kterékoli třídě oddělení platobného, jakmile dítě své odevzdají v péči nalezince, budou povinny, jméno své udati a příslušnost svou vykázati, a budiž jim zatajení jména i příslušnosti zaručeno jenom na dobu. pokud dítě jest v opatřování ústavu. Zemskému výboru dává se plná moc, aby, shodnuv se s c. k. vládou, zařídil čeho třeba, by zásadní toto ustanovení bylo ve skutek uv děno.* Než přechází se к dennímu pořádku žádá posi. Pfeifer, předseda zemědělské komise, aby zprávy komise této nebyly dávány do tisku, nýbiž aby к vůli urychlení prací prostě byly sněmu sdělovány — Podobny návrh činí předseda komise pro obecní a okresní zále žitosti dr. Herbst, a dále předseda petiční komise posi. M a 1 o v e c. Návrhy tyto vesměs přijaty. Na denním pořádku nalézá se nejprve zpráva zem. výb. o tom. jak upotřebeno bylo dotací na stavby silniční v roce 1880—1881. — Zpravodaj dr. W a 1 d e r t doporučuje zprávu tuto komisi rozpočtové к předběžnému prozkoumání.

Týž zpravodaj předčítá dále zprávu zem. výb. o tom, jak upotřebeno bylo dotací na stavby vodní v roce 1880, a rovněž petičnímu výboru ji doporučuje, což se přijímá. Posi. dr. V o 1 k e 11 podává zprávu v příčině změn zákonních ustanovení o postrku a tuláctví. Zpravodaj navrhuje, aby věc při kázána byla komisi pro záležitosti obecní a okresní. Posi. Aschenbrenner připomíná, že jmenovaná komise pracemi jest již přetížena a že tedy třeba zvoliti pro důležitou tuto věc komisi novou a sice necht zvolí se po 5 členech z každého sboru. Přijímá se. — O výsledku volby této dovídáme se při závěrce listu : Do komise pro změny zákonních ustanovení o postrku a tuláctví zvoleni z poslanců měst a míst průmyslových pánové Friedrich, Richter, Mercy, Teubner. Zunterer Z poslanců obcí venkovských: Dušek, Vorel, Morávek, Jansa, Kahles. Výsledek volby ve sboru velkostatkářů sdělíme zítra Na denním pořádku nalézají se ještě následující předměty: Zpráva zemského výboru, kterak se sub vencemi sl. sněmem na rok 1879 a 1880 po 6000 zl. к podpoře účelů zemědělských vůbec povolenými, naloženo bylo.— Zpráva výboru zemského o činnosti komise hydrografické v r. 1880. — Zpráva zemského výboru o stavu hospodářských učilišt, nadaných z fondu pro zeměvzdělání v školním roce 1879 a 1880. — Zpráva zemského výboru o peti cích 'říčině zřízení zemské pokladny pro podporování hasičů — Zpráva zemského výboru v příčině vydáni zástavních listů hypoteční banky pod dosavádní mírou úrokovou.

Politický přehled domácí- V Prase, dne в. října. Z Vidné. Nedávné tvrzení .Dent Ztg ie hrabě Taaffe prohlásil politickým vůdcům národa českého, že učinili nemůže více žádných ústupků ve prospěch Oechů, jest poohon a nesmyslnou kombinaci novinářského zpravodaje. Hrabě Taaffe českým poslancům vůbec žádných slibů neučinil a neměl tedy také žádné příčiny

doby, ale působila bolestněji, nežli dlouhá řeč-pamětná Tuk zde stanul opřen o hůl svou. Duch jeho ztrácel se v rozjímání milosti ; přitom nost mu mizela. Byl opět mladým manželem ; vedle něho stála manželka jeho, oko jeho zhlíželo v oko její, ruka jeho cítila dotknutí něžných prstů její. A potom vyvstal onen temný mrak, jenž život jejich ve tmu zahalil Udeřila hodina loučení, kteráž při nášela bolnosladké upomínky, vroucí políbení a ještě vroucnější slzy, modlitby lkáním při dušené, smělé sny nadané a zlé, tesklivé předtuchy. Ted nacházel se na palubě Žhouoku a hned na to v otevřeném člunu. Obklíčen jsa zmírajícími soudruhy v utrpení, snášel muky. к jejichž opětnému na myší uvedení se mu skoro síly nedostávalo A po té octl se býti v Austrálii, zápase tuhým bo- jem s vyhaslou mohutností, až mu poslézprst Boží cestu do starého domova okázal, a on, zastřen jsa tmavými závoji, na anglickou půdu vstoupil, koje se pevnou nadéjí, že bude jasné jitro po tmavé rod následovat! Tma ovšem zmizela při spatření domácí vesbičky, ale dlouho a toužebné očekávané sluhce vyšlo jen proto, by trosky jeho blaha ozářilo a zdrcující pravdu mu zjevilo, že mu jeho choť, jeho Dolly, nyní méné náleží, nežli kdyby na hrobé jejím klečel Slzami byl by sobě odlehčil, avšak ne mohl plakati. Suchým okem plížil se odtnd, aby se opět a opět zastavil a nazpět hleděl aa ten malý, prázdný domeček, jenž se mu ve své opuštěnosti a zpustlosti opravdu zdá btti v zrcadle obraženým obrazem svého vlastního zbědovaného a osamotnéného života.

(Pokračování.) ku problaiovinf, že již nemůže činili dalilch ústupků. Oo ее týká čezké university, bude vláda ее vilm důrazem žádati, aby dotýčuá předloha co nejdříve byla vyřízena ve smyslu kompromisu mezi oběma strauami přijatého, jehož ústaváci ale, jak známo, nedodrželi. Ve videúskýcb krnslcb dělnických veliké pannje pobnuti následkem rozpuštěni české „Délnické jednoty4 ve Vídni V dotýčném rozhodnuti vládulm se uvádí, že přes viecbuo varováni zabýval se spolek všelikými rejdy politickými a kromě tobo viel« prý na jevo, žo zvláště české dělnictvo veliké má účastenství na nebezpečných tajných spdclcb Mnozí členové „Dělnické jednoty* byli již i proto trestáni. Tlm oiietn nečiní se výčitky ve škerému českému dělnictvu ve Vídni; s polito váním přiznali musíme, že toto opatřeni vlády není bezdůvodné. Již po delší doba potloukají se mezi vídeňským dělnictvem spustil dobrodruzi, kteří tu i časopis dělnický založili Za jakým směrem jdou tito lidé, možuo poznali nejlépe z provoláni, kteréž vydali n příležitosti sbírek na zničené divadlo Národní v Praze „Nesbírejte na divadlo*, radili českým dělníkům, „pamatujte spise na své „mozole" a pod pórujte „bratry*, kteří nalézají se u vězeni." Za takové krajany styděli se musi ve Vídni každý upřímný Čech ! Ministr financi, dr. ryt. Dunajewski vrátil se včera do Vidně. Po návratn ministra obchodu svob. pána Pino započnou ministerské konference za príčinou konečného sestaveni rozpočtu a předloh pro radu řišskon. jichž závěrečné upravení staue se až po ministerské po radě, kteráž v době uejbližši konali se bude za předsednictví cisaře.

— (Osmiletá návštěva školská ve sněmu dolnorakouské m.) Čilá debata vznikla včera na sněmu dolnorakouském Zpravodaj posi. Weitlof podal resoluci, aby uchována byla osmiletá návštěva školská. Poslanec Oberndorfer prohlásil, že osmiletá návštěva školní jest obyvatelstvu duluorakonskémn a zvláště obyvatelstva venkovskému velikým břemenem, ehož snaží se zbavili za každon cenu. Při vy pracováni nynějšího školského zákona nebyl činěn rozdíl mezi městy velkými a mezi venkovem. Řečník ostře káral zbytečné vyhazováni peněz na nádherné budovy školní. Ještě ostřeji ozval ae poslanec baron G u d e n u s Prohlásil, že obyvatelstvo Dolních Rakons neuznává ani nejmenslm potřebo osmileté návštěvy školské třeba toho véra litovati, že školské úřady tak málo znají skutečné potřeby a přáni obyvatelstva. Vina toho nese neblahá nynější organisace škol ských úřadů Uprázdněná mista v úřadech těchto byla až posad obsazována důvěrníky a miláčky strany německo-uárodnf a tito důvěrnici věrným jsou pak ohlasem vůdců této strany. Jednáni zemských úřadů školských podobá se zcela řáděni tureckých pašů. (Oho! na levici.) Řečník žádá neodkladnou přeměna úřadů školských. Na- yržená resolnce byla přijata. — Kromě toho učinili v zemském sněmu dolnorakouském poslanci Granitsch a sp. návrh, aby vláda předložila říšské radě osnova zákona stran ustanoveni existenčního minimam pro rolnictvo, na kteréž se nesmi exekučně s&hnouti

Ze Št. Hradce. (Ze sněmu.) Při včerejším rokováni o rozpočtu na věci školské opustili konservativni poslanci sněmovnu. Při dalším jednaní podal slovin«ký poslanec Zolgar resolaci, obsáhajíc! žádost, aby na zemských školách občanských vlče hodin bylo věnováno ná boženství. Resolnce byla zamitnnta. Po té nařl kal si posi. Zolgar na germanisatorské působeni šnlvereinn, kterýž v dolním Štýrsku penězi povzbuzuje učitele v působeni poněmčovacim. Zem ská školní rada měla by to zakázali. Na to povstal zpravodaj Lothringer a pravil, že inlverein zasluhuje vlastně prý chváln za své „blahodárné" působeni, něhot přispívá к toma, aby v zemi šířila se , námost němčiny.

Ze Lvova. (Otázka židovská na sněmu.) V haličské sněmovně hájil poslanec Mernnovicz v dělil řeči své návrhy, týka jtci se otázky iidůvské. Nejprvé dokazoval řeč nik, ie židovská obec náboženská jest jednou z nejstariicb instituci, která sahá ještě v doby egyptských pyramid a přečkala řlii římskou veškeré bouře středověku a trvá posud skoro neporušena; moderni zákonodárství poskytlo jl neobmezené ochrany. V Polsku požívali židé vidy ochrany zákona a měli své zástupce i po boku polských králů. Y Rakousku opírají se zákonná zařízeni židovských obci o josefinsky patent se dne 7. května 1789, jimi bylo neblahé výluční postaveni židů ve společnozti potvrzeno. Řečník dokázal, kterak zřízeni náboženských obci židovských není v souhlasu ze sá kóny státními a kterak židovské obyvatelstvo následkem toho požívá výhod, jiebi se ostat nimu obyvatelstvu nedostává.- Proto třeba od straniti tyto nesrovnalosti a třeba se domáhali rovnoprávnosti, o kterou židé ovšem nedbají

Politicky přehled zahraniční. V Prase, dne 6. října. IVòmeoliO. (Sehlózerovo vyjednávání. — Řeč Moltkeho. — Volby. Zprávy o průběhu vyjednáváni s římskou Stolici aněji dosti nadějné. Ku konci listopadu čekán jest návrat pána se Scblftzerů do Berlina. Naděje vlak, ie svátý Otec zděli vyjednáváni ono již o vánočním konsistorín, jest posad neoprávněno!. Vyjednávání to však dělá těžkou myzl italským liberálům, jak se přiznává zcela otevřeně najstarší orgán jejich „Opinione*. — Vládni kruhy popírej! a velikou rozhodnosti tvrzeni „Timesů", jež pravily, že Bismark by schvaloval pověstný plán na rozděleni Turecka — Řeč předsedy generálního itábn pruského, Moltkeho, v Klein, v kasiné námořnických důstojníkův, vyznačovala se hlamě vynášením společného úkoln armády jak na moři, tak na zemi, ochrany totiž hranic proti zevnějšíma, nepříteli. Vojsko putemnl musí prý ručili za štastuý výsledek války za hranicemi, zatím co připadá námořnictvu důležitá úloha, aby chránilo domácí pobřeží. Proto prý jsou také členové velkého generálního štába v Kiela, aby se súčaetnili stavby nádherného přístavu. — Po celém Německa, od Némena až к Alpám a Rýna, pannje volební rucb co nejčilejšl a všecky listy německé hemži se správami z rozličných volebních okresů. Itallo. (Deputace u papeže — Klub trentino — Obchodní smlouva.

— Konsistorium. — Egypt — ZVa- tikánu.) Papež přijal v neděli deputaci, jež mn podala adresa soustrasti nad událostmi ze dne 13. července v Římě, opatřenou 3000 podpisů, sebraných vesměs v Římě. Papež pravil, že mnsl bojovali proti revoluci se viemi prostředky, neboť by prý musil jinak kn zachováni cti pontifikátu Rim opustili. — V Miláně se utvořil tak zvaný „Klub trentino", jenž si obral za účel bmotnou pedporn krajanů Nastává obava, že by mohly z toho povstati vládě rakouské nepříjemnosti — Jak píšou mnohé časopisy, jest vyjednáváni o obchodní smlouvu mezi Francií a Itálii úplně rozbito. — Při příležitosti konsi- storia, jež se má odbývali kn konci listopadn, objev! se papežská alloknce, v niž vysloví se sv. Otec o postaveni a stycích svaté Stolice s mocnostmi Nová místa kardinálů se před koncem konsistoria neutvořl — Dle zpráv „Agenzie Stefaui" prohlásila prý vláda italská vládě egyptské, že vyšetřováni zavedené pro zavražděni poddůstojníka Ginlettiho a jeho průvodu nemůže považovat! za dostatečné. — Některé listy římské oznamovaly před nedávném, že celé vozy papírů a skvostných věci byly v noci odvezeny z Vatikánu do paláce benátského, residence to rakousko-nherskébo vyslanectví Zpráva tato byla však ve formě své falešnou. Ve Vatikánu byl totiž к nařízení svátého otce sestaven důkladný a ovšem obsáhlý inventář všech cen ných věci a důležitých papírů, pověřených evrop • skými diplomaty, aby jednou mohlo se s jistotou dokázati, co je vskutku majetkem Církve.

Také před římskou lůzou ještě nižšího druhu, než jest liberální kabinet, byla učiněna opatřeni. Pořádek vystavováni stráži byl úplně znovuzor- ganisovún. Nejvzdálenějil stráže jsou sesileny, zvláště ony před bránou a v zahradě. Telegraf telefony nalézají se v nejlepšim pořádku. Sama vláda musela konečně uznali, v jakém nebezpe čenstvl vězí i život náměstka Kristova а к nařízeni cizicb moci sesilila j své stráže u Vati kánu a v nejbiižšim jebo okolí. Tak vypadá to sídle hlavy Církve a tak se to má в tou vyhlašovanou osobni svobodou její.

F'raanole« (Revanche. — Z tábora radikálů. — Gambetta. — Z Afriky). Při stoleté slavnosti připojeni Štrasburku ke Francii oplývalo se při banketu řečmi revanche, o odplatě Německu. Jeden z intimních přátel Gambettových, Karcber, spolupracovník „Républ. francvznesl přípitek na Gambetta, jako na očekávaného Messiáše, jenž vysvobodí lid z poddanství. Naproti torna vyjímá se velmi směšně zpráva, kteron přináší „Post." Jenerál Zents vyjádřil prý se к německým důstojníkům, již byli přítomni manévrům u Лап- tesn : „že Němci jsou národem velikým, proslu lým ve věcech válečných i ve věcech míru. Doufá, že dědičné nepřátelství mezi Francii Německem čim dále tlm vlče bude mizeli !" Není to к smíchu? — Radikálové a komunisté nepřestávají ve své zlobě proti Gambettovi, jehož nazývej! stále jen „zrádcem a zlodějem státních peněz " Stále opakuje se myšlénka Louis Blanc- ova, aby bylo ministerstvo posazeno na lavici obžalovaných. V řečleh hemži se výrasy, jako: zloději, bandité, zrádci, taškáři atd. Po venkově francouzském cestuji i mnohé ženy a máji před nážky, v nichž otevřeně hlásají, že ženský stud je nesmyslem, že prostituce jest oprávněnosti a manželství jen starým předsudkem. Kam to povede?

— Grévy se prý přece již rozhodl, že nabídne Gambettovi ministerium a sice hned po jeho návratu do Paříže, tak že by se kabinet nynější velmi brzo poděkoval. Gambettovi má býti popřána úplná volnost ve volbě svých kol legův. Zákulisový vládce má prý si podrželi ministerstvo zahraničních záležitosti, byl by však ostatně spokojen i в vnitrem, Ferry mi destati vyučováni, Léon Say neb Germain finance. Frei- sinet válko nebo veřejné práce, Spoiler mástáti se druhým státním tajemníkem zahraničného ministeria a Bisson by byl předšed u poslanecké komory — V Alžíru panuje velké rozhořčeni pro přtliinou liknavost vojenských úřadů v Tunisu.

Koluje petice, žádajíc! za euquetu. Ku in ternovinl tunisskýcb zajatců vyhlídnut jest oztrov If u Marseille, známý z Dnmasova románu „Monte Gbrizto." Gambetta agituje proti jmenováni Chan- cy-ho guvernérem v Alžíru Zprávy o poděkováni •e beje tunisakého ve prospěch Francie kolajl opět. Sultán Sidi Mulej Hassan s Marokka opu stil hlavni město řlšo své Fez a odebral se в vel kým vojenským průvodem na alžírské hranice. Ohledně pochodu vojska na Kaiman mají jene- rálové francouzšti velkou obtii také ■ tlm, ie nemají nižádné mapy. A. nelle. (Noviny o rozděleni Východu. — Stav v Irsku. — Parnell. — Z Trans válo.) Rozprava o rozděleni Vý ebodn, kteroal započaly „Time*", táhne veškerým evropským tiskem, nenacházejí však núvrky anglické nikde stonpenců. I Bismark, jeji světový onen list prohlásil ta přívržence onoho plánu oa rozděleni Východu, zřekl tobo ve svých listech. Pozoruhodné pak je, co „Journal do St. Petersbourg* píše stran rozřešeni otisky egyptské, ie nesmi být rozřešena totii ani Anglii šamoa ani ve spojeni s Francii, nýbri zakročením celé Evropy. Že Anglie bude ее bránit mlcbánl ее kterékoliv moci do otázky egyptské, vysvitá z řeči anglických listů. Skoro všecky ranní listy zatracsjl vtíráni se Porty do záležitosti egyptských. „Times* dl: Z egyptské otázky se pro ta chvíli stala otázka východní, však nevyhnutelnost bezodkladoébo vyřízeni nebo rozbodné nějaké akce na každý spůsob zatím odpadá. Zakročeni Pony by se mohlo jenom tenkráte trpěli, kdyby vystoupila jako mandatar

Evropy a to teprvé kdyby nebylo žádného jiného a lepšího prostředku. — Poměry v Irsku son pcjrAd stejné. Snahu vlády, aby mysle upokojila, maří neustále agitace zemské ligy. Násilí všeho druhu opakuji se a vážnost pro Par nella vstoupá den ode dne. Jest ovšem téměř všech výtržnosti hlavně vinno vypo\idánl nájemníků, kteréž dále trvá. Případ toho druhu kři klavý udál se na statku lorda Ashbrooká bliž Shauonu Bridge. Když blížila se policie a vojsko, by vypovězené nájemníky z dvorců vybA- zeli, našli všecky cesty zatarasené a tisícové Udí avitali je deštěm kameni, tak že konečně policie i vojsko ustonpiti musili. Parnell navštívil dne 4. t. m., provázen páterem Sheesym, své voliče v Corkn, od nichž slavně byl uvítán. S padesáti hudebními sbory a 70 praporci přišlo mu vstříc ohromné množsivl lidu. V nedalekém parku odbýván meeting, kdež usnešeno se o resoluci stran národní neodvislosti Irska. — Sdělili jsme již, že transvalžtl boe- rové hotovi se, že nepřistoupl na dosavadní ujednáni s Anglii „Times" napomínají boery a praví, že se jim se strany Anglie nemůže vice povolit, leč co jim komisi bylo přiznáno O novém vyjednáváni nechtějí „Times* ani slyšet, nýbrž chtějí, aby smlouva byla neplatnou, neuzná li ji rada boerů během tři měsíců od jejího, sděláni počítaje. Pak prý může Anglie s dobrým svědomím podniknout! novou válku, by ony podmínky prosadila.

Kronika církevní. * Instalace děkana vyšehradského vdp. Jana Berkovre. (Pokr ) O */49 bod. vysel průvod a sice veškerá kapitola s asistenci přiměřenou z chrámu a odebrala se za blábolu zvonů v církevním průvodu do domu nové zvoleného děkana, aby jej slavnostně uvedla do chrámu kapitoiniho. V domě oslovil oslavence vdp. senior kapitolu! Alois Kafka, vyzvav jej krátkou řečí latinskou, aby se к výkonu inita- lačnimu odebral do chrámu. Po té bnul se průvod к residenci proboštské, aby slavnostně uvedl do chrámu p. instalátora vdp. msgn. probošta

V. Štulce. Postupem věků, za kterých nesídleli proboštové kapitoly vyšehradské na té památné hoře, к niž hodnosti svou vlastně náleželi, přestali také instalovali kapitolnl děkany, ač jim ovšem od dávných dob právo toto náleželo co předním hodnostářům kapitoiniho sboru, který autonomně se řídil a výhradně apoštolské Stolici podléhal. Jeho Eminence nejmilostivějil arei- pastýř, za jebož vlády duchovni kapitola vyie- bradská opět oživnouc nabyla zároveň do jisté míry bývalého svého autonomnibo řádu, ráčil ustanovili, aby opět první náčelník kapitolu! jménem nejdůst. Ordinaria nového p. děkana inštaloval. Tou příčinou dčla se tato neobyčejná sláva vlastně zároveň nejdůst. velepastýři zastupovanému vdp. proboitem. Zatím naplnil se chrám věřícími. Bylo tu v předních lavicích veškeré obecni zastnpitelstvo vyšehradské, podolské se sasloužilým starostou p. Ulrichem, zastupitelstvo pankrácké, všecky spolky vyšehradské в prapory a takové množství věřících, že byla hlava na blavě. Sotva prošel průvod к oltáři, kdež zanôtil p. instalátor nejprvé : „ Veni Sancte Spiritus*, načež po vykonané modlitbě předčital kapitola! syndikus blahorodý p. dr Karel rytíř z Hel- mingrů konfirmační dekret, jimž Jeho Eminence nově svoleného v úřadu děkana kapitoiniho stvrzuje; načež se veledůst. pán Berkovec jal v delší latinské řeči doličovati dojmy, jakými ovládán byl v okamžení vykonané volby v přítomné hodině, kdy nastolen má býti na úřad, spojený tak mnohými povinnostmi a starostmi.

Na konci své řeči obrátil se s prosbou к vdp. initalatoru, sedícímu n oltáře na sesli, aby obvyklým řádem církevním uvedl jej v práva a povinnosti děkanského úřadu. К slovům vdp. děkana odvětil vdp probošt Štuk delžl řečí v klassické latině, v niž nadšenými slovy velebil vznešenou důstojnost úřadu, kterýž jest nastupovali nově zvolenému, zakládaje slova svá na výpověděch sv Otců Bernarda a Petra damiao- skébo, vykládajících blíže smysl slov sv. Pavla ke Kor. 13 jednajících o lásce; používaje výkladu toho na povinnosti prelata v cirkvi sv. Přítomni řeči latinské znali velikon napnntostf naslouchali slovům výtečného řečníka, nneieuébo výkonem církevním, jejž mu bylo poprvé v životě před se briti. Po řeči p. proboštově složil vdp. děkan tridentské vysažnl viry a přislnžnou přísahu děkanskou, načež vykonúaa initalaee dl« rito к tomu clil vyšehradské kapitole obvyklého, načet zapil initalator na stupních oltáře „Те Denm laudamus". Co na kůru slavně « zpěvu pokračováno, kráčel nově initalovaný в přislal- noi aasiatencl a skolytby к hlavni bráně chrám« kapitoiniho, kdež valnou částku stříbrných peněz rozmetal mezi lid. (Dok.) * Ze Staré Boleelavl, 6. října 1881. Dne 6 t m. semřel v St. Boleslavi vdp кап ••«(ar Mik. Schmid, kněs horlivý a od celé osady srdečné milovaný, po delti nemoci. Ze- sňatý narodil se 99. list 1801 v Poličce, vysv.