2
masthead
Y)cIu7J к e'Ad V drn
mime p« neděli » uvatku.
Pŕedpláof M v «dmimitraci
к e ' Ada
5
masthead
Ггаикотав« a podepaaa* plljlmá
red. micem
т Oitrovnl «Hol б. 1(08-0.
6
masthead
Oatrovmi milo* Ais. Hton-ll.
* PrSMl
AISA
7
masthead
nemelme a nepodepeaných nedbáme.
REKLAMACE
necapeietáaé poiýlánj bndtei nefraa-
k o ▼ á ■ j.
8
masthead
RukopiiOv
me a nepoifeptan:
9
masthead
OéliiD* . .
étTTtlelDé
oaioroénl.
10
masthead
. - К) kr.
. - К) kr.
. »o . m .
13
masthead
Jednotlivá óísla po 4 kr.
14
masthead
Za donášeni do doma míslóné 10 kr.
15
masthead
Inaerátr pobitém* со вфетаф.
17
masthead
\ Praze, v pálek dne 7. řijna 1^81.
Praha
19
title
SI. zemskému sněmu na uviženou
20
article
odporntaje
P. K.
21
article
(Pokr.) Toto rozprodávání a najímání
22
article
selských živností šflPí se téměř
s geometrickou rychlostí. Čas svrchovaný,
aby se zastavilo, nechceme-!
i, aby za 20—30 let na úrodných
lánech české vlasti hospodařili
sami hrázdáři, nový druh sel-
ne každý taký brázdář splátky všechny vždy
▼ čas zapraví, opozdí se s jednou i druhou
a možná i в několika. Žid neb záložna sednou
mu na krk, pole prodají jinému, jehož
snad o dvě, tři leta později stejně na buben
na jednom lánu, urodí se na druhém. Avšak
baráčník maje celou úrodu na jednom kousku,
'dosti malým krupobitím přichází o všechno.
Kterak potom může dodržeti splátky? Zkaž-
dinké neúrody, neb živelní nehody bude tím
více ' těžit vydíravý kapitalismus, čím více
bude mít malých dlužníků. Konečný osud ta
kého zadluženého brázdáře bude skorém horší, ] myslovém bude dělitelnost pozemků jeviti se
než-li irského nájemníka, kterýž nyní zoufale ! velmi záhubnou. Nyní řekne žena statkáře :
znří proti svým dříčům. Zadlužený rol-!poslyš, muži, v této rozbité bryčce do města
níkjest pouhým dělníkem svého s tebou nepojedu, kup si kočár za 500—600
věřitele.
Dělitelností pozemků zasazena
právě rolnictvu v nížinách,
tedy hlavně rolnictvu českému,
smrtelná rána. Následky této dělitelnosti
jeví se ovšem méně záhubnými na horách,
než v kraji, což p. dr Herbst bud neví,
neb schválně věděti nechce.
Na českém Kudohoří a na Krkonoších
nalézáme málo větších statků. Tam jsou
sedláci o 60, 40. 30, ano 15 korcích výběry.
Žid
Herbst
Krkonoše
korec
23
article
“ ' ‘ ‘ eívmjí 10, -6 korců, ano i ještě
obyvatel hor stálý výdělek. Tam rolníku ně
kolik korečků polí postačí, aby si na nich
vypěstoval trochu zemčat zelí žita a ovsa.
korec
24
article
Sneiálnf náalftdVy riňlitft1nnnfri pnnamltti. lány své čtyřspřežně a sice skotským pluhem
posadí. Je-li větší statkář různým nehodám hřebince.
živelním vysazen, jest vydán brázdář tolikráte, Z někdejšího ovč nce vyhrnou se leda jen
kolikráte má méně než li statkář. Tomuto na] krysy, ale nikdy více ovce plemene anglického,
všech polích málo kdy potluče, neurodí-li se ba i ty krysy musejí výhost dáti domu, z né-
Jinak ovšem jest v dolinách. Zde rolník i mezi lidem stále obcuje, ví, že rodina cha-
nemá na blízku továren, musí tudíž všechnu loupkáře často nouzi trpí a trpí proto, že u
svoji výživu vytloukali z polí. Mnoho-li polí většího rolníka za mzdu pracovati se stydí,
к řádnému vyživení jedné rodiny — neza- Strava v domě chaloupkáře bývá časem tak
dlužené — třeba, ponechám к rozhodnutí bídná, že by žádný pohůnek u statkáře ji
znalcům, to však vím, že ani 3, ani 5. aniž neokusil
10 korečků polí i úrodných к tomu nevy-l Rozdělme tedy a rozkouskujme všechny
stACnje. ; živnosti v Čechách, velko- i malostatky na
Námitka, že živnost tím více užitku živnůstky o 10. 8, 5, 3 korcích, jak se to
skytá, čím více rukou na ni pracuje, jest nyní děje a máme v Čechách samé brázdáře,
stejné pravdivá, jako kdybych ''tvrdil, že to- kteří, jako irští nájemníci, budou bídně na-
várna tím výnosněji jest, čím více sil lidských sycovati se zemčaty a jimžto po splátce anna
místě strojných tam pracuje. Rolník, jenž nuity židovi neb záložně a po zapravení daní
Čechy
korec
25
article
na 16 palců hluboko orá, jenž hroudy těžkými
válci krájí a drtí, bude pomérně vždy více
kliditi a odveze na trh obilí vždy těžší, nežli
soused jeho kravař: jakož postupné známo
jest, že velkostatkář svými hospodářskými
stroji vždy více vypěstuje, nežli zase malo-
statkář. I к tomu není třeba mnoho zkušenosti,
aby se nevědělo, že 60, že 100 brázdářů
či chaloupkářů dohromady к hospodářským
výstavám nepovedou tolik vzorně krmených
a čistokrevných koňů krav, telat, vepřův a
ského proletářstva, kteréž židům a peněžným ' pod. jako dříve jediný rolník, jehožto živnost
ústavům, zkrátka kapitalismu bylo by zapro-joněm se rozprodala. Z chlévů rozprodaného
dáno. Něhot možná na prstech vypočísti, že statku budou hlady řvát olezlé krávy, bude
nanejvýš čouhat hlava vymustrovaného poštov
ního koně, ale nebude jimi otřásat dupot a
veselý řehot anglických koní jako dříve. Ze
sta chaloupkářů na rozprodané živnosti věčně
vékův ani jeden nepovede klisnu do erárního
26
article
hož hospodář dělitelností pozemků byl vyhnán.
Sto brázdářů dohromady nekoupí si
prasnici plemene yorkshairského, nýbrž odnesou
si v pytli na zádech z trhu čuňátkó o
málo větší než-li kočka, jež budou krmiti
slévkami a nahnilými zemčaty. aby v zimě
měli trochu omastku. Však i v ohledu prů-
zl. Ve městě chodí selka ze závodu do závodu
: Zde koupí veliké leštěné zrcadlo s po
zlacenými rámci, tam koupí sametem krytou
pohovku, své dceři ku rdavkám lože jar-
maryap. ze dřeva mahagonového, tam u kle
notníka zlaté hodiuky se zlatým řetězem,
zlaté náramky, broše a p. skvosty ; jinde zase
na dvoje, troje hedvábné šaty, na něž na každé
vejde se 30 loket látky. Zkrátka podívejme
se dnes do bytu venkovského statkáře a nalezneme
v něm často nádheru, kterouž mu
ž íněsta p. president závidí. Rozdrobme však
méně. Kromě toho pole na horách jsou méně jeho živnost a usaďme v ní 10 chaloupkářů,
výnosná. Avšak na horách není téměř ani .každý o 10 korcích peH. Dnes na př. ví
jediného sedláka, tím méně chalupníka, jenž {každá děvečka, že dcera chalupníka s 15 až
by mohl jediné z výnosu polí žiti. Každý 20 korců poli, nemůže si tak chodit, jako
z nich má nějaké jiné zaměstnání. Síla vodní ona ; dnes pohrdavě pohlíží čeledín na synka
umožňuje na horách továrny a mnohé jiné chalupníka, kterýž nesmí tolik utratit v ho-
průmyslové závody. U těchto pak nalézá : spodě, jako onen. Těch deset chaloupkářů do-
hromady nedají městským obchodníkům za
předměty nádhery do roka tolik utr-
žiti, co dříve jediný rolník. Kdo na venku
zlatý řetěz
korec
27
article
svoboda živností jest řemeslníku, tím dělitelnost
pozemků jest rolníku, ano tato v následcích
svých mnohem jest osudnější. Až dosud
svobodou živností ožebračený řemeslník na
dělník. Dnes na panských a selských rolích
vydobývá cukrovku někdejší krejčí, obuvník,
tkadlec a mnoho jiných řemeslníků ; dnes nakládá
hnůj dřívější kupec, kramář, holič,
sklepník, dnes u pluhu rolníka možná nalézti
študovaného pohůnka. Rozkouskujme konečné
úrodné nivy české a bude na nich nuzně živiti
se rolnický proletář. Co i Archimedovi
zqálo se nemožným, nalézti totiž bod. na
nímž by vyzvednul zeměkouli, to podařilo se
kapitalismu: vyzvednouti totiž až dosud ne
hýbnou zem statkáře, bod ten jmenuje se
dělitelnost pozemků, kteráž není ničím
jiným, než m o b i 1 i s o v á n í m statků.
Toto mobiiisování podvracuje základy blaho
bytu, základy rodiny, obce i státu a kdo
s ním souhlasí,' nemá buď o těchto základech
ani pojmu, aueb jest nepřítelem státu a lid
ské společnosti vůbec Ani kramářský Angličan
neodváží se velkostatky roztříštili. V říši,
jakou jest rakouská, musí býti trojí rolnický
stav : šlechta totiž co velkostatkářstvo, malo
statkáři jako střední stav a hospodářské dělnictvo
jako nejnižší stav. Všecky tři musejí
vzájemně se doplňovati a podporovali. Kdo
by jediný z těchto tří odstranil, neb zničil,
zničil by celek. Říše naše musí jmenovitě
středního stava, - totiž selského, jaKo
zřítelnice oka si hleděli a šetřili. Zničením
tohoto povstává ohromná mezera v ústrojí
státu, utvoří se propast mezi velkostatkář-
stvem a dělnictvem a konec všech konců
musel by býti: sociální revoluce. Pro
čaI obmezit, rozumně obmezit
dělitelnost pozemků na nej dolnější
případy, pokud by se tím
pracovitému a šetrnému dělníku
pomohlo tak, aby vydíravý kapitalismus
rolnictvu místo škodným
stával se prospěšným.
Archimedes
Angličan
29
article
Cesiý sněm.
Cesiý sněm.
(Sclv&ze šestá..)
Dne 6. října.
ч Také dnešní schůze věnována byla z většího
dílu formálnímu vyřizování jednotlivých
zpráv zemského výboru. — Jednání zahájeno
po 11. hodině. Správce místodržitelství svobodný
pán Kraus navštěvuje pravidelné
schůze sněmu a před zahájením vždy horlivě
s jednotlivými poslanci rozmlouvá. Jeho předchůdce
v úřadě místodržitelském činil tak
zřídka kdy. — Galerie jest dnes četněji
navštívena.
Spisy doilé: Zpráva zemek, výboru o
stavu hospodářských učeliit nadaných z fondu
pro zeměvzdělánl v školním roce 1880—81. —
ani tolik nezbude, aby nahotu svoji přikryli. Zpráva zem. výb. v pffčiué žádosti dozorce po-
Obcbodníci v městech budou muset krámy řičnlhn V. Dieners ve Vyišim Brodě za přfda-
své zavírati a železnice marné budou vek podle stár! služebného. — Zpráva badžetnl
jízdní ceny ku zvláštním slavnostem snižovati komise к 6 60 sněm. v přlěiné bezplatného
a hostinští lahůdkami se zásobovati. protože postoupení plochy 6!'5 čtv. sáhů náležejících
bída s nouzí v roztrhaných chaloupkách če- j к držebnosti ústavu cboromyslných obci měsU
ských miniaturních sedláčků se honiti. Čím Prahy. — Zpráva budžetní komise k č 117
Sclv
Kraus
V Dieners
Vyišim Brod
Praha
30
article
lézal u rolníka výživa, jakožto hospodářský jednoty pro zvelebení mnění hudebního v Če-
sněm. v příčině odprodeje dílce 462'3 čtv. sáhů
od pozemku zemských statků ó. pare. 649—1.
v Hostivaři, obci hostivařské. — Zpráva badi,
komise k 6. 29 sn. v příčině jednateleké zprávy
chách za r. 1879. — Zpráva komise pro okr.
a obec. záležitosti k č 54 sněm. s osnovou zákona,
jimi za přlčinon zřízeni nového mostu
z Prahy к Smíchovu vedoucího povoliýe se
změna v mezích městských obci Prahy a Smíchovu.
— Zpráva téže komise к 6. 28 sněm.
v příčině žádosti několika občaoů filippsdorf-
ských, aby osada Filippsdorf s posavádniho
svazku s Kamenici Dolní vyloučena a co samostatná
obec o sobě ostavena byla. — Zpráva
téže kom. k č. 35 sn. v příčině žádosti obce
Mostce s připojenou osadon veselickon za vyloučení
ze sondo, okresu novo-městeckého a
přidělení к sond. okresu česko-skalickému.
Hostivař
hostivařský
Praha
Smíchov
31
article
Zpráva téže komise к č. 16 sn. v příčině vyloučeni
obce černovické ze svazku obci třebe-
sickon a zřízeni ji co obec samostatnou. —
Zpráva komise pro okr. a obecni zál. k č. 6
sn. v příčině žádosti městské rady plánické za
dalsi ponecháni okr. sonda a berního úřadu
v Plánici. — Zpráva zem. výb. r příčině žádosti
vlče obci za povoleni к vybíráni poplatkn za
přijeti do svazku domovského.
Petice podány byly : Posi. p. dr. Škarda pořádek
pražských sládků a spolek pro průmysl pivovarský
у Král Českém, pak kuratorium odborné školy
sladovnické v Praze, za podporu odborné škole pivovarské
v Praze. — Posi. p. dr. Radimský učitelská
ednota v Kolíně, za povoleni kvinkvenáfek poduči-
tělům. _ — Posi. p. Duchek mést. nda v Nepomuka,
za zrušení školného. — Okres, výbor v Nepomuku,
za zrušeni školného. — Posi. p. dr. Grégr obce okresu
táborského, aby, dosavadní povinnost školní nebyla
zkrácena. — Ústřední jednota mistrů zednických a
Čech, Moravy a Slezska v Praae, ta změnu Článku
13. rádu stavebního. — Jan Jelínek správce kr. zem.
porodnice a nalezince na odpočinku, za osobni přídavek.
Král
Duchek
doktor
Grégr
Čo
Jelínek
Plánice
Praha
Kolín
Nepomuk
Morava
Slezsko
zpráva země
32
article
— Posi. p. dr. Rom. Hruška místní školní
rada ve Velenovech okr. plánlckébo. za subvenci na
stavbu školní budovy. - Posi, p dr. Petik učitelé
plzeňských obecn.
— Posi. p. The
losofů ve Vídni, ...
Jeřábek místní školní rada v Starém Bydžově, zá subvenci
na stavbu školní budovy. — Posi. p. Čížek učitelská
jednota v Benešově, za udělení kvíokvenalek
podučitelům. — Posi. p. Tilšer učitelská jednota v
Chocni, za udělení kvinkvenálek podučitelům. — Posi,
p. dr. Čelakovský učitelská jednota v Jaroměři, za
pétil. přídavky podučitelům. — Za osvobození učitelstva
od placení veškerých přirážek. — Posi. p. Tilšer
místní školní rada obce Holešovic-Buben, za povýšení
tamní školy do I. třídy platů učitelských. — Posi. p.
Jireček Marie Ullíková vdova po malíři dekorací při
českém divadle zemském za uděleni pense neb pro-
vise z milosti. — Posi. svob. pán Pecne podporovaci
spolek nuzných právníků re Vídni, za anbvenci.
Tiskem rozdáno: Zpráva o návrh«
na zřaseni zemského naleziuce a zpráva komise
bndžetni o rozpočtu vyvazovaciho fond« na rok
1882.
Zpráva o otázce zrušeni nalezince
končí následujícími návrh : .Slavný sněme
račiž: 1. na vědomí vžiti, co bylo posud
obecn. a mésť. škol, za osobní přídavky.
Tbeumer výbor podporovaďho spolku O-
ldni,'Za udělení podpory. - Posi. p. dr.
doktor
Rom
Petikum
Jeřábek
Tilšer
Čelakovský
Jireček
Ullíková
Vídeň
Starý Bydžov
Benešov
Choceň
Jaroměř
obec Holešovice
podporovaď spolek Oldeň
the losof
33
title
Hlava dvacátá první Bouthbourne.
34
article
IST etd-plst^ói-
IST etd-plst^ói-
Námohký román od W. Clark* Ruaiela.
(Pokračováni.)
W Clark
Ruaiel
Ist
35
article
Žádný, známý i neznámý, se jí neujímal a
jehlou vydělala si v tomto malém místě jedva
na sůl к chlebu. Často na to myslím, jak
jí asi bylo okolo srdce, kdy den co den na
manžela čekala a vždy marně doufala, že se
konečně předce jednou navrátí. Já bych si
byla za žádnou cenu plavce nevzala, to je
.Nepravila jste, že má paní Holds- svátá pravda. Vždyt se nikdv neví, zda li
worthová dítě?* -se takový zase kdy navrátí, když se jednou
.Ano, pravila, pane. Malou, rozkošnou na moře. ten zrádný, ošemetný živel, oddal
holčičku a tak spanilou jako Ulie. Viděla Námořníci jsou skoro ještě hůře na tom, než
jsem ji, když jsem před několika dny v Har- vojáci.“
wichu byla. Hrála si u matky, a dobře jsem po zevrubné, srdečné zprávě napadlo
si všimla, že je nebohému nebožtíku otci po- pan( hostinské najednou, že se už příliš
dobna, jako by mu z oka vypadla. Ale vy dlouho v pokoji pozdržela a že na ni venku
jste se před tím ptal po staré paní Flem- nejedna práce čeká; poklonila se tudíž
mingové. Ta dobrá paní zemřela před 4 lety. я opustila svétnici, ale byla tu hned zase.
Byl* už velmi stará, a zesnula prý docela bT cizího pána důležitými otázkami obtěžo-
tiše. Tu, když byla paní Flemmingová mrtva vaia hodlá-l i něco povečeřeti a má-li mu
a paní Holdsworthová nikdy žádné zprávy lojnici ucbyStati. Postele její jsou prý vý-
o muži svém nedostávala а к tomu malé. fomé a prostěradla bílá jako sníh
něžné dítě živiti musila, nevěděla, aspoň se T. . л „ .. ..
.po.d )«ľ« jJlí nk nitom .?„su»,o" •
Holds
Flo
Flemmingová
Holdsworthová
Haro
36
article
ÄÄÄ“ TiTto M. £ ľ ^ W“»
ÄÄÄ“ TiTto M. £ ľ ^ W“»
úmrtí pani Flemmingové jediné na služné PnPraTW-
svého manžela odkázána, a to ovšem také .Dobře, učiňte tak, budu je v 7 hodin
Přesulo, když se smrt jeho za jistou poklá- jíeti,“ dí Holdsworth, jenž s zimničnou ne
dati mohla. Pan farář ujal se dobrotivě té trpělivostí po nevyruiované samotě toužil,
nebohé a zaplatil za ni nájemné a pomáhal Ona odešla; Holdsworth přitlačil ruce
všelijak, jak jen mohl, pokud byl na světě, pevně ke skráním a upřel zalitě oči na stůl ;
A napotom počal se pan doktor Conway o ni vyhlížel v tom okamžení jako učenec, jenž
nrházeti, avšak trvalo to ještě dlouhý čas, se s rozřešením některé nesnadné záhady da
jjež se rozmyslila vsítí si ho. Coi měla Uké remné pachtí.
dělat? Starý farář hýl mrtev a pochován. Hodnou chvíli setrval nepohnut v tom
postavení; po té vztýčil hlavu ohledl se
a sáhl po klobouku, by vyšel ven.
Hospodský, za nálevným stolem stojící,
pozdravil jej zdvořile a tázal se, má li sním
jiti a mu ves ukázati Holdsworth odmítl to
nabídnutí se zdvořilým: .Děkuji vám!“ a
vyšel na ulici. Prvé nežli cestu svou nastoupil,
pohledl ještě jednou za sebou. Myšlenka,
že jest snad od zvědavých zevlounův
pozorován, byla mu nesnesitelná. Ale nikdo
si ho ani nevšiml. Zvolna, těžce o hůl se
opíraje, kráčel ku předu, jako člověk, jenž
právě z lůžka choroby povstal, častěji se zastavil
a kolkolem se ohlížel. Lidé na cestě
anebo na prahu svém stojící, pohlíželi zvědavě
na něho, jakož vůbec každý cizinec
v malém, mimo cestu položeném míst* zvědavost
vzbuzuje, ale on na to nic nedbal.
Flemming
Přesula
Holdsworth
Conway
37
article
Duch jeho jediné к tomu směřoval, aby dojmy,
jichž probuzením starých upomínek nabyl,
živé utvářil, a pojmy i představy, jemu zpět
navrácené, z temných utajených úkrytů minulosti
na levo vynesl.
Vesn čas doznala za jeho vzdálenosti jen
málo změn. Některé krámy byly přestaveny
a po levé strané třídy naproti kovárně pod-
khvářovi, povstaly dva domy, které známé
podobé té široké, starožitné cesty dodávaly
rázu poněkud novějšího.
Holdsworthovv kroky byly tím drobnMší,
čím blíže к bývalému domku svému přicná-
sel ; taktéž zvýšoval se výraz bolesti, kteráž
se na tváři ieho jevila, přes to podržela tvář
jeho potom jako dříve zvláštní přísný, tvrdý
pohled. Násilné nutil se к pokroku, a když
38
article
před samým malým stavením stál, zíral na
ně pevným okem.
V oknách scházely záclony, zahrada jevila
patrné stopy dlouhého zanedbávání, a na
kolu к silnici obráceném bylo prkénko přibito,
nesoucí velkými, zřetelnými písmeny
oznámení, že jest tento pozemek к pronajmutí.
Celá řaia pavučin visela na dřevěných
dveřích a blýštěla se na výsluní. Prázdnými
okny bylo lze do nepřívětivých, prázdných
prostor toho obydlí nahlédnouti. Skleněné
tabule byly špinavý a z části roztlačeny, а
tráva před domem byla vysoká a bujně
zrostlál Jaká změna se tu dálal Ono okno,
které pohlíželo na stromy, stojící meziobéma
ulicema, náleželo к světničce Dollyné. Tehdáž
bylo bílými, hebounkými záclonami okrášleno
a tabule jeho leskly se čistě a průzračné jako
čerstvá voda pramenitá. Onen pokoj po levé
straně býval společné obydlí malé, stastné
rodiny: zde zasedávali к oběda, zde bavívali
se hron na výkup a házívaii pantoflem, a bývali
při tom tak veselí, že se stěny bezstarostným
smíchem jejich rozléhaly. A napotom
vzpomněl si na bodrý úsměv staré babičky,
na přívětivé žerty starého faráře a na
milostnou tvář své Dolly, jejíž čistota a spa-
nilost srdce jeho jako teplá sluneční záře zahřívaly.
Ach, tamo pod nejdolejším okenním sloupem
třel ještě snehé větve divoké réty,
úzkými, černými proniky Hfa ke zdi připevněné.
jež ruka Dollýfca sanumřibtjela. Rylať
to ovšem jen nepatrná památní s oné blahé
Dollo